2018, ročník 27, číslo 3

Obsah čísla

Úvodník

Trendy v knihovnách

Průzkumy

Atlas knihoven

Ocenění

Rozhovor

Vzdělávání

Celostátní akce

Recenze

Z ústředních orgánů

Z odborných orgánů

Z regionů

Kolektivní členové informují

Úvodník

Podzimní číslo Bulletinu SKIP

Vážení a milí čtenáři,

přinášíme Vám letošní třetí číslo Bulletinu SKIP. Dozvíte se v něm například:

Kromě třetího čísla se můžete začíst také do dvou zvláštních čísel časopisu, která jsou k dispozici ve formátu PDF a vyšla rovněž v tištěné podobě. Ve zvláštním čísle 2/2017 zjistíte vše podstatné o polském knihovnictví. Zvláštní číslo 1/2018 přináší přehled o aktivitách SKIP na podporu čtenářství a k propagaci služeb knihoven.

Nově je také v Národní digitální knihovně volně k dispozici úplný archiv časopisu. Digitalizace proběhla v roce 2018 a byla podpořena dotací Ministerstva kultury ČR.

Přínosné čtení Vám za celou redakční radu Bulletinu SKIP přeje

Linda Jansová

Trendy v knihovnách

Cíle udržitelného rozvoje – nová perspektiva v našich knihovnách?

Agenda 2030 je termín, který v České republice zatím neslýcháme často, přestože se jedná o stěžejní aktivitu Organizace spojených národů. Agenda 2030 zahrnuje komplexní řadu opatření – tzv. cílů udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals, SDGs), napomáhajících rozvoji, který není na úkor životního prostředí ani na úkor společnosti. Co jsou cíle udržitelného rozvoje, jak se v nich angažuje IFLA a co si pod udržitelným rozvojem můžeme představit v knihovně, se dozvíte v tomto článku.

Cíle udržitelného rozvoje (zdroj: Informační centrum OSN v Praze)
Cíle udržitelného rozvoje (zdroj: Informační centrum OSN v Praze)

Cíle udržitelného rozvoje jsou reakcí na ekonomické, ekologické i sociální krize, jako jsou klimatické změny, dluhová krize, degradace půdy, epidemie hladomoru a další, kterým čelíme na globální i lokální úrovni. Celkem 17 cílů udržitelného rozvoje, rozpracovaných do 169 opatření, stanovuje hlavní oblasti, na které je třeba se zaměřit tak, aby ekonomický a sociální růst byl udržitelný pro další generaci a neprohluboval rozdíly v kvalitě života mezi jednotlivými částmi světa i v rámci společností uvnitř národních států.

A jaký mají cíle udržitelného rozvoje vztah ke knihovnám? Už ve fázi příprav IFLA jako jedna z institucí OSN prosazovala témata blízká knihovnám jako důležitou součást nové agendy, a to konkrétně: přístup k informacím, uchovávání kulturního dědictví, všeobecnou gramotnost a dostupnost informačních a komunikačních technologií. Především přístup k informacím je prosazován jako klíčové téma (příkladem může být Lyonské prohlášení o přístupu k informacím a rozvoji1). IFLA soustavně zdůrazňuje, že knihovny nejsou jen partnery národních vlád v naplňování cílů udržitelného rozvoje, ale již nyní přispívají k realizaci jednotlivých cílů a opatření. Součástí aktivit IFLA je od roku 2016 projekt International Advocacy Programme, jehož cílem je podporovat a rozšiřovat povědomí o roli knihoven v Agendě 2030. Nejvíce se knihovny angažují v naplňování čtyř cílů, a to:

  • kvalitního vzdělání (cíl 4);

  • důstojné práce a ekonomického růstu (cíl 8);

  • snižování nerovností (cíl 10);

  • mír, spravedlnost a silné instituce (cíl 16), který jako jedno z opatření uvádí právě přístup k informacím.

A co si pod tím můžeme prakticky představit v knihovnách? V rámci spolupráce nad tématem advokacie knihoven (česky též prosazování zájmů knihoven, pozn. red.) se v dubnu 2018 konal v Budapešti regionální workshop. Nesl název Let's work together on library advocacy a vedla jej Ágnes Hajdu Barát, předsedkyně Sdružení maďarských knihovníků a také členka řídicí rady IFLA. Workshopu se zúčastnili zástupci zemí Visegrádské čtyřky, Rumunska a Ukrajiny a byl zaměřen na sdílení dobré praxe při advokacii knihoven i aktivity knihoven v rámci Agendy 2030. Ve srovnání s ostatními účastnickými zeměmi agenda udržitelného rozvoje v ČR není ve veřejné debatě přítomná, tudíž se Agenda 2030 téměř nepromítá do činnosti knihoven nebo do prosazování knihoven jako partnerů státní správy a samosprávy při její realizaci. I když národní strategie udržitelného rozvoje existuje (Udržitelná ČR 2030) a byla vládou schválena v dubnu 2017, její existence nebyla oznámena ani jedinou tiskovou zprávou2. Pro začátek se můžeme inspirovat od našich blízkých sousedů.

Nejdále v prosazování knihoven jako partnerů pro veřejnou správu je Ukrajina, kde se sdružení knihoven podařilo prosadit knihovny přímo do národní strategie Agendy 2030. Více praktickou ukázku naplňování cílů udržitelného rozvoje nám ukázali kolegové z Maďarska a Polska, kde se tomuto tématu věnují nově v posledních dvou letech. V Polsku například uspořádali společný workshop knihovníků a zástupců OSN a zaměřili se na to, jakým způsobem informovat o cílech trvale udržitelného rozvoje uživatele knihoven (například přidáním sekce o cílech udržitelného rozvoje na web knihovny nebo realizací tematických workshopů pro veřejnost), ale také na to, s jakými institucemi mohou knihovny v této oblasti více spolupracovat. Nejvíce aktivní je v této oblasti Slezská knihovna v Katovicích, která využila skutečnosti, že v Katovicích bude probíhat mezinárodní klimatický kongres, a o cílech trvale udržitelného rozvoje začala komunikovat s místní samosprávou (a ta informace o udržitelném rozvoji ze strany knihovny uvítala). V Maďarsku se sdružení knihovníků zaměřilo na to, co knihovny pro naplňování všech 17 cílů již činí, případně v čem mohou nabídnout svým uživatelům něco nového. Publikace shrnující příklady dobré praxe3 ukazuje, že knihovny začaly propojovat relevantní akce pořádané v knihovně s informováním o cílech udržitelného rozvoje a jejich významu, respektive někdy se na vlastní aktivity začaly dívat z globální perspektivy – které aktivity v knihovně mohou přispět k udržitelnému rozvoji a ke kterým konkrétním cílům udržitelného rozvoje. Při pohledu na jednotlivé příklady dobré praxe zjistíme, že se nijak zvlášť neliší od akcí, které čtenářům nabízí knihovny v ČR:

  • kurzy ICT pro seniory;

  • kurzy o zahradničení a pěstování;

  • podpora zdravého životního stylu (účast na cyklistickém dni);

  • dětské čtenářské kluby;

  • vzdělávání zaměřené na ochranu zdrojů pitné vody;

  • workshopy zaměřené na společné vyrábění a znovu využívání starších předmětů;

  • prezentace romské kultury;

  • debaty s odborníky o environmentálních změnách apod.

Řada těchto akcí se koná čistě na lokální úrovni, dá se říci, že má komunitní charakter – pokud se například akce týká ochrany vod, celkem logicky je vztáhnuta na ochranu povodí Dunaje apod. A zde se tak opět otevírá prostor pro advokacii knihoven a připomínání toho, jakou roli hrají nebo mohou hrát v komunitě, ať jako místo pro vzdělávání, podporu kultury nebo posilování sociálních vazeb.

I když zapojení knihoven do naplňování cílů udržitelného rozvoje zatím není součástí naší národní strategie, máme zde příležitost sami ukázat, že knihovny jsou v jejich realizaci důležité – ať už tím, že informují své uživatele o samotné existenci cílů udržitelného rozvoje, tak tím, že některé své akce zasadí do kontextu udržitelného rozvoje a budou aktivně hledat partnery například pro vzdělávací akce v tématech, které doposud v programové nabídce neměly a která se věnují některým z cílů udržitelného rozvoje. A samozřejmě můžeme jít jako instituce příkladem a fungovat aspoň v malých krocích více udržitelně.

Možná vás napadá, že ve vaší knihovně už podobné aktivity děláte, ale dávat je do souvislosti s udržitelným rozvojem vás zatím nenapadlo. V tom případě sdílejte svůj příklad dobré praxe na mapě knihovnické mapě světa (Library Map of the World), která dokumentuje statistická data o knihovnách ve světě a zároveň přináší příklady dobré praxe s naplňováním cílů udržitelného rozvoje v knihovnách. Zatím jsou na mapě zastoupeny evropské země jen sporadicky, a tak se neostýchejte inspirovat ostatní konkrétním příběhem. Pro nás bylo inspirativní právě setkání s kolegy z regionu, kdy na první pohled velkolepá agenda získala praktický rozměr.

Další zdroje:

84. celosvětový kongres IFLA v Kuala Lumpur aneb Kam kráčíš, světové knihovnictví?

Letošní 84. celosvětový kongres IFLA v Kuala Lumpur si zvolil motto Proměnit knihovny, proměnit společnosti (Transform Libraries, Transform Societies), které je nepochybně pravdivé. Kde jinde než v knihovnách poznáváme reálný život společnosti? A pokud dokážeme proměnit naše knihovny, dokážeme už všechno.

Kongres probíhal od 23. do 30. srpna 2018 v Kongresovém centru v těsném sousedství Petronas Twin Towers a odpočinkového parku. Organizátorům nelze nic vytknout, od letiště přes kongresovou halu až po doprovod na exkurzích byla spousta dobrovolníků, kteří se snažili řešit naše problémy i přání. Navíc byli neskutečně milí a ochotní.

Petronas Twin Towers
Petronas Twin Towers

Kongresové centrum v Kuala Lumpur

Kongresové centrum v Kuala Lumpur
Kongresové centrum v Kuala Lumpur

Slavnostní zahájení bylo překvapivě decentní a svižné, nechyběly projevy prezidentky IFLA Glórie Pérez-Salmerónové, tajemníka Geralda Leitnera a představitelů malajsijského státu, kultury a knihovnictví (včetně videopozdravu malajsijského premiéra). Zahájení bylo doplněno ukázkami tradičního umění jednotlivých národů a národností, kteří v Malajsii žijí.

Upoutávka na kongres na ulici
Upoutávka na kongres na ulici

Kulturní večer – setkání všech účastníků kongresu – se odehrával mimo „pracovní prostory“ v historicky chráněné budově Malajsijského turistického centra. Mimo ukázek folklorního umění přinesl také možnost poznat klasické malajsijské pokrmy.

Bohatý a různorodý program kongresu lze rozdělit do tří oblastí:

  • aktivity týkající se organizace IFLA a jejích sekcí;

  • bloky zajímavých přednášek týkající se různých oblastí knihovnické práce;

  • návštěvy.

Sekce veřejných knihoven, jejíž jsem členkou, je jednou z nejvytíženějších sekcí, protože spolupracuje s řadou jiných sekcí, vyjadřuje se k jejich dokumentům či spolupracuje při přípravě jednotlivých bloků přednášek. Také návštěvnost na jednání sekce bývá z řad ostatních účastníků kongresu vysoká.

První jednání sekce proběhlo ještě před zahájením kongresu. Kromě běžné agendy a přípravy našich bloků jsme vyslechli dvě zajímavé přednášky. První připravila členka sekce a ředitelka knihovny v Tampere Pirko a týkala se průzkumu potřeb čtenářů, kde bych ocenila, že mimo obvyklých dotazníků pro uživatele využili i věkově diferencované workshopy. Druhá prezentace se zaměřila na ucelený program čtenářství od narození po školní léta v Západní Austrálii. Oproti nám je třeba vyzdvihnout finanční zapojení územní vlády a aktivitu dětských lékařů (u kterých děti dostávají knižní balíčky). Zajímavé je i rozdělení předškoláků na tři skupiny (od narození do dvou let, od dvou do tří let a od tří do šesti let).

Opět byla na pořadu dne Knihovnická mapa světa (která kromě statistických údajů o knihovnách obsahuje i část SDG Stories – příklady dobré praxe ze 17 oblastí udržitelného rozvoje. Musíme se stydět, žádný příběh jsme do mapy zatím nedodali. Vhodné by bylo najít v některé z větších knihoven kreativního člověka/lidi (zaplatit je) a naše celostátní aktivity do mapy doplnit, a to nejen v písemné podobě, ale také přidat fotografie či krátké video. Navíc je nyní vstup do mapy jednodušší.

Global Vision, tedy celosvětová knihovnická diskuze o směřování knihoven v dnešním měnícím se světě, s ideou společné práce i společných výhod sjednoceného knihovnického světa (v angl. united library field), se prolínala do veškerého programu. Výsledky prvního kola a účast knihovníků v celosvětovém hlasování daly tušit, že knihovníkům na jejich budoucnosti záleží (21 772 hlasujících ze 190 zemí ze všech typů knihoven). Druhé kolo bylo odstartováno setkáním vedoucích představitelů IFLA v březnu 2018 v Barceloně a navazovalo na něj šest regionálních workshopů (s 383 účastníky ze 146 zemí), na ně pak workshopy v jednotlivých zemích. V neděli 26. srpna 2018 bylo zahájeno online vyplňování ankety – oceňování priorit z deseti vybraných příležitostí a především kreativní konkrétní nápady, jak tyto příležitosti uvést do praxe. Jako nejzazší termín pro vyplnění bylo stanoveno 30. září 2018. G. Leitner uvedl hlasování slovy „vize bez realizace je pouhým sněním“ (vision without execution is hallucination). Poprvé v historii IFLA má každý knihovník možnost se vyjádřit ke společné budoucnosti – tvořit strategii IFLA a akční plán na období let 2019–2024.

Profesně přínosná byla již tradiční výstava plakátů či spíše bannerů jednotlivých zemí, knihoven či asociací a svazů, které přibližovali své zajímavé projekty. Plakáty nevisely jen tak, vždy byly doprovázeny člověkem, který obrázky vysvětlil. Letošní cenu si odvážejí Dánové a jejich aktivity vzdělávání mladých čtenářů v digitálním světě (viz poster Creating Strong Young Readers in a Digital Media Landscape). Tady vidím další úkol pro následující kongres – vybrat naši top aktivitu a zajímavě ji zpracovat.

Sekce knihoven pro děti a mládež představila nově přepracovanou Směrnici pro knihovnické služby pro čtenáře od 0 do 18 let. Původní směrnice z roku 2003 již zastarala. Široká skupina lidí pracujících s dětským čtenářem se snažila včlenit do ní současné moderní trendy a tím pomoci při zviditelňování a obhajobě naší práce. Směrnice je dostupná v angličtině a bude přeložena do dalších jazyků. Věřím, že i nám se podaří ji přeložit a využít v naší práci.

V úterý 28. srpna 2018 byla vyhlášena a díky sponzoringu firmy SYSTEMATIC i finančně oceněna nejlepší knihovna roku 2018. Důležité je, že to není jen nejkrásnější budova, ale především knihovna respektující současné trendy, ta, která nepracuje jen s knihami, ale především s lidmi, nabízí nové služby vycházející z potřeb svých uživatelů, respektuje místní kulturu a je příjemným komunitním prostorem. Z 35 zúčastněných knihoven z 19 zemí bylo nejprve vybráno pět kandidátů, kteří měli šanci se nám představit, a následně byla vyhlášena vítězka KopGroep Bibliotheken (zvaná též School 7) z nizozemského města Den Helder (to má cca 60 000 obyvatel). (Dalšími knihovnami z pětice finalistek byly Tampines Regional Library, Singapur; Austin Central Library, USA; Villa-Lobos Park Library, Brazílie; Deichman Biblo Toyen, Oslo, Norsko).

Pro mě jsou vždy zajímavé bloky, kde se střetává jeden problém v různých kabátech – např. v bloku věnovaném gramotnosti a čtenářství se hovořilo o gramotnosti jako takové a kampaních, které se jí např. v Indii, kde by měla oslovit 300 milionů lidí žijících pod hranicí chudoby, věnují a na straně druhé digitální gramotnosti, která se do knihoven dostává jako program celoživotního učení. Jako zajímavý příklad i pro naše podmínky se mi jevil nápad malajsijských knihovníků, kteří ve státě Sarawak, kde 40 % obyvatel nemá přístup k elektřině, spojili kampaň digitální gramotnosti s tzv. roadshows, které probíhaly u příležitosti voleb. Na druhé straně spektra stála paní ředitelka z australské veřejné knihovny, která se nám svěřila se svými triky při vzdělávání knihovníků v práci s moderními technologiemi. Její doporučení se dají shrnout následovně: učení se navzájem, malé skupinky, příjemné prostředí a hlavně kafe a buchta.

Očekávaný blok přednášek s tematikou půjčování e-knih zklamal. Žádné úžasné společné řešení se nekonalo. Každý světadíl, každá země má trochu jiné podmínky, jak shrnuli přednášející, přesto děsivý nástup elektronického čtení nenastává, počet zakoupených či stažených knih se zvyšuje, ale pomaleji, než se předpokládalo. Co je však novým trendem, je vysoká poptávka po audioknihách, což souvisí i s obecným poklesem aktivního čtenářství. Očekává se nová a dražší politika vydavatelů tohoto média. Potřebu sjednocení a vyřešení otázek copyrightu dokumentovalo také udělení letošní Medaile IFLA Terese Hackettové z neziskové organizace Electronic Information for Libraries (EIFL) za její dvacetileté úspěšné působení v oblasti autorských práv.

Inspirativní prezentace
Inspirativní prezentace

Valná hromada IFLA proběhla v trochu konfrontační živé atmosféře. Nakonec schválené snížení členských poplatků pro individuální členy, studenty, právě dostudované a členy bez příjmů (ve výši 75, 50, 50 a 50 eur) vzbudilo nevoli u tradičních knihovnických svazů ze západoevropských zemí. Ty měly strach, že jejich členové budou upřednostňovat členství v IFLA (kvůli tomu, že je levnější) než v národních svazech.

Současné malajsijské knihovnictví zachytilo světové trendy. Knihovny jsou aktivními partnery ve školním vzdělávacím systému, centry celoživotního učení, komunitním místem, ale vše probíhá v tvořivém prostředí, inovačních centrech, zábavnou formou, jako je třeba program STEM, sloužící k podpoře výuky vědy, techniky, strojírenství a matematiky. Vše je založeno na objevování, zkoušení, využití současných technologických vymožeností. Např. ve spolupráci s firmou Petronas probíhají kurzy robotiky a programování, festival vědy ukazující vychytávky z každodenního života a návazně matematické principy a technologie k jejich dosažení; populární jsou také astronomické či farmářské dny nebo týden rozvoje digitálních dovedností. Boj se čtenářskou negramotností podchycují programy typu Čtěme společně 10 minut denně, Čtení je zábava nebo Festival dětského čtení.

Je třeba říci, že právě v souvislosti s přípravou kongresu IFLA byli představitelé státu konfrontováni se světovým knihovnictvím a museli se k tomu nějak postavit. Výsledkem je masivní rozvoj knihovnictví v Malajsii a především bohatá dotace, která nesměřuje jen na vnější efekt, takže jsou podporovány i programy rozvíjející gramotnost malajsijských občanů.

Měla jsem možnost navštívit úplně novou pobočku knihovny v Kuala Lumpur (centrální budova, stojící na hlavním náměstí, se nyní rekonstruuje), jejíž otevření bylo plánováno na říjen 2018. V pobočce nechybí koutek pro děti, odpočinkové plochy pro děti i dospělé ani moderní technika včetně interaktivních tabulí na zdi či na podlaze určených pro vzdělávací i zábavné aktivity. Kvalitní je ale i zázemí pro knihovníky. Přítomná architektka pracovala na základě návštěv řady zahraničních knihoven a také úzce spolupracovala s knihovnicemi. A je to na pobočce poznat. V roce 2018 budou otevřeny ještě dvě rekonstruované pobočky.

Veřejná knihovna v Kuala Lumpur (v rekonstrukci)
Veřejná knihovna v Kuala Lumpur (v rekonstrukci)

Pobočka knihovny v Kuala Lumpur

Pobočka knihovny v Kuala Lumpur

Pobočka knihovny v Kuala Lumpur

Pobočka knihovny v Kuala Lumpur
Pobočka knihovny v Kuala Lumpur

Organizátoři nabídli možnost zhlédnout knihovny i mimo hlavní město. Tunku Khursiah College v Seremban Sembilan je nejstarší dívčí střední internátní školou (vycházejí z ní i ministryně). Její knihovna (z roku 2013) získala i cenu za nejlepší školní knihovnu v Malajsii a myslím, že si to zasloužila. Jen je třeba říci, že studentky i učitelé jsou muslimského vyznání, a přestože škola deklaruje rovnost všech názorů a otevřenost, při osobním setkání se studentkami nám připadalo, že režim ve škole je hodně tuhý.

Školní knihovna Tunku Khursiah College

Školní knihovna Tunku Khursiah College
Školní knihovna Tunku Khursiah College

Knihovna Malajsijské technické univerzity v Melace (městě s cca 300 000 obyvatel) nabízí 500 studijních míst, 150 000 tištěných knih a 32 databází orientovaných na strojírenství, elektrotechniku a počítače. Inspirativní je, že tato moderně vedená knihovna je mentorem pro deset knihoven odborných středních škol.

Státní knihovna v Melace

Knihovna Malajsijské technické univerzity

Knihovna Malajsijské technické univerzity

Knihovna Malajsijské technické univerzity
Knihovna Malajsijské technické univerzity

Tradice Státní knihovny v Melace sahá do roku 1881, ale v současné podobě vznikla v roce 1981, rekonstrukce proběhla 1996. Je to skutečně veřejná knihovna s aktivitami pro děti i dospělé, využívající moderní techniku k získání důvěry potenciálních čtenářů, zejména dospívajících (např. koutek virtuální reality). Určitě by si zasloužila další obnovu, na druhé straně je vidět, že je navštěvována. Středoškolákům nabízí rozsáhlý fond knih a dalších dokumentů k různým státním zkouškám. Má pět městských poboček, 27 poboček v blízkých vesnicích, dva bibliobusy a tři komunitní knihovny.

Státní knihovna v Melace
Státní knihovna v Melace

Návštěva těchto velkých knihovnických setkání dává vždy možnost srovnání a uvědomění si podmínek, ve kterých u nás žijeme. Vyplývá to jak z přednášek a prezentací, tak z osobních rozhovorů. Řada věcí je pro nás inspirující, ale určitě naše knihovnictví patří k těm špičkovým. Jen bohužel dáváme o sobě světu málo vědět. A to by měl být náš úkol do příštího kongresu, který se uskuteční ve dnech 24. až 30. srpna 2019 v Aténách.

Autorkou fotografií je Lenka Prucková z Knihovny města Olomouce.

Knihovna města Ostravy a projekt Dokonalá i v technickém světě

Celkem čtrnáct zaměstnankyň Knihovny města Ostravy, příspěvkové organizace, se od května do listopadu 2018 zapojilo do projektu s názvem Dokonalá i v technickém světě realizovaném neziskovou organizací AMYGDALA, z.s. Projekt s reg. č. CZ.03.1.51/0.0/0.0/16_061/0003144 byl financován z poskytnuté dotace schválené Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR v rámci Operačního programu Zaměstnanost.

Projekt měl ve svém poslání posílení kompetencí žen 55+ a zvýšení jejich výkonnosti díky lepšímu zvládání práce s moderními informačními technologiemi. Dále byl zaměřen na zlepšení umění předávat své bohaté zkušenosti moderními metodami nově nastupující generaci.

Projekt byl realizován ve třech etapách, jimiž byly Diagnostika – osobní a profesní, Rozvojový program a Závěrečná zkouška.

První etapa Diagnostika – osobnostní a profesní vedla ke zhodnocení úrovně předpokladů každé osobnosti včetně individuálních konzultací nad jejich výsledkem. Díky tomu si mohly účastnice uvědomit svůj potenciál a míru jeho využití. Následovalo tzv. development centrum, které směřovalo ke zhodnocení úrovně zvládání jednotlivých sledovaných kompetencí a srovnání s požadavky požadované či vykonávané profese a tím přesnému stanovení optimální skladby rozvojových aktivit.

Druhá etapa nazvaná Rozvojový program byla složena ze sedmi dnů kurzů. Klíčovými tématy byly sebeřízení a time management. Účastnice se seznámily s technikami, které pomáhají efektivitě, zdravému sebevědomí a schopnosti jasně určovat priority v pracovním i osobním životě a mít jej tak vyvážený. Dále následovala témata spojená s komunikačními kompetencemi. Prioritně se kurzy věnovaly prezentačním technikám a mentorským postupům, které mohou využít pro rozvoj ostatních. Když si účastnice procvičily nové dovednosti, v poslední fázi kurzů hledaly možnosti podpory pomocí nástrojů moderních technologií. To směřovalo k možnosti rozvoje kompetencí pro obsluhu inteligentní kanceláře (propojování výpočetní techniky, ovládání jejich funkcí, moderní aplikace manažerské a prezentační, řízení a organizace času moderními organizéry).

Třetí etapa Závěrečná zkouška a následné hodiny individuálního koučinku a pracovního poradenství pomohly směřovat účastnice k využití prohloubených kompetencí v běžném pracovním i osobním životě.

Ze setkání účastnic projektu (zdroj: AMYGDALA, z.s.)
Ze setkání účastnic projektu (zdroj: AMYGDALA, z.s.)

Všechny účastnice si zpracovaly individuální rozvojový plán a pro lektory, kteří kurzy vedli, bylo největším překvapením, že účastnice našly tolik podnětů a inspirace pro další možné uplatnění v životě. Uvědomily si, že dnešní doba dává velkou příležitost výrazně prodloužit kariéru a využít vlastní potenciál ku prospěchu ostatních.

Seminář Volnočasové aktivity v knihovnách

Ve dnech 20. až 21. června 2018 uspořádalo Centrum dětského čtenářství při Knihovně Jiřího Mahena v Brně dvoudenní seminář Volnočasové aktivity v knihovnách, jehož součástí byly kromě teoretických přednášek i praktické workshopy.

Seminář zahájila Marcela Kořínková z Knihovny Kroměřížska přednáškou na téma biblioterapie. Byla zmíněna historie této terapie, přednášející představila i její různé druhy a jejich použití. Součástí programu měla být i praktická část, která měla zahrnovat práci s textem a několik obecných příkladů využití terapie v praxi. S ohledem na časové možnosti však byla nahrazena vyprávěním lektorky o jejích pacientech a metodách, jež při práci s nimi použila. Náhrada praktické části to byla adekvátní – ač si účastníci nezkusili cíleně praktikovat terapii sami na sobě, odnesli si tipy na řadu různých metod a seznámili se s reálnými příběhy lidí.

Marcela Kořínková
Marcela Kořínková

Následné přednášky nezahrnovaly praxi přímo v sobě, ale byly teoretickou přípravou na následující den semináře.  Vojtěch Hamerský hovořil o využití videí pro rozvoj čtenářství. Poukázal především na fenomén YouTube, konkrétně na tzv. booktubing, což jsou videa zabývající se knihami.

Vojtěch Hamerský
Vojtěch Hamerský

S dalším tématem, a to konkrétně hrou Dračí doupě, přišel Vojtěch Bílek, který hru uvedl a přiblížil její vývoj a pravidla. Nejpodstatnější částí však byly opět příklady z knihovní praxe, protože V. Bílek pořádal při Knihovně Jiřího Mahena v Brně pravidelná setkání jak již sehraných, tak zcela nových hráčů.

Posledním přednášejícím byl Maty Čechovski (rovněž z Knihovny Jiřího Mahena), který zde vystoupil s přednáškou o čtenářských klubech pro děti. Teoretické informace o tom, jak takový klub vůbec založit a čeho se vyvarovat, byly doplněny příklady a postřehy z praxe.

Maty Čechovski
Maty Čechovski

Jak již bylo řečeno, druhý den semináře se nesl převážně v duchu praktických workshopů, ovšem kvůli časové i materiální náročnosti byli účastníci rozděleni na tři skupiny, přičemž každá ze skupin absolvovala pouze jeden workshop. Byla možnost vyzkoušet si Dračí doupě, být členem čtenářského klubu nebo natočit a sestříhat jednoduché video.

Workshop Dračí doupě
Workshop Dračí doupě

Worskhop Čtenářský klub
Worskhop Čtenářský klub

Po workshopech následovala poslední z přednášek celého semináře, tematicky velmi podobná přednášce z předchozího dne, a to na téma videa a knihovny, se kterou přijel Tomáš Pipota z dobříšské knihovny. Tato přednáška však byla více než na booktubing zaměřena na praktické využití videí v knihovnách pro propagaci čtenářství i instituce samotné.

Celý seminář byl zakončen muzikoterapií, což je jedna z volnočasových aktivit, kterou nabízí opět Knihovna Jiřího Mahena v Brně. Tento program nesl název Cesta zvuku a lektorkou byla Soňa Štoudková. Účastníci si tak nejen vyzkoušeli na vlastní kůži další z aktivit, ale po náročných dvou dnech se i uvolnili a odpočinuli si.

Muzikoterapeutická překvapení se Soňou Štoudkovou
Muzikoterapeutická překvapení se Soňou Štoudkovou

Fotografie pocházejí z archivu Knihovny Jiřího Mahena v Brně.

Redakční poznámka: Podrobnější verze zprávy o semináři byla zveřejněna v časopise Impulsy.

Technická zpráva ISO/TR 19815:2018 Management podmínek pro uložení sbírek v archivech a knihovnách

ISO/TR 19815:2018. Information and documentation – Management of the environmental conditions for archive and library collections. 1st ed. Geneva: ISO, 2018-07-03. vi, 65 s. Zčásti též dostupné z: https://www.iso.org/obp/ui/#iso:std:iso:tr:19815:ed-1:v1:en

Úvod

V následujícím textu bude představena technická zpráva ISO Technical Report ISO/TR 19815 s názvem Information and documentation – Management of the environmental conditions for archive and library collections, tedy Informace a dokumentace – Management podmínek pro uložení sbírek v archivech a knihovnách. Technická zpráva je složena z patnácti kapitol, šesti příloh a bibliografie. Část dokumentu je zdarma dostupná online.

Tento dokument byl připraven Technickým výborem ISO/TC 46, Informace a dokumentace, Podvýborem SC 10, Požadavky pro skladování dokumentů a podmínky ochrany. ISO (International Organization for Standardization) je světová federace národních normalizačních organizací či skupin. Mezinárodní standardy připravují technické výbory ISO, do kterých má právo zapojit se každý člen, kterého daná problematika zajímá.

Dokument je určen pro pracovníky archivů, knihoven a dalších institucí, které spravují velký objem sbírek založených na papíře. Archivy a knihovny mají také sbírky filmů, magnetických médií, usní a dalších organických, anorganických nebo smíšených materiálů. Úkolem těchto organizací je prodloužit životnost těchto materiálů a zachovat je pro současné i budoucí generace. V tom hraje klíčovou roli prostředí, ve kterém jsou skladovány a ukládány.

V archivu nebo v knihovně by měly být stanoveny podmínky péče o prostředí. Definování očekávané životnosti sbírek může pomoci určit limitní hodnoty vystavení vysoké teplotě a vysoké relativní vlhkosti a priority pro dosažení nejlepšího možného prostředí. Z toho důvodu je nepostradatelná znalost sbírek a specifických citlivostí jednotlivých materiálů a nosičů.

Důležité poznatky z technické zprávy

Základem péče o vhodné podmínky skladování sbírek je shromáždění údajů, které se vztahují ke sbírkám a zahrnují:

  • materiály přítomné ve sbírkách a jejich množství;

  • důležitost objektů a ty aspekty objektů, které tvoří základ jejich důležitosti;

  • požadovanou životnost objektů;

  • současné podmínky prostředí, ve kterém jsou sbírky skladovány;

  • způsoby, jak jsou sbírky užívány, tj. manipulace, vystavování nebo půjčování;

  • historie konzervování nebo jiných zásahů, které mohly ovlivnit stabilitu nebo citlivost sbírek.

Zvlášť důležitá je identifikace všech přítomných materiálů. Je důležité porozumět tomu, jaký aspekt dodává sbírce důležitost, protože ten určuje, že má být sbírka chráněna.

Pro zhodnocení podmínek prostředí skladování by měly instituce uchovávat:

  • záznamy vnitřní a vnější teploty a relativní vlhkosti vzduchu;

  • záznamy úrovně viditelného a ultrafialového světla, kterému jsou objekty vystaveny, a trvání expozice;

  • záznamy o plynných a pevných polutantech, kterým jsou sbírky vystaveny;

  • záznamy o kontrolách mechanické ventilace, chlazení, řízení vlhkosti, sezónní variace a množství energie nutné k provozu těchto zařízení.

Technická zpráva se zabývá podrobně teplotními limity (nejnižší a nejvyšší přípustná teplota, rychlost změny teploty a přípustné kolísání). Chemické reakce se zrychlují exponenciálně s růstem teploty. Citlivost různých materiálů k teplotním změnám je uvedena v příloze B. Pro organické materiály se obecně rychlost reakce zdvojnásobí s každým nárůstem teploty o 5 °C.

Technická zpráva se zabývá i relativní vlhkostí ve skladovacích prostorách. V příloze C je graficky znázorněno relativní riziko poškození relativní vlhkostí pro různé materiály. Vysoká relativní vlhkost silně ovlivňuje rozměry předmětů, od 75% relativní vlhkosti se rozměrové změny s každým 5% zvýšením zvětšují exponenciálně.

Poškození vybraných materiálů působením teploty a relativní vlhkosti je uvedeno v příloze D. Jedná se o filmy, inkousty, usně, pergameny, papír a fotografie.

Klimatické podmínky v depozitářích jsou závislé i na klimatickém pásu, v kterém se depozitář nachází. I tomuto faktoru se technická zpráva věnuje.

Ve skladištích je nutné sledovat přítomnost hmyzu a dalších drobných škůdců. Je důležité pochopit, kteří škůdci jsou součástí ekosystému, v němž je instituce umístěna. Potom je třeba analyzovat konstrukci budovy a stanovit, kudy mohou škůdci vnikat dovnitř. Prostředí skladiště je třeba udržovat tak, aby podmínky nebyly vhodné pro život škůdců.

Velká pozornost je v poslední době věnována kvalitě vzduchu z hlediska výskytu plynných polutantů a prachu. Prachové částice různých velikostí pocházejí z vnějších i vnitřních zdrojů, jsou organického i anorganického původu. Prachové částice mohou způsobit mechanické poškození zvláště magnetických materiálů a dalších audiovizuálních dokumentů, kovů, vosku a dalších materiálů citlivých k otěru povrchu. Prach může pronikat do povrchu materiálů, které mají teplotu skelného přechodu Tg okolo pokojové teploty (pečeti z včelího vosku, polyetylen) a není možné ho odstranit.

Usazené částice mohou urychlovat degradaci celulózy a korozi kovů. Usazování hygroskopických, olejových nebo kovových částic na povrch objektů může iniciovat nebo urychlovat poškození i tvorbu škodlivých sloučenin, jako jsou kyseliny.

Poškození sbírek způsobené vzdušnými plynnými polutanty je kumulativní, nevratné a není bezprostředně viditelné. Plynné polutanty také vznikají jak ve vnějším prostředí, často to bývají automobilové spaliny nebo průmyslové procesy, tak ve vnitřním prostředí, kdy jejich zdrojem bývá degradace skladovaných materiálů nebo špatná kvalita obalových materiálů. Materiály, jež se používají pro výrobu obalů, skladovacích a výstavních vitrín nebo nábytku, by neměly emitovat plynné polutanty, které by mohly způsobit nevratné změny knihovních materiálů. Polutanty uvolňované degradací materiálu mohou ovlivňovat materiál v obalu nebo ve skladišti. Fotokopírování, údržba a úklid i konstrukce budovy mohou produkovat ozón, formaldehyd, čpavek a další polutanty.

Světlo způsobuje změny řady archivních a knihovních sbírek v závislosti na zdroji světla, vzdálenosti od sbírek, trvání expozice a citlivosti vystavených materiálů. Světlo může způsobit chemické nebo fyzikální změny materiálů. Většina archivních a knihovních materiálů je citlivá na světlo. Organické materiály jsou mnohem citlivější než anorganické. Vysokou citlivost ke světlu mají dřevité papíry obsahující lignin, kuličková pera a fixy, barevné fotografie a akvarelové pigmenty. Materiály se střední citlivost zahrnují železito-duběnkový inkoust, papír bez ligninu a pergamen.

Nejlepší ochranou před poškozením světlem je prevence – omezení nebo kontrola světelné expozice, intenzity a trvání vystavení minimální nutné hladině osvětlení. Mladý člověk potřebuje ke zřetelnému vidění objektu minimálně 50 luxů, starší člověk více. Stejně tak tmavé barevné objekty nebo objekty s jemnými detaily potřebují větší osvětlení. Dobrou ochranou před světlem je skladování sbírek v krabicích.

Všechny vlnové délky světelného spektra mohou citlivé materiály poškodit. Je vhodné měřit a kontrolovat celkové vystavení světlu; UV záření je nejkritičtější.

Vystavení světlu a teplu se může kontrolovat:

• udržováním minimální úrovně osvětlení, která je nutná pro návštěvníky a bezpečnost personálu a budovy;

• osvětlením skladovacích prostor pouze při aktivním užívání;

• monitorováním tepla produkovaného světelnými zdroji;

• eliminací UV záření výběrem vhodných lamp a filtrů;

• skladováním sbírek v obalech.

Důležitou součástí vytváření nejvhodnějšího skladovacího prostředí je specifikace teploty a relativní vlhkosti pro individuální skladovací prostředí. Je nutné brát v úvahu:

• typ sbírky a jeho potřeby ochrany;

• vnější klimatické parametry;

• strukturu a typ budovy;

• dostupnost mechanických systému pro zmírnění vnějších klimatických parametrů;

• zaplněnost prostoru;

• stupeň priority ochrany a energetické spotřeby pro instituci.

Všechny materiály nereagují na podmínky prostředí stejným způsobem. Citlivost sbírky na různé typy ohrožení (chemický rozpad, mechanické změny, přítomnost mikroorganismů a hmyzu, oxidace kovových prvků a další) je uvažována jako první kritérium k určení přiměřených podmínek.

Jednoduchý přístup pro mnoho sbírek je udržet teplotu pokud možno co nejnižší se střední relativní vlhkostí v rozmezí od 30 do 55 %. Rizika pro speciální materiály se mohou značně měnit. Polyesterové filmy jsou celkem stabilní při teplotách, které způsobují chemický rozklad acetátu celulózy. Příloha D uvádí příklady rizik specifických médií.

Podle významnosti sbírek a jejich velikosti se mohou instituce rozhodnout o kvalitě jejich ochrany. Speciální sbírky a vzácné knihy vyžadují vyšší kvalitu ochrany než sbírky určené v půjčování. Různé sbírky jedné instituce mohou být uloženy v prostředí s různou teplotou a relativní vlhkostí.

Vnější klimatické parametry mají největší vliv na vnitřní prostředí a na energii užívanou na jeho kontrolu. Bez mechanického zákroku bude vnitřní prostředí ve všech budovách napodobovat okolní vnější podmínky. Vnější prostředí ovlivňuje budovu prostřednictvím mnoha procesů, např. přímou výměnou vzduchu, sálavou energií z přímého slunečního záření, převodem tepelné energie v závislosti na okolních vnějších teplotách nebo pronikáním vlhkosti difuzí nebo prasklinami.

Vliv vnějších klimatických podmínek na vnitřní prostředí je částečně určen konstrukcí a kvalitou vnitřních zdí a střechy budovy. Struktury s účinnou tepelnou izolací mohou prokazovat větší tlumicí kapacitu proti vnějším chladným nebo teplým podmínkám a pomalu vyrovnají vnější teploty.

V závislosti na klimatických parametrech a konstrukci budovy může být infiltrace vzduchu obalem budovy buď žádoucí, nebo nežádoucí. Obecně budovy, které mají mechanický systém kontroly vnitřního prostředí, budou vyžadovat velmi malý proud vzduchu pronikající obalem, zatímco budovy, které fungují pasivně, potřebují více nebo méně proudu vzduchu pronikajícího strukturou v závislosti na roční době a relativních vnitřních/vnějších podmínkách.

Prostupnost par vnějších povrchů struktur také přímo ovlivňuje stanovení vnitřních teplotních a vlhkostních specifikací. Prostupnost par je míra, jak rychle bude vodní pára difundovat skrz médium z prostředí vysokého tlaku par do nízkého tlaku par. Exteriéry budov s vysokou prostupností dovolují vlhkosti difundovat přes zdi rychle a ztěžují udržení vlhkosti venku a odvlhčení ve vlhkých podmínkách. Exteriéry budovy s nízkou prostupností zpomalí rychlost difuze, zjednoduší kontrolu a udrží vhodný rosný bod ve sbírkách během zvlhčování a odvlhčování.

Velká pozornost je v technické zprávě věnována různým kombinacím teploty a relativní vlhkosti, souvisejícího rosného bodu a důsledkům pro různě vybavená skladiště.

Jestliže skladiště zahrnuje i pracoviště obsluhy/knihovníků, požadavky lidí na pohodlí předurčují přijatelný rozsah teplotní specifikace.

