2017, ročník 26, číslo 3

Obsah čísla

Úvodník

Trendy v knihovnách

Průzkumy

Atlas knihoven

Ocenění

Osobnosti

Rozhovor

Vzdělávání

Celostátní akce

Recenze

Z ústředních orgánů

Z odborných orgánů

Z regionů

Kolektivní členové informují

Ze zahraničních knihovnických spolků

Úvodník

Podzimní číslo Bulletinu SKIP

Vážení a milí čtenáři,

letošní třetí číslo Bulletinu SKIP je tu a je doslova nabité informacemi. Ostatně posuďte sami.

Dozvíte se v něm například:

Příjemné a ničím nerušené čtení Vám za celou redakční radu Bulletinu SKIP přeje

Linda Jansová

Trendy v knihovnách

Otevřené repozitáře 2017

Ve dnech 6. až 7. června 2017 se v Brně konal jubilejní 10. ročník semináře Otevřené repozitáře. Z původního Setkání uživatelů systému DSpace, které se zpočátku věnovalo víceméně sdílení zkušeností při budování a správě repozitářů na této otevřené platformě, se setkání v roce 2013 transformovalo v seminář, který se snaží prosazovat model otevřeného přístupu k vědeckým informacím. Okruh diskutovaných témat je tak mnohem širší, nezahrnuje pouze technické aspekty softwaru DSpace, ale věnuje se především vývoji v oblasti otevřeného přístupu jako takového.

Dort k 10. výročí semináře symbolizoval Berlínskou deklaraci
Dort k 10. výročí semináře symbolizoval Berlínskou deklaraci

Seminář organizuje Iniciativa otevřeného přístupu při Asociaci knihoven vysokých škol, jež podporu otevřeného přístupu zařadila mezi své klíčové aktivity.

Otevřeným přístupem k vědeckým informacím se myslí volný přístup k výsledkům vědecko-výzkumné činnosti bez jakýchkoliv poplatků nebo omezení ve vztahu k autorským právům. Jde o alternativu k tradičnímu šíření vědeckých poznatků prostřednictvím vědeckých časopisů. Má podobu autoarchivace v otevřených repozitářích (zelená cesta) nebo zveřejnění v otevřených časopisech (zlatá cesta).

Příspěvky z letošního semináře se věnovaly především zkušenostem s tzv. zlatou cestou otevřeného přístupu – vydávání vědeckých časopisů přímo vědeckými institucemi, konkrétním zkušenostem s přechodem na zlatou cestu otevřeného přístupu a případným finančním dopadům takového rozhodnutí.

Řada akademických institucí se rozhodla převzít zodpovědnost v oblasti publikování vědeckých poznatků a část časopisů díky tomu přechází na otevřené publikování. Případné nové časopisy pak vznikají přímo v režimu otevřeného přístupu. Na univerzitách i na dalších vědeckých pracovištích tak vznikají nové redakce a knihovny a univerzitní vydavatelství rozšiřují okruh nabízených služeb.

Zahraniční příspěvek na toto téma prostřednictvím videokonference přednesl Jeroen Sondervan z univerzitní knihovny v nizozemském Utrechtu. Ve svém příspěvku Sustainable open access for scholarly journals in six years? (Udržitelný otevřený přístup k vědeckým časopisům během šesti let?) představil vlastní zkušenosti s tzv. inkubátorem pro univerzitní otevřené časopisy. Jde o pomoc redakcím na univerzitě při vzniku nových časopisů nebo při transformaci těch stávajících. Knihovna nabízí konzultace vztahující se k redakční činnosti, financování a udržitelnému obchodnímu modelu otevřeného časopisu, propagaci nebo marketingu. Časopis může strávit v inkubátoru nejvýše šest let. Poté by jeho redakce měla být schopna provozovat jej samostatně, případně jej může převést pod jiného vydavatele.

Další příspěvek Open Journal Systems: zkušenosti z Masarykovy univerzity přednesl Radek Gemola. Představil v něm nové služby, jež Munipress nabízí redakcím časopisů na Masarykově univerzitě. Jde především o nasazení otevřeného softwaru pro redakční systémy Open Journal Systems a s tím související podporu při zavádění pracovních postupů.

Velmi očekávána byla přednáška Pod pokličkou Beallova seznamu Víta Macháčka z CERGE-EI. Změna v procesu publikování vědeckých článků, kdy si autoři mohou vybrat, ve kterém z otevřených časopisů chtějí svůj článek publikovat a tomu pak uhradí náklady na zpracování článku, vede ke vzniku řady nekvalitních či dokonce podvodných časopisů, kterým jde především o peníze a otisknou tak cokoliv bez řádného recenzního řízení. Knihovník Jeffrey Beall z Univerzity v Coloradu začal roku 2010 pravidelně sestavovat seznam těchto tzv. predátorských časopisů. Pro řadu zainteresovaných osob se tento seznam stal doslova mantrou při rozhodování, zda v časopise publikovat, nebo ne. Když na počátku letošního roku Beallův seznam bez vysvětlení zmizel, způsobilo to u mnohých zprvu poprask. Nicméně již delší dobu bylo zřejmé, že publikování černého seznamu, kdy za výběrem časopisů stojí pouze jeden člověk, je z dlouhodobého hlediska neudržitelné. Na konci roku 2016 Beallův seznam zahrnoval více než tisíc časopisů a za dobu své existence byl několikrát kritizován za neobjektivitu. Vědci z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (think tank Národohospodářského ústavu AV ČR, součást CERGE-EI) proto připravili v pořadí již druhou studii zaměřenou právě na analýzu predátorských časopisů z Beallova seznamu. Studie potvrdila, že Beallův seznam poměrně objektivně (a tudíž oprávněně) označoval časopisy za predátorské. Přesto se tam objevují i časopisy, které predátorskými v pravém slova smyslu být nemusejí.

Vít Macháček (CERGE–EI)
Vít Macháček (CERGE–EI)

Vít Macháček, který se na studii podílel, ji na semináři představil podrobněji a zároveň také nastínil možná řešení, jak je s predátorskými časopisy možné bojovat. Jde především o otevřenost a transparentnost celého publikačního procesu včetně recenzního řízení, které musí jít ruku v ruce s dodržováním vědecké etiky. Výzkumné organizace by měly predátorské publikování ve svých etických kodexech výslovně zakázat.

Zlatá cesta znamená, že o zpřístupnění článků se postará vydavatel otevřeného časopisu. Za takový časopis se neplatí předplatné, jeho kvalitu však stále zajišťuje standardní recenzní řízení. Je tedy nasnadě, že i tento způsob publikování s sebou nese určité náklady a záleží na vydavateli, jaký ekonomický model k jejich pokrytí zvolí.

I komerční vydavatelé publikují otevřené časopisy a jejich provoz pak financují z poplatků, které vybírají od samotných autorů (tzv. article proccesing charges, APC). Vydávají však také tzv. hybridní časopisy, v nichž je část článků, jejichž autoři poplatek uhradili, volně přístupná a část je dostupná pouze předplatitelům.

Pavla Rygelová spolu s Terezou Simandlovou účastníky semináře v přednášce Offsetting – správná cesta k transformaci na gold? seznámily s novým termínem offsetting. Jde o cenovou kompenzaci právě pro instituce, které hradí poplatky za otevřeně přístupné články svých autorů v hybridních časopisech, zároveň však platí vydavateli předplatné, protože potřebují přístup k celému časopisu. Jedná se tedy o zamezení dvojitých plateb, tzv. double-dippingu. Tzv. offsetting existuje v různých podobách – předplatitel nemusí poplatky platit vůbec, může získat slevu nebo poukaz na úhradu APC, nebo se částky zaplacené za APC mohou promítnout do budoucí snížené ceny předplatného. Každá z nich má svá pro a proti a je zřejmé, že vyjednávací pozice nejvýznamnějších institucí s vysokým počtem publikací je mnohem silnější.

Pavla Rygelová (Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava)
Pavla Rygelová (Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava)

Právě zkušenosti významné a prestižní instituce s vydavateli prezentovala Kai Geschuhnová z německé Digitální knihovny Maxe Plancka (Max Planck Digital Library) ve svém příspěvku Open Access 2020 – A global initiative for the large-scale transformation of scholarly journals to open access (Otevřený přístup 2020 – celosvětová iniciativa k masivnímu přechodu vědeckých časopisů do režimu otevřeného přístupu). Přednášející je členkou vyjednávacích týmů pro tzv. offsetové (kompenzační) smlouvy. Podle ní je silnou stránkou otevřeného přístupu jeho podpora různými prohlášeními, politikami, návody nebo doporučeními. Každý ví, jak by to správně mělo vypadat. Praktická stránka celé věci je však stále velmi slabá. Pouze asi patnáct procent vědeckých článků za rok je v současnosti k dispozici prostřednictvím otevřeného přístupu.

Společnost Maxe Plancka v roce 2015 zahájila mezinárodní iniciativu Otevřený přístup 2020, jejímž cílem je ve velkém měřítku převést standardní obchodní model vědeckého publikování z předplatného na otevřený přístup. Při zvažování finančních aspektů vychází tato iniciativa z analýzy, která ukazuje, že ve stávajícím systému předplatných existuje dostatečné množství finančních prostředků na pokrytí publikačních poplatků. Přechodu na zlatou cestu otevřeného přístupu by tak nemělo nic bránit. V celosvětovém měřítku vědecké knihovny za předplatné každoročně vynakládají přibližně 7,6 miliardy eur.

Více než 80 % vědeckých výstupů Společnosti Maxe Plancka je publikováno v časopisech od dvaceti klíčových nakladatelů. Na začátku iniciativy v roce 2015 již pět z nich používalo model otevřeného přístupu. Od té doby byla s ostatními vydavateli zahájena vyjednávání týkající se kompenzací či jiných transformačních dohod a podíl článků publikovaných otevřeně se zvyšuje. Cílem je, aby do roku 2020 žádný z dvaceti klíčových vydavatelů nepokračoval v klasickém modelu předplatného.

Poté byla ve dvou příspěvcích představena analýza skutečných nákladů na otevřený přístup. Jakub Szarzec z Národní technické knihovny se v příspěvku Publikační činnost zemí V4+ a jejich předpokládané náklady na open access věnoval odhadu nákladů na publikační poplatky zemí Visegradské čtyřky a Rakouska.

Tereza Simandlová z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v příspěvku APC nad zlato: analýza nákladů na gold OA vybraných VŠ analyzovala náklady na APC v českém prostředí. Skutečně jde však jen o odhady, protože získat informace o přesné výši poplatků APC je poměrně složité. Poplatky se v čase různě mění, informace o nich nemusí být vůbec dostupné a v případě hybridních časopisů jde pouze o průměrné ceny za určitá období. Průměrná cena publikačních nákladů se pohybuje okolo dvou tisíc eur a určují ji velcí komerční vydavatelé. V případě českých institucí jsou takové ceny příliš vysoké a nebude pravděpodobně možné je vynaložit za každý otevřeně publikovaný článek. Zároveň publikační produkce České republiky není tak významná, aby bylo možné vyjednat alespoň lepší podmínky pro předplatné časopisů nebo jinou formu kompenzací. Tereza Simandlová si pak klade otázku, jak komerční vydavatele z pozice autora, vědce, studenta nebo knihovníka přesvědčit, že ceny za APC jsou již příliš vysoké. Je možné, že ve světě plošného zlatého otevřeného přístupu pak budou instituce a vědci nuceni publikovat méně a možná o to kvalitněji. Ale bude tomu skutečně tak?

Tereza Simandlová (1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy)
Tereza Simandlová (1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy)

Účastnící semináře
Účastnící semináře

Program jubilejního ročníku semináře přinesl ucelenou řadu informací a nových podnětů v oblasti zlatého otevřeného přístupu. Je skvělé, že spoustu domněnek a dohadů je již možné doložit konkrétními daty a čísly. Teprve budoucnost však ukáže, zda je trh s tradičními časopisy skutečně možné změnit a zda je tím správným řešením právě zlatá cesta otevřeného přístupu.

Autorem fotografií je Antonín Vaishar z Vysokého učení technického v Brně.

Internetem bezpečně – vzdělávací aktivity v Karlovarském kraji

Krajská knihovna Karlovy Vary již přibližně patnáct let realizuje různé projekty, které mají za cíl vzdělávat širokou veřejnost v různých oblastech. Využívá k tomu především externí finanční zdroje (dotace, granty, dary). Za oněch přibližně patnáct let se jednalo o projekty za více než 25 milionů Kč. Knihovna si jako příspěvková organizace bohužel „nesáhne“ na všechny možné finanční zdroje, často jsou výzvy určeny pouze pro neziskové organizace. Z tohoto důvodu byla v roce 2010 zaměstnanci knihovny založena nezisková organizace Biblio Karlovy Vary (dnes spolek). Již řadu let na základě partnerské smlouvy s knihovnou realizuje nejrůznější vzdělávací aktivity, pomáhá tak knihovně v její činnosti a nabízí zajímavé akce pro její uživatele.

V uplynulých dvou letech spolek Biblio Karlovy Vary celkem dvakrát uspěl ve výběrovém grantovém řízení, které vyhlásila ČSOB a které bylo zaměřeno na vzdělávání veřejnosti v oblasti bezpečného pohybu v online prostředí. V rámci těchto podpořených projektů byly zorganizovány odborné přednášky pro děti a mládež v Karlovarském kraji (pro základní, střední a vyšší odborné školy, dětské domovy a SOS vesničku). Celkem šlo o osmnáct přednášek a proškoleno bylo cca tisíc dětí. Projekty byly připraveny a uskutečněny ve spolupráci s Policií České republiky. Lektorsky tyto besedy zajistil Roman Kohout, uznávaný odborník na kyberkriminalitu a vrchní inspektor pro Karlovarský kraj. Ten též v rámci uvedených projektů vytvořil odborné vzdělávací publikace, a to Bezpečnost v online prostředí pro starší děti a dospělé a dále Internetem bezpečně pro děti od šesti do dvanácti let (v Bulletinu SKIP si můžete přečíst recenzi publikace Internet bezpečně, pozn. red.). Obě publikace jsou ke stažení na stránkách Krajské knihovny Karlovy Vary i na webu Internetem bezpečně.

Publikace Bezpečnost v online prostředí
Publikace Bezpečnost v online prostředí

Publikace Internetem bezpečně
Publikace Internetem bezpečně

Díky podpoře ČSOB se na jaře 2016 v krajské knihovně uskutečnil odborný kurz Bezpečnost v online prostředí, díky kterému se účastníci dozvěděli, jak se bezpečně chovat v online prostředí, jak se bránit, jaká rizika zde hrozí a kam se v případě potřeby obrátit. Část kurzu byla věnována kyberšikaně a jejímu dopadu na oběť. Lektorsky byl kurz zajištěn odborníkem na kyberkriminalitu R. Kohoutem a psychologem Mgr. Radkem Karchňákem.

Odborná konference #INTERNETEMBEZPEČNĚ2017

Ve dnech 20. až 21. dubna 2017 se v Krajské knihovně Karlovy Vary konala odborná konference #INTERNETEMBEZPEČNĚ2017. Byla zaměřena na to, jak řešit kyberšikanu na školách nejen mezi dětmi, ale i páchanou na učitelích a jak ochránit děti v kyberprostoru. Konference byla určena především pro pedagogy, doplňkově pro rodiče dětí a další zájemce. Konference se zúčastnili i policisté, kteří se zde dozvěděli, jak odborně postupovat při vyšetřování trestných činů, které vznikají v kybernetickém světě. Celkem se konference zúčastnilo 260 osob.

Konferenci pořádal Karlovarský kraj v partnerské spolupráci s Krajskou knihovnou Karlovy Vary. Dále se na organizaci významně podílel spolek Biblio Karlovy Vary a především nově vzniklý spolek you connected (předseda R. Kohout), který sestavil celý program konference.

Na konferenci byli pozváni lektoři z Linky bezpečí, České školní inspekce či projektu Zvolsi.info, dále odborníci z řad Policie ČR či odborný psycholog. Byla představena rizika a nebezpečí hrozící na internetu dětem a dospívajícím. Hovořilo se i o kyberšikaně a jejím dopadu na oběť a o tom, jak se šikanovaným dítětem komunikovat. Odborníci z řad policie přiblížili konkrétní případy kyberšikany z praxe, a to včetně kyberšikany páchané na učitelích. Diskutována byla problematika ověřování informací v online prostředí, problém vzniku různých dezinformací a hoaxů, projednán byl též tehdy aktuální fenomén tzv. Modré velryby. Zástupkyně z České školní inspekce zmínila některé konkrétní případy kyberšikany a zdůraznila důležitost školních řádů na školách a jejich dodržování. Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D., seznámil policisty s tím, jak si mohou vyhledat volně dostupné a kvalitní informační zdroje na internetu, které mohou pak využít při své práci. Pedagogové si v rámci odpoledního workshopu mohli vyzkoušet komunikaci týkající se kyberšikany v praxi. Všichni účastníci konference obdrželi písemné odborné materiály, které byly zaměřeny na vzdělávání v oblasti bezpečného pohybu v online prostředí. Tyto podklady ocenili nejen pedagogičtí pracovníci, kteří si mohli větší počet výtisků odnést do svých škol, ale též rodiče dětí.

Postřehy získané v průběhu konání konference poukázaly na potřebu realizace dalších pravidelných odborných vzdělávacích akcí, které budou zaměřeny na tuto oblast a budou reagovat na rychlý a neustálý vývoj informačních technologií, informovat o nových hrozbách a rizicích na internetu, pomáhat všem se v kybernetickém světě orientovat a ochránit především děti a mládež před patologickými jevy. Podrobná zpráva z konference byla zveřejněna v letošním pátém čísle časopisu Ikaros.

Spolek you connected a projekt Internetem bezpečně

V první části příspěvku byly popsány aktivity spolku Biblio Karlovy Vary v partnerské spolupráci s Krajskou knihovnou Karlovy Vary. Nyní si představíme spolek you connected, který vznikl na podzim roku 2016. Jeho vznik inicioval již několikrát zmiňovaný odborník na kyberkriminalitu R. Kohout, který tak naplnil svou vizi vytvořit v Karlovarském kraji organizaci, jež se bude intenzivně věnovat vzdělávací činnosti v oblasti bezpečného pohybu v online prostředí.

Hlavní projekt spolku you connected má název Internetem bezpečně. Tento projekt si klade za cíl formou různorodých vzdělávacích aktivit zvýšit u široké veřejnosti povědomí o tom, jak se bezpečně pohybovat v kybernetickém světě a ochránit tak nejen sebe, ale i své blízké. Vzdělávací aktivity jsou určeny především pro děti a mládež, dále pro rodiče, seniory či handicapované, pro odbornou veřejnost – pro pedagogy, psychology, policisty, zaměstnance OSPOD, pracovníky dětských domovů a SOS vesniček, pěstouny atd. S Krajskou knihovnou Karlovy Vary byla uzavřena partnerská smlouva o spolupráci.

Logo projektu Internetem bezpečně
Logo projektu Internetem bezpečně

Projekty spolku v roce 2017

V letošním roce spolek you connected realizuje odborné vzdělávací kurzy pro rodiče dětí, které probíhají v knihovnách v Karlovarském kraji (Karlovy Vary, Cheb, Ostrov, Chodov a Sokolov). Kurzy jsou zdarma a rodiče se zde dozví, jaká rizika hrozí jejich dětem v online prostředí, a naučí se své děti chránit. Obdrží též publikaci Internetem bezpečně.

Dalším počinem spolku bylo vytvoření odborných webových stránek www.internetembezpecne.cz. Ty byly spuštěny v létě 2017. V současné době jsou tedy ve zkušebním provozu s cílem „vychytat chyby“ a zdokonalit jejich obsah. Webové stránky si kladou za cíl definovat různé druhy kyberkriminality (např. kybergrooming, kyberstalking, podvodné praktiky, různé druhy virů, rizika pohybu na sociálních sítích, rizika při online nakupování, rizika sextingu atd.). Popisují možná rizika v kybernetickém světě a radí, co má člověk dělat v případě ohrožení, jak situaci řešit a kam se obrátit. Jsou určeny pro děti a mládež, pro rodiče, učitele, vychovatele či seniory.

Projekty spolku na rok 2018

Spolek you connected připravil několik projektů, v rámci kterých (pokud budou finančně podpořeny) chce v příštím roce nabídnout veřejnosti řadu vzdělávacích aktivit. Půjde především o přednášky pro základní a střední školy (pro děti a pro pedagogy), dále pro dětské domovy, handicapované či seniory. Dále bude vytvořen vzdělávací materiál pro žáky druhého stupně základních škol s názvem Internetem bezpečně, který doplní hodiny IT a poradí dětem, jak se bezpečně chovat v online světě. Vznikne též metodická příručka pro policisty zaměřená na vyšetřování kybernetické trestné činnosti. Na podzim příštího roku spolek chystá odbornou konferenci #INTERNETEMBEZPEČNĚ2018, která naváže na letošní konferenci a jejímž cílem budou opět osvětové a vzdělávací aktivity týkající se bezpečného pohybu dětí a mládeže v kybernetickém světě.

Připojte se k nám na Facebooku

Spolek you connected na Facebooku vytvořil stránku s názvem Internetem bezpečně. Na ní jsou zveřejňovány informace o vzdělávacích akcích spolku i o aktuálních hrozbách v online světě či jiné zajímavosti z virtuálního prostoru. Jsou na ní také k dispozici vydané publikace. Zájemci o informace z online světa mohou též navštívit již zmiňované webové stránky spolku you connected – www.internetembezpecne.cz. V případě jakýchkoliv připomínek, námětů a postřehů je možné kontaktovat zástupce spolku na adrese info@youconnected.cz nebo přímo napsat vzkaz přes tyto webové stránky.

Partnerem projektu Internetem bezpečně je Krajská knihovna Karlovy Vary. Účastní se tak smysluplného projektu, který vzdělává širokou laickou i odbornou veřejnost Karlovarského kraje v oblasti bezpečného pohybu v online prostředí.

Obrazový doprovod zajistila Michaela Kožíšková z Krajské knihovny Karlovy Vary.

Standard pro dobrý knihovní fond – nástroj na zvýšení kvality a aktuálnosti knihovního fondu

V České republice je více než 5 300 knihoven, z toho cca 85 % z nich jsou knihovny s neprofesionálními pracovníky. Veřejné knihovny mají ve svých fondech více než 64 milionů knihovních jednotek1. Otázkou je, zda jsou všechny tyto dokumenty aktuální, zajímavé a kvalitní.

O tom, jak přistupovat k posouzení těchto fondů, co by v běžné veřejné knihovně nemělo chybět, jak má vypadat zdravý a aktuální fond a jak hodnotit využití knihovního fondu, vypovídá nově vydaný metodický pokyn Ministerstva kultury2.

Národní knihovna ČR ve spolupráci s Ministerstvem kultury v předchozích letech vydala dva významné standardy pro veřejné knihovny, které jsou mezi knihovnickou veřejností známy jako Standard pro dobrou knihovnuSlužby knihoven knihovnám. Současná praxe a poznání stavu veřejných knihoven a jejich knihovního fondu ukazuje, že fondy řady knihoven nejsou dostatečně doplňovány a zároveň obsahují velké množství zastaralé literatury, o kterou veřejnost nejeví zájem. Knihovny jsou mnohdy zaplněny regály s knihami a prostory knihoven nemohou být využity k nabídce komunitních aktivit, postrádají prostor k setkávání a k nabídce nových služeb. To a další faktory vyvolaly potřebu vydat další celostátně závazný metodický pokyn.

Připravovaný dokument, který podrobně rozebírá problematiku knihovního fondu, dostal pracovní pojmenování Standard pro dobrý knihovní fond. Oficiální název – Metodický pokyn Ministerstva kultury pro vymezení standardu doplňování a aktualizace knihovního fondu pro knihovny zřizované a/nebo provozované obcemi na území České republiky – ukazuje, že se tento dokument netýká knihoven zřizovaných kraji, které mají ze zákona povinnost trvale uchovávat konzervační a historický fond (viz § 11, odst. 1 knihovního zákona, tj. zákona č. 257/2001 Sb.3).

Standard pro dobrý knihovní fond
Standard pro dobrý knihovní fond

Standard pro dobrý knihovní fond navazuje na oba předchozí standardy. Knihovníci tak dostávají do rukou komplexní materiál, který lze využít pro zlepšení stavu knihoven, materiál, který se opírá o výkon regionálních funkcí knihoven. Všechny tři standardy byly vydány v barevné komentované podobě určené především zřizovatelům/provozovatelům knihoven. Díky tomu se představitelé obcí mohou srozumitelnou formou seznámit s problematikou týkající se knihoven.

Jaké cíle standard sleduje?

Prioritou dokumentu jsou zlepšení obsahu, rozsahu a kvality knihovního fondu, objem, obsah a finanční zajištění. Nezapomíná ani na nové formy dokumentů – na přístup k elektronickému obsahu, volně přístupné e-knihy a další služby v digitálním prostředí. Tištěné knihy zařazované mezi povinnou četbu či doporučenou literaturu mají alternativu v nových formátech a díky nim jsou dokumenty lépe dostupné (příkladem jsou e-knihy z E-knihovny Městské knihovny v Praze).

Standard poskytuje knihovnám i návod k provádění aktualizace knihovního fondu a je nástrojem pro stanovení a plánování optimální výše finanční částky na nákup knihovního fondu. Klade si za cíl harmonizaci českého prostředí s mezinárodními doporučeními, která vydává IFLA (International Federation of Library Associations and Institutions, Mezinárodní federace knihovnických sdružení a institucí).

Komu je standard určen?

Standard je určen všem veřejným knihovnám zřizovaným obcemi, prioritně obcím do 40 tisíc obyvatel; knihovny ve větších sídlech mohou standard použít přiměřeně s přihlédnutím k aktuálnímu zaměření knihovny a potřebám místa. Dokument je i legislativní oporou při výkonu regionálních funkcí, stává se oporou pro zaměstnance knihoven, kteří jsou schopni na základě svého profesionálního úsudku udržovat zdravý stav knihovního fondu.

