2018, ročník 27, číslo 2

Obsah čísla

Úvodník

Trendy v knihovnách

Ocenění

Právo

Rozhovor

Vzdělávání

Celostátní akce

Z ústředních orgánů

Z odborných orgánů

Z regionů

Kolektivní členové informují

Ze zahraničních knihovnických spolků

Úvodník

Letní číslo Bulletinu SKIP

Vážení a milí čtenáři,

přinášíme Vám letošní druhé číslo Bulletinu SKIP. Dozvíte se v něm například:

Přínosné čtení Vám za celou redakční radu Bulletinu SKIP přeje

Linda Jansová

Trendy v knihovnách

Pojmový model bibliografických informací IFLA LRM

Dne 18. srpna 2017 byl na Světovém knihovnickém a informačním kongresu IFLA ve Vratislavi schválen Odbornou komisí IFLA (IFLA Professional Committee) model IFLA LRM (Library reference model)1 a následně byl přijat jako standard IFLA. Stalo se tak přesně dvacet let od přijetí závěrečné zprávy k modelu FRBR na konferenci IFLA v Kodani (konference se konala v roce 1997, zpráva byla publikována v roce 1998). Model plně nahrazuje pojmové modely FRBR (Funkční požadavky na bibliografické záznamy)2, FRAD (Funkční požadavky na autoritní data)3FRSAD (Funkční požadavky na věcné autority)4.

Publikování modelu předcházelo šest let věnovaných návrhu a celosvětovému připomínkovému řízení. V roce 2011 zahájila Skupina pro revizi FRBR (FRBR Review Group) proces konsolidace stávajících modelů zpracovávaných souběžně několika pracovními skupinami a v roce 2013 ustavila konsolidační redakční skupinu (Consolidation Editorial Group, CEG), jíž tvořili předsedkyně Pat Rivaová, Patrick Le Boeuf a Maja Žumerová. Tato skupina dostala za úkol shrnout výsledky revize původní trojice modelů a navrhnout jednotný konsolidovaný model. První verze modelu byla zveřejněna a připomínkována pod názvem FRBR-LRM v roce 20165. V srpnu 2016 bylo rozhodnuto model přejmenovat na IFLA LRM.

Specifikace modelu v aktuálním znění z prosince 20176 je volně k dispozici z portálu IFLA. Podrobný komentář ke vztahům nově definovaných uživatelských úloh, entit, atributů a vztahů k úlohám a prvkům v modelech FRBR, FRADFRSAD je uveden v doprovodném dokumentu7 s mapováním přechodů mezi jednotlivými modely.

Obsah a forma modelu

Účelem modelu IFLA LRM je poskytnout rámec pro analýzu logické struktury metadat vztahujících se ke knihovním zdrojům z pohledu jejich uživatelů. Model IFLA LRM – stejně jako modely FRBRFRSAD – zachycuje informace tradičně označované jako bibliografické a autoritní údaje, nezaměřuje se na administrativní metadata.

IFLA LRM je svými tvůrci charakterizován jako pojmový referenční model. Označení „referenční“ se používá pro modely na nejvyšší úrovni abstrakce, které se soustředí na explicitní zachycení sémantiky příslušné oblasti. Model IFLA LRM tedy není určen k přímé implementaci v informačních systémech ve funkci datového modelu, ale představuje pojmovou základnu pro všechny další specifické modely a normativní dokumenty v rámci bibliografického univerza.

V dokumentaci k modelu se opakovaně upozorňuje na to, že implementace modelu bude vyžadovat další specifikace a doplnění dalších potřebných prvků, připouští se ale i možnost v některých aplikacích určité prvky z modelu vypustit. Zejména v případě atributů se model omezuje na skutečné minimum 32 atributů (v modelu FRBR jen samotná entita provedení měla přiřazeno 38 atributů), přičemž ani jeden z nich není deklarován jako povinný.

Jazykem pro vyjádření pojmového modelu IFLA LRM je opět jazyk entitně-relačních modelů, označovaný buď zkratkou ER (odvozeno z angl. entity-relationship model/diagram, v českém překladu model/diagram entit a vztahů) nebo ERA (z angl. entity-relationship-attribute, v českém překladu entita-vztah-atribut). Tentokrát je ovšem jazyk použit v rozšířené verzi EER (z angl. enhanced entity-relationship model/diagram, česky rozšířený ER model/diagram), jež umožňuje modelovat i hierarchické vztahy zobecnění a specializace a s tím související dědičnost atributů a vztahů. Tento rys přibližuje zvolenou metodiku metodám založeným na objektově orientovaném přístupu.

V popisu modelu lze pozorovat vyšší stupeň formalizace. V modelu FRBR byly entity, atributy a vztahy popsány převážně formou volného textu, v IFLA LRM jsou popisy strukturované (například jsou zřetelně oděleny definice od vysvětlujících poznámek a příkladů). Způsob formalizace modelu je kompatibilní s principy sémantického webu, model lze vyjádřit v jazyce RDF. Každý prvek modelu má přidělen jednoznačný identifikátor. Vztahy jsou definovány „ontologickým“ způsobem založeným na teorii množin, tj. prostřednictvím definičního oboru (angl. domain), oboru hodnot (angl. range) a kardinality. Na model tedy lze nahlížet jako na doménovou ontologii, aplikovatelnou v sémantickém webu a v síti propojených dat.

Uživatelské úlohy

Model IFLA LRM – stejně jako modely rodiny FRBR – akcentuje úlohu uživatele a jeho potřeb. Zdůrazňuje, že efektivní jsou jen taková metadata, která opravdu nějaký konkrétní uživatel k něčemu konkrétnímu potřebuje. Potřeby uživatelů vyjadřuje model prostřednictvím uživatelských úloh. V návaznosti na každou uživatelskou úlohu jsou specifikována metadata a funkce, jež pro její úspěšnou realizaci musí zajistit bibliografický informační systém.

Původní čtyři uživatelské úlohy z modelu FRBR, tj. nalezení, určení, výběr a získání zdrojů, byly co do názvů zachovány, jejich specifikace ovšem byla přeformulována, doplněna a rozšířena tak, aby pokryla i úlohy navržené v modelech FRADFRSAD. Nově byla přidána pátá úloha průzkumu zdrojů. Uživatelské úlohy v modelu IFLA LRM jsou tedy definovány následovně:

  1. Najít (angl. find) – shromáždit informace o jednom zdroji nebo více zdrojích vyhledáváním pomocí jakéhokoli relevantního kritéria. Pro usnadnění této úlohy má informační systém umožnit efektivní vyhledávání nabídkou vhodných vyhledávacích prvků nebo funkcionality.

  2. Určit (angl. identify) – pochopit povahu nalezených zdrojů a odlišit podobné zdroje. Pro usnadnění této úlohy mají být v informačním systému jasně popsány zdroje, jež jsou v něm zahrnuty. Popis má být srozumitelný uživateli a snadno interpretovatelný.

  3. Vybrat (angl. select) – zjistit vhodnost nalezených zdrojů a mít možnost buď přijmout, nebo odmítnout konkrétní zdroje. Pro usnadnění této úlohy je zapotřebí, aby informační systém podporoval posouzení relevance poskytnutím dostačujících vhodných informací o nalezených zdrojích, které dovolí uživateli činit tato rozhodnutí a podle nich jednat.

  4. Získat (angl. obtain) – získat přístup k obsahu zdroje. Cílem uživatele během této úlohy je přejít od informace o zdroji k reálné interakci s vybranými zdroji. Ke splnění této úlohy potřebuje informační systém buď poskytovat přímé odkazy na online informace, nebo lokační informace o fyzických zdrojích, a rovněž veškeré pokyny a přístupové informace požadované k dokončení transakce nebo k jakémukoli omezení přístupu.

  5. Prozkoumat (angl. explore) – objevit zdroje s využitím vztahů mezi nimi a tím je uvádět do kontextu. Autoři konstatují, že tato úloha je vymezena nejvolněji ze všech uživatelských úloh. Uživatel může listovat zdroji, uvádět je navzájem do vztahů, vytvářet nepředpokládaná spojení, případně se seznamovat se zdroji za účelem jejich využití v budoucnosti. Tato úloha potvrzuje význam náhodného objevování, tzv. šťastné náhody (angl. serendipity) v přístupu ke zdrojům informací.

Entity, atributy a vztahy

Tab. 1 podává přehled entit definovaných v rodině modelů FRBR a v modelu IFLA LRM.

Tab. 1: Entity v modelech FRBR, FRAD, FRSAD a IFLA LRM

Entity FRBR

Entity FRAD

Entity FRSAD

Entity IFLA LRM

Dílo (Work)

Dílo (Work)

Dílo (Work)

LRM-E2 Dílo (Work)

Vyjádření (Expression)

Vyjádření (Expression)

LRM-E3 Vyjádření (Expression)

Provedení (Manifestation)

Provedení (Manifestation)

LRM-E4 Provedení

(Manifestation)

Jednotka (Item)

Jednotka (Item)

LRM-E5 Jednotka (Item)

Osoba (Person)

Osoba (Person)

LRM-E7 Osoba (Person)

Korporace
(Corporate Body)

Korporace
(Corporate Body)

 

Rodina (Family)

Pojem (Concept)

Pojem (Concept)

Objekt (Object)

Objekt (Object)

Akce (Event)

Akce (Event)

Místo (Place)

Místo (Place)

LRM-E10 Místo (Place)

Jméno (Name)

Nomen

LRM-E9 Nomen

Identifikátor (Identifier)

Kontrolovaný selekční údaj (Controlled Access Point)

Pravidla (Rules)

Agentura (Agency)

Thema

LRM-E1 Res

LRM-E6 Agent (Agent)

LRM-E8 Kolektivní agent (Collective Agent)

LRM-E11 Časový rozsah
(Time-span)

Entita je v modelu IFLA LRM vymezena jako „abstraktní třída pojmových objektů, reprezentující v modelu klíčové předměty zájmu“. V modelu je definováno jedenáct entit propojených rododruhovými hierarchickými vztahy. Tento typ vztahů je založen na společných vlastnostech – entita na nižší úrovni sdílí vlastnosti s entitou na vyšší úrovni a obvykle se od ní ještě odlišuje svými specifickými vlastnostmi. Vztah rododruhové hierarchie umožňuje tranzitivitu neboli přenos vlastností, tj. jednou definovaná vlastnost v nadřazené úrovni se stává vlastností všech entit v podřazených úrovních. V opačném směru jde o abstrakci – směrem k nadřazené úrovni se vypouští individuální charakteristiky podřazených entit a ponechávají se pouze ty, jež jsou společné celé skupině. Tím je dosaženo úsporného zachycení modelovaných jevů bez duplicit a redundance, a tedy i podstatného zjednodušení modelu. Struktura rododruhových hierarchických vztahů (tzv. páteřní taxonomie) v modelu IFLA LRM je znázorněna na obr. 1.

Obr. 1: Vztahy rododruhové hierarchie v modelu IFLA LRM (zdroj: autorka, zpracováno podle modelu IFLA LRM)
Obr. 1: Vztahy rododruhové hierarchie v modelu IFLA LRM (zdroj: autorka, zpracováno podle modelu IFLA LRM)

Je patrné, že ústřední entity dílo (angl. work, LRM-E2), vyjádření (angl. expression, LRM-E3), provedení (angl. manifestation, LRM-E4) a jednotka (angl. item, LRM-E5), podle svých anglických názvů označované iniciálovou zkratkou WEMI, zůstaly zachovány. Rovněž jejich základní vztahy realizace (angl. realization, LRM-R2), ztělesnění (angl. embodiment, LRM-R3) a ilustrace (angl. exemplification, LRM-R4) jsou převzaty z rodiny modelů FRBR. V doprovodném textu se ovšem důrazně upozorňuje na to, že pro pochopení smyslu entit, atributů i vztahů nestačí jejich názvy a je nutné se seznámit s úplným zněním definic a vysvětlujících poznámek, jež jsou pro názornost doplněny četnými konkrétními příklady. Podrobné studium modelu je nezbytné i proto, že definice většiny prvků byly obsahově přepracovány. Kupříkladu definice entity dílo, která byla v modelu FRBR vymezena jako „určitý intelektuální nebo umělecký výtvor“, byla v modelu IFLA LRM změněna na „intelektuální nebo umělecký obsah určitého výtvoru“, což podstatně mění chápání významu této entity.

Na nejvyšší úrovni hierarchie se nachází entita res (z lat. označení pro věc, LRM-E1), zahrnující všechny entity v rámci bibliografického univerza. Entita res plní dvojí úlohu – jednak zahrnuje předměty (témata, obsahy) děl a tím nahrazuje entitu thema z modelu FRSAD, jednak obsahuje zobecněné vztahy entit v modelu a zobecněné atributy, jež mohou být díky principu dědičnosti charakteristikou jakékoli hierarchicky podřazené entity. Konkrétně jsou definovány dva atributy – kategorie (angl. category, LRM-A1) a poznámka (angl. note, LRM-A2). Atribut kategorie je definován jako „typ, k němuž res náleží“ a jeho význam spočívá v tom, že umožňuje v případě potřeby kteroukoli entitu podrobněji hierarchicky rozčlenit (tak je například možné členit díla do skupin podle žánrů). Atribut poznámka dovoluje k jakékoli entitě doplnit další metadata nezachycená v ostatních atributech a vztazích.

Podtřídami entity res jsou kromě již zmíněných entit dílo, vyjádření, provedeníjednotka nově definované entity agent (angl. agent, LRM-E6), nomen (z lat. označení pro jméno, LRM-E9), místo (angl. place, LRM-E10) a časový rozsah (angl. time-span, LRM-E11).

Entita agent s podtřídami osoba (angl. person, kód LRM-E7) a kolektivní agent (angl. collective agent, LRM-E8) zobecňuje veškeré individuální i skupinové entity, jež mohou mít jakýkoli záměrný vztah k bibliografickým zdrojům. Na rozdíl od dosavadní interpretace v pravidlech RDA zahrnuje pouze fyzické entity a nikoli fiktivní osoby či tzv. bibliografické identity, jež jsou v IFLA LRM zahrnuty v entitě nomen.

Entita nomen zobecňuje a sjednocuje přístup k řešení problematiky označování, rozpracovaný v modelech FRADFRSAD pro oblast jmenných a věcných autorit. Je definována jako spojení mezi entitou a označením, které na ni odkazuje. Vztah označení (angl. apellation, LRM-R13) může spojovat entitu nomen s libovolnou další entitou, a protože vztah je definován s kardinalitou 1 : M (jedna-více), každá entita může mít více označení.

Entita místo (na rozdíl od stejnojmenných entit v modelech FRBRFRAD v rozšířeném chápání jako „daný rozsah prostoru“) spolu s entitou časový rozsah (časový úsek, který má začátek, konec a trvání) zobecňují veškeré prostorové a časové charakteristiky entit v bibliografickém univerzu.

Významnými novými atributy, které zároveň demonstrují obecný charakter modelu, jsou údaj o provedení (angl. manifestation statement, LRM-A4) a atribut reprezentativního vyjádření (angl. representation expression attribute, LRM-E2-A2).

Atribut údaj o provedení je definován pro entitu provedení a je zamýšlen jako zobecnění popisných údajů, přebíraných z popisovaných zdrojů. Lze jej dále specifikovat a vytvářet podtřídy v souladu s příslušnými pravidly popisu (například ISBD nebo RDA), jež budou uplatňována v  konkrétní implementaci modelu. V modelu je tento atribut definován jako kontejner zahrnující veškeré údaje, „které se vyskytují v exemplářích provedení a jsou považovány za významné pro to, aby uživatelé pochopili, jak zdroj představuje (popisuje) sám sebe.“

Atribut reprezentativního vyjádření je specifikací atributu poznámka a umožňuje začlenit atributy reprezentativního či kanonického vyjádření (například jazyk, v němž dílo napsal jeho autor) přímo do charakteristiky díla. Tato konstrukce je odrazem těsné souvislosti obsahu a formy zdrojů, jejichž abstraktní reprezentace v modelu je rozdělena do entit dílovyjádření, ale které ve skutečnosti tvoří celek (obsah je vnímán prostřednictvím formy). Autoři konstatují, že i když je dílo definováno jako „intelektuální nebo umělecký obsah“, uživatelé ho často identifikují pomocí jeho formálních vlastností.

V souladu s orientací na aplikovatelnost modelu v prostředí sémantického webu a propojených dat je kladen velký důraz na vztahy. Každá vlastnost entity, jejíž hodnotu bylo možné určit jako instanci některé z entit v modelu, je definována jako vztah. Příkladem je atribut název provedení z modelu FRBR, který byl v modelu IFLA LRM nahrazen vztahem označení mezi entitami provedenínomen. Na obr. 2 jsou uvedeny entity spolu s vybranými nejdůležitějšími vztahy v podobě, v níž jsou graficky znázorněny v dokumentaci k modelu.

Obr. 2: Entity a základní vztahy v modelu IFLA LRM (zdroj: IFLA library reference model: a conceptual model for bibliographic information, s. 86)
Obr. 2: Entity a základní vztahy v modelu IFLA LRM (zdroj: IFLA library reference model: a conceptual model for bibliographic information, s. 86)

Model obsahuje 36 asociativních a partitivních vztahů. Vztah asociace (angl. is associated with, LRM-R1), který rekurzivně spojuje instance entity res navzájem, je definován na nejvyšší úrovni abstrakce. Protože všechny entity v modelu jsou spojeny s entitou res vztahem rododruhové hierarchie (viz obr. 1 – na obr. 2 ale pro zjednodušení nejsou hierarchické vztahy zakresleny, resp. jsou uvedeny pouze dva příklady pro dvojice agent-osobaagent-kolektivní agent), jsou i veškeré jejich asociativní a partitivní vztahy specifikací tohoto obecného vztahu. Jakákoli entita může být asociována s entitou místo nebo časový rozsah prostřednictvím specifikovaného vztahu asociace, například osoba může být asociována vztahem LRM-R33 s entitou místo, provedení může být asociováno vztahem LRM-R35 s entitou časové rozpětí. Všechny vztahy jsou definovány jako obousměrné. Kupříkladu vztah vytvoření mezi entitami provedeníagent lze vyjádřit následujícími dvěma výroky: 1. provedení bylo vytvořeno (angl. was created by, LRM-R7) agentem a 2. agent vytvořil (angl. created, LRM-R7i) provedení.

Významnou úlohu má vztah předmět, který spojuje entity dílores: dílo má jako předmět (angl. has as subject, LRM-R12) res, res je předmětem (angl. is subject of, LRM-R12i) díla. Vztah tedy vyjadřuje, že předmětem díla se může stát cokoli, co patří do bibliografického univerza.

V textu dokumentace v kapitole 5 jsou některé části modelu podrobněji okomentovány a jsou nastíněny možnosti aplikace obecného modelu IFLA LRM k řešení problémů, na něž bylo v minulosti často poukazováno. V kapitole 5.3 jsou naznačeny možnosti popisu zdrojů distribuovaných online, kapitola 5.4 blíže specifikuje funkci entity nomen v modelu, kapitola 5.5 detailněji pojednává problematiku bibliografických identit v souborech autorit. V kapitolách 5.7 a 5.8 jsou shrnuty výsledky diskuzí členů Skupiny pro revizi FRBR i odborné veřejnosti k otázkám bibliografického popisu agregátů a seriálů a jsou předloženy návrhy jejich modelování. Tyto návrhy nejsou formulovány jako definitivní a jistě se stanou tématem živých diskuzí v odborných komunitách.

Již bylo uvedeno, že model IFLA LRM je koncipován jako referenční pojmová báze pro specifické modely a standardy v rámci bibliografického univerza. Důsledkem jeho přijetí jako standardu IFLA je logicky nutnost revize, aktualizace a změny dosavadních modelů a dokumentů založených na rodině FRBR.

IFLA LRM a RDA

Nejvýznamnější implementací modelu IFLA LRM jsou aktuálně mezinárodní katalogizační pravidla RDA (pravidla pro popis zdrojů a přístup k nim). Již první vydání RDA z roku 2010 bylo založeno na modelu FRBR, postupně byly implementovány i modely FRADFRSAD. Na schůzi řídicího výboru RDA (RDA Steering Committee, RSC) v listopadu 2016 byl jako pojmový model tvořící platformu pro vývoj pravidel oficiálně přijat model IFLA LRM. V roce 2017 byla zahájena realizace projektu 3R (The RDA Toolkit Restructure and Redesign), jehož cílem je restrukturalizace obsahu, funkčnosti a uživatelského rozhraní webového portálu se souborem nástrojů RDA (RDA Toolkit). Dne 13. června 2018 byla spuštěna beta verze inovovaného portálu, která již zahrnuje integraci modelu IFLA LRM do pravidel RDA. Projekt 3R není v době psaní tohoto textu ukončen, jeho dosavadní výsledky shrnuje zpráva předsedy RSC Gordona Dunsira z 8. června 2018.

IFLA LRM a Mezinárodní principy katalogizace

Mezinárodní principy katalogizace (International cataloguing principles, ICP) v revidované verzi z roku 2016 jsou podle slov svých tvůrců „postaveny na velké světové katalogizační tradici a na pojmových modelech rodiny FRBR“8. Předsedkyně Pracovní skupiny pro revizi ICP (ICP Revision Task Group) Agnese Galeffiová v prosinci 2017 oznámila9, že návrh aktualizované verze principů, jenž bude založený na IFLA LRM, bude představen v srpnu 2018 na Světovém knihovnickém a informačním kongresu IFLA.

IFLA LRM a ISBD

Práce na mapování a propojení datových prvků standardu ISBD (Mezinárodní standardní bibliografický popis) s modelem IFLA LRM započala Skupina pro revizi ISBD (ISBD Review Group) v roce 2016. Prozatímní výsledky z května 2017, jež mapují datové prvky ze jmenného prostoru ISBD na prvky modelu IFLA LRM, jsou k dispozici na portálu IFLA. Počítá se s tím, že výsledná verze mapování se stane základem pro revizi ISBD.

IFLA LRM a FRBRoo

Model označovaný jako FRBRoo10 je výsledkem harmonizace modelů rodiny FRBR s modelem CIDOC CRM (CIDOC Conceptual reference model, Pojmový referenční model CIDOC)11, jenž byl vytvořen Mezinárodním výborem pro dokumentaci Mezinárodní rady muzeí ICOM (ICOM's International Committee for Documentation, CIDOC) jako doménová referenční ontologie pro výměnu informací o kulturním dědictví. Na rozdíl od FRBR je CIDOC CRM už od své první verze z roku 1996 založen na objektově orientovaném přístupu. FRBRoo „překládá“ entity, atributy a vztahy modelů rodiny FRBR do objektově orientovaného jazyka se zachováním jejich sémantiky a zároveň je integruje do modelu CIDOC CRM. V návaznosti na přijetí modelu IFLA LRM byla v roce 2017 ustavena pracovní skupina LRMoo Working Group ve složení Patrick Le Boeuf, Pat Rivaová, Mélanie Rocheová a Maja Žumerová, která zahájila revizi FRBRoo a začíná připravovat návrh objektově orientovaného modelu LRMoo.

Závěr

Referenční pojmový model IFLA LRM je důležitým příspěvkem k tvorbě základní ontologie pro široce vymezenou doménu bibliografických informací. Spolu s modelem CIDOC CRM představuje základní východisko pro uvažování o metadatech vztahujících se k věcem a procesům v doméně paměťových, fondových a kulturních institucí a v informačním sektoru. Díky tomu, že entity modelu propojují metadata o informačních zdrojích s údaji o souvisejících entitách, v praxi knihoven obsažených v souborech autorit, byl vytvořen sjednocující pohled na bibliografické univerzum. Přínosem pro rozvoj teorie bibliografických informací je způsob řešení sémantické problematiky pomocí entit resnomen, zřetelně rozlišující mezi popisovanou věcí a jejím označením. V modelu jsou rozpracovány teoretické otázky bibliografických informací o významných typech zdrojů distribuovaných online a o agregátech a seriálech. IFLA LRM zachovává myšlenkovou kontinuitu s rodinou modelů FRBR a zároveň reflektuje změny, jež během dvaceti let od publikování první verze modelu FRBR nastaly v prostředí komunikace informací. Nabízí teoreticky podloženou platformu pro implementace umožňující komunikaci bibliografických dat v sémantickém webu a v síti propojených dat.

  • 1. Český ekvivalent pro název Library reference model ještě nebyl vytvořen. Nabízí se více možností překladu: referenční model knihovny, knihovní či knihovnický referenční model, případně referenční model pro knihovny.
  • 2. IFLA. Functional requirements for bibliographic records: final report. IFLA Study Group on the Functional Requirements for Bibliographic Record. München: Saur, 1998. 136 s. ISBN 3-598-11382-X. Dostupné též z: https://www.ifla.org/publications/functional-requirements-for-bibliographic-records – Český překlad viz IFLA. Funkční požadavky na bibliografické záznamy: závěrečná zpráva. Praha: Národní knihovna ČR, 2002. 116 s. ISBN 80-7050-400-5. Dostupné též z: https://www.ifla.org/files/assets/cataloguing/frbr/frbr-cs.pdf
  • 3. IFLA. Functional requirements for authority data: a conceptual model. Glenn E. Patton, ed. IFLA Working Group on Functional Requirements and Numbering of Authority Records (FRANAR). München: K. G. Saur, 2009, 101 s. ISBN 978-3-598-24282-3. Doplněná a upravená verze z roku 2013 dostupná z: https://www.ifla.org/files/assets/cataloguing/frad/frad_2013.pdf
  • 4. IFLA. Functional requirements for subject authority data (FRSAD): a conceptual model [online]. Marcia Lei Zeng, Maja Žumer, Athena Salaba, ed. IFLA Working Group on the Functional Requirements for Subject Authority Records (FRSAR), 2011 [cit. 2018-06-20]. vi, 74 s. Dostupné z: http://www.ifla.org/node/5849
  • 5. IFLA. FRBR – Library reference model: Draft for world-wide review [online]. Pat Riva, Patrick LeBoeuf, Maja Žumer, ed. Consolidation Editorial Group of the IFLA FRBR Review Group, 2016-02-21 [cit. 2018-06-20]. 71 s. Dostupné z: http://www.ifla.org/files/assets/cataloguing/frbr-lrm/frbr-lrm_20160225.pdf
  • 6. IFLA. IFLA library reference model: a conceptual model for bibliographic information [online]. Pat Riva, Patrick LeBoeuf, Maja Žumer, ed. Hague: International Federation of Library Associations and Institutions, rev. August 2017 as amended and corrected through December 2017 [cit. 2018-06-20]. 101 s. Dostupné z: https://www.ifla.org/publications/node/11412
  • 7. IFLA. Transition mappings: user tasks, entities, attributes, and relationships in FRBR, FRAD, and FRSAD mapped to their equivalents in the IFLA library reference model [online]. Pat Riva, Patrick LeBoeuf, Maja Žumer, ed. Consolidation Editorial Group of the IFLA FRBR Review Group, August 2017 [cit. 2018-06-20]. 82 s. Dostupné z: https://www.ifla.org/files/assets/cataloguing/frbr-lrm/transitionmappings201708.pdf
  • 8. IFLA. Statement of international cataloguing principles (ICP) [online]. Agnese Galeffi, María Violeta Bertolini, Robert L. Bothmann, Elena Escolano Rodríguez, Dorothy McGarry, ed. IFLA Cataloguing Section and IFLA Meetings of Experts on an International Cataloguing Code, December 2016. Edition with minor revisions, 2017 [cit. 2018-06-20], s. 4. Dostupné z: https://www.ifla.org/publications/node/11015
  • 9. GALEFFI, Agnese. Why another revision for ICP 2016? In: IFLA metadata newsletter [online]. December 2017 [cit. 2018-06-20], 3(2), 29–30. ISSN 2414-3243. Dostupné z: https://www.ifla.org/files/assets/cataloguing/scatn/metadata_newsletter-20171229.pdf
  • 10. IFLA. Definition of FRBRoo: a conceptual model for bibliographic information in object-oriented formalism [online]. Version 2.4. Chryssoula Bekiari, Martin Doerr, Patrick Le Boeuf, Pat Riva, ed. International Working Group on FRBR and CIDOC CRM Harmonisation, November 2015 [cit. 2018-06-20]. 283 s. Dostupné z: https://www.ifla.org/publications/node/11240
  • 11. ICOM/CIDOC Special Interest Group. Definition of the CIDOC Conceptual Reference Model [online]. Produced by the ICOM/CIDOC Documentation Standards Group, continued by the CIDOC CRM Special Interest Group. Patrick Le Boeuf, Martin Doerr, Christian Emil Ore, Stephen Stead, ed. Version 6.2.3 c2003, version from May 2018 [cit. 2018-06-20]. 287 s. Dostupné z: http://www.cidoc-crm.org/sites/default/files/2018-05-16%23CIDOC%20CRM_v6.2.3_esIP%28XDP%29%28XM%29.pdf

Výsledky národních workshopů IFLA Global Vision aneb Jak naplnit novou vizi knihoven v digitální době?

Národní workshopy a hledání nové vize knihoven

O přípravě nové vize knihoven v digitální době, na které intenzivně pracuje Mezinárodní federace knihovnických sdružení a institucí (International Federation of Library Associations and Institutions, IFLA), jsme na stránkách Bulletinu SKIP informovali již vícekrát. V současné době se práce na IFLA Global Vision dostávají do závěrečné fáze. IFLA vyzvala své členy, tj. i SKIP, aby se opět aktivně zapojili. Bylo dohodnuto, že v každé zemi bude uspořádáno několik workshopů, jejichž cílem bude vytipování nejdůležitějších příležitostí pro knihovny v určitém regionu – v našem případě v Evropě – a v určitě zemi, tj. v České republice. Po vytipování hlavních priorit proběhne braimstorming a aktivní diskuze, na jejichž základě by měly být navrženy konkrétní akce, aktivity a projekty, které by měly přispět k naplnění cílů. IFLA pro tento účel připravila podrobné pokyny k tomu, jak a kdy by měly workshopy proběhnout. Pro uspořádání workshopů byl stanoven jen velmi krátký čas. V našem případě se jednalo o měsíc červen, kdy se nám podařilo využít dvou plánovaných akcí, ke kterým byly workshopy připojeny. Jednalo se o setkání pracovní skupiny k realizaci priority č. 6 Systém hodnocení a marketing veřejných knihovnických a informačních služeb Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2017 až 2020, která sdružuje především zájemce o témata public relations a marketing knihoven a jejich služeb, a o zasedání předsednictva výkonného výboru SKIP. Workshop navazující na jednání pracovní skupiny proběhl 18. června 2018, zúčastnilo se jej 21 osob a dále je v textu označován jako první workshop. Workshop navazující na jednání předsednictva výkonného výboru SKIP proběhl 19. června 2018, zúčastnilo se jej osm osob a dále je v textu označován jako druhý workshop.

Z prvního workshopu

Z prvního workshopu

Z prvního workshopu
Z prvního workshopu

Zajímavým zjištěním bylo, že účastníci obou workshopů se shodli pětici hlavních příležitostí z celkem deseti příležitostí uvedených ve shrnutí dosavadních výsledků hledání společné vize knihoven. Jedná se o tyto příležitosti:

  • Musíme přizpůsobovat své tradiční role digitální době.

  • Musíme lépe rozumět potřebám svých cílových skupin a nabízet služby, které budou pro lidi užitečné.

  • Musíme prosazovat zájmy knihoven na všech úrovních.

  • Musíme zajistit, aby si zřizovatelé a další zainteresované strany byli vědomi významu knihoven.

  • Musíme rozvíjet duch spolupráce.

Dalším úkolem účastníků workshopů bylo, aby ke každé z vybraných příležitostí pro budoucí rozvoj navrhli pět nejdůležitějších akcí, aktivit a projektů. V následujícím přehledu uvádíme výsledky braimstormingu z obou workshopů.

Musíme prosazovat zájmy knihoven na všech úrovních

Všichni knihovníci musí lépe porozumět potřebě prosazovat zájmy knihoven za účelem zlepšování vnímání knihoven a ve výsledku dosažení našich cílů. Zájmy knihoven by měl prosazovat každý knihovník!

Na prvním workshopu bylo navrženo:

  1. Do všech vzdělávacích programů pro pracovníky knihoven zahrnout téma významu knihoven v digitální době, aby každý pracovník knihovny dokázal význam knihoven obhájit.

  2. Realizovat cyklus diskuzních kulatých stolů Knihovna – věc veřejná na téma budoucnosti knihoven za účasti zástupců státní správy, krajské správy, provozovatelů a zřizovatelů knihoven a dalších institucí v místě. Kulaté stoly organizovat na různých úrovních: ministerstvo, kraj, obec apod.

  3. Usilovat o to, aby hodnocení knihovny bylo jedním z kritérií při hodnocení kvality života v obci, kvality vzdělávacího systému apod. Hodnocení knihoven prosadit do různých soutěží, například Vesnice roku, Zdravá města apod.

Na druhém workshopu bylo navrženo:

  1. Realizovat cyklus diskuzních kulatých stolů Knihovna – věc veřejná na téma budoucnosti knihoven za účasti zástupců státní správy, krajské správy, provozovatelů a zřizovatelů knihoven a dalších institucí v místě. Kulaté stoly organizovat na různých úrovních: ministerstvo, kraj, obec apod.

  2. Seznámit všechny pracovníky knihoven a významné stakeholdery s iniciativou IFLA Global Vision.

  3. Pořádat společné akce s institucemi a osobnostmi, které mohou ovlivnit činnost knihoven.

  4. Více rozvinout společenský dopad velkých akcí – Noci s Andersenem, Týdne knihoven, akce Celé Česko čte dětem.

Musíme rozvíjet duch spolupráce

Budeme-li vědět o skutečných i zdánlivých překážkách spolupráce a budeme-li je překonávat, snáze přestaneme pracovat v izolaci a vize sítě knihoven a knihovníků se stane skutečností.

Na prvním workshopu bylo navrženo:

  1. Vytvořit společnou platformu pro spolupráci všech knihovnických spolků a sdružení a soustředit se na hlavní priority.

  2. Rozšířit možnosti výměnných stáži pro pracovníky knihoven a podporovat je.

  3. Zapojit všechny knihovny do centrálního portálu knihoven Knihovny.cz, dohodnout společné služby a odpovědnosti.

  4. Zapojit pracovníky knihoven a knihovny do činnosti knihovnických spolků a sdružení.

  5. Snažit se přesvědčit více knihovníků a knihoven, aby se stali členy spolků a sdružení.

Na druhém workshopu bylo navrženo:

  1. Dohodnout spolupráci všech knihovnických spolků a sdružení (SKIP, Sdružení knihoven ČR, Asociace knihoven vysokých škol).

  2. Využít existujících domácích i zahraničních partnerství (obcí, měst, škol a dalších institucí) k zapojení knihoven.

  3. Organizovat společné outdoorové aktivity pro vedení různých typů knihoven s cílem vzájemného poznání a zlepšení spolupráce.

  4. Podporovat (domácí i zahraniční) výměnné stáže, exkurze, studijní cesty a společenské akce, např. plesy.

  5. Získat více knihoven pro účast v celostátních akcích typu Týden knihoven, Noc s Andersenem apod.

Musíme lépe rozumět potřebám svých cílových skupin a nabízet služby, které budou pro lidi užitečné

Půjdeme-li z knihovny ven, lépe oslovíme místní partnery, získáme nové uživatele, kteří dosud naše služby nevyužívali, a konkrétním způsobem ovlivníme životy lidí.

Na prvním workshopu bylo navrženo:

  1. Provádět pravidelné celostátní průzkumy dětské a dospělé populace (uživatelů i neuživatelů knihoven) se zaměřením na čtenářství, vztah ke knihám a zjišťování informačních potřeb.

  2. Podporovat mladé knihovníky v práci s cílovými skupinami na sociálních sítích.

  3. Provádět v knihovnách pravidelné průzkumy spokojenosti uživatelů knihovny.

  4. Iniciovat společný orgán mezi ministerstvem školství a ministerstvem kultury a usilovat o lepší spolupráci knihoven s celou oblastí vzdělávání.

  5. Reagovat na potřeby místní komunity – knihovnu zapojit aktivně do všech komunitních akcí obce a města.

Na druhém workshopu bylo navrženo:

  1. Využít různé formy zpětné vazby ke zjišťování zájmů a potřeb komunity i návštěvníků knihovny, např. formou ankety, mystery shoppingu, soutěží apod.

  2. Aktivně vyhledávat služby, které by bylo možné poskytovat v knihovně.

  3. Plně rozvinout projekt S knížkou do života (Bookstart) na celostátní úrovni, k podpoře projektu získat ministerstvo kultury i školství.

  4. Organizovat speciální akce pro různé skupiny návštěvníků a veřejnosti, např. Rok pro cílovou skupinu.

  5. Více rozvíjet práci s dobrovolníky.

Musíme přizpůsobovat své tradiční role digitální době

Aby knihovny mohly v digitální době smysluplně podporovat učení, gramotnost a čtenářství, je nezbytné, aby se neustále přizpůsobovaly. Aby dokázaly uspokojovat měnící se požadavky uživatelů, musejí rozvíjet své služby, fondy i postupy.

Na prvním workshopu bylo navrženo:

  1. Plně rozvinut funkce a služby portálu Knihovny.cz, zapojit do portálu všechny knihovny.

  2. Nabídnout portál Knihovny.cz veřejnosti jako základní přístupový bod ke knihovnám v České republice.

  3. Zpřístupnit digitalizovaná díla nedostupná na trhu prostřednictvím všech knihoven v ČR.

  4. Legislativně zajistit povinné odevzdávání, zpracování a trvalé uchování elektronických publikací (e-knihy, e-periodika atd.) v rámci ČR.

  5. Vyjednat s ministerstvem kultury finanční podporu zřizovaní tvůrčích dílen (makerspaces, fab labs apod.) v knihovnách.

Na druhém workshopu bylo navrženo:

  1. Podporovat vznik nových služeb v knihovnách spojených s informačními technologiemi (makerspaces, fab labs).

  2. Organizovat speciální akce, například Family Offline (knihovna jako místo bez digitálních technologií), tedy akce pro rodiny bez technologií.

  3. Více rozvinout půjčování e-knih, vyjednávat s autory a vydavateli, získat finanční prostředky na nákup licencí.

  4. Orientovat se na podporu, asistenci při využívání informačních technologií a informačních zdrojů – překonávání digitální propasti.

Musíme zajistit, aby si zřizovatelé a další zainteresované strany byli vědomi významu knihoven

Bude-li více vidět, že knihovny mají význam, zřizovatelé budou knihovny více uznávat a podporovat.

Na prvním workshopu bylo navrženo:

  1. Realizovat cyklus diskuzních kulatých stolů Knihovna – věc veřejná na téma budoucnosti knihoven za účasti zástupců státní správy, krajské správy, provozovatelů a zřizovatelů knihoven a dalších institucí v místě. Kulaté stoly organizovat na různých úrovních: ministerstvo, kraj, obec apod.