Není vhodné zvyšovat rizika ochrany za účelem dosažení úspory energie. Jestliže je požadováno snížení energie, je dávána přednost dosažení úspor při zachování ochranných podmínek, například rozšířenou specifikací sezónní teploty a relativní vlhkosti snížením teploty v chladném prostředí, rozšířením rozsahu relativní vlhkosti nebo vytvořením mikroklimat pro specifické materiály s vyšší citlivostí. Příklady úspory energie jsou blíže rozpracovány v textu technické zprávy.

Studium vlastností směsi plyn/pára (psychrometrie) je důležité pro porozumění vztahu mezi teplotou vzduchu, relativní vlhkostí a obsahu vlhkosti v prostředí. Tyto vztahy se podílí na tvorbě teplotních a vlhkostních podmínek, které způsobují mnoho druhů poškození sbírek a technická zpráva je podrobně vysvětluje. Mechanické zásahy na budově nebo „kondicionace vzduchu“ přímo ovlivňují tyto psychrometrické vztahy kontrolou teploty a obsahu vlhkosti v daném prostředí.

Dále jsou uvedeny příklady budov obsahujících depozitáře či skladiště, které jsou buď pasivně kontrolovány, nebo vykazují minimální energetickou spotřebu.

Na konci technické zprávy jsou objasněny pojmy isopermní metoda, prezervační index (preservation index, PI) a časově vážený prezervační index (time weighted preservation index, TWPI). Jedná se o kalkulátory, které mají kvantifikovat teoreticky možný a vypočítaný ochranný efekt při volbě různých podmínek teploty, relativní vlhkosti vzduchu a světla. Jsou zde také uvedeny odkazy na další online kalkulátory klimatických parametrů.

Závěr

Technická zpráva je doplněna bohatou bibliografií obsahující celkem 255 položek. V technické zprávě jsou přehledně popsány postupy pro praxi a péči o archivní a knihovní sbírky a fondy. Svým zaměřením na vliv teploty, vlhkosti vzduchu a světla na degradaci knihovních a archivních materiálů vhodně doplňuje památkový postup Zlepšení kvality vnitřního ovzduší knihoven a archivů s cílem významně omezit degradaci knihovních a archivních materiálů, který vznikl jako výsledek projektu DF11P01OVV020 – Metodika hodnocení vlivu kvality ovzduší na knihovní a archivní fondy za podpory Ministerstva kultury ČR. Dále byla v České republice vytvořena certifikovaná metodika s názvem Metodika pro stanovení počtu exemplářů garantujících pravděpodobné dochování dokumentu : (stanovení výpočtu optimálního množství exemplářů uchovávaných v systému depozitních knihoven), která vznikla v rámci projektu DF12P01OVV007 – Vytvoření kooperativního systému pro budování a správu novodobých konzervačních knižních sbírek v České republice a vývoj potřebných nástrojů.

Scénické čtení a listování v knížkách – možná cesta dětí ke knížce, čtenářství a do knihovny

Začátek září patří v Knihovně Jiřího Mahena v Brně tradičně semináři Klubka dětských knihoven Jižní Moravy. A tradičně se regionální seminář stává celorepublikově zajímavou událostí. Nejinak tomu bylo v roce 2018, konkrétně ve dnech 4. až 5. září, kdy pozvání do Brna přijala Mgr. Emilie Zámečníková a připravila pro knihovnice dvoudenní seminář s názvem Scénické čtení a listování v knížkách – možná cesta dětí ke knížce, čtenářství a do knihovny.

Mgr. Emilie Zámečníková je pedagožka, lektorka, režisérka, autorka scénářů a odborných publikací, herečka. V roce 2017 obdržela Cenu ministra kultury za celoživotní přínos v oblasti uměleckého přednesu, neprofesionálního divadla a dramatické výchovy dětí a mládeže. Kromě Katedry výchovné dramatiky DAMU nebo recitačních přehlídek po celé republice ji můžete potkat také na seminářích v knihovnách.

Knihovny jsou podle ní pro scénické čtení ideálním místem. V podstatě žádná forma dramatické produkce (ať již mluvíme o divadelním představení či recitační přehlídce) se neobejde bez výchozího artefaktu – knihy.

Sama na úvod semináře uvedla, že nemá univerzální návod, jak na scénické čtení, ale že účastnicím nabízí svůj pohled, jak udělat ze scénického čtení v knihovnách zážitek. Seminář byl rozdělen do čtyř částí. V teoretickém úvodu se Mgr. Zámečníková zaměřila na cíle a východiska scénického čtení. Další dvě části byly věnovány praktické práci s textem a poslední (dobrovolná) se zaměřila na konzultaci konkrétních projektů, se kterými knihovnice do Brna přijely.

Na začátku celého setkání padla zásadní otázka: Co je to vlastně scénické čtení? Mgr. Zámečníková na ni odpovídá následovně: „Scénické čtení je přechodný žánr mezi četbou textu jedním či více herci a jeho jevištním inscenováním, podle potřeby používá jedné, či druhé metody. Pokud míním nazvat svou produkci scénickým čtením, měly by všechny použité prostředky, mluvní i mimoslovní, směřovat k představení knihy, nebo knih, kniha je na scéně ta nejhlavnější. Ideální je představení celé její podoby – žánru, jazyka a stylu autora i výtvarné stránky.“

Vše se také odvíjí od odpovědi na otázku, čeho chceme při scénickém čtení v knihovnách dosáhnout:

  • motivovat diváka k přečtení (vypůjčení) určité knížky;

  • pobavit, zaujmout, dojmout při scénickém čtení;

  • propagovat knihovnu, představit knihovníky veřejnosti;

  • vytvořit atraktivní pořad, který přiláká do knihovny více návštěvníků;

  • představit autora, pomoci neznámým a začínajícím autorům;

  • prodat knihu;

  • upozornit na zajímavé překlady.

Celý projekt scénického čtení v knihovně knihovníky či knihovnicemi si můžeme představit jako trojúhelník. V jeho jednom vrcholu jsou naši diváci a otázky související s délkou čtení a udržením jejich pozornosti, zvolenými prostředky, možnými „rušivými vlivy“. Ve druhém jsou schopnosti a dovednosti knihovníka či knihovnice. Pro tuto osobu, která v sobě nese trochu herce, trochu vypravěče, trochu čtenáře, je těžké najít to správné označení. Musí v ní být tak trochu od každého něco. Třetí vrchol tvoří scéna – vhodné uspořádání prostoru, sebe sama, publika, zvolená opona (byť i fiktivní), osvětlení, hudba a zvuky, doprovodné efekty (prezentace ilustrací apod.).

První den se po teoretickém úvodu Mgr. Zámečníková věnovala práci s Velkou pohádkou doktorskou z Devatera pohádek od Karla Čapka. Jednalo se o autorský koncept lektorky, kterým ukazovala účastnicím semináře, jak se dá scénické čtení připravit. Cílem bylo vyzkoušet si různé postupy, které se dají použít. Pracovalo se s hromadným čtením, skupinovým čtením i s několika sólovými hlasy.

Velká pohádka doktorská
Velká pohádka doktorská

Příběh Mgr. Zámečníková definovala jako sérii nosných celků. V příběhu o Magiášovi se pracovalo se čtením rozděleným do hlasů a vstupovalo se do postav, v příběhu princezny Solimánské se využívaly živé obrazy, pohádka o Hejkalovi se dramatizovala, v pohádce o Rusalce si účastnice vyzkoušely rozdělení do postav, příběh o Vodníkovi byl nachystán jako sólové čtení s použitím podkresů. Pak už lektorka pracovala se samotným textem pohádky a na konkrétním textu účastnicím ukázala, jak jej upravit. Společné dílo se podařilo i částečně natočit, aby účastnice slyšely společné dílo a měly na seminář památku.

Druhý den byl výzvou. Pracovalo se s poezií. První den se hodně škrtalo v textu, druhý skoro vůbec. Mgr. Zámečníková předvybrala básně ze sbírky Shela Siversteina Jen jestli si nevymejšlíš (Albatros, 2016). Klíčem k výběru byla otázka, čím bychom mohli publikum oslovit. Další (užší) výběr byl už na účastnicích semináře. Každý měl za úkol vytvořit si vlastní pásmo. V rámci přípravy se pracovalo se „čtením“ textu – jak číst verš, jak se vžít do role, prostřednictvím které postava promlouvá, jak zapojit celé tělo do vyjádření dané básně.

Práce s poezií
Práce s poezií

Ze zpětných vazeb:

  • „Zaujal mě druhý den semináře, kdy se [lektorka] věnovala básničkám a tomu, jak se s nimi dá pracovat, jak je číst a jak je například seskládat do malého příběhu a tím dětem ukázat, že i básničky se dají číst jinak a dá se s nimi pracovat.“

  • „Velmi přínosné pro mě nejen jako knihovnici dětského oddělení, ale i jako pro režisérku místních ochotníků. Tento seminář zcela naplnil moje očekávání. Bylo také velmi příjemné setkat se i s kolegyněmi z jiných knihoven – bezva výměna zkušeností.“

Je scénické čtení cestou pro každého, kdo k nám do knihovny přijde? Je to cesta, jak zaujmout starší dětské čtenáře? Nebo způsob, jak jim při vlastní přípravě scénického čtení nabídnout možnost seberealizace? Může to být cesta i pro někoho jiného než jsou děti a knihovníci? Třeba pro seniory? Otázek bylo více než odpovědí. A přesně tak to má být.

Podrobněji se můžete do tématu položit v textech Emilie Zámečníkové, které vyjdou v první čísle časopisu Tvořivá dramatika roku 2019 nebo v publikaci Cesta k přednesu aneb Průvodce pro pedagogy a mladé recitátory (NIPOS, 2009).

Autorkou fotografií je Pavlína Lišovská z Knihovny Jiřího Mahena v Brně.

Diskuze Knihovna – věc veřejná v Jihočeském kraji

Dne 25. září 2018 v dopoledních hodinách se v rámci stejnojmenné celostátní akce konal v budově Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích kulatý stůl na téma Knihovna – věc veřejná.

Diskuze se zúčastnili:

  • náměstek hejtmanky Jihočeského kraje a starosta obce Kovářov Pavel Hroch;

  • vedoucí odboru kultury a památkové péče Jihočeského kraje Mgr. Patrik Červák;

  • náměstek českobudějovického primátora Ing. Jaromír Talíř;

  • starosta města Kaplice a člen předsednictva Svazu měst a obcí Jihočeského kraje Mgr. Pavel Talíř;

  • ředitel Národní sítě zdravých měst ČR Ing. Petr Švec;

  • boršovský starosta Mgr. Jan Zeman;

  • ředitel Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích Mgr. Ivo Kareš.

Panelisté
Panelisté

Publikum zcela zaplněného sálu tvořili především knihovníci z celého regionu, ale i zástupci obcí.

Účastníci diskuze
Účastníci diskuze

Besedě předcházela úvodní prezentace PhDr. Víta Richtera Vývojové trendy v knihovnictví, která otevřela řadu témat: jak udržet v ČR současnou unikátní síť veřejných knihoven, která je nejhustší na světě; jak může veřejné knihovny podpořit Jihočeský kraj a jak jejich zřizovatelé, tedy obce; čím případně činnost knihoven zlepšit a na co se při jejich transformaci zaměřit.

Úvodní přednáška Víta Richtera
Úvodní přednáška Víta Richtera

Diskuzi moderovala Hana Soukupová
Diskuzi moderovala Hana Soukupová

P. Červák připomněl v krátkém úvodním exkurzu význam knihoven v historii a zdůraznil nutnost zachovat tyto instituce i v digitální době. P. Hroch se v odlehčeném tónu vyznal ze své náklonnosti ke knihám a potěšil všechny přítomné informací, že také Jihočeský kraj chce v dohledné době podpořit menší obce systémovými dotacemi na vybavení a modernizaci jejich knihoven tak, jak to už udělaly některé jiné kraje. Zmínil také finanční posílení regionálních funkcí pověřených knihoven, aby bylo víc peněz na nákup knih do výměnného fondu.

Diskuze, hovoří Pavel Hroch
Diskuze, hovoří Pavel Hroch

K otázce, jak získat pro knihovny finanční prostředky, zaznělo i několik dalších tipů. Vedle sponzorských darů nebo dotačních programů Ministerstva kultury ČR (případně Evropské unie) se mluvilo také o aktivitě a nápadech samotných knihovníků, kteří by měli být schopni nadchnout pro své projekty vedení obcí či kraje. Připomenuty byly i setrvale nízké platy v oboru, což je problém, který se bez velkého úspěchu řeší už celá desetiletí.

Diskuze, hovoří Jaromír Talíř
Diskuze, hovoří Jaromír Talíř

V diskuzi došlo i na konkrétní příklady obcí, které považují své knihovny za důležité a podporují jejich provoz. Starosta Boršova nad Vltavou J. Zeman s trochou humorné nadsázky popsal, jak se v jeho obci podařilo prosadit stavbu úplně nové knihovny, která dnes nabízí vedle půjčování knih i různé kulturní akce a kurzy a má pětkrát více čtenářů než ta stará. Starosta Kaplice P. Talíř zase představil „mediatéku“, tedy zrekonstruovanou knihovnu v bývalém kulturním domě, a přiblížil okolnosti jejího vzniku. Právě pojetí knihovny jako kulturního a komunitního centra přesvědčilo kaplické zastupitele o její potřebnosti a pomohlo prosadit investici za cca 6,5 milionu Kč. Význam multifunkčnosti knihoven v moderní době zdůraznil také P. Švec z Národní sítě zdravých měst. Zároveň připomněl, že pro obce může být náročná nejen jednorázová investice do oprav nebo stavby knihovny, ale také její provoz, a upozornil na programy, které umožňují energetické úspory v podobných institucích.

Napůl vážnou, napůl úsměvnou diskuzi vzbudila otázka, jestli je možné přínos knihoven pro společnost nějak konkrétně stanovit. I. Kareš zmínil v této souvislosti metodiku na vyčíslení návratnosti investic v knihovnách, podle které se například prostředky investované do Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích vrátí společnosti zhruba čtyřnásobně.

Ivo Kareš
Ivo Kareš

Dalším tématem byla spolupráce knihoven se školami, tedy různé vzdělávací aktivity. V malých obcích (viz např. Kaplice) je taková spolupráce většinou založena na osobních kontaktech a vcelku se daří, ať už jde o malé školáky, kteří se mohou s knihovnou v rámci výuky poprvé seznámit, nebo naopak seniory, např. účastníky univerzity třetího věku. To má význam i pro mezigenerační setkávání na půdě knihovny. V dnešní době, kdy osobních kontaktů a komunikace ubývá, je to dvojnásob důležité, podotkl k tomu P. Talíř. Knihovny by mohly významně přispět také k mediální gramotnosti obyvatel, což je v současné době velmi aktuální téma.

Na přetřes přišla i otázka, které aktivity už do knihoven nepatří – připomenuty byly knihovny věcí, dobročinné bazary apod. Z konkrétních příkladů (Boršov, kde se v knihovně dokonce peče svatomartinská husa) je vidět, že se tradiční funkce půjčovny knih v současnosti opravdu hodně změnila a rozšířila. Knihovny by však přece jen měly zůstat hlavně kulturními, vzdělávacími a výchovnými institucemi a rozhodně by se měly bránit snahám zřídit v nich např. výdejnu zásilek objednaných v e-shopu, konstatoval s mírnou nadsázkou I. Kareš.

V závěru besedy se všichni diskutující shodli, že i ve 21. století mají veřejné knihovny svůj smysl a stojí za to je podporovat. Je ale důležité, aby se informace o roli knihoven v měnícím se světě dostaly i k těm starostům, kteří jejich význam zatím nedokázali docenit. Pro knihovny v menších obcích může být velkým povzbuzením i konkrétní pomocí dotační program na jejich vybavení a modernizaci, který na setkání přislíbili zástupci Jihočeského kraje.

Fotografie pocházejí z archivu Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích.

Diskuze Knihovna – věc veřejná v Libereckém kraji

Ve čtvrtek 3. května 2018 se v Krajské vědecké knihovně v Liberci uskutečnila panelová diskuze Knihovna – věc veřejná. Cílem projektu Knihovna – věc veřejná, který probíhá postupně ve všech krajích, bylo otevření  otázek o současnosti a budoucnosti knihoven, snaha diskutovat nad dalším směřováním knihoven.

Naše knihovna byla po Moravskoslezské vědecké knihovně druhou pořádající institucí, neměli jsme tedy téměř žádné zkušenosti s pořádáním akce takového formátu. Ale šli jsme do toho statečně a nechtěli jsme nic podcenit, velmi důležitá byla spolupráce Krajské vědecké knihovny v Liberci a regionálního výboru SKIP Libereckého kraje. O to více jsme byli rádi, že jsme pro diskuzi získali významné osobnosti, které mohou ovlivnit knihovnictví v Libereckém kraji.

Panelové diskuse v Liberci  se zúčastnili:

  • hejtman Libereckého kraje Martin Půta;

  • náměstkyně hejtmana Jitka Volfová;

  • náměstek primátora statutárního města Liberec Ivan Langr;

  • starostka města Semily Lena Mlejnková;

  • vedoucí oddělení kultury Odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu Libereckého kraje Martin Féna;

  • ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny ČR Vít Richter;

  • ředitelka Krajské vědecké knihovny v Liberci Blanka Konvalinková;

  • předsedkyně regionálního  výboru SKIP Libereckého kraje Dana Kroulíková.

Panelisté se představují
Panelisté se představují

Úvodní prezentaci přednesl PhDr. Vít Richter a diskuzi moderoval David Hamr, redaktor Českého rozhlasu Liberec.

Úvodní přednáška Víta Richtera
Úvodní přednáška Víta Richtera

Vedle představitelů Libereckého kraje i města Liberec se jednání zúčastnili zástupci obcí, starostky a starostové a samozřejmě široká knihovnická veřejnost.

Náměstkyně hejtmana Jitka Volfová hovoří o finančních možnostech kraje
Náměstkyně hejtmana Jitka Volfová hovoří o finančních možnostech kraje

Náměstek primátora města Liberec Ivan Langr mluví o důležitosti podpory knihoven
Náměstek primátora města Liberec Ivan Langr mluví o důležitosti podpory knihoven

Starosta Heřmanic Vladimír Stříbrný hovoří o soutěži Knihovna roku
Starosta Heřmanic Vladimír Stříbrný hovoří o soutěži Knihovna roku

Starostka Semil Lena Mlejnková vysvětluje situaci knihoven v menších městech
Starostka Semil Lena Mlejnková vysvětluje situaci knihoven v menších městech

Místostarostka Petra Houšková představuje nový projekt knihovny v Turnově
Místostarostka Petra Houšková představuje nový projekt knihovny v Turnově

V příjemné atmosféře se diskutovaly otázky dalšího rozvoje knihoven v kraji, možnosti i limity jejich proměny  na informační, vzdělávací, kulturní a komunitní centra měst a obcí. Účastníci panelové diskuze se shodli na tom, že knihovny  jsou nedílnou součástí života obcí či měst, významnými partnery pro další komunitní aktivity a projekty, které se ve veřejném  prostoru realizují. Právě proto je třeba knihovny  nejen podporovat morálně i materiálně, ale rovněž klást i vysoké nároky na služby, které poskytují. Hodně se diskutovalo o možnosti vytvořit dotační program na podporu malých knihoven v Libereckém kraji. Věříme, že kulatý stůl opravdu přispěje k vyhlášení tohoto programu. V některých krajích totiž tyto dotační programy již existují a jsou knihovnami hojně využívány.

Pohled do publika
Pohled do publika

Všem hostům, včetně starostů obcí, kteří vystoupili tzv. „z publika“ a vyzdvihli soutěž Knihovna roku jako motivační prvek pro ostatní obce a knihovny, jsme v závěru poděkovali za aktivní účast a velmi cenné názory a doporučení, která v průběhu celého odpoledne zazněla. Krajská vědecká knihovna v Liberci zajistila prostor, technické a organizační zázemí včetně přímého přenosu diskuze na YouTube. Tamtéž je nyní k dispozici jeho záznam:

Fotografie pocházejí z archivu Krajské vědecké knihovny v Liberci. Další fotografie jsou k dispozici na webu projektu Knihovna – věc veřejná.

Diskuze Knihovna – věc veřejná ve Středočeském kraji

Ve středu 3. října 2018 proběhla ve Středočeském kraji veřejná panelová diskuze Knihovna – věc veřejná, která uzavřela sérii těchto setkání v jednotlivých krajích ČR. Konala se v prostorách Středočeské vědecké knihovny v Kladně u příležitosti 100 let od založení Československa a také v předvečer 100. výročí vydání prvního knihovního zákona u nás v roce 1919. Organizátoři diskuzi rozdělili do tří věcných okruhů. Prvním – a nejdůležitějším – tématem bylo financování činnosti a rozvoje knihoven. Druhý okruh se zaměřoval na budoucnost a další směřování činnosti knihoven, jejich proměnu na komunitní centra, kulturní, vzdělávací a informační střediska, místa zpřístupňování databází, ale také místa pro setkávání osob bez ohledu na jejich sociální či kulturní status. Třetí okruh byl zaměřen na kvalifikační předpoklady pracovníků knihoven v souvislosti s jejich stále se rozšiřujícími činnostmi a službami pro různé skupiny uživatelů.

Pohled do zaplněného sálu
Pohled do zaplněného sálu

Panelové diskuse se zúčastnili:

  • Ing. Zdeněk Štefek, předseda Výboru pro památkovou péči, kulturu a cestovní ruch Středočeského kraje;

  • Mgr. Gabriela Jarkulišová, ředitelka Městské knihovny Kutná Hora a předsedkyně Sekce veřejných knihoven SKIP;

  • Mgr. Jana Poláková, starostka obce Byšice;

  • PhDr. Vít Richter, ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny ČR;

  • Ing. Eva Recmanová, zástupce ředitele pro knihovnickou činnost ze Středočeské vědecké knihovny v Kladně;

  • Mgr. Miroslava Hájková, ministerský rada v oddělení základního vzdělávání Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR;

  • spisovatel Michal Viewegh.

Účastníci panelové diskuze
Účastníci panelové diskuze

Diskuzi moderoval šéfredaktor časopisu Čtenář PhDr. Jaroslav Císař.

Zazněla i zdravice předsedkyně IFLA Glòrie Pérez-Salmerónové
Zazněla i zdravice předsedkyně IFLA Glòrie Pérez-Salmerónové

Diskuze, hovoří Vít Richter
Diskuze, hovoří Vít Richter

Diskuze, hovoří Miroslava Hájková
Diskuze, hovoří Miroslava Hájková

Diskuze, hovoří Zdeněk Štefek
Diskuze, hovoří Zdeněk Štefek

Diskuze, hovoří Gabriela Jarkulišová
Diskuze, hovoří Gabriela Jarkulišová

Diskuze, hovoří Jana Poláková
Diskuze, hovoří Jana Poláková

Diskuze, hovoří Michal Viewegh
Diskuze, hovoří Michal Viewegh

Diskuzi moderoval Jaroslav Císař
Diskuzi moderoval Jaroslav Císař

Účastníci diskuze se shodli na tom, že potřeba knihoven vyplývá především z požadavků a potřeb občanů daných obcí, a musí tedy vzejít především „zdola“. Na mnoha místech plní roli nízkoprahového zařízení pro všechny, zařízení pro setkávání, popovídání, kulturní a vzdělávací činnost. Z nabídky středoškolského odborného vzdělávání bohužel zmizely školy zaměřené výhradně na studium knihovnictví. Činí to problémy při získávání kvalifikovaných pracovníků do knihoven. Byť veřejnost většinou vnímá veřejné knihovny i jako vzdělávací instituce, většinou (s podstatnou výjimkou školních knihoven a přímo řízených, resp. příspěvkových organizací) nespadají do gesce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR ani Ministerstva kultury ČR, ale zřizovateli jsou především obce a kraje. Stále se také v této oblasti nedaří nalézt společnou řeč mezi resorty školství a kultury.

Po skončení panelové diskuze následoval již 7. ročník Středočeského Krameria, kterým se oceňují nejlepší dobrovolní knihovníci z pěti regionů Středočeského kraje. Letošními oceněnými se staly:

  • Marie Vrbová z Obecní knihovny v Ratměřicích (region Benešov);

  • MgA. Zuzana Brychtová Horecká spolu s  kolegyní Mgr. Barborou Černohorskou z Knihovny J. M. Hovorky ve Statenicích (region Kladno);

  • Bc. Anna Holubová z Obecní knihovny Bohdaneč u Zbraslavic (region Kutná Hora);

  • Jana Kuncířová z Obecní knihovny Byšice (region Mladá Boleslav);

  • Dana Schovánková z Obecní knihovny ve Bzové (region Příbram).

Ocenění jim předali Ing. Zdeněk Štefek a Mgr. Tomáš Procházka, vedoucí oddělení kultury Středočeského kraje.

Zuzana Brychtová Horecká a Barbora Černohorská
Zuzana Brychtová Horecká a Barbora Černohorská

Anna Holubová
Anna Holubová

Jana Kuncířová
Jana Kuncířová

Dana Schovánková
Dana Schovánková

Oceněné knihovnice se zástupci kraje Zdeňkem Štefkem a Tomášem Procházkou a vedoucím Krajského knihovnického centra Radkem Liškou
Oceněné knihovnice se zástupci kraje Zdeňkem Štefkem a Tomášem Procházkou a vedoucím Krajského knihovnického centra Radkem Liškou

Na závěr ceremoniálu vystoupil spisovatel Michal Viewegh a přečetl několik ze svých fejetonů.

Michal Viewegh čte své fejetony
Michal Viewegh čte své fejetony

Záznam z diskuze je k dispozici na serveru YouTube:

Autorkou fotografií je Monika Žitníková.

Diskuze Knihovna – věc veřejná ve Zlínském kraji

Jaká je budoucnost knihoven v digitální době? Jsou knihovny zbytečnou zátěží nebo hodnotou, kterou stojí za to nadále podporovat a rozvíjet? Jak by se měly či neměly knihovny měnit v reakci na společenskou poptávku a aktuální potřeby svých uživatelů? To byla hlavní témata panelové diskuze Knihovna – věc veřejná, která se uskutečnila 13. června 2018 v Krajské knihovně Františka Bartoše ve Zlíně.

Před zahájením – propagační plakát
Před zahájením – propagační plakát

Diskuze proběhla v příjemné atmosféře v prostoru kavárny. V úvodu účastníci zhlédli zdravici předsedkyně IFLA Glòrie Peréz-Salmerónové a s prezentací o budoucnosti knihoven vystoupil PhDr. Vít Richter. Kulatého stolu se jako hlavní řečníci zúčastnili:

  • Mgr. Miroslav Kašný, člen rady Zlínského kraje pro kulturu, památkovou péči, církve, mládež a sport;

  • MUDr. Miroslav Adámek, primátor města Zlína;

  • PhDr. Vít Richter, ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny ČR;

  • PhDr. Zdeňka Friedlová, ředitelka Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně;

  • Ing. Vojtěch Ryza, starosta obce Lidečko a předseda Spolku pro obnovu venkova Zlínského kraje;

  • Mgr. Radovan Jančář, ředitel Knihovny Bedřicha Beneše Buchlovana Uherské Hradiště.

Pořadem jako moderátor provázel Mgr. Pavel Nášel, vedoucí Městské knihovny Fryšták.

Účastníci v kavárně
Účastníci v kavárně

Pohled na panelisty, hovoří primátor Miroslav Adámek
Pohled na panelisty, hovoří primátor Miroslav Adámek

Do diskuze se intenzivně zapojili také další účastníci pořadu, mj. spisovatel Antonín Bajaja, MgA. Petr Michálek, ředitel Městského divadla Zlín, a Mgr. David Valůšek, ředitel Státního okresního archivu Zlín. Celkem se panelové diskuze zúčastnilo přes 70 osob.

Diskuze, hovoří David Valůšek
Diskuze, hovoří David Valůšek

„V současnosti stojíme na křižovatce, kdy dochází na jedné straně k odlivu uživatelů od klasických knihovních služeb k volně dostupným elektronickým informačním zdrojům a na druhé straně stoupá počet návštěvníků vzdělávacích a kulturních akcí pořádaných knihovnami. Na tyto skutečnosti knihovny musí reagovat. Musíme být schopni držet krok s vývojem informační společnosti, přizpůsobit se novým způsobům komunikace a především nabídnout našim uživatelům přidanou hodnotu v podobě nadstandardních služeb a celoživotního vzdělávání,“ uvedla PhDr. Zdeňka Friedlová.

Mgr. Miroslav Kašný zdůraznil „nezastupitelnou a přetrvávající roli knihoven jako kulturních a společenských center, garantů kultury, kvality a vzdělanosti“. Primátor Miroslav Adámek s Vojtěchem Ryzou se shodli na tom, že starostové chtějí od knihoven slyšet podněty a rádi se seznámí s příklady dobře fungujících knihoven, které poskytují svým uživatelům příjemné prostředí k setkávání, trávení volného času i komunitním aktivitám. Všichni diskutující potvrdili důležitost vzdělávací role knihovny, především v dnešní zkratkovité a uspěchané době, a zajímavé bylo i připomenutí oddechové role čtení, které podněcuje u čtenářů fantazii.

Pohled na panelisty, hovoří Vojtěch Ryza
Pohled na panelisty, hovoří Vojtěch Ryza

Diskuze, hovoří Antonín Bajaja
Diskuze, hovoří Antonín Bajaja

Po skončení oficiálního programu proběhla neformální diskuze. Účastníci hodnotili projekt Knihovna – věc veřejná jako smysluplný, líbila se prezentace dr. Richtera, zkontaktovali se odborní pracovníci kraje, měst, obcí a knihoven. V tomto ohledu byla akce také přínosná. V ohlasech zazněl i povzdech z knihoven pověřených regionálními funkcemi, že starostové stále neví, co od knihoven mají chtít, a stěžují si, že nemají příslušné informace, ačkoliv jim jsou v rámci metodických návštěv i seminářů pro starosty prezentovány. Je to tak, o knihovnách se málo mluví a metodická práce se na komunikaci se zřizovateli nejen malých knihoven musí zaměřovat. Propagace služeb knihoven v digitální době patří a bude patřit mezi velmi důležité činnosti.

Videozáznam diskuze je k dispozici na serveru YouTube:

Autorkou fotografií je Veronika Mrázová.

Diskuze Knihovna – věc veřejná v Karlovarském kraji

Krajská knihovna Karlovy Vary se jako všechny krajské knihovny zapojila do celostátního projektu Knihovna – věc veřejná, pořádaného SKIP a Sdružením knihoven ČR pod záštitou Asociace krajů ČR, Spolku pro obnovu venkova, Svazu měst a obcí ČR a s podporou Ministerstva kultury ČR.

Panelová diskuze k tomuto projektu se v Karlových Varech ve společenském sále Krajské knihovny Karlovy Vary konala 19. září 2018 odpoledne za účasti zástupců vedoucích pracovníků knihoven regionu a také jejich zřizovatelů jako diskutujících a samozřejmě knihovníků a odborné i laické veřejnosti v auditoriu. Hostem karlovarského odpoledne byl PhDr. Vít Richter, ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny ČR.

Úvodní prezentace Víta Richtera
Úvodní prezentace Víta Richtera

Diskuzního odpoledne se v Krajské knihovně Karlovy Vary zúčastnili:

  • Mgr. Daniela Seifertová, náměstkyně hejtmanky a radní pro kulturu Karlovarského kraje;

  • Ing. Josef Janů, radní Karlovarského kraje pro oblast regionálního rozvoje a informatiky;

  • Mgr. Jiří Klsák, náměstek primátora města Karlovy Vary;

  • PaedDr. Vratislav Emler, ředitel Krajské knihovny Karlovy Vary;

  • Mgr. Daniela Drobečková, ředitelka Městské knihovny Sokolov;

  • Zdeněk Janský, místostarosta města Hroznětín;

  • Pavel Hrysz, starosta obce Dolní Nivy, člen Svazu měst a obcí.

Celkový pohled (zleva: Radim Jehlík, Vít Richter, Vratislav Emler, Josef Janů, Daniela Seifertová, Jiří Klsák, Pavel Hrysz a Daniela Drobečková)
Celkový pohled (zleva: Radim Jehlík, Vít Richter, Vratislav Emler, Josef Janů, Daniela Seifertová, Jiří Klsák, Pavel Hrysz a Daniela Drobečková)

Všichni zúčastnění očekávali strohou odbornou debatu u příležitosti oslav 100 let od vzniku naší republiky a také hlavně 100 let od přijetí prvního knihovního zákona. Přestože se probíralo závažné téma směřování českého knihovnictví, bylo diskuzní odpoledne velmi příjemným setkáním odborníků a zejména knihovnické veřejnosti. K tomu jistě nemalou měrou své profesionality přispěl moderátor diskuze Radim Jehlík, vedoucí redakce Českého rozhlasu Karlovy Vary.

Zleva: Pavel Hrysz, Daniela Drobečková a Zdeněk Janský
Zleva: Pavel Hrysz, Daniela Drobečková a Zdeněk Janský

Mnoho prostoru bylo v diskuzi věnováno menším knihovnám a jejich problémům, otázkám jejich směřování a žádoucí přeměně knihoven na komunitní centra obcí. Knihovny bez rozdílu velikosti obce, v níž působí, by se totiž měly stát otevřeným místem pro spřízněné komunity, místem, které bude spojovníkem a partnerem aktivit těchto komunit v dané lokalitě.

Zleva: Josef Janů, Daniela Seifertová a Jiří Klsák
Zleva: Josef Janů, Daniela Seifertová a Jiří Klsák

Zástupci obcí, zřizovatelů knihoven, se shodli na tom, že rozhodujícím faktorem pro rozvoj knihovny a její expanzi do veřejného prostoru je zapálený knihovník. Zaznělo i to, že právě entuziasmus jdoucí z knihovny výrazně ovlivňuje náhled zřizovatele na důležitost knihovny a její roli ve společenském a spolkovém životě obce. Je jisté, že toto ale může být účinné jen tehdy, pokud si zřizovatel dovede představit, jak mu může být knihovna užitečná.

Diskuze se v Karlových Varech zúčastnili opravdu osvícení zřizovatelé, kterým jejich knihovna není lhostejná. Samozřejmě je nutné o zcela nezastupitelné roli knihovny v životě obce přesvědčit zejména ty, kteří její přínos zatím úplně nevidí a neuvědomují si skutečnost, že (jak v diskuzi přímo zaznělo) „pokud se daří knihovně, daří se i obci“.

Dalším detailně probíraným tématem bylo téma regionální historie a její uchovávání právě prostřednictvím knihoven. Diskutující se shodli, že knihovny by jistě měly být nositeli regionální historie.

Zleva: Radim Jehlík, Vít Richter, Vratislav Emler, Josef Janů, Daniela Seifertová, Jiří Klsák a Pavel Hrysz
Zleva: Radim Jehlík, Vít Richter, Vratislav Emler, Josef Janů, Daniela Seifertová, Jiří Klsák a Pavel Hrysz

Zleva: Josef Janů, Daniela Seifertová, Jiří Klsák a Pavel Hrysz
Zleva: Josef Janů, Daniela Seifertová, Jiří Klsák a Pavel Hrysz

V závěrečných shrnujících příspěvcích nejednou zaznělo, že při všech nabízených aktivitách by knihovny neměly zapomínat na svou základní funkci – výchovu ke čtenářství a popularizaci literatury.

Autorkou fotografií je Michaela Němcová z Krajské knihovny Karlovy Vary.

Diskuze Knihovna – věc veřejná v Ústeckém kraji

Dne 27. června 2018 v Ústí nad Labem proběhla veřejná panelová diskuze o budoucnosti českých knihoven. Tato akce byla součástí celorepublikového cyklu Knihovna – věc veřejná a proběhla v konferenčním sále Krajského úřadu Ústeckého kraje, zřizovatele Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem, která byla hlavním pořadatelem této akce. Diskuzi moderoval Tomáš Řehák, ředitel Městské knihovny v Praze a předseda Sdružení knihoven ČR.

Panelová diskuze Knihovna – věc veřejná v konferenčním sále Krajského úřadu Ústeckého kraje
Panelová diskuze Knihovna – věc veřejná v konferenčním sále Krajského úřadu Ústeckého kraje

Hlavními diskutéry u ústeckého kulatého stolu byli:

  • ředitel Odboru knihoven a literatury Ministerstva kultury ČR Milan Němeček;

  • ředitel Odboru vzdělávání Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR Jaroslav Faltýn;

  • náměstek hejtmana Ústeckého kraje Petr Šmíd;

  • radní Ústeckého kraje pro investice a majetek Ladislav Drlý;

  • vedoucí Odboru kultury a památkové péče Ústeckého kraje Adam Šrejber;

  • ředitelka Dobrovolnického centra v Ústí nad Labem Lenka Černá;

  • děkan Pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně Pavel Doulík;

  • ředitel Městské knihovny Děčín a člen výkonného výboru SKIP Ladislav Zoubek;

  • ředitelka Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem Jana Linhartová.

Panelisté
Panelisté

O tom, že lidem na Ústecku není budoucnost knihoven lhostejná, svědčí už fakt, že se kromě zmiňovaných devíti panelistů této diskuze zúčastnilo dalších 130 lidí z řad starostů, knihovníků, učitelů a zástupců dalších organizací.

Konkrétně se u ústeckého kulatého stolu hovořilo především o budoucnosti knihoven ve 21. století, dále o důležitosti mezirezortní spolupráce kultury a školství na všech úrovních a také o nutnosti ukotvení knihoven jako kulturních organizací ve strategických dokumentech měst a obcí a o možnostech jejich financování. Všichni zúčastnění se shodli, že knihovny i po sto letech zastávají nepostradatelnou úlohu v dnešní informační společnosti, a proto je třeba je nadále podporovat.

Tomáš Řehák, moderátor ústecké diskuze
Tomáš Řehák, moderátor ústecké diskuze

Účastníci diskuze měli po akci možnost vyplnit dotazník – této možnosti využila přibližně třetina z nich. Souhrnné výsledky jsou k dispozici na webu Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem.

I když od tohoto setkání uplynulo teprve několik měsíců, již nyní jsou patrné první úspěchy. Ústeckému kraji jako zřizovateli Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem se koncept této akce velice zalíbil, a tak bylo domluveno, že budou obdobné diskuze v Ústí nad Labem pořádány každý rok. Zároveň se krajské knihovně podařilo dojednat, že ji zřizovatel podpoří a pomůže jí s vytvořením publikace Knihovny Ústeckého kraje. Ta by měla být vydána v roce 2019 u příležitosti výročí prvního knihovního zákona z roku 1919. Tato publikace by měla sloužit k propagaci knihoven v Ústeckém kraji a měla by být dostupná v každé knihovně a infocentru v tomto regionu.

Za největší úspěch ústecké panelové diskuze lze však bezpochyby považovat začátek jednání mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Ministerstvem kultury ČR za účelem vzniku memoranda řešícího mezirezortní spolupráci obou těchto institucí. Veřejným knihovnám by vznik tohoto memoranda mohl otevřít dveře k úplně novým možnostem spolupráce se školami na propojování formálního a neformálního vzdělávání. V neposlední řadě by užší spolupráce zmiňovaných rezortů mohla knihovnám pomoci i k získání nových zdrojů k financování jejich činnosti.

Autorem fotografií je David Koleček ze Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem.

Už máte svůj čtenářský klub?

Se čtenářskými kluby jsem se shodou okolností setkala během čtrnácti dnů hned dvakrát. Poprvé jsem o této formě práce s dětským čtenářem slyšela v naší chomutovské knihovně, kam pánové z Místního akčního plánu vzdělávací soustavy na Chomutovsku pozvali na seminář Irenu Polákovou a Evu Bělinovou, zakladatelky projektu čtenářských klubů v České republice. Druhé moje setkání proběhlo 4. října 2018 v Národní knihovně ČR na semináři nazvaném Už máte svůj čtenářský klub?

Seminář nás pozval na čtyři návštěvy. První byla do města Olsztyn, odkud přijela Adrianna Walendziak, krajská koordinátorka celostátní projektu Čtenářské kluby v knihovnách v Polsku. Jejím úkolem je metodická pomoc při zakládání klubů, nákup a distribuce balíčků s potřebným počtem knihy, autorská čtení a distribuce metodických materiálů. V rámci celého Polska tuto činnost koordinuje a štědře financuje od roku 2007 Institut knihy. Pozvala nás ke stolu, kde sedává deset dospělých čtenářů, kteří se tu schází nad stejnou přečtenou knihou každý měsíc a povídají si o ní. Respektují přitom velmi důležitou roli vyškoleného moderátora a tato čtyři pravidla:

  • nekritizujeme vkus druhých;

  • každý je vítán;

  • knihu přečteme, i když se nám nelíbí;

  • respektujeme názor druhého.

Druhá návštěva nás zavedla do školního čtenářského klubu, ve kterém se děti scházejí jednou měsíčně, optimálně na 90 minut s paní učitelkou a knihovnicí. Při setkávání dodržují doporučené tři pilíře čtenářských klubů:

  • čti si v klubu knihu, kterou si vybereš;

  • odcházej domů s knihou, čti i mimo školu;

  • hovoř o tom, co jsi četl.

Jak může setkání s dětmi v klubu vypadat, nám ukázala Lucie Vrtalová, knihovnice v Obecní knihovně Chocerady. Při výkladu použila knihy, které jsou založeny na výtvarné složce autorů Terezy Říčanové, Miroslava Šaška a Dagmar Urbánkové.

