Dne 18. srpna 2017 byl na Světovém knihovnickém a informačním kongresu IFLA ve Vratislavi schválen Odbornou komisí IFLA (IFLA Professional Committee) model IFLA LRM (Library reference model)1 a následně byl přijat jako standard IFLA. Stalo se tak přesně dvacet let od přijetí závěrečné zprávy k modelu FRBR na konferenci IFLA v Kodani (konference se konala v roce 1997, zpráva byla publikována v roce 1998). Model plně nahrazuje pojmové modely FRBR (Funkční požadavky na bibliografické záznamy)2, FRAD (Funkční požadavky na autoritní data)3 a FRSAD (Funkční požadavky na věcné autority)4.

Publikování modelu předcházelo šest let věnovaných návrhu a celosvětovému připomínkovému řízení. V roce 2011 zahájila Skupina pro revizi FRBR (FRBR Review Group) proces konsolidace stávajících modelů zpracovávaných souběžně několika pracovními skupinami a v roce 2013 ustavila konsolidační redakční skupinu (Consolidation Editorial Group, CEG), jíž tvořili předsedkyně Pat Rivaová, Patrick Le Boeuf a Maja Žumerová. Tato skupina dostala za úkol shrnout výsledky revize původní trojice modelů a navrhnout jednotný konsolidovaný model. První verze modelu byla zveřejněna a připomínkována pod názvem FRBR-LRM v roce 20165. V srpnu 2016 bylo rozhodnuto model přejmenovat na IFLA LRM.

Specifikace modelu v aktuálním znění z prosince 20176 je volně k dispozici z portálu IFLA. Podrobný komentář ke vztahům nově definovaných uživatelských úloh, entit, atributů a vztahů k úlohám a prvkům v modelech FRBR, FRAD a FRSAD je uveden v doprovodném dokumentu7 s mapováním přechodů mezi jednotlivými modely.

Obsah a forma modelu

Účelem modelu IFLA LRM je poskytnout rámec pro analýzu logické struktury metadat vztahujících se ke knihovním zdrojům z pohledu jejich uživatelů. Model IFLA LRM – stejně jako modely FRBR a FRSAD – zachycuje informace tradičně označované jako bibliografické a autoritní údaje, nezaměřuje se na administrativní metadata.

IFLA LRM je svými tvůrci charakterizován jako pojmový referenční model. Označení „referenční“ se používá pro modely na nejvyšší úrovni abstrakce, které se soustředí na explicitní zachycení sémantiky příslušné oblasti. Model IFLA LRM tedy není určen k přímé implementaci v informačních systémech ve funkci datového modelu, ale představuje pojmovou základnu pro všechny další specifické modely a normativní dokumenty v rámci bibliografického univerza.

V dokumentaci k modelu se opakovaně upozorňuje na to, že implementace modelu bude vyžadovat další specifikace a doplnění dalších potřebných prvků, připouští se ale i možnost v některých aplikacích určité prvky z modelu vypustit. Zejména v případě atributů se model omezuje na skutečné minimum 32 atributů (v modelu FRBR jen samotná entita provedení měla přiřazeno 38 atributů), přičemž ani jeden z nich není deklarován jako povinný.

Jazykem pro vyjádření pojmového modelu IFLA LRM je opět jazyk entitně-relačních modelů, označovaný buď zkratkou ER (odvozeno z angl. entity-relationship model/diagram, v českém překladu model/diagram entit a vztahů) nebo ERA (z angl. entity-relationship-attribute, v českém překladu entita-vztah-atribut). Tentokrát je ovšem jazyk použit v rozšířené verzi EER (z angl. enhanced entity-relationship model/diagram, česky rozšířený ER model/diagram), jež umožňuje modelovat i hierarchické vztahy zobecnění a specializace a s tím související dědičnost atributů a vztahů. Tento rys přibližuje zvolenou metodiku metodám založeným na objektově orientovaném přístupu.

V popisu modelu lze pozorovat vyšší stupeň formalizace. V modelu FRBR byly entity, atributy a vztahy popsány převážně formou volného textu, v IFLA LRM jsou popisy strukturované (například jsou zřetelně oděleny definice od vysvětlujících poznámek a příkladů). Způsob formalizace modelu je kompatibilní s principy sémantického webu, model lze vyjádřit v jazyce RDF. Každý prvek modelu má přidělen jednoznačný identifikátor. Vztahy jsou definovány „ontologickým“ způsobem založeným na teorii množin, tj. prostřednictvím definičního oboru (angl. domain), oboru hodnot (angl. range) a kardinality. Na model tedy lze nahlížet jako na doménovou ontologii, aplikovatelnou v sémantickém webu a v síti propojených dat.

Uživatelské úlohy

Model IFLA LRM – stejně jako modely rodiny FRBR – akcentuje úlohu uživatele a jeho potřeb. Zdůrazňuje, že efektivní jsou jen taková metadata, která opravdu nějaký konkrétní uživatel k něčemu konkrétnímu potřebuje. Potřeby uživatelů vyjadřuje model prostřednictvím uživatelských úloh. V návaznosti na každou uživatelskou úlohu jsou specifikována metadata a funkce, jež pro její úspěšnou realizaci musí zajistit bibliografický informační systém.

Původní čtyři uživatelské úlohy z modelu FRBR, tj. nalezení, určení, výběr a získání zdrojů, byly co do názvů zachovány, jejich specifikace ovšem byla přeformulována, doplněna a rozšířena tak, aby pokryla i úlohy navržené v modelech FRAD a FRSAD. Nově byla přidána pátá úloha průzkumu zdrojů. Uživatelské úlohy v modelu IFLA LRM jsou tedy definovány následovně:

1. Najít (angl. find) – shromáždit informace o jednom zdroji nebo více zdrojích vyhledáváním pomocí jakéhokoli relevantního kritéria. Pro usnadnění této úlohy má informační systém umožnit efektivní vyhledávání nabídkou vhodných vyhledávacích prvků nebo funkcionality.

2. Určit (angl. identify) – pochopit povahu nalezených zdrojů a odlišit podobné zdroje. Pro usnadnění této úlohy mají být v informačním systému jasně popsány zdroje, jež jsou v něm zahrnuty. Popis má být srozumitelný uživateli a snadno interpretovatelný.

3. Vybrat (angl. select) – zjistit vhodnost nalezených zdrojů a mít možnost buď přijmout, nebo odmítnout konkrétní zdroje. Pro usnadnění této úlohy je zapotřebí, aby informační systém podporoval posouzení relevance poskytnutím dostačujících vhodných informací o nalezených zdrojích, které dovolí uživateli činit tato rozhodnutí a podle nich jednat.

4. Získat (angl. obtain) – získat přístup k obsahu zdroje. Cílem uživatele během této úlohy je přejít od informace o zdroji k reálné interakci s vybranými zdroji. Ke splnění této úlohy potřebuje informační systém buď poskytovat přímé odkazy na online informace, nebo lokační informace o fyzických zdrojích, a rovněž veškeré pokyny a přístupové informace požadované k dokončení transakce nebo k jakémukoli omezení přístupu.

5. Prozkoumat (angl. explore) – objevit zdroje s využitím vztahů mezi nimi a tím je uvádět do kontextu. Autoři konstatují, že tato úloha je vymezena nejvolněji ze všech uživatelských úloh. Uživatel může listovat zdroji, uvádět je navzájem do vztahů, vytvářet nepředpokládaná spojení, případně se seznamovat se zdroji za účelem jejich využití v budoucnosti. Tato úloha potvrzuje význam náhodného objevování, tzv. šťastné náhody (angl. serendipity) v přístupu ke zdrojům informací.

Entity, atributy a vztahy

Tab. 1 podává přehled entit definovaných v rodině modelů FRBR a v modelu IFLA LRM.

Tab. 1: Entity v modelech FRBR, FRAD, FRSAD a IFLA LRM

Entita je v modelu IFLA LRM vymezena jako „abstraktní třída pojmových objektů, reprezentující v modelu klíčové předměty zájmu“. V modelu je definováno jedenáct entit propojených rododruhovými hierarchickými vztahy. Tento typ vztahů je založen na společných vlastnostech – entita na nižší úrovni sdílí vlastnosti s entitou na vyšší úrovni a obvykle se od ní ještě odlišuje svými specifickými vlastnostmi. Vztah rododruhové hierarchie umožňuje tranzitivitu neboli přenos vlastností, tj. jednou definovaná vlastnost v nadřazené úrovni se stává vlastností všech entit v podřazených úrovních. V opačném směru jde o abstrakci – směrem k nadřazené úrovni se vypouští individuální charakteristiky podřazených entit a ponechávají se pouze ty, jež jsou společné celé skupině. Tím je dosaženo úsporného zachycení modelovaných jevů bez duplicit a redundance, a tedy i podstatného zjednodušení modelu. Struktura rododruhových hierarchických vztahů (tzv. páteřní taxonomie) v modelu IFLA LRM je znázorněna na obr. 1.

Obr. 1: Vztahy rododruhové hierarchie v modelu IFLA LRM (zdroj: autorka, zpracováno podle modelu IFLA LRM)

Je patrné, že ústřední entity dílo (angl. work, LRM-E2), vyjádření (angl. expression, LRM-E3), provedení (angl. manifestation, LRM-E4) a jednotka (angl. item, LRM-E5), podle svých anglických názvů označované iniciálovou zkratkou WEMI, zůstaly zachovány. Rovněž jejich základní vztahy realizace (angl. realization, LRM-R2), ztělesnění (angl. embodiment, LRM-R3) a ilustrace (angl. exemplification, LRM-R4) jsou převzaty z rodiny modelů FRBR. V doprovodném textu se ovšem důrazně upozorňuje na to, že pro pochopení smyslu entit, atributů i vztahů nestačí jejich názvy a je nutné se seznámit s úplným zněním definic a vysvětlujících poznámek, jež jsou pro názornost doplněny četnými konkrétními příklady. Podrobné studium modelu je nezbytné i proto, že definice většiny prvků byly obsahově přepracovány. Kupříkladu definice entity dílo, která byla v modelu FRBR vymezena jako „určitý intelektuální nebo umělecký výtvor“, byla v modelu IFLA LRM změněna na „intelektuální nebo umělecký obsah určitého výtvoru“, což podstatně mění chápání významu této entity.

Na nejvyšší úrovni hierarchie se nachází entita res (z lat. označení pro věc, LRM-E1), zahrnující všechny entity v rámci bibliografického univerza. Entita res plní dvojí úlohu – jednak zahrnuje předměty (témata, obsahy) děl a tím nahrazuje entitu thema z modelu FRSAD, jednak obsahuje zobecněné vztahy entit v modelu a zobecněné atributy, jež mohou být díky principu dědičnosti charakteristikou jakékoli hierarchicky podřazené entity. Konkrétně jsou definovány dva atributy – kategorie (angl. category, LRM-A1) a poznámka (angl. note, LRM-A2). Atribut kategorie je definován jako „typ, k němuž res náleží“ a jeho význam spočívá v tom, že umožňuje v případě potřeby kteroukoli entitu podrobněji hierarchicky rozčlenit (tak je například možné členit díla do skupin podle žánrů). Atribut poznámka dovoluje k jakékoli entitě doplnit další metadata nezachycená v ostatních atributech a vztazích.

Podtřídami entity res jsou kromě již zmíněných entit dílo, vyjádření, provedení a jednotka nově definované entity agent (angl. agent, LRM-E6), nomen (z lat. označení pro jméno, LRM-E9), místo (angl. place, LRM-E10) a časový rozsah (angl. time-span, LRM-E11).

Entita agent s podtřídami osoba (angl. person, kód LRM-E7) a kolektivní agent (angl. collective agent, LRM-E8) zobecňuje veškeré individuální i skupinové entity, jež mohou mít jakýkoli záměrný vztah k bibliografickým zdrojům. Na rozdíl od dosavadní interpretace v pravidlech RDA zahrnuje pouze fyzické entity a nikoli fiktivní osoby či tzv. bibliografické identity, jež jsou v IFLA LRM zahrnuty v entitě nomen.

Entita nomen zobecňuje a sjednocuje přístup k řešení problematiky označování, rozpracovaný v modelech FRAD a FRSAD pro oblast jmenných a věcných autorit. Je definována jako spojení mezi entitou a označením, které na ni odkazuje. Vztah označení (angl. apellation, LRM-R13) může spojovat entitu nomen s libovolnou další entitou, a protože vztah je definován s kardinalitou 1 : M (jedna-více), každá entita může mít více označení.

Entita místo (na rozdíl od stejnojmenných entit v modelech FRBR a FRAD v rozšířeném chápání jako „daný rozsah prostoru“) spolu s entitou časový rozsah (časový úsek, který má začátek, konec a trvání) zobecňují veškeré prostorové a časové charakteristiky entit v bibliografickém univerzu.

Významnými novými atributy, které zároveň demonstrují obecný charakter modelu, jsou údaj o provedení (angl. manifestation statement, LRM-A4) a atribut reprezentativního vyjádření (angl. representation expression attribute, LRM-E2-A2).

Atribut údaj o provedení je definován pro entitu provedení a je zamýšlen jako zobecnění popisných údajů, přebíraných z popisovaných zdrojů. Lze jej dále specifikovat a vytvářet podtřídy v souladu s příslušnými pravidly popisu (například ISBD nebo RDA), jež budou uplatňována v  konkrétní implementaci modelu. V modelu je tento atribut definován jako kontejner zahrnující veškeré údaje, „které se vyskytují v exemplářích provedení a jsou považovány za významné pro to, aby uživatelé pochopili, jak zdroj představuje (popisuje) sám sebe.“

Atribut reprezentativního vyjádření je specifikací atributu poznámka a umožňuje začlenit atributy reprezentativního či kanonického vyjádření (například jazyk, v němž dílo napsal jeho autor) přímo do charakteristiky díla. Tato konstrukce je odrazem těsné souvislosti obsahu a formy zdrojů, jejichž abstraktní reprezentace v modelu je rozdělena do entit dílo a vyjádření, ale které ve skutečnosti tvoří celek (obsah je vnímán prostřednictvím formy). Autoři konstatují, že i když je dílo definováno jako „intelektuální nebo umělecký obsah“, uživatelé ho často identifikují pomocí jeho formálních vlastností.

V souladu s orientací na aplikovatelnost modelu v prostředí sémantického webu a propojených dat je kladen velký důraz na vztahy. Každá vlastnost entity, jejíž hodnotu bylo možné určit jako instanci některé z entit v modelu, je definována jako vztah. Příkladem je atribut název provedení z modelu FRBR, který byl v modelu IFLA LRM nahrazen vztahem označení mezi entitami provedení a nomen. Na obr. 2 jsou uvedeny entity spolu s vybranými nejdůležitějšími vztahy v podobě, v níž jsou graficky znázorněny v dokumentaci k modelu.

Obr. 2: Entity a základní vztahy v modelu IFLA LRM (zdroj: IFLA library reference model: a conceptual model for bibliographic information, s. 86)

Model obsahuje 36 asociativních a partitivních vztahů. Vztah asociace (angl. is associated with, LRM-R1), který rekurzivně spojuje instance entity res navzájem, je definován na nejvyšší úrovni abstrakce. Protože všechny entity v modelu jsou spojeny s entitou res vztahem rododruhové hierarchie (viz obr. 1 – na obr. 2 ale pro zjednodušení nejsou hierarchické vztahy zakresleny, resp. jsou uvedeny pouze dva příklady pro dvojice agent-osoba a agent-kolektivní agent), jsou i veškeré jejich asociativní a partitivní vztahy specifikací tohoto obecného vztahu. Jakákoli entita může být asociována s entitou místo nebo časový rozsah prostřednictvím specifikovaného vztahu asociace, například osoba může být asociována vztahem LRM-R33 s entitou místo, provedení může být asociováno vztahem LRM-R35 s entitou časové rozpětí. Všechny vztahy jsou definovány jako obousměrné. Kupříkladu vztah vytvoření mezi entitami provedení a agent lze vyjádřit následujícími dvěma výroky: 1. provedení bylo vytvořeno (angl. was created by, LRM-R7) agentem a 2. agent vytvořil (angl. created, LRM-R7i) provedení.

Významnou úlohu má vztah předmět, který spojuje entity dílo a res: dílo má jako předmět (angl. has as subject, LRM-R12) res, res je předmětem (angl. is subject of, LRM-R12i) díla. Vztah tedy vyjadřuje, že předmětem díla se může stát cokoli, co patří do bibliografického univerza.

V textu dokumentace v kapitole 5 jsou některé části modelu podrobněji okomentovány a jsou nastíněny možnosti aplikace obecného modelu IFLA LRM k řešení problémů, na něž bylo v minulosti často poukazováno. V kapitole 5.3 jsou naznačeny možnosti popisu zdrojů distribuovaných online, kapitola 5.4 blíže specifikuje funkci entity nomen v modelu, kapitola 5.5 detailněji pojednává problematiku bibliografických identit v souborech autorit. V kapitolách 5.7 a 5.8 jsou shrnuty výsledky diskuzí členů Skupiny pro revizi FRBR i odborné veřejnosti k otázkám bibliografického popisu agregátů a seriálů a jsou předloženy návrhy jejich modelování. Tyto návrhy nejsou formulovány jako definitivní a jistě se stanou tématem živých diskuzí v odborných komunitách.

Již bylo uvedeno, že model IFLA LRM je koncipován jako referenční pojmová báze pro specifické modely a standardy v rámci bibliografického univerza. Důsledkem jeho přijetí jako standardu IFLA je logicky nutnost revize, aktualizace a změny dosavadních modelů a dokumentů založených na rodině FRBR.

IFLA LRM a RDA

Nejvýznamnější implementací modelu IFLA LRM jsou aktuálně mezinárodní katalogizační pravidla RDA (pravidla pro popis zdrojů a přístup k nim). Již první vydání RDA z roku 2010 bylo založeno na modelu FRBR, postupně byly implementovány i modely FRAD a FRSAD. Na schůzi řídicího výboru RDA (RDA Steering Committee, RSC) v listopadu 2016 byl jako pojmový model tvořící platformu pro vývoj pravidel oficiálně přijat model IFLA LRM. V roce 2017 byla zahájena realizace projektu 3R (The RDA Toolkit Restructure and Redesign), jehož cílem je restrukturalizace obsahu, funkčnosti a uživatelského rozhraní webového portálu se souborem nástrojů RDA (RDA Toolkit). Dne 13. června 2018 byla spuštěna beta verze inovovaného portálu, která již zahrnuje integraci modelu IFLA LRM do pravidel RDA. Projekt 3R není v době psaní tohoto textu ukončen, jeho dosavadní výsledky shrnuje zpráva předsedy RSC Gordona Dunsira z 8. června 2018.

IFLA LRM a Mezinárodní principy katalogizace

Mezinárodní principy katalogizace (International cataloguing principles, ICP) v revidované verzi z roku 2016 jsou podle slov svých tvůrců „postaveny na velké světové katalogizační tradici a na pojmových modelech rodiny FRBR“8. Předsedkyně Pracovní skupiny pro revizi ICP (ICP Revision Task Group) Agnese Galeffiová v prosinci 2017 oznámila9, že návrh aktualizované verze principů, jenž bude založený na IFLA LRM, bude představen v srpnu 2018 na Světovém knihovnickém a informačním kongresu IFLA.

IFLA LRM a ISBD

Práce na mapování a propojení datových prvků standardu ISBD (Mezinárodní standardní bibliografický popis) s modelem IFLA LRM započala Skupina pro revizi ISBD (ISBD Review Group) v roce 2016. Prozatímní výsledky z května 2017, jež mapují datové prvky ze jmenného prostoru ISBD na prvky modelu IFLA LRM, jsou k dispozici na portálu IFLA. Počítá se s tím, že výsledná verze mapování se stane základem pro revizi ISBD.

IFLA LRM a FRBRoo

Model označovaný jako FRBRoo10 je výsledkem harmonizace modelů rodiny FRBR s modelem CIDOC CRM (CIDOC Conceptual reference model, Pojmový referenční model CIDOC)11, jenž byl vytvořen Mezinárodním výborem pro dokumentaci Mezinárodní rady muzeí ICOM (ICOM's International Committee for Documentation, CIDOC) jako doménová referenční ontologie pro výměnu informací o kulturním dědictví. Na rozdíl od FRBR je CIDOC CRM už od své první verze z roku 1996 založen na objektově orientovaném přístupu. FRBRoo „překládá“ entity, atributy a vztahy modelů rodiny FRBR do objektově orientovaného jazyka se zachováním jejich sémantiky a zároveň je integruje do modelu CIDOC CRM. V návaznosti na přijetí modelu IFLA LRM byla v roce 2017 ustavena pracovní skupina LRMoo Working Group ve složení Patrick Le Boeuf, Pat Rivaová, Mélanie Rocheová a Maja Žumerová, která zahájila revizi FRBRoo a začíná připravovat návrh objektově orientovaného modelu LRMoo.

Závěr

Referenční pojmový model IFLA LRM je důležitým příspěvkem k tvorbě základní ontologie pro široce vymezenou doménu bibliografických informací. Spolu s modelem CIDOC CRM představuje základní východisko pro uvažování o metadatech vztahujících se k věcem a procesům v doméně paměťových, fondových a kulturních institucí a v informačním sektoru. Díky tomu, že entity modelu propojují metadata o informačních zdrojích s údaji o souvisejících entitách, v praxi knihoven obsažených v souborech autorit, byl vytvořen sjednocující pohled na bibliografické univerzum. Přínosem pro rozvoj teorie bibliografických informací je způsob řešení sémantické problematiky pomocí entit res a nomen, zřetelně rozlišující mezi popisovanou věcí a jejím označením. V modelu jsou rozpracovány teoretické otázky bibliografických informací o významných typech zdrojů distribuovaných online a o agregátech a seriálech. IFLA LRM zachovává myšlenkovou kontinuitu s rodinou modelů FRBR a zároveň reflektuje změny, jež během dvaceti let od publikování první verze modelu FRBR nastaly v prostředí komunikace informací. Nabízí teoreticky podloženou platformu pro implementace umožňující komunikaci bibliografických dat v sémantickém webu a v síti propojených dat.

• 1. Český ekvivalent pro název Library reference model ještě nebyl vytvořen. Nabízí se více možností překladu: referenční model knihovny, knihovní či knihovnický referenční model, případně referenční model pro knihovny.
• 2. IFLA. Functional requirements for bibliographic records: final report. IFLA Study Group on the Functional Requirements for Bibliographic Record. München: Saur, 1998. 136 s. ISBN 3-598-11382-X. Dostupné též z: https://www.ifla.org/publications/functional-requirements-for-bibliographic-records – Český překlad viz IFLA. Funkční požadavky na bibliografické záznamy: závěrečná zpráva. Praha: Národní knihovna ČR, 2002. 116 s. ISBN 80-7050-400-5. Dostupné též z: https://www.ifla.org/files/assets/cataloguing/frbr/frbr-cs.pdf
• 3. IFLA. Functional requirements for authority data: a conceptual model. Glenn E. Patton, ed. IFLA Working Group on Functional Requirements and Numbering of Authority Records (FRANAR). München: K. G. Saur, 2009, 101 s. ISBN 978-3-598-24282-3. Doplněná a upravená verze z roku 2013 dostupná z: https://www.ifla.org/files/assets/cataloguing/frad/frad_2013.pdf
• 4. IFLA. Functional requirements for subject authority data (FRSAD): a conceptual model [online]. Marcia Lei Zeng, Maja Žumer, Athena Salaba, ed. IFLA Working Group on the Functional Requirements for Subject Authority Records (FRSAR), 2011 [cit. 2018-06-20]. vi, 74 s. Dostupné z: http://www.ifla.org/node/5849
• 5. IFLA. FRBR – Library reference model: Draft for world-wide review [online]. Pat Riva, Patrick LeBoeuf, Maja Žumer, ed. Consolidation Editorial Group of the IFLA FRBR Review Group, 2016-02-21 [cit. 2018-06-20]. 71 s. Dostupné z: http://www.ifla.org/files/assets/cataloguing/frbr-lrm/frbr-lrm_20160225.pdf
• 6. IFLA. IFLA library reference model: a conceptual model for bibliographic information [online]. Pat Riva, Patrick LeBoeuf, Maja Žumer, ed. Hague: International Federation of Library Associations and Institutions, rev. August 2017 as amended and corrected through December 2017 [cit. 2018-06-20]. 101 s. Dostupné z: https://www.ifla.org/publications/node/11412
• 7. IFLA. Transition mappings: user tasks, entities, attributes, and relationships in FRBR, FRAD, and FRSAD mapped to their equivalents in the IFLA library reference model [online]. Pat Riva, Patrick LeBoeuf, Maja Žumer, ed. Consolidation Editorial Group of the IFLA FRBR Review Group, August 2017 [cit. 2018-06-20]. 82 s. Dostupné z: https://www.ifla.org/files/assets/cataloguing/frbr-lrm/transitionmappings201708.pdf
• 8. IFLA. Statement of international cataloguing principles (ICP) [online]. Agnese Galeffi, María Violeta Bertolini, Robert L. Bothmann, Elena Escolano Rodríguez, Dorothy McGarry, ed. IFLA Cataloguing Section and IFLA Meetings of Experts on an International Cataloguing Code, December 2016. Edition with minor revisions, 2017 [cit. 2018-06-20], s. 4. Dostupné z: https://www.ifla.org/publications/node/11015
• 9. GALEFFI, Agnese. Why another revision for ICP 2016? In: IFLA metadata newsletter [online]. December 2017 [cit. 2018-06-20], 3(2), 29–30. ISSN 2414-3243. Dostupné z: https://www.ifla.org/files/assets/cataloguing/scatn/metadata_newsletter-20171229.pdf
• 10. IFLA. Definition of FRBRoo: a conceptual model for bibliographic information in object-oriented formalism [online]. Version 2.4. Chryssoula Bekiari, Martin Doerr, Patrick Le Boeuf, Pat Riva, ed. International Working Group on FRBR and CIDOC CRM Harmonisation, November 2015 [cit. 2018-06-20]. 283 s. Dostupné z: https://www.ifla.org/publications/node/11240
• 11. ICOM/CIDOC Special Interest Group. Definition of the CIDOC Conceptual Reference Model [online]. Produced by the ICOM/CIDOC Documentation Standards Group, continued by the CIDOC CRM Special Interest Group. Patrick Le Boeuf, Martin Doerr, Christian Emil Ore, Stephen Stead, ed. Version 6.2.3 c2003, version from May 2018 [cit. 2018-06-20]. 287 s. Dostupné z: http://www.cidoc-crm.org/sites/default/files/2018-05-16%23CIDOC%20CRM_v6.2.3_esIP%28XDP%29%28XM%29.pdf

SKIP na všech úrovních organizuje celou sestavu výjezdů za odborným poznáním i za poznáváním v tom širším slova smyslu. Jedná se o tradiční vícedenní poznávací zájezdy, které organizují jednotlivé regiony. Praha v nich má asi nejdelší tradici a zpravidla je spojovala i s účastmi na knihovnickém happeningu. Vyjmenování všech míst, která jsme jako „Pražáci“ takto navštívili v Česku a v blízkém zahraničí od obnovení činnosti SKIP, by vydalo na samostatné číslo bulletinu. Dlouhá léta jsou organizovány zpravidla týdenní odborné zájezdy za poznáním zahraničních knihoven a jako jejich protipól organizoval léta Frankofonní klub SKIP poznávací zájezdy po Francii, kterou jsme v loňském roce vyměnili za Anglii. Tyto zájezdy doplňujeme ještě zpravidla denními výjezdy do blízkého zahraničí, ať již na vánoční trhy nebo jarní zahradnické výstavy. SKIP tímto plní další část svého poslání a kultivuje tak spolkový život s rozšířením na rodiny a přátele knihovnické komunity. Na loňském úspěšném putování po Anglii jsme „upekli“ i letošní zájezd, který jsme zaměřili ve spolupráci s cestovní kanceláří na mytický Midsomer. Kdo by přece nechtěl zajít v Caustonu na kafe a netoužil navštívit některé z četných šlechtických sídel, kde to pod kultivovaným povrchem vře a staleté sousedské spory se řeší jen tak mimoděk – vraždou?

