Mezinárodní federace knihovnických sdružení a institucí (International Federation of Library Associations and Institutions, IFLA) ve dnech 14. až 17. května 2018 uspořádala v Paříži regionální workshop vztahující se k celosvětové vizi IFLA (IFLA Global Vision). Jednalo se o jeden z regionálních workshopů, které v souvislosti s přípravou celosvětové vize probíhají po celém světě.
Účastníci workshopu zastupovali 36 evropských zemí. Workshop navštívíli i prezidentka IFLA Glòria Pérez-Salmerónová a generální tajemník IFLA Gerald Leitner.
Glòria Pérez-Salmerónová (vpravo)
Workshop zahájila Valérie Bouissou z francouzského ministerstva kultury, která představila současný stav knihoven ve Francii, probíhající změny a také to, jak se inspirovali aktivitami vztahujícími se k celosvětové vizi IFLA.
Z prezentace o francouzských knihovnách
Základním pracovním materiálem workshopu bylo shrnutí dosavadních výsledků hledání společné vize, které bylo zveřejněno 19. března 2018 pod názvem Global Vision Report Summary (nově je k dispozici i v češtině).
Cílem workshopu bylo najít řešení pro deset příležitostí, které vyplynuly z tohoto shrnutí. Účastníci workshopu byli rozděleni do čtyř skupin. Každá skupina měla vlastního vedoucího. Zadání úkolů bylo buď společné, kdy všechny skupiny pracovaly na jednom úkolu, nebo měla každá skupina vlastní zadání. Výsledky byly průběžně prezentovány ostatním skupinám.
Jedním z projednávaných témat bylo např. téma mladých knihovníků a jejich zapojení do změn v oboru. Celosvětově se ukazuje, že knihovníků, kteří v oboru působí teprve krátce, ale chtějí se zapojit do přetváření knihoven a jejich služeb, je hodně. Řešením může být např.:
-
implementovat mezinárodní výměnné programy propojující knihovny a knihovnické školy;
-
připravit veřejnou kampaň zaměřenou na zatraktivnění profese knihovníků;
-
vytvořit robustní program pro mentoring jako jeden z nástrojů pro přípravu mladých knihovníků pro praxi;
-
vytvořit směrnici IFLA o základních a aktuálních požadavcích na knihovníky na různých pracovních pozicích;
-
vychovat v knihovnických sdruženích mladé profesionály, kteří by se mohli zapojit do programu IFLA Budování silných knihovnických sdružení (Building Strong Library Associations, BSLA).
Dalším tématem byla potřeba změny současných struktur a chování. Je třeba překonat pasivní přístup, přijmout inovace a změny, a tím umožnit vyřešení problémů, jimž nyní knihovnictví čelí. Bylo navrženo několik řešení:
-
spojit knihovníky a profesionály z informačních, kulturních a vzdělávacích organizací, zapojit dobrovolníky, sdílet experty;
-
vytvořit výměnný program pro knihovníky, aby se mohli učit od jiných (dobrá praxe) a najít inovativní přístup, jak je v těchto aktivitách povzbudit;
-
vycvičit novou generaci vůdčích osobností, podporovat nové podoby řízení, povzbuzovat zaměstnance a přijmout ideu knihoven jako tzv. třetího místa (v pojetí sociologa Raye Oldenburga, kdy první místem je domov, druhým pracoviště a třetím je místo někde mezi domovem a prací, tj. knihovna, kavárna, vesnická hospoda atd.);
-
vytvořit knihovní týmy složené z lidí s různým zázemím a různými dovednostmi a vlohami.
Jedním z dalších úkolů bylo najít pět odvážných akcí, kterými můžeme jako knihovníci zlepšit spolupráci v našem regionu v oblasti knihovnictví. Navržené akce byly např.:
-
posílit spolupráci mezi knihovnami v celé Evropě bez ohledu na hranice;
-
zajistit financování pro společné projekty pro knihovny v celé Evropě a snadný přístup k čerpání dotací na společné přeshraniční projekty;
-
mít jednu knihovní průkazku platnou v celé Evropě (ne pouze v zemích Evropské unie);
-
více spolupracovat s knihovnami mimo Evropu;
-
mezi knihovnami a zeměmi z celé Evropy rozvíjet spolupráci v konkrétních oblastech (sdílet znalosti).
Dalším úkolem bylo najít pět odvážných akcí, kterými můžeme společně s IFLA zlepšit prosazování zájmů knihoven v regionu. Návrhy byly např.:
-
pokračovat ve spolupráci za účelem vyvážení copyrightu a Marakéšské smlouvy (mezinárodní smlouvy o usnadnění přístupu k vydaným dílům pro osoby nevidomé, zrakově postižené nebo s jinou poruchou čtení);
-
vytvořit pro knihovnická sdružení nástroje ke speciálním událostem, které by se konaly v tentýž den po celé Evropě („všichni členové parlamentu v knihovnách“) – tvůrcem by měla být IFLA;
-
zavést velvyslance IFLA pro každou zemi a tím zlepšit komunikci a usnadnit organizaci akcí;
-
mít pro každý rok jednu společnou akci IFLA se společným tématem;
-
pracovat společně a usilovat o to, aby zástupci IFLA byli zapojeni do aktivit Evropského parlamentu.
Základní myšlenkou workshopu byla spolupráce mezi knihovnami, a to jak na národní, tak na evropské a mezinárodní úrovni. Ať jsme odkudkoliv, máme společné cíle a hodnoty. Pro úspěšnou spolupráci je nutné mít čas, vzájemně se respektovat a mít vzájemnou důvěru. Každá knihovna potřebuje být globální knihovnou, je nutné budovat silnější knihovnická sdružení. Jak bylo konstatováno v již zmíněném shrnutí dosavadních výsledků hledání společné vize, bez ohledu na region, typ knihovny a dobu působení v knihovně sdílíme hluboké přesvědčení o přetrvávající hodnotě a úloze knihoven.
V závěru workshopu IFLA doporučila uspořádat obdobné workshopy na národní úrovni (workshopům proběhlým v ČR je věnován samostatný článek, pozn. red.). Závěry ze všech workshopů budou následně v IFLA shromážděny a zpracovány. Pro národní workshopy byla také připravena speciální příručka.
Společná fotografie účastníků workshopu
Autorkou fotografií s výjimkou společné fotografie účastníků, která pochází z oficiální fotogalerie z workshopu dostupná na Flickru, je Lenka Maixnerová z Národní lékařské knihovny.
Komentáře k článku