  2. Do všech vzdělávacích programů pro pracovníky knihoven zahrnout téma významu knihoven v digitální době, aby každý pracovník knihovny dokázal význam knihoven obhájit.

  3. Připravit a realizovat kurzy pro vedoucí pracovníky knihoven zaměřené na téma prosazování zájmů knihoven (library advocacy).

  4. Z řad významných představitelů politického, vzdělávacího, společenského, kulturního života vyhledat „ambasadory“ a dohodnout s nimi dlouhodobou spolupráci tak, aby téma knihoven zaznívalo při různých příležitostech.

  5. Rozvinout aktivní spolupráci se zástupci spolků a sdružení, které zastupují nebo sdružují představitele obcí a měst.

Na druhém workshopu bylo navrženo:

  1. Zainteresovat manžele, manželky a další rodinné příslušníky významných stakeholderů na činnosti knihovny v místě.

  2. Usilovat o to, aby se knihovna stala samozřejmou součástí rozvojových plánů obce nebo instituce, kde působí.

  3. Nabízet vedení města, místním institucím a dalším organizacím prostory knihovny pro jednání, společenské akce apod.

  4. Podporovat vedení knihoven při zpracování nových vizí, plánů, strategií (každá knihovna má svou vizi).

  5. Zapojit se do aktivit, které připravují instituce v místě, orientovat se na nejdůležitější stakeholdery.

Účastníci prvního workshopu
Účastníci prvního workshopu

Účastníci druhého workshopu
Účastníci druhého workshopu

Závěrem

Ne vždy se podařilo nalézt požadovaných pět aktivit. Na druhé straně je patrné, že ačkoliv účastníci workshopů působí na různých pozicích a v knihovnách rozdílných typů i velikostí, navrhované akce si jsou vzájemně velmi podobné nebo se různě překrývají a doplňují. To dává šance, že celá česká knihovnická komunita bude na naplňování nové vize knihoven v digitální době dobře spolupracovat.

Autorem fotografií s výjimkou snímku účastníků druhého workshopu, který pořídila Bedřiška Štěpánová, je Roman Giebisch (oba z Národní knihovny ČR).

Literární lavičky jako obohacení veřejného prostoru v Brně

Na podzim roku 2015 se v rámci Týdne knihoven v centru města Brna objevily dvě literární lavičky – dřevěné knihovničky, které v kteroukoli denní dobu nabízí lidem knihy, místo k sezení či operativně fungují třeba jako barový pult. Mají podobu soustavy dvou volně kombinovatelných kusů, které lze přistavit k městským lavičkám či v případě potřeby převézt na dočasnou akci. Rodina multifunkčních laviček se aktuálně rozrostla o další exempláře na celkový počet devíti knihoven, jež jsou rozmístěny v centru Brna a v jeho městských částech. Projekt se od svých počátků do dnešních dnů rozvíjí a proměňuje podle toho, kteří partneři do něj vstupují či jaká je odezva veřejnosti.

Na úplném začátku projektu stála myšlenka vyzkoušet si v knihovně provozovat knihobudky, které byly tehdy známé především ze zahraničí. Tyto knihovny mají velmi často tvar ptačích budek, v naší knihovně jsme však chtěli přijít s něčím novým, co bude projekt rozvíjet dalšími směry. Oslovili jsme tedy mladé architekty z brněnského architektonického studia AEIOU a jako jednu z nových funkcí uvedli i možnost moci si přímo u půjčení či čtení knih také posedět. Architekti následně přišli s myšlenkou dvou modulů, které mohou fungovat společně i samostatně, případně i v kombinaci s městskými lavičkami. Vzhledem k plánovanému umístění knihovniček, pro jejichž označení se vzhledem k možnosti posedět a chvíli se zdržet vžil název literární lavičky, v centru města následovalo poměrně zdlouhavé administrativní kolečko. Společnost Brněnské komunikace i Úřad městské části Brno-střed nám nakonec udělily souhlas, a tak mohly být lavičky v říjnu roku 2015 slavnostně odhaleny.

Tyto první dvě knihovničky, Jiřinka a Mahenka, nesoucí ve svém pojmenování odkaz zakladatele knihovny, se brzy staly místem, kam se naučili chodit lidé všech věkových kategorií. Využívají její vzdělávací potenciál a odnášejí si knihy do svých vlastních knihoven. Svoje nepotřebné knihy, případně i třeba knihy z pozůstalostí pak do knihovniček přinášejí na oplátku zpět. Myšlenka, že knihy a potažmo celá Knihovna Jiřího Mahena v Brně (KJM) jako instutice takto budou dostupnější i lidem v tíživé situaci či lidem ohroženým sociokulturním vyloučením, byla a je interpretována rozmanitě. A tak jsme zaznamenali také případy, kdy naše knihy putují do antikvariátů, případně se jinak stávají součástí dalších kreativních aktivit, které jsme původně nezamýšleli. Na druhou stranu knihy, které v knihovničkách nabízíme, by putovaly rovnou do spalovny, jak v knihovnách bývalo či je zvykem. K těmto činům jsme proto jednoduše shovívaví a spíše se snažíme knihovničky pravidelně doplňovat a smýšlet pozitivně.

Další změnou, kterou realizace v průběhu oněch necelých tří let přinesla, je podoba knihovniček. Jednotlivé regály byly před rozmary počasí chráněny dvířky z plexiskla. Ta se však nějakým záhadným způsobem často rozbíjela, a tak – protože jsme neměli prostředky na doporučený typ plexiskla užívaný na hokejových stadionech – jsme se rozhodli vydat jinou cestou. Korpus laviček jsme nabídli dalšímu brněnskému studiu, tentokrát výtvarníkům z ateliéru Malujeme jinak (ateliér se specializuje na velké nástěnné malby v interiéru i exteriéru, ale také grafiku a ilustrace), a dali jim poměrně volnou ruku s jednoduchým zadáním vytvořit z laviček výtvarné dílo. Předpokládali jsme, že lavičky s unikátní malbou budou vandalům odolávat lépe, a jsme rádi, že se tento předpoklad potvrdil. Za necelý rok existence laviček ilustrovaných graffiti stylem jsme nezaznamenali jediný šrám na kráse.

Jiřinka v novém
Jiřinka v novém

Mahenka v novém
Mahenka v novém

Na jaře 2018 se KJM připojila k velkolepým oslavám založení Československa a v rámci festivalu Re:publika nabídla čtenářům kromě pestrého programu další tři lavičky, které po skončení třítýdenních oslav na brněnském výstavišti poputují do tří městských částí (do Židenic, Černých Polí a Starého Lískovce). Lavičky zatím nemají svá jména, ta jim vymyslí až lidé, kteří je budou v nových místech využívat.

Lavičky na brněnském výstavišti

Lavičky na brněnském výstavišti
Lavičky na brněnském výstavišti

Zadáním knihovny bylo navrhnout vizuál pro tři lavičky, které budou po tři týdny sdílet stejný prostor, a tedy by k sobě měly ladit, ale měly by současně fungovat také samostatně, až budou umístěny do vlastních nových lokalit.

Dvě lavičky jsou laděny do černé a bílé/šedé: jedna je věnována památce židenického rodáka spisovatele Bohumila Hrabala. Trochu netradičně je jeho portrét na lavičce zachycen hned dvakrát. Druhá lavička odkazuje na videospot KJM Chvíli se zdržím a současně na dovednost, kterou již v dnešní době málo potřebujeme a také málo procvičujeme, totiž psaní rukou. Text videa říká, že čtenářská dovednost je hodnota, kterou je třeba rozvíjet a kultivovat a že je základním předpokladem lidského poznání a osobnostního rozvoje. Stejně tak je třeba rozvíjet psaní rukou, text je proto na lavičce zachycen různými fonty na škále od kaligrafického způsobu až po vyjádření streetartovým uměním a má být lidem inspirací pro přímé zkoušení. Obě tyto lavičky také nejlépe symbolizují hlavní výrazové prostředky a rukopis umělců ze studia Malujeme jinak. „Písmolavička“ mimo jiné také připomíná první místo v mezinárodní soutěži krátkometrážních videí na podporu čtenářství, které za něj KJM obdržela téměř přesně před rokem na Knižním veletrhu v Turíně (o videu i ocenění jsme podrobně informovali v čísle 2/2017 Bulletinu SKIP).

Písmolavička
Písmolavička

Třetí lavička v sobě propojuje herní prvky a zve čtenáře a uživatele laviček k různým hrám. Na sedacích plochách je vyobrazena deska pro hru mlýn a šachovnice pro šachy či dámu. Jaké figurky pak hráči zvolí, je zcela na nich. Svislé plochy na jedné straně učí zájemce morseovku a z druhé vybízejí k přímému vyzkoušení této abecedy či třeba ke hře piškvorky. Barevný základ lavičky je sytá růžová a touto – pro knihovnu netradiční – barvou má lavička zvát především hravé a duchem mladé lidi každého věku.

Herní lavička
Herní lavička

V případě růžové herní lavičky, potažmo ostatních dvou nových exemplářů, zveme přímo i nepřímo ke čtení, k návštěvě knihovny a také ke hrám (podobně jako prostřednictvím projektu Lekotéka).

Během jara tohoto roku vytvořila svou literární lavičku také radnice městské části Brno-střed. Lavička Dominika byla na začátku června umístěna na nádvoří úřadu této městské části, a to v Dominikánské ulici 2. Bude sloužit jak návštěvníkům radnice, tak široké veřejnosti, která nádvořím radnice často prochází nebo jej využívá k posezení a odpočinku. V letních měsících radnice na nádvoří již tradičně provozuje Letní kino, a tak bude literární lavička zpestřením pro stovky návštěvníků např. při čekání na představení. Koncept i způsob provedení navrhlo rovněž studio AEIOU, a to pod vedením Ing. arch. Jana Vojtíška. Jak je uvedeno v tiskové zprávě městské části ze 6. června 2018, dynamická křivka knihovničky probouzí nevyužitý nástup do dvorany radnice a dodává prostoru výrazný akcent i přidanou funkční hodnotu čtecího koutku. Literární lavička Dominika má sice jiný tvar, ale přesto bude patřit do rodiny laviček KJM. Vznik další lavičky – v novém tvaru a z popudu jiné instituce, ale v otevřené spolupráci s KJM – svědčí o tom, že literární lavičky inspirují a rozvíjejí spolupráci napříč institucemi.

Dominika
Dominika

Knihovničky v centru Brna hostí rozmanité akce od vánočního sdílení až po Noc literatury, případně se mohou dočasně přemístit (staly se např. hlavním bodem stánku knihovny na pouličním festivalu Ghettofest 2017).

Fotografie s výjimkou snímku lavičky Dominiky, kterou poskytl Úřad městské části Brno-střed, pocházejí z archivu Knihovny Jiřího Mahena v Brně.

Evropský regionální workshop IFLA Global Vision

Mezinárodní federace knihovnických sdružení a institucí (International Federation of Library Associations and Institutions, IFLA) ve dnech 14. až 17. května 2018 uspořádala v Paříži regionální workshop vztahující se k celosvětové vizi IFLA (IFLA Global Vision). Jednalo se o jeden z regionálních workshopů, které v souvislosti s přípravou celosvětové vize probíhají po celém světě.

Účastníci workshopu zastupovali 36 evropských zemí. Workshop navštívíli i prezidentka IFLA Glòria Pérez-Salmerónová a generální tajemník IFLA Gerald Leitner.

Glòria Pérez-Salmerónová (vpravo)
Glòria Pérez-Salmerónová (vpravo)

Gerald Leitner
Gerald Leitner

Workshop zahájila Valérie Bouissou z francouzského ministerstva kultury, která představila současný stav knihoven ve Francii, probíhající změny a také to, jak se inspirovali aktivitami vztahujícími se k celosvětové vizi IFLA.

Valérie Bouissou
Valérie Bouissou

Z prezentace o francouzských knihovnách

Z prezentace o francouzských knihovnách
Z prezentace o francouzských knihovnách

Základním pracovním materiálem workshopu bylo shrnutí dosavadních výsledků hledání společné vize, které bylo zveřejněno 19. března 2018 pod názvem Global Vision Report Summary (nově je k dispozici i v češtině).

Cílem workshopu bylo najít řešení pro deset příležitostí, které vyplynuly z tohoto shrnutí. Účastníci workshopu byli rozděleni do čtyř skupin. Každá skupina měla vlastního vedoucího. Zadání úkolů bylo buď společné, kdy všechny skupiny pracovaly na jednom úkolu, nebo měla každá skupina vlastní zadání. Výsledky byly průběžně prezentovány ostatním skupinám.

Jedním z projednávaných témat bylo např. téma mladých knihovníků a jejich zapojení do změn v oboru. Celosvětově se ukazuje, že knihovníků, kteří v oboru působí teprve krátce, ale chtějí se zapojit do přetváření knihoven a jejich služeb, je hodně. Řešením může být např.:

  • implementovat mezinárodní výměnné programy propojující knihovny a knihovnické školy;

  • připravit veřejnou kampaň zaměřenou na zatraktivnění profese knihovníků;

  • vytvořit robustní program pro mentoring jako jeden z nástrojů pro přípravu mladých knihovníků pro praxi;

  • vytvořit směrnici IFLA o základních a aktuálních požadavcích na knihovníky na různých pracovních pozicích;

  • vychovat v knihovnických sdruženích mladé profesionály, kteří by se mohli zapojit do programu IFLA Budování silných knihovnických sdružení (Building Strong Library Associations, BSLA).

Dalším tématem byla potřeba změny současných struktur a chování. Je třeba překonat pasivní přístup, přijmout inovace a změny, a tím umožnit vyřešení problémů, jimž nyní knihovnictví čelí. Bylo navrženo několik řešení:

  • spojit knihovníky a profesionály z informačních, kulturních a vzdělávacích organizací, zapojit dobrovolníky, sdílet experty;

  • vytvořit výměnný program pro knihovníky, aby se mohli učit od jiných (dobrá praxe) a najít inovativní přístup, jak je v těchto aktivitách povzbudit;

  • vycvičit novou generaci vůdčích osobností, podporovat nové podoby řízení, povzbuzovat zaměstnance a přijmout ideu knihoven jako tzv. třetího místa (v pojetí sociologa Raye Oldenburga, kdy první místem je domov, druhým pracoviště a třetím je místo někde mezi domovem a prací, tj. knihovna, kavárna, vesnická hospoda atd.);

  • vytvořit knihovní týmy složené z lidí s různým zázemím a různými dovednostmi a vlohami.

Jedním z dalších úkolů bylo najít pět odvážných akcí, kterými můžeme jako knihovníci zlepšit spolupráci v našem regionu v oblasti knihovnictví. Navržené akce byly např.:

  • posílit spolupráci mezi knihovnami v celé Evropě bez ohledu na hranice;

  • zajistit financování pro společné projekty pro knihovny v celé Evropě a snadný přístup k čerpání dotací na společné přeshraniční projekty;

  • mít jednu knihovní průkazku platnou v celé Evropě (ne pouze v zemích Evropské unie);

  • více spolupracovat s knihovnami mimo Evropu;

  • mezi knihovnami a zeměmi z celé Evropy rozvíjet spolupráci v konkrétních oblastech (sdílet znalosti).

Dalším úkolem bylo najít pět odvážných akcí, kterými můžeme společně s IFLA zlepšit prosazování zájmů knihoven v regionu. Návrhy byly např.:

  • pokračovat ve spolupráci za účelem vyvážení copyrightu a Marakéšské smlouvy (mezinárodní smlouvy o usnadnění přístupu k vydaným dílům pro osoby nevidomé, zrakově postižené nebo s jinou poruchou čtení);

  • vytvořit pro knihovnická sdružení nástroje ke speciálním událostem, které by se konaly v tentýž den po celé Evropě („všichni členové parlamentu v knihovnách“) – tvůrcem by měla být IFLA;

  • zavést velvyslance IFLA pro každou zemi a tím zlepšit komunikci a usnadnit organizaci akcí;

  • mít pro každý rok jednu společnou akci IFLA se společným tématem;

  • pracovat společně a usilovat o to, aby zástupci IFLA byli zapojeni do aktivit Evropského parlamentu.

Základní myšlenkou workshopu byla spolupráce mezi knihovnami, a to jak na národní, tak na evropské a mezinárodní úrovni. Ať jsme odkudkoliv, máme společné cíle a hodnoty. Pro úspěšnou spolupráci je nutné mít čas, vzájemně se respektovat a mít vzájemnou důvěru. Každá knihovna potřebuje být globální knihovnou, je nutné budovat silnější knihovnická sdružení. Jak bylo konstatováno v již zmíněném shrnutí dosavadních výsledků hledání společné vize, bez ohledu na region, typ knihovny a dobu působení v knihovně sdílíme hluboké přesvědčení o přetrvávající hodnotě a úloze knihoven.

V závěru workshopu IFLA doporučila uspořádat obdobné workshopy na národní úrovni (workshopům proběhlým v ČR je věnován samostatný článek, pozn. red.). Závěry ze všech workshopů budou následně v IFLA shromážděny a zpracovány. Pro národní workshopy byla také připravena speciální příručka.

IFLA Global Vision 2018 Regional Workshop: Europe
Společná fotografie účastníků workshopu

Autorkou fotografií s výjimkou společné fotografie účastníků, která pochází z oficiální fotogalerie z workshopu dostupná na Flickru, je Lenka Maixnerová z Národní lékařské knihovny.

Osmý Týden čtení dětem proběhl jako součást projektu Visegrád čte dětem

Setkání s autory, divadelní představení, čtenářské hry a soutěže, tvůrčí dílny, výstavy, mezigenerační aktivity, to vše bylo součástí 8. Týdne čtení dětem. Týden čtení dětem byl letos poprvé součástí mezinárodního projektu Visegrád čte dětem. Od 4. do 10. června nabídl více než 200 pozoruhodných akcí ve městech a obcích po celé republice. Přes 12 000 zúčastněných dětí společně s dospělými podpořilo myšlenku o důležitosti předčítání dětem a jeho zásadním vlivu na emoční zdraví a rozvoj dítěte.

Projekt Visegrád čte dětem a samotný 8. Týden čtení dětem 28. května symbolicky zahájila slavnostní inaugurace v hotelu Ambassador Zlatá Husa v centru Prahy. Zástupci partnerských organizací zemí Visegrádské čtyřky (spolu s Českou republikou také Maďarsko, Polsko a Slovensko) ve svém rodném jazyce pozdravili zaplněný sál a přečetli úryvek z knihy Kluk a pes Ivony Březinové. Emocionálně silným okamžikem byl společný přednes zahajovací básně v podání zástupců mezinárodních delegací, účinkujících a dětí v národních krojích jednotlivých zemí. V atraktivním programu moderovaném Martinem Dejdarem se na jevišti vystřídali Gabriela Koukalová, herci scénického souboru LiStOVáNí, skupina MIRAI a další hosté.

Biatlonová šampionka Gabriela Koukalová čte dětem
Biatlonová šampionka Gabriela Koukalová čte dětem

Dětem četl i badmintonový reprezentant Petr Koukal
Dětem četl i badmintonový reprezentant Petr Koukal

Herci souboru LiStOVáNí
Herci souboru LiStOVáNí

Skupina MIRAI
Skupina MIRAI

Akci moderoval herec Martin Dejdar
Akci moderoval herec Martin Dejdar

Děti si jako dárek odnesly knížky z nakladatelství Albatros a Mladá fronta
Děti si jako dárek odnesly knížky z nakladatelství Albatros a Mladá fronta

S knížkami
S knížkami

Přestože se letošní Týden čtení dětem ve všech čtyřech zemích Visegrádské čtyřky oficiálně konal od 4. do 10. června, některé akce byly na programu již v květnu, některé naopak pokračovaly téměř až do konce června. Rušno bylo například v Kyjově, kde městská knihovna připravila celotýdenní akci Celý Kyjov čte dětem a do tamní základní školy pozvala známou blogerku Katku Královou.

Youtuberka Katka Králová četla na ZŠ v Kyjově
Youtuberka Katka Králová četla na ZŠ v Kyjově

ZŠ ve Velké Bíteši zorganizovala Den dětí s podtitulem Knížka je náš kamarád. Městská knihovna Nymburk uspořádala netradiční Piknik v trávě s knížkou. V Knihovně Vincence Priessnitze v Jeseníku uctili památku letos zesnulého spisovatele Pavla Šruta vzpomínkou Navždy s lichožrouty.

K vrcholným událostem 8. Týdne čtení dětem patřil tzv. Národní den, který proběhl 5. června: v České republice se jednalo o Visegrádské čtení s Petrem Bende v Ostravě, na Slovensku o Piešťany čítajú deťom 2018 v Piešťanech, v Polsku o Wielkie czytanie w 4 krajach v Katovicích a v Maďarsku dětem četli v knihovně v Budapešti. Během programu proběhlo prostřednictvím aplikace Skype exkluzivní online propojení všech čtyř národních akcí, děti si zamávaly a pozdravily se ve svých jazycích.

Maďarští kolegové navíc v Kecskemétu od 11. do 15. června 2018 uspořádali výstavu nazvanou 12 světů – Výstava české dětské literatury a ilustrací, kterou zahájila ředitelka Českého národního centra v Budapešti Lucie Orbók. Aktivity a soutěže pro děti byly založeny na práci s knihami Tatínku, ta se ti povedla Zdeňka Svěráka, Dobrý voják Švejk Jaroslava Haška a Hravouka Terezy Vostradovské.

Premiérové zapojení Týdne čtení dětem do unikátního projektu Visegrád čte dětem přineslo vítané obohacení o mezinárodní rozměr a vzájemnou inspiraci.

Na webu Celé Česko čte dětem najdou zájemci tipy na dětskou literaturu slovenských, polských a maďarských autorů, která byla přeložena do češtiny a určitě stojí za přečtení.

Hlavními partnery projektu Visegrád čte dětem byly Visegrádský fond a NIVEA. Projekt se konal pod záštitou Ministerstva kultury ČR a Národní knihovny ČR.

Nový televizní spot neziskové organizace Celé Česko čte dětem, který vznikl v kreativní dílně Leemon Concept za finanční podpory společnosti SMS finance, připomíná, jak zásadní je společně strávený čas celé rodiny ve společnosti knihy a příběhů. Stejně jako v předchozích dvou spotech k divákům svým nezaměnitelným hlasem promlouvá herec Viktor Preiss. Osvětový spot byl v květnu k vidění na obrazovkách České televize, kam se intenzivní kampaň znovu vrátí od 22. října do 4. listopadu 2018. Spot můžete zhlédnout i na YouTube:

Poznámka redakce: Text vychází z tiskové zprávy společnosti Celé Česko čte dětem z 18. června 2018.

Autorem fotografií z inaugurace je Waldemar Švábenský. Fotografii z Kyjova poskytla společnost Celé Česko čte dětem.

Diskuze Knihovna – věc veřejná v Jihomoravském kraji

V úterý 12. června 2018 se v prostorách pavilonu Morava na brněnském výstavišti konalo již osmé setkání z cyklu krajských panelových diskuzí – Knihovna – věc veřejná. Termín akce byl plánován cíleně v době konání festivalu ke 100. výročí založení Československé republiky Re:Publika 1918–2018, který probíhal od 26. května do 17. června.

Pavilon Morava, jehož expozici připravila Knihovna Jiřího Mahena v Brně ve spolupráci s Fakultou architektury Vysokého učení technického v Brně a na které se podílela i Moravská zemská knihovna, představil to nejlepší z literatury uplynulých sto let pod názvem 100 let 100 knih – to nejlepší z naší literatury. Stal se tedy tím nejvhodnějším místem pro konání veřejné debaty věnované veřejnému knihovnictví a veřejným knihovnám z pohledu jejich významu, současné i budoucí roli pro rozvoj společnosti, jejich roli v současné digitální a multikulturní společnosti.

Záštitu nad akcí převzali Ing. Petr Vokřál, primátor statutárního města Brna, a JUDr. Bohumil Šimek, hejtman Jihomoravského kraje.

Účast na panelové diskuzi přijali a jednání se zúčastnili:

  • Bc. Matěj Hollan, náměstek primátora statutárního města Brna;

  • Mgr. Petr Fedor, vedoucí odboru kultury a památkové péče Jihomoravského kraje;

  • Ivana Fajnorová, starostka Městské části Brno-Jundrov, zastupitelka města Brna, předsedkyně kulturní komise Zastupitelstva města Brna a místopředsedkyně správní rady Sdružení obcí a měst jižní Moravy;

  • JUDr. Vladimír Gašpar, ředitel Regionální rozvojové agentury jižní Moravy;

  • doc. PhDr. Milan Uhde, dramatik, prozaik a politik;

  • František Novotný, starosta městysu Křtiny;

  • Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D., odborná asistentka Kabinetu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity;

  • Ing. Libuše Nivnická, ředitelka Knihovny Jiřího Mahena v Brně a místopředsedkyně SKIP;

  • prof. PhDr. Tomáš Kubíček, Ph.D., ředitel Moravské zemské knihovny a člen Rady Sdružení knihoven ČR;

  • PhDr. Vít Richter, ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny ČR.

Moderování se ujala literární redaktorka PhDr. Olga Jeřábková.

Účastníci panelové diskuze (zleva František Novotný, Ivana Fajnorová, Pavlína Mazáčová a Milan Uhde)
Účastníci panelové diskuze (zleva František Novotný, Ivana Fajnorová, Pavlína Mazáčová a Milan Uhde)

Mezi položenými otázkami například zaznělo, na co by se knihovny měly v budoucnu více soustředit, jaké nové služby by svým návštěvníkům měly nabízet nebo v čem by se měly změnit.

Účastníci panelové diskuze (zleva Petr Fedor, Libuše Nivnická, Tomáš Kubíček, František Novotný, Ivana Fajnorová, Pavlína Mazáčová) a moderátorka Olga Jeřábková
Účastníci panelové diskuze (zleva Petr Fedor, Libuše Nivnická, Tomáš Kubíček, František Novotný, Ivana Fajnorová, Pavlína Mazáčová) a moderátorka Olga Jeřábková

Na úvod mohli všichni přítomní zhlédnout videopozdrav od Glòrie Peréz-Salmerónové, prezidentky Mezinárodní federace knihovnických sdružení a institucí (International Federation of Library Associations and Institutions, IFLA).

Vstupní prezentaci o globálních cílech a trendech přednesl V. Richter.

Úvodní přednáška Víta Richtera
Úvodní přednáška Víta Richtera

Tím otevřel prostor k debatě, která se nesla v živém a podnětném duchu. Ne vždy byli účastníci ve svých názorech zajedno, ne vždy všichni přiznali, že knihovny patří na výsluní jejich pozornosti, byť je kultura tématem, které v různé míře profesně ovlivňují a věnují se mu.

Účastníci panelové diskuze (zleva Petr Fedor, Libuše Nivnická, Tomáš Kubíček a František Novotný)
Účastníci panelové diskuze (zleva Petr Fedor, Libuše Nivnická, Tomáš Kubíček a František Novotný)

Názory všech zúčastněných byly velkou měrou ovlivněny jejich profesním i zájmovým ukotvením, úlohou, kterou knihovny sehrály v jejich vývoji, povědomím, které mají o knihovnách dnešní doby. Z účastníků, kteří nepřišli z prostředí knihoven, se jako jejich velký příznivec a podporovatel ukázal F. Novotný, starosta městyse Křtiny. Nebyla náhoda, že právě Knihovna městysu Křtiny obdržela ocenění Knihovna roku 2017. Potvrdila se tak známá pravda, že bez podpory zřizovatele nemá žádná knihovna šanci na úspěch a na další rozvoj.

Potvrdilo se rovněž, že bez finančních prostředků do obnovy interiéru nemůže fungovat žádná knihovna usilující o status dobře fungující komunitní knihovny, že bez vzdělaných knihovníků nelze očekávat modernizaci služeb a jejich rozvoj a že tím nejdůležitějším pro každou knihovnu je její knihovník, ať už ji zřizovatel podporuje či nikoli. Duši knihovně totiž dává duše knihovníka, jeho zapálenost, úsilí proměnit knihovnu v místo, které se stane středobodem obce, místem pro setkávání, pro studium, pro relaxaci. Nestačí jen dobře pracovat ve své knihovně, ale je třeba jít s pomyslnou vlajkou knihovny ven, do obecního zpravodaje, do aktivit, které obec pořádá, do místního rozhlasu, na nástěnku obce, ale hlavně do srdcí lidí, aby měli tu svou knihovnu rádi a uměli ji uhájit, když to bude třeba.

Průběh debaty nastoloval další otázky (jednou z nich byla i otázka V. Richtera, jak přilákat do knihoven ty, kteří v nich ještě nikdy nebyli) a jednotliví panelisté na ně hledali odpovědi.

V závěru byla zdůrazněna role knihoven jako všem otevřených institucí celoživotního vzdělávání, jejichž metou by měl být rozvoj potenciálu místa, obce, kde působí.

K dispozici je i videozáznam z diskuze:

Podrobnější článek s anotacemi příspěvků jednotlivých diskutujících zveřejní časopis Duha 3/2018.

Fotografie pocházejí z archivu Knihovny Jiřího Mahena v Brně.

Budoucnost knihoven: čtenáře nezměníme, ale knihovny změnit můžeme

„Pro čtenářky a čtenáře vyrolujme červené koberce, když přijdou do knihovny. Jsou pro nás všechno. Nikoho nezajímá, jestli máme dvacet nebo třicet tisíc knih ve fondu. Pro čtenáře je podstatná jediná věc – zda mu knihovna pomůže vyřešit jeho konkrétní problém.“

Takto začala svou přednášku profesorka Cornelia Vonhofová, když přijela 23. dubna 2018 ze Stuttgartu na seminář Budoucnost knihoven vytváříme společně, který uspořádal SKIP ve spolupráci s Goethe-Institutem. Vojtěch Vojtíšek, projektový manažer z Městské knihovny v Praze, poté seznámil publikum s konkrétními dokumenty, které se k budoucnosti knihoven vztahují, např. s celosvětovou vizí IFLA (IFLA Global Vision), a popsal projekt tvorby e-knih, kterým Městská knihovna v Praze mimo jiné reaguje na proměňující se funkci knihoven.

Účastníky semináře uvítal Roman Giebisch, předseda SKIP
Účastníky semináře uvítal Roman Giebisch, předseda SKIP

Co dělat směrem ke čtenářům?

C. Vonhofová posluchačům nabídla následující tři tipy, co mohou dělat směrem ke čtenářům:

  1. Knihovna budoucnosti je silně orientována na čtenáře. Na čtenáře, které nelze změnit, na rozdíl od našich vnitřních postupů v knihovnách. Ty modifikovat umíme. Měli bychom neustále promýšlet, kdo přesně jsou naši čtenáři. Kdy jsou nejspokojenější? Proč je pro ně naše knihovna nenahraditelná? I to se ale může v čase proměňovat. Využívejme proto opakovaně dotazníky, pozvěme občas na čaj nebo kávu naše tzv. heavy users, tedy nejčastější návštěvníky knihovny, a zeptejme se jich neformálně, co na knihovně mají rádi a co by případně vylepšili. Může to být maličkost, ale s velkým efektem!

  2. Pokud chceme zpětnou vazbu od čtenářů pojmout systematičtěji, je možné využít např. metodu Lego Serious Play nebo Design Thinking. V obou případech se jedná o profesionálně moderovaná setkání s uživateli knihovny. U Lego Serious Play to sice vypadá, že se 30 dospělých rozhodlo krátkodobě vrátit do dětství a hromadně staví z barevných kostek, ve skutečnosti ale vytvářejí paralely k reálným situacím v knihovně a přicházejí na kreativní řešení zejména díky tomu, že se během hry oprostí od zažité představy, jak to v knihovně obvykle funguje. Metoda Design Thinking zase pracuje s hrubými již existujícími návrhy inovací, které uživatelé knihovny mají za úkol posoudit.

  3. Jakoukoli službu, kterou připravíme, je nutné dopředu otestovat. Ve chvíli, kdy se služba dostane ke čtenáři, už musí být perfektní. Čtenář vidí vše komplexně – nejen samotnou službu, ale i to, jak působí knihovnice a knihovníci, jaké je prostředí v knihovně. To vše se sčítá. Je důležité neustále pracovat s výrazem ve tváři čtenáře.

Bez fungujícího týmu v knihovně se nepodaří nic

Vedení knihovny by mělo mít vždy nastražené obě uši, ale každé jiným směrem: jedním uchem naslouchat uživatelům knihovny a druhým uchem naslouchat týmu v knihovně. Tým má vždy cenné informace a zkušenosti z reálného provozu, a proto by budoucnost knihovny neměla být plánována bez jejích zaměstnanců. Zajímavý je pro tyto účely např. model Canvas, v překladu plátno (které tkáme společně). Diskuzí v kolektivu stanovíme cíle, které jsou měřitelné, časově ohraničené a mají jasně určené garanty a způsob provedení. Podmínkou úspěchu je právě společné plánování těchto cílů a konsenzus. Jakmile se dostaví úspěch, nezapomeňme ho také náležitě oslavit!

Cornelie Vonhofová
Cornelie Vonhofová
Cornelie Vonhofová

Nejen krátkodobé, ale i dlouhodobé cíle

Kromě krátkodobých cílů je dobré stanovovat také cíle dlouhodobé, vyplynulo z příspěvku V. Vojtíška. Městská knihovna v Praze např. postupuje podle strategie připravené až do roku 2020, dalším příkladem dlouhodobého dokumentu je IFLA Global Vision. A co vaše knihovna? Postupuje podle dlouhodobého strategického dokumentu?

Zaznělo také, že knihovnickou práci budou postupně zastávat roboti. „Dnešní knihovnu nebude za deset let dělat člověk. Ale mohl by dělat knihovnu zítřka,“ nenechal V. Vojtíšek propadnout publikum do hluboké skepse. A jaká je knihovna zítřka?

Jak reagovat na proměňující se funkci knihoven?

V. Vojtíšek zmínil čtyři tipy, jak reagovat na proměňující se funkci knihoven:

  1. Nabízet 3D tisk a makerspace, tedy moderní kreativní prostor pro práci s technologiemi.

  2. Nabízet hromadné otevřené online kurzy (massive open online courses, MOOC), nabízet celoživotní vzdělávání. V různých fázích života potřebujeme různé informace. Není možné skončit se vzděláváním po ukončení formálního studia.

  3. Poskytovat odborné zázemí pro digitalizaci, pomáhat s orientací v přesycené informační společnosti.

  4. Podporovat práci s umělou inteligencí, co nejvíce zjednodušovat vyhledávání informací.

Stále rozhodují také peníze

Lidé se také možná budou stále častěji ptát, zda jsou v době internetu knihovny stále potřeba. Pokud nepomohou známé argumenty o veřejném zájmu, vždy můžete z rukávu vytáhnout eso v podobě finanční výhodnosti. Knihovna je podle V. Vojtíška dobrou investicí. Generuje zisk. V Městské knihovně v Praze probíhá již osm let průzkum návratnosti investic. Porovnávají se náklady a benefity, zkoumá se ochota lidí za knihovnu platit. Na otázku, kolik jim poslední návštěva Městské knihovny v Praze ušetřila peněz, odpovědělo 70 % dotázaných, že díky návštěvě knihovny ušetřili. Průměrně se jednalo o téměř 800 Kč na osobu! Podobný průzkum zorganizovaly knihovny v Ohiu. Výsledek byl rovněž pozitivní. Za každou investovanou korunu se jich uživatelům pět vrátilo.

E-knihy se vyplatí

Závěrem představil V. Vojtíšek tvorbu e-knih v Městské knihovně v Praze. Náklady u e-knih jsou pro městskou knihovnu jedenáctkrát nižší než u papírových knih. Za osm let vytvořila knihovna 1 200 e-knih, které si stáhlo milion uživatelů. Městské knihovně se tedy práce s e-knihami vyplatí jak z hlediska ekonomického, tak uživatelského. Stáhnout si e-knihu je zároveň v jistém ohledu méně bariérové než knihovnu fyzicky navštívit.

Autorkou fotografií je Monika Horáková z Knihovny Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

Diskuze Knihovna – věc veřejná v Královéhradeckém kraji

U příležitosti 100 let od založení Československa v roce 1918 a v těsné souvislosti se 100. výročím prvního knihovnického zákona z roku 1919 připravil SKIP ve spolupráci se Sdružením knihoven ČR (SDRUK) cyklus panelových diskuzí Knihovna – věc veřejná. V průběhu roku 2018 se tak v jednotlivých krajích diskutuje o budoucnosti veřejných knihoven. V Hradci Králové jsme se dne 13. června 2018 připojili k dalším krajským knihovnám, které již měly akci za sebou. Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové tak nebyla první pořádající institucí a potřebnou inspiraci jsme mohli načerpat od kolegyň a kolegů z jiných krajů.

Konferenční sál nemohl nikdo minout
Konferenční sál nemohl nikdo minout

Pozdrav předsedkyně IFLA Glòrie Pérez-Salmerónové
Pozdrav předsedkyně IFLA Glòrie Pérez-Salmerónové

Po zahájení se o nezbytnou úvodní prezentaci o knihovnictví v ČR a aktuálních trendech postarala Ing. Libuše Nivnická, místopředsedkyně SKIP a Ústřední knihovnické rady.

Prezentace Libuše Nivnické
Prezentace Libuše Nivnické

Zlata Houšková (vlevo) s Libuší Nivnickou
Zlata Houšková (vlevo) s Libuší Nivnickou

Se systémem regionálních funkcí v Královéhradeckém kraji přítomné seznámila Mgr. Andrea Součková z oddělení služeb knihovnám Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové.

Moderátorka Zlata Houšková zahajuje diskuzi
Moderátorka Zlata Houšková zahajuje diskuzi

Kulatého stolu v Královéhradeckém kraji se za přítomnosti JUDr. Kateřiny Kalistové, náměstkyně ministra kultury pro řízení sekce živého umění, zúčastnili tito panelisté: Mgr. Martina Berdychová, náměstkyně hejtmana Královéhradeckého kraje pro oblast školství, kultury a sportu, Mgr. Kateřina Churtajeva, vedoucí odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, MUDr. Zdeněk Fink, primátor města Hradce Králové, Ing. Anna Maclová, náměstkyně primátora města Hradce Králové pro oblast sociálních věcí, zdravotnictví, kultury a cestovního ruchu, Mgr. Eva Svobodová, ředitelka Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové, Mgr. Barbora Čižinská, ředitelka Knihovny města Hradce Králové, a Ing. Dušan Šustr, předseda Spolku pro obnovu venkova Královéhradeckého kraje a starosta Nepolis.