Téměř padesátka zvídavých v pestrém komunitním složení – knihovnice a knihovníci, životní souputnice a souputníci, kamarádky, přátelé, děti – se v sobotu 5. května 2018 po ránu vydala na náročný přejezd Německa a Belgie s cílem ústí Eurotunelu ve Francii. Pravda, někteří z nás láteřili na velikost Německa a dlouhou cestu, jejíž opakování část účastníků zájezdu měla absolvovat za pár týdnů i při letošním odborném poznávacím zájezdu po německých a belgických knihovnách. Letošní cesta přes Německo na rozdíl od cesty loňské naštěstí proběhla komplikací, jen si někteří z nás z francouzského hotelu tunelem vedle klobás propašovali i mravence.

První květnová neděle nás v Anglii přivítala nejen bílými útesy doverskými, ale i nádherným slunečným dnem. A když už jsme v Doveru, vzhůru na hrad. Kdo ještě nenavštívil žádný hrad v Anglii, byl překvapen – můžete prakticky všude, osahat si můžete téměř vše, protože zpravidla z vybavení nic není původní a repliky trůnů, postelí, sedátek je možné vyzkoušet. Prostřené stoly se sice prohýbají pod pochoutkami středověku, ale zakousnout se do plastové šunky neradno. Každý hrad má však svůj „Castle Shop“ a to je potěšení pro všechny smysly, protože vězte, že desítky druhů místních sušenek, džemů či pálenek vás jistě ohromí. To nemluvím o knihách, průvodcích, brožurkách, hračkách, skládačkách, vystřihovánkách, helmách, mečích, korunkách, diadémech. Návštěva historických objektů je obchod a v Anglii skutečně velmi rozvinutý. Opustili jsme doverský hrad a vzhůru do Windsoru. Zde naopak vše, co platilo pro Dover, neplatí, protože se jedná o „živé“ sídlo se vším původním vybavením. Bohužel za pár dnů bude svatba prince Harryho, takže ne vše, co je obvykle přístupné, je přístupné i v době naší návštěvy. Vše se již zkrátka chystá na velkou událost. O to nebyl dojem z monumentality a přepychu zase tak ochuzen. Navíc se někteří mohli s Harrym a Meghan vyfotit, byť pár byl jen z papundeklu. Windsor je příjemné městečko a je odsud jen kousek pěšky do Etonu, kde se nachází významná škola nejen pro členy královské rodiny. Cesta většinu z nás okouzlila, mezi městy teče Temže a život na ní a kolem ní zalitý zapadajícím sluncem je zážitkem – etonská kolej samozřejmě rovněž. Pak byl již jen kousek do hotelu, kde jsme strávili následující tři noci. Kdo čas od času absolvuje zájezdy typu „jestliže je úterý, musíme být v Belgii“, ocení, jaká je to výhoda mít pár nocí stejnou postel, skříň a v tomto případě i báječné snídaně.

Dover – hrad

Windsor

Předseda SKIP Roman Giebisch a princ Harry

Eton

Následující den jsme se konečně vydali ve stopách inspektora Barnabyho. Navštívili jsme velkolepé panské stavení Dorney Court, které je obklopeno krásnou zahradou a parkem. Staré tudorovské sídlo bylo použito v několika dílech Vražd v Midsomeru, ale také v detektivce od Agathy Christie. Průvodci po sídle byli svým zaujetím i noblesou jako vystřiženi z filmu. Člověk jen čekal, kdy vypluje na povrch averze způsobená nějakou letitou malicherností, ze kterých midsomerské vraždy vycházejí jedna za druhou. Za sídlem byl malý hřbitůvek s kostelíkem a nedaleko všechny okouzlilo zahradnictví. Usedlost byla na křižovatce cyklistických tras a o zahradnictví s občerstvením byl mnohem četnější zájem než samotnou usedlost. Poté jsme bloudili silničkami v kraji mezi jednotlivými vesničkami a šlechtickými sídly, abychom jednu z nich zcela dopravně zablokovali. Jeli jsme údajně v protisměru, dopravní značení to však nepravilo. Jen všichni místní přece vědí, že tato cesta se používá pouze směrem „ven“, ne „tam“, kam jsme jeli my. Čekala nás jedinečná anglická vesnice Mapledurham. Nádherné Mapledurhamské panství bylo bohužel uzavřeno, tak jsme mohli obhlédnout jen historický mlýn z 15. století, ve kterém se nachází i malá vodní elektrárna. Rovněž tato destinace je oblíbenou kulisou pro detektivní filmy. Při naší návštěvě se však na okolních loukách konal festival jídla. Vše, na co si jen člověk může vzpomenout, zde bylo v regionálním provedení – klobásy, klobásky, párečky, uzené, sýry, pečivo a gin všech barev, chutí, proveniencí. Stačilo jen ochutnat z nabídky desítek druhů ginu a slunce dokonalo své. S plnými bříšky a těžkou hlavou jsme mířili do příjemného a živého městečka Henley-on-Thames. Město leží u řeky, která je zde čistá, voňavá a vůbec nepřipomíná to, co protéká později Londýnem. Na březích jsou četné loděnice, výletní sídla a louky, které byly zcela zaplaveny piknikujícími – pestrou směsicí současných britských obyvatel. Nejlepší vyškolení z multikulturalismu a tolerance k jinému mravu jsme dostat nemohli.