Prohlížení výtvarně zajímavých knih při prezentaci Lucie Vrtalové
Prohlížení výtvarně zajímavých knih při prezentaci Lucie Vrtalové

Na třetí návštěvu – do Knihovny města Ostravy – nás s humorem sobě vlastním pozvala moderátorka čtenářského klubu Pavla Rudzká. V Ostravě se již 14 let schází dobrá parta nad knihami v angličtině. Balíčky s potřebným počtem knih pro členy klubu vybírá, nakupuje a půjčuje Britská rada (British Council) jako koordinátor projektu. Leckdy je proto velkým překvapením, co budou společně číst a hodnotit. Mezi účastníky našeho semináře nechala Pavla Rudzká kolovat svůj čtenářský deník, který nám přiblížil i to, že diskuze nad knihou může mít velké přesahy do témat a míst, ve kterých se děj knihy odehrává.

S pozvánkou do Fra Book Clubu přišel Ondřej Lipár, který společně s Jitkou Hanušovou každý měsíc na sociálních sítích a v newsletteru kavárny Café Fra ohlašuje jednu nově vydanou knihu, českou i překladovou prózu i poezii. Nad touto knihou se potom ve vyhlášeném termínu schází deset čtenářů a diskutuje o ní po dobu 45 minut. Potom přichází i autor nebo překladatel a zapojuje se do diskuze nad knihou. Každý zaplatí za místo 100 Kč, což je honorář pro hosta klubu. Moderátoři se nechali inspirovat britskými a americkými čtenářskými kluby a zčásti rovněž rozhlasovým BBC World Book Club.

Výběr knížek pro společnou aktivitu při čtecí dílně
Výběr knížek pro společnou aktivitu při čtecí dílně

Chvilka společného čtení

Chvilka společného čtení
Chvilka společného čtení

Pro Brity je letošní rok Národním rokem čtení a pro všechny čtyři přednášející byly aktivity na podporu čtenářství ve Velké Británii inspirací. Pojďme se inspirovat a zkusit to také.

Autorkou fotografií je Monika Havlasová z Knihovny města Mladá Boleslav.

Průzkumy

Co se půjčovalo ve veřejných knihovnách v roce 2017

Úvod

Novelou autorského zákona č. 122/2000 Sb. z roku 2006 byla Národní knihovně ČR uložena povinnost hradit kolektivním správcům (Dilia a Ochranná organizace autorská) odměny za půjčování autorských děl v knihovnách ČR ve výši 0,5 Kč za jednu absenční výpůjčku. Na základě statistických údajů o počtu výpůjček uskutečněných knihovnami se pravidelně provádí výpočet odměn za půjčování v uplynulém roce. Za rok 2017 byla takto uhrazena částka více než 21,4 milionů Kč s DPH. Kolektivní správce má současně povinnost vybranou částku rozúčtovat a předat jednotlivým autorům. Pro tento účel shromažďuje Národní knihovna ze vzorku 32 knihoven1 různých velikostí údaje o výpůjčkách v podobě ISBN. ISBN následně umožňuje dohledat v České národní bibliografii podrobné bibliografické údaje o půjčovaných dílech. Níže uvedená analýza vychází z dat, která byla shromážděna za rok 2017 a navazuje na analýzy vytvořené za roku 2011 až 2015, za rok 2016 analýza provedena nebyla2. Předmětem analýzy bylo 3 008 407 absenčních výpůjček (bez prolongací a evidovaných prezenčních výpůjček), které byly uskutečněny z 61 710 různých titulů. V roce 2017 bylo ve všech veřejných knihovnách registrováno cca 34,6 milionu primárních absenčních výpůjček. Uvedený vzorek tedy tvoří cca 8,7 % z celkového počtu výpůjček, které byly uskutečněny ve veřejných knihovnách provozovaných obcemi a kraji.

Jazyková skladba výpůjček v roce 2017

Půjčovaná díla (61 710 různých titulů) byla původně vytvořena v 64 různých jazycích. Jak uvádí tab. 1, největší podíl (53 %) představovala díla napsaná v angličtině, 31 % tvořila díla v češtině. Všechny ostatní jazyky tvořily pouze 16 %, přičemž největší podíl (6 %) měla díla německých autorů, následovala francouzská literatura se 3 % a slovenská literatura se 2 %. Všechny ostatní jazyky se potom pohybovaly již pod úrovní jednoho procenta.

Tab. 1: Jazyková skladba výpůjček (v roce 2017)

Jazyk

Počet půjčovaných děl

Podíl  v %

Výpůjčky podle jazyku originálu

Podíl v %

angličtina

32    790

53  %

1 589 118

53 %

čeština

19 341

31 %

1 065 721

35 %

němčina

3 464

6 %

111 607

4 %

francouzština

2 030

3 %

76 521

3 %

slovenština

955

2 %

62 712

2 %

ruština

427

1 %

17 122

1 %

španělština

449

1 %

25 640

1 %

polština

349

1 %

4 924

0 %

italština

353

1 %

7 967

0 %

švédština

359

1 %

9 520

0 %

ostatní

1 193

2 %

37 555

1 %

celkem

61 710

100 %

3 008 407

100 %

Trochu jiný pohled nám umožňuje analýza celkových výpůjček (3 008 407 výpůjček). Největší frekvenci (53 %) výpůjček zaznamenala díla britských a amerických autorů. Výpůjčky českých autorů tvořily 35 % z celkového počtu výpůjček, následovaly výpůjčky německých autorů a francouzských autorů, za nimi pak výpůjčky děl slovenských autorů. Následuje švédština, španělština, italština, polština a ruština. Ostatní jazyky tvořily necelé cca jedno procento výpůjček.

Jak ukazují grafy 1 a 2, v posledních dvou letech můžeme zaznamenat, že proporce mezi půjčováním děl v angličtině, češtině a ostatních jazycích se poměrně výrazně mění. U počtu půjčovaných děl zaznamenáváme růst titulů v češtině (o 3 %) a naopak pokles titulů v ostatních jazycích (o 4 %). Pokud jde o skladbu výpůjček, lze sledovat podstatný pokles zájmu o produkci v angličtině (o 11 %) a také pokles počtu výpůjček v ostatních jazycích (o 2 %). Oproti tomu se výrazně více půjčovala česká literatura (o 12 %). Pro tyto posuny nemáme zatím vysvětlení a bude zajímavé tyto trendy sledovat v budoucnu.

Graf 1: Původní jazyková skladba půjčovaných děl (podle let)
Graf 1: Původní jazyková skladba půjčovaných děl (podle let)

Graf 2: Jazyková skladba výpůjček podle jazyka originálu (podle let)
Graf 2: Jazyková skladba výpůjček podle jazyka originálu (podle let)

Půjčování nové a starší literatury

Další pohled na výpůjčky veřejných knihoven nám umožňuje analýza vypůjčených děl podle roku jejich vydání (viz graf 3). Z celkového počtu výpůjčených děl (61 069 různých titulů) bylo 52 % vydáno v posledních deseti letech. Pouze 48 % titulů připadlo na knihy vydané před 11 až 28 lety.

Graf 3: Podíl výpůjček a půjčovaných děl podle roku vydání (v roce 2017)
Graf 3: Podíl výpůjček a půjčovaných děl podle roku vydání (v roce 2017)

Při podrobnější analýze zjišťujeme, že největší počet děl vypůjčených v roce 2017 tvořila díla vydaná v letech 2017 až 2008, kdy se počet vypůjčených titulů pohyboval nad hodnotou tři tisíce titulů vydaných v určitém roce. Z grafu 4 je patrné, že přibližně po osmi až deseti letech zájem o starší tituly téměř rovnoměrně lineárně klesá a u roku 1990 je možné zaznamenat pouze 475 titulů, které byly v roce 2017 ve sledovaných knihovnách půjčeny alespoň jedenkrát3.

Graf 4: Počet půjčených děl podle roku vydání (v roce 2017)
Graf 4: Počet půjčených děl podle roku vydání (v roce 2017)

Ještě průkaznější je vliv stáří vydaných knih při sledování počtu výpůjček (viz graf 5). Plných 76 % výpůjček bylo realizováno z titulů vydaných v posledních deseti letech. Tituly se starším vročením se na počtu výpůjček podílely pouze 24 %. Při podrobnějším pohledu zjišťujeme, že největší počet výpůjček (405 tisíc) byl uskutečněn z titulů získaných v druhém roce po vydání knihy. Z tohoto hlediska můžeme pozorovat postupný vzestup zájmu o tituly vydané v běžném roce, v následujícím roce po vydání dosáhne objem vypůjčených titulů určitého vrcholu a potom následuje postupný pokles. O knihy vydané v roce 1990 byl po dvaceti osmi letech více než 66krát nižší zájem než o tituly vydané v roce 2016.

Graf 5: Výpůjčky podle roku vydání díla (v roce 2017)
Graf 5: Výpůjčky podle roku vydání díla (v roce 2017)

Analýza výpůjček z posledních šesti let (viz graf 6) ukazuje, že ve sledovaných knihovnách postupně narůstá objem starší části knihovního fondu vydaného před více než deseti lety (nárůst vypůjčených děl z 35 % v roce 2011 na 48 % v roce 2017). Naopak proporce celkového počtu výpůjček se až do roku 2015 příliš neměnila – objem výpůjček z fondu staršího než deset let se pohyboval v rozmezí 21 až 22 %4. V roce 2017 jsme ale zaznamenali dvouprocentní nárůst půjčování starší literatury.

Graf 6: Proporce půjčování nové a starší literatury (podle let)
Graf 6: Proporce půjčování nové a starší literatury (podle let)

Z tohoto hlediska je zdůvodnitelný standard pro doplňování knihovních fondů5, který považuje za optimum sedmiprocentní roční obnovu knihovního fondu. Zájem o starší tituly přirozeně klesá, ale je také odrazem samotného fungování veřejných knihoven, které provádějí průběžně aktualizaci svého knihovního fondu, tj. vyřazují starší, málo využívané tituly a nahrazují je novými přírůstky. Tímto způsobem postupně klesá objem nabídky starších titulů. Starší tituly si návštěvníci knihoven mohou objednat prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby z jiných (větších) knihoven, zejména krajských, které plní archivní funkci a garantují dostupnost literatury pro svůj kraj. Podmínkou ovšem je, aby systém uchování starší literatury i meziknihovních služeb dobře fungoval a knihovna si v rozpočtu rezervovala přiměřené finanční prostředky na úhradu poštovného.

Zajímavým údajem je také sledování průměrného obratu půjčovaných titulů (viz tab. 2). Je celkem přirozené, že nové přírůstky vykazují vyšší obrat než starší literatura. Z minulých analýz víme, že jsou podstatné rozdíly mezi průměrným obratem českých a zahraničních titulů, které se půjčují mnohem častěji. Jednoznačné vysvětlení tohoto jevu nemáme k dispozici, ale jedno se nabízí zcela přirozeně – do čestiny se překládají díla, která jsou úzkým výběrem z celkové zahraniční produkce. Většinou se jedná o díla, která jsou již ověřena čtenářskou oblibou a trhem v zahraničí, a to jim zajišťuje i vyšší oblibu v českém prostředí. Nové tituly ze zahraniční produkce mají také výrazně intenzivnější marketing než domácí produkce.

Tab. 2: Počet děl a počet výpůjček podle roku vydání (v roce 2017)

Rok

Počet děl

Počet výpůjček

Obrat

do 1990

475

6 128

13

1991

439

6 497

15

1992

638

7 434

12

1993

812

11 363

14

1994

990

13 633

14

1995

1 155

16 442

14

1996

1 285

18 915

15

1997

1 340

20 504

15

1998

1 497

27 483

18

1999

1 771

32 014

18

2000

2 063

41 868

20

2001

2 065

41 535

20

2002

2 189

50 973

23

2003

2 216

60 799

27

2004

2 417

66 401

27

2005

2 499

77 580

31

2006

2 758

95 801

35

2007

2 829

100 733

36

2008

3 310

134 085

41

2009

3 220

151 686

47

2010

3 215

155 316

48

2011

3 251

179 017

55

2012

3 184

193555

61

2013

3 060

208 299

68

2014

2 902

237 048

82

2015

2 692

299 050

111

2016

2 774

405 223

146

2017

4 023

284 507

71

Nejpůjčovanější čeští autoři

Jiný pohled na nejpůjčovanější knihy nám může zprostředkovat analýza nejpůjčovanějších autorů (viz tab. 3). V tomto pořadí není vždy rozhodující vydání jednoho bestselleru, ale často rozhoduje celkový počet vydaných děl. Stejně jako v předchozích letech byl i v roce 2017 nejpůjčovanějším českým autorem spisovatel historických románů Vlastimil Vondruška6 (41 430 výpůjček), který má ve fondech sledovaných knihoven 144 svých děl. S velkým odstupem následoval autor detektivek a literatury faktu Jan Bauer s 22 730 výpůjčkami (171 titulů). Na třetím místě se umístila autorka Hana Parkánová-Whitton (44 titulů bylo půjčeno 16 430krát). Tato trojice drží pozice nejpůjčovanějších autorů již od rok 2013. Na dalších místech nejpůjčovanějších spisovatelů převažují autoři literatury pro děti a mládež (Řeháčková, Pospíšilová) a autoři orientovaní na četbu pro ženy (Martínková, Jakoubková, Kubátová) a detektivky (Cimický, Češka, Cílek).

Tab. 3: Nejpůjčovanější čeští autoři (v roce 2017)

Pořadí

Autor – Dilia

Výpůjčky

Žánr

1

Vondruška Vlastimil

41 430

historická literatura

2

Bauer Jan

22 730

detektivky, literatura faktu

3

Parkánová-Whitton Hana

16 430

historická literatura, romány

4

Jakoubková Alena

14 566

literatura pro ženy

5

Martinková Hana

13 388

literatura pro ženy

6

Pospíšilová Zuzana

12 268

dětská literatura

7

Kubátová Taťána

10 313

literatura pro ženy

8

Češka Stanislav

9 559

detektivní romány

9

Řeháčková Věra

9 186

dětská literatura

10

Cimický Jan

9 077

detektivky, romány, literatura faktu

11

Niedl František

8 627

historická literatura

12

Viewegh Michal

8 621

romány

13

Cílek Roman

8 331

detektivky, literatura faktu

14

Pawlowská Halina

7 623

fejetony, povídky

15

Březinová Ivona

7 239

literatura pro děti a mládež

16

Horáková Naděžda

6 902

detektivky, romány, historické

17

Třeštíková Radka

5 201

romány

18

Devátá Ivanka

5 110

fejetony, vzpomínkové knihy

19

Beran Ladislav

4 996

detektivky

20

Ciprová Oldřiška

4 904

historická literatura

21

Štíplová Ljuba

4 824

dětská literatura, poezie

22

Francková Zuzana

4 618

dívčí romány, cestopisy, kuchařky

23

Fojtová Věra

4 504

detektivní romány

24

Hanibal Jiří

4 377

historické romány

25

Žáček Jiří

4 335

dětská literatura

26

Uher František

3 998

dětská literatura

27

Kratochvíl Miloš

3 851

dětská literatura

28

Braunová Petra

3 699

literatura pro děti a mládež

29

Nesvadbová Barbara

3 670

literatura pro ženy

30

Vašíček Arnošt

3 644

literatura faktu, záhady

Když se podíváme na to, jak se měnilo pořadí oblíbenosti v posledních pěti letech, musíme konstatovat, že k žádným podstatným změnám nedochází. Tab. 4 dokládá, že skupina přibližně deseti nejpůjčovanějších autorů se příliš nemění, ale na dalších místech dochází k postupným změnám pořadí. Můžeme například sledovat vzestup autora detektivní literatury Stanislava Češky, autora historické literatury Františka Niedla, ale také Haliny Pawlovské nebo Radky Třeštíkové. Pokles naopak zaznamenávají výpůjčky děl Michala Viewegha (z třetího místa v roce 2011 se v roce 2017 přesunul na místo dvanácté). Z první třicítky nejpůjčovanější autorů v průběhu let zmizel například Karel Čapek, Pavel Šrut, Josef Škvorecký nebo Milan Kundera.

Tab. 4: Nejpůjčovanější čeští autoři (srovnání let 2011 až 2017)

Pořadí

2017

2015

2014

2013

2012

2011

1

Vondruška Vlastimil

Vondruška Vlastimil

Vondruška Vlastimil

Vondruška Vlastimil

Vondruška Vlastimil

Vondruška, Vlastimil

2

Bauer Jan

Bauer Jan

Bauer Jan

Bauer Jan

Řeháčková Věra

Řeháčková Věra

3

Parkánová-Whitton Hana

Parkánová-Whitton Hana

Parkánová-Whitton Hana

Parkánová-Whitton Hana

Viewegh Michal

Viewegh Michal

4

Jakoubková Alena

Martinková Hana

Körnerová Hana Marie

Řeháčková Věra

Francková Zuzana

Kubátová Táňa

5

Martinková Hana

Jakoubková Alena

Řeháčková Věra

Körnerová Hana Marie

Kubátová Taťána

Körnerová Hana Marie

6

Pospíšilová Zuzana

Kubátová Taťána

Viewegh Michal

Viewegh Michal

Körnerová, Hana Marie

Rottová Inna

7

Kubátová Taťána

Řeháčková Věra

Kubátová Taťána

Francková Zuzana

Fuchsová Irena

Stínil Luděk

8

Češka Stanislav

Pospíšilová Zuzana

Jakoubková Alena

Kubátová Taťána

Bauer Jan

Žáček Jiří

9

Řeháčková Věra

Viewegh Michal

Francková Zuzana

Cimický Jan

Březinová Ivona

Štíplová Ljuba

10

Cimický Jan

Cimický Jan

Pospíšilová Zuzana

Fuchsová Irena

Cimický Jan

Obermannová Irena

11

Niedl František

Březinová Ivona

Cimický Jan

Březinová Ivona

Rottová Inna

Kratochvíl Miloš

12

Viewegh Michal

Devátá Ivanka

Březinová Ivona

Jakoubková Alena

Obermannová Irena

Uher František

13

Cílek Roman

Rottová Inna

Rottová Inna

Rottová Inna

Jakoubková Alena

Vašíček Arnošt

14

Pawlowská Halina

Cílek Roman

Devátá Ivanka

Pospíšilová Zuzana

Cílek Roman

Nosková Věra

15

Březinová Ivona

Niedl František

Štíplová Ljuba

Štíplová Ljuba

Žáček Jiří

Nesvadbová Barbara

16

Horáková Naděžda

Francková Zuzana

Fuchsová Irena

Obermannová Irena

Devátá Ivanka

Rudiš Jaroslav

17

Třeštíková Radka

Češka Stanislav

Čapek Karel

Žáček Jiří

Stínil Luděk

Klíma, Ivan

18

Devátá Ivanka

Žáček Jiří

Cílek Roman

Kratochvíl Miloš

Čapek Karel

Steklač Vojtěch

19

Beran Ladislav

Horáková Naděžda

Horáková Naděžda

Cílek Roman

Vašíček Arnošt

Řezníčková Daniela

20

Ciprová Oldřiška

Štíplová Ljuba

Žáček Jiří

Čapek Karel

Kratochvíl Miloš

Šmíd Zdeněk

21

Štíplová Ljuba

Čapek, Karel

Niedl František

Horáková Naděžda

Uher František

Kundera Milan

22

Francková Zuzana

Fuchsová Irena

Braunová Petra

Uher František

Štíplová Ljuba

Švandrlík Miloslav

23

Fojtová Věra

Kratochvíl Miloš

Češka Stanislav

Devátá Ivanka

Čtvrtek Václav

Nepil František

24

Hanibal Jiří

Braunová Petra

Kratochvíl Miloš

Braunová Petra

Braunová Petra

Škvorecký Josef

25

Žáček Jiří

Fojtová Věra

Obermannová Irena

Holcová Milena

Formanová Martina

Longinová Helena

26

Uher František

Nesvadbová Barbara

Monyová Simona

Formanová Martina

Brabcová Eva

Novák Tomáš

27

Kratochvíl Miloš

Obermannová Irena

Uher František

Nesvadbová Barbara

Nesvadbová Barbara

Rudolf Stanislav

28

Braunová Petra

Holcová Milena

Nesvadbová Barbara

Nosková Věra

Nosková Věra

Žamboch Miroslav

29

Nesvadbová Barbara

Uher František

Čtvrtek Václav

Stínil Luděk

Holcová Milena

Zamora Juan

30

Vašíček Arnošt

Vašíček Arnošt

Holcová Milena

Niedl František

Březinová Anna

Šrut Pavel

Nejpůjčovanější knihy českých autorů

Přehled o nejpůjčovanějších knihách českých autorů v roce 2017 podává tab. 5. První příčka patří knize Bábovky od Radky Třeštíkové (2 100 výpůjček), vydaná v roce 2016. Bábovky tak zlomily několikaletou hegemonii románu Žítkovké bohyně od Kateřiny Tučkové vydané roku 2012 (první místo od roku 2013), který tentokráte klesl na páté místo. Druhým nejpůčovanějším titulem byl dvojromán Patrika Hartla Okamžiky štěstí z roku 2016 (1 881 výpůjček). Zdá se, že Patrik Hartl se stal pro návštěvníky veřejných knihoven novou čtenářskou hvězdou, protože starší kniha Malý pražský erotikon (vydáno v roce 2014, 1 627 výpůjček) a humoristický román Prvok, Šampón, Tečka a Karel (vydáno v roce 2012, 1 602 výpůjček) se umístily na třetím a čtvrtém místě. Stálicí nejpůjčovanějších českých knih je stále starší titul Eduarda Petišky Staré řecké báje a pověsti (1 054 výpůjček), který těží z toho, že se jedná o doporučovaný či povinný titul školní četby. V dalším pořadí nalézáme tři nové tituly autorské dvojice Vlastimil Vondruška a Alena Vondrušková Dobronínské morytáty, Jáchymovší démoni, Nitranská brána smrti. Do první desítky nejpůjčovanějších titulů se dostala také nová kniha Terezy Boučkové Život je nádherný (vydáno v roce 2016). Do první dvacítky nejpůjčovanějších knih patří ještě zkušená představitelka ženské četby Alena Jakoubková s novějšími tituly Miluju tě... i s natáčkamaKdo jinému jámu kopá, sám do manželství padá i starší tituly Vlastimila Vondrušky Ještě že nejsem kat a Ulička hanby. Z fenoménu povinné či doporučované četby těží stále Ladislav Fuchs na dvacátém místě se Spalovačem mrtvol (978 výpůjček). Najdeme zde i dva starší tituly Radky Třeštíkové To prší moře (vydáno v roce 2015) a Dobře mi tak (vydáno v roce 2014). Zajímavým jevem výpůjček roku 2017 je, že se mezi nejpůjčovanějšími tituly neobjevila žádná kniha z katagorie dětské četby, pomineme-li starší titul Staré řecké báje a pověsti.

Tab. 5: Nejpůjčovanější knihy českých autorů (v  roce 2017)

Pořadí

Název

Autor

Počet výpůjček

1

Bábovky

Třeštíková Radka

2  100

2

Okamžiky štěstí

Hartl Patrik

1 881

3

Malý pražský erotikon

Hartl Patrik

1 627

4

Prvok, Šampón, Tečka a Karel

Hartl Patrik

1 602

5

Žítkovské bohyně

Tučková Kateřina

1 531

6

Staré řecké báje a pověsti

Petiška Eduard

1 354

7

Dobronínské morytáty

Vondrušková Alena; Vondruška Vlastimil

1 337

8

Jáchymovští démoni

Vondrušková Alena; Vondruška Vlastimil

1 298

9

Nitranská brána smrti

Vondrušková Alena; Vondruška Vlastimil

1 200

10

Život je nádherný

Boučková Tereza

1 146

11

Mrtvý posel

Vondrušková Alena; Vondruška Vlastimil

1 120

12

To prší moře

Třeštíková Radka

1 113

13

Ten, kdo tě miloval

Poledňáková Marie

1 096

14

Miluju tě... i s natáčkama

Jakoubková Alena

1 080

15

Melouch

Viewegh Michal

1 058

16

Ještě že nejsem kat

Vondrušková Alena; Vondruška Vlastimil

1 037

17

Dobře mi tak

Třeštíková Radka

1 031

18

Kdo jinému jámu kopá, sám do manželství padá

Jakoubková Alena

1015

19

Ulička hanby

Vondruška Vlastimil

1 005

20

Spalovač mrtvol

Fuks Ladislav

978

Srovnání údajů za poslední roky nabízí tab. 6.

Tab. 6: Nejpůjčovanější knihy českých autorů (srovnání let 2011 až 2017)

Pořadí

2017

2015

2014

2013

2012

2011

1

Třeštíková Radka: Bábovky

Tučková Kateřina: Žítkovské bohyně

Tučková Kateřina: Žítkovské bohyně

Tučková Kateřina: Žítkovské bohyně

Viewegh Michal: Mafie v Praze

Viewegh Michal: Biomanželka

2

Hartl Patrik: Okamžiky štěstí

Denemarková Radka: MY 2

Viewegh Michal: Můj život po životě

Viewegh Michal: Mráz přichází z Hradu

Petiška Eduard: Staré řecké báje a pověsti

Petiška Eduard: Staré řecké báje a pověsti

3

Hartl Patrik: Malý pražský erotikon

Martinková Hana: Pán hor 1.

Monyová Simona: Srdceboly

Viewegh Michal: Mafie v Praze

Čapek Karel: Matka

Viewegh Michal: Román pro muže

4

Hartl Patrik: Prvok, Šampón, Tečka a Karel

Vondruška Vlastimil: Husitská epopej I.

Petiška Eduard: Staré řecké báje a pověsti

Formanová Martina: Snědla dětem sladkosti

Obermannová Irena: Tajná kniha

Viewegh Michal: Báječná léta pod psa

5

Tučková Kateřina: Žítkovské bohyně

Petiška Eduard: Staré řecké báje a pověsti

Vondruška Vlastimil: Ulička hanby

Vondruška Vlastimil: Králův dluh

Körnerová, Hana Marie: Pán hor

Vondruška Vlastimil: Apage Satanas!

6

Petiška Eduard: Staré řecké báje a pověsti

Whitton Hana: Anežka Česká: cesta lásky a víry hrdé Přemyslovny

Vondruška Vlastimil: Msta písecké panny

Vondruška Vlastimil: Krev na kapradí

Formanová Martina: Nevěra po americku

Pavel Ota: Smrt krásných srnců

7

Vondrušková Alena; Vondruška Vlastimil: Dobronínské morytáty

Vondruška Vlastimil: Ještě že nejsem kat

Čapek Karel: Dášeňka čili život štěněte

Vondruška Vlastimil: Přemyslovská epopej

Pavel Ota: Smrt krásných srnců

Kubátová Táňa: Převozníci

8

Vondrušková Alena; Vondruška Vlastimil: Jáchymovští démoni

Vondruška Vlastimil: Smrt ve Vratislavi

Monyová Simona: Blonďatá stíhačka

Martinková Hana: Dokud se budeš smát

Svěrák Zdeněk: Nové povídky

Hrabal Bohumil: Tři novely

9

Vondrušková Alena; Vondruška Vlastimil: Nitranská brána smrti

Vondruška Vlastimil: Ďáblův sluha

Jakoubková Alena: Můžeš-li se vdát dnes, neodkládej to na zítřek

Viewegh Michal: Biomanželka

Nesvadbová Barbara: Borůvky - muži jsou skvělý doplněk

Keleová- Vasilková Táňa-Nataša

10

Boučková Tereza: Život je nádherný

Vondruška Vlastimil: Ulička hanby

Vondruška Vlastimil: Přemyslovská epopej IV. – Král básník

Vondruška Vlastimil: Osmanský tábor

Vondruška Vlastimil: Prokletí brněnských řeholníků

Nesvadbová Barbara: Brusinky

Nejpůjčovanější zahraniční autoři

V tab. 7 přibližujeme nejpůjčovanější zahraniční autory. První místo opět patří autorce romantických a detektivních románů Noře Robertsové (51 076 výpůjček, 151 zastoupených děl), píšící také pod pseudonymem J. D. Robb a Sara Hardesty. Robertsová této kategorii vládne již od roku 2012. Druhá v pořadí skončila autorka historické ságy Dynastie Morlandů Cynthia Harrod-Eaglesová (42 961 výpůjček, 104 zastoupených děl). Na dalších místech s ručitými obměnami pořadí nalézáme slovenskou autorku ženské četby Táňu Keleovou-Vasilkovou (25 619 výpůjček, 39 zastoupených děl), klasickou autorku literatury pro ženy Daniellu Steelovou (23 717 výpůjček, 162 zastoupených děl), autora detektivek Jamese Pattersona a spoluautora Michaela Ledwidge (22 787 výpůjček, 76 děl). Opět jsou velmi silně zastoupeni autoři literatury pro děti a mládež, např. rakouský spisovatel Thomas Brezina (18 364 výpůjček, 149 zastoupených děl), autor Deníku malého poseroutky Jeff Kinney (16 075 výpůjček), Joanne K. Rowlingová (16 895 výpůjček) nebo autor komiksů Matt Groening. Mezi převážně americkými a britskými autory se opět prosadila další slovenská autorka ženské četby Eva Urbaníková, ale také slovenský autor detektivek Dominik Dán. Mezi první třicítkou najdeme známé autory detektivní literatury (např. Jo Nesbø, Agatha Christie, H. Higginsová Clarková, Jeffery Deaver, Peter May, Lars Kepler nebo Stephen King). Mezi první třicítkou nejpůjčovanějších autorů jsou také opět stálice ženské četby Jude Deveraux, Joy Fieldingová, Sandra Brownová a Barbara Cartlandová.

Tab. 7: Nejpůjčovanější zahraniční autoři (v roce 2017)

Pořadí

Autor

Počet výpůjček

Jazyk originálu

Žánr

1

Roberts Nora + Robb J. D.

51 076

angličtina

literatura pro ženy, detektivky

2

Harrod-Eagles Cynthia

42 961

angličtina

romantické romány

3

Keleová-Vasilková Táňa

25 619

slovenština

společenské romány

4

Steel Danielle

23 717

angličtina

literatura pro ženy

5

Patterson James; Tebbetts Christopher

22 787

angličtina

detektivní romány

6

Brezina Thomas

18 364

němčina

dětská literatura

7

Brown Sandra

18 351

angličtina

literatura pro ženy

8

Rowling Joanne K.

16 895

angličtina

literatura pro děti a mládež, fantasy

9

Kinney Jeff

16 075

angličtina

dětská literatura

10

Nesbø Jo

15 828

norština

detektivní romány, literatura pro děti

11

Cartland Barbara

15 474

němčina

literatura pro ženy

12

Clark Mary Higgins; Clark Carol Higgins

15 070

angličtina

detektivní romány

13

Christie Agatha

12 684

angličtina

detektivní romány

14

Jackson Lisa

12 070

angličtina

literatura pro ženy

15

Quick Amanda

11 995

angličtina

romány pro ženy

16

Fielding Joy

11 315

angličtina

romány, thrillery

17

Deaver Jeffery

10 787

angličtina

detektivky, thrillery

18

Deveraux Jude

9 974

angličtina

historické romány, romány pro ženy

19

King Stephen

8 400

angličtina

horrory, thrillery

20

Urbaníková Eva

8 311

slovenština

romány pro ženy

21

Howard Linda

8 176

angličtina

romantická literatury

22

Kessler Leo

8 150

angličtina

válečné romány

23

Wood Barbara

8 106

angličtina

historické, romantické romány

24

Groening Matt

8 063

angličtina

komiks, děti

25

Kleypas Lisa

7 623

angličtina

milostné, historické romány

26

Moyes Jojo

7 502

angličtina

romantické romány

27

Dán Dominik

7 491

slovenština

detektivní romány

28

May Peter

7 449

angličtina

detektivní romány

29

Kepler Lars

7 350

švédština

detektivní romány

30

Coulter Catherine

7 085

angličtina

romantické a historické romány

Stejně jako u charakteristiky českých autorů platí, že skupina nejpopulárnějších a nejčtenějších zahraničních autorů zůstává v podstatě beze změny a v průběhu posledních sedmi letech došlo jen k  dílčím meziročním posunům (viz tab. 8).

Tab. 8: Nejpůjčovanější zahraniční autoři (srovnání let 2011 až 2017)

Pořadí

2017

2015

2014

2013

2012

2011

1

Roberts Nora+Robb J. D.

Roberts Nora

Roberts Nora

Roberts Nora

Harrod-Eagles Cynthia

Steel Danielle

2

Harrod-Eagles Cynthia

Patterson James; Ledwidge Michael

Harrod-Eagles Cynthia

Harrod-Eagles Cynthia

Harris Charlaine

Brown Sandra

3

Keleová-Vasilková Táňa

Brezina Thomas

Steel Danielle

Steel Danielle

Roberts Nora

McBain Ed

4

Steel Danielle

Keleová-Vasilková Táňa

Brezina, Thomas

Brezina, Thomas

Steel Danielle

Rowling Joanne K.

5

Patterson James; Tebbetts Christopher

Brown Sandra

Brown Sandra

Brown Sandra

Brown Sandra

King Stephen

6

Brezina Thomas

Clark Mary Higgins

Keleová Vasilková Táňa

Christie Agatha

Coulter Catherine

Goscinny René

7

Brown Sandra

Christie Agatha

Christie Agatha

Coulter Catherine

Patterson James

Plaidy Jean

8

Rowling Joanne K.

Cartland Barbara

Clark Mary Higgins

Keleová-Vasilková Táňa

Cartland Barbara

Francis Dick

9

Kinney Jeff

Kinney Jeff

Cartland Barbara

Clark Mary Higgins

Clark Mary Higgins

Pratchett Terry

10

Nesbø Jo

Nesbø, Jo

Coulter Catherine

Cartland Barbara

Brezina, Thomas

Meyer Stephenie

11

Cartland Barbara

Steel Danielle

Deveraux Jude

Patterson James

Christie Agatha

Deveraux Jude

12

Clark Mary Higgins; Clark Carol Higgins

Deveraux Jude

Fielding Joy

Fielding Joy

Fielding Joy

McClure Ken

13

Christie Agatha

Rowling Joanne K.

Patterson James

Wilson Jacqueline

Keleová-Vasilková Táňa

Coulter Catherine

14

Jackson Lisa

Fielding Joy

Jackson Lisa

McBain Ed

McBain Ed

Larsson Stieg

15

Quick Amanda

Deaver Jeffery

Deaver Jeffery

Deveraux Jude

Lowell Elizabeth

Wood Barbara

16

Fielding Joy

Jackson Lisa

Davis Jim

Deaver Jeffery

Deveraux Jude

Deary Terry

17

Deaver Jeffery

Coulter Catherine

Wilson Jacqueline

Meadows Daisy

Plaidy Jean

McCombie Karen

18

Deveraux Jude

Kleypas Lisa

Kinney Jeff

Smith L. J.

Deaver Jeffery

Shan Darren

19

King Stephen

King Stephen

McBain Ed

Lowell Elizabeth

Jackson Lisa

Keleová-Vasilková Táňa

20

Urbaníková Eva

Howard Linda

Rowling Joanne K.

Howard Linda

Rowling Joanne K.

Collins Jackie

21

Howard Linda

McBain Ed

Kessler Leo

Jackson Lisa

Wilson Jacqueline

Urbaníková Eva

22

Kessler Leo

Kessler Leo

Howard Linda

Wood Barbara

Howard Linda

Smith L. J.

23

Wood Barbara

Davis Jim

King Stephen

King Stephen

Francis, Dick

Lewis C. S.

24

Groening Matt

Groening Matt

Wood Barbara

Plaidy Jean

King Stephen

Laurens Stephanie

25

Kleypas Lisa

Urbaníková Eva

Meadows Daisy

Cabot Meg

Meadows Daisy

Reichs Kathy

26

Moyes Jojo

Quick Amanda

Lowell Elizabeth

Rowling Joanne K.

Small Bertrice

Shakespeare William

27

Dán Dominik

Meadows Daisy

Nesbø Jo

Garwood Julie

Cabot Meg

Scheffler Ursel

28

May Peter

Lowell Elizabeth

Kleypas Lisa

Smith Wilbur A.

Drake Shannon

Kinney Jeff

29

Kepler Lars

Smith Wilbur A.

Smith Wilbur A.

Kinney Jeff

Smith L. J.

Mead Richelle

30

Coulter Catherine

Garwood Julie

Garwood Julie

Parker Robert B.

Wood Barbara

Cartland Barbara

Nejpůjčovanější knihy zahraničních autorů

O nejpůjčovanější titul zahraniční (překladové) literatury (viz tab. 9) se opět zasloužily děti. Určitým překvapením ale je, že se tak stalo s titulem Harry Potter a kámen mudrců (2 429 výpůjček) autorky Joanne K. Rowlingové. V posledních letech byly náznaky, že fenomén Harryho Pottera ztrácí na síle, ale zdá se, že tomu tak nakonec není, protože další čtyři díly této ságy najdeme v první třicítce. Na druhém místě nalézáme novou detektivku Dívka ve vlaku od Pauly Hawkinsové (2 111 výpůjček), která je těsně následována klasickým dílem Georga Orwella Farma zvířat (1 906 výpůjček), které se na předních pozicích drží od roku 2014. Příčinou zvýšené obliby tohoto dnes již klasického díla může být nové vydání, ale možná zde také zapůsobil efekt doporučované četby pro mládež. Potom již následují jednotlivé díly Deníku malého poseroutky od Jeffa Kinneye (1 903 výpůjček). Další díly publikace tohoto autora dětské literatury se také pohybovaly na předních pozicích v žebříčku nejpůjčovanějších knih. Na jedenáctém místě se překvapivě objevil Lakomec od Molièra (1 509 výpůjček), zřejmě jako dopad doporučované četby. Velmi úspěšně si vedou knihy slovenské autory Táni Keleové-Vasilkové Vůně života (1 524 výpůjček), Co to bude (1 313 výpůjček), Touhy (1 311 výpůjček), Kouzlo všednosti (1 284 výpůjček) a Lék na smutek (1 260 výpůjček). Do stejného žánru patří novější tituly Jojo Moyesové Než jsem tě poznala (1 487 výpůjček), Život po tobě (1 484 výpůjček) a Jeden plus jedna (1 251 výpůjček) nebo dívčí četba Malá baletka od Bussell Darceyové (1 437 výpůjček). Mezi nejpůjčovanějšími tituly se stále drží detektivky Sněhulák (1 294 výpůjček) a Krev na sněhu (1267 výpůjček) Jo Nesbøa a také Lovec králíků (1 316 výpůjček) Larse Keplera.

Z nejpůjčovanějších knih zmizelo několik bestsellerů minulé doby (viz srovnání v tab. 10), např. fantasy Georga R. R. Martina Hra o trůny ze série Píseň ledu a ohně, bestseller Jonase Jonassona Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel nebo několikadílná detektivka Stiega Larssona Muži, kteří nenávidí ženy. Zájem také opadl a erotickou šarádu E. L. Jamesové Padesát odstínů…

Tab. 9: Nejpůjčovanější knihy zahraničních autorů (v roce 2017)

Pořadí

Počet výpůjček

Autor

Název

Jazyk originálu

Nakladatel

Rok vyd.

1

2 429

Rowling Joanne K.

Harry Potter a kámen mudrců

angličtina

Albatros

2000

2

2 111

Hawkins Paula

Dívka ve vlaku

angličtina

Ikar

2015

3

1 960

Orwell George

Farma zvířat

angličtina

Aurora

2004

4

1 903

Kinney Jeff

Deník malého poseroutky: Ošklivá pravda

angličtina

CooBoo

2011

5

1 768

Rowling Joanne K.

Harry Potter a tajemná komnata

angličtina

Albatros

2000

6

1 696

Kinney Jeff

Deník malého poseroutky: Zápisky Grega Heffleyho

angličtina

Albatros

2009

7

1 562

Kinney Jeff

Deník malého poseroutky: Poslední kapka

angličtina

CooBoo

2010

8

1 541

Kinney Jeff

Deník malého poseroutky: Rodrick je king

angličtina

CooBoo

2014

9

1 539

Rowling Joanne K.

Harry Potter a vězeň z Azkabanu

angličtina

Albatros

2001

10

1 524

Keleová-Vasilková Táňa

Vůně života

slovenština

Noxi

2016

11

1 509

Molière

Lakomec

francouzština

Artur

2008

12

1 499

Kinney Jeff

Deník malého poseroutky: Fakt smůla

angličtina

CooBoo

2014

13

1 487

Moyes Jojo

Než jsem tě poznala

angličtina

Ikar

2013

14

1 484

Moyes Jojo

Život po tobě

angličtina

Ikar

2016

15

1 437

Bussell Darcey

Malá baletka

angličtina

Mladá fronta

2014

16

1 429

Harrod-Eagles Cynthia

Království snů (Dynastie Morlandů, díl 26)

angličtina

Euromedia Group, a.s. - Knižní klub

2004

17

1 426

Keleová-Vasilková Táňa

Nikdy

slovenština

Noxi

2012

18

1 390

Kinney Jeff

Deník malého poseroutky: Psí život

angličtina

CooBoo

2011

19

1 319

Kinney Jeff

Deník malého poseroutky 6: Ponorková nemoc

angličtina

CooBoo

2012

20

1 316

Kepler Lars

Lovec králíků

švédština

Host

2017

21

1 314

Kinney Jeff

Deník malého poseroutky: Páté kolo u vozu

angličtina

CooBoo

2013

22

1 313

Keleová-Vasilková Táňa

Co to bude

slovenština

Noxi

2015

23

1 311

Keleová-Vasilková Táňa

Touhy

slovenština

Noxi, s.r.o.