Proměny role knihoven

V posledních letech knihovny stále častěji nabízejí rozmanité kulturní a vzdělávací akce, usnadňují rovný přístup občanů k informacím, podporují gramotnost v nejširším smyslu a nabízejí aktivity prohlubující vztah k místu. Důležitým prvkem práce knihoven je motivace ke čtení a rozvoj čtenářské gramotnosti u začínajících čtenářů, podpora celostátních kampaní orientovaných na čtenářství a zvýšení společenské prestiže četby. Ve veřejných knihovnách v České republice se v roce 2016 uskutečnilo více než 66 tisíc kulturních akcí a přes 42 tisíc akcí vzdělávacích4. Základ každé veřejné knihovny však tvoří knihovní fondy. Proto je nezbytné, aby zaměstnanci knihovny udržovali svou knihovnu v „informační kondici“.

Knihovny mají díky internetu téměř okamžitý přístup k informačním zdrojům – řada dokumentů, který byly před více než deseti lety k dispozici pouze v tištěné podobě, je nyní přístupná v elektronické podobě, ať už prostřednictvím licencovaných či volně dostupných databází. Přesto v knihovnách často zůstávají zastaralé dokumenty a knihovny tak nabízejí nepřehledný a neaktuální knihovní fond.

Práce s knihovním fondem je tvořena celou řadou činností: akvizicí, zpracováním, oběhem a využitím, pravidelnými revizemi, údržbou, aktualizací a vyřazováním5. Ty můžeme souhrnně označit jako životní cyklus dokumentů. Metodický pokyn se snaží jasně popsat a vymezit následující činnosti: hodnocení využitelnosti fondu, jeho aktualizaci, revizi a vyřazování, kterým je v mnoha knihovnách věnována menší pozornost než zpracování a oběhu fondu.

Jak by měl vypadat dobrý fond veřejné knihovny?

Tvorba knihovního fondu začíná poznáním okolí knihovny a komunity. Ve většině knihoven v České republice je vývoj knihovních fondů založen na knize jako objektu. Účelem je ale poskytování relevantního obsahu (bez ohledu na nosič).

Dobrá spolupráce s knihovnami v okolí, především s knihovnami pověřenými výkonem regionálních funkcí, dokáže zaplnit případné mezery v nabídce knihovny. Každá knihovna je ovlivňována místem, ve kterém sídlí – jedinečné a neopakovatelné jsou podmínky dané věkovým a vzdělanostním potenciálem místa, počtem vzdělávacích institucí, organizacemi a spolky.

Knihovna, která pravidelně nehodnotí aktuálnost a využití svých fondů, se může lehce stát neatraktivním prostředím se zastaralými knihami – v podstatě bude hodnocena svými čtenáři jako sběr starého papíru nebo antikvariát. Na druhou stranu otevřené, vzdušné a vhodně zařízené knihovny se stávají vyhledávanými a přátelskými místy.

Standard pro dobrý knihovní fond

Nově vydaný metodický pokyn (vydaný pod č. j. 53667/2017) obsahuje dvanáct článků:

  • Cíle a působnost standardu;
  • Předmět standardu;
  • Funkce knihovny a její knihovní fond;
  • Zásady tvorby knihovního fondu;
  • Typy a formy dokumentů v knihovním fondu;
  • Rozsah knihovního fondu;
  • Základní součásti knihovního fondu;
  • Financování nákupu knihovního fondu;
  • Aktualizace a vyřazování knihovního fondu;
  • Hodnocení využití knihovního fondu;
  • Revize knihovního fondu;
  • Právní předpisy a doporučení.

Funkce knihovny a její knihovní fond

Funkce knihovny je dána knihovním zákonem. V § 4, odst. 1 je uveden souhrn služeb, které knihovna poskytuje bezplatně; jde především o služby, ke kterým je využíván knihovní fond a soubor informací z vnějších informačních zdrojů. Další ustanovení § 4 udává, že provozovatel může poskytovat další služby, a to spočívající zejména v kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti (odst. 3). Aby knihovny mohly tyto služby nabízet komplexně, je nezbytný vhodný a dostatečný prostor nejen pro knihy, ale také pro vykonávání akcí, které knihovny pro svou komunitu nabízejí.

Zásady tvorby knihovního fondu

Knihovní fond je základem pro plnění povinnosti uvedené v § 4 knihovního zákona. Při tvorbě knihovního fondu je důležité dobře znát potřeby a požadavky obyvatel obce. Složení knihovního fondu by mělo zohledňovat demografický vývoj, zvláštní podmínky v místě a také nabídku okolních knihoven.

Typy a formy dokumentů v knihovním fondu

Současná nabídka forem dokumentů je velmi široká a do knihoven se dostávají nejrůznější typy dokumentů – od klasických knih přes periodika, hudebniny, kartografické dokumenty, ale také společenské hry, zvukové a audiovizuální dokumenty až po dokumenty v elektronické podobě.

Rozsah knihovního fondu

Při budování fondu veřejné knihovny bychom měli brát v úvahu tři základní součásti – základní fond (také kmenový fond dané knihovny), aktuální fond (nejnovější přírůstky beletrie a naučné literatury) a výměnný fond (z dotace na výkon regionálních funkcí nebo budovaný ze sdílených prostředků v rámci spolupráce v regionu).

Směrnice IFLA Služby veřejných knihoven6 uvádí, že doporučený rozsah celkového objemu knihovního fondu činí dvě až tři knihovní jednotky na obyvatele. U knihoven v malých obcích je doporučený minimální rozsah fondu stanoven na 2 500 knihovních jednotek, přičemž se u obcí do 500 obyvatel použije přiměřeně tak, aby byly v knihovně dostupné knihy pro hlavní kategorie obyvatel/uživatelů.

Financování nákupu knihovního fondu

Financování nákupu knihovního fondu se odvíjí od průměrné ceny knihy na českém knižním trhu a zároveň od počtu nakoupených přírůstků. Teoreticky by podíl výdajů na nákup knihovního fondu měl činit 10 % celkových výdajů na zajištění provozu knihovny. Zde je úzká provázanost se Standardem pro dobrou knihovnu, v němž je doporučena částka 30 až 45 Kč na jednoho obyvatele. Snahou je zaručit minimálně 7% obnovu knihovního fondu.

Aktualizace a vyřazování knihovního fondu

Ve fondech řady knihoven je nezanedbatelné množství nekvalitních, opotřebovaných a zastaralých dokumentů. Cílem aktualizace je udržovat stav knihovního fondu na takové úrovni, aby byla zaručena jeho aktuálnost a přiměřená obnova. Menší, ale aktuální nabídka nové literatury je pro uživatele mnohem zajímavější, protože nové knihy jsou lépe dohledatelné, přehledné uspořádání fondu vytváří dojem vzdušné a přehledné knihovny. Při posuzování aktuálnosti fondu je důležitá spolupráce s knihovnou pověřenou výkonem regionálních funkcí a následné vyřazování musí probíhat podle ustanovení § 17 knihovního zákona a následné prováděcí vyhlášky č. 88/2002 Sb.7

Existuje mnoho důvodů, proč pravidelně aktualizovat a vyřazovat fond. Základními kritérii jsou poškození (chybějící části) dokumentů, nadbytečnost (duplicita, multiplicita) a především klamavá a/nebo faktická nepřesnost obsahu; v knihovnách by v žádném případě neměly být nabízeny neplatné právní dokumenty, zastaralé cestopisy s neaktuálními informacemi a další dokumenty z oblastí, kde došlo k zásadním změnám v poznání (astronomie, medicína, počítačová literatura aj.).

Aktualizace může probíhat v pravidelných (například tříletých) cyklech, průběžně při běžné půjčovní činnosti nebo mimořádně (automatizace knihovny, přeznačování knih, stěhování knihovny apod.).

Hodnocení využití knihovního fondu

K udržení relací mezi nákupem a vyřazováním knihovního fondu je vhodné každoročně po shromáždění statistických dat provést propočty, které dají obraz o využití knihovního fondu.

Sledovány jsou základní ukazatele, jimiž jsou obrat a aktivace knihovního fondu. Obrat knihovního fondu podává informaci o tom, kolikrát byla každá knihovní jednotka během jednoho roku půjčena. Aktivace knihovního fondu se uvádí v procentech a poskytuje informaci o tom, jak vysoká je aktivní část knihovního fondu, tedy kolik procent knihovních jedno­tek během jednoho roku bylo alespoň jednou půjčeno, a zda existuje vztah mezi nabídkou a poptávkou.

Revize knihovního fondu

Součástí životního cyklu dokumentu je i jeho revize. Otázkami pravidelných revizí se zabývají dva základní dokumenty – § 16 knihovního zákona a § 7 prováděcí vyhlášky č. 88/2002 Sb. k tomuto zákonu. Frekvence revize je v přímém vztahu k objemu knihovního fondu; u knihoven do 100 tisíc knihovních jednotek je stanoven pětiletý cyklus pro revidování knihovny (není podstatné, zda revize proběhne najednou či na etapy).

Závěr

Standard pro dobrou knihovnu i Služby knihoven knihovnám jsou vydány i v tištěné komentované formě a dostávají se do rukou starostů obcí i provozovatelů knihoven. V současné době je připravován k tisku také Standard pro dobrý knihovní fond. Věříme, že pomůže srozumitelným způsobem přiblížit tuto často diskutovanou problematiku.

Výběr vhodných formátů pro dlouhodobé uchování elektronických publikací

Elektronickou knihu neboli e-book či e-knihu definuje terminologická databáze jako knihu v digitální podobě, kterou je možné číst na počítači nebo na dalších zařízeních (těmi mohou být například čtečka elektronických knih, tablet nebo mobilní telefon)1. Analogicky je tomu u periodik. Elektronické knihy i periodika jsou na trhu dostupné v několika formátech. Wikipedie jich například popisuje třicet, komunitní stránka MobileRead Wiki jich eviduje dokonce přes šedesát. Zahrnuty jsou formáty, které vznikly speciálně pro elektronické publikování dokumentů (EPUB, MOBI apod.) i formáty, které vznikly za jiným účelem (PDF, TXT, HTML, DjVu apod.). Formáty elektronických knih vzniklé speciálně pro elektronické publikování jsou vytvořené tak, aby je bylo možné číst na různých zařízeních s různou velikostí obrazovky. Na rozdíl například od formátu PDF tak dokáží přizpůsobit text (velikost písma, zalomení řádků) velikosti obrazovky čtecího zařízení. Pro některé elektronické publikace je však vhodnější pevně daná podoba stránky a nikoliv zalamování a změna velikosti textu; bývá to u dokumentů, které obsahují větší množství obrázků nebo jsou strukturované – například komiksy, noviny, periodika.

Interaktivní a multimediální publikace

Vedle běžných e-knih, které pouze převádějí obsah klasických papírových knih do elektronického prostředí, tvoří samostatnou kapitolu e-knihy interaktivní a multimediální. Multimediální e-knihy mohou vedle běžného textu a obrázků obsahovat také zvuk, video nebo různé interaktivní prvky. Nejčastěji používanými formáty podporujícími multimediální obsah jsou v současné době EPUB 3, KF8, iBooks, interaktivní PDF, případně jsou jednotlivé e-knihy tvořeny samostatnou aplikací pro mobilní zařízení nebo webovou aplikací. Tyto formáty nejsou obvykle vhodné z hlediska dlouhodobého uchování. Společným rizikem pro tento typ dokumentů je obvyklá proprietárnost daných řešení, kdy vytvořené e-knihy jsou velmi závislé na konkrétním zařízení a obsah zpravidla nelze zobrazit na jiných zařízeních ani jej jednoduše převést do otevřených formátů.

Elektronické publikace a jejich uchování v současnosti

Některé zahraniční knihovny – Britská knihovna (British Library), Národní knihovna Austrálie (National Library of Australia), Národní knihovna Finska (National Library of Finland), Národní knihovna Skotska (National Library of Scotland) a další – již přijímají elektronické knihy a časopisy k dlouhodobému uložení; elektronické publikace se tak stávají předmětem digitální archivace. Jedním z hlavních témat digitální archivace je výběr formátů vhodných k dlouhodobému uložení digitálního obsahu, protože ne každý je k tomu vhodný a přes veškerou snahu knihoven není možné u rizikových formátů zaručit dostupnost těchto knih do budoucna. V únoru 2017 zveřejnila Britská knihovna svou analýzu formátů publikací2. V této studii tým Britské knihovny pro digitální archivaci posuzoval jednotlivé formáty z hlediska vhodnosti pro dlouhodobou archivaci. Formáty k posouzení byly zvoleny s ohledem na jejich vlastní sbírky elektronických dokumentů; blíže bylo analyzováno třicet formátů souborů. U jednotlivých formátů byl krátce popsán jejich původ, standardy na kterých jsou založeny, jejich status (dostupnost specifikace, podpora v softwaru apod.), rizika pro dlouhodobou archivaci apod.

Jaké formáty se tedy používají?

Za dnes nejrozšířenější formáty považují autoři studie formáty EPUB, MOBI, PDF a díky popularitě Amazon Kindle i formáty AZW, KF8 a KFX. Pro dlouhodobé uchování elektronických publikací ze zprávy jako nejvhodnější vychází formáty EPUB a PDF, protože jsou dostatečně rozšířené a široce podporované; formát PDF podle této studie podporují dnes nejrozšířenější čtečky (Amazon Kindle, Apple iPad, Barnes & Noble Nook, Kobo a čtečka od firmy Sony), formát EPUB podporují všechny výše zmíněné čtečky kromě čtečky Amazon Kindle.

Zpráva dále zmiňuje i méně běžné a zastaralé formáty, například formát Apabi, který je populární na čínském trhu elektronických knih, nebo proprietární formát BBeb společnosti Sony. Též zde hodnotí formáty, v kterých byly dostupné první elektronické knihy (například v rámci projektu Gutenberg), tedy formáty TXT a HTML i například DjVu a Microsoft Word (DOC).

Situace ve světě

Předmětem zájmu autorů zprávy bylo také užití formátů v dalších paměťových institucích, zejména pak národních knihovnách s elektronickým „povinným výtiskem“, ať již legislativně ukotveným, nebo probíhajícím na dobrovolné bázi ve spolupráci s vydavateli. Vedle Britské knihovny zpráva zahrnula Národní knihovnu Francie (Bibliothèque nationale de France), nizozemskou Královskou knihovnu (Koninklijke Bibliotheek) a americkou Kongresovou knihovnu (Library of Congress). Všechny uvedené knihovny využívají ve svých archivech formát PDF a pracují nebo v budoucnu plánují pracovat s formátem EPUB 2. Dvě z knihoven – Britská knihovna a nizozemská Královská knihovna – přijímají dokumenty ve formátu Microsoft Word. Kongresová knihovna spravuje jako součást svých fondů také dokumenty ve formátech založených na HTML/XHTML a XML/TEI. Samozřejmostí je absence ochrany prostřednictvím DRM (digital rights management, správa digitálních práv) u přijímaných dokumentů.

Situace v ČR

Poslanecká sněmovna dosud neschválila potřebnou novelu legislativy povinného výtisku, která by zabezpečila povinné odevzdávání elektronických publikací do Národní knihovny ČR. To však samozřejmě nesmí znamenat, že by Národní knihovna ČR zcela rezignovala na své poslání uchovávat písemné kulturní dědictví, byť by vyšlo pouze v elektronické podobě. Možným řešením tak i nadále zůstává dobrovolné odevzdávání elektronických publikací ve spolupráci s vydavateli. Národní knihovna ČR aktuálně počítá s archivací elektronických knih v otevřených formátech EPUB 2.0.1 a ve formátech PDF/A-1 a PDF/A-2.

Formáty vhodné k dlouhodobé archivaci

Formát PDF/A je archivní podobou známého formátu PDF a je určen přímo pro dlouhodobé uchovávání. Vychází ze specifikace formátů PDF 1.4 (PDF/A-1) a PDF 1.7 (PDF/A-2), ale byly vyřazeny vlastnosti, které jsou z hlediska dlouhodobé archivace problémové (např. vložení JavaScriptu, audia, videa), a jiné vlastnosti se naopak nově staly povinnými (např. vložení všech fontů použitých v dokumentu). Díky tomu v sobě dokument obsahuje všechny informace potřebné ke svému správnému zobrazení.

Formát EPUB je, jak již bylo výše zmíněno, jeden z nejrozšířenějších formátů elektronických knih. Nejčastěji je zřejmě možné setkat se s verzí formátu 2.0.1 a 3.0.1. Verze 3.0.1 podporuje vkládání zvukových a audiovizuálních dokumentů a JavaScriptu, tento obsah je však mnohem složitější a dražší archivovat. Verze 3.0.1 též umožňuje, aby zvukový či audiovizuální dokument nebyl přímo vložen v dokumentu, ale jen odkazován v textu, přičemž odkaz vede mimo samotný dokument, který tedy neobsahuje vše pro své správné zobrazení3.

Závěr

Jak bylo výše zmíněno, některé země již mají uzákoněn povinný výtisk elektronických publikací, jinde je jejich odevzdávání pouze dobrovolné. Pevně věříme, že Česká republika se brzy přidá k první skupině zemí. Bez ohledu na chybějící legislativu se Národní knihovna ČR na dlouhodobou ochranu a povinný elektronický výtisk již nyní intenzivně připravuje. Cílem musí být uchování současné knižní produkce v co nejúplnější podobě, tedy bez ohledu na formu nosiče obsahu. Nejlepší předpoklady pro archivaci elektronických publikací mají v dnešní době výše uvedené formáty EPUB a PDF/A. Volba formátů ale není nikdy konečný stav. Je třeba průběžně posuzovat rizika a vhodnost pro dlouhodobou archivaci (podpora v aplikacích, migračních nástrojích apod.), případně seznam vhodných archivačních formátů na základě nových poznatků rozšiřovat.

Klub tvořivých rukou v Babicích

Nápad na vytvoření Klubu tvořivých rukou vznikl už loni, krátce po mém nástupu do funkce knihovnice v Místní knihovně Babice (u Uherského Hradiště). Už dříve jsem tam příležitostně vypomáhala při různých výtvarných aktivitách, protože výtvarné a rukodělné činnosti všeho druhu jsou mým velkým koníčkem. Když jsem pak už jako knihovnice objevila na webu SKIP Klub tvořivých knihovníků, zaradovala jsem se, že jsem mezi knihovníky našla spřízněné duše. Nápad vytvořit kreativní klub přišel vzápětí, když jsem s maminkami v knihovně probírala možnosti aktivit, o které by měly zájem. Nakonec jsem se rozhodla vytvořit klub nejen pro maminky, ale pro všechny bez rozdílu, protože tak by se mohly různé generace při rukodělných aktivitách navzájem více inspirovat nápady a obohatit zkušenostmi.

Přípravy a plány probíhaly už v roce 2016, kdy bylo třeba si zajistit finanční podporu obce a zapůjčení prostor kulturního domu (ten je propojen s knihovnou). Na obecním úřadě nám vyšli ve všem vstříc, takže letos na jaře jsme mohli oficiálně zahájit činnost jarními dílničkami. Ty se konaly 8. dubna a byly takovým „zahřívacím kolem“, na kterém se jednak zrodil a vyprofiloval realizační tým, jednak se otestoval zájem veřejnosti.

Bylo nám jasné, že akce pro všechny generace musí nabídnout více než jen pouhé dílničky. Připojili jsme tedy i výstavu velikonočních a jarních dekorací a různých výrobků spojených s Velikonocemi, dále ukázku pletení košíků a pomlázek, ukázku aranžování, ochutnávku koláčků a perníčků, vše z rukou místních šikovných občanů. Pro maminky s nejmenšími dětmi jsme připravili dětský koutek s hracími koberci, skládačkami a leporely, samozřejmostí byl i bezbariérový přístup – maminky s kočárky a invalidé na vozíčku se dostali přímo až do prostoru konání dílniček.

Dílničky samotné byly zaměřeny na jednoduché jarní a velikonoční dekorace, které zvládli malí i velcí vyrobit podle vzorů, které jsem připravila. Každý samozřejmě mohl tvořit i podle vlastní fantazie, která hlavně dětem rozhodně nechyběla. K mé velké radosti akce splnila svůj účel, protože tvořily opravdu všechny generace. Sešlo se cca 70 zájemců, což na místní poměry není rozhodně málo.

Jarní dílničky

Jarní dílničky

Jarní dílničky
Jarní dílničky

Povzbuzeni zájmem tvořivců jsme se vrhli do letních dílniček. Ty byly tematicky zaměřeny na levanduli a výrobky a dekorace z ní; následně jsem ještě přidala výstavku bylinek a literatury na tato témata. Akci jsem nazvala Levandulové opojení z Provence a moc se na ni těšila, protože levandule je moje srdeční záležitost. Odpoledne 15. srpna tak celý kulturní dům, kde se akce opět uskutečnila, provoněly koše a košíky s levandulí. Tentokrát jsme se pustili do výroby textilních dekorací s levandulí a malovaných textilních zvířátek pro děti. Nesměla chybět ani ochutnávka francouzských dobrot (makronek, madlenek, sušenek a dortíků s levandulí, levandulových i bylinkových sirupů, kvalitních sýrů či dobré kávy) z rukou šikovných kamarádek.

Návštěvnost byla vyšší než při minulé akci, takže předčila naše očekávání a celý realizační tým, složený z kamarádek a kolegyň (nejen) z obecního úřadu, se měl co ohánět, aby stačil vypomáhat při tvoření; jen medvídků a kočiček pro děti se vyrobilo přes sto. Tři výpomocné šicí stroje jely bez zastávky více než pět hodin, stříhaly se látky, mašle, krajky, háčkovaly ozdoby, malovalo se na textil, drhla se levandule.

Letní dílničky

Letní dílničky

Letní dílničky
Letní dílničky

I když jsme chtěli podzimní dílničky zaměřit spíše na rostlinné dekorace, ohlasy z „levandulové“ akce byly takové, že jsme se rozhodli i na podzimních dílničkách (v rámci Týdne knihoven) vyrábět mimo jiné i další látkové dekorace – tentokrát dýně a další podzimní motivy.

Na advent pak plánujeme naučit zájemce vyrábět adventní věnce a svíčky, budeme vytvářet různé drobné dárečky pod stromeček a užijeme si atmosféru přicházejících Vánoc.

Závěrem bych chtěla říci, že dílničky splnily více, než jsem očekávala. Díky nim se nejenom spolu sešli tvořiví lidé napříč generacemi, ale vznikl i báječný realizační tým úžasných žen, kterým tímto moc děkuji a těším se na další tvoření s nimi a lidmi v Babicích.

Fotografie pořídila Ivana Bičanová z Místní knihovny Babice.

Průzkumy

Významné vědecké časopisy v národní článkové bibliografii – současný stav a výhled do budoucna

Úvod

V roce 2017 Národní knihovna ČR realizuje projekt Analytická bibliografie: koncepce národního systému a příprava vzniku odborného pracoviště v NK ČR podpořený z programu VISK 1 Ministerstva kultury ČR. Jeho cílem – jak napovídá i jeho název – je připravit koncepci nového národního systému analytické bibliografie a návrh nového odborného pracoviště v Národní knihovně ČR jako koordinačního centra nového systému v souladu se stanovenými prioritami Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2017–20201.

Jedním z výstupů projektu je i vyhodnocení excerpční základny a návrh případných změn. Národní článková bibliografie obsahuje záznamy novinových a časopiseckých článků a záznamy příspěvků ze sborníků. Z časopisů jsou zastoupeny mimo jiné časopisy vědecké. Ve zmiňované Koncepci rozvoje knihoven ČR na léta 2017–2020 je v části 3. Budování knihovních fondů a informačních zdrojů uveden mj. cíl „[z]abezpečit a institucionálně ukotvit procesy systému české centrální analytické bibliografie na všech úrovních jakožto jeden z klíčových rešeršních nástrojů vznikajících přímo v prostředí knihoven a sloužících také k propagaci výstupů české vědy a výzkumu i v českém jazyce“. Aby bibliografie mohla plnit mj. výše uvedenou roli propagace výstupů české vědy i výzkumu, je nezbytné, aby v národní analytické bibliografii byly především dobře zachyceny články z vědeckých časopisů.

Metody a výsledky

V současné době existuje řada informačních zdrojů, které zpřístupňují seznamy nejvýznamnějších vědeckých časopisů. Jedná se především o:

  • citační databáze Web of Science2 a Scopus3,

  • přehled zdrojových dokumentů informačního systému ERIH (European Reference Index for the Humanities and Social Sciences) Plus4,

  • Seznam recenzovaných neimpaktovaných časopisů (periodik) vydávaných v České republice5 (v odborných kruzích i dále v tomto textu zkráceně označovaný jako pozitivní seznam).

Právě z těchto zdrojů byly získány seznamy časopisů a ty byly dále zpracovány a doplněny o další údaje. U časopisů byla zjišťována jednak míra jejich pokrytí v národní analytické bibliografii6, jednak další ukazatele, například dostupnost tištěné a online verze, průměrný počet článků, přítomnost webů časopisů ve Webarchivu7 či přidělování identifikátorů DOI.

Při zjišťování a ověřování údajů o časopisech byly využity především následující zdroje:

  • databáze českého národního střediska systému ISSN8,

  • Souborný katalog ČR – Seriály (báze SKCP)9,

  • Webarchiv,

  • systém Crossref (ten většina vydavatelů vědeckých časopisů využívá při přidělování identifikátorů DOI)10.

Zpracování dat probíhalo v dubnu až červenci 2017, veškeré údaje jsou proto aktuální k tomuto období.

Jak již bylo naznačeno, za vstupní data byly využity seznamy časopisů z citačních databází, ze systému ERIH Plus a z českého pozitivního seznamu. Zatímco pozitivní seznam byl zpracován v úplnosti, ze zbývajících zdrojů byly vždy vybrány pouze časopisy vydávané v České republice. Řada vědeckých časopisů je zařazena do více než jednoho z těchto zdrojů, při zpracování dat bylo proto nutné provést kroky vedoucí k jejich deduplikaci. Jako hlavní údaj byl v tomto směru z pochopitelných důvodů využit identifikátor ISSN (názvové údaje nebyly v jednotlivých zdrojích uváděny ve stejném znění, nicméně dobře posloužily mj. při dodatečném ověřování správnosti údajů).

Významný počet titulů vychází souběžně v tištěné a v online podobě. V těchto případech jsou u titulů obvykle uváděna jak ISSN tištěné verze, tak ISSN online verze – časopis je tedy pokládán za jeden titul (dostupný ve dvou podobách). Výjimkou je pozitivní seznam, v němž jsou tištěné a online verze časopisů zachyceny zvlášť. V předkládané analýze jsou data sjednocena tak, aby časopis vycházející v tištěné i online podobě byl považován za jeden titul. U vědeckých časopisů je totiž obvyklé, že obsah tištěné i online podoby se od sebe neliší, resp. online verze časopisu může obsahovat obsah navíc.

Z dalšího zpracování bylo vyřazeno devět časopisů, které se nepodařilo jednoznačně identifikovat nebo u nich byla ve zdrojích příslušnost k České republice uvedena evidentně chybně. K dalšímu zpracování bylo tedy vybráno celkem 774 časopisů (pokud by byly časopisy s tištěnou i online verzí počítány jako dva tituly, jednalo by se o 1 098 titulů).

Tyto časopisy vycházejí pouze tištěně, tištěně a zároveň online či pouze online. Přehled o zastoupení jednotlivých způsobů vydávání podává graf 1.

Graf 1: Vědecké časopisy podle způsobu vydávání (n = 774)
Graf 1: Vědecké časopisy podle způsobu vydávání (n = 774)

Nejčastěji se tedy vyskytují časopisy, které vycházejí pouze tištěně, nebo souběžně tištěně a online. Pro úplnost uveďme, že sedm titulů navíc vychází i na CD-ROM.

Ze 774 titulů je v národní analytické bibliografii zastoupena pouze necelá polovina, viz graf 2.

Graf 2: Zastoupení titulů v národní analytické bibliografii (n = 774)
Graf 2: Zastoupení titulů v národní analytické bibliografii (n = 774)

Titul je pokládán za přítomný i v případě, že je zastoupen např. pouze jedním záznamem. Případy, kdy jsou z titulů v bibliografii zpracovány pouze jednotlivé záznamy, jsou sice ojedinělé, nicméně je nutné podotknout, že se vyskytují. Z oněch 774 titulů jich celkem sedm bylo zastoupeno pouze jedním záznamem, 27 titulů pak jedním až 30 záznamy.

U titulů, které nejsou zastoupeny v národní článkové bibliografii a zároveň jsou vydávány i online, byl zjištěn počet článků v nejnovějším vydaném čísle. Počet byl zjišťován celkem u 228 titulů a úspěšně zjištěn u 215 titulů. Z české národní databáze ISSN byla u jednotlivých titulů zároveň zjištěna periodicita. Kombinací těchto dvou údajů bylo spočítáno, že v titulech, které nejsou v národní analytické bibliografii a zároveň jsou dostupné online, vychází přibližně necelých 7 400 článků za rok. Na jeden titul tak v průměru připadá cca 34 článků. Existují samozřejmě tituly s vysokým počtem článků (ve zkoumaném souboru se nacházelo patnáct časopisů s dvaceti a více články v čísle), ale i tituly s relativně nízkým počtem článků (ve 145 případech bylo zjištěno deset nebo méně článků na číslo).

U titulů vycházejících online byla dále zjišťována přítomnost jejich webu ve Webarchivu (v případě, že v databázi českého národního centra ISSN bylo uvedeno více URL, bylo pro tento účel vybráno první URL v pořadí). Většina z těchto titulů má svůj web archivován, u nezanedbatelné části z nich jsou však zatím archivované verze webu dostupné pouze na místě samém (v Referenčním centru Národní knihovny ČR), viz graf 3.

Graf 3: Přítomnost webů ve Webarchivu (n = 385)
Graf 3: Přítomnost webů ve Webarchivu (n = 385)

Graf se týká celkem 385 titulů (u tří webů se vyskytly chyby, např. web nebyl v době provádění sklizně dostupný apod.; tyto weby nebyly do hodnot v grafu započítány).

Téměř 40 % z titulů vycházejících online (nebo online a souběžně tištěně) přiděluje vydávaným článkům identifikátory DOI, viz graf 4. (Ke zjištění bylo využito API služby Crossref.)

Graf 4: Počet titulů podle přítomnosti identifikátorů DOI (n = 390)
Graf 4: Počet titulů podle přítomnosti identifikátorů DOI (n = 390)

Je užitečné poznamenat, že nezanedbatelný počet časopisů se nachází ve více zdrojích zároveň, tj. například nejenom v některém z citačních rejstříků, ale také v seznamu ERIH Plus nebo v pozitivním seznamu. Ve všech čtyřech zdrojích zároveň se nenachází žádný ze zkoumaných časopisů, přes tři sta se jich ovšem nachází ve dvou nebo třech zdrojích, viz graf 5.

Graf 5: Počet časopisů podle přítomnosti ve zdrojích významných časopisů (n = 774)
Graf 5: Počet časopisů podle přítomnosti ve zdrojích významných časopisů (n = 774)

Počet zdrojů, do kterých je titul zařazen, může posloužit jako užitečné vodítko při stanovování priorit analytického zpracování titulů.

Diskuse

Výsledky provedené analýzy ukázaly, že v excerpční základně národní analytické bibliografie zcela chybí přibližně polovina významných českých vědeckých časopisů. Některé ze zařazených titulů jsou navíc zpracovány fragmentárně, tj. jsou zastoupeny pouze velmi nízkým počtem záznamů. Vzhledem ke skutečnosti, že některé časopisy vycházejí pouze online nebo souběžně online a v tištěné podobě, je velmi žádoucí, aby národní analytická bibliografie poskytovala spolehlivé propojení na plné texty popsaných článků. K tomu může přispět například využívání odkazů na jejich verze sklizené Webarchivem a uvádění odkazů v podobě URL se zakomponovaným identifikátorem DOI (za funkčnost odkazu má v tomto případě odpovědnost vydavatel titulu).

K prezentovaným výsledkům je zároveň třeba přistupovat jako k výsledkům orientačním. U většiny časopisů totiž dochází v průběhu jejich životního cyklu k řadě změn – od slučování více titulů do jednoho a naopak rozdělování jednoho titulu na více titulů přes návaznost jednoho titulu na druhý (s odlišným ISSN) až po ukončení vydávání v tištěné podobě a pokračování pouze v podobě online. Tyto změny mají pochopitelně určitý vliv i na výše uvedená zjištění. S ohledem na skutečnost, že analýze bylo podrobeno téměř 800 titulů, však tato zjištění mohou být užitečná pro úvahy o dalším směřování národní analytické bibliografie, zejména její excerpční základny a doplňkově i vhodných způsobů propojování záznamů na plné texty.

Grafy zpracovala Linda Jansová z Národní knihovny ČR.

Atlas knihoven

Knihovna Jiřího Mahena v Brně inovuje a rozvíjí síť poboček ve městě

Brňané, do Brna dojíždějící zaměstnanci, turisté i aktuálně pobývající studenti mohou navštěvovat městskou knihovnu a využívat její služby po celém území Brna. V každé městské části má Knihovna Jiřího Mahena (KJM) svou pobočku, která je nejenom součástí konkrétního prostředí dané části města, ale též díky již finálnímu procesu automatizace přístupná každému čtenáři a návštěvníkovi knihovny. Nově do rozvětvené rodiny poboček začátkem září vstoupila pobočka v Medlánkách a po dlouhodobé rekonstrukci se opětovně připojila pobočka v Ivanovicích.

Nová pobočka v Medlánkách

Pobočka v Medlánkách se stala posledním dílkem, který zapadl do mozaiky provozů KJM. Po mnoha letech, kdy vždy svitla a opět zhasla naděje na možné umístnění knihovny do této městské části, se konečně podařilo dosáhnout vytouženého cíle. Současné vedení městské části Brno-Medlánky o knihovnu velmi stálo a její vznik podporovalo. Od počátku se jednání o celkovém pojetí knihovny neslo v příznivém duchu. Jeho výsledkem je vhodné a dostupné umístění pobočky v centru daného místa, kvalitní vybavení a aktivní zapojení do života místní komunity. Sídlo pobočky se nachází v objektu Společenského centra Sýpka. Stavební úpravy financovala městská část Brno-Medlánky, ke vzniku provozu přispělo i statutární město Brno (vybavení prostor, nákup fondu a automatizace).

Pobočka v Medlánkách
Pobočka v Medlánkách

Dětský koutek v pobočce Medlánky
Dětský koutek v pobočce Medlánky

Bohatá kulturní nabídka

Knihovna staví svou přitažlivost na zajímavém knihovním fondu (přes pět tisíc knižních titulů, deset titulů časopisů, padesát audioknih aj.) v kombinaci s kulturními a vzdělávacími aktivitami pro všechny generace. Těžištěm působnosti je spolupráce se zájmovými spolky, místními školami a práce se širokou veřejností. Za pultem najdou čtenáři nadšenou mladou knihovnici plnou nápadů, jimiž jistě brzy zaplní kulturní kalendář Medlánek. Těšit se lze na setkání s autory, nejrůznější workshopy, soutěže, vzdělávací aktivity, klubové akce a pořady na podporu dětského čtenářství. Hned v říjnu se pobočka v rámci programu Týdne knihoven slavnostním pasováním prvňáčků na rytíře knih a čtenáře knihovny a doprovodným programem zapojila do celoknihovního projektu KJM Poprvé do školy – Poprvé do knihovny. Taktéž proběhlo první knihovní setkání pro maminky s dětmi Kniha, kafe, kočárek.

Slavnostní otevření pobočky v Medlánkách

Slavnostní otevření pobočky v Medlánkách
Slavnostní otevření pobočky v Medlánkách

Pestrý fond a moderní vybavení

Nad rámec obvyklé nabídky zajišťuje plně automatizovaná pobočka přístup k e-knihám a elektronickým článkům, půjčuje hračky a didaktické pomůcky, čtečky e-knih, deskové hry a tematické kufříky. Nechybí ani nestandardní předměty k vypůjčení (dioptrické brýle či deštníky) nebo propagační předměty knihovny ke koupi. V moderně vybavené pobočce najdete návratový box na knihy, kontaktní místo pro rodinu s dětmi Family Point i oddělený dětský koutek.

Slavnostní otevření za účasti představitelů městské části Brno-Medlánky, statutárního města Brna a zástupců knihovny se uskutečnilo 4. září 2017. Přichystán byl bohatý program, přičemž nově registrovaní čtenáři obdrželi na přivítanou drobný dárek. Součástí programu bylo i odhalení panelu z projektu Brno poetické. Otevření přilákalo množství zájemců a hned první den se v knihovně zaregistrovalo 26 osob. Téměř 100 nových čtenářů si knihovna připsala za první měsíc provozu. Knihovnu lze navštěvovat v pondělí a ve středu v době od 10.00 do 12.00 a od 13.00 do 18.00 hodin. Sepětí knihovny s místním prostředím demonstruje mj. i fakt, že pobočku najdete výjimečně otevřenou i mimo běžnou půjčovní dobu – např. jednorázově v sobotu u příležitosti farmářských trhů.

Interiér pobočky v Medlánkách
Interiér pobočky v Medlánkách

Zrekonstruovaná pobočka v Ivanovicích

Den poté, tj. 5. září 2017, po roční rekonstrukci přivítala nové čtenáře zrenovovaná pobočka v Ivanovicích. I v tomto případě k inovaci přispěla městská část rekonstrukcí budovy, v níž se nacházela i naše knihovna. Slavnostní znovuotevření se konalo za účasti starostky městské části Brno-Ivanovice, ředitelky KJM a dalších představitelů městské části a zástupců knihovny. Především však zaujalo čtenářskou veřejnost, která mohla do nově vybavených a zmodernizovaných prostor nejenom nahlédnout, ale rovnou si půjčit knížku, oblíbený časopis a k tomu se i občerstvit. Kromě aktuální knižní nabídky (beletrie a naučné literatury) poskytuje tato nejmenší pobočka knihovny přístup k internetu. V rámci rekonstrukce se stejně jako pobočka v Medlánkách zapojila do sítě automatizovaných provozů KJM, což znamená, že zde zaregistrovaní čtenáři mohou s průkazem knihovny využívat služeb a rozmanité nabídky všech dalších online propojených provozů v síti, kterou tvoří Ústřední knihovna a 31 poboček v Brně. Automatizace poslední pobočky v Kníničkách v říjnu úspěšně završí celkovou automatizaci všech provozů knihovny. Ve městě chceme taktéž pokračovat s instalací literárních laviček. Právě v blízkosti pobočky v Ivanovicích plánujeme jednu z nich umístit. Další knihovničku najdou čtenáři a kolemjdoucí u pobočky v městské části Brno-Lesná.

Slavnostní otevření pobočky v Ivanovicích

Slavnostní otevření pobočky v Ivanovicích
Slavnostní otevření pobočky v Ivanovicích

Další rozvoj poboček

V cestě za co nejlepšími službami veřejnosti nás v každodenní činnosti potřeba modernizace současných provozů i nových staveb doprovází neustále. Příkladem je celková stavební revitalizace pobočky v Bystrci, jejímž cílem je vznik multifunkčního centra s knihovnicko-informačními službami – prostředí uzpůsobeného k aktivnímu trávení volného času a celoživotnímu vzdělávání. Na nové sídlo a prostory se může na podzim příštího roku těšit pobočka v Ořešíně, zbrusu novou pobočku otevřeme v Husovicích a do zrekonstruovaných prostor se přestěhuje pobočka v Novém Lískovci. Věříme, že nové i inovované provozy knihovny se do „rodinné sítě poboček“ zapojí stejně dobře, jako je tomu v případě Medlánek a Ivanovic, a doslova splynou s geniem loci té které čtenářské obce či komunity.

Fotografie pocházejí z archivu Knihovny Jiřího Mahena v Brně.

Rekonstrukce Místní veřejné knihovny Horní Počernice

Horní Počernice se nacházejí ve východní části Prahy 9, kousek od konečné metra B Černý Most. Adresa je to dobrá, vedení obce vynakládá značné finanční prostředky na rekonstrukci školských a kulturních zařízení. Místní veřejná knihovna dostala letos ke svým 112. narozeninám nově zrekonstruovanou budovu, kde sídlí od roku 1993. Předcházela tomu dlouholetá jednání vedení obce s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, který byl vlastníkem a neinvestoval do údržby žádné finanční prostředky. Když se budovu konečně podařilo převést do vlastnictví obce, otevřela se možnost rekonstrukce. Rozpočet na rekonstrukci činil dvanáct milionů Kč.

Původní podoba knihovny
Původní podoba knihovny

Ve výběrovém řízení zvítězila firma ORSmix s.r.o. z Prahy 9. Knihovna dostala náhradní prostory na Chvalské tvrzi, kam se vystěhovala v létě 2015. Během rekonstrukce se objevily problémy (praskající betonové podlahy, výpadek u subdodavatelů atd.), které způsobily posun původního harmonogramu stavebních prací. Nové vybavení do knihovny navrhla a zrealizovala firma Ceiba s.r.o.

Z rekonstrukce (5. listopadu 2015)
Z rekonstrukce (5. listopadu 2015)

Z rekonstrukce (14. prosince 2015)
Z rekonstrukce (14. prosince 2015)
Z rekonstrukce (14. prosince 2015)

Budova po rekonstrukci
Budova po rekonstrukci

Dne 5. června 2017 jsme mohli knihovnu v rekonstruovaných (a rozšířených) prostorách slavnostně otevřít.

Slavnostní otevření (zleva: místostarostka Eva Březinová, ředitelka knihovny Božena Beňová, starostka Hana Moravcová)
Slavnostní otevření (zleva: místostarostka Eva Březinová, ředitelka knihovny Božena Beňová, starostka Hana Moravcová)

Nechyběl ani dort
Nechyběl ani dort

Oddělení naučné literatury
Oddělení naučné literatury

Oddělení beletrie (Věra Čecháková, profesorka z místního gymnázia)
Oddělení beletrie (Věra Čecháková, profesorka z místního gymnázia)

Příjemný kout s malou zahrádkou
Příjemný kout s malou zahrádkou

V prostorách přízemí budovy nově vzniklo Kulturně komunitní centrum Horní Počernice. Cílem tohoto projektu je vytvářet prostor pro vzájemné potkávání se různých cílových skupin a generací. Budou realizovány jednak aktivity, jež podpoří vlastní činnost spolků sdružujících seniory, rodiny s dětmi, jednak aktivity dalších neziskových organizací, které se zabývají činnostmi ve prospěch cílových skupin na území Horních Počernic. Uskuteční se osvětové a preventivní aktivity, které pomohou cílovým skupinám řešit nejrůznější životní problémy – bezplatné poradny (psycholog, právník), besedy, semináře, přednášky. Projekt je financován z Operačního programu Praha – pól růstu ČR.

Fotografie pocházejí z archivu Místní veřejné knihovny Horní Počernice.

Přístavba budovy Městské knihovny Rožnov pod Radhoštěm aneb Knir roste

Knihovnictví má v Rožnově dlouholetou tradici, vznik první veřejné knihovny se datuje do roku 1872. Ruku v ruce s touto tradicí se odvíjí příběh hledání stálého místa pro umístění knihovny. A to je příběh na dlouhé povídání. Příběh tak dlouhý, že kdyby měl být vyprávěn dopodrobna, jistě by nejednoho čtenáře, který nezná Rožnov, unudil k smrti. Proto se v tomto příspěvku zaměřím na minulost vcelku nedávnou, nicméně pokud by někoho ze čtenářů zajímala historie ještě starší, může navštívit web rožnovské knihovny.

Avšak po vzletném úvodu zpět k meritu věci tohoto psaní, totiž k přístavbě k budově Městské knihovny v Bezručově ulici. Když se v prosinci roku 1993 městská knihovna stěhuje do zrekonstruovaných prostor Bergerovy vily, dostávají knihovníci a obyvatelé Rožnova do užívání knihovnu, která – ač velikostí není ideální – je umístěna na strategicky vhodném místě nedaleko centra města a leží na pozemku, jenž svou rozlohou (a nezastavěnou plochou) nabízí možnost dalšího stavebního rozvoje. Navíc v jedné budově jsou umístěny všechny provozy knihovny, což je pro čtenáře po několika letech provizorií vítaným bonusem. V této době začínají pod vedením tehdejší ředitelky Jarmily Mikuláškové nabírat aktivity knihovny komunitní směr. Přispívá k tomu nejenom prostor v podkroví knihovny, který knihovna sdílí s městskou kulturní agenturou a jehož využití jako městské výtvarné galerie vybízí také k pořádání besed a přednášek a k setkávání, ale také celková atmosféra ve společnosti, kdy jsou lidé otevřeni novým informacím a tématům, o kterých se v minulosti stěží mohli dozvědět více.

Již před stěhováním do budovy v Bezručově ulici však byla známa skutečnost, že prostory vily jsou pro knihovnu ve městě o velikosti Rožnova nedostatečné. Proto rekonstrukce objektu zahrnovala v projektové dokumentaci také její přístavbu. Celá akce byla rozčleněna do tří etap: A – rekonstrukce vily, B – přístavba rošiřující vilu včetně výtahu a C – realizace venkovní čítárny. Z těchto tří zamýšlených etap však byla do dnešního dne realizována pouze etapa A, tedy rekonstrukce původního objektu. Autorem tehdejšího projektu byl Ing. arch. Libor Hromádka. Návrh architekta Hromádky vycházel z dobových potřeb knihovny, část prostor přístavby zapouštěl pod úroveň terénu, což se v období povodní v letech 1997 (stoletá voda) a 2010 (padesátiletá voda) ukázalo jako nepříliš šťastné řešení. Budova totiž stojí na nábřeží řeky Bečvy a hladina spodní vody kopíruje stav vody v korytě řeky. Navíc se blízký potok v době povodní má tendenci vracet do původního koryta, které vedlo právě přes pozemek, na němž knihovna stojí. V roce 1997 byly zatopeny sklepní prostory knihovny, v roce 2010 byl pozemek v okolí knihovny zaplaven vodou do výše deseti centimetrů (k samotnému zatopení objektu nedošlo).

Budova knihovny – současný stav
Budova knihovny – současný stav

V průběhu let se nedařilo na straně zřizovatele najít společnou řeč napříč politickým spektrem tak, aby se přikročilo k realizaci následných dvou etap přístavby. Chyběla politická vůle, chyběly finanční prostředky, knihovna nebyla prioritou atd. Myslím, že výčet těchto „důvodů“ zná každý, kdo chtěl dosáhnout vylepšení prostor své knihovny. To vše se však začalo měnit po volbách do obecního zastupitelstva na podzim roku 2014. V Rožnově se utvořila koalice čtyř politických uskupení (ANO 2011, Zdravý Rožnov, Nezávislí Rožnováci a STAN). Do koaliční smlouvy se podařilo zakotvit, že jednou z investičních priorit města pro následující období bude také přístavba budovy knihovny. Došlo k tomu celých 26 let po stěhování do nedostatečných prostor. Je důležité připomenout, že přístavba knihovny je zahrnuta ve strategickém plánu města pro následující období.

Oddělení půjčovna – beletrie dospělí – současný stav
Oddělení půjčovna – beletrie dospělí – současný stav

Aby bylo jasné, v jakých podmínkách knihovna od roku 1993 fungovala, dovolte mi uvést pár čísel. Rožnov pod Radhoštěm měl v roce 1994 17 986 obyvatel a služeb knihovny využívalo 2 903 registrovaných uživatelů. V roce 2016 bylo v Rožnově evidováno 16 685 obyvatel a v knihovně bylo registrováno 2 889 uživatelů. To je docela zajímavé. Navzdory obecným tvrzením, o kolik lidí méně čte a o pohasínajícím zájmu o knihovny, máme po celých 22 let v podstatě (s určitými meziročními výkyvy) konstantní počet čtenářů. Pokud se podíváme na podlahovou plochu knihovny, která je určena pro uživatele, nabízí knihovna 345 m2. Pro zázemí zaměstnanců je určeno 40 m2. Pro kvantifikaci požadavků je dobré (a my tak učinili) využít normativních dokumentů. Využili jsme informací uvedených v Technické normalizační informaci ISO/TR 11219 (Informace a dokumentace – Kvalitativní podmínky a základní statistika pro budovy knihoven – Plocha, funkčnost a design) a standardu pro veřejné knihovnické a informační služby, který doporučuje cca 60 m2 na 1 000 obyvatel. Znamená to tedy, že bychom potřebovali cca 1 000 m2 podlahových ploch.

Po celkové kvantifikaci potřeb (přepočítání velikosti knihovního fondu na metry regálů, přepočtu zaměstnanců a jejich nároků na prostor podle pracovní pozice) se začalo formulovat zadání pro otevřenou architektonickou soutěž pod záštitou České komory architektů (ČKA). Je potřeba zdůraznit důležitou roli městského architekta, který pomohl vytvořit komunikační most mezi knihovníky, politiky a ČKA, aby zadání bylo ze všech stran akceptovatelné a smysluplné.

V rovině politické to znamenalo ustanovení tzv. Výrobního výboru, který měl za úkol formulovat zadání soutěže tak, aby bylo politicky průchozí napříč zastupitelstvem města. V rovině praktické to pro nás znamenalo zjištění, že se zástupci jednotlivých stran jsou schopni dohodnout na výši investice, kterou jsou ochotni do přístavby vložit, ale ta je žalostně nízká. Po politické licitaci, která se bohužel odehrávala od stolu a bez detailních znalostí problematiky, se dohoda ustálila na ceně 30 milionů Kč bez DPH. Uvědomuji si, že toto politické zadání je na samé hranici únosnosti, kdy ještě zvažujete, zda se má smysl do něčeho pouštět. Avšak nakonec (v parafrázi na starý hit skupiny Tublatanka) pragma vítězí a práce na zadání soutěže začínají. Zde je nutno upozornit, že vzhledem k finančnímu limitu byla stanovena nepřekročitelná podmínka (její nesplnění je nepřípustné), a to velikost obestavěného prostoru. Tato „politická“ podmínka se ve výsledku ukázala jako nepříliš šťastná, neboť architektům výrazně svazovala ruce.

Soutěž byla nakonec vyhlášena, zúčastnilo se jí 17 soutěžních návrhů. Odborná porota složená z nezávislých architektů a zástupců města se shodla na vítězném návrhu, kterým se stal návrh architektonického studia Čtyřstěn z Brna autorů Ing. arch. Karla Kubzy, Ing. arch. Milana Joji a Anny Bařinové. Porota hodnotila návrh následovně: „Hlavní předností návrhu je chytré urbanistické řešení, které díky situování přízemní diagonály uvolňuje zbývající části pozemku pro související provozy – vstupní piazzeta přinášející novou kvalitu veřejného prostoru, klidná částečně stinná zahrada a přehledně řešené parkoviště. Za zvážení by stálo umístění velkých stromů do plochy piazzety. Dalším kladem projektu je vzájemný vztah historického vícepodlažního objektu a přízemní přístavby. Obdobně jednoznačně a srozumitelně je řešena dispozice, která vychází ze základní kompozice a skvěle využívá vazeb na okolí a zároveň umožňuje potřebnou míru variability. Konstrukční a technické řešení je soudobé a odpovídá požadavkům očekávaného provozu. Návrh má předpoklad splnit finanční limit zadavatele. Z pohledu energetické úspornosti je návrh podmínečně vhodný k dosažení pasivního energetického standardu.“

Vítězný návrh – vizualizace exteriérů

Vítězný návrh – vizualizace exteriérů

Vítězný návrh – vizualizace exteriérů

Vítězný návrh – vizualizace exteriérů

Vítězný návrh – vizualizace exteriérů

Vítězný návrh – vizualizace interiéru
Vítězný návrh – vizualizace interiéru

Vítězný návrh – půdorys budovy

Vítězný návrh – půdorys budovy

Součástí soutěže byla výstava všech návrhů, které se soutěže zúčastnily. Veřejnost se mohla seznámit s různými přístupy k zadanému tématu, diskutovat nad nimi. Byl vydán i katalog. Tím byla ukončena první etapa. Máme vizi, kterou potřebujeme zhmotnit. V současné době probíhají jednání, kdy máme možnost se vyjádřit k provoznímu uspořádání vnitřních prostor. Vše se doposud děje v rovině papírově-digitální a hledají se kompromisy. Původní vnitřní uspořádání vzalo dávno za své, avšak věřím, že vzájemným dialogem obě strany dosáhnou uspokojivého konsensu, jehož výsledkem bude dostatečně prostorná a moderní knihovna, která bude připravena pokrýt všechny potřeby nejen uživatelů a knihovníků, ale také potenciálních partnerů a návštěvníků.