Dorney Court

Mapledurham – mlýn

Henley-on-Thames

Následující den jsme navštívili malebnou vesnici Dorchester-on-Thames se středověkým opatstvím, které bylo použito jako filmová kulisa v různých epizodách detektivního seriálu. Kostel byl plný vazeb bílých růží a pivoněk a zpívajícího sboru malých dětí. Přilehlá zahrada k opatství byla jako vystřižena z maleb krajinářů 19. století. Poklidný slunečný den nás zavedl do další půvabné vesničky Ewelme s doškovými střechami, rybníčkem na návsi a cihlovými domečky. Uličkami jsme prošli k místnímu kostelu s hřbitovem, kde je pochován Jerome Klapka Jerome. Pokračovali jsme do města Wallingford, které však není ničím jiným než fiktivním centrem Midsomeru, tedy městem Causton. Jaké bylo nadšení dámy v radniční prodejně, když zjistila, že i v České republice je komisař Barnaby na vrcholu popularity! A určitě její nadšení dosáhlo vrcholu, když na otázku, kam jedeme dále, jeden z nás stoicky odpověděl, že určitě ještě do Caustonu. Součástí města je rovněž zřícenina hradu, která je dnes spíše rozsáhlým městským parkem s drobnými pozůstatky historických zdí. Nedaleko od města je vesnička Cholsey, kde je na místním hřbitůvku u kostela sv. Marie pochována královna detektivek Agatha Christie. Den plný zážitků jsme završili návštěvou Oxfordu. Ten byl píliš rušný a příliš turistický, ale překvapivě se projevil jako dobré místo pro nákupy a pozdní oběd.

Dorchester-on-Thames

Dorchester-on-Thames – opatství s hřbitovem

Dorchester-on-Thames – zahrada opatství

Ewelme – po vesnici

Dorchester-on-Thames – náhrobek Jeromeho Klapky Jeromeho na místním hřbitově

Wallingford – park a zřícenina hradu

Wallingford – v uličkách midsomerského Caustonu

Cholsey – hřbitov s kostelem sv. Marie

Oxford

Poslední den našeho výletu byl tradičně věnován Londýnu. Ani zde jsme (podobně jako v Oxfordu) neabsolvovali společný program a skupinky se rozutekly po městě. Aniž jsem stačil zaprotestovat, moje přátelská buňka rozhodla a již jsem se pohupoval v prosklené gondole Londýnského oka vysoko nad městem. I tento den byl typicky britský, slunce, teplo, vymetená obloha. Deštníky a pršipláště byly hluboko v zavazadlech a na spálených bezvlasých lebkách jsme my, pánové, cítili deficit ochranného faktoru. Londýn jsme si užívali do sytosti – Westminsterské opatství, Buckinghamský palác, Trafalgar, galerie a nakupování na Oxford Street. Popocházení po rozpáleném městě je skutečně náročné, takže při zpáteční cestě k místu srazu něčí nožičky zažalovaly svůj světabol a ejhle, zeď svatojakubského parku se stala soukromou londýnskou zdí nářků, prokletí a žehrání. Leč vše jsme zvládli a včas jsme se nalodili s ostatními na londýnský říční autobus (River Bus) a zamířili k jednomu z londýnských shluků mrakodrapů v Greenwiche, kde nás u Olympijského parku s obrovskou O2 arénou čekal autobus.

Londýn – z ptačí perspektivy Londýnského oka se katedrála sv. Pavla brzy skryje v houšti mrakodrapů

Londýn – futuristické perspektivy u O2 arény

Náš průvodce měl symptomatické jméno, Vítek. Však kam se „hrabal“ na našeho Vítka, i když měl jednu nesmrtelnou zásluhu. Úspěšně propašoval jednu z kolegyň, které nějaký poberta v tlačenici na jednom z londýnských mostů připravil o doklady, z ostrovní říše zpět na pevninu. Vše jsme tedy šťastně přestáli, klaustrofobici zvládli druhou dávku Eurotunelu, přetrpěli jsme to velké Německo a šťastně dorazili přes Plzeň zpět do Prahy.

Tož kam to bude příště, Romane?

Autorem fotografií je Hanuš Hemola z Národní knihovny ČR.

Ve dnech 26. až 27. dubna 2018 proběhla v malém sále Městské knihovny v Praze Knihovnická dílna. Tato akce, kterou již tradičně připravuje Sekce veřejných knihoven SKIP, je příležitostí k setkání knihovníků z menších i větších knihoven, k výměně zkušeností i k získání informací o novinkách v oboru knihovnictví.

Knihovníky nejprve přivítali ředitel Městské knihovny v Praze RNDr. Tomáš Řehák a předsedkyně Sekce veřejných knihoven Mgr. Gabriela Jarkulišová, ředitelka Městské knihovny v Kutné Hoře, která také moderovala programový blok prvního dne Knihovnické dílny.

Kromě tradičního představení vítězných knihoven v soutěžích Knihovna roku a Městská knihovna roku se letošní dílna zaměřila na budoucnost knihoven nejen v Čechách, ale i na světě v kontextu iniciativy IFLA Global Vision. Zmíněna byla také tematika výstavby nových knihoven, zazněly informace o nových projektech nebo například o pokračujících přípravách Metodického centra pro výstavbu knihoven.

Dílnu zahájila prezentace Global IFLA Vision – nová celosvětová strategie knihoven, kterou si připravili PhDr. Vít Richter společně s RNDr. Lenkou Pruckovou. V roce 2017 iniciovala IFLA průzkum, ve kterém se měli samotní knihovníci a zástupci knihoven vyjádřit k budoucnosti knihoven. Kromě samotného průzkumu se v zemích členů IFLA konaly regionální workshopy. Cílem těchto setkání bylo zahájit intenzivní diskuzi o budoucnosti knihoven, hledat nové inspirace, motivovat ke změnám a nalézt nové způsoby spolupráce. SKIP ve spolupráci se Sdružením knihoven ČR (SDRUK) přišel s projektem Knihovna – věc veřejná, což je vlastně série diskuzních panelů odehrávající se v jednotlivých krajích ČR. Na těchto diskuzních panelech spolu debatují zástupci knihoven se zástupci veřejné správy, se zástupci veřejnosti, nejrůznějších sdružení a spolků o budoucnosti a vizi českých knihoven. Cílem je získat důležité hráče (kraj, obec, sdružení, školy apod.) pro podporu transformace a rozvoje knihoven v digitální společnosti.

PhDr. Vít Richter

Další prezentace tematicky souvisí s předešlou – Ing. Libuše Nivnická, ředitelka Knihovny Jiřího Mahena v Brně, ji nazvala Trendy knihovnictví ve světě optikou IFLA. Přiblížila v ní fungování organizace IFLA, její organizační strukturu, pravidelné aktivity i nové trendy a přístupy.

Ing. Libuše Nivnická

Předseda SKIP Mgr. Roman Giebisch, Ph.D., se ve své prezentaci Knihovna je nejlepší investice podělil o své zkušenosti ze studijního pobytu v Polsku. Představil celou řadu polských knihoven, které získaly novou budovu nebo jejichž stávající budova prošla rekonstrukcí, a to díky dotačním programům, které v Polsku fungující již řadu let. V současnosti se jedná o program NPRCz schválený radou ministrů a financovaný ze státního rozpočtu. Má tři priority a jednou z nich je infrastruktura knihoven, ve které mohou knihovny získat finanční podporu na obnovu, rekonstrukci, rozšíření, výstavbu a vybavení budov. Na léta 2016 až 2020 byla pro tyto účely vyčleněna částka dosahující v přepočtu téměř jedné miliardy Kč. V Polsku díky programu podpory najdeme mnoho krásných, nových či nově zrekonstruovaných budov knihoven. V České republice takový program citelně chybí.

Mgr. Roman Giebisch, Ph.D.

Zlepšit současnou situaci s nedostatečně rychlou transformací veřejných knihoven na moderní komunitní centra by mělo nově vzniklé Metodické centrum pro výstavbu a rekonstrukci knihoven, o kterém informovala Martina Huječková z Moravské zemské knihovny. Metodické centrum bude poskytovat poradenství knihovnám v oblasti výstavby či rekonstrukce knihovny, případně interiérového designu. Na svých webových stránkách pak bude shromažďovat podpůrné informace, adresáře, kontakty, pořádat semináři či vytvářet metodické materiály, které budou sloužit zřizovatelům knihoven ke zkvalitňování stavu knihoven.

Mgr. Monika Kratochvílová z Moravské zemské knihovny informovala o úspěšných modernizacích a rekonstrukcích knihoven v Jihomoravském kraji. Jihomoravský kraj byl prvním krajem, který od roku 2016 umožnil obcím čerpat dotace na podporu rozvoje a modernizaci knihoven v dotačním titulu Obecní knihovny. V roce 2018 je možné žádat o finanční podporu na mobiliář, regály i na drobné stavební úpravy, počítačové vybavení, software, čtečky atd. Spoluúčast obce činí 50 %. V letech 2016 a 2017 podpořil Jihomoravský kraj v tomto programu 244 žadatelů a celkový objem finančních prostředků činil 8 840 000 Kč. V roce 2018 bylo schváleno 84 žádostí s požadavkem 3 360 000 Kč. Součástí prezentace byly fotografie knihoven, které prošly proměnou právě díky tomuto dotačnímu titulu.

Adéla Dilhofová z téže knihovny ve své prezentaci nazvané Profesní vzdělávání, současné zkušenosti z výuky i zkoušek profesních kvalifikací shrnula novinky v celoživotním vzdělávání knihovníků. Podle schválené Koncepce celoživotního vzdělávání knihovníků by měl každý, kdo pracuje na pozici knihovník, absolvovat nějaký typ odborného knihovnického vzdělání. Pokud ho nemá, měl by projít rekvalifikací. V roce 2017 byly ukončeny rekvalifikační knihovnické kurzy, které fungovaly způsobem jednorázového získání celkové kvalifikace, a došlo k přechodu na nový systém získávání dílčích profesních kvalifikací. Uplatňují se Národní soustava kvalifikací a Národní soustava povolání. Kurzy a zkoušky jsou realizovány pro jednotlivé typové pozice (knihovník akvizitér, katalogizátor, referenční knihovník atd.) zatím jen středoškolské úrovni. Není také nutné absolvovat kurz, ke zkoušce je možné přistoupit i bez jeho absolvování. Zkoušky jsou realizovány prostřednictvím tzv. autorizovaných osob Ministerstva kultury ČR (těmi nyní jsou Moravská zemská knihovna, Národní knihovna ČR, Knihovna Jiřího Mahena v Brně a Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě).

První blok uzavřela prezentace PhDr. Víta Richtera, ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny ČR s názvem České děti a mládež jako čtenáři 2017. V roce 2017 proběhl další průzkum čtenářství českých dětí a mládeže, do kterého bylo zapojeno přes dva tisíce respondentů. Pozitivní zprávou je, že ve srovnání s předchozím průzkumem z roku 2013 se u dětí (ve věkové skupině od devíti do čtrnácti let) vztah ke čtení nezhoršil. Dále bylo sledováno, jak děti a mládež tráví volný čas, jaký je jejich vztah ke čtení, na základě čeho si vybírají knihy. Zajímavé souvislosti byly objeveny ve vztahu počtu přečtených knih za rok a prospěchu ve škole a vlivu četby rodičů dětem v raném věku. Pozornost byla věnována také novým médiím – e-knihám a audioknihám – a vztahu dětí ke knihovnám.

Druhý den Knihovnické dílny byl zaměřen především na představování vítězných knihoven v soutěžích Knihovna roku a Městská knihovna roku v letech 2016 a 2017. Svou bohatou činnost, která přivedla knihovnu k úspěchu v soutěži Městská knihovna roku v roce 2016, představila Městská knihovna v Sedlčanech a vítězka stejné soutěže o rok později Městská knihovna Slavičín. Dále se představily obecní knihovny v Rapotíně a Křtinách, vítězné knihovny v soutěži Knihovna roku.

Kromě těchto prezentací promluvil o situaci v Národní knihovně ČR její generální ředitel PhDr. Martin Kocanda. Seznámil knihovníky s postupem revitalizace Klementina a s možnými variantami řešení prostorových problémů knihovny.

PhDr. Martin Kocanda

Jako poslední zazněla prezentace Mgr. Zlaty Houškové Projekt S knížkou do života (Bookstart). SKIP se rozhodl připojit k mezinárodnímu projektu na podporu čtenářské gramotnosti Bookstart, který úspěšně už řadu let probíhá v cca 20 zemích a 30 jazykových oblastech světa. Projekt je cílen na předškolní děti a jejich rodiče, s cílem podpořit verbální schopnosti těchto dětí a zlepšit vztah ke knize a čtení. V roce 2017 proběhl pilotní projekt, v březnu 2018 byl projekt regulérně zahájen. Knihovny zapojené do projektu dostanou od SKIP tašku s dárky pro rodiče. Samotná knihovna by kromě těchto dárků měla také přispět – např. členskou legitimací, přípravou speciálních služeb a aktivit pro tuto cílovou skupinu atd. V současnosti je zapojeno 120 knihoven, pro rok 2019 bude třeba vyjednat další finanční podporu, např. od obcí atd.

Autorkou fotografií je Vladana Pillerová z Národní knihovny ČR.

Festival Literární jaro se letos konal ve Vsetíně již podeváté a jako každoročně nabídl širokou škálu besed, přednášek, čtení, hudebních vystoupení a setkání se spisovateli, vědci, hudebníky a dalšími mimořádnými umělci a osobnostmi společenského života.

V letošním ročníku nechybělo několik scénických čtení jak pro dětské, tak pro dospělé diváky: Macourkovy pohádky v podání Divadla Pierrot nebo Divadlo MALÉhRY a Literární salon Barbory Seidlové a Daniely a Nikoly Zbytovské.

Scénické čtení v podání Divadla MALÉhRY

Letošní ročník byl v několika besedách věnován i bezpečnostní a vojenské tematice, při kterých si pozornost získali gen. Ing. Andor Šándor, Luděk Hromada, voják a humanista působící v Iráku a v Afghánistánu, nebo mjr. Ing. Filip Smolík.