2016

24

1 294

Nesbø Jo

Sněhulák

norština

Kniha Zlin

2012

25

1 284

Keleová-Vasilková Táňa

Kouzlo všednosti

slovenština

Noxi, s.r.o.

2015

26

1 267

Nesbø Jo

Krev na sněhu

norština

Kniha Zlin

2015

27

1 265

Rowling Joanne K.

Harry Potter a prokleté dítě

angličtina

Albatros

2016

28

1 260

Keleová-Vasilková Táňa

Lék na smutek

slovenština

Noxi

2014

29

1 251

Moyes Jojo

Jeden plus jedna

angličtina

Ikar

2016

30

1 243

Rowling Joanne K.

Harry Potter a Ohnivý pohár

eng

Albatros

2001

Tab. 10: Nejpůjčovanější knihy zahraničních autorů (srovnání let 2011 až 2017)

Pořadí

2017

2015

2014

2013

2012

2011

1

Rowling Joanne K.: Harry Potter a kámen mudrců

Kinney Jeff: Deník malého poseroutky: Ošklivá pravda

Kinney Jeff: Deník malého poseroutky: Ošklivá pravda

James E. L.: Fifty Shades of Grey: Padesát odstínů šedi

Coelho Paulo: Alchymista

Larsson Stieg: Muži, kteří nenávidí ženy

2

Hawkins Paula: Dívka ve vlaku

Orwell George: Farma zvířat

James E. L.: Fifty Shades of Grey: Padesát odstínů šedi

Larsson Stieg-Muži, kteří nenávidí ženy

Larsson Stieg: Muži, kteří nenávidí ženy

Rowling Joanne K.: Harry Potter a kámen mudrců

3

Orwell George: Farma zvířat

Smith Wilbur A.: Řeka bohů

Orwell George: Farma zvířat

Kinney Jeff: Deník malého poseroutky: Zápisky Grega Heffleyho

Harrod-Eagles Cynthia: Roztančená léta

Kinney Jeff: Deník malého poseroutky: Zápisky Grega Heffleyho

4

Kinney Jeff: Deník malého poseroutky: Ošklivá pravda

Martin George R. R.: Píseň ledu a ohně. Hra o trůny

Rowling Joanne K.: Harry Potter a kámen mudrců

Larsson Stieg: Dívka, která kopla do vosího hnízda

Rowling Joanne K.: Harry Potter a kámen mudrců

Larsson Stieg: Dívka, která si hrála s ohněm

5

Rowling Joanne K.: Harry Potter a tajemná komnata

Rowling Joanne K.: Harry Potter a kámen mudrců

Brown Dan: Inferno

Keleová-Vasilková Táňa: Nikdy

Harrod-Eagles Cynthia: Hraběnka

Larsson Stieg: Dívka, která kopla do vosího hnízda

6

Kinney Jeff: Deník malého poseroutky: Zápisky Grega Heffleyho

Kinney Jeff: Deník malého poseroutky: Rodrick je king

Nesbø Jo: Sněhulák

Larsson Stieg: Dívka, která si hrála s ohněm

Larsson Stieg: Dívka, která kopla do vosího hnízda

Meyer Stephenie: Stmívání

7

Kinney Jeff : Deník malého poseroutky: Poslední kapka

Kinney Jeff: Deník malého poseroutky: Zápisky Grega Heffleyho

Harrod-Eagles Cynthia: Napoleon přichází

Kepler, Lars: Svědkyně ohně

Larsson Stieg: Dívka, která si hrála s ohněm

Harrod-Eagles, Cynthia: Divoký princ

8

Kinney Jeff: Deník malého poseroutky: Rodrick je king

James E. L.: Fifty Shades of Grey: Padesát odstínů šedi

Nesbø Jo: Švábi

Keleová-Vasilková Táňa: Duhový most

Peyo: Šmoulí olympiáda

Brown Dan: Ztracený symbol

9

Rowling Joanne K.: Harry Potter a vězeň z Azkabanu

Jonasson, Jonas: Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel

Larsson, Stieg: Muži, kteří nenávidí ženy

Keleová-Vasilková Táňa: Dva životy

Meyer Stephenie: Stmívání

Kepler Lars: Hypnotizér

10

Keleová-Vasilková Táňa: Vůně života

Kinney Jeff: Deník malého poseroutky: Poslední kapka

Keleová-Vasilková Táňa: Ranč u dědečka

Keleová-Vasilková Táňa: Lži

Rowling Joanne K.: Harry Potter a relikvie smrti

Fielding Joy: Ještě mě nezabíjej!

Podíl nakladatelů na počtu výpůjček

Analýza výpůjček nám může také ukázat podíl produkce jednotlivých nakladatelů na celkovém objemu půjčovaných knih (viz tab. 11 a 12). V roce 2017 bylo ve sledovaných knihovnách půjčeno celkem 61 710 různých titulů knih odlišených číslem ISBN. Největší podíl na tomto množství (14 % – 8 454 titulů) měla skupina naklatelství Albatros Media. Ta sdružuje více značek, jejichž počet trvale narůstá7.

Tab. 11: Podíl produkce nakladatelů podle počtu děl (v roce 2017)

Pořadí

Nakladatel

Díla

Podíl

1

Albatros Media

8 454

14,00 %

2

Euromedia Group

6 718

11,00 %

3

BB-art

2 845

5,00 %

4

Alpress

1 651

2,68 %

5

Mladá fronta

1 649

2,67 %

6

Argo

1 502

2,43 %

7

Harlequin

1 458

2,36 %

8

Baronet

1 432

2,32 %

9

Grada

1 175

1,90 %

10

Portál

1 035

1,68 %

11

Svojtka

936

1,52 %

12

Domino

911

1,48 %

13

Beta-Dobrovský

757

1,23 %

14

Slovart-Print

741

1,20 %

15

MOBA

702

1,14 %

16

Arlekin

683

1,11 %

17

Paseka

606

0,98 %

18

Academia

586

0,95 %

19

Jota

571

0,93 %

20

Triton

559

0,91 %

Knihy z tohoto nakladatelství včetně nakladatelských značek, které byly získány nákupem, zaznamenaly 551 029 výpůjček, tj. 19 % podílu na celkovém počtu výpůjček. Následovala skupina Euromedia Group s podílem 11 % (6 718 titulů); ta také sdružuje více značek8. Knihy z produkce Euromedia Group zaznamenaly 456 670 výpůjček, tj. 15 % z celkového počtu. Významný podíl mělo také nakladatelství BB Art s 2 845 tituly a 154 834 výpůjčkami. Do pořadí nejvíce zastoupených vydavatelů se zařadila i nakladatelství odborné literatury, např. Grada9 (1 175 titulů, 27 843 výpůjček, podíl 1 %), Portál (1 035 titulů, 22 284 výpůjček), Slovart (741 titulů, 19 559 výpůjček) a Academia (586 titulů, 9 364 výpůjček).

Tab. 12: Podíl produkce nakladatelů podle počtu výpůjček (v roce 2017)

Pořadí

Nakladatel

Výpůjčky

Podíl

1

Albatros

551 029

19,00 %

2

Euromedia Group

456 670

15,00 %

3

Alpress

232 491

8,00 %

4

MOBA

183 780

6,00 %

5

BB-art

154 834

5,00 %

6

Baronet

124 733

4,23 %

7

Domino

120 475

4,08 %

8

Mladá fronta

87 956

2,98 %

9

Argo

71 475

2,42 %

10

Host

65 094

2,21 %

11

Brána

47 045

1,59 %

12

Jota

32 301

1,09 %

13

Beta-Dobrovský

31 949

1,08 %

14

OLDAG

31 862

1,08 %

15

Grada

27 843

0,94 %

16

Fortuna Libri

26 146

0,89 %

17

Noxi, s.r.o.

23 985

0,81 %

18

Portál

22 284

0,75 %

19

Crew, s.r.o. ve spolupráci s nakladatelstvím Netopejr

22 263

0,75 %

20

Metafora

22 248

0,75 %

Frekvence výpůjček jednotlivých titulů

Na závěr se můžeme zaměřit na to, kolikrát byly jednotlivé tituly půjčeny během jednoho roku (viz graf 7). Z níže uvedeného grafu je patrné, že existuje poměrně úzký počet titulů s velmi vysokým počtem výpůjček, např. 757 titulů (tj. 1,2 % z celkového počtu půjčených titulů) bylo v roce 2017 půjčeno více než pětsetkrát. Na druhé straně této škály je 17 417 titulů knih (28,6 % z celkového počtu), které byly ve sledovaných knihovnách půjčeny jednou až pětkrát. Do této kategorie patří především naučná a odborná literatura, poezie, klasická próza a další menšinové žánry.

Graf 7: Frekvence výpůjček jednotlivých titulů (v roce 2017)
Graf 7: Frekvence výpůjček jednotlivých titulů (v roce 2017)

Z grafu 8 je vidět, že tyto proporce zůstávají po sledované období bez podstatných změn, ale přesto můžeme sledovat některé velmi mírně probíhající trendy – klesá počet titulů, které se půjčují velmi intenzivně, a vedle toho stoupá počet titulů, které mají minimální obrat. Tento trend může také naznačovat postupující stárnutí knihovního fondu sledovaných knihoven.

Graf 8: Frekvence výpůjček jednotlivých titulů (podle let)
Graf 8: Frekvence výpůjček jednotlivých titulů (podle let)    

  • 1. Vzorek tvoří Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem, Knihovna města Hradce Králové, Knihovna Jiřího Mahena v Brně, Knihovna města Ostravy, Městská knihovna Tábor, Městská knihovna Kutná Hora, Městská knihovna v Třebíči, Knihovna Kroměřížska, Šmidingerova knihovna Strakonice, Městská knihovna Břeclav, K3 Bohumín, Městská knihovna ve Svitavách, Městská knihovna Rokycany, Městská knihovna Boženy Němcové Domažlice, Městská knihovna Ústí nad Orlicí, Městská knihovna Beroun, Městská knihovna Nymburk, Městská knihovna Hlučín, Městská knihovna Bílina, Knihovna Matěje Mikšíčka Dačice, Městská knihovna Třeboň, Městská knihovna Tišnov, Městská knihovna Kaplice, Městská knihovna Světlá nad Sázavou (KyTICe), Městská knihovna Polička, Městská knihovna Chotěboř, Městská knihovna v Milevsku, Městská knihovn Stříbro, Městská knihovna Tanvald, Městská knihovna Český Brod a Městská knihovna Dobruška.
  • 2. RICHTER, Vít. Co se půjčovalo ve veřejných knihovnách v roce 2011?. Čtenář: měsíčník pro knihovny, 2013, 65(5), s. 163–168. ISSN 0011-2321. Dostupné také z: https://www.svkkl.cz/ctenar/clanek/1228
    RICHTER, Vít. Co se půjčovalo ve veřejných knihovnách v roce 2012?. Čtenář: měsíčník pro knihovny, 2013, 65(12), s. 423–425. ISSN 0011-2321. Dostupné také z: https://www.svkkl.cz/ctenar/clanek/1363
    RICHTER, Vít. Co se půjčovalo ve veřejných knihovnách v roce 2013. Čtenář: měsíčník pro knihovny, 2014, 66(12), s. 428–432. ISSN 0011-2321. Dostupné také z: https://www.svkkl.cz/ctenar/clanek/905
    RICHTER, Vít. Vyhrává historická literatura, Viewegh se stále drží aneb Co se půjčovalo ve veřejných knihovnách v roce 2014. Čtenář: měsíčník pro knihovny, 2015, 67(12), s. 432–435. ISSN 0011-2321. Dostupné také z: https://www.svkkl.cz/ctenar/clanek/885
    RICHTER, Vít. Co se půjčovalo ve veřejných knihovnách v roce 2015. 1. část. Čtenář: měsíčník pro knihovny, 2017, 69(5), s. 172–174. ISSN 0011-2321. Dostupné také z: https://www.svkkl.cz/ctenar/clanek/248
    RICHTER, Vít. Co se půjčovalo ve veřejných knihovnách v roce 2015. 2. část. Čtenář: měsíčník pro knihovny, 2017, 69(6), s. 210–214. ISSN 0011-2321. Dostupné také z: https://www.svkkl.cz/ctenar/clanek/269
  • 3. Pro zpřesnění je nezbytné zdůraznit, že údaje o výpůjčkách se shromažďují na základě čísla ISBN, z toho také vyplývá, že předmětem analýzy nebylo půjčování knih bez identifikačního čísla ISBN. Toto omezení se týká zejména starší literatury vydané před rokem 1989, protože systém ISBN byl v ČR zaveden v roce 1989. Vzhledem k tomu, že v roce 1989 ještě stále fungoval státem řízený vydavatelský systém, lze předpokládat, že naprostá většina knih vydaných v roce 1989 již obsahovala údaj o ISBN. Přidělování ISBN je dobrovolné, z toho lze usuzovat, že ani v současnosti nejsou všechny knihy vydané na území ČR vybaveny ISBN, a proto může docházet k mírnému zkreslení.
  • 4. Viz pozn. 3.
  • 5. Standard pro dobrý knihovní fond: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu doplňování a aktualizace knihovního fondu pro knihovny zřizované a/nebo provozované obcemi na území České republiky. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2017. 20 s. ISBN 978-80-7050-689-9. Dostupné také z: https://ipk.nkp.cz/docs/standard-pro-dobry-knihovni-fond
  • 6. Respektive se v posledních letech stále častěji jedná o autorskou dvojici Vlastimil Vondruška a Alena Vondrušková.
  • 7. Albatros, B4U Publishing, BizBooks, Computer Media, Computer Press, CooBoo, CPress, Edika, Fragment, Management Press, Motto, Plus, XYZ, Egmont.
  • 8. Ikar, Odeon, Knižní klub, Universum.
  • 9. Značky Grada, Alferia, Bambook, Cosmopol.

Informační potřeby generace X a služby knihoven pro tuto cílovou skupinu

Redakční poznámka: Následující text je výtahem z písemné závěrečné maturitní práce studentky oboru Informační služby ze Střední školy obchodu, služeb a řemesel v Táboře. Tyto práce zpracovávají studenti ve 4. ročníku. Vedle práce s odborným textem a informačními prameny si i prakticky vyzkouší i realizaci navržené činnosti, nejčastěji akce v knihovně, ale i průzkumy mezi čtenáři či analýzy knihovnických činností, služeb, nových nástrojů apod.

Bibliografický záznam původní práce:

STARÁ, Tereza. Informační potřeby generace X a služby knihoven pro tuto cílovou skupinu. Tábor, 2018. 49 s. Maturitní práce. Střední škola obchodu, služeb a řemesel a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Tábor, Bydlinského 2474. Vedoucí práce PhDr. Vladimíra Bendová.

Práce s názvem Informační potřeby generace X a služby knihoven pro tuto cílovou skupinu stručně popisuje a mapuje situaci knihovnictví v České republice pro skupinu dospělých čtenářů v období střední dospělosti, tudíž primárně ve věku 35–50 let.

Pro lepší pochopení současných poměrů v oblasti knihovnictví bylo zprvu důležité definovat základní pojmy související s tématem – informace, informační potřeba, informační chování i samotné označení generace X, které lidem všeobecně moc neříká. Z tohoto důvodu je rozebrán vznik tohoto názvu, věkové ohraničení této skupiny a další důležitá fakta. V teoretické části se dále objevuje fenomén generace X z hlediska vývojové psychologie, jejíž definice není jednoduchá ani zcela jednoznačná.

Jsou probrány informační potřeby a informační chování této generace – zjišťujeme, že v informačních potřebách se odráží hlavně osobní a profesní život. Projevuje se také to, že tato skupina vyrůstala v době železné opony a občas pátrá po informacích, ke kterým se vlivem událostí a režimu nemohla dostat. Pokud mluvíme o informačním chování, představuje generace X jakýsi středobod mezi chováním mladých, kteří jsou v rámci informačních technologií zdatní, a generací seniorů, jež většinou neumějí nebo nechtějí informace z oblasti ICT pojmout a zpracovat.

Text dále rozvíjí možnosti práce se čtenáři generace X, zaměřuje se především na metody z kolektivních forem – besedy a různé typy akcí, které tito lidé využívají k relaxaci, vzdělávání a mnohdy i setkávání. V posledním úseku teoretické části jsou uvedeny tři příklady dobré praxe. Českou republiku zastupuje Městská knihovna v Praze, jež nabízí kvalitní služby pro všechny věkové kategorie čtenářů. Další dva příklady jsou brány ze zahraničí a mohly by posloužit jako vzor pro českou praxi. Jedná se o dánské otevřené knihovny a koncept Idea Store rozvinutý ve Spojeném království. Všechny tyto knihovny mají společný prvek časové flexibility, jež tvoří podstatně důležitý prvek v přístupu k vybrané skupině.

Praktickou část práce tvořil průzkum informačních potřeb generace X pomocí dotazníkového šetření. Tento průzkum byl zaměřen především na čtenáře a uživatele knihoven, jeho malá část však byla věnována také potenciálním uživatelům informačních institucí, jakými jsou právě knihovny. Dotazník byl šířen pomocí knihoven, se kterými probíhala spolupráce; na vzorku deseti osob proběhl také pilotní výzkum.

Otázky, vycházející primárně z poznatků teoretické části, se zaměřovaly na typ navštěvovaných knihoven, četnost a důvody návštěv, dále také na využívání elektronických informačních zdrojů, e-knihy a práci s internetem. Zajímavé výsledky přinesly dotazy týkající se nejvíce využívaných služeb, čtenářství a návštěvnost besed a akcí, které knihovna organizuje a pořádá. Ve výzkumu bylo také zjišťováno, zda tito čtenáři využívají pomoci personálu knihovny, především kvůli znakům přikládaným této skupině (samostatnost, skeptičnost). Pozornost byla věnována i největšímu problému při práci se čtenáři generace X – tím je nedostatek času. Jedná se totiž o skupinu časově velmi vytíženou, která těžce dokáže čas rozdělovat.

Z dotazníku (z odpovědí 61 respondentů) vyplynulo, že informační potřeby generace X jsou primárně věci z jejich osobního a profesního života. Knihovny již dnes dokáží propojovat tyto zmíněné prvky, například přes dětské čtenáře oslovovat právě uživatele generace X, specializovat se na práce s mnoha skupinami, které se v této věkové kategorii objevují – matky na mateřské dovolené, nezaměstnaní a také kupříkladu profesně vytížení. Informační potřeby a požadavky generace X tudíž velmi zasahují do jejich osobních a denních informačních potřeb. Ve čtenářství například vyhledávají oddechovou literaturu, aby mohli uniknout od problémů a všednosti.

Jako největší problém se v práci s takovýmto čtenářem zdá být čas – ať už se jedná o otevírací hodiny knihovny (viz graf 1), které se špatně kombinují s pracovní dobou uživatelů generace X, anebo celkově málo prostoru pro výpůjčky a další služby. Tento problém by v budoucnosti mohly řešit samoobslužné výpůjční protokoly či rozšíření online komunikace s uživateli (prolongace, rezervace apod.).

Graf 1: Vyhovuje Vám otevírací doba knihovny?
Graf 1: Vyhovuje Vám otevírací doba knihovny?

Důležitá je také oblast práce s elektronickými informačními zdroji a s počítačem celkově. Knihovny by u této skupiny uživatelů (nebo potenciálních uživatelů) mohly rozvíjet jejich digitální gramotnost a tím zlepšit i některé své služby. Je také třeba zvýraznit pokrok pracovníků knihoven, kteří podle účastníků dotazníkového průzkumu dosahují určité kvality a jsou schopni jejich informačním potřebám a požadavkům porozumět. Tato skutečnost je pro práci s jakýmikoliv skupinami čtenářů klíčová.

Ačkoliv se jedná o výsledky pouze ilustrativní, protože k celkovému výzkumu byl použit malý vzorek respondentů, autorka se domnívá, že knihovny za posledních několik let značně pokročily a uvědomují si, že knihovna není pouze informační a vzdělávací instituce, ale také místem k odpočinku.

Atlas knihoven

Podzimní přírůstky do sítě Městské knihovny v Praze

Na podzim roku 2018 otevřela Městská knihovna v Praze dvě nové pobočky. Úplně nová ale není ani jedna, obě mají svou dlouhou místní historii, i když na čas přerušenou. Po svém znovuotevření mají obě moderní architektonickou úpravu, která láká k návštěvě malé i velké.

Do knihovny na celý den

Malešice mají knihovnu znovu po deseti letech. A není to knihovna ledajaká. Městská knihovna v Praze pro svou pobočku díky vstřícnosti Prahy 10 získala prostor o velikosti 390 m2 v prvním patře zrekonstruovaného Bytového domu Malešice. Vybavení prostoru je navrženo tak, aby se v něm cítili dobře dospělí, děti i mládež. Knihovna nabízí místo k živému setkávání v centrální části, kout pro mládež, týmovou klubovnu, křeslo pro poklidné listování časopisem i změkčený dětský koutek.

Knihovna je místo, kde si samozřejmě půjčíte knihy nebo přečtete časopis, ale zároveň má nabídnout příjemný a bezpečný veřejný prostor pro všechny, kteří ho potřebují – ke studiu, trávení volného času i chvilce klidu s knihou v ruce.

Interiér realizovaný podle projektu architekta Marka Doubravského požadavkům na pobytové služby knihovny vychází vstříc. Nechybí čtecí koutky, živá centrální zóna se sezením, větší prostory rozdělené regály, do kterých se ale vejde až 8 000 svazků, různé typy sedacího nábytku i vybavenou klubovnu, kde je kromě prezentační techniky k dispozici i kuchyňská linka, aby si návštěvníci mohli uvařit kávu nebo čaj.

Okolí je důležitým faktorem, který významně přispívá k návštěvnosti knihovny. Malešická pobočka má z tohoto pohledu ideální umístění – jak již bylo naznačeno, sídlí přímo v Bytovém domě Malešice, který je v majetku Prahy 10. Objekt i jeho blízké okolí bylo v posledních letech kompletně rekonstruováno. Bytový dům nabízí 125 bytů pro dlouhodobé ubytování, 58 jednotek pro krátkodobé ubytování a 12 bytů s úpravou pro bezbariérové používání lidmi po úrazu míchy, kteří si zvykají na život s handicapem. Přízemí a první patro slouží občanské vybavenosti. Lidé tam najdou veřejnou jídelnu, Klub seniorů, Rodinné centrum Jablíčkov i obchody.

Pobočka Malešice kdysi

Pobočka Malešice kdysi
Pobočka Malešice kdysi

Pobočka Malešice nyní

Pobočka Malešice nyní
Pobočka Malešice nyní

Malešická pobočka v kostce:

Adresa: Počernická 524/64, Praha 10, první patro
Otevírací doba: po 13–19, út 9–16, st 12–19, čt 12–19, pá 9–16 hodin
Datum otevření: 17. září 2018
Investor: Městská část Praha 10
Architektonický návrh interiéru: d plus Projektová a inženýrská, a. s., Ing. arch. Marek Doubravský
Realizace stavby: RUMILTON, spol. s r. o.
Realizace interiéru: RESA, spol. s r. o.

Letná je pro děti

Pobočka Letná se na své původní místo vrací po čtyřech letech. O její znovuzrození se – stejně jako u pobočky Malešice – zasadila místní komunita a politické vedení městské části, které si obnovu knihovny vzalo jako úkol pro právě končící volební období.

To potvrzuje i výrok starosty Prahy 7 Jana Čižinského: „Knihovna v Paláci Letná v ulici Milady Horákové sídlila od 60. let. Pro knížky sem chodilo několik generací dětí i rodičů. Předchozí vedení městské části knihovně nepomohlo, a tak byla tato pobočka zavřená. Slíbili jsme, že knihovnu na Letnou vrátíme, a jsem rád, že se to ve spolupráci s Městskou knihovnou v Praze a soukromým dárcem povedlo. Bylo náročné knihovnu v památkově chráněném domě obnovit, ale stojí to za to.“

Podoba interiéru, barevnost i vybavení knihovny na Letné bylo vybíráno tak, aby se líbilo hlavní cílové skupině pobočky, totiž dětem. Věříme, že výraznou barevnost, měkké sezení, pódium nebo hrabátko ve tvaru psa návštěvníci ocení. Knihovna nabídne výběr z cca 3 000 knih, které zaujmou zejména dětského čtenáře, tomu jsou také přizpůsobené otevírací hodiny, které přímo vybízejí k návštěvě knihovny cestou ze školy nebo ze školky.

Pobočka Letná sídlí v přízemí Paláce Letná postaveném v roce 1937 podle projektu architekta Eugena Rosenberga. Jde o stavbu ve stylu pozdního funkcionalismu s typickými prvky tohoto stylu – plochá střecha s terasou, pásová okna, markýza ze sklobetonových čoček značky Verlith, fasáda obložená umělým kamenem. Dům byl projektován jako víceúčelový, v přízemí a prvním patře jsou umístěné služby, v horních patrech bytové jednotky. Vedle knihovny je v přízemí již 80 let v provozu Erhartova cukrárna, jejíž interiér v letech 2005–2007 Praha 7 zrekonstruovala do původní podoby. Je to jediný pražský funkcionalistický interiér dodnes sloužící svému původnímu účelu.

Reportáž o pobočce přinesla i TV Praha.

Pobočka Letná kdysi
Pobočka Letná kdysi

Pobočka Letná nyní

Pobočka Letná nyní
Pobočka Letná nyní

Letenská pobočka v kostce:

Adresa: Milady Horákové 56/387, Praha 7
Otevírací doba: po 13–18, út 9–16, st 12–18, čt 12–18, pá 9–16 hodin
Datum otevření: 8. října 2018
Návrh interiéru: Ing. arch. Barbora Kopečná, KoOA Architekti
Investor: Městská část Praha 7

Knihobudka nakonec

Vysloužilé telefonní budky proměněné v budky na knihy (knihobudky) jsou už poměrně častým pouličním jevem. Jedna taková stojí díky aktivitě Prahy 15 a místní pobočky Městské knihovny v Praze v Hostivaři od 4. října 2018 na rohu ulic Sáňkařské a Golfové. K nahlédnutí zve originální polep a čtenáři si mohou vybrat z titulů, které na regály pravidelně doplňují knihovníci z blízké knihovny. A když se zrovna nic ke čtení nehodí, knihovna je co by kamenem dohodil. Poděkování za konzultaci patří projektu knihobudka.cz.

Telefonní budka v původním stavu
Telefonní budka v původním stavu

Při proměně na knihobudku
Při proměně na knihobudku

Výsledná knihobudka
Výsledná knihobudka

Historické fotografie pocházejí z archivu Městské knihovny v Praze. Autorem fotografií interiéru letenské pobočky je Pavel Klikar z Městské knihovny v Praze, autorem fotografií interiéru malešické pobočky je Jiří Podrazil.

Městská knihovna Děčín má novou pobočku

V Děčíně, v místní části Podmokly, byla 1. června 2018 slavnostně otevřena pobočka knihovny v nově zrekonstruovaných prostorách. Slavnostního aktu se zúčastnila primátorka města Mgr. Marie Blažková, další představitelé města, řada hostů a pracovníků knihovny.

Vstup
Vstup

Po dostavbě nové knihovny v roce 2012 a přestěhování ze staré knihovny zůstala v části této budovy pobočka pro místní část Podmokly. Vzhledem k tomu, že šlo o součást budov magistrátu, město vypracovalo projekt na nové využití a knihovně byly nabídnuty náhradní prostory v centru města. Jde o obchodně-bytový dům dostavěný těsně po roce 2000. Prostory nové pobočky původně sloužily prodejně nábytku, později železářství, poté byly nějakou dobu nevyužity. Na přelomu let 2016 a 2017 byl na základě požadavků knihovny vypracován projekt rekonstrukce. Na interiérové části měla hlavní podíl MgA. Jitka Třmínková. Byl zvolen vzhled bezbariérového, moderního, výrazně barevného interiéru, s kovovo-dřevěnými regály. V průběhu dalšího období probíhaly stavební práce. V interiéru se vyměnilo téměř vše, počínaje okny, podlahou a dalšími prvky. Pobočka byla nově vybavena kuchyňkou a sociálním zařízením pro zaměstnance a toaletami pro veřejnost. Na základě výběrového řízení byl vyroben veškerý nábytek děčínskou firmou. Stavební i interiérovou část hradilo město ze svého rozpočtu, s celkovými náklady cca 2,5 milionu Kč.

Celkový pohled
Celkový pohled

Nové prostory knihovny o velikosti více než 200 m2 nabízejí čtenářům 13 tisíc svazků knih ve volném výběru, 40 titulů časopisů, dvě PC s tiskárnou pro veřejný internet a další PC na vyhledávání v elektronickém katalogu. V klidové části je malá čítárna s pohodlnými křesly. Na dohled výpůjčního pultu je umístěna dětská část, která je zároveň vybavena plátnem, dataprojektorem a možností mobilní úpravy pro kolektivní akce. Vedle 30 sedacích kostek jsou ještě některé regály na kolečkách, aby se mohl interiér lépe přizpůsobit. Součástí technického vybavení je i kamerový a zabezpečovací systém.

Dětská část
Dětská část

Veřejný internet
Veřejný internet

Část s dataprojektorem
Část s dataprojektorem

Otevírací doba pobočky je pět dnů v týdnu v celkovém počtu 31 výpůjčních hodin. Personálně je zajištěna 1,25 úvazkem.

Výpůjční pult
Výpůjční pult

Děčínská knihovna tak získala nejkrásnější, nejmodernější a nejpřívětivější knihovnu mezi sedmi pobočkami a Vysokoškolskou knihovnou detašovaného pracoviště ČVUT, které provozuje. A my Děčínští věříme, že to vzbudí patřičný zájem mezi veřejností a přilákáme další věrné čtenáře.

Autorem fotografií je Ladislav Zoubek z Městské knihovny Děčín.

Ocenění

Knihovnou roku 2018 se stala Místní knihovna Pavla Křížkovského z Holasovic

Dne 9. října 2018 předal ministr kultury Antonín Staněk v Zrcadlové kapli Klementina ceny Ministerstva kultury ČR Knihovna roku 2018.

Ministr kutury Antonín Staněk
Ministr kutury Antonín Staněk

Knihovnou roku 2018 v kategorii základní knihovna se stala Místní knihovna Pavla Křížkovského z Holasovic v Moravskoslezském kraji vedená Helenou Dehnerovou a Bc. Lenkou Pálinkovou.

Knihovna roku 2018
Knihovna roku 2018

Zvláštní ocenění a diplom téže kategorii získaly Místní knihovna Černotín z Olomouckého kraje vedená Bc. Veronikou Vališovou a Obecní knihovna Horní Ves z Vysočiny vedená Jitkou Kapounovou.

Hlavní cenu v kategorii informační počin v poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb získal Mgr. Roman Giebisch, PhD., předseda SKIP, za implementaci mezinárodního projektu Bookstart v českém prostředí s názvem S knížkou do života, který rozšiřuje dosavadní dobrou praxi knihoven v rozvoji čtenářství předškoláků a jejich rodin.

Zvláštní ocenění a diplom získala Knihovna města Ostravy za dlouhodobé poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb, zejména vedení klubové činnosti jako významného sociálního a socializačního prvku napříč všemi generacemi.

Publikum
Publikum

Kromě ocenění Knihovna roku 2018 byla v Zrcadlové kapli předána také cena Městská knihovna roku 2018 [16], kterou uděluje SKIP a Svaz měst a obcí ČR. Ocenění získala Regionální knihovna Karviná (Moravskoslezský kraj). V kategorii měst od 5 000 do 10 000 obyvatel se na vítězné příčce umístila Městská knihovna Valašské Klobouky (Zlínský kraj), v kategorii měst od 10 001 do 20 000 obyvatel Městská knihovna Louny (Ústecký kraj), v kategorii měst od 20 001 do 40 000 obyvatel Knihovna Karla Dvořáčka ve Vyškově (Jihomoravský kraj) a v kategorii měst nad 40 000 obyvatel knihovna v Regionální knihovna Karviná, která je zároveň – jak již bylo uvedeno – absolutní vítězkou soutěže.

V Zrcadlové kapli byla předána i cena Knihovna jinak 2018, kterou uděluje Svaz měst a obcí ČR s cílem propojit knihovny mezi sebou a sdílet dobrou praxi. Na první místě stanula Zámecká knihovna Mořice (Olomoucký kraj), u níž byl oceněn komplexní přístup ke čtenářům.

Součástí slavnostního ceremoniálu bylo rovněž udělení ceny MARK 2018, o které informuje samostatný článek v tomto čísle Bulletinu SKIP.

Autorkou fotografií je Eva Hodíková z Národní knihovny ČR.

Web Lovců perel přinesl Danielu Krejčímu vítězství ve Středoškolské odborné činnosti

V knihovnickém světě není hra Lovci perel žádnou neznámou. Ale co v knihovnickém světě! Hra se rozšířila i do škol a dětské čtenáře i nečtenáře láká, aby se stali lovci a dobrodružnou cestou poznávat nové knihy, nové příběhy či nové kamarády.

Autorkou hry je knihovnice Bc. Alice Hrbková z Knihovny města Hradce Králové, která s tímto nápadem přišla v roce 2010. Hra Lovci perel získala takovou popularitu mezi čtenáři i knihovníky, že postupem času byla její administrace čím dál náročnější. A v této chvíli vstoupil do hry mokerský student Daniel Krejčí, který v rámci 40. ročníku Středoškolské odborné činnosti (SOČ) v roce 2018 v kategorii Informatika pro hru vytvořil webový informační systém a s ním i zvítězil. Slavnostní předání cen proběhlo 17. června 2018 v aule Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (zpráva o SOČ byla zveřejněna také v Mokerském zpravodaji č. 2/2018 z 24. července 2018, pozn. red.).

Vyhlášení vítězů SOČ 2018
Vyhlášení vítězů SOČ 2018

Daniel Krejčí s diplomem ze SOČ
Daniel Krejčí s diplomem ze SOČ

Detail diplomu
Detail diplomu

Knihovna U Mokřinky je náležitě pyšná na to, že Daniel je z naší obce a je odchován malou vesnickou knihovnou. Jako dětský čtenář se účastnil různých soutěží a knihovnu pilně navštěvoval do té doby, než jako student odešel na studia do většího města. Jeho zájmem se stala informatika a je v ní opravdu moc dobrý.

Danielovi jsem v létě 2018 položila pár otázek, na které mi ochotně odpověděl.

Daniel Krejčí: Spolupráce s knihovníky byla perfektní

Daniel Krejčí
Daniel Krejčí

Kdy ses začal zajímat o počítače a kdo Tě ovlivnil?

Začalo to už na základní škole. Tehdy ještě doma neměl počítač každý, a tak jsme se s kamarády scházeli a společně hrávali hry. Postupně mě pak začalo zajímat, jak počítač vlastně funguje, a z hraní her jsem přešel na programování. Dost mě ovlivnil jeden z mých přátel, který mě zasvětil do světa programování. Začínal jsem tvorbou klasických počítačových programů, ale časem mě začala bavit trochu jiná kategorie programování – vývoj webů, ve které jsem zůstal a nadále se jí budu věnovat.

V letošním roce jsi maturoval, který obor sis vybral?

Když jsem si vybíral, na jakou střední školu půjdu, chtěl jsem, abych studoval něco, co mě baví, čemu se chci věnovat a co bude mít do budoucna velký potenciál, což informatika je. Maturoval jsem na střední škole informatiky a ekonomie DELTA v Pardubicích, která má svůj obor na informatiku perfektně zaměřený. Maturoval jsem z češtiny, angličtiny a odborných informatických předmětů. Součástí toho byl i maturitní projekt, v mém případě právě Lovci perel.

Zanedlouho se vrátíš opět do studentských lavic. Kde budeš studovat?

Vybral jsem si univerzitu v Hradci Králové, obor Aplikovaná informatika. Semestr mi začíná už za necelé dva týdny. Jsem zvědav, jak to všechno bude probíhat a jak k tomu budu stíhat práci. Bude to zase něco jiného než střední škola.

Jak Tě vůbec napadlo se zajímat o knihovnickou hru Lovci perel? Kdo Ti to poradil?

S tímto nápadem za mnou přišel můj učitel RNDr. Jan Koupil, Ph.D. Zná se s knihovnicemi z Krajské knihovny v Pardubicích, které ho oslovily, zda by bylo možné vytvořit nějaký jednotný systém a hru více rozšířit. A protože to možné bylo a pan Koupil věděl, že se věnuji tvorbě webů, tak s tímto nápadem přišel za mnou.

Jaká byla spolupráce s pardubickými knihovnicemi a knihovníky?

Tak za mě perfektní. Od února 2017, kdy jsem na projektu začal pracovat, jsem docházel do Krajské knihovny v Pardubicích jednou až dvakrát za měsíc a společně jsme diskutovali, co by měl web umět a jak by se měl chovat. Při vývoji mi nechali volnou ruku. Návrh designu, rozvržení obsahu jednotlivých stránek, celkové zpracování webu a délku vývoje jsem si řídil sám. Trvalo to jeden rok a měsíc, než byl web v březnu 2018 spuštěn pro veřejnost. Aktuálně se o web starám a průběžně přidávám nové funkce.

Jak se Ti hra vůbec líbí? Zapojil by ses do ní také jako malý čtenář?

Rozhodně ano. Koncept Lovců perel je postaven na soutěživosti, čtenář je za každou přečtenou knihu odměněn a to se mi líbí. Určitě bych soutěžil s ostatními, abych měl co nejvíce nasbíraných perel. Další skvělou věc vidím v tom, že na webu Lovců perel si mohu jakoukoliv knihu vyhledat a zjistit o ní dodatečné informace, například jak je kniha hodnocena ostatními čtenáři. Dokonce mi může web doporučit knihu k přečtení na základě mého věku a popularitě knihy mezi mými vrstevníky.

V letošním roce proběhl již 40. ročník Středoškolské odborné činnosti. Co je to vlastně za soutěž?

Středoškolská odborná činnost, zkráceně SOČ, se pořádá každoročně od roku 1978. Studenti z celé České republiky zde představují své odborné projekty. SOČ má celkově čtyři soutěžní kola a z každého postupuje jeden student. Začíná se ve školním kole a pokračuje se okresním a krajským kolem až do celostátního kola. Je zde celkem 18 oborů, ve kterých se dá soutěžit. Napadá mě například matematika, fyzika, zdravotnictví, zemědělství, filozofie a informatika. Právě v oboru informatika se mi podařilo vybojovat vítězství. V České republice je SOČ jednou z nejvyšších úrovní soutěží. Po úspěchu zde se už postupuje na zahraniční soutěže do Číny nebo USA.

Takže také postupuješ do vyšší úrovně?

Postupuji, ale nemohu se zúčastnit. Tyto soutěže se konají příští rok na jaře a v tu dobu už nebudu splňovat soutěžní podmínky. Účastník nesmí být starší 20 let a nesmí být studentem vysoké školy.

Je vidět, že soutěž má vysokou odbornou úroveň. Vedoucím Tvé práce byl také vítěz této soutěže. Můžeš nám o něm něco povědět?

Je to tak. Mým vedoucím maturitní práce byl RNDr. Jan Koupil, Ph.D., který se soutěže SOČ zúčastnil v roce 1997 v oboru fyzika a vyhrál. Je to skvělý učitel. Na střední škole patřil k mým oblíbeným a na jeho hodinách bylo vždy vidět, že ho učení baví.

Pracuješ v současné době na nějakém dalším zajímavém projektu? Chtěl by ses věnovat projektům (na základě svého úspěchu) v knihovnách, školách či kultuře? Nebo je to spíš o náhodě, poptávce a obor nehraje tak velkou roli?

Je to spíš o náhodě. Buď mi někdo doporučí nějaký projekt, nebo si ho vymyslím sám, když vidím, že žádný podobný projekt na trhu není. V současné době jeden zajímavý mám. Jedná se o inzertní web zaměřený na studenty vysokých škol. Ono je v dnešní době někdy dost složité sehnat potřebné učebnice a skripta. Studentinum, jak jsem tento web pojmenoval, jim nabízí možnost vkládat poptávky, nabídky a vyhledávat mezi ostatními inzeráty. Zároveň zde budou pravidelně vycházet články týkající se studia na vysoké škole, rady pro výběr univerzity a tipy na zajímavé události. Studentinum bude zkrátka místo, kde studenti najdou vše, co hledají a co by je mohlo zajímat.

Abych se podívala na Danielův úspěch i z druhé strany, požádala jsem, jeho učitele RNDr. Jana Koupila, Ph.D., aby mi o něm něco také řekl. To velmi rád udělal.

Daniel Krejčí očima svého učitele Jana Koupila

Dana jsem začal učit (programování a fyziku) ve druhém roce studia, kdy jsem přišel na školu, a v podstatě jsem ho skoro ani nezaregistroval. Tichý, nenápadný, krčil se vzadu, svoje měl splněno, hlásit se neměl potřebu.

Ve třetím roce jsem měl jeho třídu na předmět související s vývojem webových stránek, a když jsem kontroloval domácí práce, jejich kvalita u jednoho studenta zvlášť excelovala, hodně vysoko převyšovala ostatní. Prohodil jsem s ním pár slov a ověřil si, že práci dělá sám. Pochopil jsem, že v ohledu webdesignu je opravdu daleko a snažil jsem se, aby škola měla smysl i pro něj, nebo ho aspoň moc neobtěžovala, když je tak daleko.