Asi by bylo dobré ve výčtu shrnout, co bude knihovna v rozšířených prostorách nabízet. Nová přístavba, která je koncipována jako kompaktní a otevřený prostor, obsahuje dětské oddělení, centrální pult, čítárnu propojenou s malou kavárnou, přednáškový sál pro 80 lidí, sklad knihovního fondu. V přízemí stávající budovy se pak nacházejí fondy pro dospělé čtenáře a místo pro teenagery a dospívající mládež. V patře je umístěna klidová studovna a další fondy pro dospělé čtenáře. Zbytek tvoří provozní zázemí, kanceláře. Celá budova je přístupná bez bariér, bude přistaven výtah. Pokud bych měl vyčíslit podlahovou plochu přístavby, tak její výměra činí 470 m2. Celková podlahová plocha určená pro uživatele se tak rozroste ze současných 345 m2 na 592 m2. V celkovém součtu bude mít knihovna oproti původním 385 m2 celých 855 m2. A přestože tato čísla nedosahují doporučeného standardu, bude to více než dvojnásobek současné plochy.

Otázka, která je nasnadě, zní: Kdy se stane vize hmatatelnou realitou? Zde musíme věřit politikům, kteří opakovaně proklamují, že v případě, že půjde vše podle harmonogramu a bez problémů, by se s výstavbou a rekonstrukcí mělo začít na podzim roku 2018. Avšak realita může zamíchat kartami natolik, že se až člověk bojí pomyslit. Nicméně knihovníci jsou naplněni vírou a optimismem, že se knihovně dostane všeho shora zmiňovaného. Co jiného jim zbývá? Dát se na modlení?

Poznámka redakce: Aktuální stav příprav lze sledovat v sekci Knir roste na webu rožnovské knihovny.

Obrazový doprovod pochází z archivu Městské knihovny Rožnov pod Radhoštěm.

Nové prostory pobočky Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích na sídlišti Vltava

Stěhování po dvaceti letech

Novoroční dárek si pro své čtenáře a návštěvníky přichystala Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích, která 6. ledna 2017 otevřela v přízemí kulturního domu svou pobočku na sídlišti Vltava. Původní prostor pobočky sloužil čtenářům téměř dvacet let a nacházel se na kraji budějovického sídliště v nevyhovujících prostorách. Současnou pobočku se podařilo umístit v přízemí kulturního domu, který je v centru sídliště a kam je snadný bezbariérový přístup. Rekonstrukci bývalé restaurace financovalo město České Budějovice, které je i majitelem objektu. Knihovna ze svého rozpočtu uhradila půl miliónu korun za stěhování fondu a vnitřní vybavení knihovny.

Interiér svěřte do rukou odborníků

Stavební úpravy zajišťoval investor, který vyšel vstříc požadavkům knihovny na jejich dispoziční řešení. Bourání a stavění, které trvalo asi půl roku, bylo minulostí a nadešel čas zařízení obdélníkového prostor velikosti 14 m × 12 m. Naše představa o tom, co má prostor splňovat i jaké má plnit funkce, byla celkem jasná. Chtěli jsme zajímavé prostředí s moderním vybavením, zázemím pro dětské čtenáře a také odpočinkovou zónu pro prohlížení knih a časopisů. Při takovém zadání však bylo jasné, že bez odborníka na interiéry či architekturu se neobejdeme. Jako velmi šťastnou volbou se ukázala spolupráce se studentkou a dnes již vystudovanou architektkou Ing. arch. Kristýnou Svobodovou. Ta navrhla vzhled regálů, doporučila vhodný a vkusný nábytek. Dbala na barevnost prostoru, výběr tapety a polštářů pro dětský koutek a v neposlední řadě obstarala i nápisy na zdi knihovny. „Rozestavění regálů, jejich výška, vzájemné uspořádání dalšího nábytku, barevnost, to vše jsou věci, které tvoří celek a ovlivňují se navzájem. Bez odborné pomoci bychom nikdy nedosáhli takového výsledku, který si všichni návštěvníci knihovny pochvalují,“ vypočítává náměstkyně ředitele PhDr. Zuzana Hájková. Velmi dobrá byla i spolupráce s firmou Ceiba s.r.o., která pro pobočku vyrobila regály na míru.

Žluté gauče pro pohodlné čtení
Žluté gauče pro pohodlné čtení

Barevné a různě vysoké regály
Barevné a různě vysoké regály

Jednoduché oživení bílých sloupů nápisy
Jednoduché oživení bílých sloupů nápisy

Promítací plátno vždy po ruce
Promítací plátno vždy po ruce

Tapeta v dětském koutku vkusně oživila celý prostor
Tapeta v dětském koutku vkusně oživila celý prostor

Nebojte se vyřazovat, prázdnější regály lákají

Stěhování bylo samozřejmě příležitostí k vyřazování velkého množství knih. Zeštíhlení fondu se ukázalo jako praktické také kvůli nutnosti polepit všechny knihy speciálními etiketami. V rámci rekonstrukce byla totiž zavedena moderní identifikace knih prostřednictvím technologie RFID. Do nového prostoru byly instalovány RFID brány i self-check. Pro bezkontaktní rozpoznání knih se musely etikety nalepit na cca 16 000 dokumentů. Méně knih v regálech paradoxně ocenili i návštěvníci knihovny, kteří si začali pochvalovat jejich přehlednost. Takže vyřazování se vyplatilo hned třikrát.

Služby pobočky ročně využilo přes 11 000 návštěvníků, kteří si vypůjčili kolem 26 000 knih, časopisů, her a audioknih. Už první týdny a měsíce provozu nově přestěhované pobočky ukázaly, že volba místa byla správná. Do knihovny si díky tomu našlo cestu velké množství nových čtenářů, kteří nešetří chválou. A lze předpokládat, že návštěvnost bude stoupat.

Na pobočce Vltava zaregistrovali tisící čtenářku
Na pobočce Vltava zaregistrovali tisící čtenářku

Fotografie pocházejí z archivu Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích.

Ocenění

Litomyšlská knihovna získala certifikát Místo přátelské rodině

Městská knihovna Litomyšl při výchově dětí literaturou dlouhodobě spolupracuje nejen se školami, ale i rodinami. Podporujeme čtenářskou gramotnost dětí a podílíme se na jejich všeobecném vzdělávání. Pro děti pořádáme exkurze do knihovny, literární, výtvarné a vědomostní soutěže, pořady zaměřené na spisovatele a literární žánry a také besedy s autory a ilustrátory dětských knih. Třetím rokem probíhá i Univerzita pro prarodiče a vnoučata, založená na společně tráveném čase prarodičů s vnoučaty. Nejen pro školy, ale i pro litomyšlskou veřejnost – tedy i pro rodiny – již téměř dvacet let pořádáme Velikonoce a Vánoce v knihovně, po sedmnácté jsme pro děti uspořádali Noc s Andersenem a po desáté Den pro dětskou knihu. (K oběma posledně zmiňovaným celostátním akcím jsme se mimochodem připojili od samého začátku.)

Mezi akcemi nechybí ani pasování prvňáčků na čtenáře

Mezi akcemi nechybí ani pasování prvňáčků na čtenáře
Mezi akcemi nechybí ani pasování prvňáčků na čtenáře
Snažíme se o to, aby se v knihovně dobře cítili nejen malí čtenáři, ale i jejich rodiče, kteří přicházejí společně s nimi. Proto už řadu let v oddělení pro dospělé nabízíme dětem k zabavení nejrůznější hračky, knížky a hračky máme i v čítárně, kde si rodiče vybírají zvukové knihy nebo vyřizují neodkladnou elektronickou poštu. V loňském roce jsme knihovnu vybavili i přebalovacím pultem. Letos jsme dosáhli toho, že nás město Litomyšl ocenilo certifikátem Místo přátelské rodině, což nás samozřejmě velmi potěšilo. Věříme, že u nás rodiče s dětmi tráví příjemný čas, a to nejen při výběru knížek.

Certifikát Místo přátelské rodině udílí město Litomyšl těm organizacím, které prošly kladným hodnocením poroty složené ze zástupců města, Komise pro rodinu, mládež a komunitní plánování, Informačního centra Litomyšl, Rodinného centra Litomyšl a žáků Základní školy Zámecká v Litomyšli. Certifikát se předává na velké veřejné akci pořádané městem. Dosud to bylo vždy spojeno s jarmarkem, který se koná na konci června. Letošními držiteli jsou kromě knihovny i Informační centrum LitomyšlChocco Caffe.

Fotografie pocházejí z archivu Městské knihovny Litomyšl.

Anketa dětských čtenářů Suk – čteme všichni 2016

Autor: 

Číslo: 

Rubrika: 

Klíčová slova: 

Odborná sekce: 

Čteme opravdu všichni? To by se asi neodvážil tvrdit ani největší optimista. Nicméně jednou za rok pořádá Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského (NPMK) ve spolupráci s Klubem dětských knihoven SKIP celostátní anketu dětských čtenářů, kde hlasují pro svou oblíbenou knihu děti, které opravdu čtou.

Ve středu 12. dubna 2017 proběhlo v Památníku národního písemnictví na Strahově za přítomnosti spisovatelů, ilustrátorů a zástupců dětských čtenářů z celé republiky vyhlášení výsledků již 24. ročníku celostátní soutěže Suk – čteme všichni, ankety o nejoblíbenější knihu pro děti a mládež vydanou v roce 2016. Na závěr se uskutečnila velká autogramiáda oceněných tvůrců českých knih pro děti.

Cílem celé akce je upozornit pedagogickou i ostatní veřejnost na nové tituly v oblasti literatury pro děti a mládež. Anketa je pojmenována po Františku Václavu Sukovi, předním pedagogovi a zakladateli Sukovy studijní knihovny literatury pro mládež.

V rámci akce Suk – čteme všichni jsou udělovány následující ceny:

  • cena dětí;
  • cena knihovníků;
  • cena učitelů za přínos k rozvoji dětského čtenářství;
  • cena Noci s Andersenem.

První dvě ceny jsou anketní a hodnotí knihy pro děti a mládež českých i zahraničních autorů vydané v České republice v uplynulém roce. Cena dětí a knihovníků se uděluje vždy třem titulům s nejvyšším počtem získaných hlasů.

Cena učitelů za přínos k rozvoji dětského čtenářství je udělována na základě rozhodnutí poroty složené z učitelů českého jazyka a je udělována maximálně pěti českým novinkám bez určení pořadí. Tuto cenu může získat pouze kniha českého autora, která vyšla v příslušném kalendářním roce v prvním vydání. Základními kritérii pro hodnocení poroty jsou literární kvalita textu a využitelnost při vyučování, případně při mimoškolních aktivitách.

O ceně Noci s Andersenem rozhodují hlasováním děti, které nocují v knihovnách po celé republice.

V letošním roce se do ankety zapojilo téměř dva tisíce mladých čtenářů, z nichž asi 10 % hlasovalo prostřednictvím webového formuláře, ostatní poctivě vyplnili tištěný hlasovací lístek. Na realizaci ankety se podílejí knihovnice dětských oddělení veřejných knihoven z mnoha měst i malých obcí. Především jejich zásluhou se prozatím daří udržet poměrně vysoký počet hlasujících dětí.

Po vyhodnocení ankety z došlých lístků vylosujeme 50 dětí, které vyhrají pěknou knihu. Pět dětí, které zodpoví doplňující otázku, získá po třech knížkách. Letošní nepovinná otázka zněla: „Kde nejraději čtu a proč?“ Odpovědi dětí bývají spontánní a leckdy překvapivé. Z těch letošních mne zaujaly následující:

  • „Nejraději čtu v posteli, ale občas u toho usnu.“
  • „V knihovně, protože je tam klid, a když se mi knížka nelíbí, můžu si půjčit jinou.“
  • „V knihovně, protože máme hodnou paní knihovnici.“
  • „V posteli protože je pohodlná, a když nějakou knížku přečtu, tak se mi o ní většinou zdá.“
  • „Ve škole při hodině, protože miluju riziko, že mě může paní učitelka nachytat.“

Výsledky za rok 2016

Cena dětí

  1. Joanne K. Rowlingová, Jack Thorne, John Tiffany: Harry Potter a prokleté dítě / přeložil Petr Eliáš (Albatros)
  2. Jeff Kinney: Deník malého poseroutky 10: Staré dobré časy / přeložila Veronika Volhejnová (CooBoo)
  3. Ivana Peroutková: Anička na řece / ilustrovala Eva Mastníková (Albatros)

Cena knihovníků Klubu dětských knihoven SKIP

  1. Ivona Březinová: Řvi potichu, brácho / ilustroval Tomáš Kučerovský (Albatros/Pasparta)
  2. Renáta Fučíková: Shakespeare / ilustrovala Renáta Fučíková (Vyšehrad)
  3. Zuzana Pospíšilová: Knihovnické pohádky / ilustroval Michal Sušina (Grada Publishing – Bambook)

Cena učitelů za přínos k rozvoji dětského čtenářství

  • Ivona Březinová: Řvi potichu, brácho / ilustroval Tomáš Kučerovský (Albatros/Pasparta)
  • Jiří Černý: Obrázky z moderních československých dějin / ilustroval Lukáš Fibrich (Knižní klub)
  • Renáta Fučíková: Shakespeare / ilustrovala Renáta Fučíková (Vyšehrad)
  • Martin Vopěnka: O duši a dívce / ilustrovala Iku Dekune (Mladá fronta)

Cena Noci s Andersenem

  • Ljuba Štíplová, Jiří Poborák, Jaroslav Němeček: Čtyřlístek a záhadná karta (Čtyřlístek)

Z vyhlášení výsledků anekty

Z vyhlášení výsledků anekty

Z vyhlášení výsledků anekty

Z vyhlášení výsledků anekty
Z vyhlášení výsledků

Do jisté míry mne překvapilo vítězství knihy Harry Potter a prokleté dítě, protože se nejedná o klasický text, ale o divadelní hru. Pro mne z toho vyplývá, že pro děti je důležitý příběh, a tak čtenáři Harryho Pottera prostě chtěli vědět, jak to bylo dál.

Shoda učitelů a knihovníků v některých titulech je obrazem toho, že prakticky každý rok se objeví několik knih, které zaujmou buď aktuálním tématem, nebo originálním zpracováním. Kromě toho se ukazuje, že alespoň část učitelů sleduje současnou literaturu pro děti a mládeže a spolupracuje s místní knihovnou.

Děkuji všem, kdo se zapojili do hodnocení knižní produkce pro děti v roce 2016, a věřím, že příští rok se sejde minimálně stejný počet hlasů pro knihy vydané v roce letošním.

Hlasovací lístky pro anketu Suk – čteme všichni 2017, tedy již 25. ročník ankety, budou vystaveny na webu naší knihovny v prosinci 2017. Svými hlasy mohou děti doporučit svým vrstevníkům knihy, které se jim líbily.

Fotografie © Petr Šolar.

Osobnosti

Vyznání krnovských knihovníků – vzpomínka na Petra Cestra

V neděli 22. října 2017 odešel Mgr. Petr Cestr.

Dovolte nám, abychom pronesli pár vět o člověku, který se nesmazatelně zapsal do kulturního života města Krnova, kde působil jako ředitel Městské knihovny. Tuto funkci vykonával celé čtvrtstoletí. V roce 1992 přebíral knihovnu od tehdejší ředitelky Marie Deuserové. S vervou sobě vlastní se pustil do práce a postupnými krůčky přebudoval knihovnu v moderní kulturní instituci. Pod jeho vedením prošla knihovna dobrými i zlými časy. Na jeho bedrech ležel úkol přivést knihovnu do nového tisíciletí tak, aby splňovala veškeré požadavky měnící se a vyvíjející společnosti. Městská knihovna Krnov se tak stala jednou z prvních v republice, ve které došlo k zavedení automatizace služeb, a to byl jen začátek, první vlaštovka, která zvěstovala příchod nového milénia. Nové století a společensko-technické změny vyžadovaly moderní spektrum služeb, které ovšem nemohly být prezentovány v zastaralých prostorách a i z tohoto důvodu došlo v roce 2003 k obrovskému milníku v historii krnovského knihovnictví.

Pod taktovkou pana ředitele prošla budova, kterou tak rád nazýval domem či spíše domovem nad řekou, kompletní rekonstrukcí. Zrekonstruované prostory tak otevřely bránu novým možnostem knihovny. Postupná systematická práce, nová nabídka služeb a spokojenost čtenářů vyústily v mnohá uznání. To nejcennější bylo získáno relativně nedávno, kdy Městská knihovna Krnov vystoupala na pomyslný vrchol, získala cenu Knihovnická K2 v kategorii Knihovna Moravskoslezského kraje jako nejlepší knihovna roku 2015. O profesních kvalitách, které Petr Cestr dokazoval při svém působení v roli ředitele Městské knihovny, svědčí také ocenění, které letos převzal z rukou vedení našeho města. Je jím cena za celoživotní přínos v kultuře města Krnov, za rozvoj Městské knihovny Krnov a za šíření duchovních, kulturních a osvětových hodnot.

Petr Cestr byl člověkem, který miloval svou práci. Činila mu potěšení a rád zdolával výzvy, které vyvstávaly na jeho pětadvacetileté cestě v roli ředitele. Byl člověkem moudrým, sečtělým, byl milovníkem knih, dobrých příběhů, znalec umění a poezie. Především však měl velmi rád lidi, dokázal je nejen vést, ale také je vyslechnout a uvážlivě poradit.

Všechny tyto kvality se v jeho práci odrážely. Zanechal zde nesmazatelnou stopu. Právě proto se knihovna stala nenahraditelnou institucí, která je pro několik generací Krnovanů oblíbenou a podnětnou oázou klidu v centru města, místem setkávání, místem vědění a místem, kde se každý bez rozdílu může cítit jako doma. Za nás, kolegy z Městské knihovny Krnov, bychom rádi řekli jen jedno. Pane řediteli, děkujeme Vám. Děkujeme Vám za vše.

Mgr. Petr Cestr (zdroj: Městská knihovna Krnov)
Mgr. Petr Cestr (zdroj: Městská knihovna Krnov)

Rozhovor

PhDr. Martin Kocanda o svých plánech v roli generálního ředitele Národní knihovny ČR

PhDr. Martin Kocanda je od června 2017 generálním ředitelem Národní knihovny ČR. V následujícím rozhovoru nastiňuje mj. některé ze svých plánů v této funkci.

Ve funkci generálního ředitele Národní knihovny ČR jste již přes čtvrt roku. Nejprve bych se Vás proto chtěla zeptat, na které oblasti se nyní zaměřujete? Inspirovalo Vás například Prohlášení k situaci v Národní knihovně ČR, které společně vydaly Ústřední knihovnická rada, SKIP a Sdružení knihoven ČR? Je v něm zdůrazněno, že revitalizace Klementina a odměňování pracovníků nejsou jediné podstatné problémy NK ČR.

Určitě! Jsem rád za každý podnět k fungování Národní knihovny. Nakonec se třemi signatáři onoho prohlášení jsem se sešel, abych s nimi probral, kde vidí nejpalčivější problémy Národní knihovny. Samozřejmě není možné budoucnost NK zredukovat na dokončení revitalizace a zvýšení platů. To jsou sice důležité věci, ale to podstatné souvisí také s činnostmi, která Národní knihovna vykonává.

PhDr. Martin Kocanda (foto: Linda Jansová, Národní knihovna ČR)
PhDr. Martin Kocanda (foto: Linda Jansová, Národní knihovna ČR)

NK ČR a řada dalších knihoven digitalizují své knihovní fondy. Poslední novela autorského zákona 121/2000 Sb. otevírá možnost zpřístupnit díla nedostupná na trhu veřejnosti. Podmínku ale je, aby NK ČR provozovala seznam těchto děl. Můžete upřesnit, kdy jej NK ČR uvede do provozu?

V současné době probíhá finalizace návrhu na zpřístupnění děl nedostupných na trhu a věřím, že se blížíme do finále.

NK ČR v minulosti deklarovala, že bude ukládat a zpřístupňovat veřejnosti digitální dokumenty jiných knihoven. Zatím ale nemá k dispozici potřebnou infrastrukturu. Kdy bude NK ČR tyto služby poskytovat?

Upřímně řečeno nejde jen o infrastrukturu, ale také záležitost autorsko-právní. Mohu říci, že s kolegy v NK na této věci velmi intenzivně pracujeme a brzy budu moci představit konkrétnější časovou představu.

Stále větší část vydavatelské produkce vychází v digitální podobě. Máte představu, kdy NK ČR začne digitální dokumenty systematicky shromažďovat, uchovávat a zpřístupňovat? Předpokládám, že by to mělo nastat co nejdříve, neboť jinak zcela jistě hrozí nevratné ztráty kulturního dědictví.

Samozřejmě! Správně rozdělujete celý proces do tří etap, kdy ale až třetí etapa – tedy zpřístupňování – dotáhne celý proces ke svému smyslu. Je ale jasné, že se systematickým shromažďováním a uchováváním nelze čekat až na vyjasnění podmínek zpřístupňování. Ale i pro tuto otázku platí, co jsem odpověděl před chvílí.

Dlouhodobým problémem NK ČR je omezené financování ze strany zřizovatele, tj. MK ČR. Nyní se připravuje rozpočet na rok 2018. Zaznamenal jste při vyjednávání s MK ČR, že se situace zlepšuje?

Jsem rozhodně optimista. Neočekával jsem, že by bylo možné změnit situaci ze dne na den, ale již v tuto chvíli mohu vidět posun ve výsledcích vyjednávání se zřizovatelem. Nechci předbíhat, ale věřím, že v týdnech, které zbývají do konce tohoto roku, budu schopen představit pozitivní změny v rozpočtu pro rok 2018.

Jak hodnotíte komunikaci NK ČR navenek? Mám na mysli jak komunikaci s individuálními uživateli přímo poskytovaných knihovnicko-informačních služeb, tak s institucemi (například dalšími knihovnami), ale i s širokou veřejností. Uvažujete v tomto směru o nějakých změnách?

Domnívám se, že nový způsob komunikace je naprosto zásadní věcí. Začal bych už ale novým způsobem komunikace uvnitř knihovny. Nastartoval jsem nový způsob komunikace se zaměstnanci Národní knihovny, kterým nabízím se cca jednou za tři měsíce zúčastnit tzv. shromáždění zaměstnanců, kde nejen prezentuji důležité informace ve vztahu k zaměstnancům napřímo, ale také tam nabízím příležitost každému pokládat otázky, které ho zajímají. A to nejen na otevřeném fóru, ale také prostřednictví anonymních písemných dotazů.

Druhou oblastí je komunikace vedení Národní knihovny s knihovnickou veřejností. Považuji za naprosto přirozené, že povinností generálního ředitele NK je pravidelné setkávání se s představiteli ostatních knihoven. Jak jinak může Národní knihovna plnit svou roli, která je jí dána zákonem v knihovním systému České republiky?

Komunikaci se širokou veřejností se pak chci věnovat v nově připravované koncepci rozvoje Národní knihovny ČR.

Měla by NK ČR podle Vás nadále sídlit v Klementinu, nebo by měly být podniknuty kroky vedoucí k výstavbě nové budovy?

Otázka dle mého názoru nestojí, zda Klementinum či nová budova. Domnívám se, že Národní knihovna by v budoucnu měla Klementinum využívat pro práci s historickými fondy, jako reprezentační a výstavní místnosti a případně zbylé prostory sdílet s jinými kulturními institucemi. Naproti tomu moderní fondy si jednoznačně zaslouží novou budovu. Dokonce si dovolím tvrdit, že pokud se nevrátíme k původnímu modelu nová budova + Klementinum, nebudeme do budoucna schopni plnit úkoly, které jsou od nás oprávněně očekávány. Jinými slovy si nedovedu představit, že bychom se měli smířit s permanentním převážením svazků mezi Hostivaří a Klementinem. Tento způsob objednávání a realizace výpůjček je prostě nedůstojný pro kteroukoliv národní knihovnu ve 21. století.

Chystáte se získávat náměty k činnosti NK ČR i z jiných velkých českých i zahraničních knihoven?

Rozhodně! Jak z českých, tak zahraničních. Česká republika je světovou knihovní velmocí a není žádnou ostudou pro Národní knihovnu inspirovat se u jiných knihoven v ČR. Faktem však je, že úkoly a postavení Národní knihovny ČR jsou v mnoha ohledech jiné, než je tomu u jiných knihoven. Národní knihovna ČR není jen „taková trochu větší knihovna“. Proto je zapotřebí hledat zdroje inspirace i u zahraničních knihoven, které plní v jejich systému obdobné role jako u nás Národní knihovna.

Teď z jiného soudku. Do kterých knihoven jste chodil v dětství a v průběhu studií? Kterou z nich jste měl nejraději a proč?