Jako již tradičně nechyběly ani přednášky z oblasti vědy. Pozvání přijali Dr. Michael Londesborough, RNDr. Petr Kápovský, Mgr. Jana Machalická či Mgr. Vojtěch Patkóš, Ph.D. Obohacující byla i přednáška s renomovaným českým psychologem PhDr. Mgr. Jeronýmem Klimešem, Ph.D.

Svůj příběh Češky, která byla ve věku čtrnácti let spolu se svou matkou a devítiletou sestrou v květnu 1945 odvlečena sovětskou tajnou službou do ruského pracovního tábora na Sibiři, zachycený také v knize Krvavé jahody, představila Věra Sosnarová.

Beseda s Věrou Sosnarovou

Studenti na besedě

Věra Sosnarová vepisuje do své knihy věnování

Literárním svátkem byla beseda a autorské čtení s Jáchymem Topolem, který svým vypravěčským uměním zaujal jak dospělé posluchače, tak mladou generaci. Četl z knihy Citlivý člověk a čtení zpestřil i příběhy a vzpomínkami ze svého života.

Jáchym Topol

Veliký ohlas měla beseda s osobitým malířem, autorem komiksů a tvůrcem knih Pavlem Čechem.

Pavel Čech

Pavel Čech s dětmi

Pavel Čech s fanynkou

O závěr festivalu se postaral vrchní zemský rabín, dramatik, spisovatel, náboženský myslitel a někdejší disident Karol Sidon.

Literární jaro je významnou kulturní událostí, doprovázenou výstavami, hudebními programy a odbornými workshopy. Spolupracujeme s Britskou radou, Židovským muzeem, s Českým centrem Mezinárodního PEN klubu a dalšími organizacemi.

Na pořádání spolupracovaly Masarykova veřejná knihovna Vsetín a Nadace Masarykova gymnázia Vsetín (za podpory Masarykova gymnázia, Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické Vsetín).

Záštitu nad devátým ročníkem festivalu převzali hejtman Zlínského kraje a senátor Jiří Čunek a básník a písničkář Jiří Dědeček, předseda Českého centra PEN klubu.

Poděkování patří také dalším partnerům a donátorům, bez jejichž podpory bychom festival nemohli uskutečnit: Státnímu fondu kultury ČR, Zlínskému kraji, Městu Vsetín, firmě Austin Detonator, Britské radě a dalším.

Fotografie pocházejí z archivu Masarykovy veřejné knihovny Vsetín.

V dubnu 2018 pořádala Asociace školních knihovníků Maďarska (Könyvtárostanárok Egyesületé, KTE) každoroční setkání svých členů. Den přednášek a workshopů, na kterých se setkávají školní knihovníci a knihovníci dětských oddělení (ve stručnosti „učící knihovníci“), měl jednotné téma a tím byla Česká republika. Cílem programu bylo představit české školní knihovny, českou kulturu, zejména českou současnou dětskou literaturu a literaturu pro dospělé, která je k dispozici v maďarštině. KTE úzce spolupracovala s Českým centrem v Budapešti a Velvyslanectvím ČR v Maďarsku, které poskytly nejen prostory, ale také zajistily účast maďarských bohemistů, českého spisovatele a české školní knihovnice.

Má návštěva byla dvoudenní. První den pobytu jsem se mohla seznámit s chodem městské knihovny Ervina Szabó, především s jejím dětským oddělením, a také s maďarskou parlamentní knihovnou. Z mého pohledu nejzajímavější byla ovšem návštěva školní knihovny maďarsko-španělského gymnázia Karola Mihályho a seznámení s knihovnicí Mariannou Pataki. Mohla jsem se tak přímo zúčastnit lekce pro první ročníky, během které studenti navrhovali filmový trailer na svou oblíbenou knihu. M. Pataki připravila pro studenty ukázkový trailer na knihu A pragai Gólem (v originále Můj Golem) spisovatele Marka Tomana, která v maďarštině vyšla v roce 2010. Marek Toman byl hostem setkání a studenti tak měli možnost se s autorem setkat přímo při vyučování. Z návštěvy školní knihovny jsem si odvezla několik šikovných tipů, které jsem ihned zavedla ve své knihovně, například způsob, jak mohou čtenáři jednoduše vyjádřit své hodnocení přečtené knihy pomocí offline „lajkování“ či papírová šipka s upozorněním na knihu, kterou by čtenáři chtěli zakoupit do fondu, na místě v regálu, kde by podle řazení měla být.

Ve čtvrtek 12. dubna 2018 již vypuklo samotné setkání. Program zahájil český velvyslanec Juraj Chmiel a předsedkyně KTE Krisztina Simonová. V čase mne vyhrazeném jsem popsala současný stav českých školních knihoven a příčiny tohoto stavu. Vetší měrou jsem se zaměřila na české aktivity na podporu čtenářské gramotnosti. Nejvíce kolegy a kolegyně zaujaly Noc s Andersenem, BOoK! con dobříšské knihovny a charitativní Čtení pomáhá. Inspirací pro dětské knihovníky byla informace o pořádání přehlídky knihovnických aktivit OKnA. Já jsem si na oplátku přivezla nápad na soutěž v informační gramotnosti, která v Maďarsku již několik let funguje na podobném principu jako naše olympiády.

Maďarský bohemista a překladatel Gábor Hanzelík pozval publikum na literární putování po české literatuře od roku 1990 do současnosti. Překladatelka Zsuzsanna Juhász Hahn představila tvorbu Petry Soukupové Kdo zabil Snížka a Nejlepší pro všechny. Proběhlo i představení maďarské mutace časopisu Raketa (v maďarštině Csodaceruza) nakladatelství Labyrint. V odpoledním programu zaujal maďarské kolegy spisovatel Marek Toman, který mluvil nejen o své knize Můj Golem, ale také o nové knize Cukrárna U Šilhavého Jima, která vyšla letos na jaře. Kniha, jejíž hlavní hrdinkou je neohrožená knihovnice kultivující dobrodruhy a zlatokopy Divokého západu, vzbudila zájem a sympatie.

Velmi inspirativní byl pro mě workshop Krisztiny Simonové. Pracovala s knihou Zdeňka Svěráka Tatínku, ta se ti povedla (v maďarštině Apukám, ez jól sikerült) a představila na jejím příkladě práci s papírovým divadlem Kamishibai a způsob, jak děti pomocí příběhu seznámit s geografickými informacemi o České republice.

Z rozhovorů s maďarskými kolegyněmi jsem si odnesla intenzivní dojem, že situace školních knihoven v Maďarsku je velmi podobná té naší a že mimo materiální a prostorové problémy je trápí také nejednoznačné postavení školních knihovníků ve vzdělávacím procesu škol a nedostatek metodické podpory. Nechybí ovšem entuziasmus a osobní nasazení knihovníků a knihovnic. Překvapivé pro mě bylo zjištění, jak hluboce se knihovnická odborná veřejnost orientuje v české tvorbě pro mládež a české kultuře vůbec a jak jsou si obě knihovnické komunity česká i maďarská podobné.

Fotografie jsou k dispozici v rozsáhlém i méně rozsáhlém albu na Flickru.