Několik měsíců nato mne kontaktovala Mgr. Jitka Kyclová z pardubické krajské knihovny a prosila mne, abych jí naprogramoval online prostředí pro Lovce perel. Řekl jsem jí:„Promiň, opravdu nemám čas. Mám ale šikovné studenty.“ A vydal se s tím za Danem. Nabídl jsem mu, že by že by web pro hru mohl naprogramovat, že finančně se jedná spíš o charitu, ale že by to mohl být zároveň maturitní projekt a pro něj velmi dobrá vizitka, a on to vzal.

Na několik prvních schůzek do knihovny jsem ho doprovodil, pak už pracoval samostatně. Já se jen snažil o jakousi kontrolu, občas dodával podněty nebo se snažil hlídat bezpečnostní stránku, a nakonec jej „poňoukl“, aby projekt sepsal podle pravidel prací SOČ. A zbytek už víte.

Závěrem

Pro některé lidi je informatika stále španělskou vesnicí, určitě to není obor jednoduchý a jeho vývoj jde dopředu závratnou rychlostí. Rozhodně je to ale obor velmi zajímavý, nejen technicky, a opravdu pestrý. Člověk nahlédne do různých oborů, seznámí se s lidmi rozmanitých činností. Nejen za sebe, ale za všechny lidičky od nás přeji Danielovi, aby se mu dařilo ve studiu i v dalších projektech a aby ho tato práce bavila.

Dovětek

Daniel se coby čtenář od útlého věku účastnil různých soutěží v naší knihovně. Vybírám alespoň tři. Na fotografiích je předání cen ze dvou ročníků Prázdninového malování.

Daniel Krejčí ve věku šesti let
Daniel Krejčí ve věku šesti let

Prázdninové malování 2004 (šest let): Namaluj svoji oblíbenou pohádkovou postavu – první místo v kategorii do šesti let – obrázek Zamyšlená včelka Mája
Prázdninové malování 2004 (šest let): Namaluj svoji oblíbenou pohádkovou postavu – první místo v kategorii do šesti let – obrázek Zamyšlená včelka Mája

Daniel Krejčí sedmiletý
Daniel Krejčí sedmiletý

Prázdninové malování 2005 (sedm let): Můj nejhezčí zážitek z prázdnin – druhé místo v kategorii Cena ZUŠ Opočno – obrázek Hledání hub v lese
Prázdninové malování 2005 (sedm let): Můj nejhezčí zážitek z prázdnin – druhé místo v kategorii Cena ZUŠ Opočno – obrázek Hledání hub v lese

Prázdninové malování 2010 (dvanáct let): Udělej mi radost, namaluj třeba kytku nebo slona aneb Jaký obrázek by udělal radost paní knihovnici – vítězství v kategorii 12–14 let – obrázek Čteme rádi v každém věku
Prázdninové malování 2010 (dvanáct let): Udělej mi radost, namaluj třeba kytku nebo slona aneb Jaký obrázek by udělal radost paní knihovnici – vítězství v kategorii 12–14 let – obrázek Čteme rádi v každém věku

Fotografie studenta Daniela Krejčího pocházejí z archivu pardubické střední školy informatiky a ekonomie DELTA. Dětské fotografie a obrázky z předání cen v Knihovně U Mokřinky pocházejí z archivu této knihovny.

Nejlepším neprofesionálním knihovníkem Olomouckého kraje je Veronika Vališová z Černotína

Druhý ročník ocenění Nejlepší neprofesionální knihovník Olomouckého kraje se od toho úvodního v mnohém odlišoval. Zatímco ten první byl spojen se Setkáním knihovníků Olomouckého kraje v přednáškovém sále naší knihovny, druhý se dostal až do konferenčního sálu krajského úřadu. Ocenění z rukou náměstka pro kulturu Mgr. Františka Jury tentokrát převzali knihovníci, kteří se umístili na prvních třech příčkách, a nutno říci, že všichni si jej skutečně zasloužili.

Možnost zaslat nominaci tentokrát uveřejnil na svých webových stránkách i Olomoucký kraj, který se do organizace ocenění aktivně zapojil. Díky jeho podpoře získal titul Nejlepší neprofesionální knihovník na prestiži a vedle prvního místa mohl ocenit i stříbrnou a bronzovou příčku. Dorazilo také více nominací, z nichž hned několik bylo přímo od čtenářů dotčených knihoven. Nominováno bylo devět knihovníků z celého kraje.

Pomyslné bronzové ocenění si domů odnesl mladý, avšak velmi schopný knihovník Tomáš Pavelka ze Zámecké knihovny Mořice. Student Právnické fakulty Masarykovy univerzity pozvedl malou knihovnu v obci s necelými pěti sty obyvateli na místo, kde se nejen půjčují knihy, ale setkávají se zde různé zájmové skupiny, promítá se videokronika obce, pořádají výstavy atd. Knihovnu vede od dubna 2014 a už v roce 2015 získal v rámci krajského kola soutěže Vesnice roku Diplom za moderní knihovnické a informační služby. Nominován na ocenění Vědecké knihovny v Olomouci byl už v loňském roce, letos konečně úspěšně. To je mimo jiné důkazem, že „usnout na vavřínech“ se prozatím nechystá. Přes studijní povinnosti, ke kterým se v letošním roce přidaly ještě povinnosti zastupitelské, nadále plní standard osmi hodin pro vzdělávání neprofesionálních knihovníků, a dokonce jej dalece převyšuje.

Druhé místo připadlo sympatické knihovnici ze Starého Města pod Sněžníkem Lence Stojkové. Komisi nadchla především její práce s dětmi, které paní knihovnice věnuje velké množství času. Děti tu tráví svůj volný čas, pracují na domácích úkolech nebo si prostě jen povídají. Sama paní knihovnice zmiňuje, že není pravda, že děti nechtějí číst. Práce s dětmi ji naplňuje a motivuje k dalším činnostem. Oblíbenost staroměstské knihovny mezi uživateli do 15 let potvrzují i čísla – rovných 44 % čtenářů jsou děti. To je na knihovnu této velikosti nadstandardní. Její nadšení a lidský přístup oceňují i maminky na mateřské dovolené a starší čtenáři. Pro ně paní knihovnice pořádá besedy se spisovateli a další akce. Funkci komunitního centra tak knihovna naplňuje beze zbytku.

Vítězkou se stala Veronika Vališová z Místní knihovny Černotín. Studentka němčiny a výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci probudila zdejší knihovnu z letargie. Její neuvěřitelná kreativita se projevila i na vzhledu knihovny. Sama si ji vymalovala, zrenovovala nábytek a strop ozdobila tisícem malých jestřábů poskládaných z papíru. Spolu s rodinou, která ji v jejím snažení neúnavně podporuje, vytvořila vlastní knihovní regál ve tvaru ježka. Celý prostor tak má podobu lesa. Bohatá je i činnost knihovny, která může využívat přilehlou zahradu za obecním úřadem. Různých aktivit a turnajů ve společenských hrách se tu účastní nejen děti, ale i dospělí. Společně v obci vybudovali knihobudku a stromy ozdobili hmyzími hotely. Za čtenáři, kterým už zdraví neslouží tak jako dříve, mladá knihovnice vyráží na kole, které je označeno praporkem s nápisem Místní knihovna Černotín. Ač má Černotín u Hranic jen necelou pětistovku obyvatel, návštěvníci akcí paní knihovnice přesahují dvojnásobek populace a knihovna je skutečně místem, kde to žije.

Zleva: Lenka Stojková, František Jura, Tomáš Pavelka a Veronika Vališová
Zleva: Lenka Stojková, František Jura, Tomáš Pavelka a Veronika Vališová

Zleva: vítězové Veronika Vališová, Tomáš Pavelka, Lenka Stojková s nominovanými kolegyněmi Marií Hanákovou z knihovny v Majetíně a Věrou Špačkovou z Místní knihovny ve Zvoli
Zleva: vítězové Veronika Vališová, Tomáš Pavelka, Lenka Stojková s nominovanými kolegyněmi Marií Hanákovou z knihovny v Majetíně a Věrou Špačkovou z Místní knihovny ve Zvoli

Na závěr bychom rádi zmínili, že letošní rok je pro knihovny Olomouckého kraje velmi úspěšný. Veronika Vališová si v pražském Klementinu 9. října 2018 převzala zvláštní ocenění v rámci soutěže Knihovna roku. Pozadu nezůstal ani Tomáš Pavelka, který získal 1. místo v soutěži Knihovna JINAK. Oběma přejeme do další práce hodně inspirace, nezbytnou motivaci a podporu jejich zřizovatelů. Jak Mořice, tak Černotín totiž mohou být na své knihovníky právem hrdí.

Fotografie pocházejí z archivu Vědecké knihovny v Olomouci.

Cenu MARK 2018 získala Kateřina Nekolová

Dne 9. října 2018 proběhlo v Zrcadlové kapli pražského Klementina jako každý rok předávání cen Knihovna roku, jehož součástí bylo také vyhlášení vítěze ceny MARK určené mladým pracovníkům knihoven za jejich tvůrčí aktivity a přínos v oboru knihovnictví a informační věda v daném kalendářním roce.

Cenu MARK 2018 získala Kateřina Nekolová, M.A., za souhrn aktivit souvisejících s podporou a zlepšováním služeb knihoven v České republice pro osoby se speciálními potřebami, cizince, sociálně vyloučené apod.

Zaměřuje se systematicky na interkulturní knihovnické služby, komunitní role knihoven a knihovnické služby pro osoby se speciálními potřebami a tato témata se snaží v knihovnách propagovat a prosazovat. Šíře jejích aktivit na tomto poli začíná především pořádáním vzdělávacích akcí ve spolupráci s externími lektory, neziskovými či vládními organizacemi, na mnohých akcích také sama přednáší. Na některé kurzy a školení se jí daří získávat finanční podporu od jiných subjektů, například nedávno uskutečněný kurz Mezikulturní kompetence pro knihovníky proběhl za podpory Ministerstva vnitra ČR. Vyvíjí také publikační aktivitu, píše články do odborných periodik atd. a o zmíněných tématech vyjíždí přednášet do knihoven po celé ČR.

Nevyhýbá se ožehavým tématům, jako je uprchlická krize a uprchlíci, kteří jsou v ČR vnímáni velmi negativně. Jejím cílem bylo v průběhu krize inspirovat knihovny k aktivnímu zapojení a pomoci lidem bez domova. Knihovnám zajistila materiály, které z nich pomohly učinit místa tolerance a možného setkávání cizinců a zároveň knihovnám usnadnily práci s nově příchozími, mluvícími různými jazyky. Výsledkem byla sada tiskovin (plakáty, brožury, překlady vzorových dokumentů), které jsou českým knihovnám k dispozici.

V současnosti působí v oddělení vzdělávání Knihovnického institutu Národní knihovny ČR, kde má na starosti rekvalifikační kurzy, stáže a další vzdělávací akce. Od roku 2014 učí na Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Již při studiu a později i v zaměstnání absolvovala několik odborných stáží a dobrovolnických aktivit. V Jižní Americe například vyučovala děti z vyloučených lokalit, ve městě Chatuza v Peru pak pomáhala v místní knihovně. V současnosti je členkou výboru pražské organizace SKIP.

Jelikož se nebojí nepopulárních témat, je často terčem nevybíravé kritiky. Není to však nic, co by ji od práce odradilo. Věří, že knihovna je tím správným místem, které může významně pomoci při integraci cizinců a osob se speciálními potřebami do běžného života v ČR.

Předseda SKIP Roman Giebisch gratuluje Kateřině Nekolové k získání ocenění (foto: Eva Hodíková, Národní knihovna ČR)
Předseda SKIP Roman Giebisch gratuluje Kateřině Nekolové k získání ocenění (foto: Eva Hodíková, Národní knihovna ČR)

Rozhovor

Barbora Hořavová z Nadace OSF: Spolupráce s knihovnami je krok správným směrem

Barbora Hořavová působí v Nadaci OSF od roku 2013. Během patnácti let svého působení v neziskovém sektoru pracovala na projektech zaměřených na vzdělávání dětí, učitelů a knihovníků. Několik let se věnovala firemnímu vzdělávání v oblasti diversity managementu. Posledních pět let vedla v nadaci program Dejme (že)nám šanci financovaný z Norských fondů, který podpořil projekty v oblasti rovných příležitostí a prevence domácího násilí. Aktuálně zastává pozici programové ředitelky a má na starost zahájení nového programu Fondů EHP – Active Citizens Fund, který se zaměří i na mediální výchovu. V rozhovoru prozrazuje, proč je mediální gramotnost důležitá a jakou roli v této oblasti mohou sehrát knihovny, ale přibližuje i samotnou Nadaci OSF.

Mohla byste nejprve stručně představit Nadaci OSF? Na které aktivity se zaměřuje a co je jejím hlavním posláním?

Nadace OSF se od svého založení snaží být oporou při prosazování hodnot, jako jsou svoboda, demokracie, rovné šance a otevřená společnost.

Bohužel jsme nejen v minulém roce zaznamenali ve společnosti jistý odklon od demokratických hodnot. Podle indexu časopisu The Economist u nás kvalita demokracie od roku 2013 klesá. Čím dál častěji se také setkáváme s útoky na neziskové organizace a občanskou společnost vůbec. A přitom obojí jsou důležité stavební kameny demokracie. Proto je naším cílem i v dalších letech podporovat a rozvíjet dobře fungující stát, kde mají všichni rovný přístup k příležitostem současného světa a šanci aktivně se zapojovat do dění ve svém okolí.

Ve své činnosti se tedy soustředíme na podporu neziskových organizací, na jejich síťování a vlastní aktivity, jako jsou třeba i semináře zaměřené na mediální gramotnost. Za 25 let podpořila nadace 9 530 projektů českých neziskových organizací i jednotlivců částkou více než 1,78 miliardy korun.

Nadace funguje již čtvrt století a za tu dobu se jistě v řadě ohledů proměnila. V čem nejvíce?

Česká Nadace OSF vznikla v roce 1992 a po 20 let, tedy až do roku 2012, byla součástí mezinárodní sítě Open Society Foundations (OSF) jako jedna z nadací, k jejichž založení ve východní a střední Evropě přispěl americký investor a filantrop George Soros. V té době jsme si mohli dovolit být štědrým dárcem českého neziskového sektoru a podporovat velmi různorodé aktivity.

Přestože hodnoty, na kterých byla nadace postavena, prosazujeme dále, od roku 2012 už nejsme součástí globální sítě Open Society Foundations a hledáme si prostředky na fungování české nadace sami. Spolupracujeme s dárci a partnery, kteří si uvědomují palčivost některých problémů a chtějí společně posouvat naši společnost tak, aby obstála v nárocích současného propojeného světa.

Co pokládáte za doposud největší úspěchy nadace?

Existuje mnoho témat, která do České republiky přinesla právě Nadace OSF. Díky úzkému vztahu s partnerskými nadacemi sítě Open Society Foundations jsme do České republiky přinášeli koncepty, které jinde fungovaly, ale u nás byly následkem komunismu ještě neznámé. Stáli jsme tak u zrodu paliativní péče i paliativní medicíny v České republice, konceptu dobrovolnictví či informačních zdrojů pro neziskový sektor i dárce. Odborníkům, lékařům, manažerům firem, ale i umělcům jsme umožnili vzdělávání a stáže v zahraničí, pomohli jsme vyrůst festivalu Jeden svět či protikorupční platformě Rekonstrukce státu.

Za uplynulý rok se nám povedlo zase o něco zvýšit povědomí o otevřených datech veřejné správy a o tom, jak jsou důležitá, dále šířit know-how mezi učiteli a řediteli v oblasti inkluzivního vzdělávání, podpořit projekty malých organizací či skupin v regionech. Nadále také podporujeme kvalitní novinářskou práci a každý rok udělujeme Novinářské ceny.

V roce 2018 SKIP realizoval právě ve spolupráci s Vámi semináře zaměřené na mediální gramotnost. Jak se vlastně zrodil nápad na jejich uspořádání?

Uvědomili jsme si, že dezinformačním kampaním lze dlouhodobě čelit jedině tím, že se vůči nim zvýší odolnost čtenářů – příjemců mediálního obsahu. Schopnost kriticky třídit tento obsah a neztrácet se v záplavě informací, které se na nás v dnešní době valí, se stala kromě čtení, psaní, počítání další nezbytnou součástí funkční gramotnosti. Bez ní jsou jakékoli debaty o občanství i o politice jako soutěži idejí v podstatě zbytečné. SKIP a jednotlivé knihovny jsou pro toto téma ideální půda.

Proč jste se v této oblasti rozhodli spolupracovat právě s knihovnami?

Důvodů je více, zmíním dva hlavní. Za prvé: jedním z cílů knihoven je podpora čtení, přijímání psaného obsahu. Ne ve smyslu „umět přečíst text“, od toho je základní škola. Ale ve smyslu rozumět textu, poznávat díky čtení svět i sebe sama. Od toho je jen krok k mediálnímu obsahu, který je v dnešní době hlavním nosičem informací o světě kolem nás.

Za druhé: unikátní česká síť knihoven umožňuje zacílit podobnou aktivitu i mimo velká města, která přece jen nabízí celkem různorodou paletu podnětů. Proto jsme si stanovili podmínku, že určitá část aktivit, které podpoříme, se musí odehrát i v knihovnách menších měst.

Jak byly semináře pojaty a kdo se na nich podílel v roli lektorů?

S předsedou SKIP Romanem Giebischem jsme se domluvili, že SKIP sestaví semináře pro své členy „na míru“. Oslovil tak na jedné straně akademiky z odborných univerzitních pracovišť (KISK na FF MU v Brně a ÚISK FF UK v Praze) a na straně druhé zástupce neziskovek, které v této oblasti mají bohaté pedagogické zkušenosti (Zvol si info, Jeden svět na školách, Mediagram.cz).

Jaký byl o semináře zájem a s jakou odezvou účastníků se setkaly?

Celkem se uskutečnilo či ještě uskuteční 14 seminářů, v každém kraji jeden, a projde jimi okolo 200 lidí, především pedagogických pracovníků z knihoven. Ze zpětných vazeb je zjevné, že pracovníci knihoven mají o podobné kurzy zájem a že by na ně rádi navázali v dalším, praktičtěji zaměřeném vzdělávání pro jednotlivé věkové skupiny – zejména pro děti a seniory. Někteří z účastníků už začali poznatky z kurzů používat ve své praxi.

Jak hodnotíte výsledky seminářů? Splňují Vaše očekávání?

Podle zpětných vazeb, které jsme dostali, rozhodně ano. Naším cílem bylo podpořit téma mediální gramotnosti v knihovnách a ukázalo se, že to má mezi pracovníky knihoven velkou odezvu. Zpětná vazba je v drtivé většině pozitivní a zájem o účast veliký, takže jsme přesvědčeni, že tato spolupráce byl krok správným směrem.

Chystáte se se SKIP na pořádání vzdělávacích akcí (případně i v jiných oblastech) pokračovat i v budoucnu?

Semináře pro pracovníky knihoven jsou jenom jedním ze tří pilířů našeho projektu. Kromě toho jsme se dohodli, že nakoupíme pro knihovny několik stovek knih o zvládání soudobé informační laviny, jíž denně čelíme. V loňském roce jich vyšlo hned několik, každá se na téma dívá trochu jinak. Jsou povedené, zábavné a navíc je psali zdejší autoři, kteří pracují především s českou mediální realitou, což je skvělé.

Třetím pilířem je spolupráce s knihovnami v Ústí nad Labem, Ostravě a Hradci Králové, jimž jsme přispěli na programy pro veřejnost. Věnují se právě tématu mediální výchovy, od odborně zaměřených přednášek pro různé věkové skupiny až po LiStOVáNí, scénické zpracování Nejlepší knihy o fake news.

Tímhle směrem bychom naši spolupráci směřovali rádi i v budoucnu. Knihovny v Česku jsou jedinečné nejen hustotou své sítě, ale i tím, že jsou mnohdy, zejména v menších městech, jednou z mála fungujících institucí, která dokáže dostat pod jednu střechu lidi různých věkových skupin i pohledů na svět. Chceme přispívat k tomu, aby se v knihovnách vedly věcné dialogy o výzvách, kterým čelíme a budeme jistě čelit i v budoucích letech.

Děkuji za rozhovor!

Vzdělávání

Jedno hudební jubileum aneb Z tradice hudebních seminářů Knihovny Jiřího Mahena v Brně

Konec světa bude, až lidé přestanou zpívat.“
Albert Einstein

Hudební oddělení jsou součástí mnoha knihoven. A jelikož hudba je s člověkem spjata odpradávna, hudební knihovny tvoří nedílnou součást knihovnického světa, ovlivňovány více či méně technickým vývojem a současnými trendy.

Světové, potažmo i české hudební knihovnictví, má svou „oficiální“ tradici. Nechci zacházet do dávné minulosti, proto zmíním jen to, že v roce 1951 byla v Paříži založena profesní organizace Mezinárodní asociace hudebních knihoven, archivů a dokumentačních středisek (International Association of Music Libraries, Archives and Documentation Centres, IAML), která nyní sdružuje okolo dvou tisíc institucionálních a individuálních členů z asi 45 zemí světa. Československá národní skupina IAML byla založena v roce 1971, když se plně a oficiálně zapojila do všech mezinárodních činností. Hudební oddělení Knihovny Jiřího Mahena v Brně (dále KJM) vzniklo v roce 1962, kdy byl vyčleněn základní fond hudebnin, knih o hudbě a gramodesek. Hudební knihovna KJM nabízí svým čtenářům rozmanitý fond, realizuje pořady pro školy, pro laickou i odbornou veřejnost, umožňuje relaxovat i tvořit, bavit se i bádat.

Ke knihovnictví jako práci s informacemi a dokumenty přísluší také nutnost vzdělávání knihovníků v jejich oboru, možnost setkávání se a sdílení zkušeností. Hudební knihovna KJM každoročně pořádá hudební semináře pro knihovníky a širokou veřejnost. V květnu 2018 se konal jubilejní dvacátý hudební seminář. Jak vidno, tradice brněnských hudebních seminářů je dlouhá. U jejich zrodu stála dlouholetá vedoucí Hudební knihovny KJM Miroslava Horejsková, která vytvořila jejich velmi funkční formát a přinesla kvalitu organizační i informační. Přednášející volila vždy z řad erudovaných muzikologů. V tom pokračujeme i dnes. Semináře konané s pravidelností v KJM od roku 2002 jsou vzdělávací, najde se v nich ale i prostor pro relaxaci, diskusi či sdílení vlastních zkušeností a názorů. V současnosti se hudební knihovníci setkávají v Brně pravidelně jednou ročně, ale nebylo tomu tak vždy. Do roku 2005 se brněnský hudební seminář konal dvakrát za rok, vždy na jaře a na podzim. Svým účastníkům přinášel mnoho nového, ale také oprašoval již známé. Také dnes se snažíme doplňovat vzdělání hudebních knihovníků, obohacovat jejich znalosti, přinášet něco nového a diskutovat o stávající situaci hudebního knihovnictví. V rámci setkávání je dán prostor ke společné debatě, při které je možné sdílet zkušenosti. Semináře přinášejí inspiraci, zprostředkovávají bibliografii a zdroje probíraného tématu, rozšiřují přehled v hudební oblasti, který je nutný při akvizici zvukových, zvukově-obrazových fondů a hudebnin a při jejich katalogizaci, společná setkání otevírají témata autorského zákona atd. Hudební semináře KJM jsou vždy tematicky zaměřené. Z již proběhlých jmenujme např.:

  • Soudobá česká a světová hudba (čtyřikrát, a to v letech 2002 a 2003);

  • Manýrismus ve vývoji hudby aneb Zpochybnění každého stylu (čtyřikrát, a to v letech 2004 a 2005);

  • Mozart a Salieri, pravda a mýtus (v roce 2006);

  • České hudební baroko (v roce 2008);

  • Putování za folklórem aneb Na lidovú notečku (v roce 2009);

  • Ženy v hudbě (v roce 2013);

  • Muzikoterapie v knihovnách (v roce 2015);

  • Hudební provoz a repertoár na moravských kostelních kůrech v 16.–18. století (v roce 2017).

Zahájení hudebního semináře v roce 2017 (zleva: Jiří Sehnal, Libuše Nivnická a Jitka Málková)
Zahájení hudebního semináře v roce 2017 (zleva: Jiří Sehnal, Libuše Nivnická a Jitka Málková)

Jubilejní dvacátý ročník se uskutečnil ve dnech 22. a 23. května 2018 za finanční podpory Ministerstva kultury ČR (z dotačního programu Knihovna 21. století), SKIP (konkrétně Regionu Velká Morava) a České národní skupiny IAML a přilákal 28 hudebních knihovníků a pracovníků hudebních institucí z celé České republiky. Některé z přednášek navštívili také studenti (převážně hudební vědy či Kabinetu informačních studií a knihovnictví Masarykovy univerzity). Dvacátý hudební seminář nesl název Hudebně-historické resumé anebo Od středověku po současnost. Byl pojat jako jakási rekapitulace seminářů minulých, přičemž výběr přednášejících i témat závisel především na účastnících. Jako přednášející tak nemohl chybět muzikolog, hudební skladatel a pedagog Miloš Štědroň, výborný řečník a muž velkého rozhledu, který ve svém příspěvku reflektoval sté výročí vzniku Československa, když posluchače seznámil s významnými hudebními osobnostmi Brna let 1918–1989.

Miloš Štědroň na semináři v roce 2016
Miloš Štědroň na semináři v roce 2016

Z dalších letošních přednášejících jmenujme muzikology Vladimíra Maňase, který se ve své badatelské činnosti zaměřuje na starou hudbu, a Martina Flašara, jenž otevřel velmi diskutabilní téma, když se zabýval tím, jakou roli hrají v dnešní době nová média a technologie a jaký je rozdíl mezi hudbou, kterou vlastníme, a tou, kterou žijeme. O hudební vložku se postaralo Duo Nana, které tvoří sopranistka Helena Hozová (roz. Tamelová) a kytaristka Irena Sedláčková (roz. Babáčková). Koncert sestával ze skladeb brněnských autorů Leoše Janáčka, Jana Nováka, Miloše Štědroně atd.

Duo Nana na semináři v roce 2018
Duo Nana na semináři v roce 2018

Při tvorbě programu seminářů dáváme v neposlední řadě také důraz na město Brno jako takové. Letos jsme zavítali do Labyrintu pod Zelným trhem, který nám dal nahlédnout do života středověkých měšťanů, státní zámek Lysice nám pak ve své přednášce Příběhy lidské a zámecké představila jeho kastelánka Martina Rudolfová. Nedílnou součástí hudebního semináře byl také pravidelný programový blok České národní skupiny IAML.

Programový blok České národní skupiny IAML v roce 2017 (zleva: Zuzana Petrášková, Jana Navrátilová a Zoja Seyčková)
Programový blok České národní skupiny IAML v roce 2017 (zleva: Zuzana Petrášková, Jana Navrátilová Zoja Seyčková)

O atmosféře i náplni brněnských hudebních seminářů nejvíce vypoví ohlasy účastníků:

Miroslava Horejsková (zakladatelka tradice brněnských hudebních seminářů):

„Když jsme v roce 2002 v Hudební knihovně začali pro knihovníky pořádat vzdělávací semináře, nemyslela jsme si, že si udrží tak dlouhou tradici a budou pokračovat až do roku 2018.

Od roku 1997 bylo při Hudební knihovně obnoveno Malé divadlo hudby, jehož duší byl Miloš Štědroň. S ním se na tomto projektu podíleli další významní skladatelé, muzikologové a také herci města Brna. A právě tyto výborné programy pro veřejnost nás přivedly na myšlenku zprostředkovat přednášky, koncerty a autobiografická vystoupení pro mimobrněnské kolegy-knihovníky. Našim záměrem bylo prezentovat současnou kulturu i historii města. A tak se postupně vedle Miloše Štědroně setkali s Jaromírem Hniličkou, Evženem Zámečníkem, Pavlem Blatným, sourozenci Ulrychovými, Ladislavem Lakomým, Františkem Derflerem, Arnoštem Goldflamem, Milenou Flodrovou aj. Koncerty mladých muzikálových herců JAMU a studentů Konzervatoře byly často doplněním přednášek.

Po mém odchodu se postupně generačně obměnila skladba lektorů a umělců. Semináře se vyznačují vysokou úrovní nabízených programů. Každoročně si je teď užívám jako posluchačka. S Jitkou Málkovou přišla nová nápaditá dramaturgie (Ženy v hudbě, Repertoár moravských kostelních kůrů, Muzikoterapie, Současná brněnská hudební scéna atd.) a noví zajímaví umělci a muzikologové (Vladimír Maňas, Martin Flašar, Jiří Zahrádka, Boris Klepal, Jaroslav Střítecký, Luboš Holzer, Vilém Spilka, Daniela Straková, cimbálová muzika Malé zálesí aj.). Stále zde vystupuje charismatický Miloš Štědroň.

Přeji hodně úspěchů těmto seminářům, Jitce Málkové další skvělé nápady a mnoho spokojených knihovníků.“

Miloš Štědroň a Miroslava Horejsková na semináři v roce 2003
Miloš Štědroň a Miroslava Horejsková na semináři v roce 2003

Miroslava Horejsková, Jaromír Ostrý a František Derfler na semináři v roce 2003
Miroslava Horejsková, Jaromír Ostrý a František Derfler na semináři v roce 2003

Zoja Seyčková (Institut Bohuslava Martinů, o.p.s., Praha):

„Na hudební semináře do Brna jezdím každý rok na jaře již více než 15 let. Vždy se setkávám s příjemnou atmosférou, profesionálně zorganizovaným programem a hlavně s milými lidmi. Program je vždy velmi atraktivní, ale setkání s neuvěřitelně přátelskými a otevřenými kolegy a kolegyněmi z celé republiky je pro mne asi nejdůležitějším důvodem, proč na tyto akce jezdím. I když moje pracoviště je zaměřeno vlastně velmi úzce na jednoho skladatele (Bohuslava Martinů), velmi ráda se dozvídám informace z celého spektra dějin hudby a dalších souvisejících oborů. Vnímám to tak, že obzvlášť pro knihovníky je nezbytné, aby jejich vzdělání bylo zaměřeno univerzálně, aby chápali souvislosti a dovedli se orientovat jak ve všech hudebních žánrech, tak i v dalších oborech. A to si myslím, že semináře v Mahenově knihovně splňují na více než sto procent.“

Muzikoterapeut Lubomír Holzer na semináři v roce 2015
Muzikoterapeut Lubomír Holzer na semináři v roce 2015

Šárka Baťková (Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem):

„Hudební seminář konaný v Knihovně Jiřího Mahena v Brně jsem navštívila poprvé – stejně tak Brno samotné. A obojím jsem byla nesmírně nadšena – takže se hodlám do Brna vracet, ať už na další hudebně-knihovnické akce nebo jako turista. Program semináře byl precizně koncipovaný, vyvážený a vše bylo skvěle připraveno a zorganizováno. V programu nesmírně zajímavých přednášek se mým favoritem stal – a asi to nebude překvapení – příspěvek a osobitá prezentace pana prof. Štědroně. Hudební vystoupení Dua Nana bylo velmi příjemným zakončením prvního den a osvěžením celého semináře. Děkuji moc kolegyním z Brna za jejich práci a těším se na další návštěvu moravské metropole.“

Návštěva Filharmonie Brno v roce 2016 (hovoří dramaturg Vítězslav Mikeš)
Návštěva Filharmonie Brno v roce 2016 (hovoří dramaturg Vítězslav Mikeš)

Jaroslava Škoulová (důchodkyně, dříve Městská knihovna Kyjov):

„(…) Semináře se staly příjemnou tradicí pro setkání se s pracovníky hudebních oddělení Čech a Moravy, který je pořádán ve spolupráci se SKIP Velká Morava. Jsou zvány významné osobnosti z oblasti hudby, divadla, literatury, které mají velmi zajímavé přednášky s ukázkami z autorských děl a prezentací přes počítač. Některá témata jsou pořádána na pokračování, např. prezentace známé brněnské a oblíbené osobnosti Miloše Štědroně. Semináře jsou oblíbeny, a proto navštěvovány v hojném počtu, je to vícedenní akce, mnozí mají zajištěn nocleh a mohou se setkat při večerním kvalitně vybraném programu, diskuzi. Jsou to neformální setkávání, při kterých se poznávají stávající i noví pracovníci v oblasti hudebních oddělení, ale i jiných oddělení knihoven. Účastníci seminářů z Prahy jsou vždy dobře připraveni k předání odborných informací pro práci hudebních oddělení. Je velmi sympatické, že se semináře mohou účastnit důchodci a jiní pracovníci knihoven, pro které je to nekonvenční setkávání s lidmi s podobnými zájmy a pracovními zkušenostmi. Účastníci seminářů dostanou propagační materiály knihovny, CD z absolvovaného dvoudenního programu. Jistě mi dají za pravdu všichni, kteří se rádi těchto seminářů zúčastňují, že bude skvělé, když budou pořádány i v budoucnosti. Vedoucí i pracovníkům hudebního oddělení v Brně patří velký dík za kvalitní a náročnou přípravu hudebních seminářů, příjemnou a přátelskou atmosféru.“

Přestože jsem nemohla všechny mně zaslané příspěvky účastníků uveřejnit, děkuji všem za jejich odezvu.

Publikum na semináři v roce 2015
Publikum na semináři v roce 2015

Setkávání pracovníků kteréhokoliv oboru je důležité. Dané odvětví tak může růst. V současnosti se hudební knihovníci mohou v širším plénu setkávat dvakrát ročně. Na jaře se koná hudební seminář, který je pořádán v Brně KJM, na podzim pak Výroční zasedání IAML, v jehož pořádání se knihovny střídají. V roce 2017 jsme zavítali do Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně, letos nás Výroční zasedání IAML ke 100. výročí vzniku Československa ve dnech 23. a 24. října 2018 přivedlo do Prahy.

Fotografie pocházejí z archivu Knihovny Jiřího Mahena v Brně.

Celostátní akce

Projekt Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka v Knihovně Bedřicha Beneše Buchlovana v Uherském Hradišti

V rámci našeho malého festivalu k podpoře dětského čtenářství Hradišťské sluníčko už od roku 2003/2004 pravidelně před koncem školního roku pasujeme prvňáčky na čtenáře. Začínali jsme společným setkáním všech prvňáčků, nejprve v prostorách Slováckého divadla, pak v čítárně naší synagogy. Čas však ukázal, že mnohem intenzivnější a pro děti krásnější je pozvat jednotlivé třídy přímo do dětského oddělení, rozvinout červený koberec a za zvuku fanfáry plni očekávání přivítat krále či královnu písmenkového království. Rolí královen se ujímají naše kolegyně, krále ztvárňuje pravidelně ředitel knihovny.

Slavnostnímu pasování předchází v průběhu školního roku návštěva třídy v knihovně i účast prvňáčků na akcích pro veřejnost. Ani letos tomu nebylo jinak, celý rok jsme s dětmi poznávali a objevovali půvab čteného slova a tajemná zákoutí knihovny. Celý předposlední červnový týden pak patřily podvečery čteným večerníčkům a dopoledne v dětském knižním království všem prvňáčkům. Ti slíbili, že ve jménu pohádek, románů a básní, jménem všech literárních hrdinů a světů budou chránit knížky jako nejvzácnější poklady a budou je mít rádi.

Pasování uherskohradišťských prvňáčků při Hradišťském sluníčku ve dnech 19. až 22. června 201á

Pasování uherskohradišťských prvňáčků při Hradišťském sluníčku ve dnech 19. až 22. června 2018

Pasování uherskohradišťských prvňáčků při Hradišťském sluníčku ve dnech 19. až 22. června 2018

Pasování uherskohradišťských prvňáčků při Hradišťském sluníčku ve dnech 19. až 22. června 2018
Pasování uherskohradišťských prvňáčků při Hradišťském sluníčku ve dnech 19. až 22. června 2018
Pasování uherskohradišťských prvňáčků při Hradišťském sluníčku ve dnech 19. až 22. června 2018

Královny a král písmenkového království společně s princeznami a princem pasovali prvňáčky všech základních škol našeho města a také prvňáčky ZŠ Josefa Bublíka v Bánově, ZŠ Jalubí, ZŠ Nedakonice, ZŠ Polešovice a ZŠ Mistřice. Celkem bylo pasováno 434 dětí z 19 tříd. Děti získaly knihu Evelíny Koubové Bráchova bota. Všichni malí čtenáři slíbili, že budou knížky ochraňovat a budou rádi číst. K tomu jim může pomoci také roční registrace do knihovny zdarma. A jak řekl jeden z prvňáčků při odpolední registraci: „Když jsem byl pasovaný, tak přece musím mít průkazku do knihovny!“ Je dobře, že děti i takto nacházejí cestičku do knihovny.

Pasováním prvňáčků na čtenáře jsme slavnostně ukončili projekt Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka 2017/2018.

Fotografie pocházejí z archivu oddělení pro děti Knihovny Bedřicha Beneše Buchlovana v Uherském Hradišti.

Týden knihoven 2018 v Tišnově

První týden v říjnu se již tradičně nese v duchu celostátní akce Týden knihoven. Jinak tomu není ani u nás v Tišnově. Také letos jsme pro naše čtenáře připravili řadu akcí.

Po loňské velice příjemné zkušenosti jsme novým klientům opět umožnili roční registraci zdarma. Této akce využilo přes 50 čtenářů z řad dětí, studentů i dospělých, což nás velice těší. A pokud váháte, zda takovouto akci uskutečnit ve Vaší knihovně, stejně jako jsme váhali my, za nás rozhodně ano! Jděte do toho!

Mezi naše již tradiční akce nesporně patří i Burza knih, pro kterou jsme připravili množství vyřazených knih a knižních darů, některé za symbolické ceny, jiné zadarmo. I tato akce měla mezi veřejností velký úspěch, mnozí našli právě tu „svou“ dlouho hledanou knihu, jiní nakoupili nejen pro sebe, ale i pro své blízké. A nás hřeje pocit, že knihy neskončily ve sběru, ale dostaly druhou šanci. Vzhledem k velkému zájmu jsme se rozhodli nechat burzu zpřístupněnou po celý měsíc říjen.

Burza knih

Burza knih
Burza knih

Pro všechny ty, kteří chtějí rozvíjet svou osobnost, získávat nové informace a vrátit se po letech do školních lavic, jsme otevřeli zimní semestr Univerzity volného času, která má v knihovně své nezastupitelné místo již řadu let. Stovka „studentů“ naplnila tři kurzy a po celý semestr budou nasávat nové informace. S Ing. Janem Kosem zabrouzdáme do historie tišnovské farnosti, s Alenou Navrátilovou se naučíme, jak se vyhnout stresu a s Mgr. Martinou Bajerovou Šopfovou procvičíme oči a zlepšíme si zrak.

Pro všechny dříve narozené byl zahájen cyklus Virtuální univerzity třetího věku, která se u nás také těší velké oblibě; řady studentů se neustále rozšiřují. Pro tento zimní semestr jsme si zvolili pokračující kurz České dějiny a jejich souvislosti II.

Týden knihoven vyvrcholil výstavou starých tisků ze soukromé sbírky pana Vlastimila Brunclíka, ke které byla uspořádána velmi poutavá a poučná přednáška o historii a vývoji biblí z jeho sbírky.

Výstava starých tisků

Výstava starých tisků

Výstava starých tisků
Výstava starých tisků

Přednáška o biblích
Přednáška o biblích

Také oddělení pro děti a mládež připravilo velmi zajímavý program. Knihovnu navštívila spisovatelka Markéta Harasimová se svým povídáním o Kočičce Ťapičce. Její interaktivní show zaujala a strhla všechny děti. Paní Harasimová ve svém příběhu vychází z vlastních zkušeností se svými kočičkami. I proto je její vyprávění tak autentické a velmi zábavné (nejen pro děti).

Markéta Harasimová

Markéta Harasimová
Markéta Harasimová

Důležitým tématům byly věnovány i další aktivity. Pro děti předškolního věku byla připravena zábavná vzdělávací akce HRAVĚ-ZDRAVĚ – Prevence úrazů. Tyto programy pořádáme ve spolupráci s Centrem podpory veřejného zdraví – dislokovaným pracovištěm Brno. Pod vedením odborných pracovníků Státního zdravotního ústavu se děti seznamují s rizikovými jevy chování, učí se správné životosprávě a bezpečnému chování. S Centrem podpory veřejného zdraví spolupracujeme už druhým rokem a jejich akce se těší velké oblibě jak u učitelů, tak i u dětí.

Co ještě říci k Týdnu knihoven? Je pro nás příležitostí, jak upozornit na důležitou úlohu knihovny ve městě, její přínos pro rozvoj kultury, osvěty a podpory celoživotního vzdělávání. Jeho konec však pro nás neznamená konec aktivit. Rozsáhlá nabídka kulturních a vzdělávacích akcí pro široké spektrum klientů „běží“ po celý rok.

Fotografie pocházejí z archivu Městské knihovny Tišnov.

Týden knihoven 2018 v Moravském Krumlově

Celorepublikovému Týdnu knihoven předcházel Maraton čtení, který se konal v Městské knihovně Moravský Krumlov ve čtvrtek 20. září 2018 v rámci projektu Jižní Morava čte. Šlo o doprovodný program k projektu Jižní Morava čte, k literární, výtvarné a audiovizuální soutěži na téma Moje obec – moje město – můj kraj za 100 let, kterou vyhlásila Moravská zemská knihovna ve spolupráci s Jihomoravským krajem. Od 13.30 do 15 hodin se postupně střídaly skupiny dětí a studentů z víceletého gymnázia ke společnému čtení z pověstí našeho regionu. Nejvíce se dětem líbily pověsti O čertově kameni, Čertovo kopyto, O pokladu na Leskounu, Pýcha krásné šenkýřky z doby, kdy se krumlovského zámku ujal kníže z Lichtenštejna. Pověst Zkamenělý pastýř o nedalekých Rakšicích nebo o kapli Floriánek a o krumlovském katu z doby, kdy měl ještě Krumlov útrpné a hrdelní právo, měly také velký úspěch. Na čtení mezi nás přišly i dvě seniorky, které povyprávěly, jak vypadal Krumlov před 100 lety a studenti se např. dozvěděli, že tam, kde je nyní pošta, stávala kdysi radnice, že byl v Krumlově špitál a chodby ze zámku vedoucí až ke Znojmu! Hned ve svých mobilech začali hledat fotografie starého Krumlova a nestačili se divit.