Od dětství jsem knihovny miloval. Ten příjemný pocit, který jsem vnímal při každém vstupu do knihovny, jsem nikdy nezapomněl. Pokud bych měl začít chronologicky – tak má kariéra čtenáře začala v Městské (tehdy lidové) knihovně v Třinci, následovala Městská knihovna v Kraslicích a Okresní knihovna v Sokolově. Svá studia jsem zahájil v Olomouci, takže tam mé kroky často vedly do tehdejší státní vědecké knihovny, případně univerzitní knihovny. Přiznávám ale, že zoufalé shánění studijní literatury bylo poněkud jiným zážitkem než téměř slastné procházení svazků ve volném výběru v kraslické knihovně. A vzhledem k tomu, že v současné době žiji v Pardubicích, nemohu zapomenout na Krajskou knihovnu v Pardubicích ani na místní univerzitní knihovnu. Příjemným překvapením pro mě bylo poznat v paní ředitelce krajské knihovny svou bývalou studentku z doby, kdy jsem působil jako učitel na pardubické filozofické fakultě.

Měl jste – nemyslím od doby nástupu do Národní knihovny ČR, ale obecně – příležitost navštívit některou zahraniční knihovnu? A pokud ano, kterou?

V době svého působení jako vysokoškolského učitele jsem měl možnost navštívit několik zahraničních univerzitních knihoven – např. v Polsku či Německu. Ale přiznám se, že mě tehdy nenapadlo na ně nahlížet jako na možný zdroj inspirace. Je to někdy v životě tak, že netušíte, kam Vás budoucnost zavede.

Jak by podle Vás měla NK ČR vypadat za deset let? V čem by se měla lišit od té dnešní?

Věřím, že za deset let budeme jako zaměstnanci i jako čtenáři chodit do krásné moderní budovy Národní knihovny. Objednáte si konkrétní svazek a doba, kdy bude pro Vás připraven, bude rovna času, který strávíte nad kávou ve stylové kavárně. Jako čtenáři tam paradoxně budete chodit méně často než dnes, protože k našim fondům v digitální podobě se dostanete zdarma prostřednictvím jakékoliv veřejné knihovny, případně za drobný poplatek z domova. Ale o to více oceníte Národní knihovnu jako místo setkávání na odborné i občanské úrovni. A na chodbách budete potkávat spokojené a slušně zaplacené zaměstnance.

Můžete už nyní odhadnout, jestli budete mít v oblasti knihovnictví příležitost využít své znalosti a zkušenosti z oblasti vzdělávání?

Jsem si naprosto jistý, že ve své stávající pozici mám mnoho příležitostí, jak využít své zkušenosti z nedávné doby, kdy jsem se věnoval mj. i problematice celoživotního vzdělávání. Jedním z mých plánů je ve spolupráci Knihovnického institutu a personálního oddělení NK ČR připravit plán celoživotního vzdělávání vztažený ke každé jednotlivé pracovní pozici v Národní knihovně. Chtěl bych, aby každý náš zaměstnanec měl před sebou konkrétní vzdělávací cestu zahrnující jak vstupní, tak i průběžné vzdělávání. Část vzdělávání bude pevně daná a část bude postavena na jakémsi povinně volitelném systému. Myslím, že ke knihovnické profesi patří právo i povinnost dalšího vzdělávání. A mimochodem je v mnoha výzkumech prokázáno, že kontinuální celoživotní vzdělávání je jedním z nejefektivnějších faktorů snižujících pravděpodobnost vzniku syndromu vyhoření.

Statistiky říkají, že knihovnictví zůstává vysoce feminizovaným oborem. Je to podle Vás dobře, nebo špatně?

Víte, nejde jen o knihovnictví. Je to něco, s čím se setkáváme i v mnoha dalších humanitních a společenskovědních oborech. Obecně si myslím, že různorodost je v každém oboru prospěšnější. Nejde o to, zda lépe pracují muži nebo ženy, ale pro pracovní atmosféru je dobře, pokud se může ženský a mužský prvek doplňovat.

V červenci 2017 jste se stal individuálním členem SKIP, což nás samozřejmě těší a vážíme si toho. Co od členství očekáváte? Jinými slovy – co by podle Vás profesní organizace typu SKIP měla svým členům poskytovat či přinášet?

Nad členstvím ve SKIPu jsem ani chvíli neváhal. Vnímám ho totiž jako skvělou platformu pro výměnu zkušeností a názorů. Domnívám se, že SKIP úžasně plní vzdělávací i koordinační roli. Zároveň je pro státní i nestátní orgány partnerem, který může efektivně hájit zájmy svých členů.

Vzdělávání

E-learningový kurz Knihovnické minimum

Dne 11. září 2017 zpřístupnila Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě již 15. běh e-learningového kurzu Knihovnické minimum. Poprvé byl kurz otevřen v dubnu roku 2010 a stále se těší oblibě. Kurz je přístupný na webu kurzy.knihovna.cz, který je součástí portálu Knihovna.cz.

Pro koho je kurz určen

Knihovnické minimum je kurz sestavený pro pracovníky knihoven, kteří nemají odborné knihovnické vzdělání a chtějí si ho tímto způsobem doplnit. Užitečný může být také pro uchazeče o práci v knihovně. Těm pomůže získat povědomí o jednotlivých knihovnických činnostech a základní orientaci v knihovnické problematice. V neposlední řadě je možné využít kurz jako inovativní.

Před samotným zahájením každého běhu je rozesílána nabídka prostřednictvím elektronické konference Knihovna. Díky tomu jsou v kurzu zastoupeni zájemci z celé České republiky. Nejde jen o pracovníky malých knihoven; často se zapojí také zaměstnanci knihoven krajských. Zájem mnohdy převyšuje kapacitu kurzu. Těm, na které se nedostane, je automaticky nabídnuta možnost účastnit se dalšího běhu (a jsou v něm upřednostněni).

Pro přístup do kurzu je důležité vytvořit si elektronický účet na webu kurzy.knihovna.cz. Správce Knihovnického minima poté účet přiřadí do seznamu účastníků, a tím se kurz pro zájemce stává přístupným kdykoliv po celou dobu jeho trvání.

Rozsah, obsah, struktura kurzu

Na úvodní stránce kurzu nalezne účastník základní informace o tom, jak má postupovat při studiu, časový harmonogram e-learningu nebo třeba diskusní fórum, na které může přispět svým dotazem či podnětem ke studiu. V základním přehledu má k dispozici také vstupní test. Ten je dobrovolný a jeho výsledek dá každému účastníkovi odpověď na to, jaké jsou jeho znalosti oboru a zda bude pro něj přínosné kurz absolvovat. V případě 100% úspěchu je totiž pravděpodobné, že danou problematiku ovládá.

Úvodní stránka e-learningového kurzu; v levé svislé liště se zobrazují témata (moduly), které jsou v danou dobu pro účastníky přístupné
Úvodní stránka e-learningového kurzu; v levé svislé liště se zobrazují témata (moduly), které jsou v danou dobu pro účastníky přístupné

Časová dotace celého kurzu je stanovena na 84 hodin. Jde v podstatě o dobu, za kterou by měl být každý účastník schopen prostudovat si materiály, které má prostřednictvím kurzu k dispozici.

Celý kurz je složen z deseti studijních modulů. Každý z nich se zabývá určitou knihovnickou činností (moduly Akvizice knihovního fondu, Stavění a ochrana knihovního fondu, Jmenná katalogizace, Věcná katalogizace, Statistické výkaznictví), oblastí služeb (moduly Výpůjční služby, Referenční a informační služby, Elektronické informační zdroje) nebo třeba otázkou legislativy, knihovnických organizací, ocenění apod. (moduly Právní rámec knihovnických činností a Praktické informace). U každého modulu je uveden jeho tutor, na něhož se mohou účastníci v případě potřeby obrátit.

Jednotlivé moduly jsou zpřístupňovány ve čtrnáctidenních intervalech (podle harmonogramu). Základem každého modulu jsou elektronické přednášky. Jejich doplněním je pak studijní opora ve formátu PDF, která je totožná s obsahem přednášek a účastníci mají možnost si ji vytisknout. Každý modul obsahuje test, který je přístupný vždy čtyři týdny od spuštění. V tomto období musejí studenti test absolvovat. V případě modulů Referenční a informační služby a Elektronické informační zdroje pak vypracují úkol, který se týká tvorby bibliografických citací a zpracování rešerše na zadaná témata. Rovněž úkoly je třeba splnit do čtyř týdnů od jejich zpřístupnění. Úspěšnost každého testu či úkolu je podmíněna minimálně 60% správností. Při splnění této podmínky se účastník stává úspěšným absolventem kurzu a je mu vystaveno osvědčení. To slouží jako doklad pro zaměstnavatele účastníka, že si kurzem doplnil své vzdělání a rovněž pro evidenci vzdělávání za kalendářní rok, kterou si mnohé knihovny u svých zaměstnanců vedou (připomeňme, že počet hodin odborného vzdělávání ročně stanovuje Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb).

Část jedné z přednášek modulu Jmenná katalogizace
Část jedné z přednášek modulu Jmenná katalogizace

Důležité termíny kurzu může účastník sledovat pomocí kalendáře událostí
Důležité termíny kurzu může účastník sledovat pomocí kalendáře událostí

Vzor osvědčení o absolvování kurzu
Vzor osvědčení o absolvování kurzu

Knihovnické minimum a čísla

V úvodu článku bylo řečeno, že v září 2017 byl zpřístupněn již 15. běh kurzu. Za tu dobu se ho zúčastnilo celkem 720 kurzistů, z toho 584 jich úspěšně studium ukončilo (viz graf 1). Některých běhů se zúčastnilo i přes sto kurzistů. V současné době je stanovena kapacita na 30 účastníků na jeden kurz a dává tak tutorům více prostoru pro komunikaci s účastníky.

Graf 1: Počet účastníků a absolventů v jednotlivých bězích kurzu
Graf 1: Počet účastníků a absolventů v jednotlivých bězích kurzu

Součástí každého modulu je také evaluační dotazník, ve kterém mohou účastníci hodnotit např. náročnost konkrétního modulu a také samotného testu či úkolu, formu a obsah studijních textů z hlediska srozumitelnosti, čtivosti a také jejich přínos. Posoudit mohou rovněž časové rozvržení celého kurzu, zda v jeho průběhu došlo k organizačním nedostatkům či jaká byla kvalita komunikace s jednotlivými tutory. V dotaznících je také prostor pro vlastní postřehy, náměty a připomínky. Vyplnění dotazníků je dobrovolné, ve většině případů odpovídá maximálně čtvrtina z celkového počtu kurzistů. Získané odpovědi jsou poté zpracovány a pomáhají k vylepšení celého kurzu po stránce obsahové i organizační.

Závěrem je nutno dodat, že nás těší trvající zájem o e-learningový kurz Knihovnické minimum. I díky němu můžeme přispět k naplňování Koncepce celoživotního vzdělávání knihovníků. Právě celoživotní vzdělávání je v dnešní době velmi aktuálním tématem v oblasti rozvoje a práce knihoven.

Autorkou obrazového doprovodu je Petra Ševčíková z Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě. Snímky obrazovky pocházejí ze serveru kurzy.knihovna.cz.

Celostátní akce

Týden knihoven 2017 v Litomyšli

Letošní celostátní akce Týden knihoven pořádaná SKIP se nesla ve znamení motta „Čteme s mámou, čteme s tátou, čteme s knihovnou“. Program litomyšlské knihovny byl pestrý, bohužel ne všechny připravené akce se setkaly s patřičnou odezvou.

Registraci za snížený poplatek 25 a 55 Kč využilo v dospělém oddělení 46 a v oddělení pro děti 33 osob. Je potěšitelné, že se jednalo především o studenty středních škol ve městě.

V pondělí se do VŘSČ neboli Velkého říjnového společného čtení zapojilo 126 osob, žáků a studentů základních a středních škol z Litomyšle i okolí, tedy o deset méně než vloni. Mladší děti četly z knížek Pohádkový dědeček Eduarda Petišky a Strašidýlko z aktovky Lenky Rožnovské. Studenti Střední zemědělské a technické školy četli z děl Johna Steinbecka, Michala Viewegha, Franze Kafky, Jiřího Žáčka, Jana Otčenáška a Petra Šabacha, jejich kolegové ze Střední pedagogické školy sáhli jak po knížkách pro děti (Broučci, Harry Potter nebo Cesta kolem světa za 80 dní), tak pro dospělé (Mapa Anny, Škoda lásky nebo Lord Mord).

Nonstop čtení, které tradičně zahajuje pan starosta
Nonstop čtení, které tradičně zahajuje pan starosta

Zkrátka nepřišli ani obyvatelé Domu s pečovatelskou službou a klienti denního stacionáře Ruka pro život, o.p.s., kam kolegyně zajela s dávkou nových knih.

Pondělní podvečer patřil redaktorovi Vlastivědných listů Pardubického kraje Janu Řeháčkovi, který přijel představit svou knihu Od Pardubic k českomoravskému pomezí. Účastníkům besedy také rozdal jednotlivá čísla zmíněného regionálního časopisu.

V úterý dopoledne jsme v knihovně uvítali spisovatelku Michaelu Fišarovou a herce Miroslava Reila. Besedu a scénické čtení z knížek Náš dvůr má tajemství a Nikolina cesta navštívilo celkem 115 dětí a snad všechny včetně paní učitelek odcházely nadšené z toho, co zažily. Pokud M. Fišarovou ještě neznáte, vřele vám ji doporučujeme.

Spisovatelka Michaela Fišarová
Spisovatelka Michaela Fišarová

Odpoledne přijel wikipedista Vojtěch Veselý, aby seniorům přiblížil, jak mohou přispívat do této unikátní internetové encyklopedie a obohacovat její obsah. Škoda jen, že zájem z jejich strany byl minimální.

Středeční dopoledne je už dlouhá léta vyhrazeno průvodu knihovnic, učitelek a dětí z prvního stupně základní školy v maskách. Obávali jsme se deště a zimy, ale knihovnický pánbíček nad námi držel svou ochrannou ruku a průvod dodržel obvyklou trasu po Smetanově náměstí. Cestou rozveselil a pobavil kolemjdoucí i prodavače ze zdejších obchodů.

Průvod masek včetně tří kouzelných prasátek
Průvod masek včetně tří kouzelných prasátek

V průvodu nechyběly ani princezny
V průvodu nechyběly ani princezny

Zúčastnily se i knihovnice
Zúčastnily se i knihovnice

Po průvodu ještě následovalo divadelní představení inspirované knihou Kronika města Kocourkova, které sehráli žáci dramatického oboru místní základní umělecké školy pod vedením Jany Paulové, a Knihohrátky v naší knihovně.

Na čtvrtek byla naplánována vypravěčská soutěž, ale témata Co četl táta, co četla máma a Rychlým šípům na stopě bohužel nepřilákala žádné soutěžící. Stalo se tak poprvé po několika letech, ale my věříme, že příští rok se opět najdou děti, které rády vypravují a nebojí se vystoupit na veřejnosti.

Na čtvrteční podvečer jsme připravili besedu s lékařem M. Ondráškem. Byla nazvána Chirurgem v Kazachstánu a stejně se jmenovala i knížka, kterou s sebou přivezl a den předtím pokřtil. Zájem o vyprávění lékařů působících v neziskové organizaci Lékaři bez hranic bývá velký, což se ale u nás v Litomyšli bohužel nepotvrdilo. Možná byla příčinou malé účasti první přednáška podzimního semestru Univerzity 3. věku pořádaná stejný den odpoledne, ale kdo ví.

V pátek se na dětském oddělení hrály stolní hry, připraveny byly i kvízy aj.

Službu Stačí zavolat nevyužila během Týdne knihoven žádná obecní knihovna, která by si přijela vyzvednout knižní novinky pro své čtenáře.

V sobotu se nekonalo ani očekávaná registrace dětí rodiči do knihovny, což nám bylo trochu líto, protože zvláště pro tuto akci jsme zpřístupnili mimořádně i dětské oddělení.

Fotografie pocházejí z archivu Městské knihovny Litomyšl.

SKIP vyhlašuje jubilejní desátý ročník projektu Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka

SKIP vyhlašuje desátý ročník projektu na podporu čtenářské gramotnosti Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka. Cílem projektu je rozvoj čtenářských návyků žáků již od prvního ročníku školní docházky. Do projektu přihlašuje letošní žáky prvních tříd základních škol veřejná knihovna ve spolupráci se školami v místě své působnosti. Veřejná knihovna musí být institucionálním členem SKIP. Pro desátý ročník bude vydána kniha spisovatelky Evelýny Koubové a ilustrátorky Radomíry Kielbergerové Bráchova bota, kterou vybrala odborná porota z letošní soutěže SKIP pro spisovatele a ilustrátory.

Logo projektu
Logo projektu

Vzhledem k finanční situaci bude počet knížek zdarma na jednotlivé přihlášené knihovny opět omezen. Pracovníci knihoven ve spolupráci s učitelkami sami vytvoří klíč, podle kterého budou knihy přidělovat (nejlepším čtenářům, nejpilnějším návštěvníkům knihoven, knížky nechají ve školních nebo třídních knihovnách apod.). Knihovnám a školám nabídneme možnost určitý počet knížek navíc odkoupit za velmi přijatelnou cenu 20 Kč. Tento údaj uvádějte v přihlášce do projektu.

Veškeré nové informace o průběhu projektu budou průběžně uveřejňovány na webu SKIP a rozesílány prostřednictvím konference Andersen. Knihovny do projektu přihlášené naléhavě žádáme, aby se do elektronické konference Andersen přihlásily a průběžně sledovaly novinky o projektu. Zabráníme tak křížení a ztrátě informací.

Přihlášky do projektu budou přijímány do konce ledna 2018. Podrobnosti o projektu najdete na webu SKIP.

Týden knihoven 2017 v Knihovně Goethe-Institutu

Po loňské pauze, kdy byla knihovna Goethe-Institutu v rekonstrukci, se mohla letos opět zúčastnit Týdne knihoven a nabídnout program svým stálým čtenářům i novým návštěvníkům.

Knihovna Goethe-Institutu
Knihovna Goethe-Institutu

Knihovna pražského Goethe-Institutu slouží veřejnosti již více než dvacet let. Fond knihovny obsahuje přes 14 000 titulů a nabízí materiály pro výuku němčiny i literaturu v německém jazyce. Vedle románů současných či klasických autorů jsou čtenářům také k dispozici detektivky, komiksy nebo tituly žánru fantasy. Odborná literatura zahrnuje zejména umění, historii, filozofii, literární vědu a další společenskovědní obory. Nechybí ani filmy, hudba či denní tisk.

Noví čtenáři mohli v rámci Týdne knihoven využít zápisu na tři měsíce zdarma a v rámci dvou prohlídek pro veřejnost se blíže seznámit s fondem knihovny a jejím fungováním nebo také s digitální nabídkou E-knihovny.

Velký úspěch zaznamenala tzv. Druhá šance. Návštěvníci si mohli zdarma vzít knihovnou vyřazené, ale i nové tituly z beletrie, učebnic či odborné literatury a dát jim tímto ještě druhou šanci.

Druhá šance

Druhá šance
Druhá šance

S novou výstavou se zároveň představil také tematický prostor, který se nachází před vchodem do knihovny. Pod názvem Tady a teď se věnuje současné německé a české lyrice. Prostor věnovaný lyrice vznikl z cyklu literárních pořadů, které Goethe-Institut pořádal v posledních dvou letech, a potrvá do 30. listopadu 2017. Zastoupeni jsou v něm autoři výrazných jmen, mj. Petr Borkovec, Dagmar Leupold, Petr Hruška, Adam Borzič či Marcel Beyer a Jan Wagner, poslední dva držitelé prestižní ceny Georga Büchnera. Smyslem česko-německé výstavy je představit směřování české a německé poezie, hledat literární podobnosti a odlišnosti na obou stranách hranic a samozřejmě přispět k popularizaci poezie jako takové.

Tematický prostor věnovaný lyrice
Tematický prostor věnovaný lyrice

Fotografie © Goethe-Institut.

Týden knihoven 2017 v Tišnově

První říjnový týden už tradičně patří knihovnám. Do celostátní akce Týden knihoven, kterou každoročně vyhlašuje SKIP, se opět zapojila i tišnovská knihovna. Pro naše čtenáře – a nejen pro ně – jsme připravili spoustu zajímavých a inspirativních akcí.

Celý týden jsme nabízeli novým čtenářům roční registraci v knihovně zdarma. Vzhledem k nepříliš dobrým zkušenostem z minulých let jsme k této akci přistupovali poněkud skepticky. Jaké však bylo naše překvapení, když se do knihovny zaregistrovalo přes padesát nových čtenářů!

Pro všechny ty, kteří si chtějí rozvíjet svou osobnost, získávat nové informace a vrátit se po letech do školních lavic, jsme otevřeli zimní semestr Univerzity volného času, která má v knihovně své nezastupitelné místo již mnoho let. Stovka „studentů“ naplnila tři kurzy a po celý semestr budou s Ing. Alešem Svobodou nasávat nové informace o brněnském podzemí, s Ing. Janem Kosem se ponoří do pátrání po svých předcích a konečně s doc. RNDr. Věrou Zelenou, CSc., si prohloubí své znalosti z botaniky.

Pro všechny dříve narozené byl zahájen cyklus trénování paměti Ach, ta moje hlava! pro začátečníky i pro pokročilé. Účastníci se v kurzu dozvědí, že dobrá paměť je spojena s uměním koncentrovat se, s představivostí, používáním všech smyslů a také se správným rozložením aktivity a odpočinku. Na vlastní kůži si při plnění různorodých úkolů a cvičení ověří, že to není nic těžkého. Dobrá nálada a spousta smíchu při „rozpohybování“ mozkových závitů je nedílnou součástí každé lekce.

Účastníci kurzů si osvojují různé techniky zapamatování informací, rozvíjí své kognitivní funkce, cvičí propojení pravé a levé mozkové hemisféry.

Pro příznivce cestování jsme připravili cestopisnou besedu s panem Janem Novákem, který představil posluchačům anglický Wales neboli – jak sám říká – tak trochu jinou Británii. Putování po krásách Walesu všechny nesmírně uchvátilo, zaujala nádherná příroda i monumentální architektura.

Zahájena byla také výstava Má vlast – cestami proměn, která prostřednictvím fotografií a příběhů prezentuje stav různorodých objektů – od sakrálních staveb přes obecní úřady, školy, zastávky, náměstí a návsi po krajinářské úpravy v parcích a sadech – před rekonstrukcí a po ní.

Také oddělení pro děti a mládež připravilo velmi zajímavý program. Knihovnu navštívila spisovatelka Petra Dvořáková se svou besedou ke knize Julie mezi slovy. Závažné téma knihy autorka podala dětem s lehkostí sobě vlastní, a tak nebylo divu, že se akce líbila nejenom dětem, ale také rodičům a učitelům.

Beseda s Petrou Dvořákovou

Beseda s Petrou Dvořákovou
Beseda s Petrou Dvořákovou

Důležitým tématům byly věnovány i další aktivity. Po celý měsíc říjen byla v oddělení pro děti a mládež k vidění výstava Mytí rukou – proč, kdy a jak?, kterou realizovalo Centrum podpory veřejného zdraví. Její součástí byly doprovodné besedy Mytí rukou je zábava. Při nich si děti prakticky vyzkoušely provedení řádné dezinfekce rukou, a to včetně následné kontroly její úspěšnosti pod UV lampou. Právě tato aktivita – odhalování „breberek“ na již umytých rukou – naše malé návštěvníky velmi zaujala.

Starším dětem byl věnován cyklus přednášek o informační bezpečnosti. Lekce byly věnovány např. práci s internetem, digitálním stopám, ochraně osobních údajů, kyberšikaně, virtuální komunikaci, možnosti zneužití dat apod.

Závěr Týdne knihoven patřil sobotní burze knih. Pro všechny zájemce jsme připravili množství vyřazených knih a knižních darů za symbolické ceny nebo zadarmo. I tato akce měla mezi veřejností velký úspěch, mnozí našli právě tu „svou“ dlouho hledanou knihu, jiní nakoupili nejen pro sebe, ale i pro své blízké. A nás hřeje pocit, že knihy neskončily ve sběru, ale dostaly druhou šanci.

Burza knih
Burza knih

Co ještě říci k Týdnu knihoven? Je pro nás příležitostí, jak upozornit na důležitou úlohu knihovny ve městě, její přínos pro rozvoj kultury, osvěty a podpory celoživotního vzdělávání. Jeho konec však pro nás neznamená konec aktivit. Rozsáhlá nabídka kulturních a vzdělávacích akcí pro široké spektrum klientů „běží“ po celý rok.

Fotografie pocházejí z archivu Městské knihovny Tišnov.

SKIP spouští projekt S knížkou do života (Bookstart)

Pro kampaň Březen – měsíc čtenářů v roce 2018 připravuje SKIP spuštění projektu s pracovním názvem S knížkou do života (Bookstart). Česká republika se tak připojí k téměř třicítce jazykových oblastí světa, kde se projekt Bookstart již řadu let úspěšně rozvíjí. Projekt by měl obrátit pozornost knihoven k práci s nejmenšími dětmi v předčtenářském období a s jejich rodiči. Jakýmsi pilotním ověřením vztahu knihoven v ČR k této problematice byl letošní Týden knihoven, který byl zaměřen právě na práci s těmito skupinami.

Podrobné informace o projektu a obšírnou inspiraci pro zapojení do něj přineslo zvláštní číslo Bulletinu SKIP (ke stažení ve formátu PDF), které spatřilo světlo světa na podzim letošního roku, a také seminář, který proběhl 23. října v Goethe Institutu v Praze. Proto se jimi zde nebudeme blíže zabývat.

Příprava projektu je poměrně náročná. V současné době hledá SKIP především partnery, kteří budou ochotni projekt podpořit finančně, podporu přislíbilo i Ministerstvo kultury ČR. Za zmínku i v této stručné informaci stojí nepochybně velká – a zdá se i úspěšná – aktivita předsedy SKIP; díky dr. Giebischovi má SKIP již přislíbeny finance na zahájení projektu.

Na projektu pracuje přípravný tým a podílí se také Klub dětských knihoven SKIP i některé knihovny. Věci jsou zatím samozřejmě „v pohybu“ a leccos se bude ještě vyvíjet, možná i měnit. Proto je třeba sledovat také webové stránky SKIP, kde se budou objevovat zpřesňující informace a také pokyny pro knihovny, jež se do projektu budou chtít zapojit.