Panelisté s moderátorkou (zleva Eva Svobodová, Dušan Šustr, Martina Berdychová, Zdeněk Fink, Anna Maclová, Barbora Čižinská a Zlata Houšková)
Panelisté s moderátorkou (zleva Eva Svobodová, Dušan Šustr, Martina Berdychová, Zdeněk Fink, Anna Maclová, Barbora Čižinská a Zlata Houšková)

Panelisté (zleva Eva Svobodová, Dušan Šustr a Kateřina Churtajeva)
Panelisté (zleva Eva Svobodová, Dušan Šustr a Kateřina Churtajeva)

Panelisté (zleva Eva Svobodová, Dušan Šustr, Martina Berdychová a Zdeněk Fink)
Panelisté (zleva Eva Svobodová, Dušan Šustr, Martina Berdychová a Zdeněk Fink)

Mezi hosty nechyběli starostové a zastupitelé měst a obcí, zástupci knihoven, škol, spisovatelské obce  a neziskových organizací, média ani uživatelé. Ačkoli se zpočátku zdálo, že účast nebude nijak valná, v konferenčním sále knihovny se v den D sešlo téměř 70 účastníků.

Kapacita konferenčního sálu byla téměř naplněna
Kapacita konferenčního sálu byla téměř naplněna

Celým odpolednem provedla osvědčená moderátorka Mgr. Zlata Houšková. A o čem se diskutovalo? Jaká témata byla častým předmětem diskuze?

Podstatná úloha knihoven je spatřována v oblasti vzdělávání a ve větším zapojení knihoven do procesu vzdělávání populace. Obecně (i ze strany zřizovatelů) je požadována užší spolupráce s resortem školství.

Mezi oblastmi, kterým by se knihovny měly věnovat více, se často objevovalo mediální vzdělávání. Schopnost pracovat s informacemi, umět je vyhodnotit, poznat, zda se jedná o manipulaci či propagandu, považuje mnoho z panelistů za klíčovou. Bylo také zmíněno, že lidé obecně málo znají historii místa, kde žijí, odkud pocházejí – knihovny by měly podporovat poznávání této historie. Mezi tématy, kterými by se měly knihovny více zabývat, byly ale například i prezentační dovednosti a schopnost přesvědčivé sebeprezentace.

Celým diskuzním panelem se prolínala otázka financování knihoven. Jako velmi palčivá se ukázala potřeba nějakým způsobem řešit problematiku prostorových možností knihoven a jejich vybavení, což dokládá i nedávno realizovaný průzkum. Ze strany knihoven by byla vítána finanční podpora (ať už ze strany státu či kraje) na investiční projekty. I když má knihovna vynikajícího a zapáleného knihovníka, který, jak bylo řečeno, je pro fungující knihovnu klíčový, bez dostačujících prostor to nemůže fungovat. Jak poznamenal jeden z panelistů, „když budete mít hlad a budete nevyspalí, nebudete mít co na sebe, tak těžko půjdete na operu“.

Zcela klíčová je tedy ona osobnost knihovníka. Důležité je, aby měl odpovídající odbornost a byl dostatečně motivován. Oceňování knihovnic a knihovníků či jejich knihoven prostřednictvím soutěží bylo vyhodnoceno jako přínosné pro další směrování knihovny. Dobré příklady je třeba prezentovat při všech příležitostech. Tyto příklady totiž táhnou a inspirují ostatní.

Připomínky z pléna (na snímku Jana Sehnalová z Městské knihovny Rtyně v Podkrkonoší)
Připomínky z pléna (na snímku Jana Sehnalová z Městské knihovny Rtyně v Podkrkonoší)

Jelikož se v současnosti chystá i nová koncepce knihoven Královéhradeckého kraje, přišla na řadu i tato problematika. K přípravě koncepcí a dalších strategických plánů bylo doporučeno přizvat zřizovatele, aby měli možnost se podílet na zpracování těchto dokumentů a ovlivnit jejich výslednou podobu. V připravované strategii by neměla chybět např. témata podpora vzdělávání a kreativity, komunitní role knihoven, nové technologie, prostorové možnosti knihoven a jejich vybavení či regionální funkce.

A pozitivní zpráva na závěr – všichni panelisté považují knihovny za důležité a smysluplné, za instituce, které má smysl podporovat.

Pro realizaci podobných debat je velmi důležité, aby byli přítomni všichni ti, jichž se daná témata dotýkají, a zejména ti, kteří mají možnost v těchto věcech rozhodovat a nápady přetavit do skutečné podoby. Bohužel ne všichni, kteří by měli o knihovnách slyšet, byli v Hradci Králové přítomni. Přesto diskuze pomohla k definování společných potřeb knihoven a jejich zřizovatelů. Zájemcům o zhlédnutí celé diskuze doporučuji záznam z akce, který je k dispozici na YouTube:

Fotografie pocházejí z archivu Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové.

Diskuze Knihovna – věc veřejná v Plzeňském kraji

Diskuzní stůl na téma Knihovna – věc veřejná se uskutečnil ve Studijní a vědecké knihovně Plzeňského kraje 22. května 2018. Pozvání přijali náměstkyně hejtmana Plzeňského kraje pro oblast ekonomiky, investic a majetku JUDr. Marcela Krejsová, starosta obce Plasy Zdeněk Hanzlíček, ředitel Odboru umění, literatury a knihoven Ministerstva kultury ČR Mgr. Milan Němeček, Ph.D., ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny ČR PhDr. Vít Richter, studentka Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni a prezidentka sdružení studentů práv Elsa Czech Republic Gabriela Vránková, ředitelka Knihovny města Plzně Mgr. Helena Šlesingerová, MBA, ředitel Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje Mgr. Daniel Bechný, krajská metodička Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje a předsedkyně SKIP Plzeňského kraje Mgr. Hana Hendrychová a zastupitelka Plzeňského kraje Světlana Budková. Diskuzi moderoval šéfredaktor časopisu Čtenář PhDr. Jaroslav Císař.

Z diskuze Knihovna – věc veřejná v Plzni (zdroj: archiv Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje)
Z diskuze Knihovna – věc veřejná v Plzni (zdroj: archiv Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje)

Po úvodní přednášce V. Richtera se předmětem diskuze staly otázky narážející nejen na fakt uspokojení informační potřeby člověka v produktivním věku, ale také na „hybridní čtenářství“ a s tím spojenou dislokaci zdrojů informací do virtuálního prostoru, v knihovnách například pomocí vzdáleného přístupu. Zažitá představa čtenáře knih je nahrazena komplexem nutných dovedností zahrnujících zpracování nejen papírové knihy a jiných tradičních formátů, ale také pohybem v prostředí internetu.

Vedle získávání informací slouží knihovny jako kulturní prostředí, které sdílí a předává příběh naší společnosti. Dále jsme se tedy našich hostů ptali, jak by na základě tohoto předpokladu popsali roli knihoven dnes a zda je nutné formulovat poslání knihoven, nebo zda tu žádná taková potřeba není. Domníváme se, že pokud si neurčíme cíl, který pokud možno zůstává stále nenaplněn, ale přesto hodný následování, není možné provozovat jakoukoliv službu. Vnímání tohoto cíle je však různé, což prokázaly rozdíly mezi jednotlivými odpověďmi.

Zastupitelé Plzeňského kraje a starosta města Plasy se vyjadřovali k problematice stávajícího rozdělení rozpočtového určení daní z hlediska podpory vzdělávání, kultury a knihoven.

Záznam diskuze naleznete na YouTube:

Diskuze Knihovna – věc veřejná v Olomouckém kraji

Kulatý stůl Knihovna – věc veřejná se v Olomouckém kraji uskutečnil 16. května 2018. Na organizaci se podílely Vědecká knihovna v Olomouci, Sdružení knihoven ČR a samozřejmě SKIP. Prostory pro konání laskavě zapůjčilo Vlastivědné muzeum v Olomouci.

Od počátku bylo snahou pozvat mezi panelisty zástupce všech regionů kraje od Jeseníku až po Prostějov. Ve finále za diskuzní stůl zasedli náměstek hejtmana Olomouckého kraje Mgr. František Jura, náměstek primátora statutárního města Olomouce PhDr. Pavel Urbášek, ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny ČR PhDr. Vít Richter, předseda Spolku pro obnovu venkova Olomouckého kraje a starosta obce Tučín Jiří Řezníček, ředitelka Knihovny města Olomouce a členka stálého výboru Sekce veřejných knihoven IFLA za SKIP RNDr. Lenka Prucková, místostarosta města Velká Bystřice a zastupitel Olomouckého kraje Mgr. Ivo Slavotínek, ředitel Městských kulturních zařízení a zastupitel města Jeseník Jiří Juráš, krajská metodička Moravskoslezského kraje a komisařka Knihovny roku za SKIP PhDr. Marie Šedá a ředitelka Vědecké knihovny v Olomouci RNDr. Jitka Holásková. Moderování se ujal ředitel Městské knihovny v Prostějově MgA. Aleš Procházka.

Jedním z témat bylo financování obecních knihoven, které mnoho z přítomných vnímá jako problematické. Jak z další diskuze vyplynulo, není to problém všech obcí, ale ty, které bojují s napjatými rozpočty, potěšila informace náměstka Olomouckého kraje o nově zřízeném dotačním titulu určeném pro investiční projekty v oblasti kultury. Ačkoliv se nejedná o program, který by byl vyhrazen pouze a jen knihovnám, je zřetelné, že byl mířen především na ně. Kritéria hodnocení jsou nastavena tak, aby největší šanci podporu získat měly právě obce do 3 000 obyvatel a ty, které chtějí skutečně posouvat svou knihovnu komunitním směrem. Získané prostředky mohou zřizovatelé použít jak na opravu exteriérů a interiérů, tak i na nákup nového variabilního vybavení knihoven. Právě to mnohdy komplikuje práci samotným knihovníkům. Těžké kusy statického nábytku neumožňují přizpůsobit prostor aktuálním potřebám komunity. Na potřebu funkčního a praktického vybavení upozorňují i dlouhodobé komisařky ocenění Knihovna roku dr. Šedá a dr. Prucková. V této souvislosti zmiňují nevhodné rekonstrukce, které i při dobrém počátečním záměru zcela neplní svou funkci. Doporučují tak sdílení „dobré praxe“ mezi zřizovateli navzájem.

V diskuzi opakovaně zaznělo, že je důležité mít knihovny účelně a funkčně vybaveny, neméně důležitý je ale i vztah knihovníka a zřizovatele. Zkušenosti totiž ukazují, že právě aktivní knihovník a obec, která je otevřena změnám, jsou největšími devízami obecních knihoven. Není totiž vynikající knihovny bez kreativního knihovníka, ale ani bez podpory obce. Tím se panelisté dostali k dalšímu důležitému bodu – k metodice. Právě pracovník s širokým rozsahem aktivit potřebuje vhodnou metodickou podporu. Ta by se však neměla vztahovat pouze na cirkulaci výměnných fondů, ale i na podporu v oblasti propagace a marketingu knihoven. Knihovny jsou totiž v téměř každé obci, přesto je o nich jen velmi málo slyšet. Právě budování vztahů s veřejností, ale i s dalšími subjekty v obci, které mohou být v šíření informací nápomocny, by do budoucna mělo být důležitou součástí metodické podpory.

Kulatý stůl v našem kraji pomohl nejen rozpoutat důležitou diskuzi o budoucnosti, ale také navázat vztahy, které mohou být v následujících měsících podporou knihovnám i obcím.

Z diskuze je k dispozici i videozáznam:

Diskuze Knihovna – věc veřejná v Praze

Pražský kulatý stůl Knihovna – věc veřejná proběhl ve středu 6. června 2018 v Městské knihovně v Praze. Účastníky v roli diskutujících byli Petr Bílek (Literární noviny), Eliška Kaplický Fuchsová (zastupitelka hl. m. Prahy), Ondřej Kolář (starosta městské části Praha 6), Michal Kryl (Nová škola, o.p.s.), Tomáš Lapáček (Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy), Tomáš Řehák (Městská knihovna v Praze), Blanka Skučková (Ministerstvo kultury ČR) a Jan Wolf (radní hl. m. Prahy). Moderování se ujala Štěpánka Duchková z Českého rozhlasu Regina DAB. Do publika zavítali zástupci městských částí, neziskových a příspěvkových organizací, škol, knihoven a dalších organizací.

Pohled na panelisty

Pohled na panelisty
Pohled na panelisty

Prvním tématem kulatého stolu bylo, jak efektivně pracovat s hustou sítí veřejných knihoven, kterou jsme zdědili již od dob první republiky. Knihovny byly označeny za vlajkovou loď moderní kulturně-komunitní infrastruktury města. Velký potenciál řečníci spatřovali právě v komunitní roli knihoven, kdy knihovny jednak svou nabídkou reagují na potřeby komunity, v níž působí, jednak mají potenciál být stabilním partnerem pro aktivity jednotlivců i neziskových organizací. Opakovaně také zaznělo shrnutí ředitele knihovny T. Řeháka, že knihovna není resortní záležitostí kultury, ale svým fungováním i potenciálem je rozkročena do tří směrů, a to jako instituce kulturní, vzdělávací a sociální. Sociální aspekt pak nemá jen ve smyslu nízkoprahovosti, ale také jako místo soudržnosti komunity. Jak uvedla B. Skučková z Ministerstva kultury ČR, vzdělávací role knihovny pak směřuje k dětem i dospělým, kteří pro doplnění vzdělání vyhledávají raději knihovny než školy. Kulturní roli knihovny spatřovali řečníci i účastníci v publiku mj. také v tom, že knihovna poskytuje orientaci těm, kteří nevědí, co hledají, a v rámci kulturního pole je může směřovat k zajímavé nabídce.

I když si knihovna na sebe svými aktivitami nevydělá, ze stany radního pro kulturu J. Wolfa zaznívalo jasné přijetí toho, že veřejné prostředky investované do knihoven se městu vyplatí. V roce 2018 se znovu otevřou pobočky Městské knihovny v Praze Letná a Malešice. Na rok 2019 je naplánováno znovuotevření poboček Černý Most, Hloubětín, Zahradní Město a otevření nové pobočky Jezerka.

Během diskuze se narazilo i na téma výstavby nových knihoven, kdy se i v jejich případě projevuje jev označovaný zkratkou NIMBY (z angl. Not In My Back Yard) – knihovny veřejnost chce, ale nikdo nechce stavbu bezprostředně u svého bydliště. To dokumentoval starosta Prahy 6 O. Kolář svými zkušenostmi s výstavbou nové budovy knihovny na Petřinách. Co se týče designu budov knihoven, zdůraznila E. Kaplický Fuchsová jejich význam pro kultivaci okolního prostředí i pozitivní dojem uživatelů knihoven. V diskuzi zazněl také návrh využívat pro stavbu knihoven v Praze i financování kombinující veřejné a soukromé prostředky (projekty PPP, tj. public private partnership). Pro modernizaci knihoven T. Lapáček z Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy počítá s využitím stávajících finančních prostředků. Jak zmínil M. Kryl z organizace Nová škola, o.p.s., knihovna kombinuje více funkcí a důležité je, aby nabízela jak knihy, tak prostor pro komunitu, aniž by jeden z těchto prvků zcela dominoval.

Diskuze se zúčastnila i Eliška Kaplický Fuchsová
Diskuze se zúčastnila i Eliška Kaplický Fuchsová

Šéfredaktor Literárních novin P. Bílek upozornil, že knihy ztrácejí svou hodnotu jako kulturní artefakt. S tím je nutné do budoucna počítat, a tedy i přizpůsobovat nabídku knihoven pro generaci digitálních domorodců, například i formou zpřístupnění nezměrné nabídky digitalizovaných děl. Ztráta hodnoty knih a nedostupnost starších titulů byly znovu zmíněny i v diskuzi s publikem.

Jedním z témat bylo také sjednocování poskytování služeb tak, aby čtenář mohl s jednou průkazkou využívat knihovny s různými zřizovateli. Jak uvedl ředitel Městské knihovny v Praze T. Řehák, v tomto ohledu je napřed společné poskytování online služeb, a to formou portálu Knihovny.cz, který uživatelům poskytuje dosud nejširší nabídku dokumentů z knihoven po celé ČR. Nastartování spolupráce online v řádu let – doufejme – povede i k užší spolupráci knihoven, kterou čtenáři vítají, jako například možnost vracet knihy i do jiné knihovny, než ze které byla půjčena. Vybavení a nabídku knihoven komentovala B. Skučková z Ministerstva kultury ČR a zdůraznila, že současný zákon o knihovnách nebo metodický pokyn ke standardům knihovny zřizovatele takřka k ničemu nenutí a má pouze doporučující charakter. Nicméně zákon předpokládá spolupráci knihoven v rámci kraje.

Nechyběly ani dotazy z publika
Nechyběly ani dotazy z publika

Závěr debaty se zaměřil na spolupráci knihoven se školami a neziskovými organizacemi. Partnerství s neziskovými organizacemi může pomoci knihovnám při naplňování sociální role, protože přece jen nemají tolik zkušeností s poskytováním sociálních služeb. Zároveň neziskové organizace oceňují zázemí knihoven, které jsou schopné dlouhodobé spolupráce a jsou pro uživatele bezpečným prostředím.

Debata prokázala, že směr, kterým se knihovny vydaly, tedy nebýt jen půjčovnami knih, ale poskytovat další služby komunitě, je správný a politiky i veřejností podporovaný.

Fotografie pocházejí z archivu Městské knihovny v Praze.

Diskuze Knihovna – věc veřejná v Kraji Vysočina

V pořadí pátá panelová diskuze cyklu Knihovna – věc veřejná, jejímž spolupořadatelem byla Krajská knihovna Vysočiny, se konala 23. května 2018 v Kraji Vysočina, konkrétně na malé scéně Horáckého divadla v Jihlavě. Chtěli jsme, aby diskuze probíhala spíše jako příjemné neformální setkání lidí, kteří mají k tématu knihoven co říci. A to se nám povedlo.

K významným hostům diskuze patřili – kromě Víta Richtera, ředitele Knihovnického institutu Národní knihovny ČR – například Blanka Skučková, vedoucí odboru kultury a knihoven Ministerstva kultury ČR; Jana Fischerová, náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina; Jitka Hladíková, ředitelka Krajské knihovny Vysočiny; Ladislav Seidl, vedoucí odboru kultury a památkové péče Kraje Vysočina; Rudolf Chloupek, primátor Jihlavy; Jitka Boučková, zástupce Sdružení místních samospráv ČR; Pavel Štefan, zástupce Spolku pro obnovu venkova; starostové měst a obcí a knihovníci a lidé s knihovnami sympatizující. Sešlo se nás kolem padesáti a všichni dohromady jsme se chystali diskutovat o otázkách týkajících se budoucnosti knihoven v Česku.

Pohled na panelisty
Pohled na panelisty

Začátek proběhl tradičně – nejdříve všechny přítomné virtuálně pozdravila prezidentka IFLA Glòria Pérez-Salmerónová. Následně ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny ČR V. Richter přednesl úvodní slovo k vývojovým trendům v knihovnictví. Poté ředitelka krajské knihovny J. Hladíková představila veřejné knihovny v Kraji Vysočina v číslech.

Naše počáteční obava, zda se nám podaří zapojit do diskuze všechny přítomné, byla zbytečná. Spíš tomu bylo naopak, účastníci se do diskuze zapojovali zcela spontánně a přirozeně, každý měl co říci.

Z průběhu diskuze
Z průběhu diskuze

Na otázku, zda knihovny ano, nebo ne, byla odpověď jednoznačná, a to pozitivní. Ale jak již z předchozích panelových diskuzí vyplynulo, zúčastňují se jich především ti starostové a politici, kteří knihovnám fandí a „svou“ knihovnu a knihovníka veskrze podporují. V několika případech jsme se dokonce dozvěděli, že přítomní starostové byli v obci dříve knihovníky, takže problematiku knihoven znají velmi dobře z obou stran. Zazněla i poznámka, že starostování v obci je přirozeným postupem po ukončení knihovnické kariéry.

Z obecního rozpočtu se do knihoven dostává velmi malé procento financí, podstatná je spolupráce vedení obce s knihovníkem. Zvláště oceňován byl přínos výměnných souborů knih pro knihovny obcí, jejichž rozpočet s nákupem knih nepočítá.

Internetizace knihoven získává nový rozměr. Stolní počítače s připojením k internetu vytlačuje volně přístupné připojení k wifi. To přivádí do knihoven nové návštěvníky, hlavně z řad mladé generace. Úsměvným může být příklad z obce na Třebíčsku, kde tuto službu knihovny pravidelně využívá i hlídka Policie ČR, která v místní služebně připojení nemá.

Poměrně živá debata se rozvířila v souvislosti s tématem grantů a dotací, jejich podporou a následným využitím. Od B. Skučkové z Ministerstva kultury ČR zaznělo, že z programů VISK a Knihovna 21. století by dotace měly čerpat především knihovny, které spolupracují na velkých projektech. J. Fischerová, náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina, přislíbila na příští rok grantový program pro knihovny v menších obcích (městech), který byl v minulosti velmi oblíben pod názvem Líbí se nám v knihovně. Program by měl být určen především na nákup vybavení knihoven.

Na lepší časy se blýská i Krajské knihovně Vysočiny. Náměstkyně spolu s ředitelkou knihovny přítomné informovaly, že byl vybrán dodavatel stavby nové budovy knihovny v Havlíčkově Brodě a že stavba by měla být už brzy zahájena.

Celou panelovou diskuzi bravurně moderovala Eva Neuwirthová. Záznam diskuze je k dispozici na YouTube:

Z diskuze jednoznačně vyplynulo, že knihovna je stále důležitou institucí v obci (městě), místem setkávání se, klidu a pohody.

Autorkou fotografií je Jitka Boučková ze Sdružení místních samospráv ČR.

Seminář Mediální gramotnost v knihovnách v Moravskoslezské vědecké knihovně v Ostravě

V dnešním světě na nás ze všech stran útočí technické vymoženosti. Všichni mají chytré telefony, tablety, počítače, zjišťujeme, kolik už knihovna dostala lajků, kolik návštěvníků sleduje naše webové stránky, kolik je uživatelů na Instagramu atd. Bohužel s tím ale souvisí i útoky různých zájmových skupin, které se snaží ovlivnit naše myšlení a chování a vydělávat tak nemalé finanční prostředky. Jak se tomu bránit? Na to byl zaměřen seminář, který se pod názvem Mediální gramotnost pro knihovníky uskutečnil 22. května 2018 v Ostravě. Seminář připravil SKIP ve spolupráci s Národní knihovnou ČR a Moravskoslezskou vědeckou knihovnou v Ostravě.

Účastníci semináře
Účastníci semináře

Seminář byl rozdělen do dvou částí. Tu první si vzal na starost Bc. Vojtěch Bruk, jeden ze zakladatelů projektu Zvolsi.info. Jde o skupinu studentů Masarykovy univerzity, kteří se rozhodli bojovat proti (dez)informacím a „vymývání mozků“ pořádáním přednášek po celém Česku i Slovensku.

Vojtěch Bruk při přednášce
Vojtěch Bruk při přednášce

Díky V. Brukovi jsme se naučili orientovat v mediálním prostředí, dozvěděli jsme se, co je hoax, co jsou fake news, konspirace či sociální bubliny, jak rozpoznat pravdivou a nepravdivou zprávu, identifikovat zdroje a seznámili se i s řadou konkrétních příkladů z praxe.

Závěr je jednoznačný. Velkým problémem je, že mnohým uživatelům chybí kritické myšlení a mediální gramotnost. Nedávný výzkum ukázal, že 71 % studentů čerpá informace z internetu, aniž by si ověřili důvěryhodnost zdroje, ještě horší situace je u uživatelů Facebooku. Ten je přímo ideální pro šíření poplašných a nepravdivých zpráv.

V této oblasti vidím velký úkol pro knihovny. Ty by měly působit na uživatele všech věkových skupin, učit je pracovat s informacemi a dezinformacemi, učit je ověřovat si informace z různých zdrojů a nevěřit všemu, co se říká či píše. V tom nám mohou pomoci příručky Surfařův průvodce po internetu nebo Nejlepší kniha o fake news, dezinformacích a manipulacích!!!, které sepsali právě studenti skupiny Zvolsi.info.

S četnými zajímavými nápady přišla ve druhé polovině semináře také Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D., která mediální gramotnost vyučuje právě na Masarykově univerzitě.

Pavlína Mazáčová při přednášce
Pavlína Mazáčová při přednášce

Za sebe mohu napsat, že seminář pro mě byl velmi přínosný a přinesl mi spoustu inspirace při tvorbě programů pro děti a mládež v naší knihovně.

Fotografie pocházejí z archivu Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě.

Příprava knihovníků na změny důchodového systému

V roce 2016 se knihovny prostřednictvím SKIP a jeho sociálního partnera Odborového svazu pracovníků knihoven zapojily do projektu Společným postupem sociálních partnerů k přípravě odvětví na změny důchodového systému – etapa II. Jeho cílem je pomoci zaměstnavatelům a zaměstnancům na vybraných pozicích v přípravě na změny, které přináší důchodová reforma. Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost; jeho nositelem je Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů se svým sociálním partnerem ČMKOS. Projekt je realizován i v různých jiných odvětvích, např. ve školství, v dopravě, ve stavebním průmyslu a dalších.

V důsledku změn důchodového systému se zvyšuje věk odchodu do důchodu. Tím se také prodlužuje aktivní pracovní život zaměstnanců. Aby mohli zaměstnanci kvalitně a efektivně působit na svých pozicích až do skutečného nároku na starobní důchod, je třeba vytvořit k tomu vhodné pracovní podmínky. Výsledky projektu přispějí k řešení této problematiky a využijí se při nastavování podmínek pro pracovníky ve vyšším věku.

V rámci projektu byly šetřeny tři knihovnické pozice: knihovník v knihovně pro děti, referenční knihovník a knihovník katalogizátor.

Projekt je realizován v období od 1. února 2016 do 31. ledna 2019. Jeho hlavní aktivity lze rozdělit do tří fází.

První fáze

Cílem první fáze bylo získání relevantních dat o šetřených pozicích formou testování osvědčenými odbornými metodami (CUTe, BSAT, LEA, šetření pracovního prostředí) ve vybraných knihovnách. Šetření se soustředilo na zjišťování kompetencí, na motivaci a pracovní návyky zaměstnanců, styl vedení organizace a zjišťování pracovního prostředí, ve kterém se šetřená pozice zpravidla nachází. Šetření probíhalo v roce 2016 a v prvním pololetí roku 2017.

Výstupy z šetření byly využity pro formulování závěrů za každou šetřenou pracovní pozici a staly se vstupními tématy pro kulaté stoly.

Druhá fáze

Druhou fázi tvořila jednání u kulatých stolů nad výsledky šetření za účasti odborníků z vybraných oborů, managementu a zaměstnanců knihoven a zástupců sociálních partnerů (SKIP a Odborového svazu pracovníků knihoven). Cílem bylo nalézt opatření a definovat v problematických oblastech návrhy změn, které by přispěly k udržitelnosti zaměstnanců na jejich pozicích ve vyšším věku. Většina jednání probíhala v roce 2017 a v prvním pololetí roku 2018.

Mezi diskutovaná témata patřily profese a její budoucnost, zaměstnanecké benefity, ergonomie, age management, manipulativní chování, syndrom vyhoření, celoživotní vzdělávání a trénink kognitivních funkcí.

Některá témata (např. zaměstnacké benefity, ergonomie nebo age management) přesahují hranice šetřených pozic a týkají se celé knihovnické profese.

Třetí fáze

V poslední fázi projektu, která právě probíhá, jsou ve vybraných knihovnách po celé České republice organizovány informačně diskuzní semináře. Jejich cílem je seznámit odbornou veřejnost s realizací projektu, s výsledky šetření a blíže představit některá z diskutovaných témat.

Na závěr projektu se v Praze dne 16. ledna 2019 uskuteční konference určená odborné i širší laické veřejnosti.

Aktuální informace o projektu, výstupy a doporučení z jednání u kulatých stolů i prezentace ze seminářů jsou průběžně doplňovány na web SKIP.

Evropská unie, Evropský sociální fond, Operační program Zaměstnanost (logo)

Workshop Budoucnost knihoven vytváříme společně

Dne 24. dubna 2018 se v klubovně Městské knihovny v Praze uskutečnil workshop zaměřený na identifikaci technologických, společenských a kulturních trendů v knihovnictví pro blízkou i vzdálenou budoucnost. Pod vedením zkušeného lektora Míly Lince se na workshopu sešla necelá dvacítka knihovníků pracujících na různých pozicích v různých typech knihoven. Účastníci byli motivováni přednáškami Cornelie Vonhofové a Vojtěcha Vojtíška, které vyslechli o den dříve v Goethe-Institutu, a práce šla všem skvěle od ruky. Po úvodním seznámení všech účastníků spontánně vznikly čtyři pracovní skupiny. Jejich úkolem bylo vypracovat projekt transformace knihoven jedním ze čtyř směrů, o kterých hovořil předešlého dne právě Vojtěch Vojtíšek. Mezi tyto směry patří transformace:

Účastníci se rozdělili do skupin a pouští se do práce
Účastníci se rozdělili do skupin a pouští se do práce

Hlavní směry transformace knihoven budoucnosti
Hlavní směry transformace knihoven budoucnosti

Vznikají první nápady
Vznikají první nápady

Zhruba po dvou hodinách společné práce si jednotlivé skupiny vzájemně představily své projekty. Mezi účastníky workshopu panovala shoda v tom, že i do budoucna budou knihovny nezbytnou součástí lidské společnosti. Dva z projektů cílily na úlohu knihoven jako průvodce mezi (dez)informacemi. Knihovny by měly být schopné naučit své uživatele rozpoznat důvěryhodné zdroje informací a naučit je postupy, jak informace správně posuzovat. Zbylé dva projekty se zaměřily na úlohu knihoven v poněkud vzdálenější budoucnosti (50 a více let). V očích autorů těchto projektů je knihovna budoucnosti vnímána jako prostor pro běžnou lidskou komunikaci, která bude ve stále více se technizující společnosti čím dál tím vzácnější. Za předpokladu, že dojde k masové robotizaci, bude mít člověk velmi mnoho volného času, což může vést případně i k nárůstu kriminality. Za těchto podmínek by mohly knihovny plnit i jakousi preventivní funkci. Knihovna je ve vizích účastníků prezentována jako „virtuální ohniště“ určené ke sdílení příběhů a nekomerční alternativa pro vyhledávání informací poskytující „informační rozkoš“ (hledám informaci a najdu ji).

Prezentace společného úsilí před kolegy
Prezentace společného úsilí před kolegy

Nástin jednoho z projektů
Nástin jednoho z projektů

Autorkou fotografií je Jana Jindřichová z Městské knihovny v Praze.

Ocenění

Camociovy mapy jsou součástí rejstříku UNESCO Paměť světa

Dne 5. dubna 2018 převzal děkan Přírodovědecké fakulty RNDr. Jiří Zima, CSc., od ministra kultury ČR PhDr. Ilji Šmída certifikát potvrzující zápis renesančních Camociových map do prestižního seznamu Paměť světa UNESCO (Memory of the World). Mezinárodní poradní výbor (International Advisory Committee, IAC) programu UNESCO Paměť světa doporučil zápis 78 nových nominací do tohoto mezinárodního seznamu. Mezi 130 navrženými památkami byly i unikátní renesanční mapy z fondu Mapové sbírky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Národního muzea výtvarných umění (National Museum of Fine Arts) ve Vallettě, vydané benátským nakladatelem Giovannim Francescem Camociem jako zpravodajství z tureckého obléhání Malty roku 1565.

Ministr kultury Ilja Šmíd, ředitelka Mapové sbírky PhDr. Mgr. Eva Novotná a děkan Přírodovědecké fakulty prof. RNDr. Jiří Zima, CSc., s certifikátem o zápisu Camociových map do rejstříku Paměť světa (zdroj: Ministerstvo kultury ČR)
Ministr kultury Ilja Šmíd, ředitelka Mapové sbírky PhDr. Mgr. Eva Novotná a děkan Přírodovědecké fakulty prof. RNDr. Jiří Zima, CSc., s certifikátem o zápisu Camociových map do rejstříku Paměť světa (zdroj: Ministerstvo kultury ČR)

Ministr kultury Ilja Šmíd, ředitelka Mapové sbírky PhDr. Mgr. Eva Novotná a zástupci maltských partnerů Bernadine Scicluna a Joseph Schiro s certifikátem o zápisu Camociových map do rejstříku Paměť světa (zdroj: Ministerstvo kultury ČR)
Ministr kultury Ilja Šmíd, ředitelka Mapové sbírky PhDr. Mgr. Eva Novotná a zástupci maltských partnerů Bernadine Scicluna a Joseph Schiro s certifikátem o zápisu Camociových map do rejstříku Paměť světa (zdroj: Ministerstvo kultury ČR)

Unikátní mapa vyšla v celkem čtyřech verzích. Byla upravena z jedné tiskové měděné desky o rozměrech 33×46 cm vždy podle aktuálního stavu bojiště. Verze 1, 3 a 4 se nacházejí v Kartografické sbírce Národního muzea výtvarných umění ve Vallettě. Teprve v roce 2014 v pražské Digitální mapové sbírce Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Joseph Schiro, dnes tajemník Maltské kartografické společnosti a emeritní ředitel konzervačního oddělení Kulturního dědictví Malty, objevil druhou verzi mapy. Na základě staršího článku dr. Alberta Ganada věděl, že existovala druhá verze těchto map, ale byla nezvěstná. Ve světě jde zatím o jedinou známou dochovanou kopii této verze. Tím byla po 450 letech zaplněna mezera v této mapové zpravodajské sérii a mohl se tak konečně zrekonstruovat celý průběh bitvy.

Pro úplnost doplňme úplný bibliografický záznam pražské verze mapy:

CAMOCIO, Giovanni Francesco. Disegno del Porto di Malta, come al[abaster] presente si troua assediato da turchi, cauato da altri disegni mandate da Malta fidelisimi, con la nota del campo d’infideli et altri particolari, che fin qui non mandate da Malta fidelisimi, con la nota campo d’infideli et altri particolari, che fin qui non si sono ueduti. Měřítko ca 1:10 000. 1,7 cm = misura di passa 100 a piedi 5 p.[er] passo']. In Venetia: alla libraria d[e]lla piramid[e], 1565.  1 mapa: mědirytina, černobílá; 32,5×46 cm, na listu 33×46 cm.

První verze mapy obležení Malty (zdroj: Národní muzeum výtvarných umění, Valletta, Malta)
První verze mapy obležení Malty (zdroj: Národní muzeum výtvarných umění, Valletta, Malta)

Druhá verze mapy obležení Malty (zdroj: Mapová sbírka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy)
Druhá verze mapy obležení Malty (zdroj: Mapová sbírka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy)

Třetí verze mapy obležení Malty (zdroj: Národní muzeum výtvarných umění, Valletta, Malta)
Třetí verze mapy obležení Malty (zdroj: Národní muzeum výtvarných umění, Valletta, Malta)

Čtvrtá verze mapy obležení Malty (zdroj: Národní muzeum výtvarných umění, Valletta, Malta)
Čtvrtá verze mapy obležení Malty (zdroj: Národní muzeum výtvarných umění, Valletta, Malta)

Mapy znázorňují bitvu o přístav na severovýchodním pobřeží Malty. V květnu 1565 zaútočilo na Maltu turecké vojsko sultána Sulejmana I. s 40 tisíci muži a Dragutovými piráty. Proti nim stálo pouhých 540 maltských řádových rytířů a 8 tisíc Malťanů a žoldnéřů. Díky strategii řádového velmistra Jeana de la Valette, statečnosti obránců i sicilskému místokráli Garciovi de Toledo, který přispěchal na pomoc s posilami, Turci utrpěli porážku. Toto vítězství se dodnes připomíná jako státní svátek Malty 8. září.

Plány bitvy byly vydané jako černobílé mědirytiny otištěné na ručním papíře. Originály jsou dochované ve výborném stavu. Kromě světové unikátnosti jsou mapy zajímavé hned z několika hledisek: Camociovy mapy rychle informovaly Evropu o průběhu obležení a jako první přinesly zprávu o prohře Turků. Zajímavé je, že byly vytvořeny postupnými úpravami z jedné tiskové měděné desky. Jde o vynikající renesanční dílo z významné Lafreriho italské školy detailně znázorňující přelomovou bitvu o Středomoří. Osmanská říše si tehdy chtěla na Maltě kvůli její strategické poloze ve Středozemním moři udělat základnu a vstupní bránu do Evropy. Kdyby se jí to podařilo, dějiny starého kontinentu by se pravděpodobně vyvíjely docela jinak. Význam těchto událostí historici přirovnávají k letecké bitvě o Británii z roku 1940. Proto se o to, co se na Maltě děje, tehdy zajímala celá Evropa. V neposlední řadě pak mapy zachycují oblast Valletty před velkou přestavbou a dochovaných kopií je extrémně málo. Druhá a třetí verze jsou světové unikáty.

Tyto významné kartografické památky vydával známý benátský nakladatel Giovanni Francesco Camocio (1501–1575). Není sice přímo na mapě uveden, ale nakladatelská značka pyramidy a místo vydání v Benátkách nás nenechávají na pochybách, že šlo právě o Camocia. Jednalo se o jednoho z nejvýznamnějších italských nakladatelů. Proslavil se rytinami podle Tiziana. Později se zaměřoval na mapy, které vydával v různých formátech. Známý je jeho soubor isolárií, map ostrovů především ze Středomoří. V době vrcholné renesance byl žánr isolárií velmi populární a představoval kombinaci map, cestopisů a geografických popisů. Camocio sám zřejmě nebyl rytcem, ale využíval jiné umělce, např. Paula Forlaniho nebo Dominica Zenoie. Na jeho mapách jsou pozoruhodně zachyceny detaily vojáků, námořníků, ale i hradů, kostelů, řek, lodí apod. Předpokládá se, že jako většina obyvatel Benátek zemřel na mor v roce 1575, neboť jeho činnost není dále doložena. Patřil do Lafreriho školy, jejíž mapy byly vydávány v populárních atlasech.

Legenda mapy a slovně popsaný tiskařský znak pyramidy (zdroj: Mapová sbírka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy)
Legenda mapy a slovně popsaný tiskařský znak pyramidy (zdroj: Mapová sbírka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy)

Dochovalo se jich velice málo, jen kolem 70. Pro nás je pak zajímavé, že Bolonini Zaltieri, další představitel této školy, reprodukoval první mapu Čech od Mikuláše Klaudyána. Nutno dodat, že italská kartografická škola patřila od Münsterova vydání Geografie (v roce 1540) do 80. let 16. století k evropské špičce. Pak postupně převážila nizozemská kartografie zejména s Orteliovým atlasem Theatrum orbis terarrum (z roku 1570) a dalšími vynikajícími díly.