Společné čtení pověstí
Společné čtení pověstí

Společné čtení a luštění tajenky k projektu Jižní Morava čte
Společné čtení a luštění tajenky k projektu Jižní Morava čte

První říjnový týden byl tradičně zahájen (v pořadí již padesátou) Literární kavárnou nazvanou Líbánky na Hané, ve které Eva Kopčilová seznámila posluchače se životními osudy malíře Josefa Mánesa.

Literární kavárna o Josefu Mánesovi

Literární kavárna o Josefu Mánesovi
Literární kavárna o Josefu Mánesovi

Úterní interaktivní pořad s autorským čtením spisovatele Zdeňka Železného připravila městská knihovna pro žáky prvního stupně ZŠ. V první besedě nazvané Jak přichází kniha na svět se žáci prvních a druhých tříd seznámili s knihou Pěkně podle abecedy. Tato kniha zábavných říkanek napomáhá dětem při pilování výslovnosti, rozšíření slovní zásoby a usnadňuje jim vstup mezi čtenáře. Ve druhé besedě s názvem Prapověsti naše s trochou vtipné kaše Z. Železný hravou formou pobavil a trochu i poučil žáky o našich pověstech. Jak sám říká: „Vždyť my dospělí přece chceme, aby naše děti dávná historie zajímala.“

Interaktivní pořad spisovatele Zdeňka Železného Prapověsti naše s trochou vtipné kaše
Interaktivní pořad spisovatele Zdeňka Železného Prapověsti naše s trochou vtipné kaše

Ve středu v rámci Dne otevřených dveří byly čtenářům promíjeny upomínací a rezervační poplatky a noví čtenáři měli bezplatnou registraci. Zájem byl o vyluštění obří tajenky umístěné v oddělení pro děti a mládež s tematikou regionu, ale i o prohlídku kronik knihovny od roku 1955. Do knihovny přišlo 156 čtenářů, 11 návštěvníků si nechalo zdarma vystavit čtenářský průkaz.

Den otevřených dveří

Den otevřených dveří

Den otevřených dveří

Den otevřených dveří

Den otevřených dveří
Den otevřených dveří

Čtvrtek patřil střední školám – reportáži o životě mladého gamblera, který bojoval se svou hráčskou vášní. Spisovatelka Martina Bittnerová v besedě nazvané Můj život s gamblerem aneb Život s hazardem vypověděla o soužití s patologickým hráčem. Jak sama říká:„ Děti a mládež jsou tou nejohroženější skupinou a já bych nejen jim zprostředkovala svou osobní zkušenost, která je tou nejlepší prevencí.“ Čím vším si prošel, jak jeho gamblerství změnilo život jeho blízkých, to vše se dozvěděli studenti gymnázia a Střední školy dopravy, obchodu a služeb Moravský Krumlov v pořadu M. Bittnerové. Program odpověděl na otázky, kdo se nejčastěji stává hazardním hráčem, jaké jsou druhy her a spouštěče hraní, co to znamená craving (bažení), jak hazardní hráči zacházejí s financemi, jak se léčí a jaká jsou úskalí soužití v rodině s hazardním hráčem. Večerní beseda pro veřejnost byla spojena s prodejem stejnojmenné knihy a s autogramiádou.

Beseda Martiny Bittnerové Můj život s gamblerem aneb Život s hazardem
Beseda Martiny Bittnerové Můj život s gamblerem aneb Život s hazardem

Pátek byl dnem exkurzí škol do knihovny spojených s literárně-výtvarnými dílničkami, tentokrát o podzimu. Žáci si poslechli ukázku z knížky Dětem od Josefa Lady, dozvěděli se, jak před sto lety trávily děti podzimní radovánky, vyrobili si podzimního ježka a ještě si stačili vybrat pěknou knížku ke čtení.

Exkurze škol do knihovny

Exkurze škol do knihovny

Exkurze škol do knihovny
Exkurze škol do knihovny

Týden knihoven byl definitivně uzavřen v pondělí 22. října vyhodnocením celoroční čtenářské soutěže Lovci perel, do které se přihlásilo 73 dětí, které celkem přečetly 750 knih! Veškeré akce k Týdnu knihoven byly připraveny tak, aby si z nich mohly vybrat všechny věkové kategorie našich občanů.

Vyhodnocení čtenářské celoroční soutěže Lovci perel
Vyhodnocení čtenářské celoroční soutěže Lovci perel

Fotografie pocházejí z archivu Městské knihovny Moravský Krumlov.

Týden knihoven 2018 ve Zlíně

První říjnový týden patří tradičně knihovnám. Nebylo tomu jinak ani v Krajské knihovně Františka Bartoše ve Zlíně, která pro své návštěvníky připravila na Týden knihoven bohatý kulturní program.

V úterý 2. října 2018 byla zahájena unikátní putovní fotografická výstava Paměť tváře / Tváře paměti… nejen nuceně nasazených. Výstava portrétních fotografií českých obětí nacismu doplněných krátkým příběhem je společným projektem obecně prospěšné společnosti Živá paměť a fotografky Jany Stachové s cílem přiblížit osobní rovinu utrpení civilního obyvatelstva během 2. světové války. Slavnostní vernisáži předcházela tematická beseda u kulatého stolu se zástupci obecně prospěšné společnosti Živá paměť na téma aktuální životní situace a potřeby této specifické skupiny seniorů. „Snažíme se tak přispívat k předávání historických zkušeností pamětníků války, docenění jejich životních osudů a dokumentaci jejich osobních příběhů,” vysvětluje Pavel Voves, ředitel společnosti.

Výstava Paměť tváře / Tváře paměti… nejen nuceně nasazených
Výstava Paměť tváře / Tváře paměti… nejen nuceně nasazených

Středa 3. října patřila Dni slovinsko-českého přátelství. Zájemci měli možnost nejdříve navštívit interaktivní přednášku současné slovinské básnířky Dr. Glorjany Veber Poezie jako prvek společenské proměny. Hlavním programem byl podvečerní poetický slovinský večer s harfou s názvem Život jako květ, s čestným hostem Jeho Excelencí Leonem Marcem, velvyslancem Slovinské republiky v ČR. Svou tvorbu představily slovinské básnířky Ing. arch. Ajda Balderman Plesník a Dr. Glorjana Veber. O interpretaci v češtině se postarala zlínská herečka Irena Velísková a na harfu pořad doprovodila Lucie Fajkusová. Slovinské básnířky se seznámily v roce 2006 na básnickém maratonu v Lublani a společně začaly tvořit program velice aktivního Spolku slovinských básníků a spisovatelů v PEN klubu v Lublani, se sérií autorských čtení, mezinárodních literárních večírků a setkání. Oba pořady byly pořádány ve Zlíně ve spolupráci s Velvyslanectvím Slovinské republiky v PrazeČesko-slovinskou společností. Velmi milé bylo setkání s Jeho Excelencí Leonem Marcem, který je velkým příznivcem literatury a knihoven. Prohlédl si prostory zlínské krajské knihovny i obecní knihovny v obci Provodov, kde týž den spolu s představiteli Zlínského kraje zasadil Lípu slovinsko-českého přátelství.

Dr. Glorjana Veber a její přednáška Poezie jako prvek společenské proměny
Dr. Glorjana Veber a její přednáška Poezie jako prvek společenské proměny

Život jako květ – poetický večer současné slovinské poezie s harfou

Život jako květ – poetický večer současné slovinské poezie s harfou

Život jako květ – poetický večer současné slovinské poezie s harfou
Život jako květ – poetický večer současné slovinské poezie s harfou

Jeho Excelence Leon Marce na prohlídce krajské knihovny s její ředitelkou Zdeňkou Friedlovou
Jeho Excelence Leon Marce na prohlídce krajské knihovny s její ředitelkou Zdeňkou Friedlovou

Na čtvrtek 4. října knihovna připravila pro dvě třídy prvního stupně základní školy autorské čtení spisovatelky Ester Staré. Autorka při svém „turné“ po Zlínském kraji besedovala ještě s dětmi v Knihovně Kroměřížska, v Knihovně Bedřicha Beneše Buchlovana v Uherském Hradišti a v Masarykově veřejné knihovně ve Vsetíně. Akci pořádal Klub dětských knihoven Zlínského kraje pod záštitou SKIP Velká Morava. Ve čtvrtečním odpoledni se konalo příjemné podzimní Čtení v parku. Populární herec Městského divadla ve Zlíně Radoslav Šopík četl v Parku Komenského z knihy Karla Pekárka Starozlínské pověsti, na kytaru pořad doprovodil mladý hudebník Filip Vítů. Čtení se uskutečnilo ve spolupráci s Živým Zlínem, se kterým knihovna tradičně spolupracuje při svých akcích konaných na veřejných místech Zlína.

Autorské čtení Ester Staré
Autorské čtení Ester Staré

Čtení v parku
Čtení v parku

Radoslav Šopík čte Starozlínské pověsti
Radoslav Šopík čte Starozlínské pověsti

Od 1. září až do konce Týdne knihoven měli rodiče možnost zdarma registrovat své prvňáčky do knihovny. V obvodní knihovně na Jižních Svazích se konalo Dopoledne pro maminky s dětmi. Setkání nejmenších čtenářů a rodičů s knížkou, spojené se čtením, povídáním a drobným vyráběním, se koná pravidelně každé první úterý v měsíci a je určeno pro rodiče s děti od narození do pěti let.

V průběhu Týdne knihoven skončilo několikaměsíční hlasování čtenářů v anketě Knihy našich prarodičů čteme i dnes, v níž hlasující vybírali nejoblíbenější českou knihu pro děti a mládež z období první republiky (z let 1918–1938). Na základě ankety vznikla stejnojmenná výstava ke stému výročí založení Československé republiky, která představila literaturu pro děti prvorepublikové éry a byla zahájena 31. října.

Fotografie pocházejí z archivu Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně.

Projekt S knížkou do života (Bookstart) v knihovně Ignáta Herrmanna v Chotěboři

Chotěbořská knihovna se ráda a s chutí zapojila do nově vyhlášeného projektu S knížkou do života (Bookstart). Pro předškolní děti a mladší školáky už akce pořádáme (čtení, vyrábění, spaní v knihovně, plánujeme Deskohraní), ale tento projekt byl spouštěčem pro naše nové Pohádkohraní se skřítkem Knihovníčkem. Skřítek Knihovníček je naším maskotem – pasuje prvňáčky na čtenáře. Teď provází děti jako maňásek pohádkou.

Pohádkohraní
Pohádkohraní

Jak Ferda hledal barvičky
Jak Ferda hledal barvičky

Jak žirafa ztratila flíčky
Jak žirafa ztratila flíčky

Pohádkohraní probíhá první čtvrtek v měsíci dopoledne a je určen pro děti, kterým je okolo dvou let. Občas si přivedou i starší sourozence, školkáčky. Pro děti připravuji kratší verzi pohádky s obrázky a děti pomáhají s výběrem správných obrázků. Tvořím kulisy s maňásky – naposledy tři prasátka s vlkem.

O třech prasátkách
O třech prasátkách

O Koblížkovi
O Koblížkovi

Máme také připravené drobné vyrábění, a tak děti mají na lednici žirafku nebo Koblížka, do košíčku si naloupaly perníčky od Ježibaby a naposledy si odnesly celou pohádku s třemi prasátky, vlkem i domečky. Těší nás, že využívají látkové tašky, které dostaly v dárkovém balení.

Vyrábění žiraf
Vyrábění žiraf

Loupání perníčků
Loupání perníčků

Maminky také zapojíme
Maminky také zapojíme

Letos se nám podařilo zvětšit prostor dětského oddělení o herničku, která vznikla probouráním se do malého skládku. Pro děti tak vznikl prostor, kde si mohou prohlížet knížky, hrát si nebo si zalézt do „brlohu“. Při pěkném počasí můžeme využít i venkovní čítárnu, pohoupat se na houpačce, zahrát si kroket nebo malovat na tabuli. Chceme, aby knihovna byla příjemným místem i pro maminky, místem, kde se seznámí s novými lidmi, popovídají si nebo se podělí o rady a nápady.

Venkovní čítárna
Venkovní čítárna

Máme velkou radost, že se mrňatům i jejich maminkám mezi knížkami líbí a že si i při velké nabídce aktivit pro děti v Chotěboři udělají čas i na knihovnu.

Fotografie pocházejí z archivu Knihovny Ignáta Herrmanna a Informačního centra Chotěboř.

Projekt S knížkou do života (Bookstart) v Karlovarském kraji

Při příležitosti letošního Března – měsíce čtenářů odstartoval projekt S knížkou do života (Bookstart). Městská knihovna Chodov se do něj nadšeně zapojila od samého začátku společně s několika dalšími knihovnami v Karlovarském kraji. Městská knihovna Sokolov v rámci tohoto projektu pořádá divadelní představení pro batolata a během léta zde několikrát proběhlo neformální povídání o mateřství a rodičovství. Městská knihovna Loket pořádala měsíční pořad Čítárna pro děti a další aktivity sloužící k rozvoji předčtenářské gramotnosti. Všechny knihovny předaly ve spolupráci s městem novopečeným rodičům dárkové balíčky, které obsahují krásně ilustrovanou knížku pro nejmenší, odkaz na stažení audioknihy a pečlivě vybraný seznam doporučené literatury.

V Chodově rodiče k balíčkům dostali také poukaz na registraci do knihovny na sedm let zdarma. Vznikla zde také pravidelná akce s názvem Lumpík pro děti od jednoho do osmnácti měsíců, na který navazuje již dříve zaběhnutý program Cvrčkohrátky. Každé první úterý v měsíci probíhají v knihovně setkání s maminkami a jejich dětmi. Protože je o akci velký zájem, přidáváme navíc po domluvě s maminkami řadu dalších neoficiálních termínů.

První kontakt s knihou
První kontakt s knihou

K našemu programu neodmyslitelně patří společné cvičení. Cvičíme na gymnastických míčích, s overbally, zkoušíme také montessori techniky pro miminka za poslechu relaxační hudby.

Pravidelné cvičení na míčích
Pravidelné cvičení na míčích

Montessori cvičení s rolničkami
Montessori cvičení s rolničkami

Společně procházíme knihy, které jsou rodičům stále k dispozici, a v neposlední řadě pořádáme odborné lekce. Jako první host k nám dorazila fyzioterapeutka Mgr. Svatava Klen, která maminkám ukázala správné techniky manipulace s miminkem a odpověděla na nejrůznější dotazy.

Práce fyzioterapeutky Svatavy Klen

Práce fyzioterapeutky Svatavy Klen
Práce fyzioterapeutky Svatavy Klen

Završením prvního ročníku Lumpíků byla dvě letní pikniková setkání v parku u knihovny. Knihovnice jako odměnu za pravidelnou účast maminkám připravily spoustu dobrot a společně jsme si užili krásné dopoledne na barevných dekách v záplavě těch nejkrásnějších knih.

Piknik

Piknik

Piknik

Piknik
Piknik

Protože již nyní máme na tento program velmi mnoho pozitivních ohlasů, přihlásili jsme se bez váhání do dalšího ročníku.

Fotografie pocházejí z archivu Městské knihovny Chodov.

Recenze

Knihovny v době nových médií

STÝBLO, Zbyšek. Knihovny v době nových médií. Vyd. 1. Praha: České vysoké učení technické, 2018. 215 s. ISBN 978-80-01-06335-4.

Autor má ambici zachytit historický vývoj architektury knihoven v souvislosti s vývojem médií. Už v anotaci zmiňuje, že provede čtenáře touto historií ve stručnosti, což útlá knížečka jen potvrzuje. Snaží se zachytit různé typy knihoven, ale i provozní vazby, technické, technologické, ale i legislativní podmínky jejich návrhů a umísťování v různých sídlech. Publikaci doplňují i příklady zajímavých knihoven postavených u nás a v zahraničí. Knihu autor cílil na komunitu architektů, ale neuvědomil si, že těmi, kdo těmto stavbám vdechuje život, jsou knihovníci. Psát o architektuře knihoven bez ohledu na komunitu knihovníků je velmi odvážné. Název knihy neodpovídá obsahu, ale i dělení knihoven na mediatéky, historické knihovny, municipální knihovny, regionální knihovny, národní a školní a fakultní knihovny, dále univerzitní knihovny je zavádějící. Jedná se o zajímavý pohled architekta, jak on se dívá na problematiku stavění knihoven. Nevím, zda nějakou funkční knihovnu v životě postavil nebo co ho přivedlo k tématu stavby knihoven. Jedná se o strohý a nic neříkající exkurz do historie a současnosti výstavby knihoven. Dějiny knihoven knihovníci znají z různých publikací, ale nejvíce asi uznávají publikaci profesora Jiřího Cejpka Dějiny knihoven a knihovnictví. Architektuře knihoven z knihovnického pohledu se celý svůj profesní život věnuje Ladislav Kurka, kterého celá knihovnická komunita považuje za guru ve výstavbě a přestavbě knihoven u nás. Procestoval stovky knihoven u nás a v zahraničí, napsal stovky článků a v roce 2011 vydal zásadní dílo Architektura knihoven. Dodnes spolupracuje s řadou knihoven, které staví novou budovu nebo přestavují svou stávající budovu. Moravská zemská knihovna v Brně založila Metodické centrum pro výstavbu a rekonstrukci knihoven, které vede Martina Huječková. Cílem centra je ve spolupráci s vybranými architekty soustředit informace k tématu a radit knihovníkům v této problematice. Nesmíme zapomenout na zásadní publikaci k architektuře knihoven od Briana Edwardse a Biddy Fisherové Knihovny a studijní centra (Havlíčkův Brod, 2006) nebo na historický exkurz do architektury knihoven autora Jiřího Cejpka Architektura knihoven v historickém vývoji (Praha, 1968).

Nosiče informací sice mění svou podobu (disketa, CD, DVD, flash disky apod.), ale stále jde o zaznamenaný obsah, který knihovny zprostředkovávají svým čtenářům. Budiž autorovi ke cti, že zmiňuje knihu jako nenahraditelné médium, které přetrvá časy. Hovoří o knihovně spíše jako o místu vědění, poznání, potkávání a o prostoru, který vybízí k různým aktivitám. Trendy vývoje knihoven potvrzují, že spíše než o dům knih jde dnes o prostor pro čtenáře. Ambicí architektů je stavět knihovny s důrazem ne na knihy, ale na lidi. Mají ambice vytvořit kreativní prostor, kde by se lidé cítili dobře a mohli zde rozvíjet svůj potenciál, vzdělávat se a setkávat k různým tématům a účelům. Podle autora má architektura jednoznačný úkol zachovat knihovny jako archu vzdělanosti i jako místo pro klidné setkávání i do budoucna. Na s. 31 v kapitole Knihovny současnosti uvádí jejich dělení zřejmě podle poslání knihoven na veřejné univerzální knihovny, na knihovny univerzitní a školní, na knihovny institucí, na archivy a soukromé atd. Knihovníci dělí knihovny spíše podle knihovního zákona. Autor dále dělí knihovny podle velikosti na malé, střední, velké a největší. Hovoří také o potřebě modifikovat knihovny jako společenská či komunitní centra, což potvrzuje na příkladu nové Národní technické knihovny v Praze nebo upozorňuje na rekonstrukci Mediálního centra v Moravanech. V části knihy Příklady uvádí příklady historických knihoven, např. Celsovu knihovnu (117–120 př. n. l.), která nabízela dostatek světla pro čtení. Dále uvádí Knihovnu Ulpia, ale třeba i Strahov (Filozofický sál), knihovnu na zámku Kačina a jiné. Hovoří o uspořádání knihoven horizontálním, vertikálním a kombinaci obojího. V příkladech municipálních knihoven představuje Knihovnu Viipuri (A. Aalto, 1935). Architekt Aalto přesunul umístění knihovny od silnice do parku, kde mohl lépe pracovat se světlem, otevřel prostor knihovny a důsledně využil volný výběr knih. Použil koncept racionální trojtraktové budovy: administrativa, prostor pro čtenáře s čítárnou a volný výběr knih. V podobném konceptu vznikla Městská knihovna v Dortmundu (M. Botta, 1979–1999). Třípodlažní část knihovny s volným výběrem a čítárnami, bastionovitě vysunutá do parku, je plně prosklena včetně střechy. Zasklení podporuje i odhalená trojúhlelníková negativně skloněná konstrukce. Zajímavostí je využití eskalátorů pro spojení všech úrovní čítárny i vstupní haly mezi částmi budovy (s. 90). Také příklad Knihovny v Seattlu (R. Koolhaas a J. P. Ramus, 1999–2004) ukazuje na práci s prostorem, dominantou budovy je spirála knih, knihovna je prosklena a doslova zaplavena denním světlem. Následují příklady regionálních knihoven (regionálních bych dala do uvozovek), například Státní knihovna v Berlíně, Krajská vědecká knihovna v Liberci, Studijní a vědecké knihovna v Hradci Králové a dále vybrané ukázky národních knihoven, Knihovna Kongresu USA (autor nezmiňuje, že se jedná o největší knihovnu na světě), Alexandrijská knihovna, Národní knihovna ČR a Moravská zemská knihovna v Brně, která vznikla sloučením tří knihoven (zemské, technické a pedagogické) a je velmi nadčasovou, moderní a multifunkční budovou hodnou obdivu. Autor zmiňuje (opět velmi stručně) i Kaplického studii Národní knihovny ČR. Z příkladů univerzitních knihoven bych vybrala Národní technickou knihovnu.

V závěru publikace autor uvádí kapitoly Knihovny a nová média, kde vybírá pro příklad Nizozemský Institut zvuku a obrazu, ale i Vzdělávací centrum EPFL, cituje autory stavby: „Vzdělávací centrum EPFL je pro všechny střediskem ke zkoumání a výměně myšlenek. Funguje jako katalyzátor pro pěstování nových vztahů uvnitř akademické sféry i širší společnosti. Bude místem plným neplánovaných setkání, kde můžete narazit na dávného přítele, nechat se inspirovat jiným pracovním týmem nebo objevit vaši oblíbenou knížku. Lidé se budou v rozlehlém otevřeném prostoru mezi sebou cítit vzájemně spojeni, ale pokud bude vyžadováno soukromí, potom jsou těmto aktivitám určeny uzavřené oblasti. Veškeré funkce jsou obsaženy v jediném krajinném prostoru zaplněném denním světlem a s přístupem k přirozené ventilaci, vytvářející dokonalý vnitřní prostor“ (s. 166). Z českých příkladů vybral Mediatéku a komunitní centrum v Mokré nebo Moravský zemský archiv v Brně.

Závěrem se autor pokusil sepsat společné parametry pro architekturu knihoven. Ty rozdělil na prostory a technologie knihoven (prostory pro média, pro čtenáře, pro zaměstnance), dále pokračoval podkapitolou Vlastnosti budov a úplně poslední podkapitolou Požadavky na umístění knihovny ve městě. Tu bych shrnula následovně. Volba místa závisí na typu knihovny, univerzitní knihovnu je nejlepší umístit v univerzitním kampusu, městskou v centru města s pobočkami v městských částech. Pro národní knihovny je potřeba najít důstojné místo, protože reprezentují kulturní dědictví národa. Je nutné sledovat napojení knihoven na MHD a samozřejmě parkování, nemělo by se zapomínat ani na zásobování. Autor v textu vychází z platné legislativy a českých technických norem (ČSN) a obecných technických podmínek (OTP). To realizátoři staveb knihoven dobře vědí. Čekala bych, že se dozvím něco o důležitosti umístění knihovny a jak takové vhodné místo vybírat. Hledat vhodné umístění knihovny ve městě není snadné (hraje zde roli dostupnost/vlastnictví pozemku, cena vhodné budovy k adaptaci a další podmínky), rozhodně by se to nemělo podceňovat. Knihovny se stavějí na stovky let, jsou to schránky pro paměť komunity a zároveň uzly pro spojování komunity. Centra měst se dnes vylidňují, je tedy sporné, zda umísťovat knihovny právě do center, nebo je umístit k lidem, například do obchodních center, satelitních městeček či sídlišť.

Závěrem musím poznamenat, že čtení knihy Knihovny v době nových médií čtenářem knihovníkem není snadné. Knihovníci mají obrovské povědomí o knihovnách, normách a o vývoji staveb knihoven a od akademického pracovníka očekávají hlubší informace provázané s prostředím knihoven a s knihovnictvím, spíše teoretické poznatky, ale s přesahem do praxe. Pokud se těšíte, že se dočtete něco o nových médiích, v knize o nich není blíže pojednáno.

Teoretická východiska informační vědy: využití konceptuálního modelování v informační vědě

DROBÍKOVÁ, Barbora, Radka ŘÍMANOVÁ, Jiří SOUČEK a Martin SOUČEK. Teoretická východiska informační vědy: využití konceptuálního modelování v informační vědě. Vyd. 1. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2018. 136 s. ISBN 978-80-246-3716-7.

Kniha autorů Barbory Drobíkové, Radky Římanové, Jiřího Součka a Martina Součka se pouští in media res, tedy do samé podstaty diskuse o tom, co je to informační věda a jakým způsobem by bylo vhodné a adekvátní definovat informaci. Je psána stručným a místy až deskriptivním stylem, kterému není obtížné porozumět; ostatně sami autoři jako cílovou skupinu vytyčují doktorandy na Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, takže žádná speciální teoretická či technická průprava není nutná. Názornosti a jazykové stránce autoři věnovali značnou pozornost, takže se domnívám, že jde o text, který může mít ambici na širší společenskou percepci.

To, co osobně velice oceňuji, je snaha o propojení informační vědy a knihovnictví. Nesnaží se je vidět jako dvě disciplíny s odlišným vývojem a vznikem, ale knihovnictví je zde substrát, ze kterého informační věda vyrůstá, a současně zdroj příkladů a základních názorových schémat. Odstranění dichotomie mezi knihovnictvím a informační vědou je možné vidět jako jeden z výrazných přínosů publikace.

V oblasti konceptuálního modelování autoři velice rychle opouštějí teoretickou rovinu a snaží se téma vztáhnout k něčemu, co je běžnou součástí knihovnického vzdělání, totiž práci se standardem FRBR (Functional Requirements for Bibliographic Records, Funkční požadavky na bibliografické záznamy). Tak, jak kniha postupuje, sleduje linku od obecných úvah a jistých myšlenkových východisek, kde se autoři snaží ukázat, proč se domnívají, že konceptuální modelování je adekvátním prostředkem pro uchopování světa a informační vědy, až k praktickým analýzám FRBR, tedy k tématu kritické, metodologicky zakotvené reflexe praxe. Pasáže popisující modely jsou příkladem pečlivosti autorů a jejich snahy o integrální spojení teorie a praxe.

Zde si dovolím drobnou poznámku – 19. století přineslo poněkud umělé metodologické rozlišení teorie a praxe, respektive vědy a praxe. Takové rozlišení je ale disfunkční a vnitřně neplodné. Věda bez praxe je bezduchou slepou implementací metodologií, praxe bez vědy nahodilým počínáním v příliš komplexním světě. Předložená kniha se snaží tuto propast zacelit, což je sice místy náročný úkol pro autory i čtenáře, ale obecně počin více než chvályhodný.

Zřejmě nejhodnotnější částí publikace jsou kapitoly čtyři a pět, ve kterých se autoři snaží nastínit vlastní pojetí informační vědy. Je možná škoda, že se autoři na tomto místě nezdrželi více a mimo pojetí standardů, ze kterých se informační věda „vylupuje“, se nepokusili o širší a pečlivější diskusi, která by umožnila rozvinout jejich myšlenky, což by mohlo být pro směřování informační vědy u nás nesmírně zajímavé. Přesto se domnívám, že se podařilo ukázat, jak lze metodou konceptuálního modelování přistupovat k informaci a informační vědě. Další práce tak čeká buď autory, nebo jejich pokračovatele.

Zde je třeba říci, že kniha se snažila být skutečně stručným a hutným materiálem, který bude dostupný jak odborníkům z řad akademiků, tak také knihovníkům, což mělo za následek jisté krácení textu, po mém soudu větší, než by bylo vhodné. Jakkoli se asi nepatří říkat, co v knize mělo být a není, domnívám se, že jisté filosofické kotvení, ať již v pragmatismu, fenomenologii nebo třeba sociálním konstruktivismu, by publikaci více než prospělo.

Zkratkovitost je vidět na kapitole šesté, která se věnuje formálním jazykům a sémantice. Zde je zkratkovitost skutečně markantní, text přestává mít akademický odborný charakter a přechází často do souborů výpisků či zjednodušených (jak sami autoři připouštějí) již tak téměř popularizačních textů. Výsledkem jsou jak nepřesnosti, tak také obtížně patrný těsný vztah kapitoly ke zbytku textu.

Práce s literaturou je celkově slabou stránkou předloženého díla a šestá kapitola je z tohoto pohledu velice problematická; domnívám se, že by si zasloužila významné přepracování. Plyne z ní, že v seznamu použitelné literatury je také literatura referenční, což předpokládám (s ohledem na erudici autorů a pečlivost) není pravda.

Celou práci provázejí modely, které graficky reprezentují konceptuální schémata. Ta jsou zpracována nesmírně pečlivě a logicky, snad jen v jednom jsem nalezl chybu ve vazbách. Myslím, že vytvořit takovou publikaci muselo být nesporně velice pracné a je třeba za to autory ocenit.

Jakkoli mohla být má recenze v jistých ohledech kritická, domnívám se, jde o text, se kterým mohou sami autoři dále pracovat a integrálně ho rozvíjet. Ostatně stojí na jejich článcích a dlouhodobém zájmu. Pokud by se podařilo konceptuální modelování do informační vědy více prosadit a hlouběji je také teoreticky reflektovat, bylo by to jistě ku prospěchu věci. Domnívám se, že jde o téměř povinnou literaturu každého informačního vědce nebo knihovníka, který bude pracovat s FRBR.

Z ústředních orgánů

Ze zasedání předsednictva výkonného výboru SKIP za období červenec až říjen 2018

V červenci až říjnu 2018 se uskutečnila dvě zasedání předsednictva výkonného výboru SKIP. Níže jsou shrnuty nejdůležitější body, kterým byla věnována pozornost.

26. 9. 2018

  • Započala příprava valné hromady SKIP, která proběhne ve dnech 13. až 14. 6. 2019 v Praze v Obecním domě. Společenský večer se uskuteční v Klementinu. Součástí valné hromady bude odborná konference zaměřená na architekturu knihoven. Budou osloveni tradiční sponzoři, účastnit se budou i čeští a zahraniční hosté.

  • Regionální valné hromady musí proběhnout do konce března 2019. Regionální výbory obdrží včas podklady pro přípravu.

  • Zbývá uskutečnit poslední kulatý stůl z cyklu Knihovna – věc veřejná. Stoly proběhly vesměs s kvalitním obsazením a s velmi pozitivní náladou i ze strany krajských úřadů. V roce 2019 bude připraveno shrnutí všech kulatých stolů včetně příkladů dobré praxe a uskuteční se závěrečný kulatý stůl.

  • Do projektu S knížkou do života (Bookstart) je zapojeno 128 knihoven. Je vysoutěžená tiskárna, v listopadu proběhne distribuce do knihoven. Dárkové sady pro rok 2019 budou totožné jako sady v letošním roce, jen místo tašek budou papírové kapsy a přibude svazek s doporučenou literaturou pro děti. Pracovní skupina pokračuje v práci a formuje budoucnost projektu.

  • Další ročník projektu Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka bude vyhlášen v listopadu. Výtisky tentokráte nebudou zdarma – všechny z nich si knihovny musí zaplatit (cena bude 20 Kč za kus).

  • Byl vyhlášen další ročník soutěže Kamarádka knihovna. Nová vysvědčení připravila firma CEIBA.

  • Akce k Týdnu knihoven na téma Lokální historie zaregistrovalo cca 300 knihoven. Manuál s názvem Lokálka připravila pracovní skupina Sekce veřejných knihoven SKIP a je ke stažení na webu SKIP.

24. 10. 2018

  • Pomalu se začínají uzavírat akce za rok 2018, sleduje se hospodaření včetně návaznosti na plány na rok 2019.

  • V roce 2019 se uskuteční kongres IFLA v Aténách. Je na zvážení, zda více nepodpořit účast českých kolegů (stejně jako v roce 2017, kdy kongres proběhl v sousedním Polsku).

  • Vrcholí přípravy výjezdního zasedání výkonného výboru SKIP, které proběhne od 20. do 21. 11. 2018 v Děčíně. Na programu bude mimo jiné příprava valné hromady SKIP 2019 a doprovodné odborné konference, návrhy na změny stanov SKIP, panelové diskuze Knihovna – věc veřejná a další akce a projekty SKIP včetně zpravodajství ze sekcí a regionů.

  • Týden knihoven 2018 je za námi. V jeho rámci proběhlo již tradiční slavnostní předávání knihovnických ocenění. Veškeré informace na portálu Informace pro knihovny. V kategorii informační počin v poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb získal hlavní cenu za SKIP jeho předseda Mgr. Roman Giebisch, Ph.D., a to za implementaci mezinárodního projektu Bookstart v českém prostředí s názvem S knížkou do života (Bookstart).

  • V úterý 27. 11. 2018 pořádá SKIP v sále Knihovny města Hradce Králové konferenci k projektu S knížkou do života (Bookstart). Zvány jsou knihovny v projektu zapojené i všichni ti, kteří se buď chtějí zapojit, nebo se jen něco dozvědět.

Z odborných orgánů

Sekce knihovníků – trenérů paměti v roce 2018

Redakční poznámka: Text je zaměřen na první pololetí roku 2018.

K 30. červnu 2018 měla Sekce knihovníků – trenérů paměti 58 členů, z toho 48 aktivních. Od ledna 2018 přibylo do naší sekce pět nových knihovnic – trenérek paměti. V prvním pololetí 2018 jsme uspořádali celkem 646 akcí (ve stejném období v roce 2017 to bylo 549 akcí), kterých se zúčastnilo 8 158 osob (v roce 2017 7 232 osob), z toho 4 981 seniorů (v roce 2017 jich bylo 4 183).

Z celkového počtu připadá 1 418 účastníků na 74 akcí pořádaných v rámci březnové celostátní akce Národní týden trénování paměti 2018, do které se zapojilo 39 členů sekce. Věhlas našich knihovníků – trenérů paměti už překračuje hranice knihoven. Uspořádali jsme celkem 159 akcí mimo knihovnu (v sociálních ústavech či školách), kterých se zúčastnilo 2 470 osob. Pokládám to za známku důvěry v knihovníky a zvyšování jejich prestiže v obci.

Ve dnech 23. a 24. dubna 2018 se za podpory Ministerstva kultury ČR a SKIP konala v Městské knihovně v Českém Krumlově tradiční Dílna trenérů paměti. Setkalo se tu celkem 48 trenérů paměti včetně kolegyň ze Slovenska, z toho 32 členů sekce. Knihovníky přivítali ředitel knihovny Mgr. Martin Nechvíle a vedoucí sekce Zdeňka Adlerová.

Přednášky v rámci českokrumlovské dílny

Přednášky v rámci českokrumlovské dílny
Přednášky v rámci českokrumlovské dílny

Součástí dílny byl i workshop
Součástí dílny byl i workshop

Program dílny letos zahrnoval mimořádnou událost – křest první knihy první trenérky paměti z řad knihovnic Jany Vejsadové Fitness pro mozek: využití textu v tréninku paměti. Děkuji všem pracovnicím českokrumlovské knihovny za skvělou organizaci akce. Další dílna se bude konat v dubnu 2019 v Knihovně Třinec.

Křest knihy Jany Vejsadové
Křest knihy Jany Vejsadové

V rámci povinného odborného vzdělávání, nutného k zachování platnosti certifikátu trenéra paměti, absolvovalo 22 knihovníků – trenérů paměti jarní seminář České společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging v Praze nazvaný Stres a paměťový výkon.

Z archivu akcí vybírám:

  • Mgr. Marcela Gűttnerová, Litvínov: „V roce 2018 probíhá v Městské knihovně Litvínov obor Univerzity volného času pro seniory s názvem Uzel na kapesníku nestačí. Jako první v ústeckém regionu a zřejmě i v celé ČR začali senioři v litvínovské knihovně pracovat s programem rozvoje osobnosti Feuersteinovo instrumentální obohacování (FIE), a to poté, co lektorka Marcela Gűttnerová absolvovala 14denní certifikovaný lektorský kurz v Praze. Jde o světově uznávanou metodu izraelského pedagoga profesora Reuvena Feursteina, se kterou již pracuje řada ZŠ s dětmi a která je vhodná pro každou věkovou skupinu. Základní instrument, s nímž začali senioři pracovat, tvoří sada 14 pracovních listů s názvem Uspořádání bodů. Na základě konkrétních úkolů si senioři vytvářejí schopnost vymyslet strategii, aby daný úkol zvládli, aby dokázali pracovat s chybou, upevňovali si sebedůvěru, a také schopnost respektovat jiný názor a nemít obavu ho mít. Při práci s instrumenty se vynoří spousta emocí, od kterých lektor (= zprostředkovatel) seniory přenese do běžných životních situací. Další cíle FIE jsou náprava deficitní kognitivních funkcí, zrychlení myšlení, efektivní práce s informacemi, schopnost vytvářet strategie k řešení úkolů.“

  • Jana Vejsadová: „Vlastní knihu Fitness pro mozek: využití textu v tréninku paměti, kterou jsme slavnostně pokřtili v Českém Krumlově, prezentovala 13. května 2018 na mezinárodním veletrhu Svět knihy v Praze. Prezentace byla spojena s ukázkami tréninku paměti textem.“

  • Martina Wilhelmová, Žamberk: „O tuto trenérku paměti mají velký zájem i knihovny v okolních městech. Nestíhá! Doporučujeme tamním knihovnám „vyučit“ svého knihovníka – trenéra paměti. Kurz pro certifikované trenéry paměti I se bude konat ve dnech 17.–22. ledna 2019 v Praze.“

  • Gabriela Holečková, Hradec Králové: „Účastníci dostali papírek se slovem a měli ostatním napovědět, o jaké slovo jde. Některá slova ale nesměli použít, aby nápověda nebyla moc lehká. Jedna paní měla slovo mravenec. Jala se ho popisovat: „Já mám pořád spoustu práce, vůbec se nezastavím, pořád taková titěrná práce...“ Ostatní hádali a hádali a stále se nemohli dobrat k tomu, co to kýžené slovo je. Nakonec to rozsekla další účastnice: „Co to prosím Tě máš za blbé slovo? To seš jako nějakej Ferda Mravenec, nebo co?““

  • Ludmila Makovská, Ústí nad Labem: „Sdělení účastníků kurzů:
    Seniorka, 88 let: Doma čumí, co vše vím. Některé „hrátky“ nezvládají vůbec.
    Senior, ing., technik, 73 let: Učím se s vnukem, který měl problémy s chápáním učení. Dnes už se nechce učit s nikým jiným než se mnou. Díky mnemotechnikám si už jen hrajeme!“

  • Sukopová Svatava, Karviná: „Do oddělení naučné literatury v knihovně přijde starší pán. Jen vstoupí do dveří, volá na knihovnici: „Je tady ten kurz zapomínání paměti?““

  • Mgr. Iva Stluková, Beroun: „V prvním pololetí se konal jeden kurz pro pokročilé, šest otevřených lekcí pro veřejnost a jedna přednáška zaměřená na teorii. Kurz byl plně obsazený, o otevřené lekce byl poměrně velký zájem. Z neznámého důvodu byl největší zájem (na řadu zájemců se z kapacitních důvodů ani nedostalo) o lekci na téma Hudba. Množství klientů očekávaně pokleslo s příchodem sluníčka.“

  • Bc. Magdaléna Kupková, Jihlava: „S trénováním teprve začínám, „rozjedu to“ až po prázdninách. Plánuji lekce v knihovně pro širokou veřejnost i pro střední školy a v místním Domově pro seniory."

  • Martina Pohanková, Kralovice: „Chtěla bych se zmínit o akci Cirkus senior. Jedná se o psychomotorický workshop, prakticky to byla aktivizace pomocí žonglérských technik s míčky, kruhy a talíři. Akce se zúčastnilo dvacet pět dam ve věku 62 až 85 let. Zpočátku byla v jejich očích patrná nedůvěra ve vlastní schopnosti, v závěru jim oči svítily a navíc se smály, jako by jim bylo dvacet – ne, ještě mnohem méně. Ráda bych tímto doporučila pozornosti kolegů a kolegyň neziskovou organizaci Artists4Children, která Cirkus senior pořádá. My jsme tuto akci ještě platili, ale údajně by měla dostat akreditaci MPSV.“

  • Zdeněk Gloz, knihovny na Slovácku: „Při vymýšlení slov začínajících a končících stanovenými písmeny potrápilo účastníky zadání I – Í (měkké, krátké a dlouhé i)
    První účastnice: „Tož já sem napsala, že irští“
    Druhá: „To neměla byt věta, ale enom jedno slovo!“
    První: „Šak já mám – irští!“
    Druhá: „Jak? šak tam máš větu – Ir ští.“ (vysvětlivka: Ir močí přisprostle).“

Atmosféru na lekcích knihovníků – trenérů paměti dokládají i následující fotografie (v popiscích je vždy uvedeno jméno trenéra paměti a místo jeho působení):

Martina Wilhelmová, Žamberk
Martina Wilhelmová, Žamberk

Mirka Vyroubalová, Prostějov
Mirka Vyroubalová, Prostějov

Iva Stluková, Beroun
Iva Stluková, Beroun

Zdeňka Adlerová, Vyškov
Zdeňka Adlerová, Vyškov

Fotografie pocházejí z archivu Sekce knihovníků – trenérů paměti. Další fotografie jsou k dispozici ve fotogaleriích sekce.