Recenze

České oborové bibliografie: sborník z interdisciplinárního semináře

HOLANOVÁ, Markéta Ř., ed. České oborové bibliografie: sborník z interdisciplinárního semináře. Vyd. 1. Praha : Ústav pro českou literaturu AV ČR, 2017. 202 s. Bibliographica, sv. 2. ISBN 978-80-88069-46-1.

V říjnu roku 2016 proběhl seminář věnovaný českým oborovým bibliografiím. Texty šestnácti přednesených příspěvků jsou obsahem sborníku, který vyšel jako druhý svazek nové edice Bibliographica. Pořadatelem semináře i vydavatelem sborníku je Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.

Oborové bibliografie představují zásadní informační zdroj pro badatele v daných vědních oblastech. Tvorba bibliografií je zpravidla v kompetenci příslušných oborově zaměřených vědeckých institucí, ať už zřizovaných Akademií věd ČR nebo jinými subjekty. Na semináři byly představeny bibliografie z oborů česká literatura, lingvistika, archeologie, dějiny českých zemí, divadlo, film, hudební věda, historie umění, památková péče, pedagogika, knihověda, lékařství, geologie a mineralogie, geografie či zemědělství. Kromě nich byly zmíněny dva multioborové zdroje: výběrová databáze článků v českých časopisech ANLDigitální knihovna Akademie věd ČR. Ve sborníku chybí pouze textová verze jednoho z přednesených příspěvků.

Příspěvky přibližují historii a současnost jednotlivých bibliografií. Často zmiňují významné osobnosti z oboru, které se zasloužily o vznik a budování oborových bibliografií. Věnují se obsahovému záběru databází, excerpční základně a jejímu vývoji v průběhu času. Kromě článků v časopisech jsou zpracovávány i další publikační výstupy související s daným oborem (např. divadelní hry a programy, filmové scénáře, recenze literárních děl).

Autoři příspěvků dokumentují přechod od tištěných bibliografií k elektronickým zdrojům. Mapují vývoj spojený s elektronizací od 90. let minulého století, často zmiňují softwarovou roztříštěnost. Velkým tématem je také různá kvalita záznamů spojená se způsobem zpracování v daném období tvorby bibliografie. Ovlivňují ji nejen změny formátů a katalogizačních pravidel, ale také míra popisných údajů především věcného zpracování (předmětová oborová třídění, doplňování personálních a korporativních autorit atd.). S elektronizací souvisí také digitalizace lístkových kartoték, pro kterou byla vyvinuta řada softwarových nástrojů využívaných napříč zpracovatelskými institucemi.

Významným tématem pro všechny tvůrce oborových bibliografií jsou samozřejmě finance a personální zabezpečení. Řada institucí bojuje s trvalým podhodnocením pracovních kapacit. Financování je často založeno na dotacích, což má význam u jednorázových akcí spojených například s digitalizací určité části kartotéky či s retrospektivním zpracováním. Pro průběžnou excerpci je bezpochyby vhodnější institucionální financování, což se ovšem ne vždy daří zajišťovat.

Při elektronické dostupnosti odborných textů jsou bibliografie často doplňovány o odkazy na plné texty. Z uživatelského hlediska jde o velmi vítaný a žádoucí krok. Dostupnost digitalizovaných nebo primárně elektronických dokumentů je ovšem omezena licenčními podmínkami a ustanoveními autorského zákona.

Autoři článků neopomíjejí také plány do budoucna, které se týkají jak pokračování v excerpci aktuální oborové literatury, tak pokračování retrospektivního zpracování tištěných výstupů do elektronické podoby. Často nechybí ani mezinárodní přesah a spolupráce v rámci daného oboru. Význam oborových bibliografií a jejich kvalitní zpracování jsou oceněny zařazením některých z nich do Cestovní mapy ČR velkých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

Z uvedených textů, které se věnují tvorbě bibliografií z pohledu různých vědních oborů, se vymykají dva: o Digitální knihovně Knihovny Akademie věd ČR a o bázi ANL. První z nich se týká zpracování analytické bibliografie ve spojitosti se zpřístupněním zdigitalizovaných nebo elektronických časopisů a monografií vydávaných ústavy AV ČR. Oproti ostatním jde tak o projekt s poměrně krátkou historií související právě s rozvojem vhodných technických řešení pro správu elektronického obsahu. Druhým multioborovým zdrojem je Výběr článků v českých novinách, časopisech a sbornících (báze ANL). Databáze navazuje na tištěnou Českou národní bibliografii – Články v českých časopisech. Stejně jako v případě oborových zdrojů se tu projevuje přechod na elektronickou podobu bibliografie v 90. letech 20. století. Současný vývoj databáze ANL je poněkud komplikovaný vzhledem k okolnostem, které jsou v příspěvku uvedeny. Databáze je obsahově spravována Studijní a vědeckou knihovnou v Hradci Králové a technicky zajišťována Národní knihovnou ČR. Tvorba databáze je založena na kooperativním systému a na financování převážně z grantů. V současné době v Národní knihovně ČR vzniká návrh koncepce systému národní analytické bibliografie. Ten se mimo jiné zabývá i budoucností báze ANL.

Sborník nabízí ojedinělý ucelený přehled existujících českých oborových bibliografií, který dosud nebyl v podobném rozsahu publikován. Oborová škála je široká. Každý obor a jeho informační aparát vykazují různá specifika, se kterými se tvůrci bibliografií musí vypořádat. Před všemi stojí společná témata k řešení od vývoje oboru přes spolupráci v rámci národních a mezinárodních systémů až po záběr excerpční základny a v neposlední řadě finanční a personální zajištění. Z příspěvků je patrný velký zájem tvůrců o budování uvedených informačních zdrojů, jejich propagaci a vzájemnou spolupráci.

Poklady Mapové sbírky

Autor: 

Číslo: 

Rubrika: 

Klíčová slova: 

NOVOTNÁ, Eva, Mirka TRÖGLOVÁ SEJTKOVÁ a Josef CHRÁST. Poklady Mapové sbírky. Praha: Univerzita Karlova, 2016. 117 s. ISBN 978-80-246-3537-8.

Dne 6. května roku 2014 byla v předsálí Mapové sbírky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy na Albertově slavnostně zahájena výstava Poklady Mapové sbírky. Výstavu provázel obsáhlý katalog formátu A4 s anglickým názvem The Treasures of Map Collection. Jeho autory jsou Eva Novotná, Mirka Tröglová Sejtková a Josef Chrást. Tentýž katalog vyšel znovu v roce 2016 v českém jazyce, tentokráte s názvem Poklady Mapové sbírky.

Jí samé je na více než deseti stranách věnován rozsáhlý text Mapová sbírka v proměnách času, který nás značně podrobně seznamuje s jejím vznikem a vývojem od počátků po současnost, stejně tak s osobami jejich budovatelů a správců, případně s některými výsledky jejich činností. Je to ucelený soubor mimořádně zajímavých a užitečných informací.

Na necelých dvou stranách následuje Úvod ke katalogu výstavy a poté již od strany 18 počíná výklad k jednotlivým představeným mapovým výtvorům, ať již dvojrozměrným nebo trojrozměrným.

Každému výtvoru je určena dvojstrana. Vlevo je vždy uveden název díla, následují základní údaje, poté bližší údaje o autorovi a nakonec o výtvoru samém. Stranu pod čarou uzavírá vybraná příslušná bibliografie určená zájemcům o další informace. Vpravo je v plné barevnosti zmenšeně reprodukováno dílo samé, ať již celé nebo jeho část; často je připojen zvětšený výřez takovéto reprodukce.

Takto katalog různým způsobem připomíná celkem padesát vystavených rukopisných nebo tištěných map, plánů, atlasů, glóbů či jiných výtvorů, ať již původních nebo v podobě reprodukce či faksimile. Hvězdné obloze, světu, světadílům nebo jejich částem, tj. jedné nebo více zemím, případně jejich částem, náleží dvacet map, případně titulních listů atlasů, Čechám, Moravě a Slezsku osm, k nim připočteme též jednu mapu malého českého území velkého měřítka, plánů měst je jedenáct, glóbů sedm, nechybí ani jedna armilární sféra a nakonec ještě jedna kuriozita a jeden plán korábu.

Vedle především map a plánů (do dnešní doby dochovaných porůznu přece jen ve více kusech) byly představeny i zcela ojedinělé výtvory ze 16. a 17. století, pravděpodobně zastoupené pouze v Mapové sbírce Univerzity Karlovy. Většinou se jedná o výtvory rukopisné (mapa okolí Berouna od Šimona Podolského z Podolí, torzo plánu Starého Města pražského, který nakreslil Samuel Globic z Bučína, mapa Evropy a částí blízkých světadílů od kartografa Everta Gijsbertsze), ale vyskytují se i výtvory tištěné (neúplná mapa Evropy od Fredericka de Witta a plán obležení Malty, o který se zasloužil tiskař Giovanni Francesco Camocio). K těmto unikátům lze přiřadit i rukopisnou mapu lokality Mořinka v Čechách. Tu v 19. století vypracoval sám věhlasný Joachim Barrande.

Avšak i bez těchto vzácností jsou i ostatní mapy, plány, atlasy a glóby mimořádně cenné dobou svého vzniku (s kořeny v antice nebo v raném středověku), osobami svých tvůrců (například Jan Ámos Komenský, Václav Hollar a zmíněný Joachim Barrande), obsahem (zobrazené vzdálené končiny Afriky, Ameriky a Asie), provedením (jako velmi podrobně vypracované, zdařile vykreslené nebo vytištěné) či ojedinělostí (nízkým počtem zachovaných kusů).

Mapová sbírka Univerzity Karlovy je sbírkou evropského významu. Je záslužné, jestliže je prostřednictvím výstav představována jak odborné, tak i laické veřejnosti. Ještě více je záslužné, jsou-li tyto výstavy uchovány na stránkách katalogů, jako je právě tento. Tím spíše, je-li jazykově přístupný většině v Česku žijících zájemců. Výstavy končí, katalogy zůstávají – pro dokumentaci, poučení, potěchu z krásna.

Je škoda, že zde nebylo dosaženo stejné nebo vyšší kvality tisku jako v případě předchozího vydání v anglickém jazyce. Je to povzdech směrem k tiskárně, nikoli k původcům katalogu. Těm náleží uznání a dík.

Úvod do informační vědy

BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložili Michal LORENZ, Karel MIKULÁŠEK a Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.

Když se mi letos dostala do ruky krásná černo-žlutá kniha Bawdena a Robinsonové, nespojila jsem si ji hned s textem, který jsem v rámci korektur pročítala na jaře roku 2016. Až když jsem začala číst, překvapeně (a nadšeně) jsem text poznala. Přítel na to blahosklonně poukázal, že ON to tedy věděl, a když jsem se zeptala JAK, uzemnil mě poznámkou: Kolik asi tak ročně vychází knih o informační vědě? Po kontrole v Souborném katalogu ČR jsem s lehkým uzarděním uznala, že kromě knihy od Sedláčkové (2014), která se však s předkládanou monografií nemůže rozsahem srovnávat, to opravdu s publikacemi o informační vědě není moc růžové. Přece jen, i když je publikace prof. Cejpka „nepřekonaná“ a několikrát revidovaná, prvně vyšla již roku 1998.

Na Úvodu do informační vědy od Bawdena a Robinsonové oceňuji především pečlivou snahu ukotvit informační vědu v systému vědních oborů. Podle jejich vymezení se informační věda zabývá „zaznamenanými informacemi se zaměřením na komponenty komunikačního řetězce zkoumané prostřednictvím perspektivy doménové analýzy“ (s. 30). I když jsou první čtyři kapitoly teoretické, filozofické a mapují historii, zbytek knihy to jasně potvrzuje. Především pátá kapitola věnovaná doménové analýze čtenáři rámec informační vědy zřetelně definuje. Šestá kapitola je věnována nástrojům organizace informací a je názorným příkladem aplikované informační vědy. Je třeba si však přiznat, že náš (rozuměj knihovnický) pohled na organizaci informací tíhne snad až k přílišné propracovanosti a robustnosti, což i sami autoři opatrně reflektují, ale konkrétní příklady, jak jinak lze informace pořádat (např. tagy na Twitteru), nepředkládají. Sedmá kapitola je věnována informačním technologiím a čtenář zde kromě stručných dějin výpočetní techniky nalezne různé pohledy na komunikaci uživatele a informačních systémů, přičemž pro knihovníky může být přínosná především část věnovaná vyhledávání a rešeršním strategiím. Celá osmá kapitola je věnována zákonům infometrie a jejímu možnému využití v knihovnictví, kapitola devátá a kapitoly jedenáct a dvanáct jsou orientovány směrem k sociologii a zaměřují se na uživatelské chování, informační společnost a informační management a politiku.

Změnám v informační společnosti a v komunikačních rámcích je věnována kapitola desátá a spolu s poslední (patnáctou) kapitolou, která je věnována budoucnosti informačních věd, představuje zajímavý pokus o zachycení dynamiky našeho oboru. Za nejméně zdařilou v kontextu celé knihy pokládám třináctou kapitolu věnovanou digitální gramotnosti, kdy bych raději volila zastřešující pojem informační gramotnost. Kapitola není příliš propracovaná a oblastí pro realizaci vzdělávacích lekcí se dotýká pouze povrchně. Naopak čtrnáctá kapitola o výzkumech v knihovně je solidním odrazovým můstkem pro realizaci vlastního výzkumu.

Kromě jasné a přehledné typografické struktury pomáhají čtenáři s orientací v knize i rozsáhlé předmluvy, jednak k celé knize, jednak jako úvody ke každé z patnácti kapitol. Navíc má každá kapitola vlastní historický a teoretický rámec, kapitoly tedy lze číst i jednotlivě. Užitečná jsou i shrnutí zařazená na jejich konci, kde navíc nalezneme i rozsáhlé seznamy literatury. Na nejvýznamnější díla je odkazováno přímo v textu, kniha je tak hodnotným zdrojem dalších pramenů.

Co vytknout? Podle mého názoru je snad až příliš velký prostor věnován teoriím (např. podrobná teorie předvídání a změny v kapitole Budoucnost informační vědy), které často vyznívají „do ztracena“. Samotný výčet všech možných přístupů a konstatování, že „existuje více různých metod a pohledů“, k dobrému ukotvení tématu nestačí a autoři by se mohli jasněji vyslovit, ke které oblasti se přiklánějí.

Informační věda je v publikaci Bawdena a Robinsonové představena pohledem, který je blízký knihovníkům. Ač může být zajímavá i pro sociology, filozofy nebo informatiky, přece jen se věnuje především těm oblastem práce s informacemi, které jsou stěžejní právě pro knihovnictví.

Internetem bezpečně

Autor: 

Číslo: 

Rubrika: 

Klíčová slova: 

KOHOUT, Roman. Internetem bezpečně. Karlovy Vary: Biblio Karlovy Vary, 2017. 31 s. ISBN 978-80-270-2440-7. Dostupné též z: http://www.knihovnakv.cz/bezpecnost-v-online-prostredi-p643.htm a http://www.internetembezpecne.cz/ke-stazeni/

Krajská knihovna Karlovy Vary se již delší dobu angažuje v oblasti bezpečnosti dětí na internetu celou řadu podnětů a akcí. Zejména Michaela Kožíšková z této knihovny je spoluiniciátorkou spolupráce s Romanem Kohoutem, jinak právě autorem stejnojmenné publikace, která byla představena na jarní konferenci roku 2017, konané právě v sálech karlovarské krajské knihovny s podporou vedení Karlovarského kraje i dalších sponzorů a podporovatelů. Je správné, že knihovny občas vstupují do dané oblasti, a to v rámci i vzdělávacích a komunitních rolí, které mají.

Recenzovaná publikace, která vyšla v tištěné formě, je však spolu s další publikačním počinem z roku 2016 (Bezpečnost v online prostředí) k volnému stažení ze stránek karlovarské krajské knihovny i ze stránek, za kterými stojí spolek Biblio, který se v daných aktivitách angažuje a propojuje zainteresované lidi, tvůrce a podporovatele. Umístěním do webového prostoru se publikace stává volně a zdarma dostupnou v podstatě pro každého. Zvýrazněné upozornění je i na stránkách krajské knihovny.

Publikace Internetem bezpečně je příručkou zejména pro děti ve věkovém rozmezí šest až dvanáct let, ale zároveň jde o vhodnou pomůcku navozující dětské vnímání světa (také díky grafické a ilustrační úpravě Sandry Kubíčkové) pro učitele, rodiče a také knihovníky, kteří mohou neformálními výukovými metodami s dětmi pracovat na jejich lepší orientaci v online prostředí v kontextu bezpečnosti. Publikace začíná pochopitelně stručným vysvětlením, čím je internet a jak správně zabezpečit počítač. Věnuje pozornost přihlašovacím údajům, kdy heslo je velmi citlivou a ke zneužití bohužel lákající záležitostí.

Návody, které publikace zmiňuje, jsou však užitečné (a možná i překvapivě) pro kohokoli včetně dospělých. Tím, jak jazyk příručky je orientován na dětského čtenáře zejména prvního stupně školy, resp. také začátku druhého stupně, je nutně oproštěn od jazykových vyjadřovacích zvláštností počítačových specialistů, kteří někdy svými projevy školícími i psanými děsí méně školené uživatele. Čtenáři nejen dětští tak dostanou poučení v tématech, jako jsou happy slapping, sexting, kybergrooming, kyberstalking nebo hoax.

Vše je řádně vysvětleno, komentováno, dokládáno příklady. Možná mohla být zdůrazněna výslovnost, neboť nejen dětem, ale i dospělým včetně učitelů a knihovníků, bude méně známá. Některé výrazy mohly mít i české adekvátní výrazy, anebo aspoň pokusy o jejich definování, přestože výše cizí termíny se v českém jazyce asi zabydlí. Na druhou stranu je to ale globálněji výchovné uvádět v mezinárodním kontextu chápání bezpečnosti na internetu.

Autor publikace udělal záslužný počin pro děti, učitele a další, kterých se téma dotýká, ale neméně významná z hlediska propojení do života, praxe, výuky a dalšího šíření je symbiotická orientace na knihovní síť. Konference – jak její veřejnější, tak i její specializovaná část – pak byla dobrým uvedením publikace do života.

Z ústředních orgánů

Ze zasedání předsednictva za období červenec až říjen 2017

Od července do října 2017 se uskutečnila dvě zasedání předsednictva výkonného výboru SKIP. Níže najdete nejdůležitější body z obou jednání.

6. 9. 2017

  • Zpracovává se archiv SKIP. Bylo zkompletováno a popsáno cca sto archivních krabic a při té příležitosti byly odpracovány desítky hodin. Velké množství dokumentů bude třeba skartovat.
  • V souvislosti s přípravami oslav 100. výročí založení republiky a prvního knihovnického zákona byli ke spolupráci osloveni ředitelé krajských knihoven. Podrobnosti budou včas sděleny prostřednictvím knihovnických konferencí.
  • Na 2. až 7. 10. 2017 se chystá Týden knihoven. Letos je akce zaměřena na práci knihoven s dětmi předškolního věku a jejich rodiči. Týden by se také měl stát úvodem k plánovanému zahájení celorepublikového projektu S knížkou do života (Bookstart) v březnu 2018 (základní informace o projektu najdete v samostatném článku).
  • Výjezdní zasedání výkonného výboru SKIP se uskuteční ve dnech 8. až 9. 11. 2017 v Knihovně Jiřího Mahena v Brně. Program je v přípravě.
  • Do rozpočtu na rok 2018 je nutno přesně specifikovat požadované finanční prostředky na všechny projekty – požadavky není možné v průběhu roku navyšovat. Z některých regionů nechodí včas potřebné odvody ani doklady k financování.
  • V roce 2018 se uskuteční studijní zájezd do belgických a německých knihoven, a to pravděpodobně první červnový týden. Podrobnosti budou včas k dispozici v knihovnických konferencích.

4. 10. 2017

  • V souvislosti s právě probíhajícím Týdnem knihoven bylo o knihovnách slyšet v televizním vysílání i tištěných médiích.
  • Program výjezdního zasedání výkonného výboru SKIP, které proběhne ve dnech 8. až 9. 11. 2017 v Brně, je hotov. Bude se diskutovat o hospodaření, grantech SKIP, 100. výročí založení republiky a prvního knihovnického zákona, projektu S knížkou do života (Bookstart), zahraniční spolupráci i Bulletinu SKIP.
  • Pokračují přípravy oslav 100. výročí založení republiky. Bude se podávat žádost o grant. Je nutné urychleně specifikovat (nejlépe v každém kraji individuálně) termín, místo, časové rozpětí, seznam pozvaných hostů, moderátora akce apod.
  • V roce 2019 proběhne valná hromada SKIP. Místo konání zatím není určeno.

Z odborných orgánů

Studijní cesta SKIP do slovinských knihoven a jedné italské

Ve dnech 5. až 10. června 2017 se uskutečnila další studijní cesta SKIP pro české knihovníky. Tentokrát byly cílem slovinské knihovny a italský Terst.

Ve Slovinsku je v knihovnách patrný pozitivní a maximálně podpůrný vliv státu, panuje zde obecné povědomí o tom, jak významnou roli hrají tyto instituce ve společnosti. Knihovny jsou vybaveny moderními technickými pomůckami, využívají technologii RFID a jednotný knihovní systém COBISS. Inspirativní je interiérové vybavení i různorodá činnost směřující k jejich uživatelům. Knihovny se podílejí na doplňování a spravování portálů, např. BIBLOS (e-knihovna, výpůjčky e-knih), DOBRE KNJIGE (knihy, které doporučují knihovny svým čtenářům), KAMRA (digitalizace národního kulturního dědictví) a GORENJCI nebo PRIMORCI (bibliografické databáze významných osobností regionu).

První navštívenou knihovnou byla Osrednja knjižnica Celje, jedna z deseti slovinských regionálních (krajských) knihoven. Obývá tři podlaží budovy koncipované jako velký otevřený prostor, který vznikl po dokončení moderní přístavby v roce 2010. Disponuje bohatým fondem regionální a historické literatury sloužící mimo jiné k pořádání tematických výstav a vydávání publikací. Knihovna realizuje řadu projektů: Rosteme s knihou, Čteme psům, Univerzita 3. věku, Miško Knjiško (postavička psa provází děti světem literatury a motivuje je ke čtení). Spolupracuje s řadou zahraničních institucí a společné akce pořádá např. s Velvyslanectvím ČR. Pro společenská setkání, divadla, jazzové koncerty a další pořady využívá rovněž přilehlé venkovní prostory.

Osrednja knjižnica Celje
Osrednja knjižnica Celje

Narodna i univerzitetna knjižnica (NUK) sídlí v Lublani v impozantní budově postavené podle plánů světoznámého architekta Josipa Plečnika v letech 1936–1941. Do roku 1945 sloužila především jako knihovna univerzitní. NUK je ústřední knihovnou sítě veřejných knihoven ve Slovinsku a spadá zároveň do gesce ministerstva školství a ministerstva kultury. V budově jsou původní architektonické prvky i vybavení navržené Plečnikem. Prostory však nevyhovují současným nárokům na fungování moderní knihovnické instituce. Knihovní fondy i pracoviště zaměstnanců jsou rozmístěny na mnoha dalších místech mimo budovu knihovny. Plánuje se sice stavba další budovy, ale její zahájení je zatím v nedohlednu.

Přibližně šestitisícové městečko Grosuplje se může pochlubit opravdu výstavní knihovnou. Mestna knjižnica Grosuplje je veřejnou knihovnou a zároveň společenským centrem. Sídlí ve dvou budovách, k původní historické přibyla v roce 2007 moderní přístavba s velkými prosklenými plochami. Zatímco v rekonstruované budově je zázemí knihovny, společenský sál, výstavní prostory a historická jizba s původním vybavením využívaná ke společenským setkáním, v nové části je velmi zajímavým prostorem velká čítárna a studovna s obřími lustry, která prochází všemi podlažími.

Mestna knjižnica Grosuplje

Mestna knjižnica Grosuplje
Mestna knjižnica Grosuplje

Knjižnica Domžale je umístěna v prvním patře nákupního centra. Je důležitým komunitním a informačním centrem a poskytuje služby v dalších čtyřech pobočkách v okolních městech a také prostřednictvím bibliobusu. Velkou pozornost věnuje nejrůznějším aktivitám pro děti. K dispozici je celá řada hracích prvků a edukačních pomůcek, např. i v českých knihovnách dobře známé tematické kufříky a batůžky.

Knjižnica Domžale
Knjižnica Domžale
Knjižnica Domžale

Ve čtvrtém největším městě Slovinska sídlí další z regionálních knihoven – Mestna knjižnica Kranj, ústřední knihovna regionu Gorensko. Spolupracuje se čtyřmi knihovnami v okolních městech, má sedm poboček a bibliobus. Je umístěna v reprezentativní prosklené budově bývalého obchodního domu, využívá zde velkorysé prostory ve třech podlažích. Místo je pro čítárnu s možnosti sledování televize s výstupem do sluchátek, dětské oddělení s vybavením pro nejrůznější aktivity nebo pro hudební a filmové oddělení. Zajímavé je rozmístění studijních a poslechových míst v prostoru s využitím nápaditých a variabilních sestav sedacího nábytku. Knihovna zavedla řadu nových služeb – čtení pro děti a rodiče, knihovna na koupališti, letní čtecí balíčky, zážitkové večery, divadelní představení – i díky tomu vzrostl zájem mladých lidí.

Mestna knjižnica Kranj

Mestna knjižnica Kranj
Mestna knjižnica Kranj

Ústřední knihovnou regionu Goriška je Goriška knjižnica Franceta Bevka v Nové Gorici. Spolupracuje s dalšími třemi velkými knihovnami, má sedm poboček a bibliobus. Architektonicky zajímavá je samotná budova ve tvaru zpola otevřené knihy nebo točité schodiště, které propojuje dvě podlaží. Podzemní přednáškový sál slouží k pořádání vzdělávacích a kulturních akcí a bonusem je přilehlý venkovní prostor s vodními plochami. Knihovna spolupracuje s městskou knihovnou v italské Gorizii, kde žije slovinská menšina. Mimo jiné realizuje projekt pro školy Rosteme s e-zdroji.