Program UNESCO Paměť světa, jenž vznikl v roce 1992, obsahuje k letošnímu roku 425 dokumentů ze všech kontinentů na různých nosičích od pergamenu po filmové a zvukové nosiče. Z kartografických památek bylo dosud zapsáno pouze 15 map, atlasů a kolekcí obsahujících mapy. V roce 2017 přibyly do rejstříku jako 16. kolekce právě Camociovy mapy. Soubor plánů velkého obléhání Malty se tak dostal do prestižní společnosti, jako jsou například Herefordská mapa z 13. století, Peutingerova mapa římských cest z 12. století nebo Tabula Hungariae z roku 1528.

Zatímco Česká republika registruje již osm úspěšných zápisů do rejstříku, pro Maltu jde o první úspěšný zápis do tohoto významného souboru světových dokumentových památek. Je jistě povzbudivé, že právě Česko se mohlo s Maltou podělit o své letité zkušenosti. Na přihlášce k zápisu map do seznamu světového dědictví pracovaly obě instituce, tedy Mapová sbírka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a maltské Národní muzeum výtvarných umění, od roku 2014. Nominaci navíc písemně podpořil i Tony Campbell, významný specialista na historickou kartografii a emeritní kurátor Mapové sbírky Britské knihovny (British Library).

K propagaci zápisu do rejstříku Paměť světa byla Bernadinou Sciclunou, kurátorkou maltského Národního muzea výtvarných umění, a ředitelkou Mapové sbírky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy PhDr. Mgr. Evou Novotnou spolu s dalšími spolupracovníky připravena výstava Mapy obležení představující blíže tento jedinečný soubor map.

Výstava proběhla nejprve v roce 2016 (od ledna do května) v Národním muzeu archeologie (National Museum of Archaelogy) ve Vallettě, poté byla zapůjčena do muzea na ostrově Gozo. Od května do září 2016 proběhla i v Praze. V roce 2017 si pak výstavu zapůjčily Vědecká knihovna UJEP v Ústí nad Labem a Kartografické centrum Velké Opatovice. V aktualizované verzi si ji mohli návštěvníci prohlédnout v Praze od 1. února do 15. května 2018 v budově Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy na Albertově.

U příležitosti zápisu do rejstříku Paměť světa a předání certifikátů na Ministerstvu kultury ČR byla originální druhá verze mapy mimořádně vůbec poprvé vystavena pro veřejnost, a to od 5. do 11. dubna 2018 v Národním technickém muzeu.

Výstava originálu v Národním technickém muzeu v roce 2018 (foto: Bernardine Scicluna)
Výstava originálu v Národním technickém muzeu v roce 2018 (foto: Bernardine Scicluna)

Prakticky certifikát pro obě instituce znamená zvýšení mezinárodní prestiže i jejich popularizaci. Evidence v rejstříku programu Paměť světa signalizuje, že umíme nejenom zachovat i představit kartografické kulturní dědictví pro další generace, ale je také důležitým poselstvím, že Univerzita Karlova i Česká republika usilují o podporu a záchranu našich památek.

Závěrem dodejme, že student Katedry aplikované geoinformatiky a kartografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Jakub Báča pod vedením Ing. Miroslava Čábelky vytvořil podle čtyř plánků zdařilou animaci bitvy. Záznam je dostupný na YouTube:

Informace o přihlášce a zápisu jsou k dispozici také na webu Mapové sbírky. Tamtéž najdete i podrobnosti o výstavě, kterou je možné si zapůjčit.

Novou Velkomoravskou knihovnicí je Jana Šubrová

Stalo se dobrou tradicí oceňovat v řadách SKIP příkladnou práci kolegů, kteří mají ke své vlastní práci ještě dostatek energie a nadšení, jimiž nezištně přispívají k nejen k rozvoji našeho spolkového života, ale také dobrého jména knihoven ve společnosti.

Letošní osmičkový rok se stal vítanou příležitostí ocenit u příležitosti konání jarního termínu regionálního kolegia SKIP Velká Morava a zejména při příležitosti veřejné panelové diskuze Knihovna – věc veřejná kolegyni, která celý svůj profesní život zasvětila práci na poli knihovnictví a současně se významně zasloužila o propagaci dobrého jména našich knihoven v zahraničí.

Zahájení kolegia
Zahájení kolegia

Vít Richter na kolegiu
Vít Richter na kolegiu

Prestižní regionální ocenění Velkomoravský knihovník / Velkomoravská knihovnice převzala z rukou PhDr. Víta Richtera, ředitele Knihovnického institutu Národní knihovny ČR, Jana Šubrová, dlouholetá členka regionální organizace SKIP Velká Morava, která působí od roku 2004 na pozici vedoucí služeb ústřední knihovny a současně jako členka vedení Knihovny Jiřího Mahena v Brně.

Nominace Jany Šubrové na udělení ocenění
Nominace Jany Šubrové na udělení ocenění

Předávání ocenění Janě Šubrové, gratuluje Vít Richter
Předávání ocenění Janě Šubrové, gratuluje Vít Richter

J. Šubrová vede klub seniorů při Knihovně Jiřího Mahena v Brně, kde působí i jako trenérka paměti. V její dramaturgii je také každoroční příprava programu Muzejní noci coby neodmyslitelné součásti programových aktivit Knihovny Jiřího Mahena v Brně, která se do této celostátní akce zapojila jako jedna z prvních knihoven.

Významný přínos J. Šubrové však tkví na poli mezinárodní spolupráce a rozvíjení mezinárodního partnerství. Příkladný je její osobní podíl na budování přátelských vztahů mezi Knihovnou Jiřího Mahena v Brně a poznaňskou Knihovnou Raczyňskych a šíření dobré pověsti města Poznaně v České republice, za které v roce 2015 převzala z rukou primátora města Poznaně nejvyšší ocenění města Poznaně – Za zásluhy o město Poznaň. V roce 2016 se stala laureátkou Ceny města Brna za mezinárodní spolupráci města Brna. Ocenění převzala od primátora města Brna Ing. Petra Vokřála.

Z nominačního textu, jehož autorkou je Ing. Libuše Nivnická, vybíráme:

„Je jednou z těch, kteří jsou hrdí na svou profesi i SKIP, a svým každodenním činěním to dokazuje. Jen tak jakoby mimoděk z ní sálá neutuchající energie, schopnost motivovat druhé, být přátelskou a zároveň spravedlivou šéfovou. Vše, co činí, dělá s maximálním nasazením a odpovědností. I tam, kde by mohla věci svěřit druhým, se chce vždy osobně přesvědčit, že věci klapou a nikdy neváhá přiložit ruku k dílu, a to i na úkor svého soukromého času. Najdete ji tak u klíčových manažerských rozhodnutí stejně tak jako u trpělivé diskuse se seniory či pobíhající s židlemi v ruce při přípravě kulturního programu.“

J. Šubrovou nominovala regionální organizace SKIP Velká Morava na cenu Velkomoravský knihovník / Velkomoravská knihovnice zejména za celoživotní přínos knihovnické profesi, za profesionální i osobní kvality, které jsou příkladem všem kolegům, a za šíření dobrého jména českého knihovnictví v zahraničí.

Paní Jano,
přejeme Vám zejména hodně pěkných zážitků s knihovnami a v knihovnách nejen v regionální organizaci Velká Morava. Jsme na Vás právem pyšní.

Autorkou fotografií je Kateřina Janošková z Masarykovy veřejné knihovny Vsetín.

Středočeské SKIPování 2018 a udílení cen Papilio Bibliothecalis

Letošní SKIPování, které se uskutečnilo 11. dubna 2018 na půdě Pedagogické knihovny J. A. Komenského v Praze, bylo záležitostí vpravdě SKIPovou. Celý program byl totiž zaměřen na SKIP a jeho aktivity. Je proto velká škoda, že účast poněkud oslabila doznívající chřipková epidemie.

Po krátkém uvítání nastala slavnostní chvíle při udílení knihovnické ceny Papilio Bibliothecalis. Motýlci letos vzlétli hned dva.

Za dlouholetou aktivní práci ve SKIP, zejména v Klubu dětských knihoven SKIP a v regionálním výboru, a zároveň za svůj přínos nymburskému knihovnictví dostala ocenění individuální členka SKIP a zároveň zástupkyně Městské knihovny Nymburk Helena Liptáková. Od roku 2006 je ředitelkou této knihovny, která se pod jejím vedením postupně modernizuje a upravuje své prostory. Knihovna v Nymburce navíc pravidelně v květnu pořádá známé Hrabalovo Kersko. Od roku 1997 do roku 2007 byla H. Liptáková aktivní předsedkyní regionálního klubka Střední Čechy.

Zlata Houšková (vlevo) a Blanka Tauberová (vpravo) předávají ocenění Heleně Liptákové
Zlata Houšková (vlevo) a Blanka Tauberová (vpravo) předávají ocenění Heleně Liptákové

Druhého motýlka získala Daniela Toužimská, elévka knihovnického povolání, pracující zatím jako zástup za mateřskou v Knihovně Dr. E. Bořického Milín, za výborný pracovní start a zároveň i za významný knihovnický počin: Medailony spisovatelů. Úspěšně absolvovala kurz knihovnického minima a hned od začátku se velmi dobře aklimatizovala v pracovním procesu. S přehledem zvládala veškerou agendu tří oddělení. Sama se chopila zatím připravovaného projektu medailonů spisovatelů, které spolu se stručnou charakteristikou a fotografií mají plnit zároveň funkci rozřaďovače v regálu. Zatím zpracovala 230 ks, chystá ještě dalších 70. Doufáme, že se rovněž stane individuální členkou SKIP.

Daniela Toužimská a Helena Liptáková, držitelky ceny Papilio Bibliothecalis
Daniela Toužimská a Helena Liptáková, držitelky ceny Papilio Bibliothecalis

Další odborný program nastartovala Zlata Houšková. Její první prezentace nás seznámila s celostátními knihovnickými cenami. Kromě základních pravidel udílení jednotlivých cen Z. Houšková přiblížila i jejich stručnou historií a významnými laureáty. Nejdéle se zastavila u cen Městská knihovna roku a Vesnice roku. Po jejím výkladu mají všichni účastníci určitě jasno, kdo kterou soutěž vyhlašuje, jaká jsou kritéria hodnocení a které knihovny se mohou o cenu ucházet.

Přednáška Zlaty Houškové o knihovnických soutěžích
Přednáška Zlaty Houškové o knihovnických soutěžích

Ve druhém vystoupení podrobně představila projekt S knížkou do života (Bookstart). Podrobně vysvětlila cíle i dosavadní zkušenosti s projektem.

Na závěr svého vystoupení se věnovala nejnovějšímu a v současnosti snad nejvíce sledovanému projektu Knihovna – věc veřejná. Osvětlila cíle diskuzí ve všech krajích, úlohu, kterou při nich hrají SKIP a příslušná krajská knihovna, seznámila nás s termíny jednání v jednotlivých krajích i se základním souborem otázek. Nad tímto bodem proběhla diskuze o konkrétních podmínkách přípravy debaty ve Středočeském kraji a o komplikacích, na které jsme už narazili v souvislosti s další personální změnou ve funkci ředitele krajské knihovny.

Druhou přednášející byla Lucie Macháčková, metodička kutnohorské knihovny, která je zároveň už čtvrtým rokem komisařkou soutěže Vesnice roku za Středočeský kraj. Ve svém vystoupení se s námi podělila o vlastní dojmy ze tří ročníků soutěže, blíže nás seznámila se soutěžícími knihovnami a jejich hodnocením. Diskutovala s námi o svých názorech na posuzování knihoven a o jednotlivých knihovnách.

O jednotlivých soutěžících knihovnách hovořila Lucie Macháčková
O jednotlivých soutěžících knihovnách hovořila Lucie Macháčková

Na závěr vystoupila předsedkyně středočeské organizace SKIP Blanka Tauberová. Přiblížila nám, jaké to je být vítězem soutěže Městská knihovna roku a následně jejím komisařem, co jí osobně tato soutěž dala a co pro ni bylo inspirující. Ve své prezentaci nám ukázala knihovny, které jako členka komise měla možnost posuzovat.

O soutěži Městská knihovna roku přednášela Blanka Tauberová
O soutěži Městská knihovna roku přednášela Blanka Tauberová

Program byl zajímavý a poněkud se protáhl, což ale většina publika akceptovala. Jistě k tomu přispělo i příjemné a přátelské prostředí pedagogické knihovny. Proto bych jménem regionálního výboru chtěla kolegyním z této knihovny znovu poděkovat za laskavou spolupráci a vlídné přijetí.

Prezentace ze všech vystoupení najdete na webových stránkách středočeské organizace SKIP.

Fotografie pocházejí z fotogalerie středočeské organizace SKIP.

OKnA 2018 byla otevřena v Lounech

Autor: 

Číslo: 

Rubrika: 

Klíčová slova: 

Odborná sekce: 

Soutěžní knihovnická přehlídka OKnA (O Knihovnických Aktivitách) proběhla 17. a 18. dubna 2018 v Lounech. Téměř stovka knihovnic a knihovníků z Čech, Moravy, Slezska i Slovenska přijala pozvání na soutěžní přehlídku, která byla doplněna odbornými reflexemi, seminářem i společenským programem.

Do odborné poroty letos zasedla vítězka loňského ročníku – lounská knihovnice Jana Hrbková, dále lounská psycholožka a speciální pedagožka Venuše Mirovská, redaktorka nakladatelství Host Eva Sedláčková, předsedkyně Klubu dětských knihoven SKIP Helena Šlesingerová a Veronika Chorvatovičová jako zahraniční host.

Tématem letošního ročníku byly rodinné vztahy, cílovou skupinou děti předškolního věku. A protože knihovníci praktikovali své lekce na konkrétních skupinách dětí, ke spolupráci se přidaly lounské školky.

Hlavní cenu si odvezla Městská knihovna Sedlčany – získala ji knihovnice Jana Roškotová za lekci s knihou Mikyho dobrodružství. Cena diváků putovala do Městské knihovny Litvínov – obdržel ji Vladimír Kraft za lekci Zvířátko jako člen rodiny.

Jana Roškotová ze Sedlčan, vítězka přehlídky
Jana Roškotová ze Sedlčan, vítězka přehlídky

Vladimír Kraft z Litvínova, držitel ceny diváků

Vladimír Kraft z Litvínova, držitel ceny diváků

Vladimír Kraft z Litvínova, držitel ceny diváků
Vladimír Kraft z Litvínova, držitel ceny diváků

Níže uvádíme přehled dalších oceněných:

  • Knihovna Jiřího Mahena v Brně – Diplom za využití ilustrace jako prostředku k pochopení tématu – U mámy a táty – Pavlína Lišovská, Petra Poláčková;

  • Víceúčelové kulturní zařízení Milovice – Diplom za poctivé a osobité nasazení lektorky – Jak to chodí u prasátek – Jana Vartová;

  • Městská knihovna Bakov nad Jizerou – Diplom za představení alternativní doplňkové aktivity – Doma je práce i legrace – Taťána Dvořáková, Kateřina Smutná;

  • Městská knihovna Litvínov – Diplom za charismatické vedení skupiny dětí – Zvířátko jako člen rodiny – Vladimír Kraft.

Lektorský sbor (zprava Renata Vordová, Jana Hrbková, Venuše Mirovská, Eva Sedláčková, Helena Šlesingerová, Veronika Chorvatovičová) a moderátorka Zlata Houšková
Lektorský sbor (zprava Renata Vordová, Jana Hrbková, Venuše Mirovská, Eva Sedláčková, Helena Šlesingerová, Veronika Chorvatovičová) a moderátorka Zlata Houšková

Pavlína Lišovská a Petra Poláčková z Brna
Pavlína Lišovská a Petra Poláčková z Brna

Společenský program zajistily studentky projektu Třetí věk, oboru divadlo. Publikum nadchly svými minutovými hrami. Lounská blogerka a spisovatelka Veronika Kyčera Kučerová četla ze své Slámy v botách.

Velkou pomoc poskytly dámy ze Spolku paní, dam a dívek – jako obvykle napekly rozličné dobroty. Zahanbit se nedaly ani knihovnice, které rovněž napekly a navařily.

Přehlídka se konala pod záštitou SKIP a za finanční podpory Ministerstva kultury ČR, nakladatelství Host a spolku Lounští Lounským. Poděkovat se sluší také Ivetě Novotné, dobré duši přehlídky, která celou akci zodpovědně připravila.

Přehlídka má sloužit k prohloubení znalostí a dovedností v práci s knihou, což byl hlavní apel, který zazníval při každém hodnocení. Kniha je tak každodenní chléb knihovnic a knihovníků, nic víc, nic míň.

Závěrečný potlesk ve znakové řeči (v sále spalo miminko – chlapeček Dominik, nejmladší člen přehlídky)
Závěrečný potlesk ve znakové řeči (v sále spalo miminko – chlapeček Dominik, nejmladší člen přehlídky)

Autorkou fotografií je Ilona Konířová z Městské knihovny Louny.

Právo

Příprava novely Katalogu prací pokračuje

Autor: 

Číslo: 

Rubrika: 

Klíčová slova: 

Odborná sekce: 

Jak jsme již informovali v čísle 4/2017, probíhají v rámci Zaměstnavatelské sekce SKIP intenzivní práce na přípravě novely Katalogu prací (přílohy k nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě) pro povolání 2.03.01 knihovník.

Výsledkem revize stávajícího Katalogu prací, která se uskutečnila v roce 2017, je návrh na změny katalogových vět. Zásadní změnou je opuštění regionálního principu (lokální, regionální, krajský, celostátní), který v současné verzi katalogu vyjadřuje náročnost vykonávané práce, a tím zařazení prací do jednotlivých platových tříd. Klasifikace prací na základě územní působnosti knihovny již v řadě případů neodpovídá jejich namáhavosti, odpovědnosti a složitosti, neboť v důsledku měnících se podmínek, zejména vývoje informačních a komunikačních technologií, se mění a rozvíjí i náročnost, obsah a způsob vykonávané práce.

Opuštění regionálního principu způsobilo rozsáhlé úpravy katalogových vět zejména v platových třídách 7 až 10. U vyšších platových tříd se úpravy týkají hlavně oblasti katalogizace, kde je u příkladů zohledněna změna katalogizačních pravidel.

K ověření dopadu těchto poměrně rozsáhlých úprav bylo v knihovnách provedeno testování, které spočívalo v zařazení zaměstnanců do platových tříd podle návrhu. Do testování, které proběhlo v průběhu května a června 2018, se zapojilo 29 knihoven různých typů a velikostí. Podle vyjádření zúčastněných knihoven je odstranění regionálního principu možné a žádoucí, neboť otevírá možnost ke spravedlivému zařazení zaměstnanců do platových tříd bez ohledu na knihovnu, ve které pracují.

V červnu byl návrh představen zástupcům Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Na základě jejich doporučení budou práce na přípravě novely Katalogu prací pokračovat. Katalogové věty budou podle jejich připomínek precizovány tak, aby lépe charakterizovaly složitost, odpovědnost a namáhavost práce a vypovídaly o stoupající náročnosti prací v jednotlivých platových třídách.

Návrh bude dokončen do 31. prosince 2018, včetně projednání s Ministerstvem kultury ČR.

O přípravě novely Katalogu prací průběžně informujeme na stránkách portálu Informace pro knihovny, kde zájemce najde i zápisy z jednání a aktuální návrh nových katalogových vět.

Zpřístupnění digitalizovaných dokumentů chráněných autorským právem

Knihovny v České republice digitalizují své knihovní fondy již od poloviny 90. let minulého století. Finanční náklady na digitalizaci se podle odhadů pohybují kolem jedné miliardy korun, ale efekt této investice je zatím poměrně nízký.1 Digitalizace především slouží ochraně knihovních fondů tím, že se vytvářejí záložní kopie, které umožňují omezit intenzitu využívání a opotřebování původních dokumentů. Digitální dokument má ale další skvělé vlastnosti, které spočívají v tom, že může být dostupný kdykoliv a kdekoliv, pokud máme k dispozici vhodné zařízení připojené k síti. Nemusíme tedy nikam cestovat, čekat, nejsme vázáni provozní dobou konkrétní knihovny. Takto komfortní služby si ale dosud můžeme užít jen u malé části digitalizovaných dokumentů, které najdeme zpravidla v digitálních knihovnách Kramerius, Manuscriptorium či dalších. Na volném internetu máme zatím k dispozici přibližně jen 16 % toho, co bylo v minulosti digitalizováno, což jsou především staré rukopisy a historické knihovní fondy vydané přibližně do konce 19. století. Knižní a časopisecká produkce 20. a 21. století většinou dostupná není, protože je chráněna autorským právem, tj. nelze s ní volně nakládat, pokud neuplynulo 70 let od smrti autora dokumentu. Problémem z hlediska zpřístupnění není pouze tato časová hranice, ale také to, že nemáme dostatek informací o tom, kdy by dílo mohlo být volné, protože neznáme přesné datum úmrtí desetitisíců autorů.

Nejméně od roku 2012 zástupci SKIP a později i Sdružení knihoven ČR (SDRUK) jednali s kolektivními správci autorských práv a také se zástupci Ministerstva kultury ČR o tom, aby byly vytvořeny legislativní podmínky pro uzavírání kolektivních licenčních smluv pro zpřístupnění výsledků digitalizace dřívější tiskové produkce prostřednictvím knihoven. Jednou z možností je, aby Národní knihovna ČR (NK ČR) uzavřela s kolektivními správci autorských práv licenční smlouvy na zpřístupnění digitálních dokumentů. Právo uzavírat kolektivní licenční smlouvy za všechny knihovny má NK ČR zakotveno v knihovním zákoně, ale na druhé straně donedávna platilo, že toto oprávnění nemají příslušní kolektivní správci, tj. Dilia pro slovesná díla a OOA-S pro výtvarnou složku slovesných děl (např. ilustrace, fotografie apod.).

Novelizace autorského zákona (zákon č. 121/2000 Sb.) zákonem č. 102/2017 Sb. přinesla nové možnosti licencování služeb knihoven ze strany kolektivních správců. Tato úprava rozšiřuje oblasti, v nichž je možno nově vykonávat tzv. rozšířenou kolektivní správu usnadňující licencování některých způsobů užití děl knihovnami působícími podle knihovního zákona č. 257/2001 Sb.2

Jednání o poplatcích za užití digitalizovaných dokumentů

V červnu 2017 (krátce po schválení novely) bylo zahájeno vyjednávání o budoucí smlouvě a zejména o licenčních poplatcích za užití digitalizovaných dokumentů. Novela autorského zákona nově nastavila pravidla pro vyjednávání sazebníku odměn tak, aby jejich výše nemohla být jednostranným aktem ze strany kolektivního správce. V průběhu uplynulých měsíců bylo jak ze strany kolektivních správců, tak i NK ČR připraveno několik variant sazebníku odměn, o kterých probíhaly intezivní diskuze. O výsledcích jednání byli průběžně informováni i zástupci Ministerstva kultury ČR, protože bylo dohodnuto, že licenční poplatky budou uhrazeny ze státního rozpočtu prostřednictvím NK ČR. To umožní, aby základní služby zpřístupnění digitálních dokumentů byly pro uživatele bezplatné.

Konečná verze sazebníku odměn3 byla potvrzena zástupci Dilia, OOA-S a NK ČR 20. dubna 2018. Z tiskové zprávy Dilia4 uvádíme:

„Po přijetí novely zákona a téměř roční přípravě a vyjednávání odsouhlasili v květnu tohoto roku Národní knihovna ČR a kolektivní správci DILIA a OOA-S sazebník, na jehož základě dojde k odlicencování služeb NDK pro tzv. díla nedostupná na trhu. Toto licence umožní Národní knihovně ČR a všem knihovnám spadajícím do systému knihoven podle knihovního zákona digitalizovat a dohodnutými způsoby zpřístupňovat svým registrovaným čtenářům díla vydaná do roku 1989 (neexistuje-li na trhu dostupné vydání těchto děl).

Užití digitalizovaných monografií, periodik i jejich svazků zamýšlí Národní knihovna ČR zahrnout do veřejných knihovnických a informačních služeb knihoven, tedy coby bezúplatnou službu pro registrované čtenáře knihoven systému knihoven, s odměnou nositelům práv řešenou platbou od Národní knihovny ČR ze státního rozpočtu.

Na základě dohodnutého modelu tak knihovny budou moci:

  • vytvářet jednotný digitální fond zveřejněných monografií a periodik

  • tento digitální fond sdílet v rámci všech zúčastněných knihoven

  • zobrazit díla z tohoto fondu na terminálech jakékoli zúčastněné knihovny

  • umožnit registrovanému čtenáři jakékoli zúčastněné knihovny vzdálený přístup k dílům z tohoto fondu“

Výsledkem společného vyjednávání je především dohoda o výši a konstrukci licenčního poplatku. Podstatné je, že poplatek bude hrazen jednou celkovou paušální roční platbou za všechny knihovny, a to vždy zpětně za uplynulý rok. Z toho také vyplývá, že nebude podstatné, kolik digitálních dokumentů bude nabízeno a jak intenzivně budou využívány. Sazebník (viz tab. 1) byl smluven na období let 2018 až 2022. To umožní, aby dohodnutá částka byla plynule placena ze státního rozpočtu.

Tab. 1: Výše licenčního poplatku

 

2019

2020

2021

2022

2023

Roční odměna v Kč

10 500 000

21 609 050

22 927 202

25 181 538

27 435 873

Z toho podíl DILIA

8 505 000

17 503 331

18 571 034

20 397 045

22 223 057

Z toho podíl OOA-S

1 995 000

4 105 720

4 356 168

4 784 492

5 212 816

Fakt, že licenční poplatek bude hrazen paušální částkou, ale neznamená, že nebude sledováno využívání digitálních dokumentů. Kolektivní správce získá jednou za čtvrtletí seznam děl, která byla využita s podrobnými bibliografickými údaji. Tento seznam bude sloužit jako podklad pro rozúčtování odměn autorům.

Hned po schválení sazebníku odměn probíhala jednání k uzavření licenční smlouvy, která přesněji specifikuje podmínky služeb. Jednání byla dokončena počátkem června 2018. Sazebník odměn a návrh licenční smlouvy byl předložen Ministerstvu kultury ČR. V době psaní tohoto příspěvku (začátek července 2018) se očekává definitivní potvrzení ze strany vedení Ministerstva kultury ČR, že licenční poplatek bude hrazen ze státního rozpočtu. Následně dojde k podpisu kolektivní licenční smlouvy.

Přehled dokumentů (děl), na které se licence vztahuje

  • Pro období od 1. července 2018 do 31. prosince 2019 je licence omezena na díla nedostupná na trhu vydaná do 31. prosince 1989. Pro období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2022 je tato licence omezena na díla nedostupná na trhu vydaná do 31. prosince 20075.

  • Díly nedostupnými na trhu“ se pro účely této smlouvy rozumí díla, která jsou na trhu nedostupná ve smyslu § 97e odst. 4 písm. i) a § 97f autorského zákona. Jde tedy o díla, která jsou v souladu s ustanoveními § 97f autorského zákona vedena NK ČR v Seznamu děl na trhu nedostupných.

  • Díly“ se pro účely této smlouvy rozumějí díla literární, dramatická a vědecká, u kterých v okamžiku užití podle této smlouvy trvají majetková autorská práva, přičemž díly se rozumějí i adaptace, dramatizace a překlady původních děl, zveřejněná v podobě monografií nebo zařazená do periodik; pro účely této smlouvy se za díla nepovažují díla, u kterých v čase jejich užití podle této smlouvy majetková autorská práva uplynula. Pro posuzování okamžiku uplynutí doby trvání majetkových autorských práv si smluvní strany pro účely této smlouvy sjednávají vyvratitelnou domněnku spočívající v tom, že, není-li NK ČR v okamžiku užití díla v rozsahu dle této smlouvy známo datum úmrtí relevantních nositelů práv, pak se u děl vydaných 110 a více let před takovým užitím bude mít za to, že doba trvání majetkových autorských práv uplynula.

Přehled dokumentů (děl), na které se licence nevztahuje

  • Licence se nevztahuje na elektronické sdělování počítačových programů, zvukových a zvukově obrazových záznamů děl, vydaných notových záznamů díla hudebního či hudebně dramatického, děl audiovizuálních či audiovizuálně užitých.

  • Licence se nevztahuje na elektronické sdělování děl těch smluvně nezastupovaných nositelů práv, kteří vůči DILIA účinky této kolektivní smlouvy pro konkrétní případ nebo pro všechny případy v souladu s § 97e odst. 2 nebo 3 autorského zákona vyloučí.

  • Licence se nevztahuje na díla, která budou na základě písemné výzvy ze strany nositelů práv vůči NK ČR vyřazena ze seznamu děl na trhu nedostupných.

Další postup

Digitální dokumenty budou zpřístupňovány prostřednictvím Národní digitální knihovny, kterou bude provozovat NK ČR.

Každá knihovna, která bude mít zájem o poskytování služeb z Národní digitální knihovny, bude muset s NK ČR uzavřít smlouvu a dodržovat zásady, které budou zahrnuty do „Všeobecných podmínek pro Registrované čtenáře“. Základní podmínkou bude, aby čtenářům nebylo umožněno zhotovení nelegální kopie zobrazovaného díla.

V současné době NK ČR připravuje provoz a zveřejnění Seznamu děl na trhu nedostupných. Provoz Seznamu je základní podmínkou pro poskytování služeb. Dalším nezbytným předpokladem je rozvoj systému Kramerius tak, aby bylo zajištěno řízení autorských práv v souladu s licenční smlouvou včetně obrany proti nelegálnímu zhotovování tiskových nebo digitálních kopií. Na tuto oblast je zaměřen výzkumný projekt Knihovny AV ČR RightLib – elektronické zpřístupnění chráněných publikací, který je financován z programu výzkumu a vývoje NAKI. Základní podmínkou také je, aby v NK ČR byla vybudována dostatečné silná infrastruktura, která zajistí pohotové a bezproblémové poskytování služeb všem knihovnám a veřejnosti. V této fázi ale není rozhodnuto o financování této infrastruktury.

Pilotní projekt poskytování služeb by mohl být zahájen počátkem roku 2019 a bude primárně orientován na knihovny zapojené do portálu Knihovny.cz. V první fázi se bude jednat o zpřístupnění (možnost čtení) digitálních dokumentu na terminálu umístěném v knihovně (tj. na místě samém). V další etapě bude možné poskytovat individuálním uživatelům knihovny oprávnění pro vzdálený přístup, který bude také omezen pouze na čtení dokumentu bez možnosti zhotovení kopie. Smlouva zatím nezahrnuje – alespoň při zpřístupnění v knihovnách na místě – zhotovení tiskové kopie, ačkoli původní dohoda zástupců knihoven a kolektivních správců s tím počítala. K vypuštění možnosti zhotovení tiskové kopie došlo v průběhu legislativního procesu (pravděpodobně v Legislativní radě vlády).

V další etapě bude usilováno o uzavření smlouvy na poskytování tištěných a v některých případech digitálních kopií. V tomto případě se bude jednat o placené služby pro uživatele. Předpokládáme, že do smluvní úpravy v budoucím období zasáhne připravovaná směrnice EU o autorském právu na digitálním jednotném trhu, jejíž návrh se právě projednává ve strukturách EU. Může dojít k rozšíření předmětu zpřístupňování (co do druhů dokumentů i co do zahrnutí fondu dalších paměťových institucí), jakož i k umožnění tisku.

Mnohaleté úsilí knihovnické komunity o zpřístupnění starší české literární a vědecké produkce v digitálním prostředí se začíná postupně naplňovat, ale ještě zbývá řada kroků k tomu, aby se jednalo o plně rozvinuté a kvalitní služby. V daném okamžiku závisí především na rozhodnutí Ministerstva kultury ČR, na financování infrastruktury NK ČR a na realizaci zmiňovaného projektu RightLib garantovaného Knihovnou AV ČR.

  • 1. V současné době je objem primární digitalizace odhadován na 65 milionů stran, respektive cca 220 000 svazků knih, periodik a dalších dokumentů. Roční přírůstek digitalizace je odhadován nejméně na 7,5 milionů stran.
  • 2. Podrobněji o problematice:
    RICHTER, Vít. Novela autorského zákona a možnosti nových služeb knihoven v digitálním prostředí. Knihovna plus [online], 2017, 13(mimořádné číslo) [cit. 2018-07-03]. ISSN 1801-5948. Dostupné z: http://knihovnaplus.nkp.cz/archiv/mimoradne-cislo-2017/informace-a-konference/novela-autorskeho-zakona-a-moznosti-novych-sluzeb-knihoven-v-digitalnim-prostredi.
    RICHTER, Vít. Nové služby veřejných knihoven v digitálním prostředí (zpřístupnění děl nedostupných na trhu). Knihovny současnosti 2017 [online]. Praha: Sdružení knihoven ČR, 2017. s. 379–389 [cit. 2018-07-03]. ISBN 978-80-86249-83-4. Dostupné z: http://sdruk.mlp.cz/data/xinha/sdruk/2017/KKS/sbornik_knihovny_soucasnosti_2017_final.pdf.
  • 3. Sazebník DILIA + OOA-S – licencování služeb knihoven po novele autorského zákona z dubna 2017. In: Dilia: Divadelní , literární, audiovizuální agentura, z.s. [online]. Praha, 20. 4. 2018 [cit. 2018-07-03]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/download/609_a78cae0487236b3823cb5c6a0875275d
  • 4. SRSTKA, Jiří. Tisková zpráva: Národní knihovna ČR a kolektivní správci DILIA a OOA-S se dohodli na způsobu licencování Národní digitální knihovny. Dilia: Divadelní, literární, audiovizuální agentura, z.s. [online]. Praha, 14. 5. 2018 [cit. 2018-07-03]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/14097-licencov%C3%A1n%C3%AD-digit%C3%A1ln%C3%ADch-slu%C5%BEeb-knihoven
  • 5. V počáteční fázi bude k dispozici více než 20 milionů stran knih a periodik vydaných v letech 1908 až 1989. V roce 2020 bude možné nabídku rozšířit na 57 milionů stran, tj. včetně dokumentů vydaných v letech 1990 až 2007 a počet zpřístupňovaných dokumentů dále poroste až k hodnotě 71 milionů stran v roce 2023 a bude se dále zvyšovat s postupem digitalizace a také rozvojem infrastruktury NK ČR, která bude schopna integrovat a zpřístupnit i digitální dokumenty ostatních knihoven ČR. Údaje vycházejí z údajů digitálních knihoven Kramerius provozovaných NK ČR, Moravskou zemskou knihovnou a z údajů dotačního programu Ministerstva kultury ČR VISK 7.

Rozhovor

Mgr. Jindra Tužilová: Soutěž Knihovna JINAK letos přilákala rovnou stovku účastníků

Mgr. Jindra Tužilová působí ve Svazu měst a obcí České republiky – zabývá se řadou oblastí od sociální a rodinné problematiky až po zdravotnictví a kulturu. Mezi její aktivity patří i organizace mezi knihovnami stále oblíbenější soutěže Knihovna JINAK.

Mohla byste našim čtenářům – především knihovníkům – nejprve v několika větách představit cíle a hlavní aktivity Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR)?

Svaz měst a obcí České republiky je celostátní dobrovolnou nepolitickou a především nevládní organizací. Členy Svazu jsou téměř všechna větší města a také obce. V tuto chvíli máme více než dva a půl tisíce členů (obcí), což v počtu obyvatel představuje osm milionů obyvatel ČR. Svaz je největší organizací tohoto druhu, a proto je partnerem pro vládní i parlamentní politickou reprezentaci, je připomínkovým místem, podílí se na přípravě a tvorbě návrhů legislativních i nelegislativních opatření v oblastech týkajících se kompetencí obcí a za práva měst a obcí bojuje.

V kterých oblastech SMO ČR spolupracuje s knihovnami?

Kromě legislativy, kterou připomínkujeme, se snažíme podporovat knihovny například soutěží Knihovna JINAK. Co se partnerství s organizacemi týče, nejvíce spolupracujeme se SKIPem, který je pro nás vztyčným důstojníkem a místem, kam se obracíme pro pomoc, konzultaci či spolupráci.

Existují podle Vás některé další oblasti, o které by se stávající spolupráce mohla rozšířit, nebo oblasti, ve kterých by se mohla prohloubit? A pokud ano, které to jsou?

Podporujeme soutěž Knihovna roku a Týden knihoven, kdy vítězi kategorie Městská knihovna roku věnujeme knihobudku. Také se snažíme maximálně přenášet informace jak do území, tak i zpět. V minulém roce jsme se SKIPem spolupracovali na přípravě nynějšího projektu S knížkou do života (Bookstart). Smyslem projektu je ve spolupráci s městy a obcemi pěstovat lásku ke knihám už od kolébky. Rodiče právě během vítání občánků dostávají knížky pro své děti a jsou tak motivováni svými dětem předčítat. Láska ke čtení vzniká v rodině.

Velmi zajímavým počinem, který si zaslouženě získal pozornost knihoven i veřejnosti, je soutěž Knihovna JINAK. Ta se letos koná již potřetí. Jak vlastně myšlenka uspořádat tuto soutěž vznikla?

Tato soutěž vznikla díky mé skvělé šéfové Květě Halanové, bývalé starostce Jílového u Prahy, která mi dala volnou ruku a důvěřovala mému nápadu podpořit jinakost v přístupu. Abych byla upřímná, vlastně ten nápad vzešel z mé sobeckosti, protože sama upřednostňuji „jiné“ postupy, věřím v inovace a příklady dobré praxe. A proto mě napadlo podpořit „rebely“, kteří v knihovnách zvedají prach a dělají něco jinak.

A jakým způsobem soutěž propagujete? Předpokládám správně, že hlavní roli v tomto případě asi bude hrát Facebook?

Hlavní je asi odvaha dělat něco jinak a do soutěže se přihlásit. Zbytek je formalita – zašlete jednu fotografii a popis činnosti a pak už se jen kliká a sdílí na našem facebookovém profilu.

Kolik knihoven a kolik hlasujících se do soutěže v prvních dvou ročnících zapojilo?

První i druhý ročník byl o necelých třiceti knihovnách, které se osmělily a přihlásily. Třetí ročník, který nedávno skončil, ovšem představoval čistou stovku soutěžících a musím říct, že jen zpracovat všechny přihlášky bylo opravdu náročné. Ale udělalo mi to obrovskou radost. Hlasujících bylo na tisícovku.

Co vlastně nejčastěji knihovny dělají jinak?

Vždycky je mi líto, že musím být jako organizátor nestranná, protože jinak bych soutěžícím dávala hlasy a nadšeně jejich fotky komentovala. Knihovny totiž dokážou dělat všechno jinak. Mají úžasné nápady, pomáhají seniorům, pracují s dětmi, se psy, pořádají víkendové akce, je toho opravdu mnoho. A věřím, že to nejsou jen ty, které se přihlásily. Vidím, jak se to přístup v knihovnách mění a to je fajn. Pro ty, kteří ještě se změnami nezačali, nebo nevědí jak, je soutěž zase dobrým návodem.