Psychologické hry v knihovnách

Sekce 60+ SKIP v roce 2018 připravila dva semináře na téma psychologické hry – Psychohrátky se seniory. Konaly se 22. května ve Vědecké knihovně v Olomouci a 18. září v Krajské knihovně v Pardubicích. Program připravil Mgr. David Kryštof, Ph.D., ACC, který působí jako specialista komunikace a mezilidských vztahů. Jak sám uvádí, řídí se myšlenkou Marka Twaina: „Rozdávat rady je zbytečné. Moudrý si poradí sám a hlupák stejně neposlechne“. Je absolventem uceleného tříletého vzdělávání v transakční analýze, mezinárodně certifikovaný kouč (prostřednictvím Mezinárodní federace koučů, International Coach Federation) a působí jako člen prezidia České asociace transakční analýzy.

Právě z transakční analýzy vycházejí psychologické hry, jejichž zakladatelem je Eric Berne. Psychologické hry jsou běžnou součástí každodenního života, hrajeme je všichni. Jaké hry hraje knihovník s uživatelem a jaké hry s námi hrají uživatelé, čtenáři? Jaké hry můžeme využívat při aktivitách se seniory v knihovně? Komunikace se seniory je poměrně vyhraněnou oblastí, je tedy potřebné se při využívání specifických postupů držet určitých obecných zásad. Na počátku komunikace se seniorem je zásadní, abychom jasně a srozumitelně vymezili cíl, smysl a účel rozhovoru. K seniorovi se chováme vždy s úctou a trpělivostí jako k rovnocennému partnerovi.

Právě díky tomuto semináři jsme si mohli odpovědět i na další otázky. Pan doktor své semináře vede interaktivní formou, aby si každý našel své nejlepší řešení. Pracovali jsme s teorií osobnosti a životního scénáře, ze kterých se rozvíjí rozlišení tří základních komunikačních a osobnostních rovin: rodič, dospělý, dítě. Věnovali jsme se životním pozicím a tomu, že vnímání světa není nikdy jednoznačné – jinak hodnotíme sami sebe a jinak druhého člověka.

Podstatnou část semináře jsme pak věnovali tzv. dramatickému trojúhelníku.

Dramatický trojúhelník (graficky zpracovala Iveta Novotná)
 
Dramatický trojúhelník (graficky zpracovala Iveta Novotná)

Snažili jsme se uvědomit si, kdy se chováme jako oběť, pronásledovatel nebo zachránce, a přijímat jiné názory s tím, že je důležité, jak se tento názor prosazuje.

Možná se vám zdá obsah těchto seminářů velmi složitý a vědecký, ale opak je pravdou. Na posledním semináři v Pardubicích byla uvolněná a přátelská atmosféra. Na závěr jsme si zahráli několik zajímavých her, které můžeme použít nejen při práci se seniory, ale také při mezigeneračních aktivitách v knihovně.

Doporučená literatura:

  • BERNE, E. Jak si lidé hrají. Praha: Svoboda, 1970.

  • HARRIS, Thomas A. Já jsem OK, Ty jsi OK. V Praze: Pragma, 1997. ISBN 80-7205-508-9.

  • PETITCOLLIN, Christel. Oběť, kat a zachránce (ve vztazích a komunikaci). Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-362-8.

Co venkovské knihovny umějí a mohou XIV.

Každoroční setkání knihovníků venkovských knihoven se letos uskutečnilo zase na Moravě, přesněji na Šumpersku. Hostitelem a hlavním organizátorem byla Obecní knihovna Rapotín (Knihovna roku 2016). Vše proběhlo za vydatné pomoci pověřené knihovny, kterou je Městská knihovna T. G. Masaryka Šumperk. Přípravy byly poněkud složitější, protože šumperská knihovna se v průběhu léta konečně po mnoha letech slibů přestěhovala do nových prostor. K slavnostnímu otevření nové knihovny došlo 1. září 2018, a tak účastníci semináře byli jedni z prvních návštěvníků. Díky maximálnímu nasazení ředitelky Mgr. Kamily Šeligové a všech pracovníků knihovny se podařilo nejen přestěhovat knihovnu, ale také připravit podmínky pro naši oblíbenou akci.

Ani paní Lenka Drechslerová, knihovnice rapotínské knihovny, neměla přípravy jednoduché. Nejprve zcela nečekaně všechny zasáhla zpráva o úmrtí pana starosty Ing. Pavla Žerníčka, který nás v loňském roce na setkání v Hroznětíně velmi srdečně do Rapotína zval. Později ještě došlo k odchodu kolegyně v knihovně, a tak bylo práce nad hlavu. Velmi aktivně se do organizování celé akce zapojil nový starosta Mgr. Bohuslav Hudec, který se účastníkům po celou dobu akce maximálně věnoval.

Jak už bylo výše uvedeno, akce byla zahájena v šumperské knihovně. Knihovna voněla novotou, a proto nepřekvapí, že knihovníci byli na nové uspořádání provozu velmi zvědaví. Po krátkém oficiálním přivítání, jehož se ujali starosta města Šumperka Mgr. Zdeněk Brož, ředitelka šumperské knihovny Mgr. Kamila Šeligová, starosta Rapotína Mgr. Bohuslav Hudec, knihovnice Lenka Drechslerová, DiS., a zástupce SKIP Daniela Wimmerová, byl hned zahájen odborný program. O svých zkušenostech a poznatcích z cest do zahraničí a členství v IFLA pohovořila v přednášce Zahraniční knihovny – inspirace z cest ředitelka Knihovny města Olomouce RNDr. Lenka Prucková. Následovala exkurze po knihovně a komentovaná procházka městem Šumperk.

Potom se účastníci přesunuli do hotelu Dlouhé Stráně, kde byli po dobu setkání ubytováni. Večerní program zahájila velmi zajímavá přednáška Mgr. Karla Kocůrka Podesní v historii a dnes. Posluchači se seznámili nejen s životem v oblasti řeky Desné, ale také s rozličnými středověkými hudebními nástroji, protože pan Kocůrek je členem historického souboru MUSICUS CATUS. Večer pak tradičně zakončil neúnavný komentátor všech setkání pan Miroslav Bláha, který promítl DVD z předchozího setkání v Hroznětíně.

Druhý den se všichni přesunuli do Rapotína. Řady posluchačů rozšířili knihovníci z blízkého i vzdálenějšího okolí. Odborný program byl tentokrát převážně v režii regionální organizace SKIP působící v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Po úvodu pana starosty Hudce, který představil hostitelskou obec Rapotín, následovala přednáška Standardy (nejen) pro knihovny, kterou přednesla PhDr. Marie Šedá. O tom, jak si vedou malé knihovny ve velkém městě, ve svém vystoupení Malé knihovny ve velkém městě aneb Co s tebou, Popelko? informovala Mgr. Miroslava Sabelová. V dalším vystoupení Vítáme knihu do dobré společnosti pak Mgr. Zdeňka Daňková přiblížila tradici vydávání zajímavých knížek ve spolupráci se šumperskou knihovnou. Souvislou „moravskou řadu“ krátce narušila svým vystoupením Bookstart – S knížkou do života pravidelná lektorka téměř všech setkání Mgr. Zlata Houšková. Dále už program pokračoval zcela „na moravskou notu“. Knihovnu městyse Křtiny (Knihovnu roku 2017) představili společně pan starosta František Novotný, knihovnice Marie Pařilová a metodička Helena Jalová. Účastníci se měli možnost seznámit s bohatou a zajímavou činností křtinské knihovny a na závěr byli pozváni na setkání ve Křtinách, které se uskuteční ve dnech 12. až 14. září 2019. Tím byla uzavřena teoretická část setkání. Po dobrém obědě ve školní jídelně nechyběla prohlídka „svazkové školy“ a krátká procházka obcí. Ta byla zakončena v místním kostele Nanebevzetí Panny Marie, kde čekali herci chrámového divadla z Třívsí, aby předvedli hru O zázracích vřesové studánky.

Večerní program zahájila svým vystoupením Kapela Litera. Společenský večer byl doplněn nejen ochutnávkou krajových specialit, ale také neformální výměnou zkušeností a tancem.

Poslední den se knihovníci vydali do nedalekých Velkých Losin, aby navštívili zdejší ruční papírnu. Úplný závěr programu patřil návštěvě Obecní knihovny ve Vikýřovicích. Tato knihovna se v roce 2014 umístila na druhém místě v celostátní soutěži Knihovna roku.

Společná fotografie účastníků semináře (foto: Jan Kolofík, Knihovna Nové Hvězdlice)
Společná fotografie účastníků semináře (foto: Jan Kolofík, Knihovna Nové Hvězdlice)

Zbývá ještě poděkovat všem organizátorům akce a pozvat knihovníky na 15. setkání do Křtin – raději zopakujme, že se uskuteční ve dnech 12. až 14. září 2019.

42. seminář knihovníků muzeí a galerií v Prácheňském muzeu v Písku

První týden v září patřil již tradičně setkání knihovníků muzeí a galerií. Letošní v pořadí již 42. seminář uspořádala Knihovnická komise Asociace muzeí a galerií ČR (AMG ČR) ve spolupráci s Prácheňským muzeem v Písku ve dnech 4.–6. září. Na odborně i společensky zdařilou akci zavítali 124 účastníci, které v úvodu přivítal ředitel Prácheňského muzea v Písku PhDr. Jiří Prášek a předsedkyně Knihovnické komise AMG ČR PhDr. Štěpánka Běhalová, Ph.D. Dorazila i řada oficiálních hostů – ředitel odboru muzeí Ministerstva kultury ČR Mgr. Pavel Hlubuček, předseda SKIP Mgr. Roman Giebisch, Ph.D., předseda Ústřední knihovnické rady PhDr. Vít Richter, vedoucí Odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu Jihočeského kraje Mgr. Patrik Červák a vedoucí oddělení kultury a zřizovaných organizací Jihočeského kraje Mgr. František Chrastina. Velkou radost udělala knihovníkům také návštěva náměstkyně pro knihovnické služby Jihočeské vědecké knihovny PhDr. Zuzany Hájkové.

Prezence pod arkádami při vstupu do muzea
Prezence pod arkádami při vstupu do muzea

Samotný bohatý a výborně hodnocený odborný program byl uspořádán do tří bloků nazvaných Nové perspektivy muzejních knihoven, Budování sbírky a trvalé uchování tradičních dokumentů a Sbírkové fondy knihoven. Účastníky zaujala řada příspěvků, z nichž je určitě nutné připomenout referát kolegyň z Moravské galerie v Brně o službách knihovny v podobě artotéky, workshop Mgr. Aleny Petruželkové o zkušenostech s aplikací GDPR v knihovnách muzeí a galerií nebo příspěvek MgA. Karla Křenka z Národního muzea o nových průzkumech Zelenohorského a Královédvorského rukopisu. Účastníci obdrželi do svých knihoven čerstvý výtisk nově vydané Metodiky průzkumu fyzického stavu novodobých knihovních fondů. Materiál z pera pracovníků Národní knihovny ČR vydaly Památník národního písemnictví a Národní knihovna ČR na popud pracovní skupiny pro trvalé uchování tradičních knižních dokumentů. Právě práce této skupiny je jedním ze stěžejních zájmů Knihovnické komise AMG ČR.

Úvodní slovo ředitele Prácheňského muzea v Písku PhDr. Jiřího Práška
Úvodní slovo ředitele Prácheňského muzea v Písku PhDr. Jiřího Práška

Přednáškový sál v obležení účastníků semináře
Přednáškový sál v obležení účastníků semináře

Součástí setkání byla také valná hromada knihovnické komise AMG, na níž byla jednohlasně schválena zpráva o činnosti komise přednesená předsedkyní.

Dolní nádvoří muzea skýtající prostor pro občerstvení
Dolní nádvoří muzea skýtající prostor pro občerstvení

Milým zpestřením programu bylo večerní společenské setkání na Městském ostrově, které vyvrcholilo divadelním představením Labyrint světa v podání Víti Marčíka a bouřlivým potleskem účastníků. Středeční večer byl věnován kulturně-historické procházce městem Písek s ukončením v Památníku Adolfa Heyduka, kterou (stejně jako čtvrteční exkurzi po okolí Písku) připravil ředitel Prácheňského muzea v Písku. Účastníci semináře měli možnost absolvovat výstup na píseckou věž a prohlídku Elektrárny města Písku.

42. seminář knihovníků muzeí a galerií, který skvěle připravilo Prácheňské muzeum v Písku za podpory ředitele muzea a s vysokým pracovním nasazením knihovníků a jejich kolegů, splnil veškerá očekávání účastníků, podpořil kolegiální atmosféru mezi knihovníky muzeí a galerií a představil výsledky jejich práce přítomným oficiálním hostům. Velké poděkování patří Prácheňskému muzeu v Písku jako hlavnímu pořadateli. Seminář by se nemohl uskutečnit bez finanční podpory firem, které patří k našim tradičním příznivcům – AiP Beroun, Bláha ús, s.r.o., Ceiba, Cosmotron Bohemia, Etna, KP-SYS a LANius.

Společná fotografie účastníků semináře
Společná fotografie účastníků semináře

Autorkou fotografií je Vendula Komasová z Prácheňského muzea v Písku.

Z regionů

Konference Nejlepší Peroutka českých dějin v Městské knihovně Dobříš

Městská knihovna Dobříš pořádala ve dnech 3. až 4. srpna 2018 konferenci Nejlepší Peroutka českých dějin. Uvítala nás paní ředitelka Mgr. Kateřina Pechová. Představila přednášejícího pana Martina Gromana, předsedu Společnosti Ferdinanda Peroutky. V knihovně jsme si vyslechli rozhlasový pořad o Peroutkovi, pak následovala přednáška a beseda. Uvádím některá fakta, která jsme se dověděli.

Městská knihovna Dobříš
Městská knihovna Dobříš

Peroutka ve zkratce

Ferdinand Peroutka, šéfredaktor revue Přítomnost, chtěl být novinářem už ve svých dvanácti letech. Od roku 1913 psal denně. Za první republiky se články v novinách nepodepisovaly, dnes je problém určit autory. Peroutka byl samouk, nedokončil oktávu, žák byl drzý, úsečný. Jeden profesor ve škole přečetl jeho práci a rovnou ho třídě představil jako budoucího spisovatele. Peroutka se vyhnul odvodu, v jeho životě jsou v té době bílá místa. T. G. Masaryk mu dal milión korun, aby mohl založit časopis. Peroutka si psal, co chtěl, s tím mohl mít Masaryk problém, konstruktivně kritizoval i jeho.

Němci Peroutku na šest let zavřeli, prošel koncentračními tábory Dachau a Buchenwald. Němci obnovili Peroutkovu Přítomnost, ale neúspěšně – Češi ji pochopitelně nečetli. V roce 1944 Němci nabídli Peroutkovi spolupráci jako novináři, ten to odmítl.

V letech 1945–1948 se Peroutka věnoval literatuře. Stal se redaktorem Lidových novin. Stává se oponentem orientace na SSSR, je vyloučen ze syndikátů novinářů.

V dubnu 1948 odchází do exilu v USA. Odešel s ženou Marií, která byla těžce nemocná, a svou sekretářkou Slávkou. Slávku chytili při přechodu, to nesl Peroutka velmi těžce. Později se do USA dostala. V květnu 1951 začal Peroutka pracovat ve Svobodné Evropě. Neměl blízké americké přátele, ale stýkal se hodně s Čechy v USA.

Peroutka se stal kronikářem první republiky, měl bravurní styl, byl mistr v ironii a sžíravosti. Nedělal žádná velká gesta, nedával do svých spisů emoce, měl odtažitý projev. Realitu nahlížel chladně. On přemýšlel konstruktivně dopředu. Noc před odchodem do koncentračního tábora řekl: „Jestli se vrátím, jak jim to odpustím, co nám udělali.“

Peroutka rád jezdil na Medvědí boudu, na letní byt do Strže. V USA měl chatu. On byl neobčan, neměl nikde příslušnost. Nepožádal v USA o občanství.

S Čapkem se potkával v novinách, ve druhé polovině 30. let se sblížili víc. Přátelili se až do konce Čapkova života. V roce 1968 se s Peroutkou v USA setkal Havel.

V letech 1948–1978 žil v českém prostředí, dvěma jazyky se u nich nemluvilo. Měl depresi, jeho dílo nikdo neznal. Věděl, že přežil svou dobu. Měl pocit, že jeho život byl marný, odešel nespokojen.

Další program

V sobotu bylo v knihovně na večer čtení povídky Františka Langera 7 hodin 35 minut, kterého se ujali zaměstnanci knihovny.

Čtení povídky Františka Langera
Čtení povídky Františka Langera

Druhý den jsme navštívili Strž a prohlédli si expozici. Tam jsme vyslechli stručný výklad o pátečnících. Cestou na Strž jsme hráli hru právě na téma pátečníků.

Čapkova Strž

Čapkova Strž
Čapkova Strž

Autorkou fotografií je Květa Hedvíková z Národní knihovny ČR.

22. Knihovnická dílna v Jičíně

Již 22. knihovnickou dílnu v rámci festivalu Jičín – město pohádky jsme tradičně přizpůsobili tématu festivalu – tím bylo pohádkové čarobejlí z Krkonoš a Podkrkonoší. Dílnu pořádala Knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně spolu se SKIP 08 Východní Čechy za finanční podpory Ministerstva kultury ČR. Získali jsme dotaci z programu Knihovna 21. století. Z ní bohužel není možné pokrýt ani polovinu nákladů na třídenní vzdělávací akci. Velmi proto vítám finanční pomoc SKIP 08 a vstřícnost našeho zřizovatele. Kromě pohádkového čarobejlí jsme dílnu zaměřili na spolupráci knihovny a školy a na projekt S knížkou do života (Bookstart).

Setkání jsme zahájili vystoupením kolegy knihovníka Bc. Vladimíra Krafta z dětského oddělení Městské knihovny Litvínov. Podělil se s námi o své originální a dětmi nadšeně přijímané programy. Také se mu hned na začátku podařilo vyvolat bouřlivou diskuzi, zda do knihovny patří počítačové hry (a pokud ano, pak které). Bylo zajímavé uvědomit si i to, jak je nutné reagovat na sociální složení obyvatelstva v místě, kde knihovna sídlí.

Bc. Vladimír Kraft
Bc. Vladimír Kraft

Odpoledne jsme odjeli do blízkého Miletína za Karlem Jaromírem Erbenem a předvedli jičínskou literární cestovku. Navštívili jsme jeho rodný domek a prošli naučnou stezku po stopách jeho balad. U studánky se kolegyně daly do zpěvu, a tak vznikla neopakovatelná i nepopsatelná atmosféra. Závěr dne patřil společenskému večeru s písněmi Erbenova kraje.

Druhý den zahájil Mgr. Roman Giebisch, Ph.D., který promluvil o projektu S knížkou do života (Bookstart) a o jeho orientaci především na získání pozitivního vztahu ke knize, čtení a čtenářství u nejmenších dětí ve spolupráci s rodiči.

Následovalo vystoupení Mgr. Vandy Vaníčkové, Ph.D. To bylo zaměřeno (teoreticky i prakticky) na nabídku programů dětských oddělení pro mateřské, základní a střední školy tak, aby se hodila školám do jejich školních vzdělávacích programů a oslovila nejen učitele českého jazyka, ale i další, kteří ještě cestu do knihovny nenašli. Během workshopu jsme si vyzkoušeli aktivity a metody, které lze v knihovnách při besedách uplatnit. Seznámili jsme se s „jazykem školy“, základními školskými dokumenty a možnostmi, jak posilovat kritické myšlení a rozvíjet čtenářskou gramotnost. O spolupráci jičínského dětského oddělení s lektorkou a o výsledcích této práce hovořila Mgr. Michaela Sehnalová.

Středeční odpoledne zahájila již vloni úspěšná Mgr. Petra Bubeníčková, Ph.D., z katedry českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové. Představila aktivity na podporu čtenářské gramotnosti, které pro základní školy pravidelně realizují studenti učitelství českého jazyka a literatury v prostoru Knihovny města Hradce Králové. Prezentovala také metody práce s literárními texty obsahujícími biblioterapeutickou složku.

Pohled do sálu při přednášce Mgr. Petry Bubeníčkové, Ph.D.
Pohled do sálu při přednášce Mgr. Petry Bubeníčkové, Ph.D.

Poté vystoupila BcA. Ladislava Dlouhá s muzikoterapií jako ukázkou léčebné pedagogiky pro první stupeň základních škol.

Muzikoterapie BcA. Ladislavy Dlouhé
Muzikoterapie BcA. Ladislavy Dlouhé

Závěr večera patřil novému a zatím nepříliš známému žánru poezie označovanému jako slam poetry. Vystoupil úřadující mistr ČR v této disciplíně Dr. Filipitch a dále mistr ČR 2014 Anatol Svahilec, finalisté mistrovství ČR Dave a Švéd a jako podpora jičínský Vidlák. Publikum se výborně bavilo, jak dokládají videozáznam i fotografie.

Slam poetry

Slam poetry
Slam poetry

Poslední den (čtvrtek) patřil dopoledne přednášce psychologa, psychoterapeuta a publicisty PhDr. Mgr. Jeronýma Klimeše, Ph.D., o významu říkadel, poezie a čtení pohádek pro nejmenší v souvislosti s projektem S knížkou do života (Bookstart). Dostali jsme rady, jak čerstvým rodičům zdůrazňovat význam čtení, knih, vyprávění a společně prožitého času. Tři hodiny bez přestávky utekly „jako voda“ bez vrtění a zívání. Tento přednášející byl hodnocen jako nejlepší. Pan doktor s námi zůstal i na závěrečné povídání u kávy, kde jsme dílnu zhodnotili a hovořili o problémech v naší práci a o tom, na co se má zaměřit 23. knihovnická dílna v Jičíně.

PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D.
PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D.

Teprve po skončení posledního bodu programu nastal čas navštívit festivalový Jičín, jinak celé tři dny byl program tak nabitý, že účastníci dílny městem jen probíhali z knihovny do hotelu a zpět.

Dílny se zúčastnilo na 50 posluchačů (tedy převážně posluchaček; posluchač byl pouze jeden). Na některé aktivity bylo posluchačů skoro moc. I tak jsme museli zájemce o přihlášení již od června odmítat. Mrzelo nás to, ale také jsme z toho usoudili, že se podařilo připravit zajímavý program a kolegyním a kolegům se u nás líbí. I ohlasy účastníků o tom vypovídají. Těšíme se opět za rok.

Fotografie pocházejí z archivu Knihovny Václava Čtvrtka v Jičíně.

Zářijová literární vycházka Turnovskem za Josefem Dlaskem a Tadeášem Haenkem

Turnovskem za Josefem Dlaskem a Tadeášem Haenkem byl název další (v pořadí již šesté) literární vycházky, kterou v sobotu 22. září 2018 uspořádal regionální výbor SKIP Libereckého kraje. Tentokrát jsme využili pozvání do Turnova, odkud jsme vyrazili po trase, kterou vybral a doporučil Mgr. et Mgr. Jaroslav Kříž, ředitel turnovské knihovny.

Hned na začátku – ještě na nově zrekonstruovaném a velmi krásném turnovském nádraží – jsme si mohli prohlédnout prostory, v nichž bude co nevidět otevřena zbrusu nová pobočka turnovské knihovny. Ocenili jsme vcelku luxusní prostory a jsme zvědavi, zda knihovna na netradičním místě splní veškerá očekávání – minimálně oceňujeme skvělý nápad a držíme palce, protože skutečných knihoven na nádražích nejspíš moc nebude. Ale nejde jen o specifický prostor, zdejší nádraží se nachází ve velmi zabydlené lokalitě, je nejen dopravním uzlem, ale s navazujícími službami také přirozeným centrem výrazné části města. A knihovna s výhledem na peróny bude mít své neopakovatelné kouzlo!

Prostory budoucí pobočky turnovské knihovny
Prostory budoucí pobočky turnovské knihovny

Ale zpět k naší vycházce. Po prohlídce nádraží a chvilce snění nad novou pobočkou knihovny se už na dvě desítky účastníků vydávají z Turnova přes Hrubý Rohozec do Dlaskova statku v Dolánkách, kde si vyslechneme zajímavý výklad pracovníků Muzea Českého ráje v Turnově. Statek původně patřil rodině sedláků Dlasků, z nichž nejznámějším byl Josef Dlask (1782–1853). Po značnou část svého života psal kroniku, která je dnes známa pod názvem Zápisky sedláka Josefa Dlaska.

Pod Hrubým Rohozcem je opravdu krásně
Pod Hrubým Rohozcem je opravdu krásně

Dlaskův statek
Dlaskův statek

Z Dlaskova statku daleko nedojdeme – hned v těsném sousedství se nachází Dům přírody České ráje, kde se současně s tradičními přírodovědnými expozicemi nachází příjemná kavárnička s výbornou kávou a neodolatelnými zákusky. Odhodlání k dalším kilometrům jde na chvíli stranou, morálka je na nule, ale nálada s vůní kávy a rozbalenými svačinami naprosto skvělá!

Tak na zdraví!
Tak na zdraví!

A všechno nám chutnalo
A všechno nám chutnalo

Pak už ale nezbývá než vyrazit dál a teď už bez legrace, stále pěkně do kopce. Odměnou je nám nádherná cesta  mezi skalními útvary, divokými stržemi a úžasnými výhledy. Malou přestávku k nabrání dalších sil využije pan kolega Kříž k tomu, aby nás seznámil s další osobností, se kterou jsme cíl naší cesty spojili. V Malé Skále, na břehu Jizery, kam společně směřujeme, se totiž nachází pomník, který zde byl usazen na památku Tadeáše Haenkeho (1761–1817), botanika, lékaře a etnografa, který byl například prvním Čechem na Aljašce, Nové Guineji, Novém Zélandu nebo v Austrálii. Cestoval také po Jižní Americe, kde mj. objevil chilský ledek (vynikající hnojivo). V roce 1801 na řece Mamoré objevil největší leknínovitou rostlinu světa – viktorii královskou. Významnou část svého života prožil v Bolívii, kde je dodnes všeobecně známou osobností. Památníček v Malé Skále nechal po smrti Haenkeho v roce 1825 postavit jeho přítel František Zachariáš Römisch. Eva Hoffmanová zpracovala Haenkeho příběh do podoby dobrodružného románu Vězeň z Cochabamby. Jako poslední dobrodružnou knihu román ilustroval Zdeněk Burian. Dílo bylo také zdramatizováno Československým rozhlasem.

Trosky jsou na obzoru, my jsme stále svěží
Trosky jsou na obzoru, my jsme stále svěží

Literární zastavení
Literární zastavení

Ale zpět k našemu putování – trmácení do kopců a skal postupně bere za své a my jsme pomalu blížíme k Malé Skále, letovisku v údolí Jizery pod svahy Vranovského hřebene a Suchých skal, odkud se vlakem vracíme zpět do Turnova či Liberce.

Děkujeme organizátorům za program dne, výběr atraktivní  trasy i pěkné počasí! Případným zájemcům můžeme doporučit i absolvovanou trasu.

Autorkami fotografií jsou Dana Kroulíková z Městské knihovny Česká Lípa a Jaroslava Starcová z Krajské vědecké knihovny v Liberci. Další fotografie jsou k dispozici na Rajčeti.

Celostátní setkání knihovnických seniorů SKIP v Českém Krumlově

Ve dnech 26.–28. června 2018 uspořádala jihočeská regionální organizace SKIP v Českém Krumlově Setkání knihovnických seniorů. Ve spolupráci s Městskou knihovnou v Českém Krumlově a s jejím ředitelem Mgr. Martinem Nechvíle byl připraven pestrý program.

Účastníci setkání byli ubytováni v penzionu Rosa. Již sehnat ubytování v jednom penzionu pro 40 osob, za přijatelnou cenu a v takto exponovaném termínu je oříšek, který musel regionální výbor rozlousknout již rok předem a ubytování sehnat, domluvit cenu a rezervovat.

Následovala pečlivá příprava programu a domluva s přednášejícími, zamluvení exkurzí (prohlídek pamětihodností) atd.

Po Velikonocích byla zveřejněna přihláška na toto setkání a to bylo během pouhých dvou dnů obsazeno, měli jsme i šest náhradníků.

S blížícím se termínem se část seniorů omlouvala, byli využiti i náhradníci, a přesto byli pro doplnění stavu a využití objednaných noclehů osloveni ještě senioři z Jihočeského kraje. Do poslední chvíle nebylo jasné, zda vše klapne. Nakonec na setkání seniorů dorazilo 38 účastníků a část programu s námi absolvovalo dalších pět kolegyň.

Před zahájením setkání
Před zahájením setkání

Program setkání byl zahájen v Prokyšově sále u Městské knihovny v Českém Krumlově, a to ředitelem knihovny a předsedkyní jihočeské organizace SKIP Ivanou Troupovou.

Po slavnostním zahájení následovala prohlídka městské knihovny, jež sídlí v areálu Prelatury, a prohlídka historických sálu v tomto areálu, které knihovna získala do své správy.

Po kratičké přestávce následovala přednáška Ing. Petra Hudičáka a Mgr. Zdeny Mrázkové, MBA, kteří nám představili českokrumlovské Museum Fotoateliér Seidel a seznámili nás s knihami fotografii, které vydali – Šumava: krajina pod sněhem a Lipno: krajina pod hladinou. Ve své prezentaci prostřednictvím fotografií přiblížili Český Krumlov dříve (na počátku 20. století) a nyní.

Pak následovala večeře v restauraci Eggenberg, večerní program byl v režii manželů Bláhových a promítání videa z minulého setkání.

Další den (ve středu) jsme měli dopoledne na programu prohlídku Musea Fotoateliér Seidel a komentovanou prohlídku nově opravených českokrumlovských klášterů – tzv. trojklášteří minoritů, klarisek a laických sester – bekyní. Průvodkyní nám byla Ing. Kateřina Slavíková (manažerka klášterů).

Návštěva Musea Fotoateliér Seidel
Návštěva Musea Fotoateliér Seidel

Museum Fotoateliér Seidel – společná fotografie
Museum Fotoateliér Seidel – společná fotografie

Návštěva klášterů
Návštěva klášterů

Po obědě následoval volný program a v 16 hodin jsme se sešli na komentovanou prohlídku středu města, kterou pro nás připravila Mgr. Marie Kalistová.

Komentovaná prohlídka města
Komentovaná prohlídka města

Večerním programem bylo krátké vystoupení souboru Krumlovští pištci, kteří nejen hrají na všechny druhy zobcových fléten, ale v renesančních kostýmech i tancují a své vystoupení doplňují také zpěvem.

Krumlovští pištci
Krumlovští pištci

Ve čtvrtek jsme za deště odjeli do Kaplice, kde jsme navštívili prostory kulturního domu nově adaptované pro Městskou knihovnu Kaplice. Zde nás kolegyně přivítaly krátkou prezentací o knihovně a vedoucí knihovny nás seznámila s úpravami prostor pro knihovnu a s jejím stěhováním.

Návštěva Městské knihovny Kaplice
Návštěva Městské knihovny Kaplice

V Kaplici
V Kaplici

Po malém občerstvení jsme za velkého deště odešli na prohlídku Galerie Krampus – do rekonstruovaných sklepních prostor bývalého rožmberského pivovaru, kde je výstava démonického světa „Neživých“ – tzv. Krampusů a Percht. Jsou zde vidět dokonale zpracované masky vyřezávané ze dřeva či kůže i originální odění a výbava. Součástí jsou i působivá portrétní galerie, fotografie z kaplických Krampus show a filmová ukázka; nechybí ani sestřih z Krampus běhů z minulých let.

Po obědě se již blížil závěr setkání. Odjeli jsem autobusem do Českých Budějovic a odtud se účastníci vydali na cestu ke svým domovům.

Doufáme, že se Setkání knihovnických seniorů v letošním roce vydařilo, přispělo k setkání bývalých kolegyň, a i když nám počasí úplně nepřálo, tak jsme si ho užili.

Autorkou fotografií je Marie Hejnová (dříve Městská knihovna Planá nad Lužnicí).

7. ročník semináře pro starosty a knihovníky v malých obcích Jihočeského kraje

Již 7. ročník společného semináře, který pořádaly regionální výbor jihočeské organizace SKIPSpolek pro obnovu venkova Jižní Čechy, se konal v Sudoměřicích u Bechyně ve dnech 12. a 13. července 2018.

Seminář se konal na Farmě u lesa a celkem se jej zúčastnilo 42 knihovníků, starostek a starostů obcí.

Po úvodu starosty obce Stanislava Houdka a předsedkyně jihočeské organizace SKIP Ivany Troupové již následoval pestrý program.

Pohled do sálu

Pohled do sálu
Pohled do sálu

S programem letošního festivalu Tabook, s jeho historií a informacemi o něm vystoupila ředitelka Městské knihovny v Táboře Mgr. Eva Měřínská.

Mgr. Eva Měřínská
Mgr. Eva Měřínská

Další přednášející Bc. Eva Hlavín, knihovnice z Městské knihovny v Milevsku, a ředitelka milevské knihovny Ing. Petra Bláhová, nám přiblížily akce pro nejmenší, které v knihovně připravují, a také jsme část takové lekce absolvovali.

Ze semináře
Ze semináře

Třetí přednáškou nám knihovnice Dana Křížovská přiblížila akce knihovny městyse Malšice. Většina knihovnic byla překvapená, co vše se v této knihovně děje, jaké akce se připravují. Knihovnice je neutuchající zdroj energie, nápadů a elánu.

Samozřejmě nechyběla ani prohlídka knihovny, obce či naučné stezky.

Především ale při neformálním besedování mezi knihovníky a starosty docházelo k výměně zkušeností, nápadů, navázání nových kontaktů a spolupráce.

Starostky a starostové měli část programu samostatně. Věnovali se mj. otázkám podpory venkova ze strany Spolku pro obnovu venkova a Svazu měst a obcí ČR, dotacím Jihočeského kraje pro knihovny a možnostem rozvoje spolupráce zřizovatelů a knihoven.

Doufáme, že i v příštím roce 2019 se v červenci sejdeme v některé obci Jihočeského kraje.

Fotografie pocházejí z archivu jihočeské organizace SKIP.

Malé podzimní setkání po dvacáté páté

Už po pětadvacáté se jihočeské knihovnice sešly v jedné z knihoven na Malém podzimním setkání. A jako tradičně se k nim přidaly návštěvnice z Prahy. Tentokrát byla jako místo setkání vybrána Městská knihovna Kaplice, a to především proto, že se po letech přání a slibů a osmi stěhováních se konečně dočkala nových krásných prostor. Díky dlouholeté kvalitě práce a vstřícnosti současného vedení města knihovna konečně dostala dostatečně velké, příjemné a nově vybavené prostory a od března loňského roku si je užívá. Nejenže sklízí chválu od čtenářů či kolegů, ale také jí přibývá registrovaných uživatelů a návštěvníků.

Zahájení bylo klasické, po uvítání předsedkyní jihočeské organizace SKIP Ivany Troupové byl za zvuku Smetanovy Vltavy předán prapor naší organizace vimperskými kolegyněmi a tento rok bude umístěn v Kaplici, odkud se příští rok přesune do další navštívené knihovny. Předsedkyně také předala místostarostovi města Kaplice cenu jihočeských knihovníků Librosaurus za přízeň, kterou město knihovně projevuje. Místostarosta nás přivítal ve městě i v knihovně a doufal, že se nám tam bude líbit. I on pochválil činnost knihovny. Poté jsme vyslechly přednášku Pavla Mörtla, místního amatérského historika, o vzácných návštěvách města Kaplice. Kromě knihovnic město navštívili i mnozí významní státníci.

Zahájení setkání s výhledem do prostor knihovny
Zahájení setkání s výhledem do prostor knihovny

Předávání praporu jihočeské organizace SKIP
Předávání praporu jihočeské organizace SKIP

Občerstvení v knihovně
Občerstvení v knihovně

Po přednášce jsme chvátaly do kostela sv. Petra a Pavla na koncert souboru Žestě 200. Po koncertě nás čekala večeře – kaplická cmunda byla hitem. Poté jsme přešly přes nově rekonstruované náměstí do galerie Krampus. Město Kaplice bylo první, které uspořádalo pochod těchto mystických alpských bytostí a za léta, kdy ho pořádá, se počet návštěvníků zvyšoval až ke dvaceti tisícům. Aby to nebyla jen záležitost jednoho víkendu, město v upravených prostorách provozuje galerii, kde jsou masky vystaveny dlouhodobě. Jaké bylo překvapení kolegyň, když se ukázalo, že jedna z masek není na figuríně, ale živá. I dospělé ženy se bojí čertů a podobných bytostí. A co by to bylo za návštěvu města, kdybychom si ho pořádně neprošly. Takže rovnou z galerie jsme si to namířily na večerní procházku po městě se zasvěceným výkladem Magdaleny Špičákové a potom jsme ještě jednou zašly do knihovny.

Koncert v kostele
Koncert v kostele

Večerní prohlídky města
Večerní prohlídky města

Druhý den jsme opustily Kaplici a zamířily do nedalekých Nových Hradů. Terčino údolí je krásné a známé, počasí bylo také příjemné. Jen předcházející deště a bouřky trošku ztížily terén. Přesto procházka stála za to, všechny jsme obdivovaly vodopád, tvrz Cuknštejn, lázničky i park jako takový. Krásně opravený hrad v Nových Hradech byl další zastávkou. A protože knihovnice nejsou troškaři, prošly jsme si hned dvě trasy. A co by to bylo za setkání bez příjemného posezení nad kávou a zákuskem. Předvedly se nejen kolegyně z Městské knihovny Kaplice, ale i cukrárna v Nových Hradech.

Vodopád v Terčině údolí
Vodopád v Terčině údolí

Společná fotografie na náměstí v Kaplici
Společná fotografie na náměstí v Kaplici

Pětadvacáté malé podzimní setkání se vydařilo, počasí nám přálo a nezbývá se těšit na další – snad v Milevsku.

Autorkou fotografií je Marie Hejná (dříve Městská knihovna Planá nad Lužnicí).

Ústečtí knihovníci vyrazili do středočeských knihoven

Ústecký region SKIP pro své členy uspořádal dne 13. července 2018 studijní zájezd do středočeských knihoven. Zúčastnilo se jej 34 osob. Navštívili jsme Městskou knihovnu v Sedlčanech, Městskou knihovnu Dobříš a na závěr jsme si v Dobříši prohlédli i zámek.

V Sedlčanech jsme byli velmi podrobně seznámeni s aktivitami knihovny v oblasti práce se čtenáři, a to od těch nejmladších až po seniory. Knihovna má propracovaný systém aktivit, z nichž mnohé se ve městě staly již tradicí. Aktivity knihovny se neomezují pouze na knihovní prostory, část akcí probíhá i ve veřejném městském prostoru – na náměstí, v parku apod.

V Dobříši jsme obdivovali mimo jiné účelné využití prostor, kterými knihovna disponuje, a také nápaditou výzdobu. Také tato knihovna má udivující počet zajímavých akcí pro čtenářskou i nečtenářskou veřejnost, zaujala nás mimo jiné práce se sociálně vyloučenými. Překvapivá a obdivovaná byla také videa, která knihovníci natáčejí a zveřejňují na facebooku knihovny.

Oběma knihovnám a jejich zaměstnancům děkujeme za vlídné přijetí a vstřícnost, se kterou se nám trpělivě věnovali. Činnost obou knihoven se pro mnohé naše členy stala velkou inspirací.

Účastníci studijního zájezdu u dobříšského zámku (foto: Karel Kopecký, starosta obce Horní Podluží)
Účastníci studijního zájezdu u dobříšského zámku (foto: Karel Kopecký, starosta obce Horní Podluží)

Netradiční informační zdroje: skryté bohatství paměťových institucí – přednáška k 100. výročí založení Československé republiky

Pražská organizace SKIP uspořádala ve spolupráci s Českou genealogickou a heraldickou společností v Praze dne 2. října 2018 v prostorách Klementina přednášku Netradiční informační zdroje: skryté bohatství paměťových institucí se zaměřením na vojenskou službu našich předků v pramenech Vojenského historického ústavu PrahaVojenského historického archivu (Armády České republiky).

Přednášejícím byl Pavel Hnízdil z České genealogické a heraldické společnosti v Praze, specialista na rodopisy a životopisy významných osobností. Ve své přednášce se zaměřil na možnosti, jak pomocí archivních pramenů objasnit službu našich předků (dědů a pradědů) v rakousko-uherské armádě v posledních desetiletích existence této říše. Pohovořil stručně o struktuře armády, obecně o osudech vojáků a útvarů, do nichž narukovali, včetně jejich vstupu do našeho zahraničního vojska a působení v nově vzniklém státu. Dozvěděli jsme se informace o propouštěcích listech z vojska, o vojenských kmenových listech, o tom, co v nich můžeme najít a kde jsou uloženy, i o tom, které ročníky byly bohužel skartovány. Upozornil nás i na další možné zdroje informací, jako jsou např. pobytové evidenční lístky, knihy rozkazů, pohlednice apod. Vysvětlil nám, co lze a co nelze určit z fotografie vojáka.