Goriška knjižnica Franceta Bevka
Goriška knjižnica Franceta Bevka

V přímořském letovisku Piran působí Mestsna knjižnica Piran / Biblioteca Civica Pirano, která je zároveň komunitním centrem. Od roku 2009 má pobočku v městečku Lucia. Skladbu knihovního fondu a nabídku služeb knihovny ovlivňuje bilingvní charakter oblasti, kde žije italská menšina. Pořádá výstavy (fotografie z filmů českého režiséra Františka Čápa), setkání s autory, pohádkové kvízy pro děti.

Symbolickou tečkou za studijní cestou byla návštěva Petrarkova muzeaMuzea Jamese Joyce v italském Terstu.

Na závěr ještě trocha slovinské knihovnické statistiky: Slovinsko má dva miliony obyvatel, 58 hlavních knihoven, z toho deset regionálních (krajských) knihoven, 269 poboček, 13 pojízdných knihoven s 699 zastávkami, 23 % obyvatel je registrovanými čtenáři a 65 % obyvatel je uživateli knihoven.

Fotografie pořídila Jarmila Daňková z Městské knihovny Jihlava.

Hrátky s pamětí aneb Sekce knihovníků – trenérů paměti SKIP v roce 2017

V červnu roku 2011 byla v rámci SKIP ustanovena samostatná Sekce knihovníků – trenérů paměti. Všichni trenéři paměti z řad knihovníků jsou členy České společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging (dále ČSTPMJ) s certifikátem I. až III. stupně.

ČSTPMJ byla v roce 1998 založena především k pořádání kurzů pro seniory jako prevence Alzheimerovy choroby. Na knihovnické semináře však dnes přichází čím dál tím více mladých lidí. Naše lekce přispívají i ke zvyšování čtenářské gramotnosti u dětí a mládeže s důrazem na schopnost koncentrace, slovní zásobu a porozumění čtenému textu. Oblibu si získávají také lekce pro studenty na téma efektivní učení.

K 30. červnu 2017 měla sekce 57 členů, z toho 47 aktivních. Od ledna 2017 přibylo do naší sekce devět nových knihovnic – trenérek paměti. V prvním pololetí 2017 jsme uspořádali celkem 549 akcí, kterých se zúčastnilo 7 232 osob, z toho 4 183 seniorů.

Z celkového počtu připadá 1 160 účastníků na 60 akcí pořádaných v rámci březnové celostátní akce Národní týden trénování paměti 2017, do které se zapojilo 32 členů sekce. Věhlas trenérů paměti z našich řad již překračuje hranice knihoven. Uspořádali jsme celkem 87 akcí mimo knihovnu (v sociálních ústavech či školách), kterých se zúčastnilo 1 419 osob. Pokládám to za známku důvěry v knihovníky a zvyšování jejich prestiže v místě působení.

Všichni trenéři paměti, knihovníky nevyjímaje, musejí pro udržení platného certifikátu neustále doplňovat své vzdělání. Proto se účastníme povinných seminářů, které dvakrát ročně v Praze pořádá ČSTPMJ. Jednou ročně se také, s podporou Ministerstva kultury ČR a SKIP, setkáváme v některé z knihoven na tradičních dílnách, kde si vyměňujeme zkušenosti z praxe a získáváme nové informace z oboru. Letos jsme se vzdělávali ve Vsetíně, příští rok navštívíme knihovnu v Českém Krumlově.

Z archivu akcí vybírám:

  • Ludmila Makovská, Ústí nad Labem: „Mohla bych tréninky paměti dělat denně a pořád by to bylo málo. Bohužel v Ústí nad Labem a okolí jsem pro veřejnost jediná. Vynikající byly tzv. reminiscenční tréninky paměti. Chodí ke mně manželský pár ve věku 89+92, kteří celý život žijí v Ústí nad Labem. Využívám regionální literaturu a spolupracuji s muzeem.“

  • Gabriela Mazurová, Český Krumlov: „Trénuji od března 2017, zatím se rozhlížím a piluju lekce, hledám další inspiraci a těším po prázdninách na nové kurzy pro naše čtenáře. Trénuji zatím pouze seniory a setkala jsem se s velmi příjemnými, inspirativními lidmi.“

  • Olga Šenoldová, Jindřichův Hradec: „První pololetí roku 2017 nezbývá hodnotit než kladně, lidé byli nadšeni a bavilo je to. Stejně jako i mou maličkost. Všichni chtějí pokračovat, počet kurzů narůstá. Co mi dělá ale velikou radost, je pozorování změn u účastníků – kurz od kurzu jsou usměvavější, veselejší a rozzářenější. Určitě to má smysl, i kdyby jen pro toto.“

  • Mgr. Ivana Šrámková, Vyškov: „Ještě než nastaly jarní prázdniny, navštívili žáci druhého ročníku gymnázia a dvou devátých tříd lekci věnovanou efektivnímu učení. Kromě teorie v podobě základních tipů a rad si také vyzkoušeli cvičení, která je mohou v budoucnu potkat na přijímacích zkouškách, a mnemotechniky loci a akrostikum. Ty svou jednoduchostí nadchly zejména paní učitelky. Můžeme tedy jen doufat, že se svými žáky přijdou i příště.“

Atmosféru na lekcích knihovníků – trenérů paměti dokládají i následující fotografie (v popiscích je vždy uvedeno jméno trenéra paměti a místo jeho působení):

Zdeňka Adlerová, Vyškov
Zdeňka Adlerová, Vyškov

Marcela Güttnerová, Litvínov
Marcela Güttnerová, Litvínov

Anna Kratochvílová, Velvary
Anna Kratochvílová, Velvary

Růžena Lepšová, Benešov nad Černou
Růžena Lepšová, Benešov nad Černou

Iva Pekníková, Litomyšl
Iva Pekníková, Litomyšl

Miroslava Vyroubalová, Prostějov
Miroslava Vyroubalová, Prostějov

Martina Vyskočilová, Osek
Martina Vyskočilová, Osek

Vizitky členů sekce, výroční zprávy o naší činnosti, veselé historky „z natáčení“ a informace pro knihovny, kde dosud nepůsobí trenér paměti, naleznete na našich stránkách.

Fotografie pocházejí z archivu Sekce knihovníků – trenérů paměti. Další fotografie jsou k dispozici ve fotogaleriích sekce.

Klub tvořivých knihovníků a jarní seminář o řemeslech

Každé jaro se snažím pro členy Klubu tvořivých knihovníků SKIP uspořádat seminář, který by podpořil jejich tvořivost, přispěl ke kvalitativnímu růstu jejich tvorby a současně měl i pozitivní vliv na jejich práci v knihovně. Některé tvořivé knihovnice se podílejí na výzdobě knihovny, případně vedou i výtvarné kurzy. Téma semináře volím tak, aby přilákalo co nejvíce členů klubu včetně těch mimopražských. Letos to bylo s volbou tématu i lektora docela složité. Přislíbená lektorka z Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze odřekla. Napadlo mne obrátit se na odborníky z Etnografického oddělení Národního muzea, zda by pro nás byli schopni a hlavně ochotni připravit seminář seznamující s historickým vývojem tradičních uměleckých řemesel a jejich využití k tvorbě dekorativních předmětů denní potřeby, včetně jejich odrazu v literatuře. Vedoucí muzea Mgr. Jan Pohunek, Ph.D., souhlasil a ihned začal vymýšlet program semináře. Nastíněné téma semináře – řemesla – bylo velice široké a bylo nutné ho zúžit. Dohodli jsme se, že seminář bude zaměřen na historický vývoj řemesel zaměřených na práci s textilem.

Dále se mnou vše potřebné projednávala produkční oddělení Bc. Kristýna Hlavatá. Finanční zabezpečení semináře nám poskytl SKIP. Za tuto pomoc moc děkujeme, neboť bez ní by se seminář tohoto typu nikdy nemohl uskutečnit. Účastníci semináře hradili v pokladně muzea poplatek v rámci běžného vstupného.

Dne 7. června 2017 se nás před Musaionem – Letohrádkem Kinských v Kinského zahradě v Praze 5 sešlo třináct. Ujala se nás K. Hlavatá a po jejím kratičkém úvodu následovaly tři části hlavního programu. Jako první se konala přednáška Mgr. Viktorije Čisťakové na témata zpracování přírodních vláken v pravěku, hlavně v době halštatské, ze které se dochoval dostatek archeologických nálezů tkanin. Jednalo se o dobu před používáním tkalcovského stavu, kdy se používalo např. karetkování a krosienkování. Předvedla řadu ukázek, které nechala kolovat mezi posluchači. Dále nás seznámila s metodami barvení vláken přírodními barvivy.

Mgr. Viktorije Čisťakova spřádá vlákna
Mgr. Viktorije Čisťakova spřádá vlákna

Ukázky vláken barvených přírodními barvivy
Ukázky vláken barvených přírodními barvivy

Kopřivy a len – zdroj pro vytvoření vláken
Kopřivy a len – zdroj pro vytvoření vláken

Karetkované ozdobné pásy
Karetkované ozdobné pásy

Tkaní na hřebenovém stávku
Tkaní na hřebenovém stávku

Nejmenšího posluchače výklad zmohl
Nejmenšího posluchače výklad zmohl

Všichni účastníci získali poměrně rozsáhlý seznam publikací. Nechybělo upozornění na prezentaci projektu Po nitkách do minulosti na serveru Startovač, kde je možné se seznámit s jednotlivými technikami i se světem pravěkého textilnictví. Domnívám se, že je to bohatý zdroj informací, které lze využívat i pro návštěvníky knihoven.

Druhou část programu tvořila přednáška Ing. Aleny Samohýlové o dalších textilních technikách. Bohužel zklamaly znalosti počítačové techniky přednášející i samotná výpočetní technika a musel zasahovat i místní IT pracovník. Toto zdržení narušilo harmonogram dalšího pokračování semináře. Přesto nám A. Samohýlová podala velice bohatý historický přehled textilních technik včetně dalších podrobností k barvení vláken, hlavně ve spojitosti s restaurováním historických gobelínů. Mnozí účastníci o cikánských tkanicích, krosienkování, zapiastkách, šité krajce, zašovských kytičkách apod. na semináři slyšeli poprvé. V průběhu své přednášky A. Samohýlová posílala účastníkům k nahlédnutí ukázky řemeslných technik i knih a doplňovala seznam doporučené literatury.

Ing. Alena Samohýlová s doporučovanou literaturou
Ing. Alena Samohýlová s doporučovanou literaturou

Diamantový vzor (foto: Klára Koldová, Národní lékařská knihovna)
Diamantový vzor (foto: Klára Koldová, Národní lékařská knihovna)

Ukázka krosienkování
Ukázka krosienkování

Učební pomůcka Hřebenový stávek od Komenia (foto: Klára Koldová, Národní lékařská knihovna)
Učební pomůcka Hřebenový stávek od Komenia (foto: Klára Koldová, Národní lékařská knihovna)

Třetí částí programu byla komentovaná prohlídka expozice Národopisného muzea. Vedoucí muzea J. Pohunek vtipně a zajímavě mluvil o zvycích, tradicích a způsobu života na vesnici v minulosti. K lítosti všech zúčastněných začala prohlídka muzea kvůli zdržení předchozí přednášky později. Někteří mimopražští účastníci se tak bohužel museli kvůli svým dopravním spojům domů rozloučit dříve. Nicméně to, co viděli, je určitě velkou inspirací a lákadlem pro opětovnou návštěvu Národopisného muzea.

Velice pozitivní ohlasy účastníků na seminář mne potěšily. Moje námaha s uspořádáním tohoto semináře nebyla zbytečná. Podle ohlasů byl seminář přínosem i pro ty členy Klubu tvořivých knihovníků, kteří s textilem nikdy nepracovali a asi nikdy pracovat nebudou. Zvláště první přednáška nám umožnila nový pohled na úroveň pravěkého odívání u nás. Některé z ohlasů si můžete přečíst níže:

  • Klára Koldová, Národní lékařská knihovna: „Sice se asi nevrhnu na historické textilní techniky, přesto byl přínos obrovský. Netušila jsem nic o úrovni pravěkého textilu a dalo mi to nový náhled na toto období. Nevěděla jsem nic o karetkových technikách a jiných technikách před tkalcovským stavem, a když uvidím nyní nějaký takový malý stávek, budu už vědět, o co jde (zrovna jsem viděla nějaké fotografie z letních táborů DDM Benešov, kde v turnusu Cesta do minulosti učili děti na takovém stávku pracovat). Dále mnohem více nyní ocením takové gobelíny, které mi předtím nic neříkaly; až když jsem viděla tu nádheru barev a jemnost techniky, pochopila jsem, proč byly tak ceněny.“

  • Jana Křehlová, Biologická knihovna Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy: „Svůj názor na seminář bych shrnula několika slovy: velmi zajímavé, velmi podnětné, inspirující. Možnost komentované prohlídky v rámci semináře – skvělý nápad. Za mě ohromná spokojenost.“

  • Ivana Pešková, Chotoviny u Tábora: „Seminář mne zaujal, archeoložka nezištně předala spoustu svých zkušeností, poznatků, ocenila jsem i bibliografii a hlavně rekonstrukce výrobků, které nám nechala osahat a prohlédnout. Odnesla jsem si rozšířený názor na dobu halštatskou. Paní Samohýlová totéž, cenné bylo upozornění na slovenský časopis Remeslo, umenie, dizajn. Připomenutí technik jako krosienkování, zašovské kytičky, šitá krajka. Mínus snad jen technika, ale to se stává. Na muzeum jsem už neměla čas. Přesto jsem ocenila možnost vidět budovu Musaionu i výklad vedoucího muzea.“

  • Milena Kučová, Knihovna Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy: „Já z toho mám celkově pozitivní dojem – navzdory tomu, že to bylo v časovém skluzu. Jediné, co mi přišlo škoda, že se nás sešlo tak málo a že během prohlídky muzea spousta lidí postupně odešla, přestože se pan doktor Pohunek snažil být stručný (i když na druhou stranu chápu, že někdo pospíchal na vlak či autobus). Obě dvě přednášky pro mne byly zajímavé a inspirující, takže jsem o víkendu neváhala a zkusila zrovna krosienkování, o kterém jsem předtím nikdy neslyšela (ostatně stejně jako o karetkách). Bylo zajímavé poznat člověka, který ověřuje postupy výroby předmětů nalezených při archeologických vykopávkách. Zaujaly mě hlavně metody přírodního barvení – i když jsem se o tuto techniku zajímala už dříve v jiných souvislostech, ocenila jsem přímé zkušenosti a poznatky o účinnosti jednotlivých rostlin na konkrétní materiály (a opět – o některých barvicích rostlinách jsem slyšela poprvé). Kromě krosienkování mi druhá přednáška připomněla mé dávné pokusy s různými tkalcovskými technikami, takže jsem se rozhodla to opět vyzkoušet. Co se týká muzea, opravdu bylo na co se dívat (hlavně ty kroje), ale s komentářem mi to přišlo daleko lepší a smysluplnější (sám by to člověk prošel za pár minut). Do budoucna bych se podobným akcím nebránila. Mohlo by to být zaměřeno zase na jiné techniky či konkrétní řemesla. Dneska se sice dají na internetu nalézt různé návody na tvoření čehokoli, ale tady mi přišlo dobré to, že to bylo podáno v kontextu s tou archeologií a tradicí uměleckých řemesel v konkrétních regionech a navíc pak doplněné ukázkou různých předmětů a výrobků v expozici muzea.“

  • Olga Lejčková, Psáry: „Mgr. Viktorija Čisťakova – velmi zajímavý a fundovaný výklad, dobře připravený a doplněný ukázkami k jednotlivým technikám zpracování přírodních vláken a vlny. Nejvíce mne zaujalo karetkování. Ing. Alena Samohýlová – k tématu má určitě dobré znalosti, ale bohužel špatná technická příprava a neznalost práce s PC komplikovaly a zpomalovaly výklad. Jan Pohunek, Ph.D. – vtipně a zajímavě mluvil o zvycích, tradicích a způsobu života na vesnici v minulosti.“

Autorkou fotografií (s výjimkou dvou snímků, u nichž je uvedeno jiné autorství) je Alena Volková Balvínová.

(Babo)letní dílna v Chrástově s Alenou Vorlíčkovou

Od pátku 15. do soboty 16. září 2017 se v Chrástově na Vysočině konala (Babo)letní dílna jihočeského Klubka, součásti Klubu dětských knihoven SKIP. Dějištěm tohoto zdařilého setkání se stejně jako v roce 2014 se stala krásná chalupa. A stejně jako tenkrát jsme byly pojaty do široké hostitelské náruče její majitelky Jarky Fexové, které i touto cestou posíláme velký dík a pozdrav.

Procházka na úvod
Procházka na úvod

Procházkou po okolí (kolem historických božích muk k nedalekému rybníku) jsme začaly, prohlídkou místní kapličky a nádherné přírodní zahrady u chalupy pokračovaly, abychom následně zasedly do hodovny a věnovaly se programu. Místnost zvaná hodovna dostála svému jménu, hodovaly jsme doslova, ale nebyly to jen dobroty pro mlsné jazýčky, slovem hody by se dala označit i spousta inspirace, kterou jsme zde načerpaly od sebe navzájem a zejména od pozvaného hosta, kterým byla Mgr. Alena Vorlíčková.

Alena Vorlíčková představuje jednu ze svých pohádek pro společné čtení
Alena Vorlíčková představuje jednu ze svých pohádek pro společné čtení

A. Vorlíčková je autorkou projektu na podporu čtenářství Pohádky pro společné čtení. Ten je zaměřen především na rozvoj aktivního společného čtení, kdy je kladen důraz na pozornost dítěte i dospělého. Své pohádkové dílny i odborné semináře realizuje – stejně jako prezentace svých pohádkových publikací – A. Vorlíčková již řadu let po celé republice, její práce je podporována prestižními kampaněmi Celé Česko čte dětemRosteme s knihou. Dlouhodobě se zabývá problematikou dyslexie a jiných speciálních čtenářských potřeb. Překládá slovinské pohádky a začleňuje je do svého projektu spolu s metodikou, jak s nimi pracovat. To všechno bylo hlavním předmětem našeho zájmu i diskusí.

Alena Vorlíčková s účastnicemi setkání
Alena Vorlíčková s účastnicemi setkání

V pátek jsme končily o půlnoci, abychom navázaly hned po brzké snídani v sobotu a využily společný čas co nejlépe. Všechny přítomné děckařky se shodly na tom, že (babo)letní dílna byla velice přínosná a kromě dobrého pocitu jsme si ze setkání odvezly „nabité baterky" a chuť realizovat nápady a náměty z dílny. Kdo nepřijel, může jen litovat.

Fotografie pořídila Václava Vyhnalová z Městské knihovny Planá nad Lužnicí.

Šťastná třináctka aneb Letošní seminář Co venkovské knihovny umějí a mohou

Třinácté setkání venkovských knihovníků Co venkovské knihovny umějí a mohou se uskutečnilo ve dnech 14. až 16. září 2017, a to v Karlovarském kraji. Hostitelem byla Městská knihovna Hroznětín, která v roce 2015 získala titul Knihovna roku.

Na organizaci akce se vedle oceněné knihovny podílely další subjekty – město Hroznětín (zřizovatel knihovny), Krajská knihovna Karlovy Vary (pověřená knihovna) a SKIP (garant akce). Setkání finančně podpořilo Ministerstvo kultury ČR.

Každé setkání má nějaké ústřední téma. To letošní bylo věnováno životu v pohraničí a hledání kořenů. Akce už mívá svůj osvědčený průběh. Nejprve se účastníci sjedou do pověřené knihovny, kterou tentokrát byla Krajská knihovna v Karlových Varech. Knihovníky v úvodu přivítali ředitel PaedDr. Vratislav Emler, jeho zástupkyně Jitka Svobodová, zástupce města Karlovy Vary, starosta a místostarosta města Hroznětín a za SKIP Daniela Wimmerová. Nečekaným překvapením byla také přítomnost generálního ředitele Národní knihovny PhDr. Martina Kocandy, který s knihovníky absolvoval část programu. Po skončení exkurze po karlovarské knihovně vyrazili účastníci na prohlídku Karlových Varů. Počasí nebylo příliš vlídné, pršelo, a tak přišla vhod návštěva sklárny Moser. Brzy naštěstí pršet přestalo a všechny potěšila vycházka centrem města s výkladem průvodkyně JUDr. Věry Říhové. Následoval přesun do hotelu. Ubytování bylo tentokrát zcela nestandardní, bylo zajištěno v hotelu Zámek Lužec. Tento hotel, stylizovaný do podoby loveckého zámečku, slouží současně jako wellnes centrum. Účastníci během pobytu mohli využívat vyhřívaný bazén, saunu nebo vířivku. Je třeba dodat, že pobyt v tomto zařízení by pro knihovníky nebyl možný, kdyby vedení města Hroznětín, především pak pan starosta Martin Maleček, nezajistilo přispění sponzorů.

Večerní program zahájil Mgr. Petr Mikšíček besedou Krušnohorské pověsti. Nenásilnou formou seznámil přítomné s historií Krušných hor a se zajímavými lokalitami tohoto kraje. Večerní program jako vždy uzavřel kolega Miroslav Bláha (neúnavný dokumentátor všech setkání), který promítl DVD z loňského setkání v Horní Lidči.

Odborný program probíhal druhý den v budově knihovny v Hroznětíně, byl připraven nejen pro účastníky celé akce, ale také pro knihovníky malých knihoven z blízkého okolí. Poprvé se stalo, že žádný knihovník z okolí nedorazil. Není zřejmé, jestli je připravený program neoslovil, nebo jestli nastala někde chyba v propagaci akce v  regionu. V každém případě byla škoda, že tato příležitost k poznání nejen práce oceněné knihovny, ale i zkušeností knihovníků z celé republiky zůstala nevyužita. Na úvod pan starosta Martin Maleček přiblížil návštěvníkům prostřednictvím virtuální procházky město Hroznětín. V následujícím vystoupení Lokální historie a knihovna Mgr. Zlata Houšková připomněla, jak je důležité v knihovně pracovat s regionální literaturou a propagovat historii a významné osobnosti dané lokality. V další přednášce Veřejné knihovny se musí měnit připomněl PhDr. Vít Richter známou pravdu, že pokud knihovny nezmění způsob své práce a nepřizpůsobí se vývoji, hrozí jim zánik.

Historii karlovarského kraje – proměny Krušnohoří, zajímavosti z historie, krásu místní architektury a „obnovu života“ krajiny – popsal ve svém vystoupení Mgr. Lubomír Zeman. V dalším příspěvku starosta obce Rapotín Ing. Pavel Žerníček a knihovnice Lenka Drechslerová představili činnosti knihovny v Rapotíně, nositelky ceny Knihovna roku 2016. Současně také všechny pozvali na příští setkání v Rapotíně. Dopolední část programu uzavřela návštěva hroznětínské knihovny a velmi příjemná akce Muzicírování s Janan, kdy J. Ježková předvedla ukázku z muzikoterapie.

Po obědě ve školní jídelně se všichni přesunuli do Ostrova nad Ohří. Po prohlídce zámku a zajímavé výstavy o rodu Šliků navštívili hosté knihovnu, kde je nejvíce zaujalo dětské oddělení. Společenský večer byl doplněn ochutnávkami krajových specialit. K poslechu a tanci hrála kapela Swing Melody Ostrov a někteří knihovníci si s chutí zatančili. Vyvrcholením večera bylo vystoupení Ohnivého divadla Ignis.

Společná fotografie účastníků

Společná fotografie účastníků
Společné fotografie účastníků

Poslední den byla na programu návštěva kláštera v Teplé. Hlavním cílem byla jeho krásná klášterní knihovna. I když počasí opět bylo spíše nevlídné, bylo zajímavé sledovat, jak je klášter postupně znovu obnovován. Byl plný návštěvníků, protože se zde konala pouť za přítomnosti předních církevních hodnostářů.

Na závěr je nutné poděkovat všem organizátorům a zájemce pozvat na setkání čtrnácté, které se uskuteční v Rapotíně na Šumpersku ve dnech 13. až 15. září 2018.

Autorem fotografií je Miroslav Bláha z Místní lidové knihovny v Kostomlatech pod Milešovkou.

Seminář Nové obzory ve vyhledávání na internetu

Seminář Nové obzory ve vyhledávání na internetu, pořádaný Klubem lékařských knihoven SKIP ve spolupráci s Národní lékařskou knihovnouÚstavem informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, byl realizován s finanční podporou Ministerstva kultury ČR a SKIP (program Knihovna 21. století). Uvedená akce se uskutečnila v úterý 26. září 2017 jako pracovní setkání lékařských knihovníků.

V hodnocení školicích akcí Národní lékařské knihovny se často objevuje požadavek věnovat více pozornosti technikám vyhledávání. Při plánování podzimního pracovního setkání Klubu lékařských knihoven SKIP jsme se tedy soustředili na nejnovější trendy ve vyhledávání na internetu. Seminář byl zaměřen na získávání znalostí a dovedností ve vyhledávání na internetu jinde a jinak než v běžně užívaných databázích a katalozích. Cílem bylo zlepšit a prohloubit profesionální kompetence zdravotnických knihovníků v informační gramotnosti.

Program semináře byl koncipován tak, aby seznámil posluchače s novými možnostmi vyhledávání na portálu Knihovny.cz ve vztahu k centrálnímu indexu a také s vyhledáváním informací, informační gramotností a aktivním občanstvím. Do programu byl zařazen i blok Jak zlepšit své vyhledávání na internetu a sdělení Měnící se informační potřeby uživatelů v akademické sféře – co nového knihovny mohou nabídnout? s informacemi o nových produktech užitečných pro zlepšení práce v knihovnách.