Letos se koná již 24. ročník soutěže Vesnice roku, kterou pořádá právě SMO ČR. Může se v této soutěži vůbec dobře umístit obec, pokud by se vzorně nestarala o svou knihovnu a její rozvoj?

Nejsem hodnotitelem, to jsou naši členové, takže neznám přesná kritéria, nicméně si nedokážu představit, že by obec se zanedbanou knihovnou mohla aspirovat na titul vítěze Vesnice roku. Knihovna je základ.

Co se podle Vás ve veřejných knihovnách zřizovaných obcemi a městy v poslední době nejvíce daří měnit k lepšímu?

Mění se hlavně přístup. Vztah mezi knihovníkem a obcí je důležitý, a pokud se ze zastupitelů a knihovníků stanou sparring partneři, je to na práci knihovny opravdu poznat.

V čem jsou podle Vás naopak ještě rezervy?

Neřekla bych rezervy, ale obecně i zde je nedostatek financí. Nejen na nákup nového fondu, ale především na lidský potenciál a také na renovaci knihovny. Prostory jsou pro mnoho knihoven zásadní. Dojem z knihovny velmi ovlivňuje prostor, ve kterém se knihovna nachází. Novým trendem jsou otevřené prosvětlené místnosti, multifunkční posezení, minimum regálů a to jsou změny, které potřebují investice. A bohužel ve financování je kultura vždy na posledním místě.

Máte zkušenosti s dlouhodobými pobyty v zahraničí. Podařilo se Vám při nich navštívit také knihovny? A pokud ano, jaký na Vás udělaly dojem? Mohou se jimi české knihovny v něčem inspirovat?

Když jsem bydlela v zahraničí, tak jsem chodila nejčastěji na dvě místa. Do knihoven a do kostelů. Nebyla mi tam zima, nepršelo tam, byl tam klid a bylo to pro mě místo na srovnání si myšlenek a pocitů, když mi chyběla rodina nebo rodný jazyk. V zahraničí se žije více komunitně a kontaktně. Je běžné, že se lidé zdraví a tak nějak se vás ujmou už po příchodu. Zároveň nic není problém, zákazů není tolik a „kniha se opravdu nehodnotí podle obálky“, pokud bych to měla popsat po knihovnicku. Byla jsem v univerzitních i komunitních knihovnách a můžu říct, že se hodně pracuje s barvami, architekturou prostoru, s moderním uměním, které má místo vedle tradice, a to je něco, co bych uvítala i u nás. Bavily mě vtipné nápisy a vychytávky, které zpříjemňovaly pobyt v knihovně. Myslím si, že obecně je hlavní se nebát, být kontaktní a komunikativní, ctít tradice, ale zároveň být otevřený novým věcem. (Napsala potetovaná právnička.)

Děkuji za rozhovor!

Vzdělávání

Projekt Co nebylo v učebnici – spolupráce knihoven a škol ve vzdělávání žáků 21. století začíná

Spolupráce učících knihovníků a pedagogů v informačním vzdělávání žáků? Pro mnohé knihovny a školy zcela samozřejmá a dlouhodobá aktivita a dobrá zkušenost, pro jiné zatím stále nedostižný cíl. Jedinečnou příležitostí, jak spolupráci knihoven a škol v rozvoji informační, čtenářské a mediální gramotnosti posílit a dát jí ucelenou metodickou formu a výstupy, je projekt Co nebylo v učebnici – Spolupráce knihoven a škol ve vzdělávání žáků 21. století. Jedná se o tříletý projekt (od 1. května 2018 do 30. dubna 2021) z Operačního programu Věda, výzkum a vzdělávání, realizovaný na základě grantové výzvy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy  ČR (MŠMT) v prioritní ose 3 Rovný přístup ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání. Projekt zaměřením a obsahem reaguje na aktuální potřebu participace formálních a neformálních vzdělávacích institucí v podpoře kompetenčního vzdělávání a celoživotního učení. Realizují ho SKIP, Centrum rozvojových aktivit UZS, Dětské centrum Jihočeského kraje a především čtrnáct partnerských týmů – učících knihovníků a pedagogů zastupujících spolupracující knihovny a základní či střední školy. Jedinečnost projektu spočívá v tom, že všechny výstupy z projektu vzniknou výhradně díky společné práci, setkávání a sdílení mezi učícími knihovníky a pedagogy za pomoci a podpory odborného a realizačního týmu projektu.

Projekt svůj obsah, zaměření a cíle promítl do stěžejní klíčové aktivity výzvy MŠMT v rámci operačního programu, kterou je Propojování formálního a neformálního vzdělávání – rozvoj klíčových kompetencí. Tato klíčová aktivita se prolíná všemi fázemi projektu a je rozčleněna do čtyř podaktivit, které se budou rozvíjet postupně v celém průběhu realizace projektu až do jeho skončení v dubnu 2021.

První podaktivita projektu nese název Podpora rozvoje pedagogických pracovníků a pracovníků v neformálním vzdělávání. Jedná se o komplexní vzdělávání učících knihovníků a pedagogů v Centrech kolegiální podpory, která poskytnou programy zaměřené na rozvíjení pedagogických, didaktických a psychologických kompetencí při práci s heterogenními školními skupinami.

Druhá podaktivita spočívá v proškolení pracovníků potřebném k ověření programů pro děti a žáky. Je určena pro učící knihovníky a pedagogy. Do projektu byla zařazena povinně (z důvodu znění grantové výzvy), aby byly zajištěny podmínky pro následné edukační aktivity ve školách a knihovnách v rovině znalostí takových oblastí, jakými jsou poskytování předlékařské první pomoci, prevence úrazů a zásady bezpečnosti práce.

Třetí podaktivita je stěžejní obsahovou částí celého projektu a má název Tvorba programů pro děti a žáky se zaměřením na rozvoj klíčových kompetencí. Spočívají v ní hlavní cíle celého projektu, smělé a zároveň velmi potřebné – vytvořit celkem devět vzdělávacích programů pro žáky primárního a sekundárního stupně vzdělávání (od první třídy základní školy až po maturitní ročník), přičemž každý vzdělávací program má časovou dotaci šestnáct hodin. Všech devět vzdělávacích programů je zaměřeno na systematické rozvíjení informační gramotnosti a dalších důležitých kompetencí žáků pro život v informační společnosti. Základem pro tvorbu vzdělávacích programů jsou tři tematické moduly – Na cestě od autora ke čtenáři v knihovně (Modul I), S informacemi k lepšímu celoživotnímu učení (Modul II) a Bádám v knihovně a píšu svůj odborný text (Modul III). Všechny vytvořené vzdělávací programy budou obsahovat aktivizační principy výuky s cílem využít optimálního potenciálu každého žáka. V obsahu budou provázány s rámcovými a školními vzdělávacími programy včetně průřezových témat.

Obsahem tematického modulu I Na cestě od autora ke čtenáři jsou témata nahlížející především na fenomén knihy a knižní kultury z různých a pro žáky mladšího školního věku zajímavých a dosud neobjevených úhlů pohledu. V obsahu modulu má důležitou roli historie knihovny v zrcadle lokálních událostí v kontextu místně zakotveného vzdělávání. Program je věnován také knihovně jako místu setkávání s texty, spisovateli, ilustracemi a jinými mediálními formáty. Edukační cíle budou plněny interakcí dětí s dobovými i současnými informačními zdroji a dokumenty, bude využito kritické práce s textem s ohledem na věk dětí, dále zábavných a herních aktivit včetně práce s informačními a komunikačními technologiemi.

Druhý tematický modul nazvaný S informacemi pro lepší celoživotní učení je soustředěn na fenomén infomace a její význam v cestě za celoživotním učením. První část obsahu je zaměřena na to, aby žáci pochopili, jaké možnosti mají pro to, aby dokázali dobře pracovat s informacemi v každodenním životě, uměli informace vyhledávat, hodnotit, organizovat a dále sdílet. Čtečky, myšlenkové mapy, grafy, schémata, organizéry informací, kreativní prvky a funkce sociálních sítí – to vše může sloužit jako nástroj rozvíjení informační gramotnosti a kritického myšlení v celoživotním vzdělávání. Druhá část obsahu modulu propojuje informační gramotnost a čtení s porozuměním. Zaměřuje se na interakci člověka s různými typy mediálních sdělení, především z běžného života žáka na úrovni druhého stupně základní školy (letáky, formuláře, jízdní řády, umělecké texty, smlouvy apod.).

Třetí tematický okruh nesoucí název Bádám v knihovně a tvořím svůj odborný text je určen pro žáky staršího školního věku a především středoškoláky. Pojem „badatelská práce“ může znít žákům tajemně a zároveň dobrodružně. V tematickém modulu se propojují zajímavá edukační témata, která mají základ například v regionálním fondu knihovny, s principy místně zakotveného učení. Žáci se naučí pomocí kritické práce s různými zdroji informací komplexně pracovat s fondem knihovny a službami, které knihovna poskytuje. Díky rozvoji informační gramotnosti včetně citační a publikační etiky posílí schopnost tvořit odborný text na úrovni referátu či ročníkové práce nebo středoškolské odborné činnosti a také výsledky své práce různými formami prezentovat. Badatelsky orientované činnosti mohou být i zajímavou přípravou středoškoláků na vstup do vysokoškolského prostředí.

Čtvrtou projektovou podaktivitou je Ověřování vytvořených programů. Jedná se o důležitou fázi celého projektu, v níž bude všech devět vytvořených vzdělávacích programů pilotováno v reálném prostředí škol nebo knihoven. Po pilotní realizaci jednotlivých částí každého 16hodinového vzdělávacího programu proběhne evaluace, na níž se budou podílet jak učící knihovníci a pedagogové, tak žáci. Vzniklé výstupy budou zapracovány do výsledné verze každého z devíti vzdělávacích programů. Díky tomu bude zajištěna kvalita jednotlivých programů a jejich využitelnost v dalších knihovnách nebo školách i po skončení projektu.

Veškeré činnosti projektu, směřující k vytvoření devíti vzdělávacích programů pro žáky, budou realizovány na platformách společenství praxe učících knihovníků, pedagogů, akademiků a také studentů oborového akademického pracoviště. Jejich cílem je vytvořit, realizovat, evaluovat a ověřit vzdělávací programy pro žáky tak, aby cíleně rozvíjely klíčové kompetence v souladu s aktuálními tuzemskými i evropskými strategiemi a kurikulárními dokumenty. Společenství praxe mají pevně formulovanou personální strukturu. Jejím základem je čtrnáct edukačních jednotek, které tvoří dvojice učícího knihovníka a pedagoga (výjimečně více pedagogů) zastupující vždy knihovnu a školu v partnerském vztahu. Tyto edukační jednotky se sdružují v devíti expertních týmech podle toho, ke kterému z devíti vzdělávacích programů sdružených do tří tematických modulů se při koncipování projektového záměru přihlásily. Přitom platí podmínka, že jedna dvojice učícího knihovníka a pedagoga se mohla přihlásit do více než jednoho vzdělávacího programu a každý expertní tým je složen z různě velkého počtu dvojic učících knihovníků a pedagogů. Vzájemné vazby graficky znázorňuje obr. 1.

Obr. 1: Schéma provazby obsahu projektu a struktury společenství praxe (zdroj: autorka)
Obr. 1: Schéma provazby obsahu projektu a struktury společenství praxe (zdroj: autorka)

Dílčí aktivity projektu budou v době realizace projektu prezentovány na oborových konferencích a publikovány časopisecky. Celkové výstupy na úrovni metodik ke všem lekcím, ale také aktivizačních úloh, kvízů nebo testů budou k dispozici všem zájemcům z prostředí knihoven i škol na veřejném metodickém portálu RVP.cz a průběžně v rámci realizace projektu také na projektovém webu.

Příspěvek vznikl v rámci projektu Co nebylo v učebnici – Spolupráce knihoven a škol ve vzdělávání žáků 21. století, reg. č. CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_032/0008278.

Evropská unie – Evropské strukturální a investiční fondy – Operační program výzkum, vývoj a vzdělávání

Celostátní akce

Ohlédnutí nejen za jedenáctým ročníkem projektu Kde končí svět

Již jedenáctý ročník projektu Klubu dětských knihoven SKIP Kde končí svět byl slavnostně ukončen v Zrcadlové kapli Klementina v Praze 1. června 2018. Dovolím si malé ohlédnutí za proběhlými ročníky. Poprvé jsme se společně s dětmi ptali, kde jsou hranice našich světů, podruhé jsme se ptali, jak se v tom světě cítíme, zda se cítíme v bezpečí, a potřetí na to, jak se v našem světě dorozumíváme. Počtvrté byla otázka na první pohled skrytá, namísto otazníku vykřičník: Díky za pohádku! Hodný pan Andersen nás pozval na oslavu svých dvoustých narozenin a pomohl nám uvěřit, že podobně jako většina pohádek náš svět jednou skončí dobře. Pátý ročník – o velkém a malém v životě a ve světě – jsme pak nazvali Slon a mravenec, v šestém jsme se vypravili na cestu tam a zase zpátky, v sedmém jsme hledali odpověď na otázku, jakou barvu má svět, v osmém jsme pro děti v Malém Himaláji společně psali knihu o tom, jak vypadá náš český rok, v devátém ročníku jsme naslouchali moudrosti čísel, podesáté jsme vzdali čest králi Karlu IV.

V roce 2017/2018 (tedy v jedenáctém ročníku) jsme zvolili jiné téma – Já jsem Tvůj člověk – Zvíře. Téma k uchopení bylo široké a zajímavé. Jaký je vztah mě jako člověka k obyvatelům živočišné říše? Kde (a zda vůbec) končí svět zvířat a začíná svět lidí? Co máme společného se zvířaty a co nás od nich odlišuje? Rozum a cit? Schopnost myslet, mluvit a učit se? Dovednost číst? Pamatovat si?

Jsou lidé lepší než zvířata? Chová se člověk občas jako zvíře? Je mazaný jako liška, pilný jako včela, pyšný jako páv, hladový jako vlk, tvrdohlavý jako mezek, tlustý a špinavý jako prase, věrný jako pes (nebo jako pes k podřízeným), slizký jako had, pomalý jako šnek, s pamětí jako slon? Nebo snad krkavčí matka, mlsná koza, hloupá husa či slepice? Chameleon či opice? Velké „zvíře“? Je člověk pánem tvorstva? Je zvíře němá tvář, nebo náš bratr jen o stupínek vývoje pod námi? Mají zvířata emoce? Mohou se učit, alespoň jednoduše myslet, dělat vědomá rozhodnutí? Mohou zvířata jednat jako lidé? (V bajkách od pánů Ezopa, La Fontaina, Krylova, Macourka nebo Žáčka určitě ano!) Kterých zvířat se bojíme a proč? Jsou některá zvířata zlá? A mají na rozdíl od člověka na výběr? Jak vypadá svět očima zvířat? Vidí barvy jinak než člověk? Jak a kde žijí? Jak dlouho žijí? Čím se živí a jak se chrání? Jak vypadají a jak „mluví“? Jak se liší samec od samice? Jak se starají o mláďata? Jak pečujeme o zvířata my? Je přirozené zvířata jíst? Ukazovat je v cirkuse a v zoo?

Mnoho otázek a mnoho různých odpovědí. Knihovny uchopily společně se školami a dětmi témata různorodě podle svých možností a schopností. Byl dán prostor pro výtvarné i literární práce, dramatizaci, četbu a bylo to opravdu obohacující a nosné téma. Hlavní bylo, že se dětem o zvířatech četly básně, pohádky, bajky a příběhy z knížek a že byl dán prostor dětské fantazii a kreativitě. Byly tak opět splněny hlavní cíle projektu na podporu čtenářství, tedy zastřešení a inovace aktivit dětských oddělení veřejných knihoven, rozvoj a podpora dětského čtenářství, propagace čtenářství na veřejnosti a propagace činnosti knihoven.

Kategorie projektu byly zastoupeny podle možností a kreativity přihlášených. První oblast tradičně zahrnovala aktivity na podporu dětského čtenářství, druhá oblast literární soutěže a tvůrčí psaní, třetí oblast výtvarné soutěže a čtvrtá oblast byla zaměřena literárně-dramaticky (na dramatizace a činnost čtenářských klubů a kroužků).

Ve všech regionech bylo opět patrné velké úsilí přihlášených knihoven, nechyběla úzká spolupráce se školami a na závěr vynikající výsledky. K tradici tohoto projektu výchovy ke čtenářství patří regionální přehlídky, které nominují jednoho nebo dva rytíře za celý kraj. Jinak tomu nebylo ani v nejnovějším jedenáctém ročníku. Po letech, kdy pasování probíhalo přímo na Pražském hradě a bylo nevšedním zážitkem na celý život, jsme museli sestoupit do „podhradí“, ale krásná a slavnostní atmosféra a prostředí Zrcadlové kaple (a stejně tak pohostinnost Nosticova paláce v desátém ročníku) původní místo pasování plnohodnotně nahradily.

Pohled do Zrcadlové kaple při pasování
Pohled do Zrcadlové kaple při pasování

Titulem Rytíře řádu krásného slova se pyšní nejen děti, ale také spisovatelé, interpreti a knihovnice. Za ta léta se řady členů malé i velké rady rytířů rozrostly a všichni si svého titulu velmi považují. Nebudu jmenovat všechna jména rytířů, ale vždy to byly výrazné osobnosti, které významné přispěly k ochraně slova, knih a vzdělanosti.

Letošní pasování bylo opět zcela ve znamení Slibu Rytířů řádu krásného slova:

Ve jménu pohádek, románů a básní,
jménem všech literárních hrdinů a světů,
spisovatelů, knihovníků a interpretů…
pasuji Tě na Rytíře řádu krásného slova
a jmenuji Tě členem malé rady.
Měj v úctě slovo, ochraňuj knížky a statečně se bij za vše dobré, co je v nich psáno.
Slibuješ?

Pasovací ceremoniál
Pasovací ceremoniál

Pasování na Rytíře řádu krásného slova
Pasování na Rytíře řádu krásného slova

Pasovací družina a výprava dětí z Uherského Hradiště
Pasovací družina a výprava dětí z Uherského Hradiště

Pasovací družina s králem a královnou a výprava dětí z Turnova
Pasovací družina s králem a královnou a výprava dětí z Turnova

Letos slavnostní pasování a slib uvedly do řádu Rytířů krásného slova čtrnáct dětí, z tvůrců dětských knih ilustrátorku Markétu Vydrovou a z knihovnic Alici Hrbkovou z Knihovny města Hradce Králové. Přejeme si, aby ve všech zúčastněných zůstal pocit, že to, co dokázali, je dobré a smysluplné.

Projekt Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka v Knihovně města Ostravy – pobočce Krásné Pole

Ve středu 20. června 2018 proběhlo vyvrcholení celoročního projektu Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka. Tato akce, podporující čtenářství u malých dětí, oslavila v Knihovně města Ostravy – pobočce Krásné Pole již druhý rok své existence. Krásné Pole je obec s 2 680 obyvateli. Do základní školy chodí přibližně 300 žáků, z tohoto počtu místní knihovnu navštěvuje 150 čtenářů do 15 let.

Projekt spočívá v každoměsíční návštěvě knihovny dětmi ze dvou prvních tříd ZŠ v Krásném Poli a jejich zapojením do knihovnických lekcí, besed a tzv. knihodivadélek. Díky tomuto zapojení si děti hravou formou osvojují čtenářské návyky a učí se, jak se správně chovat v knihovně a jak zjistit, která kniha je pro ně ta vhodná.

Žáci prvních tříd ZŠ Krásné Pole plní úkoly při besedě Už se nebojím tmy
Žáci prvních tříd ZŠ Krásné Pole plní úkoly při besedě Už se nebojím tmy

Divadlo O tom, jak šestku bolelo bříško
Divadlo O tom, jak šestku bolelo bříško

V letošním roce děti dostaly jako odměnu za své celoroční úsilí knihu Bráchova bota od autorky Radomíry Kielbergerové. Tato kniha je jedinečná, jelikož vyšla speciálně pro tuto událost. Děti tak dostaly něco, co nikdo jiný nedostane. Právě proto bylo toto vyvrcholení jejich celoročního snažení tak slavnostní událostí.

Děti a jejich Knížka pro prvňáčka
Děti a jejich Knížka pro prvňáčka

Po příchodu do knihovny byly děti rozděleny do dvojic, ve kterých společně soutěžily na několika různých stanovištích. Tato stanoviště prověřila jak fyzickou zdatnost dětí, tak jejich čtenářskou gramotnost. Nejdůležitějším stanovištěm bylo to poslední, na kterém se děti musely popasovat s těžkým úkolem – vyluštěním samotného názvu knihy a jmen hlavních postav. Všichni naši prvňáčci byli úspěšní a prokázali, že abecedu s přehledem zvládají. Aby přes prázdniny nezlenivěli, naše dohoda s nimi je taková, že přes léto knihu přečtou a my na ni v novém školním roce zase navážeme. Společně si řekneme, jak se dětem příběh líbil, případně vytvoříme výstavu z jejich obrázků k této knize.

Abecedu máme v malíčku
Abecedu máme v malíčku

Tento projekt se nám knihovnicím, učitelům a především dětem velice líbí a již se těšíme na další rok s novými prvňáčky, zážitky a titulem.

Fotografie pocházejí z archivu Knihovny města Ostravy, pobočky Krásné Pole.

Projekt Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka v Obecní knihovně v Pavlovicích u Přerova

Jsme malá obec na Přerovsku, ale máme u nás základní školu a ve spolupráci s ní naše knihovna realizuje již poněkolikáté projekt Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka. Každý ročník má jiná témata. Stejná zůstává jen knihovnická lekce. Od roku 2008 jsem účastnicí setkání knihovníků Co venkovské knihovny umějí a mohou a také získávám vědomosti z akcí Vědecké knihovny v Olomouci. Jsem totiž neprofesionální knihovník a tam jsem vždy načerpala potřebné náměty. Potom už se vše začíná prolínat a program na jakoukoli akci je na světě, zvláště když máte dobré zázemí, podporu obce a dobrou spolupráci s kolegyněmi z útvaru regionálních funkcí Městské knihovny v Přerově.

Na začátku října 2017 přišli prvňáčci na knihovnickou lekci. Potěšilo mě, že všem dětem doma čtou rodiče, sourozenci nebo prarodiče. Prohlédli si všechny prostory knihovny a nejvíce je zaujaly vystavené knížky. Stálý fond je pravidelně doplňován z dotací obce novými tituly. A co schází, doplníme prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby.

Knihovnická lekce
Knihovnická lekce

Při vánoční návštěvě jsme zhotovili zápich se sněhovou vločkou. Děti hledaly na knihách písmena, která už znají. Přečetli jsme hodně pohádek a zasmáli se u hádanek. Návštěvu jsme zakončili čajovým dýchánkem a sladkostí. Podle dětí náš knihovnický čaj nemá chybu.

Pohádky a hádanky
Pohádky a hádanky

V lednu se prvňáčci do knihovny doslova doklouzali. Všude byl čerstvě napadaný sníh, tak nám přišel vhod teplý čaj. Četli jsme si o zimě, děti na zahřátí zazpívaly Kalamajku a recitovaly zimní básničky. Přečetla jsem jim úryvek z Knížky pro prvňáčka Radka Malého Všelijaké řečičky pro kluky a holčičky. Jako dárek si každý odnášel brožurku Miloše Kratochvíla Čas klaunů a sněhuláků.

Na besedu se spisovatelem jsme pozvali paní Marii Henslovou, účastnici dílen tvůrčího psaní Evy Hauserové. Ta věnovala naší knihovně všechny vydané tituly z tvůrčího psaní. Dětem přinesla ukázat své oblíbené dětské knížky. Zaujala je vyprávěním o své spisovatelské činnosti a tom, jak vzniká kniha.

Beseda s paní spisovatelkou
Beseda s paní spisovatelkou

Na březnové návštěvě jsme se dohodli, že budeme připravovat oblíbené tousty. Nejprve jsme získali informace z dětských kuchařských knížek, které máme v knihovně. Jako první jsme si podle návrhu zhotovili jablíčkový zápich se jménem. Následoval toust s kočičkou a toustové zdobené vajíčko. Zlatým hřebem tvoření byla ochutnávka zhotovených toustů.

Receptíky pro kuchtíky
Receptíky pro kuchtíky

Každý rok začátkem června pořádáme ve spolupráci se základní školou a obcí Knihovnické dopoledne. Letošní bylo věnováno 100. výročí založení republiky. Začínali prvňáčci svým prvním veřejným čtením. Tentokrát si je přišel poslechnout i Kaštánek, maskot naší obce, kterého zhotovila firma NOE na návrh žačky druhého stupně základní školy. Přišel se ujistit, že může předat Knížku pro prvňáčka na slavnostním ukončení školního roku jen dobrým čtenářům. Následovala prezentace každé třídy, kroužku čtenářské gramotnosti, pohádka O Sněhurce (dramatický kroužek), vyhlášení nejlepších čtenářů a sladká tečka – perník se šlehačkou a knihovnický čaj.

Přípomínka 100. výročí vzniku republiky
Přípomínka 100. výročí vzniku republiky

První veřejné čtení
První veřejné čtení

Kaštánek, maskot obce
Kaštánek, maskot obce

Knížku pro prvňáčka předával Kaštánek při příležitosti slavnostního ukončení školního roku.

Kaštánek předává Knížku pro prvňáčka

Kaštánek předává Knížku pro prvňáčka

Kaštánek předává Knížku pro prvňáčka

Kaštánek předává Knížku pro prvňáčka
Kaštánek předává Knížku pro prvňáčka

Prvňáčci s Kaštánkem
Prvňáčci s Kaštánkem

Žáčci jako každoročně dostali i prázdninový úkol. Tentokrát mají za úkol přečíst knížku Bráchova bota autorky Evelíny Koubové s ilustracemi Radky Kielbergerové, aby je na začátku příštího školního roku mohla Písmenková víla pasovat na Rytíře čtení.

Každé setkání s prvňáčky je nezapomenutelné, zvláště když je nenecháte v pasivitě a připravujete program i podle jejich nápadů a přání.

Tento ročník Knížky pro prvňáčka je za námi a my už se těšíme na ten další.

Ještě bych chtěla doporučit knihovnicím v malých knihovnách, aby dostaly odvahu a zapojily se do akcí, které nabízí SKIP. Všem to přinese nevšední zážitky. Mluvím z vlastní zkušenosti. Své civilní povolání (konstruktér) jsem měla ráda, ale knihovnické akce vnesly do mého života nový rozměr.

Mám štěstí, že mě podporuje a pomáhá mi manžel, pro kterého se stala knihovna také srdeční záležitostí. V naší knihovně pracuji 33 let. Tato práce mi hlavně v posledních letech přináší energii, která se promítá do dalších akcí, jež připravujeme pro všechny věkové kategorie našich čtenářů a návštěvníků.

Přeji všem krásné prožitky při knihovnické činnosti.

Autorem fotografií je Jiří Sklenář.

Projekt Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka v Městské knihovně v Brtnici

Projektu SKIP Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka na podporu čtenářské gramotnosti se v Brtnici letos účastníme posedmé. S prvňáčky se scházíme v knihovně od ledna do dubna jedenkrát měsíčně, v květnu v místním kině probíhá Pasování prvňáčků na čtenáře.

Při prvním setkání se děti seznamují s projektem, s knihovnou a jejím uspořádáním. Často máme také téma abecedy v různých podobách – v knihách, hádankách aj.

V knihovně
V knihovně

Při dalších návštěvách knihovny vybíráme témata podle aktuálních výročí, např. 50 let Večerníčku, kulatiny Petry Braunové či narozeniny Zdeňka Svěráka. Oblíbená jsou i témata jaro, zvířata a první čtení. S dětmi si čteme krátké úryvky z knih, básničky, luštíme hádanky, rébusy, doplňujeme a skládáme slova, posloucháme písničky k danému tématu, povídáme si. (A to se někdy dozvíte věci!) Čteme si také z miniknížek nakladatelství Triton, které pak děti dostanou domů na dočtení.

Při letošním únorovém setkání byla tématem zvířátka, kdy každý prvňáček dostal knihu, přečetl její název a ukázal ji ostatním. Povídali jsme si o zvířatech, luštili hádanky z knih Nesedejte na ježkaHra na ozvěnu, četli si ukázky z knihy Máme doma gorilu.

V březnu jsme si povídali o pohádkách, zahráli si společně pohádku O červené Karkulce, poslechli a hádali písničky z pohádek, doplňovali kamaráda do dvojice a vyplnili test ze strašidel. Setkání jsme zakončili ukázkami z knih To nejlepší z večerníčků.

V dubnu četli ukázky z knih Jaro je tu, Ať se jaro vrátí, Sviť sluníčko, sviťCo tu kvete, svítí, létá? Děti vyjmenovaly znaky jara a poslechly si písničku Jaro dělá pokusy od Jaroslava Uhlíře a Zdeňka Svěráka. Dále uhádly hádanky z knihy Hádanky a luštěniny a společně jsme si četli z brožurky Krtčí metro, kterou dostaly domů. Stihli jsme ještě rébus, kdy děti skládaly slova z písmen a obrázků, a soutěž, kdy na vylosované písmeno doplnily jméno, pohádkovou postavu a zvíře.

Letos jsme se sešli s prvňáčky ze dvou tříd a jejich rodiči a prarodiči v místním kině 31. května, kde proběhlo slavnostní pasování prvňáčků na čtenáře. Nejprve jsem diváky seznámila s projektem a činností dětí v knihovně, následně třída 1.A vystoupila s hudebně-recitačním pásmem o námořnících a poté starostka města, tedy nejvyšší rytíř města Brtnice, děti pasovala mečem na čtenáře, ředitelka školy předala šerpy zakoupené sdružením rodičů při ZŠ a knihovnice knížky z projektu a průkazku do knihovny. Tentokrát se děti mohly těšit na titul od Evelíny Koubové s názvem Bráchova bota.

Námořníci v akci aneb 1.A při vystoupení v kině
Námořníci v akci aneb 1.A při vystoupení v kině

Pasování žákyně první třídy paní starostkou
Pasování žákyně první třídy paní starostkou

Třída 1.A v kině po pasování
Třída 1.A v kině po pasování

Následovalo vystoupení třídy 1.B s pásmem Jak šlo vejce na vandrspolečná báseň Zmrzlina. Poté proběhlo opět pasování, ošerpování a společné fotografování.

Třída 1.B v kině po pasování
Třída 1.B v kině po pasování

Ve skoro zaplněném místním kině jsme prožili příjemnou hodinku. A pokud jsme děti alespoň trochu namotivovali a stanou se trvalými nebo alespoň dočasnými čtenáři, má tato akce smysl.

Fotografie s výjimkou fotografie z Městské knihovny v Brtnici, která pochází archivu této knihovny, pořídila Pavla Hažmuková z Infocentra v Brtnici.

Pasování prvňáčků na čtenáře v Městské knihovně Ostrov

Bezprostředně před letošním pasováním prvňáčků na čtenáře v naší knihovně bych napsala: „Už nikdy více.“ Nyní jsem ale opět nabitá energií a už s kolegyní vymýšlíme, čím to doplníme a vylepšíme příští rok. Proč až tak? To je jednoduché, letos se nám sešlo ke kontrole neuvěřitelných 335 Čtenářských deníčků naruby.

Pasovat prvňáčky jsme začaly v roce 2011. Za tu řadu let prošla nejenom knihovna, ale i samotná akce spoustou změn. Jednou z nejzásadnějších změn bylo stěhování naší knihovny do prostředí nádherného Paláce princů v ještě krásnějším zámeckém parku. Tím začalo Pasování nabírat větších rozměrů. Nádherný prostor nabádal k větší pasovací družině, přibyly další krásné kostýmy a slavnostní nástup za zvuku fanfáry, letos v podání mladých bubeníků ze ZUŠ Ostrov, kteří byli úžasní.

Akce začíná být i na pohled velmi atraktivní. Je jen málo prvňáčků, kteří si to chtějí nechat ujít. Poslední týden před pasováním se u nás netrhnou dveře. Rodiče běhají s deníčky, které jejich dítko zapomnělo odevzdat při poslední návštěvě knihovny s paní učitelkou. Děti vědí, že kdo neodevzdá Čtenářský deníček naruby, nebude pasován.

Každý rok se snažíme přidat něco nového. Před třemi lety jsme začaly oceňovat práci třídních učitelek královským titulem. Následující rok jsme dětem pekly perníčky ve tvaru knihovny. Všem malým čtenářům dáváme krásně ilustrované diplomy a zlatou čokoládovou minci. Velkým lákadlem je i knížka, kterou dostávají prvňáčci, protože vědí, že je vydávána jen a jen pro ně.

Letošní prvňáčci čekají na Pasování
Letošní prvňáčci čekají na Pasování

Vítá je ředitelka knihovny Mgr. Irena Leitnerová
Vítá je ředitelka knihovny Mgr. Irena Leitnerová

Pasování
Pasování

Prvňáčci se podepisují na Pasovací listinu
Prvňáčci se podepisují na Pasovací listinu

Protože se akce setkala s velkým zájmem a ve čtenářských deníčcích zůstávalo ještě trochu místa, rozhodly jsme se v projektu pokračovat a motivovat k dalšímu čtení i druháčky.

Při první návštěvě v září dětem deníčky vrátíme, aby je mohly v průběhu školního roku poctivě vyplňovat. Opět musí splnit podmínky jako v první třídě: navštívit knihovnu se třídou dvakrát za školní rok a v květnu odevzdat vyplněný deníček. Za odměnu je pak v červnu místo slavnostního Pasování na čtenáře čeká slavnostní udílení Řádu zlaté knihy. Pasovací družina je kvůli změně doplněna o škodolibého šaška a místo knihy je čeká malá knížečka z nakladatelství Triton. Co je nejdůležitější, obdrží z rukou krále a královny řád, který nikdo jiný nemá. Za podpis na pamětní listině pak dostanou zlatou minci.

Slavnostní nástup družiny při udílení Řádu zlaté knihy druháčkům
Slavnostní nástup družiny při udílení Řádu zlaté knihy druháčkům

Vlastní udílení řádu
Vlastní udílení řádu

Nechyběl ani šašek
Nechyběl ani šašek

Akce se líbí stále víc a víc a svědčí o tom také fakt, že jsme letos 19. června pasovaly 140 prvňáčků a o den dříve druháčkům udílely 195 Řádů zlaté knihy. Učitelky by rády pokračovaly i ve třetí třídě, ale o tom zatím jen přemýšlíme.

Příprava na takovou akci stojí hodně sil, což určitě všichni znáte. Den před akcí si říkáte, že už se do toho nikdy nepustíte, ale je jasné, že tomu tak nebude, protože ty dětské úsměvy a nadšení za to stojí. Důkazem je jedna z mnoha zpráv od paní učitelky Daníčkové ze Základní školy Májová: „Hezký den, ráda bych Vám chtěla poděkovat za slavnost Pasování na čtenáře, kterou jste připravily pro naše děti. Krásné kostýmy jenom umocnily důležitost tohoto ceremoniálu. Děti byly nadšené a doufám, že čtení pro ně bude přínosem nejen k zábavě, ale i k dalšímu vzdělávání.“

Myslím, že k tomu není třeba nic dodávat, snad jen to, že již nyní se těšíme na další ročník Pasování na čtenáře a udílení Řádu zlaté knihy.

Autorkou fotografií je Lenka Křížová z Městské knihovny Ostrov.

Projekt Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka v Ústřední knihovně pro děti a mládež Knihovny města Plzně

Představovat projekt Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka se může mnoha knihovníkům – a především těm, kteří pracují v dětských odděleních – zdát jako nošení dříví do lesa. Funguje v téměř stejné podobě už deset let a u jeho začátků stála úžasná paní Ivana Hutařová. Od druhého ročníku se pravidelně zapojujeme i my v Ústřední knihovně pro děti a mládež Knihovny města Plzně. Za ta léta jsme s některými vyučujícími, kteří se s námi do této pro ně nadstavbové činnosti s dětmi pustí, navázali přátelské vztahy a často jen žasneme, jaké skvělé nápady a akce pro své žáky vymýšlejí a uskutečňují.

Jinak tomu nebylo ani v letošním jubilejním desátém ročníku. Tentokrát se nově připojila i ZŠ Montessori Plzeň a také jejich paní učitelka přišla s novými formami práce s dětmi. Pod názvem Poetická kavárna se skrývá setkání dětí, na kterém děti přednášely básničky na téma Zima a Vánoce (a podruhé na téma Jaro a mláďata), učily se správnému přednesu, vystupování před ostatními a též umění naslouchat druhým a také hodnotit svůj projev i výkon ostatních. Obdobný byl Rok v básničkách. Každý se naučil básničku o měsíci, ve kterém se narodil, a k tomu připravil povídání o daném měsíci i s ukázkami typickými pro tento měsíc (věci, knížky, obrázky apod.). Velmi podařenou akcí (podle slov paní učitelky) bylo kreslení a malování částečně podle fantazie, ale především podle četby pohádky Co je to za ptáka? od Vladimíra Sutějeva. Paní učitelka velmi pomalu četla příběh o nespokojené huse, která chtěla být každou chvíli jiným zvířetem podle toho, co právě viděla a o čem si myslela, že jí chybí. Děti během četby domalovávaly své huse její přání a na konci se při prohlížení a hodnocení obrázků velmi prapodivných tvorů hodně nasmály. Nechybělo však ani ponaučení a povídání o lidských vlastnostech. Že jde čtení propojit s jinými předměty, je každému jasné. Příkladem může být i činnost nazvaná Ohrožené druhy. Děti společně čtou krátký, přiměřeně odborný text o ohroženém živočichu (přírodním divu apod.), pak odpovídají na otázky podle textu a nakonec ohrožený druh kreslí. Vtipné a nápadité je využití knížek Lucie Seifertové, ve kterých obrázkovou formou s minimem textu představuje české historické osobnosti. Děti tyto krátké texty převyprávěly svými slovy, pracovaly s připravenými pracovními listy, ve kterých doplňovaly chybějící slova, ale hlavně si propojovaly děj i vlastnosti hrdinů (hrdinství, statečnost, chrabrost, neohroženost, láska k vlasti) se současností.

Stálicí mezi našimi spolupracujícími školami je ZŠ Chotíkov. Vyučující tam mají silnou podporu své paní ředitelky a na jejich nadšení a elánu je to vidět. Některé pracovní listy a pomůcky, které si společně s dětmi na své čtení a o svém čtení připravují, by se pěkně vyjímaly v leckteré dětské galerii. Ještě než začnou být opravdovými čtenáři, vypravují příběhy (hlavně pohádky) podle předem připravených obrázkových osnov. Někdy pořadí obrátí – nejprve děti vypravují, pak skládají obrázky do správného pořadí, případně chybějící části osnovy dokreslí. Často využívají dětskou hravost a přečtenou pohádku si sami s využitím jednoduchých rekvizit zdramatizují. Letos se dětem nejvíce líbila práce na pohádce Paleček a jeho kamarádi. Je symbolické, že nejen v této pohádce, ale právě i při společné práci na dramatizaci se děti učí kamarádství, spolupráci a toleranci.

Nemohu nezmínit další školu, která si projekt Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka zajišťuje téměř celý ve vlastní režii. Jde o 2. základní školu v Plzni, Schwarzově ulici. Duší všeho, co se čtení týká, je tamější paní učitelka Eva Páníková. Z téměř neviditelné zaprášené školní knihovny vytvořila s velkou podporou vedení školy úžasné místo, kam chodí děti naprosto spontánně, samozřejmě a hlavně rády. Nejedna profesionální knihovna by možná záviděla krásné prostředí s dostatečným prostorem, praktickým vybavením, dobře postaveným fondem, ale především s milou, usměvavou a velmi aktivní a nápaditou paní knihovnicí a učitelkou v jedné osobě. Z jejich letošních aktivit bych se zmínila alespoň o jednom – o Čtení s porozuměním. Využívají malé knížky od autora Rodericka Hunta. Při práci s knížkou Alík hlídá babičku si některé děti přivedly své opravdové babičky, povídaly si o rozdílech mezi opravdovou a kouzelnou babičkou z pohádek, o tom, ve kterých pohádkách se kouzelná babička vyskytuje, kterou by doma chtěly mít, o příbuzenstvu a příbuzenských vztazích, ale také o tom, co by chtěly se svými (ať už skutečnými nebo pohádkovými) babičkami zažít. V adventním čase probíhá pod vedením paní učitelky a knihovnice Týden ranního adventního čtení.

I na dalších školách mají své zažité a osvědčené akce. V Benešově základní škole v Plzni k nim patří oblíbené výstavky knížek, kreslení pohádkových či jiných oblíbených hrdinů, velmi často se využívá motiv bajek především kvůli podobenství s lidmi. I jinde děti vyrábí nebo jinak výtvarně zpracovávají hlavní postavy příběhů (vánoční andělíčci, knižní skřítkové, ovečky k Pohádkám ovčí babičky apod.). I návštěva divadelních či loutkových představení se dá skloubit se čtením – např. knižní předlohy – nebo s informacemi o autorovi. Někde nechybí ani setkání s autorem – letos si s dětmi povídala paní Barbora Vajstejtlová – hlavně o knížce Ať jsou velcí zase malí.

Po výčtu aktivit ve školách si teď někdo může říci, zda se vůbec knihovna na projektu aktivně podílí. Odpověď je jednoduchá – samozřejmě se na něm podílí, a to nejen organizačně. Ale přijde mi zbytečné psát o tom, co děláme zcela samozřejmě: že děti absolvují první seznámení s knihovnou, že k nám chodí na pravidelná čtení, na předem připravené besedy na různá témata, že děláme výstavky oblíbených knížek nebo dětských autorů či ilustrátorů k jejich výročí, že si povídáme o rozdílech mezi knihou a časopisem, luštíme jednoduché křížovky. „Dětští“ knihovníci jsou všude velmi tvořiví. Letos přišla jedna paní učitelka s novým nápadem: děti si namalovaly svého oblíbeného hrdinu a pak v knihovně hledaly knížky, ve kterých zvolený hrdina vystupuje. To je výzva i pro knihovnice, aby neutrpěla jejich profesní čest!

Prvňáci ze ZŠ Chotíkov při své první návštěvě v knihovně
Prvňáci ze ZŠ Chotíkov při své první návštěvě v knihovně
Prvňáci ze ZŠ Chotíkov při své první návštěvě v knihovně

Letošní knižní odměnou je knížka Bráchova bota od Evelíny Koubové, kterou doprovázejí obrázky Radky Kielbergrové. E. Koubovou jsme si pozvali a v úterý 22. května 2018 knížku po besedě dětem slavnostně předala. To, že ji děti dostanou přímo od autorky a navíc podepsanou i s věnováním, pro ně bylo zajisté dalším bonusem.

Děti ze ZŠ Chotíkov s autorkou letošní knížky Evelínou Koubovou
Děti ze ZŠ Chotíkov s autorkou letošní knížky Evelínou Koubovou

Tento způsob předávání volíme každý rok. Někdy se nám podaří pozvat přímo autory či ilustrátory knížek (Evu Sýkorovou-Pekárkovou, Báru Buchalovou, Andreu Popprovou, Petru Braunovou, Marku Míkovou nebo Jana Opatřila), jindy využijeme osobnosti našeho regionu nějak spjaté s knihami, místní historií apod. Každopádně předání zasloužené knížky bývá vždy završením celoroční práce, po které si tak trochu oddechneme i my v knihovně s pocitem, že jsme snad zaseli zdravé semínko, ze kterého vyrostou noví čtenáři. A snažíme se ho zalévat, aby nezaschlo a mělo se k světu. Proto hned na začátku dalšího školního roku oslovíme v té době již druháky a opět společně s jejich vyučujícími se pouštíme do dalšího projektu, kterým jsou Čtenářské pasy. Ale to už je jiná kapitola a zcela jiný příběh.

Autorkou fotografie s Evelínou Koubovou Veronika Čadová z Knihovny města Plzně, autorkou zbylých dvou fotografií je Hana Větrovská z téže knihovny.

Noc literatury 2018 v Plzni

Plzeňská Noc literatury se letos uskutečnila 9. května od šesti do jedenácti hodin večer a nabídla šest stanovišť v lokacích se společným jmenovatelem „Black“. Na každém z nich se Plzeňané mohli setkat se známou osobností, která představila vybraný text současné evropské literatury. Ve skladu rekvizit Divadla J. K. Tyla v Plzni si mohli poslechnout režiséra Lumíra Olšovského, na půdě Knihovny města Plzně herečku Kamilu Špráchalovou, ve Smetanově síni Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje (mimochodem při poslední příležitosti před její rekonstrukcí) herce Miloslava Mejzlíka, v Divadle Dialog moderátora Michala Jančaříka, v galerii „13“ Západočeské galerie v Plzni zpěváka Jiřího Štědroně a v iAteliéru v Perlové ulici pak mistra ČR ve slam poetry Filipa Korytu.

Miloslav Mejzlík, Martina Košanová a Marie Svatoňová
Miloslav Mejzlík, Martina Košanová a Marie Svatoňová

Miloslav Lerch a Michal Jančařík
Miloslav Lerch a Michal Jančařík

L. Olšovský četl z knihy Osm hor Paola Cognettiho, K. Špráchalová z díla Rus je ten, kdo miluje břízy, jehož autorkou je Olga Grjasnowa, M. Mejzlík četl z Mého tanku Viktora Horvátha, M. Jančařík přítomné seznámil s dílem Dva pánové na pláži od Michaela Kohlmeiera, J. Štědroň četl z Vůle Jeroena Olyslaegerse a konečně F. Koryta z knihy Všechno, co si nepamatuju, kterou napsal Jonas Hassen Khemiri.

Lumír Olšovský

Lumír Olšovský
Lumír Olšovský

Každých třicet minut se četl stejný text, tudíž bylo možné začít noční literární pouť na jakémkoliv místě a objevovat místa/texty v libovolném pořadí. Pro snazší rozhodování měli všichni k dispozici mapu a samozřejmě jsme hráli oblíbenou noční hru. Pro sběratelský komfort zúčastněných jsme do mapky vložili kromě karty na soutěžní razítka také kartu na podpisy oblíbených interpretů.

Jiří Štědroň
Jiří Štědroň

Filip Koryta
Filip Koryta

Na akci se podílelo v letošním roce dvanáct dobrovolníků – Andělů, čtyři pracovníci Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje a samozřejmě zástupci zapojeních institucí.

Dobrovolníci
Dobrovolníci

Pro zajímavost doplňme, že Olgu Grjasnowou, jejíž text četla K. Špráchalová, jsme v německé knihovně Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje přivítali na autorském čtení hned den poté, tedy 10. května. Byla to jedinečná příležitost setkat se osobně s německy píšící spisovatelkou původem z Ázerbajdžánu, se židovskými kořeny. Pořadem provázel Jan Anderle.

Autorem fotografií je Roman Muchka.

Noc literatury 2018 v Chebu

Noc literatury je mezinárodní akce, která přibližuje veřejnosti netradičním způsobem současnou evropskou literaturu prostřednictvím série veřejných čtení. Akci tradičně organizují Česká centra ve spolupráci s dalšími partnery. Již dvanáctý ročník Noci literatury se uskutečnil 9. května 2018, tedy v předvečer zahájení Světa knihy, největšího knižního festivalu v České republice.

Cheb se k Noci literatury připojil již posedmé. Čtení probíhala paralelně na šesti místech od šesti do jedenácti hodin večer, přičemž začínala vždy v půlhodinových intervalech (poslední čtení začalo v půl jedenácté). Místa byla situována blízko sebe, aby jich návštěvníci akce stihli za večer navštívit co nejvíce. Byly jimi Městská knihovna v Chebu, Galerie výtvarného umění v Chebu, Grünerův dům – krovy historické budovy, Minikvariát ve Špalíčku, Pizzeria Da Angelo a Česko-německé setkávací centrum. Snažili jsme se zvolit místa neotřelá a stylová tak, aby mohla být navozena příjemná a vzrušující atmosféra k zaposlouchání a dokonalému ponoření se do děje konkrétního úryvku z knihy.

Městská knihovna v Chebu
Městská knihovna v Chebu

Propagace na nástěnce v knihovně
Propagace na nástěnce v knihovně

Přípravy před zahájením akce – Hana Tužarská u vstupu do Městské knihovny v Chebu
Přípravy před zahájením akce – Hana Tužarská u vstupu do Městské knihovny v Chebu

Kolegyně Lenka Uhrinová předčítá v ředitelně knihovny
Kolegyně Lenka Uhrinová předčítá v ředitelně knihovny

Předčítá kolegyně Hana Pimperová
Předčítá kolegyně Hana Pimperová

Předčítá kolega Jiří Meissel
Předčítá kolega Jiří Meissel

Minikvariát ve Špalíčku
Minikvariát ve Špalíčku

Česko-německé setkávací centrum
Česko-německé setkávací centrum

V Česko-německém setkávacím centru předčítá Pavel Marek, herec Západočeského divadla v Chebu
V Česko-německém setkávacím centru předčítá Pavel Marek, herec Západočeského divadla v Chebu

V Pizzerii Da Angelo předčítá Marie Valíčková
V Pizzerii Da Angelo předčítá Marie Valíčková

V Grünerově domě – u krovů – předčítá Michal Švarc, herec Západočeského divadla v Chebu
V Grünerově domě – u krovů – předčítá Michal Švarc, herec Západočeského divadla v Chebu

V minulých letech jsme například domluvili jako čtecí místo Planetárium chebského gymnázia, četlo se také na Chebském hradě, v klášterních prostorách františkánů (kostel, křížová chodba, středověká knihovna), v kostele sv. Kláry, v čajovně, v literární kavárně Joker, v zákulisí a provozních prostorách chebského divadla, taktéž na půdě a ve sklepě knihovny či v několika galeriích. Každoročně jsme se snažili vybírat místa s fantazií a mnohdy zpřístupnit veřejnosti běžně nedostupná. V knihovně čtou knihovníci (a baví nás to), na ostatních místech, vlastně od počátku, kdy jsme se k této výjimečné akci připojili, předčítají herci Západočeského divadla v Chebu.

Letos byly vybrány ukázky z následujících děl:

  • Agnes Ravatnová: Ptačí tribunál (Norsko),

  • Viktor Horváth: Můj tank (Maďarsko),

  • Jana Hejkrlíková: Má inkoustová léta (romská literatura),

  • Jeroen Olyslaegers: Vůle (Belgie/Vlámsko),

  • Leta Semadeni: Tamangur (Švýcarsko),

  • Palo Cognetti: Osm hor (Itálie).

Letošní Noc literatury se tak nesla opět ve znamení spokojenosti a unikátních čtenářských zážitků na nevšedních čtecích místech. Těšíme se na příští rok.

Fotografie pocházejí z archivu Městské knihovny v Chebu.

Noc literatury 2018 v Jihlavě

V roce 2018 vstoupil velký čtenářský happening s názvem Noc literatury do svého dvanáctého ročníku. Ambicí projektu je představit návštěvníkům současnou evropskou literaturu netradičním způsobem a zároveň oživit večerní město přitažlivou akcí. Trojí atraktivitou, tedy spojením zajímavého textu, neobvyklého místa a originální prezentace, usiluje projekt o vytvoření jedinečného kulturního zážitku pro širokou veřejnost.

Letošní Noc literatury, která se uskutečnila 9. května, se v jihlavském podání konala počtvrté a od samotného začátku jsou našimi partnery Statutární město JihlavaHorácké divadlo.

Veřejná čtení probíhala od sedmi do devíti hodin večer v půlhodinových intervalech na čtyřech čtecích místech, a to na Bráně Matky Boží, v přednáškovém sále městské knihovny, v příjemném prostředí Kafárie v Křížové ulici a v nové zkušebně Horáckého divadla, která je zajímavá svým industriálním vzhledem. Posledně jmenované čtecí místo bylo zároveň letošní novinkou.

Několik knihovnic společnými silami vybralo ukázky tak, aby co nejlépe vyhovovaly osobnosti čtoucího herce či herečky a zároveň „ladily“ s atmosférou daného čtecího místa. Na Bráně Matky Boží četl Štěpán Tuček, který je nejmladší posilou souboru Horáckého divadla, ukázku z knihy Vůle Jeroena Olyslaegerse, v přednáškovém sále knihovny četl František Mitáš z knihy Dva pánové na pláži Michaela Köhlmeiera, ve zkušebně Horáckého divadla Zdeněk Gerstner pak z knihy Osm hor Paola Cognettiho a v Kafárii Lenka Schreiberová z knihy Má inkoustová léta Jany Hejkrlíkové.

Štěpán Tuček čte na Bráně Matky Boží

Štěpán Tuček čte na Bráně Matky Boží

Štěpán Tuček čte na Bráně Matky Boží

Štěpán Tuček čte na Bráně Matky Boží

Štěpán Tuček čte na Bráně Matky Boží
Štěpán Tuček čte na Bráně Matky Boží

František Mitáš čte v přednáškovém sále knihovny

František Mitáš čte v přednáškovém sále knihovny

František Mitáš čte v přednáškovém sále knihovny

František Mitáš čte v přednáškovém sále knihovny

František Mitáš čte v přednáškovém sále knihovny
František Mitáš čte v přednáškovém sále knihovny

Stanislav Gerstner čte ve zkušebně Horáckého divadla

Stanislav Gerstner čte ve zkušebně Horáckého divadla

Stanislav Gerstner čte ve zkušebně Horáckého divadla

Stanislav Gerstner čte ve zkušebně Horáckého divadla
Stanislav Gerstner čte ve zkušebně Horáckého divadla

Lenka Schreiberová čte v Kafárii

Lenka Schreiberová čte v Kafárii

Lenka Schreiberová čte v Kafárii
Lenka Schreiberová čte v Kafárii

V průběhu jednotlivých ročníků narůstá počet zapojených knihoven, zajímavých a originálních čtecích míst i známých tváří v roli čtoucích hostů, ale hlavně se stále zvyšuje počet návštěvníků, kteří oceňují jedinečnost této akce. Jinak tomu není ani v Jihlavě. Zvlášť letošní rok byl z hlediska počtu návštěvníků velmi úspěšný. Na jednotlivá čtení přišlo celkem 188 zájemců, což je dvojnásobek oproti roku 2017.

Je příjemné potkávat jednotlivce i skupinky, které křižují město při obcházení čtecích míst, vyměňují si dojmy a vnášejí do večerního města příjemnou atmosféru. Zdá se, že Jihlavané postupně přijali Noc literatury za svůj literární svátek, v němž hrají důležitou roli kromě knižních ukázek také zajímavá místa a známé tváře herců.

Fotografie pocházejí z archivu Městské knihovny Jihlava.

Noc literatury 2018 v Pelhřimově

Městská knihovna Pelhřimov se letos druhým rokem připojila k akci Noc literatury, kterou organizují Česká centra ve spolupráci s dalšími subjekty. V roce 2012 se k projektu připojil také SKIP. Prvních šest let bylo možné se Noci literatury zúčastnit pouze v  Praze, ale od roku 2013 se začalo číst i na dalších místech České republiky. Dnes jejich počet přesáhl padesátku a jsou zastoupena velká i menší města.

Celá akce, pojatá jako velký literární happening, nabízí široké veřejnosti příležitost seznámit se netradičním způsobem s tvorbou současných evropských spisovatelů. Její atraktivitu umocňují vybraná místa, která nejsou vždy běžně přístupná, a také interpreti. Ti jsou vybíráni z řad známých osobností regionu a celý večer zpestří originalitou projevu.

Noc literatury se pravidelně koná v předvečer zahájení největšího českého knižního veletrhu – Světa knihy, což letos vyšlo na středu 9. května. Výchozím místem v Pelhřimově byla městská knihovna, kde byl na šestou hodinu večerní naplánován začátek. Po milém přivítání a úvodním slovu vedoucí knihovny se jako první čtení ujal Mgr. Karel Kratochvíl, učitel Gymnázia v Pelhřimově, který se mj. autorsky podílel na Knize o koupi pelhřimovského statku. Jím vybraná oceňovaná kniha Všechno, co si nepamatuju švédského autora s arabskými kořeny Jonase Hassena Khemiriho se zabývá nejen láskou a přátelstvím v současné multikulturní Evropě, ale hlavně určitou deformací paměti při ztrátě milované osoby. K. Kratochvíl si vybral a okomentoval několik úryvků ze zmiňované knihy, které posluchačům přiblížily některé z hlavní postav a zároveň klíčové momenty děje. Výsledkem bylo příjemné a zasvěcené seznámení s tímto románem. Po krátké diskuzi a občerstvení se celá skupina přemístila do kaple sv. Kříže – Kalvárie.

V knihovně
V knihovně

V sedm hodin nastal čas pro dalšího interpreta, kterým byla Mgr. Jaromíra Jirků. Oblíbená pedagožka druhého stupně ZŠ Komenského v Pelhřimově se aktivně věnuje práci s dětmi, které vede k tomu, co je jí nejbližší, a to je poezie a folklor. To se ostatně projevilo i na velice působivém a posluchačsky atraktivním projevu, který byl podtržen úžasnou akustikou Kalvárie. Během chvilky se posluchači ponořili do děje knihy Jmenuju se Leon od britské autorky Kit de Waalové a nechali si devítiletým chlapcem Leonem vyprávět dojemný příběh rozdělených sourozenců, který vychází z autorčiných vlastních zkušeností, neboť se profesně věnuje trestnímu a rodinnému právu.

V kapli sv. Kříže
V kapli sv. Kříže

Závažné téma zaznělo i na posledním místě celého happeningu – v kostele sv. Víta, kde od osmi hodin vystupoval oblíbený opat Želivského kláštera PhDr. ThLic. Jáchym Jaroslav Šimek, O.Praem. Kniha Pamatuješ, mami? polské básnířky, spisovatelky a fejetonistky Anny Jankové je autobiografií spojující osobní svědectví s univerzální výpovědí o lidské krutosti. Citlivě vybrané ukázky J. Šimek obohacoval svými četnými komentáři a tím důstojně ukončil celou akci.

V kostele sv. Víta
V kostele sv. Víta

Ukončil vlastně ale pouze její oficiální část, neboť při odchodu lidé živě diskutovali o tom, co si poslechli, či o místech, která měli možnost navštívit. Navíc pro mnohé z nich předčítání přeneslo do dětských let, kdy si jej často užívali.

Autorkou fotografií je Dagmar Konvičná z Městské knihovny Pelhřimov.

Noc literatury 2018 v Bílovci

Již potřetí se v roce 2018 připojila Městská knihovna Bílovec k literárnímu happeningu Noc literatury, kterou od roku 2007 v České republice pořádají Česká centra. Oproti minulým ročníkům jsme ovšem zvolili jiný termín než ten oficiální, naše „noc“ byla o týden později, tedy ve čtvrtek 17. května v době od 19 do 21 hodin. Po předchozích zkušenostech jsme zůstali u stejného počtu čtyř zastavení. Návštěvníci se tak mohli těšit z nevšedních literárních ukázek, a to na místech vzdálených nedaleko od sebe, aby ti, kteří chtějí navštívit všechna stanoviště, nemuseli dlouze přecházet. Pro každého návštěvníka byla připravena brožurka, ve které byly potřebné informace o celém průběhu večera, autorech, knihách, předčítajících, jednotlivých zastaveních a o našich dalších připravovaných akcích. Překvapením byl kupon do místního přátelského knihkupectví s kavárnou, které ke každé zakoupené knize představené na Noci literatury přidalo kávu zdarma.

Brožurka, kterou dostal každý návštěvník
Brožurka, kterou dostal každý návštěvník

Stejně jako v loňském roce jsme neváhali oslovit místní ochotnický divadelní soubor Odřivous. Složení herců, kteří se zhostili role předčítajících, se nám trošku pozměnilo, a zvolili jsme také jinou strategii pro výběr knih. Namísto knihovníků knihy vybírali ze zaslaných podkladů sami předčítající herci. Tímto gestem jsme chtěli projevit důvěru vůči celému souboru, ale také poukázat na to, že vybrat čtyři pravé ukázky není vždy jednoduché. Sami předčítající potvrdili, že si museli přečíst více textů a do knih chtěli nahlédnout, aby se opravdu rozhodli. Těší nás, že téměř všichni nakonec celou knihu přečetli a uznali její kvalitu, přestože přiznali, že by na ni asi jinou cestou nenarazili.

Zahájení mělo proběhnout v letním kině v blízkosti zámku – naším původním záměrem bylo oživit veřejný prostor. Počasí nám ale bohužel nepřálo, a tak jsme na poslední chvíli museli změnit plány. Vše jsme přesměrovali do zámeckých komnat. Toto místo nakonec dostalo další kouzlo s příchodem prvních návštěvníků, kteří si pochvalovali, že tam, kde minulý ročník skončil, tento začíná. Inu, jak se říká, vše špatné je pro něco dobré. První předčítající Marta Prokopová se, přestože jsou pro ni typické komediální role, bravurně zhostila četby ukázky z knihy Dva pánové na pláži od Michaela Köhlmeiera. Kniha pojednává o tom, jak se poznali, alespoň v tomto románu, Charles Chaplin s Winstonem Churchillem.

Zámek Bílovec
Zámek Bílovec

Marta Prokopová čte v komnatách zámku
Marta Prokopová čte v komnatách zámku

Po dočtení této ukázky jsme se všichni přemístili do prostor tzv. M-klubu pod městskou radnicí. Toto místo bylo na našem seznamu již loni. Svou atmosférou tajuplného podzemí s původními kamennými oblouky a pozoruhodnou minulostí si nás natolik získalo, že jsme neváhali jej využít opakovaně. Za svitu svíček se čtení ujal neherec Jan Fiala. Svým přednesem úryvku z knihy Davidův dům od Michela Lamberta, která je věnována vztahům, přátelství, lásce i umění a je úvahou o smyslu života dnes tolik módních „singles“, si od všech vysloužil bouřlivý potlesk. Ačkoliv běžně působí jako technik souboru, za tuto prezentaci knihy by si jistě v dalších hrách zasloužil minimálně hlavní roli.

Třetí zastavení bylo nečekaně přímo v městské knihovně. Nevzali jsme však návštěvníky do míst, která znají, ale do běžně nepřístupného suterénu, v němž opravdu téměř nikdo z nich nikdy nebyl. Tady jsme také měli připravené občerstvení a teplý čaj. Udělali jsme si pohodu jako doma v obýváku a zaposlouchali se do hlasu Libuše Břenkové, která si vybrala jednu z nejvážnějších ukázek. Kniha Všechno, co si nepamatuju od Jonase Hassena Khemiriho vynalézavě, vtipně a zároveň tajemně splétá fiktivní příběh mladého muže, který zahynul při autohavárii. Mozaika vytvořená z rozhovorů s přáteli, příbuznými a sousedy skládá jeho životní příběh.

Návštěvníci naslouchají hlasu Libuše Břenkové v suterénu knihovny
Návštěvníci naslouchají hlasu Libuše Břenkové v suterénu knihovny

Závěrečným zastavením byl sklep zámku. Možná si řeknete, pořád samý sklep, ale všechna místa měla punc zvláštnosti. Vzhledem k velikosti našeho zámku bychom prostory sklepa mohli využívat minimálně příštích pět let a vždycky to bude v jiné části. Tentokrát jsme se usadili v bývalé černé kuchyni. Zážitkem nám byl naprosto úchvatný přednes ukázky z knihy Hřbitovní hlína autora Máirtína Ó Cadhaina v podání Stanislava Slavíka. Ten je komediant každým coulem, přinesl si vlastní rekvizity a text si upravil k obrazu svému. Neváhal citovat klasiky a dávat všem doporučení. Tolik smíchu v této části zámku jistě dlouho nebylo. Za svou půlhodinu si vysloužil nejdelší potlesk a kniha jde od té doby z ruky do ruky. Návštěvníky jsme pohostili štrúdly a teplým čajem, aby jim na cestě domů nebyla zima a hřál je nejen příjemný kulturní zážitek, ale i plný žaludek.

Stanislav Slavík při předčítání v obložení rekvizit
Stanislav Slavík při předčítání v obložení rekvizit

Každé zastavení začínalo představením knihy a autora, ale také předčítajících. V přestávkách jsme měli čas pobavit se o aktuálním literárním dění a shodli jsme se na tom, že v dnešní době vůbec není snadné se na knižním trhu orientovat. Vzhledem k počasí, kdy opravdu lilo jako z konve, nás překvapila účast lidí, kterých se sešlo na 70, což bylo více než v předchozích letech. Velmi milá byla i pochvalná zpětná vazba návštěvníků, která nás už teď příjemně motivuje k přípravám další Noci literatury.

Všichni předčítající – zleva Stanislav Slavík, Jan Fiala, Marta Prokopová a Libuše Břenková
Všichni předčítající – zleva Stanislav Slavík, Jan Fiala, Marta Prokopová a Libuše Břenková

Autorem fotografií je David Grabec z Městské knihovny Bílovec.

Do knihovny od nejútlejšího věku – projekt S knížkou do života (Bookstart) v mikulovské knihovně

K projektu S knížkou do života (Bookstart) se mikulovská knihovna připojila přirozeně a jednoznačně. S malými budoucími čtenáři pracujeme již dlouho.

Prvním a nejdůležitějším krokem bylo vybudování příjemného a bezpečného prostředí právě pro ty nejmenší. Od října 2014 funguje v knihovně Family Point s možností použít krmicí židličku, přebalovací pult, koutek pro kojení, odpočinkové či hrací zóny. Spousty hraček sice někdy odvádějí pozornost dětí od knih, ale nestává se, že by odcházely s prázdnou.

Maminky s malými dětmi se v knihovně scházejí na základě osobní domluvy a zvláště v zimních měsících se prostor knihovny mění na mateřské centrum. Do těchto aktivit nezasahujeme, pouze koordinujeme hlučnost projevu některých ratolestí. Jedna z dobrovolnic zde vede individuální kurzy šátkování (nošení děti v úvazu), jedna z babiček čte pohádky, maminka vede výtvarné dílničky.

Je pravdou, že jsme nákup knih pro nejmenší a zvláště leporel dříve zanedbávali. Po první větší obnově fondu v této oblasti musíme konstatovat, že se knihy s okénky a vysouvacími záložkami staly žhavým zbožím a jdou na dračku. Naše knihovnice průběžně demonstrují práci s těmito knihami, upozorňují na novinky, učí děti číst z obrázku, dávají návody a doporučení rodičům.

V Březnu – měsíci čtenářů 2018 jsme slavnostně předali dárky našemu nejmladšímu čtenáři Michalovi, který do knihovny chodil ještě nenarozený. Na knihy, které obdržel, se vrhly jeho dvě sestry, které slavnostně přislíbily, že bráškovi budou číst, až se to samy naučí.

Předávání dárků nejmenšímu čtenáři

Předávání dárků nejmenšímu čtenáři

Předávání dárků nejmenšímu čtenáři

Předávání dárků nejmenšímu čtenáři

Předávání dárků nejmenšímu čtenáři
Předávání dárků nejmenšímu čtenáři

Po předávání dárků

Po předávání dárků
Po předávání dárků

Pro nejmenší byla určena také akce s výukou prvních slůvek angličtiny s workshopem a tancem. V tomto směru jsme zaznamenali velký zájem rodičů a chuť dětí se učit. Z důvodu časové vytíženosti maminky, která vedla tento kurz, se bohužel dále nepokračovalo.

Angličtina pro nejmenší

Angličtina pro nejmenší
Angličtina pro nejmenší

Další aktivitou týkající se nejmenších se na jaře 2018 stal Klub (nejen) maminek. V březnu a dubnu se uskutečnila celkem tři setkání novorozeňat, batolat i větších dětí a jejich rodičů. Patronát nad nimi převzala MUDr. Lucia Kantorová, maminka na mateřské dovolené. Knihovnice na setkáních představily nejnovější a nejvhodnější knihy pro určitý věk, rodičům i dětem předvedly formy práce s knihou a doporučily i odbornou literaturu.

Klub (nejen) maminek

Klub (nejen) maminek

Klub (nejen) maminek

Klub (nejen) maminek
Klub (nejen) maminek

Velmi úspěšný byl projekt Bali všemi smysly. Ten ocenili návštěvníci všech věkových kategorií. Seznámili se s kulturou, historií, tradicemi, výtvarným umění i tancem tohoto ostrova. Slavnostní vernisáže se zúčastnil indonéský velvyslanec s delegací. Pro nejmenší byla připravená akční, hodně hlasitá pohádka s tradičními balijskými loutkami a tancem s vlastnoručně vyrobenými vějíři.

Bali všemi smysly

Bali všemi smysly
Bali všemi smysly

Doufám, že výchova k pozitivnímu vztahu ke knihám a ke knihovně jako instituci se projeví i v budoucím životě a postojích našich nejmenších čtenářů. Knihovny jsou bezpečným a seriózním místem pro všechny, kteří mají otevřenou mysl. Proto jsme otevření i my.

Velmi si vážím rodičů, kteří vedou své děti ke čtení. My jim v tom můžeme pomoci a posloužit jako zdroj užitečných informací.

Díky aktivnímu přístupu pracovníků knihoven je v knihovnách možné nabízet kvalitní četbu, účelné a dobře připravené aktivity, zábavné i poučné programy pro všechny.

Autorkou fotografií s popiskem Po předávání dárků je Jitka Žovincová. Ostatní fotografie pocházejí z archivu Městské knihovny Mikulov.

Čteme všichni, vypráví jen někdo – přehlídka v umění vyprávět

Rokem 2018 jsme vstoupili do 15. ročníku přehlídky v umění vyprávět Čteme všichni, vypráví jen někdo. Tato přehlídka je velmi oblíbená u dětí, rodičů i pedagogů a každý rok se zvyšuje počet účastníků. Přehlídka je určena pro děti, mládež i dospělé od šesti do osmnácti let. Zapojeno je také rodinné vyprávění rodičů s dětmi.

Cílem projektu je výchova ke čtenářství, výchova k interpretaci textů vlastních i přejatých a zapojení prvků dramatické výchovy. Důležitou součástí je i součinnost rodiny a její aktivní zapojení do této přehlídky. Přehlídka je vždy tematicky zaměřena na významné osobnosti nebo události roku. V roce 2018 je zaměřena na 100. výročí vzniku samostatného československého státu, ale také v rámci Roku bratří Čapků na Josefa a Karla Čapka, významné literární osobnosti století.

Podoba přehlídky se v průběhu let proměnila, probíhají tzv. místní kola, poté kolo regionální a následuje přehlídka oblastní. Dne 3. dubna 2018 proběhlo místní kolo v Turnově a bylo úžasné. Zúčastnilo se jej 85 vypravěčů ve věku od šesti do osmnácti let. Odborná porota vyhodnotila opravdu ty nejlepší a neměla vůbec lehkou práci. Do regionálního kola poslala neuvěřitelných 48 účastníků. Nejlepší vypravěči se setkali 15. května 2018 v Městské knihovně v Semilech.

15. ročník přehlídky vypravěčů – slavnostní zahájení turnovského místního kola
15. ročník přehlídky vypravěčů – slavnostní zahájení turnovského místního kola

Skřítek Knihovníček a Víla Žlutěnka – předání knihy literárních prací od dětí
Skřítek Knihovníček a Víla Žlutěnka – předání knihy literárních prací od dětí

Skřítek Knihovníček a Víla Žlutěnka – Zvíře v nás, vítězná kniha projektu Kde končí svět
Skřítek Knihovníček a Víla Žlutěnka – Zvíře v nás, vítězná kniha projektu Kde končí svět

Účastníci turnovského místního kola
Účastníci turnovského místního kola

Úspěšní vypravěči turnovského místního kola
Úspěšní vypravěči turnovského místního kola

Přehlídka vypravěčů je ojedinělým projektem v rámci České republiky s dlouhodobou tradicí a po celých patnáct let si projekt získává kladné ohlasy především od rodičů a pedagogů.

Projekt vznikl za spolupráce Klubu dětských knihoven Libereckého kraje a tří regionálních knihoven (v Turnově, Semilech a Jičíně). V těchto městech se také konají jednotlivá kola přehlídky v umění vyprávět.

Talentovaní úspěšní účastníci soutěže se dále po realizaci projektu účastní řady aktivit knihovny, např. Slavnosti abecedy a čtení (ukončení školního roku), Dnu čtenářů na Hradě (setkání nejlepších čtenářů a vypravěčů libereckého regionu), také recitační soutěže Poetika. Přehlídka vypravěčů je zařazena do kategorie práce s textem a dramatické výchovy v celostátním projektu Kde končí svět (ten je spojen s pasováním Rytířů řádu krásného slova v Praze).

Projekt společně organizují knihovny v Turnově, Semilech a Jičíně. Celý projekt je neziskový a je zaměřen na výchovu ke čtenářství a umění interpretace textů. Projektu se účastní přibližně dvě stě účastníků. Tato akce si již v předchozích letech získala svou prestiž, aktivně se účastní a zapojují především základní školy.

Autorkou fotografií je Eva Kordová (fotografie pocházejí z archivu kulturních pořadů Městské knihovny Antonína Marka Turnov).

Projekt Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka v pobočce Kunratická v Liberci

Pobočka Kunratická, která je součástí Krajské vědecké knihovny v Liberci (a mimochodem je umístěna v prostorách základní školy), se letos již popáté zúčastnila projektu SKIP Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka.

Práci s dětmi je v pobočce věnována značná pozornost. Na pravidelné středeční Předčítání, kterého se ujala dobrovolnice, bývalá knihovnice paní Eva Machonská, dochází skupina dětí z 1. až 3. tříd a právě prvňáčci jsou zastoupeni nejpočetněji. Kolegyně se poctivě připravuje, na každé předčítání má nachystány knihy s aktuálními nebo dětmi požadovanými tématy, knihy oblíbených i méně známých autorů, od těch pro nejmenší až po encyklopedie. Abychom zaujali naše nejmenší, kolegyně ke spolupráci přilákala žáky vyšších ročníků. Též dětem předčítají a jsou tak velkým vzorem pro začínající čtenáře. Po programu děti ovládnou prostor knihovny a k naší velké radosti si půjčují knihy, které je zaujaly, ať už ke čtení nebo i jen k prohlížení. Při odchodu malí návštěvníci dostávají pracovní listy k vyplňování či k vymalování.

Předčítání
Předčítání

Kromě této pravidelné aktivity pro žáčky 1. tříd si kolegyně Barbora Konečná přichystala Čtenářské dílny. Jelikož dílny proběhly v únorových termínech, prvňáčci se již mohli podílet na programu, aktivně spolupracovat a zároveň předvést, co se za první měsíce ve škole naučili. Pro děti, které nenavštěvují středeční předčítání, bylo přínosné seznámení s námi, pracovnicemi knihovny, protože i určitý ostych někdy brání dětem navštěvovat knihovnu, dále s prostorem knihovny, rozdělením literatury a pravidly chování v knihovně. Kolegyně pro děti vypracovala pracovní listy, ve kterých společně vyhledávali části textu z knih, se kterými nejdříve pracovali. Na závěr hodinové exkurze návštěvníci dostali za úkol samostatné vyhledání knih. Účastníci středečního Předčítání pomáhali těm méně zdatným a byli pyšní, že už mají v něčem navrch. Téměř všichni byli velice aktivní a někteří prokázali, že jsou již zdatnými čtenáři.

Čtenářská dílna
Čtenářská dílna

Na závěr školního roku bylo pro děti přichystáno ještě jedno překvapení. Na literární besedu, která se uskutečnila 7. června 2018, přijal pozvání spisovatel Jan Opatřil. Malé posluchače seznámil se svou prací spisovatele a interaktivní a zábavnou formou představil své knihy o kapříkovi Metlíkovi.

Beseda se spisovatelem Janem Opatřilem

Beseda se spisovatelem Janem Opatřilem
Beseda se spisovatelem Janem Opatřilem

Dne 12. června 2018 se uskutečnilo pasování prvňáčků na čtenáře. Při tomto slavnostním aktu děti předvedli rodičům a prarodičům mnohé z toho, co se za celý školní rok naučily. Odměnou za celoroční úsilí se stala kniha Bráchova bota autorky Evelíny Koubové (doplněná ilustracemi Radky Kielbergerové) a menší drobnosti věnované školou a knihovnou. Samotného pasování se ujal Mgr. Jaroslav Vykoukal, ředitel Základní školy Aloisina výšina.

Pasování prvňáčků na čtenáře

Pasování prvňáčků na čtenáře

Pasování prvňáčků na čtenáře

Pasování prvňáčků na čtenáře

Pasování prvňáčků na čtenáře

Pasování prvňáčků na čtenáře

Pasování prvňáčků na čtenáře
Pasování prvňáčků na čtenáře

My, pracovnice knihovny, věříme, že i těmto prvňáčkům vydrží láska ke knihám i ke čtení.

Autorkami fotografií jsou Barbora Konečná a Zuzana Janoušková z Krajské vědecké knihovny v Liberci a Olga Sikorská.

S knížkou do života (Bookstart) na Světě knihy 2018

Ve čtvrtek 10. května 2018 se od 15 hodin na knižním veletrhu Svět knihy 2018 – v pavilonu Rosteme s knihou – uskutečnil interaktivní program pro rodiče s dětmi doplněný výtvarnou dílnou. Program byl součástí projektu S knížkou do života (Bookstart). K přípravě pořadu byly vyzvány knihovnice z Městské knihovny Sedlčany. Projekt S knížkou do života (Bookstart) představila ředitelka Městské knihovny Sedlčany Blanka Tauberová. Pak se ujala role fotografujícího diváka a předala slovo svým kolegyním Janě Roškotové a Aleně Budkové.