Z internetových zdrojů nám doporučil portál 100.army.czzdigitalizovanou publikaci Österreich-Ungarns letzter Krieg 1914–1918.

Aleš Hnízdil
Aleš Hnízdil

Z přednášky
Z přednášky

Účastníci přednášky
Účastníci přednášky

Čtyřhodinová přednáška byla velice zajímavá, poutavá a vtipná, připravená velice profesionálním způsobem.

Autorkou fotografií je Linda Jansová z Národní knihovny ČR.

Kolektivní členové informují

Mikuláš Klaudyán: první mapa Čech 1518

Mikuláš Klaudyán

V roce 1518 byla v Norimberku vydána první samostatná podrobná mapa Českého království s mimořádným přesahem a významem nejen pro českou, ale i pro evropskou kartografii. Vznikla jako první ve střední Evropě a řadí se tak do rodiny prvních samostatných zobrazení tohoto světadílu.

Kdo vlastně byl Mikuláš Klaudyán? Bohužel o něm víme velmi málo. Vlastním českým jménem se nazýval zřejmě podle tělesné vady Kulha nebo Kulhavý. Byl lékařem, lékárníkem, vydavatelem a majitelem tiskárny v Mladé Boleslavi. Humanistický intelektuál byl též stoupencem Jednoty bratrské, náboženské radikální sekty, jež nebyla tolerována ani katolíky, ani husity. Roku 1496 zvítě­zilo umírněnější křídlo bratra Lukáše Pražského, jehož podporoval i Mistr Klaudyán. Roku 1511 odcestoval do Antverp za Erasmem Rotterdamským, aby posoudil Lukášovu apologetiku. Tu vydal Klaudyán v městě Dürerově, v Norimberku, kde spolupracoval s tiskárnou Hieronyma Höltzela. Později zde Klaudyán vydal i první český herbář Jana Černého.

Zde dal vyřezat i tři poměrně velké dřevěné desky na tisk listu s mapou. Kdo dílo objednal a proč, to nevíme. Vydání se neobešlo bez cenzurního řízení a Klaudyán je v zápisech norimberské městské rady nazýván „kulhavým kacířem“. Přestože dílo dostalo povolení k vydání, nesměly poté již v Norimberku vycházet české knihy. To bylo pravděpodobně důvodem, proč si Klaudyán otevřel vlastní tiskárnu v Mladé Boleslavi. Vydal tam šest děl z nichž nejvýznamnější bylo vydání Nového zákona s předmluvou vydavatele. Nakonec přeložil a publikoval lékařský porodnický spis Eucharia Rösslina Zpráva a naučení ženám těhotným a babám pupkořezným. Klaudyán zemřel pravděpodobně roku 1521 v Lipsku na mor.

Místo původní tiskárny v Mladé Boleslavi, dům č. 77 Na Karmeli (foto: Přemysl Siřínek)
Místo původní tiskárny v Mladé Boleslavi, dům č. 77 Na Karmeli (foto: Přemysl Siřínek)

Ilustrovaný jednolist s mapou a jeho vznik

Vraťme se však k mapě. Ideovým vzorem byly Klaudyánovi cestovní mapy do Říma Erharda Etzlaubera. Mikulášův ilustrovaný jednolist s mapou se zachoval v jediném výtisku uloženém v Biskupství litoměřickém (v současnosti je deponován ve Státním oblastním archivu v Litoměřicích). Tamějšímu biskupovi Emanuelovi Arnoštovi  z Valdštejna jej daroval katolický kněz Gelasius Dobner, podle nejnovějších výzkumů zřejmě někdy kolem roku 1750. Odkud výtisk získal, není dosud známo.

KLAUDYÁN, Mikuláš: [Ilustrovaný jednolist s mapou Čech], 1518 (originál je uložen v SOA Litoměřice; zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Klaudiánova_mapa#/media/File:1518bohemiamap.jpg)
KLAUDYÁN, Mikuláš: [Ilustrovaný jednolist s mapou Čech], 1518 (originál je uložen v SOA Litoměřice; zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Klaudiánova_mapa#/media/File:1518bohemiamap.jpg)

Celá kartografická památka má rozměr 126 x 64 cm a skládá se ze tří samostatných tištěných částí. Mapa sama o sobě zaujímá až spodní třetinu tisku a má rozměry 46 x 55 cm. Tisk je kolorován. Titul mapy se nedochoval. Vlevo nad mapou byl umístěn zrcadlově otočený tiskařský a nakladatelský signet autora s iniciálami N. C. (Nicolaus Claudianus) a monogram A. K. (Andrease Kaschauera) a na stuze letopočet 1518.

Tiskařský signet Mikuláše Klaudyána (zdroj: MUCHA, Ludvík. Mikuláš Klaudyán a jeho mapa Čech z r. 1518. Geografické rozhledy. 1992, roč. 1, č. 2–3, s. 34.)
Tiskařský signet Mikuláše Klaudyána (zdroj: MUCHA, Ludvík. Mikuláš Klaudyán a jeho mapa Čech z r. 1518. Geografické rozhledy. 1992, roč. 1, č. 2–3, s. 34.)

Neví se tedy stále přesně, proč nebo pro koho byla mapa vydána. Josef Dobrovský a Václav Hanka vyslovili domněnku, že byla novoročním darem, chybí však dedikace. František Ladislav Rieger se domníval, že ji objednaly české stavy, aby byly zobrazeny poměry v zemi po svatováclavské smlouvě z roku 1517. K této myšlence se přidávají i další badatelé. Je zřejmé, že dílo přesahuje svým obsahem i formátem všechny ostatní české tisky a muselo být vydáno u mimořádné příležitosti.

První dva listy s ilustracemi

V záhlaví první části listu se nachází obraz českého a uherského krále Ludvíka Jagellonského sedícího na trůně, držícího v pravé ruce otevřenou knihu a v levé tasený meč. Byl zde zobrazen jako vykonavatel moci soudní a výkonné. Po obou stranách vidíme znaky zemí, v nichž vládl (země Koruny české a uherské), a území, na které zdůrazňoval své nároky. Po ním je zakreslena alegorie spravedlnosti a šest druhů spravedlnosti. Vlevo i vpravo jsou natištěny obrázky s autorsky upravenými biblickými citáty. Představují mravní zrcadlo. Jsou uvozeny nadpisem Zákon nejvyšší právo. Vyjadřují autorovo přesvědčení, že Bible je nejvyšší autoritou.

Na středu pod stupni spravedlnosti vytiskl autor erby členů zemského i komorního soudu. Nachází se zde řada třináct erbů pánů a šest jmen rytířů zasedajících v zemském soudu, dále řada devíti erbů pánů a šestnáct jmen rytířů a vladyků zasedajících v komorním soudu. Jako „pomocníky dobrého“ označil autor níže umístěné erby sedmi pánů, pěti rytířů a tří královských měst (Kutné Hory, Starého Města pražského a Žatce). Zřejmě se jednalo o patnáctičlenný výbor, který měl dohlížet na dodržení pořádku v zemi po svatováclavské smlouvě. Erby a znaky podrobně analyzoval Bohuslav Roučka z hlediska historicko-právního. Zjistil, že sestava soudu odpovídá přesnému zasedání z roku 1515.

Druhou část listu tvoří dva velmi dynamické a umělecky ztvárněné obrazy. Větší znázorňuje vůz vpředu i vzadu zapřažený koňmi, dva vozkové ženou koně zároveň na opačné strany, a proto vůz stojí na místě. Osoby v kočáře se přou a mezi nimi mává šavlí Turek. Podkomoří Vaněk Valečovský měl na svém domě v Praze „vůz malovaný“, který odpovídal střední části jednolistu. Kočár představoval bojující a rozdělenou církev, kterou formani (kněží) chtějí táhnout každý na svou stranu. Obraz je dokreslen vedlejším výjevem, na němž tlupa loupežníků přepadá kupce. Byla zrcadlem nebezpečí číhající na cestách za slabé vlády Jagellonců. Klaudyán zde vpravo dole vysvětluje autorský záměr a určuje dobu vzniku, rok 1517. Z knihy Sírachovec uvádí: „Pohledtež, že sem sobě sám nepracoval, ale všem, kteříž hledají uměnie (pozn.: poučení). Neb mnohým věcem srozuměl sem skrze rozprávku“ (Sír, 33, 18–19). „Protož nenie užitečné řéci, čemu jest toto a proč jest ono, nebo všecky věci v čas svuoj zvěděny budú.“ (Sír, 39, 16). Z citátu jasně nevyplývá, k jakému druhu práce se vztahuje zmínka o Klaudyánově tvůrčí aktivitě, formulované prostřednictvím biblického citátu. Pravděpodobné bude, že Klaudyán se hlásí k ideovému původu kartografické památky. V druhé části úryvku dává najevo, že v díle je zašifrováno podobenství, které má být odhaleno teprve v budoucnu.

Mapa Českého království

Až v poslední třetině jednolistu se nachází mapa. Byla nejen velmi podrobná, ale měla zároveň i tematický obsah náboženský a dopravní, neboť zobrazovala cesty. Mezi hlavní silnice vycházející z Prahy vložil autor tečkové značky ve vzdálenosti jedné české míle. Mapa neměla mílové měřítko ani geografickou síť. Jejím nápadným znakem je jižní orientace. Tyto cestovní mapy se používaly s kompasem s malými slunečními hodinami. Poutník je kladl na mapu, a aby si nestínil, musel ji orientovat k jihu.

Kartografická památka obsahuje 280 sídlištních značek a názvů. 37 královských měst bylo označeno korunou, poddanská města (53) symbolizoval štít, katolická byla zakreslena se zkříženými klíči sv. Petra a utrakvistická s kalichem. Hrady, kláštery a tvrze (130) znázorňovala věž a drobnější města (60) půlměsíc orientovaný západovýchodním směrem.

Zajímavé je české názvosloví mapy, které je dodnes srozumitelné. Čechy i s Kladskem (dnes součástí Polska) byly ohraničeny horstvy i lesy znázorněnými stromečkovými značkami, zeleně ručně vybarvenými. Řeky Vltava, Labe, Ohrze, Gizera, WorliczeSazawa byly popsány vždy jako rzeka a kolorovány přes tisk modrozeleně. Berounka a Lužnice a Otava nemají popis. Cesty byly rukopisně dokresleny hnědou barvou.

Mapový rámec nesouhlasí přesně se světovými stranami. Spojnice Prahy a Chebu ležící ve stejné zeměpisné šířce, tzv. pražská rovnoběžka a jižní část pražského poledníku jsou stočeny rovnoběžně se stranami mapy asi o 9° k západu. Odtok Labe z českého území byl také zakreslen chybně. Ve výzkumu měřítka Klaudyánovy mapy stále nepanuje jistota. Karel Kuchař odvodil nejčastěji užitou hodnotu Klaudyánovy míle na 9,25 km a z ní odvodil přibližné měřítko na 1 : 685 000. Ludvík Mucha s poměrem vzdáleností určil měřítko 1 : 500 000. Vladimír Sladký na základě podobnosti map prosazoval měřítko 1 : 535 000. Květoň Čermák uvádí 1 : 637 000.

Georefrencování Klaudyánovy mapy Českého království a ukázka deformace tzv. pražské rovnoběžky směrem k Chebu (zdroj: software MapAnalyst, Lada Fenclová)
Georefrencování Klaudyánovy mapy Českého království a ukázka deformace tzv. pražské rovnoběžky směrem k Chebu (zdroj: software MapAnalyst, Lada Fenclová)

Odvozeniny Klaudyánovy mapy

Fakt, že originálních výtisků nebylo mnoho, dokládá i skutečnost, že již od 16. století byly pořizovány rukopisné a nákladné kopie mapy. Jedna z nich se dodnes zachovala na zámku v Rychnově nad Kněžnou. Olejomalba ze 17. století je nyní ve správě Národního muzea v Praze.

Mezi dobové vzdělance byl podrobnější obraz zemí Koruny české rozšířen díky Sebastianovi Münsterovi, jenž zařadil mapu do svého díla Kosmografie (1545), v českém překladu a verzi od Zikmunda z Puchova (1554) a také zásluhou kopie Bolonina Zalteriho (1566). V těchto kopiích však už jméno Klaudyána vymizelo.

Zajímavá rukopisná kopie  z Mapové sbírky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy pochází z konce 18. století od neznámého autora Vincence Brosche (1787). Tam se nachází i rukopisná kopie z originálu litoměřické knihovny od žitenického katolického kněze a kartografa Františka J. Kreibicha. Podle kopie pak vydal zmenšeninu v Bílejovského Kronice církevní (1816) a byla vytištěna i ve Frindtově díle Kirchengeschichte Böhmens (3. díl, 1872). Podstatné bylo, že Kreibich opět uvedl autora mapy, který byl dlouho neznámý. Dokonalou černobílou kopii v původní velikosti pořídil Václav Švambera roku 1936 pro vědeckou edici starých českých map Monumenta cartographica Bohemiae s komentářem Ivana Honla a Karla Kuchaře.

BROSCH, Winzenz: [Klaudyánova mapa Čech], 1787 (zdroj: Mapová sbírka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy)
BROSCH, Winzenz: [Klaudyánova mapa Čech], 1787 (zdroj: Mapová sbírka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy)

Po druhé světové válce vytvořil barevnou rekonstrukci celého litoměřického originálu v původní velikosti Bohuslav Šimák. V roce 1975 byla mapa vydána i nakladatelstvím Odeon. Faksimile rukopisné kopie ze sbírek hraběcí rodiny Kolowrat-Krakowských v Rychnově nad Kněžnou připravil roku 2013 Tomáš Grim.

Všechny výše uvedené mapy mohli návštěvníci spatřit na výstavě Mikuláš Klaudyán: první map Čech 1518 probíhající od 23. května do 31. prosince 2018 na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy na Albertově 6. Navíc byly vystaveny i pamětní Klaudyánovy mince a sádrové plakety vítězných návrhů ze soutěže České národní banky. Na výstavě spolupracovala i Klaudiánova společnost z Mladé Boleslavi, která usiluje o vybudování pomníku tohoto významného představitele české kartografie.

Pozvánka na výstavu Mikuláš Klaudyán: první mapa Čech 1518 (zdroj: Mapová sbírka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy)
Pozvánka na výstavu Mikuláš Klaudyán: první mapa Čech 1518 (zdroj: Mapová sbírka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy)

Výstava byla doprovázena videoprezentací a byla doplněna komentovanými prohlídkami (konaly se ve dnech 11. července, 22. srpna, 19. září a 17. října), přednáškami, videoprojekcemi a pořady pro děti v rámci Pražské muzejní noci (9. června) a Týdne geografie (19. až 23. listopadu). Výstava je putovní a je možné požádat o její zapůjčení.

K dalšímu čtení:

  • BOHATCOVÁ, Mirjam. Vydavatel a tiskař Mikuláš Klaudyan. Časopis Národního muzea. 1979, sv. 148, s. 33–67.

  • BOHATCOVÁ, Mirjam. Höltzlův jednolist s Klaudiánovou mapou Čech. Strahovská knihovna: sborník Památníku národního písemnictví. 1980, sv. 14, s. 39–47.

  • BURMEISTER H. Sebastian Münster: eine Bibliographie mit 22 Abbildungen. Wiesbaden: Guido Pressler, 1964.

  • HONL, Ivan a Karel KUCHAŘ. Mikuláš Claudianus: Mapa Čech z roku 1518: text k listu 1 a 1a. Praha: Geografický ústav Karlovy university, 1936. Monumenta cartographica Bohemiae / V. Švambera & B. Šalamon.

  • KOLÁR, Jaroslav. Takzvaná mapa Čech Mikuláše Klaudiána: pokus o významovou interpretaci. Strahovská knihovna: sborník Památníku národního písemnictví. 1980, sv. 14, s. 49–73.

  • KUCHAŘ, Karel. Mapy Čech v Münsterových kosmografiích. Kartografický přehled. 1954, sv. 8, s. 87–92.

  • KUCHAŘ, Karel. Zalteriho kopie Klaudyánovy mapy. Kartografický přehled. 1957, sv. 11, s. 112–119.

  • KUCHAŘ, Karel. Vývoj mapového zobrazení území Československé republiky: mapy českých zemí do poloviny 18. století. Praha: Ústřední správa geodézie a kartografie, 1959.

  • PEŠKOVÁ, Eva, Karel HERČÍK, Přemysl SIŘÍNEK, Pavel SOSNOVEC a Jana VOLFOVÁ. Klaudián: sborník příspěvků o Mikuláši Klaudiánovi. Mladá Boleslav: Společnost Mikuláše Klaudiána, 2016. ISBN 978-80-270-0625-0.

  • ROUČKA, Bohuslav. Výzdoba Klaudyánovy mapy Čech a její obsah. Kartografický přehled. 1960, sv. 12, s. 40–69.

  • RULAND, Harold L. A survey of the double‐page maps in thirty‐five editions of the Comographia Universalis 1544–1628 of Sebastian Münster and in his editions of Ptolemy's Geographia 1540–1552. Imago Mundi. 1962, vol. 16, issue 1, s. 84–97. Pro oprávněné uživatele dostupné také z: https://doi.org/10.1080/03085696208592204

  • ŠIMÁK, Bohuslav. Mapa Zikmundova z Puchova a její původ. Sborník Československé společnosti zeměpisné. 1946, roč. 51, č. 1, s. 1–10. ISSN 0036-5254.

  • TRÁVNÍČEK, Dušan. Popis Čech v „Kozmograffii čzeské“ od Zikmunda z Púchova. Sborník Československé společnosti zeměpisné. 1956, roč. 61, č. 2, s. 7–20. ISSN 0036-5254.

Redakční poznámka: Jedná se o upravenou verzi článku původně publikovaného v časopise Vesmír (2018, roč. 97 (434), č. 7/8, s. 390, 434–437).

Léto 2018 ve vsetínské knihovně ve znamení čtení, soutěžení i tvoření

Letní měsíce přináší obvykle do knihovny trochu jiný režim. Dovolené, prázdniny, cestování a další rozličné aktivity spojené s tímto obdobím do jisté míry pozměňují pravidelný rytmus a život knihovny, zvyklosti i skladbu uživatelů. Lidé se chtějí více bavit, hrát si, odpočívat a načerpávat síly pro zbývající části roku. Knihovna může splnit tyto požadavky, stát se pro návštěvníky „oázou“ jak v podobě příjemného (klimatizovaného) prostoru, tak v nabídce akcí a služeb.

Masarykově veřejné knihovně Vsetín měl program letošního léta podtitul Čteme, soutěžíme a tvoříme v knihovně. Četlo se v dětských knihovnách, vždy v úterý od 10 hodin cca jednu hodinu. Dětem předčítali knihovnice a knihovníci, vybrané ukázky byly doplněny audio- nebo videodoprovodem, jednoduchými kvízy i soutěžemi.

Ukázka jógy při čtení dětem
Ukázka jógy při čtení dětem

Obrovský úspěch zaznamenalo už druhým rokem venkovní čtení na schodech před knihovnou na Dolním náměstí. Letos přijal pozvání herec Saša Rašilov, který přilákal téměř 200 dětských i dospělých posluchačů. Představil své oblíbené knihy z dětství a literární hrdiny: Z deníku kocoura Modroočka nebo Rychlé šípy. Předvedl, že je také skvělým zpěvákem a projevil se jako velký podporovatel čtenářství zejména u dětí.

Z venkovního čtení se Sašou Rašilovem

Z venkovního čtení se Sašou Rašilovem

Z venkovního čtení se Sašou Rašilovem

Z venkovního čtení se Sašou Rašilovem
Z venkovního čtení se Sašou Rašilovem

Úterky byly věnovány čtení, středy pak tvoření v dětských knihovnách. Nápadů na tvoření je velké množství: košíčky z provázků, kamínkování, hravé nafukovací balónky, skládání ze starých knih, kytičky z drátků nebo papírové hrnky s čajem. Tvořivé dílny s oblibou navštěvují prarodiče se svými vnoučaty. Stejně je tomu v případě hraní stolních her. Prázdninovou Noc her určenou milovníkům zábavných a inteligentních her si užilo na padesát účastníků.

Z Noci her

Z Noci her
Z Noci her

Knihovna zorganizovala také příměstský tábor S knihovnou kolem světa, kdy každý den byl věnován jedné zemi. Do tohoto konceptu skvěle zapadl i Japonský den, který se uskutečnil ve spolupráci s místní firmou Kayaku Safety Systems Europe a.s. Sushi, origami, katakanu a kimona si tak mohli vyzkoušet nejen dětští účastníci tábora, ale v odpoledních hodinách i veřejnost, která této možnosti hojně využila. Programu se účastnili rodilí Japonci, kteří přítomné prakticky provázeli při jídle hůlkami, výrobě origami, přípravě sushi, napsání svého jména katakanou nebo při japonském tanci OBON. Nechyběl ani fotokoutek s kostýmy, rekvizitami a líčením, japonský čaj a pamlsky či japonská manga. Knihovna si opět ověřila, že zájem o tento typ akcí (seznámení s tradicemi, kulturou, literaturou kuchyní jiných zemí) je u veřejnosti opravdu vysoký.

Z Japonského dne

Z Japonského dne

Z Japonského dne
Z Japonského dne

Seniorští dobrovolníci se během léta postarali o zorganizování dvou výletů, kterých se účastnili prarodiče, rodiče i vnoučata (celkem cca sto osob). Pečlivě připraveným trasám, které měly naučný charakter, vévodily krásné scenérie.

Prázdniny zakončila knihovna již tradičně Čtením na střeše. Vybrané letní texty v podání ochotníků a knihovníků, doplněné vždy hudebním vystoupením, podtrhne atraktivní prostředí na terase s úžasným výhledem a přiláká desítky posluchačů.

Letní program doplnila vsetínská knihovna i dalšími aktivitami. Jednou týdně probíhal venkovní výprodej vyřazených knih, svůj „knihostánek“ umístila i na místním koupališti. Letáčky i nabídku na webu a sociálních sítích zaměřila na propagaci služeb vhodných pro léto a cestování: půjčování e-knih (pro děti i dospělé), stolních her, tematických kufříků, audioknih, časopisů, map i průvodců a také služeb turistického informačního centra. Interaktivní výstava Knihožrouti v prostorách knihovny pobavila nejen dětské čtenáře.

Knihovna se také inspirovala serverem Databáze knih a vyhlásila letní čtenářskou výzvu. V této soutěži měli soutěžící vyplnit do formuláře minimálně šest z deseti názvů knih podle zadání (např. Kniha se zvířetem v názvu, Kniha, ve které se jedna z postav jmenuje jako Vy, Kniha o cestování, Kniha o Valašsku nebo od regionálního autora, Kniha z žánru sci-fi nebo fantasy atd.) Mohlo se jednat o beletrii či naučnou literaturu z fondu knihovny, ve formě tištěné, elektronické či zvukové. Soutěžící mohli odevzdávat odpovědi v papírové podobě nebo online. Čtenářská výzva trvala do konce září a její vyhodnocení pak proběhlo v měsíci říjnu. Sešla se cca desítka odpovědí, knihovna tedy ocenila každého drobným dárkem a poděkováním.

Letní čtenářská výzva

Letní čtenářská výzva
Letní čtenářská výzva

Obrazový doprovod pochází z archivu Masarykovy veřejné knihovny Vsetín.

Pět let Virtuální univerzity třetího věku v Knihovně Karla Dvořáčka ve Vyškově

Knihovna Karla Dvořáčka ve Vyškově zaujímá významné postavení v oblasti informační a kulturně-vzdělávací činnosti v rámci celého vyškovského regionu. Mimo běžnou výpůjční a informační činnost pořádáme celou řadu kulturních a vzdělávacích akcí v útulném prostředí velkého sálu, jako jsou autorská čtení, přednášky, výstavy aj.

Virtuální univerzita třetího věku (VU3V) je dlouhodobá společenská aktivita v oblasti seniorské výuky, jejímž cílem je zpřístupňovat vzdělávání označované jako univerzita třetího věku těm zájemcům, kteří se z různých důvodů nemohou účastnit prezenčního studia v sídlech vysokých škol či univerzit.

Systém výuky je založen na předem natočených multimediálních přednáškách vysokoškolských lektorů. Tyto přednášky se prostřednictvím internetu využívají ve výukových místech v rámci celé ČR, a to nezávisle na čase. Využitím moderních informačních technologií je tak možné zpřístupnit seniorské vzdělávání širokému okruhu zájemců a poskytnout stejné příležitosti všem seniorům bez rozdílu místa bydliště.

Pozitivem VU3V pro seniory je – vedle získávání nových poznatků – i plnohodnotně strávený čas a pocit sebeúcty, úspěšnosti v rodině a u přátel i sociální aspekt – pravidelné setkávání účastníků stejné generace při skupinové výuce. Ti si mohou nejen společně v kolektivu rozšiřovat své teoretické vědomosti, ale předpokládá se i prostor pro sdílení denních praktických zkušeností, diskuzi a neformální rozhovory o dalších tématech, kterými jsou v běžném životě obklopováni.

Konzultační středisko VU3V jsme ve Vyškově otevřeli na podzim roku 2013 s osmnácti studentkami. V roce 2016 promovalo prvních patnáct absolventek. Poslední semestr – letní semestr 2017/2018 – absolvovalo ve dvou tématech 30 žen a jeden muž. Za pět let prošlo touto univerzitou 55 studentů, z nichž 19 promovalo jednou a osm dokonce již dvakrát. Z uvedených čísel vyplývá, že si zde VU3V získala své místo ve vzdělávání seniorů.

První promoce vyškovských studentek (19. května 2016)
První promoce vyškovských studentek (19. května 2016)

VU3V neznamená jen učit se, získávat nové informace, ale důležitou součástí této aktivity je také sociální interakce. Proto organizujeme slavnostní Závěrečné semináře. Navštívili jsme vyškovské muzeum Svět klavírů, hvězdárnu, barokizovaný kostel Nanebevzetí panny Marie, sklárny v Květné či modrotiskovou manufakturu ve Strážnici. Uspořádali jsme si také kulturní program v knihovně.

Závěrečný seminář VU3V ve Hvězdárně Vyškov
Závěrečný seminář VU3V ve Hvězdárně Vyškov

Závěrečný seminář VU3V v Zámeckých sklepech ve Strážnici
Závěrečný seminář VU3V v Zámeckých sklepech ve Strážnici

Na výstavě historických oděvů v Muzeu Vyškovska jsme si zavzpomínaly na přednášky Dějiny oděvní kultury. Potěšilo nás, že jsme všechny „prošly“ malým historickým testem, který byl součástí výstavy. Vědomosti nabyté ve Virtuální univerzitě třetího věku se nezapomínají!

Společná návštěva výstavy dobových šatů v Muzeu Vyškovska
Společná návštěva výstavy dobových šatů v Muzeu Vyškovska

Úspěch VU3V závisí nejen na možnostech konzultačního střediska či schopnostech tutora, ale také na jejím zřizovateli. Garantem studijního programu a organizačním garantem VU3V je Provozně ekonomická fakulta (PEF) České zemědělské univerzity v Praze. Spolupráce s pracovnicemi této fakulty je vynikající a díky jejich podpoře můžeme v našem městě nadále poskytovat našim seniorům tuto formu studia.

Fotografie pocházejí z Knihovny Karla Dvořáčka ve Vyškově.

Československý Tabook 2018

Táborský literární fenomén Tabook, tj. festival malých nakladatelů, má na kontě už sedmý úspěšný ročník. Ten se uskutečnil ve dnech 27.–30. září 2018.

V době, kdy si česká veřejnost připomíná sté výročí vzniku republiky, na něj nezapomněl ani Tabook. Nezapomněl zejména na to, že československý stát byl národnostně mnohem pestřejší, a proto letošní slogan festivalu zněl jednoduše: (Ex)czechoslovakia aneb Židé, Němci, Romové, Maďaři, Poláci, Rusíni…

Část programu pro učitele a knihovníky se již tradičně přesouvá také do táborské knihovny, což je pro nás velké zpestření. Zároveň si díky tomu každoročně rozšiřujeme obzory. Letošní páteční program se skládal ze dvou paralelních workshopů. První z nich navázal právě na historické téma Tabooku, ten druhý zase vycházel z jeho již tradičního zaměření na ilustraci a obrazovou knihu.

Už nikdy neřeknu stará bába

Zpracování politického příběhu formou komiksu je právě teď v módě. I o tom jsme diskutovali v Hudebním oddělení. Z úst ilustrátorky Petry Josefíny Stibitzové jsme se například dozvěděli o tom, jak vznikal komiks Totální nasazení, na kterém se podílela spolu s Ondřejem Nezbedou, Petrou Soukupovou a dalšími.

Petra Josefína Stibitzová (vlevo) vypráví o své práci na komiksu Totální nasazení, v němž ilustrovala poslední příběh Franciska (na snímku s Madlou Benešovou ze společnosti Post Bellum)
Petra Josefína Stibitzová (vlevo) vypráví o své práci na komiksu Totální nasazení, v němž ilustrovala poslední příběh Franciska (na snímku s Madlou Benešovou ze společnosti Post Bellum)

Následoval zážitkový workshop Lidi to tak nenechaj, ve kterém jsme pracovali se vzpomínkami pamětníka Jiřího Navrátila (významné osobnosti českého skautingu) publikovanými v archivu Paměti národa. Naše Hudební oddělení se v tu chvíli stalo tak trochu divadelním pódiem a účastnice programu spolutvůrkyněmi životního osudu Jiřího Navrátila. Formou výchovné dramatiky na vlastní kůži zažily, jaké riziko Jiří Navrátil podstoupil a jak těžká rozhodnutí musel udělat. S využitím jeho osobních vzpomínek, např. fotografií nebo deníkových záznamů, se snažily vžít do jeho osobnosti, povahy a pochopit jeho jednání.

Účastnice workshopu sehrávají životní příběh Jiřího Navrátila a probírají se jeho fotografiemi

Účastnice workshopu sehrávají životní příběh Jiřího Navrátila a probírají se jeho fotografiemi
Účastnice workshopu sehrávají životní příběh Jiřího Navrátila a probírají se jeho fotografiemi

„Už nikdy neřeknu stará bába”, řekla prý kdysi po podobném workshopu jedna z žákyň. To je podle mého názoru důkaz toho, že má smysl uchovávat vzpomínky na dobu minulou a předávat je té nejmladší generaci.

ABC aneb Art Basics for Children

Výtvarná stránka Tabooku je tradičně velmi silná. Do naší knihovny letos dorazil až z daleké Belgie lektor Gerhard Jäger se svou laboratoří ABC, tedy s pojízdným ateliérem složeným z několika pracovních ostrůvků a knihoven s knihami ve čtyřech jazycích.

Gerhard Jäger vysvětluje svou filozofii

Gerhard Jäger vysvětluje svou filozofii
Gerhard Jäger vysvětluje svou filozofii

ABC je cosi na pomezí umění a vzdělávání: Účastnice pátečního workshopu se mohly přesvědčit o mnoha různých způsobech, jak využít potenciál knih a vyprávět jejich příběh dětem ve školách, případně v knihovnách. Vždyť jen vy sami můžete určit, jak příběh bude vypadat a kdo ho bude vyprávět. Experimentovali jsme s papírem, vyráběli vlastní knihy a hráli divadlo.

Vyrábění knihy
Vyrábění knihy

Celý sobotní den bylo ABC dostupné také pro veřejnost, vyřádily se zejména děti.

Výroba speciálních dopisů pomocí razítek
Výroba speciálních dopisů pomocí razítek

Autorkou fotografií je Kateřina Šímová z Městské knihovny Tábor.

Elegantní Noc pro republiku ve vyškovské knihovně

Vyškovská knihovna se v pátek 12. října 2018 přenesla do první poloviny 20. století. Ve všech prostorách budovy se zde pod názvem Noc pro republiku konala oslava 100. výročí založení Československa.

Knihovník a knihovnice v dobových kostýmech
Knihovník a knihovnice v dobových kostýmech

Příchozí vítaly knihovnice v elegantních kostýmech z doby první republiky. Hosté se pak mohli usadit v kavárně, kde jsme promítali historické fotografie města Vyškova. Milovníci bábovek zamířili do čajovny s dobovým tiskem. Zde muzicírovala drnovická dámská kapela BabyBanda. Stranou zájmu v přízemí nezůstala ani výstava 100 let 100 knih, jejíž koncept jsme si vypůjčili od Knihovny Jiřího Mahena v Brně.

Čajovna, Babybanda
Čajovna, Babybanda

Výstava 100 let 100 knih
Výstava 100 let 100 knih

Do druhého podlaží jsme instalovali výstavu Legionářská anabáze v kresbách našeho rodáka Josefa Kachlíka.

Výstava Legionářská anabáze v kresbách vyškovského rodáka Josefa Kachlíka
Výstava Legionářská anabáze v kresbách vyškovského rodáka Josefa Kachlíka

Hala nejvyššího patra se proměnila ve fotoateliér. Mohli se zde vyfotografovat nejen návštěvníci, kteří přišli v historických šatech, ale také ti, jimž pro obrázek na památku stačily zapůjčené módní doplňky. Velkému zájmu se těšila také výstava dobového prádla a klobouků.

Hlavní pořad se odehrával ve Velkém sále. Náladu počátku minulého století navodil hudbou a verši Dalimil Ševčík. Vyškovem první republiky nás ve svých přednáškách a dokumentárních filmech provedli PhDr. Radek Mikulka a Alois Kleveta. Netrpělivě očekávaná módní přehlídka, kdy se rolí modelek zhostily knihovnice, sklidila velký aplaus. A po desáté hodině večerní přišel na řadu poslední bod programu, přednáška naší knihovnice Mgr. Sylvy Cidlinské České výtvarné umění první republiky „s hvězdičkou“ – známá i méně známá díla prodchnutá smyslností a erotikou.

Dalimil Ševčík, Tóny první republiky
Dalimil Ševčík, Tóny první republiky

Módní přehlídka dobových kostýmů
Módní přehlídka dobových kostýmů

Ani jsme se nenadáli a byla tady jedenáctá hodina. Budova pomalu zhasíná a všichni pracovníci knihovny odchází. Unaveni, ale spokojeni, již za pár hodin mohou číst ohlasy návštěvníků:

Instagram: „Bylo to naprosto úžasné a jsem neskutečně šťastná, že jsem se této akce zúčastnila.“

Vyškovský deník: „Obecně mám ráda společenské akce. Ale tato je obzvlášť dobrá, propojuje dvě pro mě srdcové věci – historii a vyškovskou knihovnu.“

Facebook: „Děkujeme za velmi krásný a poučný večer všem obětavým dámám a pánům, kteří se zasloužili o tento jedinečný zážitek (a výbornou kávu, úžasné pečivo a neopakovatelnou atmosféru)!“

Vznik naší republiky jsme oslavili důstojně. Již dnes přemýšlíme, jak našim čtenářům připomenout příští rok sté výročí od vyhlášení – pro nás zásadního – knihovního zákona.

Autorem fotografií je Anry Lukáč. Další snímky jsou k zveřejněny na Facebooku.

Literární soutěž Příbram Hanuše Jelínka

V roce 1996 vyhlásila Knihovna Jana Drdy Příbram literární soutěž pro mládež. Při hledání jejího názvu se objevila řada jmen místních významných osobností od literátů až po politiky. Po delších diskusích padla volba na neprávem pozapomenutého příbramského rodáka, básníka, překladatele, spisovatele, pedagoga a diplomata Hanuše Jelínka.

Tento kultivovaný a všestranně vzdělaný člověk se narodil jako Jan Křtitel Jelínek 3. září 1878 v Příbrami. Vystudoval zdejší gymnázium a pokračoval v Praze ve studiu filosofické fakulty, obor český a francouzský jazyk. V letech 1901–1918 byl profesorem na Českoslovanské obchodní akademii v Praze. V roce 1905 se oženil s Boženou Jiráskovou, akademickou malířkou, dcerou Aloise Jiráska. Krátce před první světovou válkou přednášel rok českou literaturu na pařížské Sorbonně. Již jako profesor obchodní akademie se účastnil společenského a kulturního života. Měl velkou zásluhu na propagaci české kultury v západní Evropě, zejména ve frankofonních zemích. Pro tuto úlohu si jej vybral T. G. Masaryk při přípravě vzniku Československé republiky a politické orientace nového státu. Od roku 1918 pracoval na ministerstvu zahraničí a v roce 1919 byl členem mírových jednání ve Francii. V letech 1922–1925 řídil Československou tiskovou kancelář v Paříži.1 Později zastával diplomatický úřad i ve Švýcarsku. Připadalo nám proto vhodné jeho jméno spojit s literární výchovou mládeže a tím jej připomenout současníkům.

Soutěž je vyhlašována vždy v únoru s termínem uzávěrky 30. dubna. Do prvního ročníku se přihlásilo 24 autorů převážně z Příbrami. Do dalších ročníků už přispívali mladí autoři z celé republiky. V roce 2003 to bylo už 82 autorů, v roce 2015 jich bylo 120.

Od roku 2000 je soutěž rozdělena do šesti kategorií (12–15, 16–19, 20–23 let, zvlášť poezie a próza). Poněkud větší zájem je o poezii, většinou se hlásí více dívek než chlapců.

V porotě pod vedením ředitele knihovny Václava Chvála zasedala od  začátku soutěže řada příbramských literátů a kulturních pracovníků, např. básník Jan Mička, novinář a výtvarník Karel H. Šťastný, spisovatel a novinář Václav Moravec, novinář a spisovatel Zdeněk Hlaváček a básník Bohouš Svoboda. Později se v porotě vystřídali i četní známí novináři a literární kritici, např. Igor Malijevský a Radim Kopáč, básník, kritik a esejista Josef Suk a literární historik, kritik a publicista Vladimír Novotný. V několika ročnících bylo vyhodnocení soutěže spojeno s konáním literární dílny.

Slavnostní vyhlášení výsledků probíhá již tradičně v Týdnu knihoven, pořádaném SKIP vždy v prvním celém říjnovém týdnu. Koná se v sobotu odpoledne, aby měli možnost dostavit se i autoři ze vzdálenějších míst. Zatím nejvzdálenější účastnice poslala svou práci z Londýna, kde pracovala jako au pair. Na vyhlášení výsledků se ale nedostavila. Součástí programu ale není jen nedočkavě očekávané vyhlášení výsledků a dekorování úspěšných autorů. Napětí soutěžících zvyšujeme kulturními vystoupeními začínajících umělců ve spolupráci s místními základními uměleckými školami. V posledních letech přijali naše pozvání na slavnostní vyhlášení výsledků soutěže renomovaná spisovatelka a překladatelka Radka Denemarková a spisovatel Pavel Renčín S autory přátelsky rozebrali jejich práce a vysvětlili, co a kde případně zlepšit. Celá beseda byla soutěžícími velmi pozitivně přijata.

Z vítězných a dalších prací, které porotu zaujmou, je v  každém ročníku vydáván sborník. Je vždy nazván podle některé z nejlepších prací. Doposud to byly například Krokodýl v předsíni, Zpěv pro hvězdy, Vánoce na blátě, Vichřice na sídlišti, Bublišení, Tančila requiem nebo Cesta tam a zase zpátky. Almanach mívá pravidelně rozsah cca 100 stran formátu A5. Grafickou úpravu a korektury provádějí zaměstnanci knihovny. V prvních ročnících se almanach v knihovně i tiskl na risografu, nyní tuto službu zajišťuje jedna z příbramských tiskáren.

Sborník z roku 2018
Sborník z roku 2018

Sborník je součástí balíčku odměn pro úspěšné autory a knihovna jej též nabízí k prodeji v nabídce vydaných knih.

Finanční náklady soutěže pokrývá knihovna především z dotací (např. z programu Knihovna 21. století), ale má i své osvědčené sponzory z řad místních firem či významných osobností. Členové poroty pracují většinou za symbolickou odměnu, jejich literární rozbory a besedy s autory jsou vlastně sponzorskou podporou mladých literátů.

V roce 2018 se do soutěže přihlásilo 43 mladých literárních nadějí z celé republiky – šest dívek a sedmnáct chlapců, kteří poslali celkem 98 prací v kategoriích próza a poezie. Mnozí z nich jsou už v soutěži stálicemi. Těší nás, když můžeme sledovat jejich vývoj a růst. Je to pro nás potvrzení, že práce, kterou organizace a průběh literární soutěže znamená, není zbytečná.

Při předávání cen je vždy nabitý sál – jinak tomu nebylo ani v roce 2018
Při předávání cen je vždy nabitý sál – jinak tomu nebylo ani v roce 2018

Radka Denemarková předává ceny soutěžícím

Radka Denemarková předává ceny soutěžícím
Radka Denemarková předává ceny soutěžícím

Radka Denemarková se soutěžícími

Radka Denemarková se soutěžícími
Radka Denemarková se soutěžícími

Autorkou fotografií je Petra Dařílková z Knihovny Jana Drdy Příbram. Na webu knihovny jsou dále k dispozici mj. fotografie z let 20162017.

  • 1. KAŠPAROVÁ, Jaroslava, Josef KRČEK, Karel H. ŠŤASTNÝ et al. Hanuš Jelínek a Příbram. Příbram: Knihovna Jana Drdy, 2015. 10 s.