U příležitosti 100 let od založení Československa v roce 1918 a v těsné souvislosti se 100. výročím prvního knihovnického zákona z roku 1919 připravil SKIP ve spolupráci se Sdružením knihoven ČR (SDRUK) cyklus panelových diskuzí Knihovna – věc veřejná. V průběhu roku 2018 se tak v jednotlivých krajích diskutuje o budoucnosti veřejných knihoven. V Hradci Králové jsme se dne 13. června 2018 připojili k dalším krajským knihovnám, které již měly akci za sebou. Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové tak nebyla první pořádající institucí a potřebnou inspiraci jsme mohli načerpat od kolegyň a kolegů z jiných krajů.

Konferenční sál nemohl nikdo minout

Pozdrav předsedkyně IFLA Glòrie Pérez-Salmerónové

Po zahájení se o nezbytnou úvodní prezentaci o knihovnictví v ČR a aktuálních trendech postarala Ing. Libuše Nivnická, místopředsedkyně SKIP a Ústřední knihovnické rady.

Prezentace Libuše Nivnické

Zlata Houšková (vlevo) s Libuší Nivnickou

Se systémem regionálních funkcí v Královéhradeckém kraji přítomné seznámila Mgr. Andrea Součková z oddělení služeb knihovnám Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové.

Moderátorka Zlata Houšková zahajuje diskuzi

Kulatého stolu v Královéhradeckém kraji se za přítomnosti JUDr. Kateřiny Kalistové, náměstkyně ministra kultury pro řízení sekce živého umění, zúčastnili tito panelisté: Mgr. Martina Berdychová, náměstkyně hejtmana Královéhradeckého kraje pro oblast školství, kultury a sportu, Mgr. Kateřina Churtajeva, vedoucí odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, MUDr. Zdeněk Fink, primátor města Hradce Králové, Ing. Anna Maclová, náměstkyně primátora města Hradce Králové pro oblast sociálních věcí, zdravotnictví, kultury a cestovního ruchu, Mgr. Eva Svobodová, ředitelka Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové, Mgr. Barbora Čižinská, ředitelka Knihovny města Hradce Králové, a Ing. Dušan Šustr, předseda Spolku pro obnovu venkova Královéhradeckého kraje a starosta Nepolis.

Panelisté s moderátorkou (zleva Eva Svobodová, Dušan Šustr, Martina Berdychová, Zdeněk Fink, Anna Maclová, Barbora Čižinská a Zlata Houšková)

Panelisté (zleva Eva Svobodová, Dušan Šustr a Kateřina Churtajeva)

Panelisté (zleva Eva Svobodová, Dušan Šustr, Martina Berdychová a Zdeněk Fink)

Mezi hosty nechyběli starostové a zastupitelé měst a obcí, zástupci knihoven, škol, spisovatelské obce  a neziskových organizací, média ani uživatelé. Ačkoli se zpočátku zdálo, že účast nebude nijak valná, v konferenčním sále knihovny se v den D sešlo téměř 70 účastníků.

Kapacita konferenčního sálu byla téměř naplněna

Celým odpolednem provedla osvědčená moderátorka Mgr. Zlata Houšková. A o čem se diskutovalo? Jaká témata byla častým předmětem diskuze?

Podstatná úloha knihoven je spatřována v oblasti vzdělávání a ve větším zapojení knihoven do procesu vzdělávání populace. Obecně (i ze strany zřizovatelů) je požadována užší spolupráce s resortem školství.

Mezi oblastmi, kterým by se knihovny měly věnovat více, se často objevovalo mediální vzdělávání. Schopnost pracovat s informacemi, umět je vyhodnotit, poznat, zda se jedná o manipulaci či propagandu, považuje mnoho z panelistů za klíčovou. Bylo také zmíněno, že lidé obecně málo znají historii místa, kde žijí, odkud pocházejí – knihovny by měly podporovat poznávání této historie. Mezi tématy, kterými by se měly knihovny více zabývat, byly ale například i prezentační dovednosti a schopnost přesvědčivé sebeprezentace.

Celým diskuzním panelem se prolínala otázka financování knihoven. Jako velmi palčivá se ukázala potřeba nějakým způsobem řešit problematiku prostorových možností knihoven a jejich vybavení, což dokládá i nedávno realizovaný průzkum. Ze strany knihoven by byla vítána finanční podpora (ať už ze strany státu či kraje) na investiční projekty. I když má knihovna vynikajícího a zapáleného knihovníka, který, jak bylo řečeno, je pro fungující knihovnu klíčový, bez dostačujících prostor to nemůže fungovat. Jak poznamenal jeden z panelistů, „když budete mít hlad a budete nevyspalí, nebudete mít co na sebe, tak těžko půjdete na operu“.

Zcela klíčová je tedy ona osobnost knihovníka. Důležité je, aby měl odpovídající odbornost a byl dostatečně motivován. Oceňování knihovnic a knihovníků či jejich knihoven prostřednictvím soutěží bylo vyhodnoceno jako přínosné pro další směrování knihovny. Dobré příklady je třeba prezentovat při všech příležitostech. Tyto příklady totiž táhnou a inspirují ostatní.

Připomínky z pléna (na snímku Jana Sehnalová z Městské knihovny Rtyně v Podkrkonoší)

Jelikož se v současnosti chystá i nová koncepce knihoven Královéhradeckého kraje, přišla na řadu i tato problematika. K přípravě koncepcí a dalších strategických plánů bylo doporučeno přizvat zřizovatele, aby měli možnost se podílet na zpracování těchto dokumentů a ovlivnit jejich výslednou podobu. V připravované strategii by neměla chybět např. témata podpora vzdělávání a kreativity, komunitní role knihoven, nové technologie, prostorové možnosti knihoven a jejich vybavení či regionální funkce.

A pozitivní zpráva na závěr – všichni panelisté považují knihovny za důležité a smysluplné, za instituce, které má smysl podporovat.

Pro realizaci podobných debat je velmi důležité, aby byli přítomni všichni ti, jichž se daná témata dotýkají, a zejména ti, kteří mají možnost v těchto věcech rozhodovat a nápady přetavit do skutečné podoby. Bohužel ne všichni, kteří by měli o knihovnách slyšet, byli v Hradci Králové přítomni. Přesto diskuze pomohla k definování společných potřeb knihoven a jejich zřizovatelů. Zájemcům o zhlédnutí celé diskuze doporučuji záznam z akce, který je k dispozici na YouTube:

Fotografie pocházejí z archivu Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové.