Kulatý stůl Knihovna – věc veřejná se v Olomouckém kraji uskutečnil 16. května 2018. Na organizaci se podílely Vědecká knihovna v Olomouci, Sdružení knihoven ČR a samozřejmě SKIP. Prostory pro konání laskavě zapůjčilo Vlastivědné muzeum v Olomouci.

Od počátku bylo snahou pozvat mezi panelisty zástupce všech regionů kraje od Jeseníku až po Prostějov. Ve finále za diskuzní stůl zasedli náměstek hejtmana Olomouckého kraje Mgr. František Jura, náměstek primátora statutárního města Olomouce PhDr. Pavel Urbášek, ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny ČR PhDr. Vít Richter, předseda Spolku pro obnovu venkova Olomouckého kraje a starosta obce Tučín Jiří Řezníček, ředitelka Knihovny města Olomouce a členka stálého výboru Sekce veřejných knihoven IFLA za SKIP RNDr. Lenka Prucková, místostarosta města Velká Bystřice a zastupitel Olomouckého kraje Mgr. Ivo Slavotínek, ředitel Městských kulturních zařízení a zastupitel města Jeseník Jiří Juráš, krajská metodička Moravskoslezského kraje a komisařka Knihovny roku za SKIP PhDr. Marie Šedá a ředitelka Vědecké knihovny v Olomouci RNDr. Jitka Holásková. Moderování se ujal ředitel Městské knihovny v Prostějově MgA. Aleš Procházka.

Jedním z témat bylo financování obecních knihoven, které mnoho z přítomných vnímá jako problematické. Jak z další diskuze vyplynulo, není to problém všech obcí, ale ty, které bojují s napjatými rozpočty, potěšila informace náměstka Olomouckého kraje o nově zřízeném dotačním titulu určeném pro investiční projekty v oblasti kultury. Ačkoliv se nejedná o program, který by byl vyhrazen pouze a jen knihovnám, je zřetelné, že byl mířen především na ně. Kritéria hodnocení jsou nastavena tak, aby největší šanci podporu získat měly právě obce do 3 000 obyvatel a ty, které chtějí skutečně posouvat svou knihovnu komunitním směrem. Získané prostředky mohou zřizovatelé použít jak na opravu exteriérů a interiérů, tak i na nákup nového variabilního vybavení knihoven. Právě to mnohdy komplikuje práci samotným knihovníkům. Těžké kusy statického nábytku neumožňují přizpůsobit prostor aktuálním potřebám komunity. Na potřebu funkčního a praktického vybavení upozorňují i dlouhodobé komisařky ocenění Knihovna roku dr. Šedá a dr. Prucková. V této souvislosti zmiňují nevhodné rekonstrukce, které i při dobrém počátečním záměru zcela neplní svou funkci. Doporučují tak sdílení „dobré praxe“ mezi zřizovateli navzájem.

V diskuzi opakovaně zaznělo, že je důležité mít knihovny účelně a funkčně vybaveny, neméně důležitý je ale i vztah knihovníka a zřizovatele. Zkušenosti totiž ukazují, že právě aktivní knihovník a obec, která je otevřena změnám, jsou největšími devízami obecních knihoven. Není totiž vynikající knihovny bez kreativního knihovníka, ale ani bez podpory obce. Tím se panelisté dostali k dalšímu důležitému bodu – k metodice. Právě pracovník s širokým rozsahem aktivit potřebuje vhodnou metodickou podporu. Ta by se však neměla vztahovat pouze na cirkulaci výměnných fondů, ale i na podporu v oblasti propagace a marketingu knihoven. Knihovny jsou totiž v téměř každé obci, přesto je o nich jen velmi málo slyšet. Právě budování vztahů s veřejností, ale i s dalšími subjekty v obci, které mohou být v šíření informací nápomocny, by do budoucna mělo být důležitou součástí metodické podpory.

Kulatý stůl v našem kraji pomohl nejen rozpoutat důležitou diskuzi o budoucnosti, ale také navázat vztahy, které mohou být v následujících měsících podporou knihovnám i obcím.

Z diskuze je k dispozici i videozáznam: