Web Lovců perel přinesl Danielu Krejčímu vítězství ve Středoškolské odborné činnosti

V knihovnickém světě není hra Lovci perel žádnou neznámou. Ale co v knihovnickém světě! Hra se rozšířila i do škol a dětské čtenáře i nečtenáře láká, aby se stali lovci a dobrodružnou cestou poznávat nové knihy, nové příběhy či nové kamarády.

Autorkou hry je knihovnice Bc. Alice Hrbková z Knihovny města Hradce Králové, která s tímto nápadem přišla v roce 2010. Hra Lovci perel získala takovou popularitu mezi čtenáři i knihovníky, že postupem času byla její administrace čím dál náročnější. A v této chvíli vstoupil do hry mokerský student Daniel Krejčí, který v rámci 40. ročníku Středoškolské odborné činnosti (SOČ) v roce 2018 v kategorii Informatika pro hru vytvořil webový informační systém a s ním i zvítězil. Slavnostní předání cen proběhlo 17. června 2018 v aule Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (zpráva o SOČ byla zveřejněna také v Mokerském zpravodaji č. 2/2018 z 24. července 2018, pozn. red.).

Vyhlášení vítězů SOČ 2018
Vyhlášení vítězů SOČ 2018

Daniel Krejčí s diplomem ze SOČ
Daniel Krejčí s diplomem ze SOČ

Detail diplomu
Detail diplomu

Knihovna U Mokřinky je náležitě pyšná na to, že Daniel je z naší obce a je odchován malou vesnickou knihovnou. Jako dětský čtenář se účastnil různých soutěží a knihovnu pilně navštěvoval do té doby, než jako student odešel na studia do většího města. Jeho zájmem se stala informatika a je v ní opravdu moc dobrý.

Danielovi jsem v létě 2018 položila pár otázek, na které mi ochotně odpověděl.

Daniel Krejčí: Spolupráce s knihovníky byla perfektní

Daniel Krejčí
Daniel Krejčí

Kdy ses začal zajímat o počítače a kdo Tě ovlivnil?

Začalo to už na základní škole. Tehdy ještě doma neměl počítač každý, a tak jsme se s kamarády scházeli a společně hrávali hry. Postupně mě pak začalo zajímat, jak počítač vlastně funguje, a z hraní her jsem přešel na programování. Dost mě ovlivnil jeden z mých přátel, který mě zasvětil do světa programování. Začínal jsem tvorbou klasických počítačových programů, ale časem mě začala bavit trochu jiná kategorie programování – vývoj webů, ve které jsem zůstal a nadále se jí budu věnovat.

V letošním roce jsi maturoval, který obor sis vybral?

Když jsem si vybíral, na jakou střední školu půjdu, chtěl jsem, abych studoval něco, co mě baví, čemu se chci věnovat a co bude mít do budoucna velký potenciál, což informatika je. Maturoval jsem na střední škole informatiky a ekonomie DELTA v Pardubicích, která má svůj obor na informatiku perfektně zaměřený. Maturoval jsem z češtiny, angličtiny a odborných informatických předmětů. Součástí toho byl i maturitní projekt, v mém případě právě Lovci perel.

Zanedlouho se vrátíš opět do studentských lavic. Kde budeš studovat?

Vybral jsem si univerzitu v Hradci Králové, obor Aplikovaná informatika. Semestr mi začíná už za necelé dva týdny. Jsem zvědav, jak to všechno bude probíhat a jak k tomu budu stíhat práci. Bude to zase něco jiného než střední škola.

Jak Tě vůbec napadlo se zajímat o knihovnickou hru Lovci perel? Kdo Ti to poradil?

S tímto nápadem za mnou přišel můj učitel RNDr. Jan Koupil, Ph.D. Zná se s knihovnicemi z Krajské knihovny v Pardubicích, které ho oslovily, zda by bylo možné vytvořit nějaký jednotný systém a hru více rozšířit. A protože to možné bylo a pan Koupil věděl, že se věnuji tvorbě webů, tak s tímto nápadem přišel za mnou.

Jaká byla spolupráce s pardubickými knihovnicemi a knihovníky?

Tak za mě perfektní. Od února 2017, kdy jsem na projektu začal pracovat, jsem docházel do Krajské knihovny v Pardubicích jednou až dvakrát za měsíc a společně jsme diskutovali, co by měl web umět a jak by se měl chovat. Při vývoji mi nechali volnou ruku. Návrh designu, rozvržení obsahu jednotlivých stránek, celkové zpracování webu a délku vývoje jsem si řídil sám. Trvalo to jeden rok a měsíc, než byl web v březnu 2018 spuštěn pro veřejnost. Aktuálně se o web starám a průběžně přidávám nové funkce.

Jak se Ti hra vůbec líbí? Zapojil by ses do ní také jako malý čtenář?

Rozhodně ano. Koncept Lovců perel je postaven na soutěživosti, čtenář je za každou přečtenou knihu odměněn a to se mi líbí. Určitě bych soutěžil s ostatními, abych měl co nejvíce nasbíraných perel. Další skvělou věc vidím v tom, že na webu Lovců perel si mohu jakoukoliv knihu vyhledat a zjistit o ní dodatečné informace, například jak je kniha hodnocena ostatními čtenáři. Dokonce mi může web doporučit knihu k přečtení na základě mého věku a popularitě knihy mezi mými vrstevníky.

V letošním roce proběhl již 40. ročník Středoškolské odborné činnosti. Co je to vlastně za soutěž?

Středoškolská odborná činnost, zkráceně SOČ, se pořádá každoročně od roku 1978. Studenti z celé České republiky zde představují své odborné projekty. SOČ má celkově čtyři soutěžní kola a z každého postupuje jeden student. Začíná se ve školním kole a pokračuje se okresním a krajským kolem až do celostátního kola. Je zde celkem 18 oborů, ve kterých se dá soutěžit. Napadá mě například matematika, fyzika, zdravotnictví, zemědělství, filozofie a informatika. Právě v oboru informatika se mi podařilo vybojovat vítězství. V České republice je SOČ jednou z nejvyšších úrovní soutěží. Po úspěchu zde se už postupuje na zahraniční soutěže do Číny nebo USA.

Takže také postupuješ do vyšší úrovně?

Postupuji, ale nemohu se zúčastnit. Tyto soutěže se konají příští rok na jaře a v tu dobu už nebudu splňovat soutěžní podmínky. Účastník nesmí být starší 20 let a nesmí být studentem vysoké školy.

Je vidět, že soutěž má vysokou odbornou úroveň. Vedoucím Tvé práce byl také vítěz této soutěže. Můžeš nám o něm něco povědět?

Je to tak. Mým vedoucím maturitní práce byl RNDr. Jan Koupil, Ph.D., který se soutěže SOČ zúčastnil v roce 1997 v oboru fyzika a vyhrál. Je to skvělý učitel. Na střední škole patřil k mým oblíbeným a na jeho hodinách bylo vždy vidět, že ho učení baví.

Pracuješ v současné době na nějakém dalším zajímavém projektu? Chtěl by ses věnovat projektům (na základě svého úspěchu) v knihovnách, školách či kultuře? Nebo je to spíš o náhodě, poptávce a obor nehraje tak velkou roli?

Je to spíš o náhodě. Buď mi někdo doporučí nějaký projekt, nebo si ho vymyslím sám, když vidím, že žádný podobný projekt na trhu není. V současné době jeden zajímavý mám. Jedná se o inzertní web zaměřený na studenty vysokých škol. Ono je v dnešní době někdy dost složité sehnat potřebné učebnice a skripta. Studentinum, jak jsem tento web pojmenoval, jim nabízí možnost vkládat poptávky, nabídky a vyhledávat mezi ostatními inzeráty. Zároveň zde budou pravidelně vycházet články týkající se studia na vysoké škole, rady pro výběr univerzity a tipy na zajímavé události. Studentinum bude zkrátka místo, kde studenti najdou vše, co hledají a co by je mohlo zajímat.

Abych se podívala na Danielův úspěch i z druhé strany, požádala jsem, jeho učitele RNDr. Jana Koupila, Ph.D., aby mi o něm něco také řekl. To velmi rád udělal.

Daniel Krejčí očima svého učitele Jana Koupila

Dana jsem začal učit (programování a fyziku) ve druhém roce studia, kdy jsem přišel na školu, a v podstatě jsem ho skoro ani nezaregistroval. Tichý, nenápadný, krčil se vzadu, svoje měl splněno, hlásit se neměl potřebu.

Ve třetím roce jsem měl jeho třídu na předmět související s vývojem webových stránek, a když jsem kontroloval domácí práce, jejich kvalita u jednoho studenta zvlášť excelovala, hodně vysoko převyšovala ostatní. Prohodil jsem s ním pár slov a ověřil si, že práci dělá sám. Pochopil jsem, že v ohledu webdesignu je opravdu daleko a snažil jsem se, aby škola měla smysl i pro něj, nebo ho aspoň moc neobtěžovala, když je tak daleko.

Několik měsíců nato mne kontaktovala Mgr. Jitka Kyclová z pardubické krajské knihovny a prosila mne, abych jí naprogramoval online prostředí pro Lovce perel. Řekl jsem jí:„Promiň, opravdu nemám čas. Mám ale šikovné studenty.“ A vydal se s tím za Danem. Nabídl jsem mu, že by že by web pro hru mohl naprogramovat, že finančně se jedná spíš o charitu, ale že by to mohl být zároveň maturitní projekt a pro něj velmi dobrá vizitka, a on to vzal.

Na několik prvních schůzek do knihovny jsem ho doprovodil, pak už pracoval samostatně. Já se jen snažil o jakousi kontrolu, občas dodával podněty nebo se snažil hlídat bezpečnostní stránku, a nakonec jej „poňoukl“, aby projekt sepsal podle pravidel prací SOČ. A zbytek už víte.

Závěrem

Pro některé lidi je informatika stále španělskou vesnicí, určitě to není obor jednoduchý a jeho vývoj jde dopředu závratnou rychlostí. Rozhodně je to ale obor velmi zajímavý, nejen technicky, a opravdu pestrý. Člověk nahlédne do různých oborů, seznámí se s lidmi rozmanitých činností. Nejen za sebe, ale za všechny lidičky od nás přeji Danielovi, aby se mu dařilo ve studiu i v dalších projektech a aby ho tato práce bavila.

Dovětek

Daniel se coby čtenář od útlého věku účastnil různých soutěží v naší knihovně. Vybírám alespoň tři. Na fotografiích je předání cen ze dvou ročníků Prázdninového malování.

Daniel Krejčí ve věku šesti let
Daniel Krejčí ve věku šesti let

Prázdninové malování 2004 (šest let): Namaluj svoji oblíbenou pohádkovou postavu – první místo v kategorii do šesti let – obrázek Zamyšlená včelka Mája
Prázdninové malování 2004 (šest let): Namaluj svoji oblíbenou pohádkovou postavu – první místo v kategorii do šesti let – obrázek Zamyšlená včelka Mája

Daniel Krejčí sedmiletý
Daniel Krejčí sedmiletý

Prázdninové malování 2005 (sedm let): Můj nejhezčí zážitek z prázdnin – druhé místo v kategorii Cena ZUŠ Opočno – obrázek Hledání hub v lese
Prázdninové malování 2005 (sedm let): Můj nejhezčí zážitek z prázdnin – druhé místo v kategorii Cena ZUŠ Opočno – obrázek Hledání hub v lese

Prázdninové malování 2010 (dvanáct let): Udělej mi radost, namaluj třeba kytku nebo slona aneb Jaký obrázek by udělal radost paní knihovnici – vítězství v kategorii 12–14 let – obrázek Čteme rádi v každém věku
Prázdninové malování 2010 (dvanáct let): Udělej mi radost, namaluj třeba kytku nebo slona aneb Jaký obrázek by udělal radost paní knihovnici – vítězství v kategorii 12–14 let – obrázek Čteme rádi v každém věku

Fotografie studenta Daniela Krejčího pocházejí z archivu pardubické střední školy informatiky a ekonomie DELTA. Dětské fotografie a obrázky z předání cen v Knihovně U Mokřinky pocházejí z archivu této knihovny.

Komentáře k článku