Pavilon Rosteme s knihou
Pavilon Rosteme s knihou

Blanka Tauberová
Blanka Tauberová

Program na knižní veletrh Svět knihy jsme s kolegyní J. Roškotovou připravily ke knize Przemyslawa Wechterowicze Obejmi mě, prosím. Kniha je doplněna krásnými ilustracemi Emilie Dziubakové. V souladu s knížkou jsme si představili všechna zvířátka, která medvědi v knížce při svém putování lesem obejmou. S bobrem jsme si zatancovali a zazpívali písničku „Když jde malý bobr spát“. S lasičkou jsme trénovali hbitost a mrštnost a přelézali a podlézali jsme lano. Se zajíci jsme si zahráli „Zajíček ve své jamce“ a s vlkem jsme vyli na měsíc a šoupali zadečky po podlaze. Proč? To ani ve zmiňované knížce nezjistíte. Vysvětlení najdeme v naučné literatuře. Los je obrovské zvíře, ale když děti vylezly maminkám nebo dědečkovi na ramena, byly najednou velké jako los. Obejmout losa není jen tak, ale zvládli jsme to všichni na jedničku. Medvědi a děti potkali v lese ještě anakondu, a i když její objetí je až příliš pevné, po „hadím“ jsme se objali. Vytvořili jsme i živého hada a v rytmu říkadla „Zlatá brána otevřena“ jsme zpívali i „Had leze z díry“. Housenka je křehký tvor, ale i tak jsme ji opatrně objali, ještě dříve, než se stihla zakuklit. I děti se zakuklily, a když svůj papírový kokon protrhly, proměnily se v krásné motýly.

Alena Budková a Jana Roškotová v akci
Alena Budková a Jana Roškotová v akci

Nechyběl ani pohyb
Nechyběl ani pohyb

Objetí je v životě člověka důležité, připomenout si to příběhem dvou medvědů je krásná příležitost. Ve výtvarné části programu jsme udělali maňásky medvěda nebo losa z papírových svačinových pytlíků. Jednoduše, hravě, tvořivě.

Výtvarná část programu
Výtvarná část programu

Program se vydařil a doufáme, že projekt S knížkou do života (Bookstart) zaujme rodiče s malými dětmi, na které je cílen, a podpoří četbu jako takovou. A dobré knihy my jako knihovníci vybrat umíme.

Autorkou fotografií je Linda Jansová z Národní knihovny ČR.

Z ústředních orgánů

Putování Anglií – nejen pro milovníky detektivek

SKIP na všech úrovních organizuje celou sestavu výjezdů za odborným poznáním i za poznáváním v tom širším slova smyslu. Jedná se o tradiční vícedenní poznávací zájezdy, které organizují jednotlivé regiony. Praha v nich má asi nejdelší tradici a zpravidla je spojovala i s účastmi na knihovnickém happeningu. Vyjmenování všech míst, která jsme jako „Pražáci“ takto navštívili v Česku a v blízkém zahraničí od obnovení činnosti SKIP, by vydalo na samostatné číslo bulletinu. Dlouhá léta jsou organizovány zpravidla týdenní odborné zájezdy za poznáním zahraničních knihoven a jako jejich protipól organizoval léta Frankofonní klub SKIP poznávací zájezdy po Francii, kterou jsme v loňském roce vyměnili za Anglii. Tyto zájezdy doplňujeme ještě zpravidla denními výjezdy do blízkého zahraničí, ať již na vánoční trhy nebo jarní zahradnické výstavy. SKIP tímto plní další část svého poslání a kultivuje tak spolkový život s rozšířením na rodiny a přátele knihovnické komunity. Na loňském úspěšném putování po Anglii jsme „upekli“ i letošní zájezd, který jsme zaměřili ve spolupráci s cestovní kanceláří na mytický Midsomer. Kdo by přece nechtěl zajít v Caustonu na kafe a netoužil navštívit některé z četných šlechtických sídel, kde to pod kultivovaným povrchem vře a staleté sousedské spory se řeší jen tak mimoděk – vraždou?

Téměř padesátka zvídavých v pestrém komunitním složení – knihovnice a knihovníci, životní souputnice a souputníci, kamarádky, přátelé, děti – se v sobotu 5. května 2018 po ránu vydala na náročný přejezd Německa a Belgie s cílem ústí Eurotunelu ve Francii. Pravda, někteří z nás láteřili na velikost Německa a dlouhou cestu, jejíž opakování část účastníků zájezdu měla absolvovat za pár týdnů i při letošním odborném poznávacím zájezdu po německých a belgických knihovnách. Letošní cesta přes Německo na rozdíl od cesty loňské naštěstí proběhla komplikací, jen si někteří z nás z francouzského hotelu tunelem vedle klobás propašovali i mravence.

První květnová neděle nás v Anglii přivítala nejen bílými útesy doverskými, ale i nádherným slunečným dnem. A když už jsme v Doveru, vzhůru na hrad. Kdo ještě nenavštívil žádný hrad v Anglii, byl překvapen – můžete prakticky všude, osahat si můžete téměř vše, protože zpravidla z vybavení nic není původní a repliky trůnů, postelí, sedátek je možné vyzkoušet. Prostřené stoly se sice prohýbají pod pochoutkami středověku, ale zakousnout se do plastové šunky neradno. Každý hrad má však svůj „Castle Shop“ a to je potěšení pro všechny smysly, protože vězte, že desítky druhů místních sušenek, džemů či pálenek vás jistě ohromí. To nemluvím o knihách, průvodcích, brožurkách, hračkách, skládačkách, vystřihovánkách, helmách, mečích, korunkách, diadémech. Návštěva historických objektů je obchod a v Anglii skutečně velmi rozvinutý. Opustili jsme doverský hrad a vzhůru do Windsoru. Zde naopak vše, co platilo pro Dover, neplatí, protože se jedná o „živé“ sídlo se vším původním vybavením. Bohužel za pár dnů bude svatba prince Harryho, takže ne vše, co je obvykle přístupné, je přístupné i v době naší návštěvy. Vše se již zkrátka chystá na velkou událost. O to nebyl dojem z monumentality a přepychu zase tak ochuzen. Navíc se někteří mohli s Harrym a Meghan vyfotit, byť pár byl jen z papundeklu. Windsor je příjemné městečko a je odsud jen kousek pěšky do Etonu, kde se nachází významná škola nejen pro členy královské rodiny. Cesta většinu z nás okouzlila, mezi městy teče Temže a život na ní a kolem ní zalitý zapadajícím sluncem je zážitkem – etonská kolej samozřejmě rovněž. Pak byl již jen kousek do hotelu, kde jsme strávili následující tři noci. Kdo čas od času absolvuje zájezdy typu „jestliže je úterý, musíme být v Belgii“, ocení, jaká je to výhoda mít pár nocí stejnou postel, skříň a v tomto případě i báječné snídaně.

Dover – hrad
Dover – hrad

Windsor
Windsor

Předseda SKIP Roman Giebisch a princ Harry
Předseda SKIP Roman Giebisch a princ Harry

Eton
Eton

Následující den jsme se konečně vydali ve stopách inspektora Barnabyho. Navštívili jsme velkolepé panské stavení Dorney Court, které je obklopeno krásnou zahradou a parkem. Staré tudorovské sídlo bylo použito v několika dílech Vražd v Midsomeru, ale také v detektivce od Agathy Christie. Průvodci po sídle byli svým zaujetím i noblesou jako vystřiženi z filmu. Člověk jen čekal, kdy vypluje na povrch averze způsobená nějakou letitou malicherností, ze kterých midsomerské vraždy vycházejí jedna za druhou. Za sídlem byl malý hřbitůvek s kostelíkem a nedaleko všechny okouzlilo zahradnictví. Usedlost byla na křižovatce cyklistických tras a o zahradnictví s občerstvením byl mnohem četnější zájem než samotnou usedlost. Poté jsme bloudili silničkami v kraji mezi jednotlivými vesničkami a šlechtickými sídly, abychom jednu z nich zcela dopravně zablokovali. Jeli jsme údajně v protisměru, dopravní značení to však nepravilo. Jen všichni místní přece vědí, že tato cesta se používá pouze směrem „ven“, ne „tam“, kam jsme jeli my. Čekala nás jedinečná anglická vesnice Mapledurham. Nádherné Mapledurhamské panství bylo bohužel uzavřeno, tak jsme mohli obhlédnout jen historický mlýn z 15. století, ve kterém se nachází i malá vodní elektrárna. Rovněž tato destinace je oblíbenou kulisou pro detektivní filmy. Při naší návštěvě se však na okolních loukách konal festival jídla. Vše, na co si jen člověk může vzpomenout, zde bylo v regionálním provedení – klobásy, klobásky, párečky, uzené, sýry, pečivo a gin všech barev, chutí, proveniencí. Stačilo jen ochutnat z nabídky desítek druhů ginu a slunce dokonalo své. S plnými bříšky a těžkou hlavou jsme mířili do příjemného a živého městečka Henley-on-Thames. Město leží u řeky, která je zde čistá, voňavá a vůbec nepřipomíná to, co protéká později Londýnem. Na březích jsou četné loděnice, výletní sídla a louky, které byly zcela zaplaveny piknikujícími – pestrou směsicí současných britských obyvatel. Nejlepší vyškolení z multikulturalismu a tolerance k jinému mravu jsme dostat nemohli.

Dorney Court
Dorney Court

Mapledurham – mlýn
Mapledurham – mlýn

Henley-on-Thames
Henley-on-Thames

Následující den jsme navštívili malebnou vesnici Dorchester-on-Thames se středověkým opatstvím, které bylo použito jako filmová kulisa v různých epizodách detektivního seriálu. Kostel byl plný vazeb bílých růží a pivoněk a zpívajícího sboru malých dětí. Přilehlá zahrada k opatství byla jako vystřižena z maleb krajinářů 19. století. Poklidný slunečný den nás zavedl do další půvabné vesničky Ewelme s doškovými střechami, rybníčkem na návsi a cihlovými domečky. Uličkami jsme prošli k místnímu kostelu s hřbitovem, kde je pochován Jerome Klapka Jerome. Pokračovali jsme do města Wallingford, které však není ničím jiným než fiktivním centrem Midsomeru, tedy městem Causton. Jaké bylo nadšení dámy v radniční prodejně, když zjistila, že i v České republice je komisař Barnaby na vrcholu popularity! A určitě její nadšení dosáhlo vrcholu, když na otázku, kam jedeme dále, jeden z nás stoicky odpověděl, že určitě ještě do Caustonu. Součástí města je rovněž zřícenina hradu, která je dnes spíše rozsáhlým městským parkem s drobnými pozůstatky historických zdí. Nedaleko od města je vesnička Cholsey, kde je na místním hřbitůvku u kostela sv. Marie pochována královna detektivek Agatha Christie. Den plný zážitků jsme završili návštěvou Oxfordu. Ten byl píliš rušný a příliš turistický, ale překvapivě se projevil jako dobré místo pro nákupy a pozdní oběd.

Dorchester-on-Thames
Dorchester-on-Thames

Dorchester-on-Thames – opatství s hřbitovem
Dorchester-on-Thames – opatství s hřbitovem

Dorchester-on-Thames – zahrada opatství
Dorchester-on-Thames – zahrada opatství

Ewelme – po vesnici
Ewelme – po vesnici

Dorchester-on-Thames – náhrobek Jeromeho Klapky Jeromeho na místním hřbitově
Dorchester-on-Thames – náhrobek Jeromeho Klapky Jeromeho na místním hřbitově

Wallingford – park a zřícenina hradu
Wallingford – park a zřícenina hradu

Wallingford – v uličkách midsomerského Caustonu
Wallingford – v uličkách midsomerského Caustonu

Cholsey – hřbitov s kostelem sv. Marie
Cholsey – hřbitov s kostelem sv. Marie

Oxford
Oxford

Poslední den našeho výletu byl tradičně věnován Londýnu. Ani zde jsme (podobně jako v Oxfordu) neabsolvovali společný program a skupinky se rozutekly po městě. Aniž jsem stačil zaprotestovat, moje přátelská buňka rozhodla a již jsem se pohupoval v prosklené gondole Londýnského oka vysoko nad městem. I tento den byl typicky britský, slunce, teplo, vymetená obloha. Deštníky a pršipláště byly hluboko v zavazadlech a na spálených bezvlasých lebkách jsme my, pánové, cítili deficit ochranného faktoru. Londýn jsme si užívali do sytosti – Westminsterské opatství, Buckinghamský palác, Trafalgar, galerie a nakupování na Oxford Street. Popocházení po rozpáleném městě je skutečně náročné, takže při zpáteční cestě k místu srazu něčí nožičky zažalovaly svůj světabol a ejhle, zeď svatojakubského parku se stala soukromou londýnskou zdí nářků, prokletí a žehrání. Leč vše jsme zvládli a včas jsme se nalodili s ostatními na londýnský říční autobus (River Bus) a zamířili k jednomu z londýnských shluků mrakodrapů v Greenwiche, kde nás u Olympijského parku s obrovskou O2 arénou čekal autobus.

Londýn – z ptačí perspektivy Londýnského oka se katedrála sv. Pavla brzy skryje v houšti mrakodrapů
Londýn – z ptačí perspektivy Londýnského oka se katedrála sv. Pavla brzy skryje v houšti mrakodrapů

Londýn – futuristické perspektivy u O2 arény
Londýn – futuristické perspektivy u O2 arény

Náš průvodce měl symptomatické jméno, Vítek. Však kam se „hrabal“ na našeho Vítka, i když měl jednu nesmrtelnou zásluhu. Úspěšně propašoval jednu z kolegyň, které nějaký poberta v tlačenici na jednom z londýnských mostů připravil o doklady, z ostrovní říše zpět na pevninu. Vše jsme tedy šťastně přestáli, klaustrofobici zvládli druhou dávku Eurotunelu, přetrpěli jsme to velké Německo a šťastně dorazili přes Plzeň zpět do Prahy.

Tož kam to bude příště, Romane?

Autorem fotografií je Hanuš Hemola z Národní knihovny ČR.

Ze zasedání předsednictva výkonného výboru SKIP za období duben až červen 2018

V dubnu až červnu 2018 se uskutečnila tři zasedání předsednictva výkonného výboru SKIP. Níže jsou shrnuty nejdůležitější body, kterým byla věnována pozornost.

17. 4. 2018

  • Byly projednány aktuální aktivity týkající se projektu S knížkou do života (Bookstart). V Hradci Králové proběhla schůzka zainteresovaných knihoven; organizačního zabezpečení projektu se ujme Knihovna města Hradce Králové. Na veletrhu Svět knihy 2018 proběhne prezentace projektu.
  • Proběhla diskuze týkající se převážně financování projektů S knížkou do života (Bookstart) a Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka. Je nutné připravit požadavky a stanovit náklady; důležité je kritérium udržitelnosti.
  • Začaly probíhat panelové diskuze (kulaté stoly) v jednotlivých krajích.
  • Dolaďuje se program studijní cesty do Belgie v termínu od 28. 5. do 2. 6. 2018.
  • Byly uhrazeny členské příspěvky IFLA a EBLIDA.

16. 5. 2018

  • Regiony, které dosud neposlaly příspěvky, žádáme, aby tak učinily co nejdříve. Vzhledem k tomu, že v roce 2019 proběhne valná hromada, apeluje předsednictvo výkonného výboru (PVV) na hospodáře regionů, aby členské příspěvky zaslali v tomto roce co nejdříve.
  • Pro členy SKIP jsou připraveny informace o nakládání s osobními údaji, připomínky byly zapracovány a výsledný dokument schválen. Byly zpracovány také zásady ochrany osobních údajů Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR.
  • Na panelové diskuze jsou zatím pouze pozitivní reakce.
  • Dárkové balíčky distribuované v rámci projektu S knížkou do života (Bookstart) už v roce 2019 nebudou zdarma, cena je v jednání. Balíček bude obsahovat leporelo pro děti, metodický materiál pro rodiče, tištěný seznam doporučené četby a obal. Pravidla budou vyvěšena na webu kampaně, který připravuje Knihovna města Ostravy. Ekonomickou stránku kampaně zajišťuje Knihovna města Hradce Králové. Pro projekt byl zřízen samostatný účet. Vzhledem k problematickému dovozu tašek z Číny je pracovní skupina pro Bookstart navrhuje nahradit jiným obalem.

20. 6. 2018

  • Proběhla již cca polovina plánovaných panelových diskuzí. Objevují se s nich stejná témata – koncepce projednávaná se zřizovateli knihoven či spojení knihoven a vzdělávání.
  • Informace o projektu S knížkou do života (Bookstartu) naleznete na samostatném webu (k dispozici je i objednávkový formulář). Pozor – sady pro ročník 2018/2019 v hodnotě po 80 Kč je možné objednávat pouze do 31. 7. 2018.
  • Byl vyhlášen další ročník soutěže MARK pro nejlepší mladé pracovníky/ice knihoven a studenty/ky knihovnictví.
  • Vyhlášena byla i soutěž Městská knihovna roku 2018 (pravidla byla inovována).

Z odborných orgánů

Knihovnická dílna 2018

Ve dnech 26. až 27. dubna 2018 proběhla v malém sále Městské knihovny v Praze Knihovnická dílna. Tato akce, kterou již tradičně připravuje Sekce veřejných knihoven SKIP, je příležitostí k setkání knihovníků z menších i větších knihoven, k výměně zkušeností i k získání informací o novinkách v oboru knihovnictví.

Knihovníky nejprve přivítali ředitel Městské knihovny v Praze RNDr. Tomáš Řehák a předsedkyně Sekce veřejných knihoven Mgr. Gabriela Jarkulišová, ředitelka Městské knihovny v Kutné Hoře, která také moderovala programový blok prvního dne Knihovnické dílny.

Kromě tradičního představení vítězných knihoven v soutěžích Knihovna roku a Městská knihovna roku se letošní dílna zaměřila na budoucnost knihoven nejen v Čechách, ale i na světě v kontextu iniciativy IFLA Global Vision. Zmíněna byla také tematika výstavby nových knihoven, zazněly informace o nových projektech nebo například o pokračujících přípravách Metodického centra pro výstavbu knihoven.

Dílnu zahájila prezentace Global IFLA Vision – nová celosvětová strategie knihoven, kterou si připravili PhDr. Vít Richter společně s RNDr. Lenkou Pruckovou. V roce 2017 iniciovala IFLA průzkum, ve kterém se měli samotní knihovníci a zástupci knihoven vyjádřit k budoucnosti knihoven. Kromě samotného průzkumu se v zemích členů IFLA konaly regionální workshopy. Cílem těchto setkání bylo zahájit intenzivní diskuzi o budoucnosti knihoven, hledat nové inspirace, motivovat ke změnám a nalézt nové způsoby spolupráce. SKIP ve spolupráci se Sdružením knihoven ČR (SDRUK) přišel s projektem Knihovna – věc veřejná, což je vlastně série diskuzních panelů odehrávající se v jednotlivých krajích ČR. Na těchto diskuzních panelech spolu debatují zástupci knihoven se zástupci veřejné správy, se zástupci veřejnosti, nejrůznějších sdružení a spolků o budoucnosti a vizi českých knihoven. Cílem je získat důležité hráče (kraj, obec, sdružení, školy apod.) pro podporu transformace a rozvoje knihoven v digitální společnosti.

PhDr. Vít Richter
PhDr. Vít Richter

Další prezentace tematicky souvisí s předešlou – Ing. Libuše Nivnická, ředitelka Knihovny Jiřího Mahena v Brně, ji nazvala Trendy knihovnictví ve světě optikou IFLA. Přiblížila v ní fungování organizace IFLA, její organizační strukturu, pravidelné aktivity i nové trendy a přístupy.

Ing. Libuše Nivnická
Ing. Libuše Nivnická

Předseda SKIP Mgr. Roman Giebisch, Ph.D., se ve své prezentaci Knihovna je nejlepší investice podělil o své zkušenosti ze studijního pobytu v Polsku. Představil celou řadu polských knihoven, které získaly novou budovu nebo jejichž stávající budova prošla rekonstrukcí, a to díky dotačním programům, které v Polsku fungující již řadu let. V současnosti se jedná o program NPRCz schválený radou ministrů a financovaný ze státního rozpočtu. Má tři priority a jednou z nich je infrastruktura knihoven, ve které mohou knihovny získat finanční podporu na obnovu, rekonstrukci, rozšíření, výstavbu a vybavení budov. Na léta 2016 až 2020 byla pro tyto účely vyčleněna částka dosahující v přepočtu téměř jedné miliardy Kč. V Polsku díky programu podpory najdeme mnoho krásných, nových či nově zrekonstruovaných budov knihoven. V České republice takový program citelně chybí.

Mgr. Roman Giebisch, Ph.D.
Mgr. Roman Giebisch, Ph.D.

Zlepšit současnou situaci s nedostatečně rychlou transformací veřejných knihoven na moderní komunitní centra by mělo nově vzniklé Metodické centrum pro výstavbu a rekonstrukci knihoven, o kterém informovala Martina Huječková z Moravské zemské knihovny. Metodické centrum bude poskytovat poradenství knihovnám v oblasti výstavby či rekonstrukce knihovny, případně interiérového designu. Na svých webových stránkách pak bude shromažďovat podpůrné informace, adresáře, kontakty, pořádat semináři či vytvářet metodické materiály, které budou sloužit zřizovatelům knihoven ke zkvalitňování stavu knihoven.

Mgr. Monika Kratochvílová z Moravské zemské knihovny informovala o úspěšných modernizacích a rekonstrukcích knihoven v Jihomoravském kraji. Jihomoravský kraj byl prvním krajem, který od roku 2016 umožnil obcím čerpat dotace na podporu rozvoje a modernizaci knihoven v dotačním titulu Obecní knihovny. V roce 2018 je možné žádat o finanční podporu na mobiliář, regály i na drobné stavební úpravy, počítačové vybavení, software, čtečky atd. Spoluúčast obce činí 50 %. V letech 2016 a 2017 podpořil Jihomoravský kraj v tomto programu 244 žadatelů a celkový objem finančních prostředků činil 8 840 000 Kč. V roce 2018 bylo schváleno 84 žádostí s požadavkem 3 360 000 Kč. Součástí prezentace byly fotografie knihoven, které prošly proměnou právě díky tomuto dotačnímu titulu.

Adéla Dilhofová z téže knihovny ve své prezentaci nazvané Profesní vzdělávání, současné zkušenosti z výuky i zkoušek profesních kvalifikací shrnula novinky v celoživotním vzdělávání knihovníků. Podle schválené Koncepce celoživotního vzdělávání knihovníků by měl každý, kdo pracuje na pozici knihovník, absolvovat nějaký typ odborného knihovnického vzdělání. Pokud ho nemá, měl by projít rekvalifikací. V roce 2017 byly ukončeny rekvalifikační knihovnické kurzy, které fungovaly způsobem jednorázového získání celkové kvalifikace, a došlo k přechodu na nový systém získávání dílčích profesních kvalifikací. Uplatňují se Národní soustava kvalifikací a Národní soustava povolání. Kurzy a zkoušky jsou realizovány pro jednotlivé typové pozice (knihovník akvizitér, katalogizátor, referenční knihovník atd.) zatím jen středoškolské úrovni. Není také nutné absolvovat kurz, ke zkoušce je možné přistoupit i bez jeho absolvování. Zkoušky jsou realizovány prostřednictvím tzv. autorizovaných osob Ministerstva kultury ČR (těmi nyní jsou Moravská zemská knihovna, Národní knihovna ČR, Knihovna Jiřího Mahena v Brně a Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě).

První blok uzavřela prezentace PhDr. Víta Richtera, ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny ČR s názvem České děti a mládež jako čtenáři 2017. V roce 2017 proběhl další průzkum čtenářství českých dětí a mládeže, do kterého bylo zapojeno přes dva tisíce respondentů. Pozitivní zprávou je, že ve srovnání s předchozím průzkumem z roku 2013 se u dětí (ve věkové skupině od devíti do čtrnácti let) vztah ke čtení nezhoršil. Dále bylo sledováno, jak děti a mládež tráví volný čas, jaký je jejich vztah ke čtení, na základě čeho si vybírají knihy. Zajímavé souvislosti byly objeveny ve vztahu počtu přečtených knih za rok a prospěchu ve škole a vlivu četby rodičů dětem v raném věku. Pozornost byla věnována také novým médiím – e-knihám a audioknihám – a vztahu dětí ke knihovnám.

Druhý den Knihovnické dílny byl zaměřen především na představování vítězných knihoven v soutěžích Knihovna roku a Městská knihovna roku v letech 2016 a 2017. Svou bohatou činnost, která přivedla knihovnu k úspěchu v soutěži Městská knihovna roku v roce 2016, představila Městská knihovna v Sedlčanech a vítězka stejné soutěže o rok později Městská knihovna Slavičín. Dále se představily obecní knihovny v RapotíněKřtinách, vítězné knihovny v soutěži Knihovna roku.

Kromě těchto prezentací promluvil o situaci v Národní knihovně ČR její generální ředitel PhDr. Martin Kocanda. Seznámil knihovníky s postupem revitalizace Klementina a s možnými variantami řešení prostorových problémů knihovny.

PhDr. Martin Kocanda
PhDr. Martin Kocanda

Jako poslední zazněla prezentace Mgr. Zlaty Houškové Projekt S knížkou do života (Bookstart). SKIP se rozhodl připojit k mezinárodnímu projektu na podporu čtenářské gramotnosti Bookstart, který úspěšně už řadu let probíhá v cca 20 zemích a 30 jazykových oblastech světa. Projekt je cílen na předškolní děti a jejich rodiče, s cílem podpořit verbální schopnosti těchto dětí a zlepšit vztah ke knize a čtení. V roce 2017 proběhl pilotní projekt, v březnu 2018 byl projekt regulérně zahájen. Knihovny zapojené do projektu dostanou od SKIP tašku s dárky pro rodiče. Samotná knihovna by kromě těchto dárků měla také přispět – např. členskou legitimací, přípravou speciálních služeb a aktivit pro tuto cílovou skupinu atd. V současnosti je zapojeno 120 knihoven, pro rok 2019 bude třeba vyjednat další finanční podporu, např. od obcí atd.

Autorkou fotografií je Vladana Pillerová z Národní knihovny ČR.

Národní týden trénování paměti a další aktivity České společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging

Četné vědecké studie opakovaně prokazují, že pokles kognitivního výkonu není nevyhnutelnou součástí procesu stárnutí. Mnohým z nás se však zdá, že právě pro nás to neplatí. Jak jinak bychom mohli mít tolik problémů s pamětí? Neustále hledáme klíče, brýle, nepamatujeme si, kam jsme co uložili, co máme nakoupit a pro co jsme vlastně šli do té lednice. Selhávající paměť nám začíná působit vážné starosti, začínáme se s obavami pozorovat a to naše problémy ještě zhoršuje. Na to existuje jen jedna účinná pomoc – pokusit se získat hmatatelný důkaz o tom, že ve skutečnosti si ještě skvěle pamatujeme a že jsme se jen zbytečně a dlouhodobě podceňovali, a to od někoho, kdo ví, jak na to.

Národní týden trénování paměti

Právě proto vyhlásila Česká společnost pro trénování paměti a mozkový jogging (ČSTPMJ) letos už pojedenácté Národní týden trénování paměti. Ten se stal součástí celosvětového Týdne uvědomění si mozku (Brain Awareness Week, BAW), který už od roku 1996 pořádá americká organizace Dana Alliance for the Brain. V týdnu od 12. do 18. března 2018 se veřejnost na celém světě mohla dozvědět o výsledcích výzkumu mozku srozumitelnou formou prostřednictvím stovek akcí. Ty uspořádaly vědecké instituce, které se výzkumu mozku věnují, případně instituce, které výsledky výzkumu aplikují v praxi.

V rámci celosvětové akce BAW je ČSTPMJ dlouhodobě jediným partnerem, který se cíleně zaměřuje na seniorskou populaci v národním měřítku. Před pár lety byla světová centrála BAW v New Yorku doslova ohromena rekordním počtem osvětových přednášek, které ČSTPMJ zaregistrovala, a zaslala nám dotaz, zda mohou uvést plný seznam našich akcí v Mezinárodním kalendáři BAW 2010, aby byli ohromeni také ostatní partneři a aby u nás získali inspiraci do budoucna.

V prvních třech letech (tedy v letech 2005 až 2007) byl pořádán Národní den trénování paměti, který se u seniorské veřejnosti setkal s obrovským ohlasem. Např. 12. března 2007 nabídli členové ČSTPMJ osvětové přednášky nejen v Praze, ale také v dalších 29 místech ČR; připojili se i slovenští členové společnosti. Celkem se konalo 32 zdarma přístupných osvětových přednášek, které navštívilo 1 656 osob.

V roce 2008 se poprvé konal Národní týden trénování paměti se 101 akcemi v  rámci ČR i SR. Ty byly v uvedeném týdnu zdarma k dispozici nejen seniorské veřejnosti, ale také žákům základních, středních a vysokých škol, mateřským centrům či rodičům dětí s Downovým syndromem. Přednášek se zúčastnilo celkem 3 242 osob. V roce 2009 už počet přednášek dosáhl 115 a počet účastníků 3 974. Ve zmíněném roce 2010 to bylo neuvěřitelných 162 přednášek s rekordním počtem 4 922 účastníků. V roce 2011 se k aktivní účasti přihlásili členové ze všech koutů ČR a několik i ze Slovenska. Nabídli 179 přednášek, kterých se zúčastnilo 5 356 osob. V roce 2012 se konalo 191 přednášek a navštívilo je 4 678 osob. V roce 2013 jsme oslavili 15. výročí od založení ČSTPMJ a zároveň v rámci Národního týdne trénování paměti naši trenéři nabídli 235 osvětových přednášek zdarma s návštěvností 5 932 osob. V roce 2014 to pak byl rekordní počet 281 přednášek s návštěvností 6 422 osob. V roce 2015 bylo zrealizováno 252 přednášek, kterých se zúčastnilo 5 678 osob. V roce 2016 to bylo už 305 akcí se 7 781 návštěvníky a v roce 2017 dokonce 353 přednášek s dosud rekordní návštěvností 8 917 osob.  V roce 2018 se konalo celkem 388 přednášek, které navštívilo je 7 444 osob. Rok 2018 je tak nejen rokem oslavy 20. výročí založení ČSTPMJ, ale také Národním týdnem trénování paměti s rekordním počtem 388 přihlášených osvětových přednášek.

Ze slavnostního zasedání u příležitosti oslavy 20. výročí založení ČSTPMJ (zdroj: archiv ČSTPMJ)
Ze slavnostního zasedání u příležitosti oslavy 20. výročí založení ČSTPMJ (zdroj: archiv ČSTPMJ)

Kurzy trénování paměti

Cílem České společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging je nabídnout kurzy trénování paměti prostřednictvím kvalifikovaných trenérů paměti do ústavních zařízení i pro veřejnost. Významně se na nabídce kurzů pro veřejnost podílejí také knihovny všech stupňů. Seznam těchto kurzů (resp. trenérů, kteří je pořádají) je k dispozici na webu ČSTPMJ. Celkem bylo prostřednictvím kurzů ČSTPMJ vyškoleno téměř dva tisíce trenérů paměti. Kurz pro certifikované trenéry paměti se koná v Praze jednou ročně v lednu. ČSTPMJ je akreditovanou vzdělávací institucí MPSV s celostátní platností a trenéři paměti pro získání plné trenérské kvalifikace absolvují třístupňové vzdělávání akreditované MPSV.

Spolupráce na výzkumu

Od 1. července 2006 do 31. prosince 2010 ČSTPMJ spolupracovala s Psychiatrickým centrem Praha na výzkumném projektu Trénink kognitivních funkcí u stárnoucí populace – efektivita a využití (MŠMT 2D06013). V době od 16. dubna do 18. května 2007 téměř 200 seniorů zdarma absolvovalo základní kurz trénování paměti v rozsahu 20 hodin. Před zahájením a po skončení kurzu absolvovali účastníci psychologické testy a třetí test pak v listopadu 2007. V roce 2008 byla testována kontrolní skupina. Od února 2010 probíhala třetí etapa výzkumu zaměřená na kombinaci trénování paměti a aerobiku.

Trénování paměti v zahraničí

Celosvětově jsou programy zaměřené na trénink kognitivních funkcí stále ještě velmi novou záležitostí. I některé velmi vyspělé státy s nimi teprve začínají, mnohde však neexistují vůbec. My jsme měli to štěstí, že jsme od počátku spolupracovali s německým Svazem trenérů paměti, který měl dlouhodobé profesní zkušenosti, i s dalšími evropskými a zámořskými experty. S uspokojením můžeme konstatovat, že se nám podařilo sestavit optimální tréninkový program, který zahrnuje nejen klasický kognitivní trénink, ale cíleně se také zaměřuje na minimalizaci problémů s pamětí v běžném denním životě a vede k rychlému zvýšení sebevědomí účastníků kurzů, k vnímání pocitů osobní zdatnosti a následně ke zvýšení soběstačnosti a prodloužení nezávislosti u seniorské populace.

V roce 2002 bylo v rámci Evropské federace starších osob (European Federation of Older Persons, EURAG) založeno Centrum trénování paměti (Memory Training Center), a to s cílem propagovat trénování paměti pro seniorskou populaci ve světě, dát příležitost zahraničním zájemcům k získání kvalifikace trenéra paměti a organizovat intenzivní kurzy trénování paměti v angličtině u nás i v zahraničí. Zpočátku pomáhali zahraniční experti nám, dnes pomáháme my v těch státech, které mají malé nebo nemají žádné zkušenosti s trénováním paměti. Trenéři paměti vyškolení českým know-how působí v Albánii, Estonsku, na Islandu, v JAR, Kanadě, na Kypru, v Lotyšsku, Nepálu, Rusku, Singapuru, na Slovensku, ve Slovinsku, v USA a Indii. Loňský zahraniční kurz se konal v červnu na Mauricijské univerzitě (University of Mauritius). V roce 2018 budeme školit trenéry pro Mezinárodní institut OSN pro stárnutí (UN Institute for Ageing) na Maltě, v roce 2019 trenéry pro Polskou neuropsychologickou společnost ve Vratislavi a pro Ruský svaz důchodců v Moskvě.

Kognitivní trénik jako prevence problémů s pamětí

Mírné kognitivní zhoršení se projeví u všech osob, u kterých později propukne Alzheimerova choroba, ale neznamená to, že každý, kdo trpí mírným kognitivním zhoršením, nevyhnutelně skončí s demencí. Z celosvětového výzkumu vyplývá, že vhodná intervence formou kognitivního tréninku v kombinaci s fyzickou aktivitou může být tím pozitivním faktorem, které nás před demencí ochrání.

Pokud mají senioři problémy s pamětí závažnějšího rázu, budou nasměrováni do kontaktních míst České alzheimerovské společnosti či do center pro poruchy paměti, aby měli možnost si ověřit, zda jejich problémy jsou součástí normálního procesu stárnutí či příznakem onemocnění, které vyžaduje rychlé stanovení diagnózy a vhodnou léčbu.

Vůbec tedy není na místě, aby si čeští senioři zoufali nad nefungující pamětí, vždyť stačí tak málo – navštívit některou z osvětových přednášek Národního týdne trénování paměti – a hned se cítí podstatně lépe! Návštěva osvětové přednášky je také obvykle vhodnou příležitostí k zápisu do kurzů trénování paměti.

Nahlédnutí do historie a současnosti frankofonního komiksu

Autor: 

Číslo: 

Rubrika: 

Klíčová slova: 

Odborná sekce: 

Frankofonní klub SKIP opět začíná vykazovat pozitivní aktivity. V květnu letošního roku to byla nejen tradiční schůzka ve stánku Francie na Světě knihy, ale i velmi zajímavá přednáška o frankofonním komiksu, která proběhla 21. května v Mediatéce Francouzského institutu v Praze. Ti, kdož nevyužili příležitost si ji vyslechnout, mohou jen litovat.

Přednášející z nejkompetentnějších, Martin Foret, Ph.D., z Univerzity Palackého v Olomouci z Katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky, působí zároveň ve zdejším Centru pro studia komiksu, spolupracujícím s Ústavem pro českou literaturu AV ČR. Uvedl nás do světa frankofonního komiksu v nejširším kontextu nejen historickém, ale i společenském. Kvalifikoval, čím je komiks ve frankofonních zemích (uměleckým odvětvím) a čím v Americe (součástí tzv. šoubyznysu). Zaměřil se především na tituly, které vyšly i v českých překladech, se kterými se tedy můžeme setkat v našich knihovnách a na domácím trhu. Kromě detailních znalostí teoretických jsme v jeho přednášce jednoznačně zaznamenali i osobní zápal pro komiks. Dozvěděli jsme se i o nakladatelské politice domácích nakladatelů, která částečně ovlivňuje vývoj oblíbenosti komiksu u nás. V závěru přednášky a v diskuzi jsme společně posuzovali význam komiksu pro rozvoj čtenářství.

Komiks nechybí ani v Mediatéce Francouzského institutu v Praze

Komiks nechybí ani v Mediatéce Francouzského institutu v Praze
Komiks nechybí ani v Mediatéce Francouzského institutu v Praze

Za podařený seminář patří dík nejen organizátorům z Frankofonního klubu SKIP, ale i vlídným kolegům z francouzské mediatéky za osobní nasazení a poskytnutí příjemného prostředí.

Autorkou fotografií je Monika Lavallée z Mediatéky Francouzského institutu v Praze.

Z regionů

Literární Šumava 2018 – Hornoplánsko

Ve dnech 24. až 26. května 2018 se uskutečnil již 22. ročník semináře Literární Šumava, kterou pořádají střídavě regionální výbory jihočeských a plzeňských knihovníků. Letos byla organizace na Jihočeších a ti připravili pro účastníky opravdu bohatý program.

Sešli jsme se v rekreačním zařízení Vojenských lesů a statků Horní Planá na Olšině, tedy vlastně na okraji Vojenského výcvikového prostoru Boletice. Je zde nedotčená příroda a krásné okolí.

Hned na začátek postihla část výpravy nepříjemnost. Vzhledem k výlukám na tratích od Plzně některé účastnice nestihly vlak do Hodňova, odkud bylo na ubytování, co by kamenem dohodil. Museli čekat na další spoj. Mezitím se na Olšině spustila bouře a přívalový liják, takže od vlaku nebylo možné dojít k rekreačnímu středisku. Vše jsme ale zvládli a kolegyně postupně osobními auty opozdilé účastnice dopravily na místo.

Program jsme s malým zpožděním posunuli a nikdo nebyl o nic ochuzen.

Zahájili jsme přednáškou o historii místa (přednášela Růžena Heřmánková). Dozvěděli jsme se zajímavé informace o území spravovaném podnikem Vojenské lesy a statky v Horní Plané, o jejich aktivitách, vzdělávání, hospodaření atd.

Účastníci semináře

Účastníci semináře

Účastníci semináře
Účastníci semináře

Následovalo představení knih Lipno: krajina pod hladinouŠumava: krajina pod sněhem, které nám přiblížili a ještě doplnili bohatou fotodokumentací z míst Ing. Petr Hudičák a Mgr. Zdena Mrázková, MBA (Museum Fotoatelier Seidel, Český Krumlov).

Představení knih

Představení knih
Představení knih

Celý čtvrteční program uzavřel Mgr. Martin Nechvíle (Městská knihovna v Českém Krumlově) přednáškou nazvanou Středověké hrady na Českokrumlovsku.

V pátek jsme po snídani zahájili program přednáškou Bc. Iva Janouška (Kláštery Český Krumlov) o knize 200 let Hořických pašijových her a přednáškou Lenky Hůlkové (Regionální muzeum v Českém Krumlově) o životě a díle Adalberta Stiftera – spisovatele narozeného v Horní Plané.

Po obědě jsme odjeli do Hořic na Šumavě, kde jsme navštívili areál divadla pašijových her, prohlédli jsme si náměstí s rekonstruovanými kašnami a navštívili knihovnu městyse.

Hořice na Šumavě – areál divadla pašijových her
Hořice na Šumavě – areál divadla pašijových her

Výšlap v Hořicích na Šumavě
Výšlap v Hořicích na Šumavě

Odtud jsme přejeli do Horní Plané a navštívili jsme městskou knihovnu, Muzeum – rodný dům Adalberta Stiftera, pomník Adalberta Stiftera a prošli jsme parkem ke kapli na Dobré Vodě. Někteří navštívili i rozhlednu nad Horní Planou. Začalo však opět pršet a po předešlých přívalových deštích byly cesty hodně rozbahněné, takže plánovaná cesta naučnou stezkou se neuskutečnila.

Venkovní čítárna v Horní Plané
Venkovní čítárna v Horní Plané

Společná fotografie u rodného domu Adalberta Stiftera v Horní Plané
Společná fotografie u rodného domu Adalberta Stiftera v Horní Plané

 Vrátili jsme se na ubytování. Podvečer nám všem zpříjemnil Ing. Pavel Sarauer, regionální výrobce dřevěných šumavských holubiček. Je pokračovatelem stoleté rodinné tradice, tradičního řemesla.

Ukázka tradičního řemesla
Ukázka tradičního řemesla

V pátek jsme se vydali do Českého Krumlova, kde jsme navštívili městskou knihovnu a poté jsme pokračovali prohlídkou českokrumlovských klášterů s komentovanou prohlídkou (naší průvodkyní byla Ing. Kateřina Slavíková).

Po obědě jsme byli účastníky představení Pašijové hry na nádvoří prelatury, kterou pro nás připravili amatérští herci ze Společnosti pro zachování Hořických pašijových her.

Z představení Pašijové hry
Z představení Pašijové hry

Na představení Pašijové hry
Na představení Pašijové hry

Tím byl uzavřen program letošní Literární Šumavy.Příští rok na shledanou v Plzeňském kraji!

Fotografie pocházejí z archivu jihočeské organizace SKIP. Za jejich laskavé poskytnutí děkujeme Martinu Nechvílemu z Městské knihovny v Českém Krumlově.

Exkurze do pražských knihoven v první polovině roku 2018

Autor: 

Číslo: 

Rubrika: 

Klíčová slova: 

Region: 

Také v roce 2018 pořádá pražská organizace SKIP pro své členy exkurze po pražských knihovnách. Exkurze jsou poměrně oblíbené, většinou se konají jednou měsíčně.

V lednu jsme se šli podívat do Knihovny Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS). Exkurze se konala 24. ledna a účastnilo se jí 14 zájemců. Středisko pro kulturu NIPOS je zřizováno Ministerstvem kultury ČR. Zaměřuje se především na podporu rozvoje kultury v místech a regionech, poskytování informačních služeb a konzultací a analytickou a výzkumnou činnost v oblasti kultury. Knihovna reflektuje činnost NIPOS, proto jsou zde k nalezení publikace zaměřené na amatérské umění všech žánrů, osvětu, kulturní politiku a statistiku kultury. Unikátní (a rychle rostoucí) je sbírka hudební literatury pro dětské a středoškolské sbory (koncertní sborové skladby, lidové písně, zpěvníky). Je zpracována na úroveň jednotlivých skladeb, které je možné vyhledávat v online katalogu. Pro činoherní i loutkářské soubory je připraveno téměř 2 500 titulů divadelních her, včetně her a pásem pro dětské divadelní soubory, dramatickou výchovu a umělecký přednes. NIPOS také každoročně zpracovává statistiky z oblasti kulturního dědictví, divadel, hudebních těles, památkových objektů a knihoven, vydavatelských a výstavních činností, kulturně vzdělávací činnosti a festivalů. V knihovně jsou přístupné odvětvové statistiky od roku 1964 do současnosti.

PhDr. Kateřina Brožová, vedoucí Knihovny NIPOS
PhDr. Kateřina Brožová, vedoucí Knihovny NIPOS

Další exkurze, kterou si nenechalo ujít 22 zájemců, proběhla 22. února a navštívenou knihovnou byla Knihovna AV ČR. Ta sídlí v neorenesanční budově na Národní třídě postavené v polovině 19. století jako sídlo tehdejší Spořitelny české. V roce 1953 budovu získala tehdejší Československá akademie věd, na konci devadesátých let proběhla rekonstrukce dvorany, která nyní slouží jako čítárna knihovny. Návštěvníkům je k dispozici 120 studijních míst v hale, na galeriích nebo v počítačové studovně. Knihovna AV ČR je univerzální vědecká knihovna, poskytuje informační podporu v oblasti vzdělávání, vědy a výzkumu institucím, vědeckým pracovníkům, odborníkům, studentům i široké veřejnosti. Profil fondu Knihovny AV ČR je zaměřen na dokumenty obsahující vědecké informace, výběrově na populárně naučné, encyklopedické a biografické dokumenty a na vědeckou publikační činnost zaměstnanců AV ČR. Patří mezi klíčové instituce v pořizování a zpřístupňování specializovaných elektronických informačních zdrojů v ČR. Zajišťuje i další služby, např. rešerše, mezinárodní výpůjčky a získávání dokumentů, digitalizaci, tisk a kopírování, a expertní činnosti pro uchovávání dat a ošetřování knižních fondů. Součástí hlavní činnosti KNAV je výzkum v oblasti vědeckých informací a knihovědy. Pracovištím AV ČR poskytuje poradenskou a konzultační pomoc a je střediskem pro výuku a zvyšování odborné kvalifikace knihovnických a informačních pracovníků AV ČR.

V Knihovně AV ČR
V Knihovně AV ČR

V březnu jsme dostali jedinečnou příležitost podívat se do barokní knihovny v dominikánském klášteře při kostele sv. Jiljí. Do této knihovny se přišlo podívat 21 zájemců. Klášter dominikánů u sv. Jiljí je spolu se svým kostelem významnou lokalitou na Starém Městě v Praze. Je to místo s dlouhou a slavnou minulostí. U sv. Jiljí byla v první čtvrtině 13. století založena první městská kapitula a později zřízena škola. Působili zde utrakvisté, přehnala se husitská bouře. Od roku 1626 až do současnosti sídlí u sv. Jiljí dominikáni, kteří přestavěli původní kostel a zbudovali klášter v barokním stylu. Pražský klášter patřil vždy k nejvýznamnějším místům dominikánského působení u nás. Řádové Generální studium bylo jedním ze zakládajících subjektů Univerzity Karlovy. I dnes mohou badatelé těžit z bohaté knihovny. Tisky byly v roce 1784 (následkem josefinské sekularizace) předány Univerzitní knihovně. Zachovaná knihovna v původním interiéru má 9 622 svazků a 131 prvotisků v 90 svazcích.

Barokní knihovna v dominikánském klášteře při kostele sv. Jiljí
Barokní knihovna v dominikánském klášteře při kostele sv. Jiljí

Další exkurze přilákala deset zájemců a uskutečnila se 23. května. Tentokrát jsme zamířili do Odborné knihovny Jiřího Hájka, která slouží studentům Metropolitní univerzity Praha (MUP). Knihovna buduje informační fond zaměřený na studijní programy a obory studované na MUP (těmi jsou např. mezinárodní vztahy, mezinárodní obchod, průmyslové vlastnictví, asijská studia apod.). V knihovním fondu je zastoupena veškerá relevantní studijní literatura doplněná o tuzemská i zahraniční odborná periodika a přístup k elektronickým informačním zdrojům. Část fondu knihovny MUP tvoří knižní dary Informační kanceláře Rady Evropy v Praze a Nadace Jiřího z Poděbrad. Publikace z Nadace Jiřího z Poděbrad zahrnují i osobní knihovnu Jiřího Hájka, která při vzniku MUP položila základ knihovního fondu. Služby knihovny jsou přístupné nejen pro studenty a akademickou obec MUP, ale i pro veřejnost a absolventy MUP.

V Odborné knihovně Jiřího Hájka
V Odborné knihovně Jiřího Hájka

Poslední exkurze v prvním pololetí roku 2018 se uskutečnila v Knihovně romské literatury Romanofuturismo a zúčastnilo se jí osm zájemců. Knihovna Romanofuturismo je začínajícím komunitním projektem umělkyně Ladislavy Gažiové. Byla otevřena letos v únoru a její fond není zatím příliš obsáhlý. Zahrnuje především díla zaměřená na emancipaci diskriminovaných etnik a kultur, a to především beletristická díla romských autorů, ale také odbornou literaturu a romské časopisy. Výběr knih je konzultován s romisty a aktivisty. Kromě romských autorů nabízí knihovna také tituly afrických spisovatelů. Fond je budován s cílem shromáždit sbírku evropských autorů s přesahy do mimoevropských civilizací. Knihovna je otevřena dvakrát týdně odpoledne, zabírá zatím dvě místnosti v progresivní pražské galerii Tranzitdisplay. Knihovna je také místem pro setkávání se nad kulturními a politickými tématy, prezentaci autorů a romských osobností. Snahou bude také vyjíždět do míst s větším zastoupením romských komunit. Primárním cílem knihovny je zapojení romských komunit, které by se měly stát hlavním aktérem v diskuzi.

Lada Gadžiová, autorka projektu Romanofuturismo
Lada Gadžiová, autorka projektu Romanofuturismo

Autorkou fotografií je Vladana Pillerová z Národní knihovny ČR.

Workshop Jak na generaci Z

Zpráva hodnotící workshop Jak na Generaci Z začíná slovy „Pavučina sdílení“. Právem se ptáte, co znamená slovní spojení Pavučina sdílení. Jedná se o sekci středočeského regionu SKIP, která nabízí platformu pro výměnu zkušeností knihovníků pracujících s dospělými (či dospívajícími) čtenáři. Je určena nejen členům SKIP, na práci sekce se může podílet kdokoliv (dokonce nemusí být ani z našeho regionu). Musí však mít zájem o zkvalitňování práce s výše uvedenou cílovou skupinou. Cílem této sekce, která vznikla v roce 2015, je snaha o vytvoření prostoru umožňujícího vzájemnou výměnu názorů a navázání osobních vazeb a vztahů. Naší vizí je vytvořit bezpečný prostor, kde se nebojím zeptat, a vím, koho se zeptat. Více se o této sekci můžete dozvědět na webu SKIP.

Každý rok organizujeme jedno setkání zaměřené na práci s dospívající a dospělou veřejnosti. Každé se koná v jiné knihovně s jinou tematikou. Letos byli středočeští knihovníci pozváni do Knihovny Eduarda Petišky v Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi. Cílem akce, kterou finančně podpořilo Ministerstvo kultury ČR, bylo představit úspěšný seminář připravený pro studenty gymnázia, v rámci kterého jsou studenti seznamováni se způsoby, jak napsat správně seminární práci. Vzhledem k tomu, že gymnazisté dostávají ve druhém ročníku zadáno téma práce, kterou odevzdají v ročníku čtvrtém, je tato lekce informačního vzdělávání žádaným doplněním výuky. Přítomní knihovníci byli rozděleni do skupin a na vlastní kůži prošli zkrácenou verzí lekce.

Kolegyně z čelákovické knihovny hodnotily workshop těmito slovy: „Workshop, který připravili pracovníci Knihovny Eduarda Petišky, byl pro nás velice přínosný. Některé předvedené metody aplikujeme do vlastní práce a použijeme je při aktivitách nejen se studenty v naší knihovně.“

V následné diskuzi došlo k výměně zkušeností (pozitivních či negativních) s prací fse studenty z různých typů škol. Průvodci programu byli Michal Kovář a Michela Baštecká.

Po polední přestávce následovala přednáška MUDr. Jany Peclové, která se nám pokusila rozkrýt povahové a vztahové rozdílnosti jednotlivých generačních skupin. Její poutavý seminář plný názorných příkladů osvětlil přítomným chování generace Z, které je pro příslušníky generace X a Y někdy nepochopitelné. Musíme si především uvědomit, že se jedná o generaci, která od narození žije v digitálním světě a považuje ho za zcela nezbytnou součást svého života. Jestliže se ve své práci zaměříme na specifika chování a myšlení dospívajících (tedy právě generace Z), určitě lépe pochopíme jejich vzdělávací potřeby a budeme schopni pro ně připravit knihovnické programy přínosné pro jejich další studium i život. Pevně věříme, že budeme v naší práci s touto věkovou skupinou úspěšní.

Přednáška Jany Peclové

Přednáška Jany Peclové
Přednáška Jany Peclové

Domníváme se, že odborná setkání jsou pro práci knihovníků nesmírně důležitá. Účastníci si odvážejí nové poznatky, se kterými mohou dále pracovat, ale také navazují ničím nenahraditelné osobní kontakty.

Pavučina sdílení bude na své podzimní schůzce připravovat seminář na rok 2019 zaměřený na práci s dospělým čtenářem. Témat se nabízí mnoho: akvizice či budování fondů pro tuto cílovou skupinu a jejich propagace, charta služeb, čtenářské kluby, ochrana osobních údajů a mnohá další.

Fotografie pocházejí z archivu Knihovny Eduarda Petišky v Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi.

Seminář Myslíme na sebe

V úterý 22. května 2018 se v sále Knihovny města Hradce Králové konal seminář Myslíme na sebe, který ve spolupráci s Knihovnou města Hradce Králové pořádal SKIP 08 Východní Čechy. Seminář myšlenkově navazoval na seminář z roku 2017, který měl knihovníkům pomoci orientovat se v životě, spolehnout se sám na sebe a naučit se vypořádat se s nečekanými situacemi. Pro velký ohlas vzniklo pokračování semináře, protože téma je potřebné a využitelné ve světě knihovnickém i osobním.

Obsah semináře přesně odpovídal jeho názvu. V dnešním světě musíme myslet především na sebe. S trochou nadsázky můžeme říci, že se potřebujeme vědět, jak se chovat, abychom přežili. Dnešní svět je drsný. Člověk se musí ohánět ne kvůli tomu, aby v něm uspěl, ale aby v něm především přežil. Proto byli lektory charismatičtí muži z řad policie.

Přednáška Hranice mezilidských vztahů kpt. PhDr. Ondřeje Moravčíka z Krajského ředitelství policie Královéhradeckého kraje byla věnována tomu, co je a co není protiprávní a co může potkat každého z nás.

PhDr. Jaroslav Matoušek z Městské policie Hradec Králové v přenášce Ubráníme se? mluvil o sebeobraně teoreticky a zmínil i o konkrétní techniky (co kdy dělat). A protože má vlastní oddíl sebeobrany a sebeobranu i vyučuje, došlo i na praktický nácvik.

Oba lektoři mají dar vnést humor i do vážných problémů, byly naprosto výborní, měli živý projev a po celou dobu svých vystoupení dokonale poutali pozornost. Organizátoři mají vždy radost, když se právě toto povede.

Po semináři byli účastníci požádáni o to, aby uvedli jednu věc myšlenku/poznatek/zážitek, která/který Vám ze semináře uvízla/uvízl v hlavě. Z odpovědí vybíráme:

  • „Vyděsilo mě, jak snadné je manipulovat přes sociální sítě s dětmi.“

  • „Moc se mi líbilo, že seminář neprobíhal pouze v nezáživné teorii, ale byl doplněn o praktické ukázky, kterých mohlo být i více. Zjistila jsem, že stejné problémy řeší i jiní a hlavně s nimi umí někdo poradit a pomoci.“

  • „Použít vždy hlasitě a důrazně svůj hlas (nebudu tím za hysterku).“

  • „Např. jak reagovat při slovním napadání. Taky mě ohromily zprávy o tom, jak rozšířená je mezi dětmi pornografie.“

  • „Nikdy se předem nevzdávat, ať vypadá situace sebehůř. Bojovat za každou cenu.“

  • „Za každé situace bojovat za sebe a za svoji rodinu – potvrzení mého přesvědčení.“

  • „Určitě přeposílání spoře oděných fotek malých děvčat v tak velkém počtu, to je strašné.“

  • „Chovat se obezřetně a používat mozek.“

  • „Rady, jak se chovat při přímém kontaktu s útočníkem.“

  • „Nápad oslovit konkrétního člověka se žádostí o přivolání policie, zdravotníků.“

  • „Rady, jak se chovat při slovním napadení například v půjčovně.“

A ještě jedna poslední účastnická reakce: „Souhlasím s názorem přednášejícího, že v oblasti bezpečnosti na internetu zásadně chybí informovanost žáků a studentů na školách. Tady je prostor pro knihovny. Knihovny by mohly v této oblasti více přispět informovanosti dětí a zvyšovat i jejich právní povědomí.“

Tato poslední reakce je výzvou k tomu, abychom se zamysleli. Knihovny pořádají velké množství akci a aktivit velmi širokého záběru. Neměli bychom ale zapomínat na to, že některá témata jsou daleko důležitější než jiná.


 

Regionální valná hromada pražské organizace SKIP v roce 2018

Dne 19. dubna 2018 proběhla v zasedací místnosti Národní knihovny ČR regionální valná hromada pražské organizace SKIP, které se zúčastnilo 68 jejích členů.

Účastníky přivítala předsedkyně pražské organizace SKIP Mgr. Lenka Maixnerová. V úvodu zazněla odborná přednáška o portálu Knihovny.cz, kterou připravila PhDr. Iva Zadražilová z Moravské zemské knihovny a přednesla L. Maixnerová. V přednášce byla mj. zdůrazněna základní myšlenka portálu, tedy umožnit přístup ke službám, fondům a informacím o českých knihovnách z jednoho místa, a zmíněn byl i např. aktuální počet zapojených knihoven (v době konání přednášky jich bylo 24).

Účastníci schválili výroční zprávu a čerpání rozpočtu pražské organizace SKIP za rok 2017 a vzali na vědomí zprávu dozorčí komise. Následovalo představení plánu činnosti a návrh rozpočtu na rok 2018.

Účastníci pražské regionální valné hromady (foto: Kateřina Nekolová, Národní knihovna ČR)
Účastníci pražské regionální valné hromady (foto: Kateřina Nekolová, Národní knihovna ČR)

Všechny dokumenty vztahující se k valné hromadě (výroční zpráva za rok 2017, návrh rozpočtu na rok 2018, hospodaření za rok 2017, plán činnosti na rok 2018, usnesení valné hromady) jsou dostupné na webu pražské organizace SKIP. Všichni zúčastnění obdrželi voucher na veletrh Svět knihy 2018.

Kolektivní členové informují

Kulturní festival Literární jaro ve Vsetíně 2018

Festival Literární jaro se letos konal ve Vsetíně již podeváté a jako každoročně nabídl širokou škálu besed, přednášek, čtení, hudebních vystoupení a setkání se spisovateli, vědci, hudebníky a dalšími mimořádnými umělci a osobnostmi společenského života.

V letošním ročníku nechybělo několik scénických čtení jak pro dětské, tak pro dospělé diváky: Macourkovy pohádky v podání Divadla Pierrot nebo Divadlo MALÉhRY a Literární salon Barbory Seidlové a Daniely a Nikoly Zbytovské.

Scénické čtení v podání Divadla MALÉhRY

Scénické čtení v podání Divadla MALÉhRY
Scénické čtení v podání Divadla MALÉhRY

Letošní ročník byl v několika besedách věnován i bezpečnostní a vojenské tematice, při kterých si pozornost získali gen. Ing. Andor Šándor, Luděk Hromada, voják a humanista působící v Iráku a v Afghánistánu, nebo mjr. Ing. Filip Smolík.

Jako již tradičně nechyběly ani přednášky z oblasti vědy. Pozvání přijali Dr. Michael Londesborough, RNDr. Petr Kápovský, Mgr. Jana Machalická či Mgr. Vojtěch Patkóš, Ph.D. Obohacující byla i přednáška s renomovaným českým psychologem PhDr. Mgr. Jeronýmem Klimešem, Ph.D.

Svůj příběh Češky, která byla ve věku čtrnácti let spolu se svou matkou a devítiletou sestrou v květnu 1945 odvlečena sovětskou tajnou službou do ruského pracovního tábora na Sibiři, zachycený také v knize Krvavé jahody, představila Věra Sosnarová.

Beseda s Věrou Sosnarovou

Beseda s Věrou Sosnarovou
Beseda s Věrou Sosnarovou

Studenti na besedě
Studenti na besedě

Věra Sosnarová vepisuje do své knihy věnování
Věra Sosnarová vepisuje do své knihy věnování

Literárním svátkem byla beseda a autorské čtení s Jáchymem Topolem, který svým vypravěčským uměním zaujal jak dospělé posluchače, tak mladou generaci. Četl z knihy Citlivý člověk a čtení zpestřil i příběhy a vzpomínkami ze svého života.

Jáchym Topol

Jáchym Topol

Jáchym Topol
Jáchym Topol

Veliký ohlas měla beseda s osobitým malířem, autorem komiksů a tvůrcem knih Pavlem Čechem.

Pavel Čech
Pavel Čech

Pavel Čech s dětmi

Pavel Čech s dětmi

Pavel Čech s dětmi
Pavel Čech s dětmi

Pavel Čech s fanynkou
Pavel Čech s fanynkou

O závěr festivalu se postaral vrchní zemský rabín, dramatik, spisovatel, náboženský myslitel a někdejší disident Karol Sidon.

Literární jaro je významnou kulturní událostí, doprovázenou výstavami, hudebními programy a odbornými workshopy. Spolupracujeme s Britskou radou, Židovským muzeem, s Českým centrem Mezinárodního PEN klubu a dalšími organizacemi.

Na pořádání spolupracovaly Masarykova veřejná knihovna Vsetín a Nadace Masarykova gymnázia Vsetín (za podpory Masarykova gymnázia, Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické Vsetín).

Záštitu nad devátým ročníkem festivalu převzali hejtman Zlínského kraje a senátor Jiří Čunek a básník a písničkář Jiří Dědeček, předseda Českého centra PEN klubu.

Poděkování patří také dalším partnerům a donátorům, bez jejichž podpory bychom festival nemohli uskutečnit: Státnímu fondu kultury ČR, Zlínskému kraji, Městu Vsetín, firmě Austin Detonator, Britské radě a dalším.

Fotografie pocházejí z archivu Masarykovy veřejné knihovny Vsetín.

Webinář o využití QR kódů v Městské knihovně Havířov

V listopadu 2017 proběhla v Městské knihovně Ostrov valná hromada Klubu dětských knihoven. Zde jsem se poprvé setkala s Ondřejem Doušou, IT pracovníkem této knihovny a jeho zaujetím pro využití QR kódů v knihovnách. Tehdy jsem ho poprosila, zda by nemohl přijet do havířovské knihovny seznámit s touto problematikou i další knihovnice. O. Douša souhlasil, ale při konkrétních jednáních jsme zjistili, že je naše knihovna příliš daleko, a tudíž by náklady byly příliš vysoké. Nicméně jsme se domluvili a uspořádali webinář. Přizvali jsme ještě kolegy a kolegyně z bohumínské a orlovské knihovny a 23. května 2018 v devět hodin jsme všichni zasedli ke svým počítačům.

A stálo to za to. Dozvěděli jsme se, co to jsou QR kódy, kde se využívají, čím je číst a jak by se s nimi mohlo pracovat v knihovně. Do QR kódů se dají načíst kontaktní údaje, informace o akcích, údaje nutné pro platbu, žádost o prodloužení výpůjční doby, soutěžní otázky, geolokační údaje, heslo k wifi, informace o knize, odkaz na katalog apod. Knihovna je tak může využít na vizitkách, na plakátech, při posílání připomínek a upomínek, při načítání hesla k wifi, na knihách; zajímavé je jejich využití při pořádání soutěží.

Protože se mi možnosti QR kódů velmi líbí, chci se o tuto inspiraci podělit i se čtenáři Bulletinu SKIP. Zároveň chci poukázat na výhodu pořádání webinářů, které mohou ušetřit čas a peníze.

Ze zahraničních knihovnických spolků

Jaké jsou školní knihovny v Maďarsku?

V dubnu 2018 pořádala Asociace školních knihovníků Maďarska (Könyvtárostanárok Egyesületé, KTE) každoroční setkání svých členů. Den přednášek a workshopů, na kterých se setkávají školní knihovníci a knihovníci dětských oddělení (ve stručnosti „učící knihovníci“), měl jednotné téma a tím byla Česká republika. Cílem programu bylo představit české školní knihovny, českou kulturu, zejména českou současnou dětskou literaturu a literaturu pro dospělé, která je k dispozici v maďarštině. KTE úzce spolupracovala s Českým centrem v Budapešti a Velvyslanectvím ČR v Maďarsku, které poskytly nejen prostory, ale také zajistily účast maďarských bohemistů, českého spisovatele a české školní knihovnice.

Má návštěva byla dvoudenní. První den pobytu jsem se mohla seznámit s chodem stské knihovny Ervina Szabó, především s jejím dětským oddělením, a také s maďarskou parlamentní knihovnou. Z mého pohledu nejzajímavější byla ovšem návštěva školní knihovny maďarsko-španělského gymnázia Karola Mihályho a seznámení s knihovnicí Mariannou Pataki. Mohla jsem se tak přímo zúčastnit lekce pro první ročníky, během které studenti navrhovali filmový trailer na svou oblíbenou knihu. M. Pataki připravila pro studenty ukázkový trailer na knihu A pragai Gólem (v originále Můj Golem) spisovatele Marka Tomana, která v maďarštině vyšla v roce 2010. Marek Toman byl hostem setkání a studenti tak měli možnost se s autorem setkat přímo při vyučování. Z návštěvy školní knihovny jsem si odvezla několik šikovných tipů, které jsem ihned zavedla ve své knihovně, například způsob, jak mohou čtenáři jednoduše vyjádřit své hodnocení přečtené knihy pomocí offline „lajkování“ či papírová šipka s upozorněním na knihu, kterou by čtenáři chtěli zakoupit do fondu, na místě v regálu, kde by podle řazení měla být.

Ve čtvrtek 12. dubna 2018 již vypuklo samotné setkání. Program zahájil český velvyslanec Juraj Chmiel a předsedkyně KTE Krisztina Simonová. V čase mne vyhrazeném jsem popsala současný stav českých školních knihoven a příčiny tohoto stavu. Vetší měrou jsem se zaměřila na české aktivity na podporu čtenářské gramotnosti. Nejvíce kolegy a kolegyně zaujaly Noc s Andersenem, BOoK! con dobříšské knihovny a charitativní Čtení pomáhá. Inspirací pro dětské knihovníky byla informace o pořádání přehlídky knihovnických aktivit OKnA. Já jsem si na oplátku přivezla nápad na soutěž v informační gramotnosti, která v Maďarsku již několik let funguje na podobném principu jako naše olympiády.

Maďarský bohemista a překladatel Gábor Hanzelík pozval publikum na literární putování po české literatuře od roku 1990 do současnosti. Překladatelka Zsuzsanna Juhász Hahn představila tvorbu Petry Soukupové Kdo zabil SnížkaNejlepší pro všechny. Proběhlo i představení maďarské mutace časopisu Raketa (v maďarštině Csodaceruza) nakladatelství Labyrint. V odpoledním programu zaujal maďarské kolegy spisovatel Marek Toman, který mluvil nejen o své knize Můj Golem, ale také o nové knize Cukrárna U Šilhavého Jima, která vyšla letos na jaře. Kniha, jejíž hlavní hrdinkou je neohrožená knihovnice kultivující dobrodruhy a zlatokopy Divokého západu, vzbudila zájem a sympatie.

Velmi inspirativní byl pro mě workshop Krisztiny Simonové. Pracovala s knihou Zdeňka Svěráka Tatínku, ta se ti povedla (v maďarštině Apukám, ez jól sikerült) a představila na jejím příkladě práci s papírovým divadlem Kamishibai a způsob, jak děti pomocí příběhu seznámit s geografickými informacemi o České republice.

Z rozhovorů s maďarskými kolegyněmi jsem si odnesla intenzivní dojem, že situace školních knihoven v Maďarsku je velmi podobná té naší a že mimo materiální a prostorové problémy je trápí také nejednoznačné postavení školních knihovníků ve vzdělávacím procesu škol a nedostatek metodické podpory. Nechybí ovšem entuziasmus a osobní nasazení knihovníků a knihovnic. Překvapivé pro mě bylo zjištění, jak hluboce se knihovnická odborná veřejnost orientuje v české tvorbě pro mládež a české kultuře vůbec a jak jsou si obě knihovnické komunity česká i maďarská podobné.

Fotografie jsou k dispozici v rozsáhlémméně rozsáhlém albu na Flickru.

26. výroční zasedání Rady EBLIDA a pracovní skupiny NAPLE pro e-knihy

Na samém konci letošního května se poněkud zvýšila koncentrace knihovníků v jedné z metropolí Evropské unie Štrasburku. Jako každým rokem se tam totiž (30. května) konalo zasedání vrcholného orgánu Evropské kanceláře knihovnických, informačních a dokumentačních sdružení (v anglické zkratce EBLIDA), její Rady. Tato setkání jsou příležitostí k ohlédnutí za uplynulým rokem činnosti i stanovení postupu na rok následující či na delší období.

EBLIDA – hlas knihoven, který je v Evropě slyšet

Vůči veřejnosti se EBLIDA prezentuje pod slogany Hlas knihoven v EvropěLobbování pro knihovny. A těžiště její činnosti skutečně spočívá v tom, že pečlivě sleduje, co se ve stěží přehledné změti záležitostí nastolovaných k posouzení a úpravě na půdě Evropské unie dotýká – či ve svých důsledcích se může dotknout – knihoven a následně formuluje, mnohdy v součinnosti s dalšími profesními evropskými organizacemi, jak je třeba v jednotlivých případech postupovat a pro potřebný postup získává podporu v organizacích – svých členech v jednotlivých členských státech Evropské unie. I když se zaměření EBLIDA neomezuje na jednu oblast – věnuje pozornost také obecnějším otázkám působení knihoven v soudobé (zejména informační) společnosti –, klíčovým směrem jsou její aktivity v oblasti autorského práva.

Právě vzhledem k tomu, že v průběhu několika posledních let byly v evropském a globálním rozměru otevřeny otázky autorskoprávního rámce působení knihoven, se zde aktivity EBLIDA ještě zintenzivnily. Jde především o činnosti EBLIDA, jejího ředitele Vincenta Bonneta, ale také dalších kolegů z pracovní skupiny expertů pro informační právo, kteří se zejména v průběhu dvou posledních let, kdy se projednává návrh obzvláště důležité evropské směrnice o autorském právu na digitálním jednotném trhu, zúčastnili řady setkání s volenými i úředními činiteli EU, aby přispěli k tomu, že předpokládané změny v unijním autorském právu napomohou působení knihoven v digitálním prostředí. Nikoli náhodou je v materiálu rešeršní služby Evropského parlamentu k tomuto návrhu zmiňováno i stanovisko EBLIDA.

Ještě delší je řada jednání o globálním autorskoprávním rámci pro činnost knihoven a dalších institucí kulturního dědictví (což je pojmenování odpovídající dříve používanému výrazu paměťové instituce) probíhající na půdě Světové organizace duševního vlastnictví (v anglické zkratce WIPO). Zde EBLIDA využívá platformu získanou Mezinárodní organizací knihovnických sdružení a institucí (v anglické zkratce IFLA), akreditovanou u WIPO.

Právě na těchto jednáních se ukazuje význam společného koordinovaného postupu co nejširšího okruhu organizací – EBLIDA, IFLA, LIBER úzce spolupracují na obou těchto fórech, přičemž v poslední době zejména ve WIPO vystupují rovněž organizace archivnické a muzejnické, neboť problematika institucí kulturního dědictví je chápána a řešena společně.

Štrasburské jednání Rady mohlo v ohlédnutí za touto klíčovou problematikou vyslovit pozitivní hodnocení. V této souvislosti bylo oceněno několikaleté působení ředitele EBLIDA Vincenta Bonneta, pro kterého ovšem bylo toto zasedání posledním, neboť se cítil povinen následovat výzvu k návratu do státní služby v domovské Francii.

Uvedená personální změna není jedinou, kterou EBLIDA prochází. Jednou za tři roky se na zasedáních Rady rovněž volí řídicí orgán – výkonný výbor a prezident EBLIDA. Letošní zasedání mělo na svém pořadu takovýto volební bod. Personální složení těchto orgánů se v podstatné míře obměnilo. Prezidentem EBLIDA se po Jukkovi Relanderovi z Finska na další volební období stal Ton van Vlimmeren z Nizozemska, který je ředitelem utrechtské veřejné knihovny (Bibliotheek Utrecht) a který rovněž působil vedle nizozemských knihovnických organizací také v několika špičkových globálně působících nadacích zaměřujících se (též) na knihovny. To ho, jak snad vyplývá z výše uvedeného, velmi dobře kvalifikuje do čela této organizace. Viceprezidentem se stal Stefano Parise z Italského sdružení knihoven, stojící v čele sítě milánských veřejných knihoven.

Při oficiálních jednáních podstatných způsobem padá na váhu reprezentativnost dané organizace: jakou základnu má v členských státech. Na štrasburském jednání bylo přijato významné rozhodnutí – rozšířit rozsah působení EBLIDA teritoriálně za rámec členských států Evropské unie na obvod působení Rady Evropy (v anglické zkratce CoE), která sdružuje 47 evropských států. Ta je sice obecně známa především díky svému působení na poli lidských práv, ale v rostoucí míře se – nepochybně nikoli mimo uvedený kontext – vyslovuje i k problémům rozvoje soudobé informační společnosti. V návaznosti na zamýšlené rozšíření působnosti EBLIDA se zasedání Rady konalo v sídle Rady Evropy a v úvodu jednání je také pozdravila její zástupkyně generálního tajemníka.

Zasedání pracovní skupiny NAPLE pro e-knihy

Den před zasedání Rady EBLIDA konalo jednání pracovní skupiny NAPLE pro e-knihy. (Fórum národních instancí pro veřejné knihovny v Evropě – NAPLE Forum – je platformou pro spolupráci entit různého druhu – od úřadu státní správy po knihovní institut jako v Česku –, jež mají ve větším či menším rozsahu koordinační a metodické kompetence ve vztahu k veřejným knihovnám ve svých státech. EBLIDA s NAPLE Fórem dlouhodobě spolupracuje. Souběžná výroční zasedání Rady EBLIDA a Výboru jsou následována konferencí. Té jsem se neúčastnil.) Zasedání pracovní skupiny připravoval a řídil Mikkel Christoffersen z Dánska. Zastoupil jsem na něm Ing. Jiřího Pavlíka. Bylo nadmíru zajímavé, neboť přineslo údaje a informace umožňující srovnání stavu začlenění online elektronických knih – a také online audioknih – do služeb veřejných knihoven. A srovnání vyznělo tak, že v Česku se v tomto ohledu nacházíme v zárodečném stádiu nebo přinejmenším v jeho těsné blízkosti.

Podle údajů prezentovaných na jednání (které ovšem nezahrnovaly např. Spojené království nebo Francii) jsou na evropské špičce těchto služeb země ze severní části Evropy a Německa. Na situaci se zřetelně projevuje intenzita nejen obecného zájmu, ale rovněž ingerence kompetentního ministerstva. V této souvislosti budiž zde uvedeno rovněž ustanovení z koaliční smlouvy CDU-CSU-SPD z letošního února: „Budeme se zasazovat o to, aby byl uživatelům knihoven umožněn při zachování smluvní volnosti ještě lepší přístup k repertoáru e-knih.“

V modelech poskytovatelů e-knih existuje celá řada variací: v různých zemích se v různé míře bere v úvahu faktor novinky (uplatnění závory na určitou dobu), bestselleru, cena výpůjčky je odvozena z ceny konkrétní knihy nebo také intervalově podle žánru, může být stanovena za jednu výpůjčku nebo jedna licence může platit do určitého počtu výpůjček. Co je bezesporu zajímavé, je to, že v posledních několika letech se v Dánsku prudce rozšířilo e-půjčování audioknih – nejnověji tam poskytovatelé považují e-půjčování e-knih spíše jako doplněk k e-půjčování audioknih. (V Česku největší poskytovatel e-knih pro veřejné knihovny uvažuje, že by letos mohl začít audioknihy nabízet.)

Za všechny další informace si zde pro ilustraci a srovnání uveďme tab. 1, která uvádí velikost repertoáru pro veřejné knihovny a počet e-výpůjček pro uživatele veřejných knihoven na 1 000 obyvatel v jednotlivých zemích (zpravidla v roce 2017):

Tab. 1: Počty e-knih a e-výpůjček v různých zemích

Země Rozsah repertoáru Počet e-výpůjček na 1 000 obyvatel Poznámka

Česko

5 tis. (e-knihy)

4,7 (e-knihy)

repertoár jen e-Reading; výpůjčky – statistika Ministerstva kultury ČR za rok 2016

Dánsko

21 tis. (e-knihy)

7 tis. (audioknihy)

191,6 (e-knihy)

313,6 (audikoknihy)

Finsko

6,4 tis. (e-knihy)

500 (audioknihy)

101,4

výpůjčky nerozlišeny

Irsko

13,2 tis. (e-knihy)

3,8 tis. (audioknihy)

46 (e-knihy)

38 (audioknihy)

Německo

500 tis. (e-knihy)

12,5 tis. (audioknihy)

287

výpůjčky nerozlišeny, také AV

Nizozemsko

18 tis. (e-knihy)

700 (audioknihy)

190,2 (e-knihy)

47,5 (audioknihy)

Slovinsko

2,3 tis. (e-knihy)

25 (e-knihy)

Španělsko

13,2 tis. (e-knihy)

10,4 (e-knihy)

koncentrace uživatelů a výpůjček v Madridu a Katalánsku