Literární lavičky jako obohacení veřejného prostoru v Brně

Na podzim roku 2015 se v rámci Týdne knihoven v centru města Brna objevily dvě literární lavičky – dřevěné knihovničky, které v kteroukoli denní dobu nabízí lidem knihy, místo k sezení či operativně fungují třeba jako barový pult. Mají podobu soustavy dvou volně kombinovatelných kusů, které lze přistavit k městským lavičkám či v případě potřeby převézt na dočasnou akci. Rodina multifunkčních laviček se aktuálně rozrostla o další exempláře na celkový počet devíti knihoven, jež jsou rozmístěny v centru Brna a v jeho městských částech. Projekt se od svých počátků do dnešních dnů rozvíjí a proměňuje podle toho, kteří partneři do něj vstupují či jaká je odezva veřejnosti.

Na úplném začátku projektu stála myšlenka vyzkoušet si v knihovně provozovat knihobudky, které byly tehdy známé především ze zahraničí. Tyto knihovny mají velmi často tvar ptačích budek, v naší knihovně jsme však chtěli přijít s něčím novým, co bude projekt rozvíjet dalšími směry. Oslovili jsme tedy mladé architekty z brněnského architektonického studia AEIOU a jako jednu z nových funkcí uvedli i možnost moci si přímo u půjčení či čtení knih také posedět. Architekti následně přišli s myšlenkou dvou modulů, které mohou fungovat společně i samostatně, případně i v kombinaci s městskými lavičkami. Vzhledem k plánovanému umístění knihovniček, pro jejichž označení se vzhledem k možnosti posedět a chvíli se zdržet vžil název literární lavičky, v centru města následovalo poměrně zdlouhavé administrativní kolečko. Společnost Brněnské komunikace i Úřad městské části Brno-střed nám nakonec udělily souhlas, a tak mohly být lavičky v říjnu roku 2015 slavnostně odhaleny.

Tyto první dvě knihovničky, Jiřinka a Mahenka, nesoucí ve svém pojmenování odkaz zakladatele knihovny, se brzy staly místem, kam se naučili chodit lidé všech věkových kategorií. Využívají její vzdělávací potenciál a odnášejí si knihy do svých vlastních knihoven. Svoje nepotřebné knihy, případně i třeba knihy z pozůstalostí pak do knihovniček přinášejí na oplátku zpět. Myšlenka, že knihy a potažmo celá Knihovna Jiřího Mahena v Brně (KJM) jako instutice takto budou dostupnější i lidem v tíživé situaci či lidem ohroženým sociokulturním vyloučením, byla a je interpretována rozmanitě. A tak jsme zaznamenali také případy, kdy naše knihy putují do antikvariátů, případně se jinak stávají součástí dalších kreativních aktivit, které jsme původně nezamýšleli. Na druhou stranu knihy, které v knihovničkách nabízíme, by putovaly rovnou do spalovny, jak v knihovnách bývalo či je zvykem. K těmto činům jsme proto jednoduše shovívaví a spíše se snažíme knihovničky pravidelně doplňovat a smýšlet pozitivně.

Další změnou, kterou realizace v průběhu oněch necelých tří let přinesla, je podoba knihovniček. Jednotlivé regály byly před rozmary počasí chráněny dvířky z plexiskla. Ta se však nějakým záhadným způsobem často rozbíjela, a tak – protože jsme neměli prostředky na doporučený typ plexiskla užívaný na hokejových stadionech – jsme se rozhodli vydat jinou cestou. Korpus laviček jsme nabídli dalšímu brněnskému studiu, tentokrát výtvarníkům z ateliéru Malujeme jinak (ateliér se specializuje na velké nástěnné malby v interiéru i exteriéru, ale také grafiku a ilustrace), a dali jim poměrně volnou ruku s jednoduchým zadáním vytvořit z laviček výtvarné dílo. Předpokládali jsme, že lavičky s unikátní malbou budou vandalům odolávat lépe, a jsme rádi, že se tento předpoklad potvrdil. Za necelý rok existence laviček ilustrovaných graffiti stylem jsme nezaznamenali jediný šrám na kráse.

Jiřinka v novém
Jiřinka v novém

Mahenka v novém
Mahenka v novém

Na jaře 2018 se KJM připojila k velkolepým oslavám založení Československa a v rámci festivalu Re:publika nabídla čtenářům kromě pestrého programu další tři lavičky, které po skončení třítýdenních oslav na brněnském výstavišti poputují do tří městských částí (do Židenic, Černých Polí a Starého Lískovce). Lavičky zatím nemají svá jména, ta jim vymyslí až lidé, kteří je budou v nových místech využívat.

Lavičky na brněnském výstavišti

Lavičky na brněnském výstavišti
Lavičky na brněnském výstavišti

Zadáním knihovny bylo navrhnout vizuál pro tři lavičky, které budou po tři týdny sdílet stejný prostor, a tedy by k sobě měly ladit, ale měly by současně fungovat také samostatně, až budou umístěny do vlastních nových lokalit.

Dvě lavičky jsou laděny do černé a bílé/šedé: jedna je věnována památce židenického rodáka spisovatele Bohumila Hrabala. Trochu netradičně je jeho portrét na lavičce zachycen hned dvakrát. Druhá lavička odkazuje na videospot KJM Chvíli se zdržím a současně na dovednost, kterou již v dnešní době málo potřebujeme a také málo procvičujeme, totiž psaní rukou. Text videa říká, že čtenářská dovednost je hodnota, kterou je třeba rozvíjet a kultivovat a že je základním předpokladem lidského poznání a osobnostního rozvoje. Stejně tak je třeba rozvíjet psaní rukou, text je proto na lavičce zachycen různými fonty na škále od kaligrafického způsobu až po vyjádření streetartovým uměním a má být lidem inspirací pro přímé zkoušení. Obě tyto lavičky také nejlépe symbolizují hlavní výrazové prostředky a rukopis umělců ze studia Malujeme jinak. „Písmolavička“ mimo jiné také připomíná první místo v mezinárodní soutěži krátkometrážních videí na podporu čtenářství, které za něj KJM obdržela téměř přesně před rokem na Knižním veletrhu v Turíně (o videu i ocenění jsme podrobně informovali v čísle 2/2017 Bulletinu SKIP).

Písmolavička
Písmolavička

Třetí lavička v sobě propojuje herní prvky a zve čtenáře a uživatele laviček k různým hrám. Na sedacích plochách je vyobrazena deska pro hru mlýn a šachovnice pro šachy či dámu. Jaké figurky pak hráči zvolí, je zcela na nich. Svislé plochy na jedné straně učí zájemce morseovku a z druhé vybízejí k přímému vyzkoušení této abecedy či třeba ke hře piškvorky. Barevný základ lavičky je sytá růžová a touto – pro knihovnu netradiční – barvou má lavička zvát především hravé a duchem mladé lidi každého věku.

Herní lavička
Herní lavička

V případě růžové herní lavičky, potažmo ostatních dvou nových exemplářů, zveme přímo i nepřímo ke čtení, k návštěvě knihovny a také ke hrám (podobně jako prostřednictvím projektu Lekotéka).

Během jara tohoto roku vytvořila svou literární lavičku také radnice městské části Brno-střed. Lavička Dominika byla na začátku června umístěna na nádvoří úřadu této městské části, a to v Dominikánské ulici 2. Bude sloužit jak návštěvníkům radnice, tak široké veřejnosti, která nádvořím radnice často prochází nebo jej využívá k posezení a odpočinku. V letních měsících radnice na nádvoří již tradičně provozuje Letní kino, a tak bude literární lavička zpestřením pro stovky návštěvníků např. při čekání na představení. Koncept i způsob provedení navrhlo rovněž studio AEIOU, a to pod vedením Ing. arch. Jana Vojtíška. Jak je uvedeno v tiskové zprávě městské části ze 6. června 2018, dynamická křivka knihovničky probouzí nevyužitý nástup do dvorany radnice a dodává prostoru výrazný akcent i přidanou funkční hodnotu čtecího koutku. Literární lavička Dominika má sice jiný tvar, ale přesto bude patřit do rodiny laviček KJM. Vznik další lavičky – v novém tvaru a z popudu jiné instituce, ale v otevřené spolupráci s KJM – svědčí o tom, že literární lavičky inspirují a rozvíjejí spolupráci napříč institucemi.

Dominika
Dominika

Knihovničky v centru Brna hostí rozmanité akce od vánočního sdílení až po Noc literatury, případně se mohou dočasně přemístit (staly se např. hlavním bodem stánku knihovny na pouličním festivalu Ghettofest 2017).

Fotografie s výjimkou snímku lavičky Dominiky, kterou poskytl Úřad městské části Brno-střed, pocházejí z archivu Knihovny Jiřího Mahena v Brně.

Vaše hodnocení: 'dávám palec dolů'.

Komentáře k článku