Jak se promítlo v hodnocení účastníků semináře, možnost vyslechnout si přednášku o informační gramotnosti a aktivním občanství, kterou přednesla PhDr. Pavla Kovářová, Ph.D., rozšířila u mnohých posluchačů dosavadní penzum znalostí. Informační gramotnost bývá u knihovníků povětšinou spojována pouze s oblastí vzdělávání uživatelů ve vyhledávání informací a prohlubování těchto dovedností. Dr. Kovářová se zaměřila na výklad termínu mediální a informační gramotnost, přičemž vycházela z širší definice UNESCO se zřetelem k výkladu zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, který občanům dává právo na přístup k informacím, především k těm vzniklým z veřejných financí. Sdělení bylo doplněno zkušebními příklady pro posluchače s kontrolními otázkami zaměřenými na hodnocení informace i jejího zdroje. V hodnocení semináře posluchači nejvýše ocenili aktuálnost u tématu aktivní občanství, ale také u tématu Knihovny.cz, u něhož se PhDr. Iva Zadražilová zaměřila na uvedení příkladů, jak lze využít k vyhledávání portál Knihovny.cz v praxi Národní lékařské knihovny.

Účastníci nejvýše hodnotili odbornost sdělení Mgr. Jany Machonské o měnících se informačních potřebách uživatelů v akademické sféře, v němž byli společně s novými produkty pro zlepšení akvizice (OASIS, ProQuest Ebook Central) a dostupnosti textů (JoVE Visualizace, OvidInsights, Videokolekce Alexander) seznámeni s výsledky průzkumu ProQuest Whitepaper z roku 2017. Z průzkumu vyplývá, že tištěné knihy jsou po časopisech stále nejžádanějším zdrojem, ale jejich význam mírně klesá. E-knihy a blogy naopak zaznamenávají zvýšený zájem.

Z hlediska přínosu pro praxi dosáhl nejvyššího hodnocení příspěvek Kláry Maškové o vyhledávání na internetu, jehož součástí byla doporučení pro usnadnění vyhledávání a nechyběl ani přehled o operátorech vyhledávacího pole Google. Také je zaujala informace o právu na zapomnění, kdy uživatel může požádat vyhledavač o odstranění osobních informací z vyhledávání. Existuje také možnost podat žádost o odstranění nelegálního obsahu. Jen kvůli porušení autorských práv bylo dosud podáno u adres (URL) 2 963 994 919 žádostí, u domén 1 292 825 žádostí, z toho o odstranění žádalo 118 306 vlastníků autorských práv a 105 612 organizací.

Potěšitelné bylo, že mezi dvaceti účastníky semináře byli  také mimopražští kolegové z Olomouce, Písku, Liberce a Brna a že se díky vzdělávacímu programu SKIP podařilo uspořádat příjemné pracovní i společenské setkání.

Z regionů

Knihovníci plzeňského regionu navštívili dvě spřátelené jihočeské knihovny

Cílem odborné exkurze, která se uskutečnila 8. září 2017 a kterou pro necelých čtyřicet účastníků uspořádala Univerzitní knihovna Západočeské univerzity v Plzni ve spolupráci s regionálním výborem SKIP Plzeňského kraje, byly dvě architektonicky originálně řešené knihovny v Jihočeském kraji – Městská knihovna v Soběslavi a knihovna Fakulty managementu v Jindřichově Hradci.

Městská knihovna v Soběslavi byla stavebně zakomponována do pozůstatků zdiva gotického hradu ze 14. století. Obnova hradu začala již v roce 1993 statickým zajištěním obvodového zdiva a obnovením krovu a střešní konstrukce. Po dalších postupných krocích pro záchranu jednoho z historicky nejcennějších objektů ve městě bylo rozhodnuto o úpravě prostor pro umístění městské knihovny. Autorem architektonického návrhu byl Ing. Arch. Jaromír Kročák. Projekt Záchrana gotického hradu – Soběslav řešil organické propojení původního hradního objektu s novými konstrukcemi. Objekt paláce je zachován ve stejném rozsahu, interiéry jsou realizovány jako kombinace kov – dřevo – sklo: kovová konstrukce budovy je opláštěna izolačním dvojsklem a doplněna regály z imitace přírodního světlého dřeva. K objektu patří také venkovní terasa a věž Hláska s hvězdicovitou klenbou. Realizaci náročného projektu umožnily finanční prostředky z evropských fondů doplněné spoluúčastí ze strany města. Od roku 2010 je hradní knihovna v centru zájmu čtenářů, knihovníků, architektů, studentů i turistů. S několika z nich jsme se také potkali.

Pohled do dvoupodlažní soběslavské knihovny
Pohled do dvoupodlažní soběslavské knihovny

Kolegyně ze soběslavské knihovny seznámila účastníky s historií hradu, v němž knihovna sídlí
Kolegyně ze soběslavské knihovny seznámila účastníky s historií hradu, v němž knihovna sídlí

Zajímavě řešený objekt nelze oddělit od instituce městské knihovny, kterou zřizuje město Soběslav. Svým uživatelům zprostředkovává výpůjčky beletrie, populárně naučné a naučné literatury, periodik, speciálních dokumentů, informační služby, meziknihovní výpůjční služby, kopírování, ale je také pořadatelem kulturních a vzdělávacích pořadů pro školy i širší veřejnost. V knihovně byly instalovány výtahy, veškeré prostory knihovny jsou tedy přístupné i tělesně postiženým uživatelům. Knihy jsou umístěny ve dvou patrech, k dispozici jsou postranní sezení u internetových stanic a prostory pro akce. Příruční sklady jsou umístěny v prostoru pod schody. Knihovna disponuje 30 000 knihovních jednotek, projektována je na maximum 35 000 knihovních jednotek. Využívá AKS Clavius. Knihovna registruje 1 500 čtenářů, z toho je třetina dětí. Realizuje téměř 80 000 výpůjček ročně, provoz a služby zajišťují tři knihovnice na plný pracovní úvazek. Celoročně probíhají výstavy, přednášky, besedy se spisovateli, tvůrčí dílny i lekce pro školy. V knihovně se konají také svatební obřady. Jako velký společenský přínos lze hodnotit aktivní spolupráci s dvaceti až pětadvaceti dobrovolníky.

Společná fotografie před knihovnou
Společná fotografie před knihovnou

Velmi děkujeme kolegyním knihovnicím za přátelské uvítání a provedení knihovnou a za hodnotný knižní dar starosty města Ing. Jindřicha Bláhy.

Fakulta managementu v Jindřichově Hradci oslaví v letošním roce již 25 let své existence. Zpočátku byla součástí Jihočeské univerzity, od roku 1998 je samostatnou fakultou Vysoké školy ekonomické v Praze. Budova školy prošla v posledních letech několika etapami rekonstrukce, za dnešní podobou stojí Ing. arch. Milan Špulák. Přístavba budovy, kde je nyní umístěno Knihovnické a informační centrum, probíhala v letech 2005 až 2009, otevřena byla 1. prosince 2009.

Fakulta managementu v Jindřichově Hradci
Fakulta managementu v Jindřichově Hradci

Samotná knihovna dnešní Fakulty managementu byla založena v září 1992 pro potřeby nově zřízeného pracoviště Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Jindřichově Hradci pro obory Ústavu jazykové přípravy a Ústavu regionálního managementu. Z nevyhovujících stísněných prostor byla knihovna v roce 2009 přestěhována do prosklené přístavby budovy Fakulty managementu, kterou jsme měli možnost navštívit. Prostory knihovny jsou řešeny velkoryse, jsou vzdušné a světlé. Pracovištěm nás provedla vedoucí knihovny Mgr. Věra Kubátová. Provoz a služby v knihovně zajišťuje celkem 2,5 přepočtených pracovníků. V prvním poschodí je soustředěn ve volném výběru knižní fond (cca 20 000 knihovních jednotek). Nacházejí se tam i PC stanice s přístupem do online  katalogu (AKS Aleph) a prostorný výpůjční pult. U vnějšího obvodu jsou umístěny prosklené boxy pro individuální nebo skupinové studium. Druhé poschodí má charakter studovny s informačním zázemím, jsou zde deponovány i obhájené absolventské práce. Část ve třetím patře slouží jako konferenční centrum, s odděleným prostorem pro výuku i relaxaci. Knihovna poskytuje své služby studentům, pedagogům, vědeckým pracovníkům, ale i zájemcům z řad veřejnosti. Fond knihovny zahrnuje přibližně 40 000 svazků knih a periodik, interním uživatelům poskytuje vzdálený přístup do elektronických informačních zdrojů, k dispozici je wifi, nechybí možnost kopírování a skenování, knihovna poskytuje meziknihovní výpůjční služby. Pořádá pravidelné exkurze po knihovně, tematické semináře, ale i besedy s autory, výstavy a další kulturně společenské akce. Zastřešením a uzavřením části dvora získala škola další atraktivní prostor ke společenským aktivitám i relaxaci s výhledem i přístupem na upravenou zahradu. Za pohostinnost děkujeme též proděkanovi pro rozvoj a vnějšíí vztahy Mgr. Ing. Martinu Luštickému, Ph.D.

Knihovnou provázela její vedoucí Mgr. Věra Kubátová
Knihovnou provázela její vedoucí Mgr. Věra Kubátová

Odborná exkurze přinesla účastníkům nové poznatky, podněty a inspiraci.

Autorkou fotografií je Hana Hendrychová ze Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje.

Čtvrtý ročník KnihOlympiády tentokrát v Olomouci

Ani nepřízeň počasí ve středu 20. září 2017 neodradila nadšené fanoušky knih o Harrym Potterovi z Olomouckého a Moravskoslezského kraje od toho, aby se sjeli do Olomouce na IV. KnihOlympiádu, kterou pořádal Klub dětských knihoven SKIP 10. Původní plán počítal s využitím prostoru olomoucké Botanické zahrady a rozária, ale nakonec nás déšť zahnal do budovy Knihovny města Olomouce.

Dvanáct soutěžních týmů se po slavnostním zahájení rozběhlo plnit disciplíny KnihOlympiády. Letos jsme se na podnět knihovny v Klimkovicích, loňské vítězky a držitelky putovního poháru, rozhodli věnovat celou akci 20. výročí vydání první knihy o Harrym Potterovi. Tato skutečnost se odrážela i v oblečení dětí a knihovnic, a tak po dvou patrech „olomouckých Bradavic“ poletovaly děti v černých hábitech s klobouky na hlavách a ani knihovníci s hůlkami a kolejními šálami nezapřeli čarodějnický původ.

Zahájení Kniholympiády
Zahájení Kniholympiády

Soustředění před olympijským slibem
Soustředění před olympijským slibem

Potěšilo nás, že letošní partner akce přestěhoval svoje soutěžní stanoviště z botanické zahrady k nám. Děti tak mohly poznávat například jedlé rostliny v přírodě. Každého jistě nadchl i balíček semínek k vypěstování.

Knihovnické úkoly byly často zapeklité. Kouzelnické šachy bravurně zvládli šachisté z Krnova, trénink famfrpálových hodů dal zabrat nejen domácím olomouckým soutěžícím. U cesty paměti excelovali všichni, což svědčí o tom, že to v knihovnách často trénujeme a máme viditelné výsledky. Zašifrované zaklínadlo z kouzelnické knihy rozluštily děti z Paskova, Ostravy, Havířova či Frenštátu pod Radhoštěm. U přenášení ingrediencí do lektvarů excelovalo šumperské družstvo. Kreslení draka poslepu bylo obtížné nejen pro kolej Literaspár z Českého Těšína, ale i pro konkurenci Postřelvír z Postřelmova. Obyvatele kouzelného světa pochytali skvěle malí čtenáři z Horky nad Moravou i z Třince.

Čarodějnice ze šumperských Bradavic
Čarodějnice ze šumperských Bradavic

Plnění soutěžních úkolů
Plnění soutěžních úkolů

Týmová spolupráce
Týmová spolupráce

Dračí aréna – soutěž pro knihovnice
Dračí aréna – soutěž pro knihovnice

O originální kostýmy nebyla nouze
O originální kostýmy nebyla nouze

Šifrování
Šifrování

Konečné hodnocení nebylo vůbec lehké. Putovní pohár z letošního setkání nakonec dostali účastníci z Místní knihovny Paskov, kteří si s sebou přivezli kromě závodníků i početný doprovodný tým. Těsné druhé místo patří Městské knihovně Klimkovice a třetí byla Městská knihovna Krnov. Královsky a čarodějnicky se ovšem bavilo všech devadesát malých i velkých lidí, kteří si stále umí hrát.

Šťastní vítězové z Paskova
Šťastní vítězové z Paskova

Fotografie pocházejí z archivu Knihovny města Olomouce.

6. ročník semináře pro starosty a knihovníky v malých obcích Jihočeského kraje

Jihočeský SKIP a Škola obnovy venkova v Radomyšli uspořádaly ve dnech 20. až 21. července 2017 společný seminář pro starosty a knihovníky malých knihoven. Tématem již 6. ročníku se stalo vzdělávání v knihovnách.

Na semináři zazněly následující přednášky:

  • Vzdělávání pro školy (L. Hrdličková z Městské knihovny Písek),
  • Děti čtou dětem (R. Ouředníková z Městské knihovny Vyšší Brod),
  • Práce se středoškolskou mládeží (L. Švíková z Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích),
  • Akademie umění a kultury – vzdělávání 3. věku (D. Wimmerová z Městské knihovny Kaplice).

Každá z přednášek přinesla nové náměty, nápady a zkušenosti se vzděláváním různých věkových kategorií návštěvníků knihoven.

Z jednání
Z jednání

Další částí programu byla návštěva Knihovny městyse Radomyšle a prohlídka památek.

Prohlídka židovského hřbitova
Prohlídka židovského hřbitova

Ubytováni jsme byli v areálu nově opraveného koupaliště v Radomyšli. V parném letním dni jsme rádi využili možnost koupání. Večer proběhl ve znamení neformálních rozhovorů, výměny zkušeností a navázování nových kontaktů.

Společná fotografie
Společná fotografie

Na druhý den byl připraven především program pro starosty. Knihovnice byly informovány o možnostech financování knihoven z Programu obnovy venkova Jihočeského kraje.

Semináře se celkem zúčastnilo 32 knihovnic z malých knihoven a starostů.

Fotografie pocházejí z archivu jihočeské regionální organizace SKIP.

21. Knihovnická dílna v Jičíně

Knihovně Václava Čtvrtka v Jičíně proběhla již 21. Knihovnická dílna, pořádaná ve spolupráci se SKIP 08 Východní Čechy a za finanční podpory Ministerstva kultury ČR (program Knihovna 21. století). Dílna byla určena pracovnicím a pracovníkům dětských oddělení. Na 12. až 14. září 2017 se do Jičína sjela téměř padesátka knihovnic, aby se zde vzdělávaly, čerpaly inspiraci, předávaly si zkušenosti a také trochu nasály atmosféru festivalu Jičín – město pohádky.

Program dílny byl bohatý a pro všechny zúčastněné informačně hodnotný. Řadu kladných hodnocení získal hned první příspěvek nazvaný Práce s literaturou pro děti do deseti let. V něm Mgr. Petra Bubeníčková, Ph.D., velmi poutavě vyprávěla o nejnovější produkci literatury pro děti, zhodnotila český knižní trh a předvedla možnosti práce s příběhy, literaturou a didaktickými hrami. Během hovoru v přestávkách si tento seminář knihovnice velmi pochvalovaly a mluvily o knihách, které dozajista do svých knihoven pořídí, a sdělovaly si nápady na realizace besed s dětmi.

Přednáška Mgr. Petry Bubeníčkové, Ph.D.
Přednáška Mgr. Petry Bubeníčkové, Ph.D.

Odpolední program byl věnován slovanské mytologii. Zážitková dílna MgA. Václavy Křesadlové, Ph.D., vzbudila téměř relaxační náladu, zpívaly se lidové písně, vzpomínalo se na tradiční slovanské lidové zvyky. Formou dramatické výchovy jsme se všechny seznámily se základními bohyněmi slovanského panteonu. Tato dramatická lekce – ať už se zachováním stejného tématu nebo s tématem zcela odlišným – se dá velmi dobře využít i při práci s dětmi. Koneckonců božstev je literatura plná a podobným zážitkovým způsobem můžeme s dětmi probrat severskou, keltskou, řecko-římkou nebo jinou mytologii.

Úterý zakončil fyzický básník Petr Váša se svým vystoupením. Jak sám řekl v úvodu, je vlastně jediným fyzickým básníkem, tudíž je také nejlepším a zároveň i nejhorším fyzickým básníkem u nás, možná i ve světě. Surrealisticko-dadaistickými postupy tvoření básní, vyluzováním zvuků na své vlastní tělo a vtipným úvodem každého kusu zajistil obecenstvu nevšední zážitek.

Druhý den knihovnické dílny byl zahájen podnětným seminářem PhDr. Ondřeje Hausenblase Kdo pokládá k četbě otázky a jaké? Důležitým východiskem bylo uvědomit si, že právě knihovník může být tou osobou, která v dětech vzbuzuje touhu po četbě. Musí však pokládat správné otázky a neklouzat pouze po povrchu textu. S textem je vlastně mnohem větší zábava, začteme-li se mezi řádky, objevíme-li další vrstvy sdělení, ponoříme-li se hlouběji. K tomu všemu nám dopomohou správné otázky. Abychom my mohli v dětech podnítit zapálení pro literaturu, musíme jim ony správné otázky pokládat, abychom je do oněch hlubších vrstev textu navedli.

Seminář PhDr. Ondřeje Hausenblase
Seminář PhDr. Ondřeje Hausenblase

Po obědě vystoupila Iva Pecháčková z nakladatelství Meander. Hovořila o dětské literatuře a vydavatelské praxi v malých nakladatelstvích. Přivezla s sebou i řadu umělecky velmi kvalitních knih z produkce nakladatelství Meandr. Odpolední program pokračoval na Bradech, místu nedaleko Jičína, kde jsme si povídali o minulosti dávné i nedávné. Především se však hovořilo o době barokní, o komponované krajině, o krajině Albrechta z Valdštejna a o jezuitském řádu, který v Jičíně působil. Závěr dílny s Michaelem Pospíšilem byl ohromující, prostor místního kostelíku rozezněly nejenom varhany, ale i další netradiční nástroje jako dudy či niněra.

V kostelíku na Bradech
V kostelíku na Bradech

Závěrečné kolokvium posledního dne knihovnické dílny se odehrálo v porotním sále Jičínského zámku. Významný jičínský historik prof. PhDr. Robert Kvaček, CSc., promluvil o obranách jazyka českého, o nesmírném úsilí českých obrozenců – těch z učebnic, ale i těch dnes již poněkud zapomenutých. Mateřský jazyk je naším cenným majetkem, měli bychom se o něj starat, hýčkat ho a rozmazlovat ho, aby práce, kterou obrozenci vykonali, nepřišla vniveč. Milým pohlazením na duši byl literární pořad skvělého rétora Alfréda Strejčka, v němž citoval většinu významných textů opěvujících krásu jazyka českého.

Odpolední posezení u kávy bylo třešničkou na dortu knihovnické dílny a důležitou reflexí pro jičínské knihovnice. Je dobré bezprostředně slyšet, co se líbilo a co se nelíbilo, co bylo vhodné, co pro příště změnit. Také došlo na stesky a probírání nejrůznějších problémů. Nejvíc knihovnicím vadí problematické projekty, které pravděpodobně pramení z ne úplně ideální spolupráce mezi ministerstvy kultury a školství. Tyto informace vzápětí předala ředitelka jičínské knihovny vedení Klubu dětských knihoven SKIP, které problém potvrdilo. Předseda SKIP Roman Giebisch z tohoto důvodu slíbil účast a informace na příští dílně.

Zpětné reakce jsou pozitivní, dílna v Jičíně je podnětným setkáním, během něhož se mohou navázat nová přátelství, nové spolupráce. Jičín díky své pohádkové atmosféře nabízí nevšední zážitky. „Shrnuto a podtrženo – knihovnická dílna se mi moc líbila, poznala jsem úžasné lidi a odnesla si plno zážitků, které snad ještě dále zužitkuji. Jičín je kouzelné a krásné město, ráda se do něj opět podívám. Ještě jednou děkuji za vlídné přijetí a dokonale zvládnutou organizaci,“ četly jičínské knihovnice závěr jednoho z e-mailů, který přišel po konci dílny.

Nyní už pomalu dokončujeme program další, tentokrát 22. dílny. Bude se konat ve dnech 11. až 13. září 2018. Na dílnu vás již nyní srdečně zveme – zažijete Jičín, pohovoříte s dalšími nadšenými knihovnicemi a dozvíte se nové informace.

Fotografie pocházejí z Knihovny Václava Čtvrtka v Jičíně.

Hrátky se (pro) středoškoláky

Hrátky se (pro) středoškoláky je název letošní akce sekce Pavučina sdílení, která funguje v rámci středočeské regionální organizace SKIP. Sekce se zaměřuje na vzdělávání a inspirování knihovníků v odděleních pro dospělé čtenáře. Letošní seminář, který proběhl 18. května 2017 v Městské knihovně Sedlčany, byl určen pro ty knihovníky, kteří ve svých knihovnách pracují se středoškolskými studenty. Tato skupina uživatelů knihoven a jejich pedagogů má specifické postavení a vyžaduje cílený a interaktivní přístup knihovníků. Přes veškerou snahu není často snadné studenty zaujmout a předat jim potřebné informace. Na semináři byly účastníkům nabídnuty a nastíněny ověřené způsoby práce s touto věkovou skupinou.

V úvodu semináře nám ředitelka sedlčanské knihovny Blanka Tauberová přiblížila jejich systém práce se školní mládeží. Lekce informačního vzdělávání mají v této knihovně dlouholetou tradici a v poslední době se podařilo navázat úzkou spolupráci s jednotlivými školami. Informační lekce v knihovně respektují a vhodně doplňují rámcové vzdělávací programy jednotlivých škol.

Celý seminář byl rozdělen do dvou částí. Dopolední částí nás provedla Anna Kratochvílová, trenérka paměti a pracovnice Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského v Praze. Využila své bohaté zkušenosti a prostřednictvím jedné informační lekce pro středoškoláky nás seznámila s různými technikami zapamatování. Předvedla využití myšlenkových map a poukázala na důležitost hodnocení a zpětné vazby studentů a pedagogů.

Anna Kratochvílová při dopolední části programu
Anna Kratochvílová při dopolední části programu

Odpolední program byl v režii Mgr. Aleny Budkové ze sedlčanské knihovny. Opět na jedné konkrétní lekci – určené pro studenty prvních ročníků středních škol – nám předvedla, jak s použitím moderní techniky a vtáhnutí studentů do vlastní lekce nenásilnou formou přiblížit ožehavé téma informační etiky. Studenti se v průběhu lekce dovídají o etickém zacházení s informacemi, o úskalích sociálních sítí, o autorském zákonu, o krádeži identity, o kyberšikaně a v neposlední řadě i o citační etice. Studenti se po dobu celé lekce aktivně zapojují do diskuze a vznášejí dotazy, které vyplynou z průběhu setkání.

Alena Budková při odpolední části programu
Alena Budková při odpolední části programu

Závěrem – určitě mohu mluvit i za ostatní účastníky tohoto semináře – bych ráda sedlčanské knihovně poděkovala za skvělou organizaci akce a milé přijetí všech účastníků. Celé setkání proběhlo v přátelské, pracovní a kolegiální atmosféře. Ze Sedlčan jsme si do svých knihoven odvezli řadu nápadů a podnětů pro práci se středoškoláky. Naše postřehy a získané dovednosti už jen stačí uvést do praxe. Držím nám všem palce!

Fotografie pocházejí z archivu Městské knihovny Sedlčany.

Kolektivní členové informují

Knihovna Filozofické fakulty Univerzity Karlovy vyhlásila sbírku na podporu knihovny v Mosulu

Knihovna Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) ve spolupráci s Člověkem v tísni vyhlásila na dobu od 2. října do 31. prosince 2017 veřejnou peněžní sbírku na obnovu Ústřední knihovny Mosulské univerzity v Iráku, která byla v letech 2014 až 2016 téměř zcela zničena během bojů mezi koaličními silami a tzv. Islámským státem.

Logo sbírky
Logo sbírky

Ústřední knihovna Mosulské univerzity byla s více než milionem dokumentů (včetně vzácných rukopisů a starých tisků) jednou z nejvýznamnějších knihoven v oblasti. V letech 2014 až 2016, kdy se Mosul ocitl pod nadvládou tzv. Islámského státu, byla téměř úplně zničena. V červenci 2017 se podařilo město definitivně osvobodit a ihned začaly snahy o jeho obrodu. Toto úsilí je zaměřeno i na Mosulskou univerzitu a její knihovnu, která studentům a pedagogům poskytovala potřebné informační zázemí ke studiu a výuce. Postupně byly uveřejňovány výzvy k posílání knižních darů do knihovny, na které chtěli zareagovat i zaměstnanci Knihovny FF UK. Přes prvotní myšlenku zaslání vyřazených knih z fondu fakulty se však nakonec rozhodli knihovnu podpořit finanční sbírkou. Předpokladem pro jakýkoliv knižní dar je totiž existence knihovny, resp. místa pro uložení knih, možnost jejich zpracování tak, aby mohly být poskytnuty čtenáři, a existence zázemí pro poskytnutí služby, tedy výpůjčního místa. Zároveň mluvíme o vysokoškolské knihovně, tedy odborné knihovně, která svůj fond buduje v souladu s výukou a výzkumem, který na dané univerzitě probíhá. Knihovníci z Knihovny FF UK nepovažovali za příliš šťastnou formu pomoci posílat jakékoliv knihy, ať už vyřazené (multiplikáty nebo nechtěné, zastaralé dokumenty) nebo nakoupené, ale bez jakékoliv koordinace. Smysluplnější by bylo zaslání knih podle seznamu požadovaných knih. Knihovníci vycházeli z předpokladu, že knihovna bude budovat svůj fond od základní studijní literatury, která darům vůbec nemusí – a pravděpodobně nebude – odpovídat. Knihovna FF UK se tedy rozhodla jít cestou finanční sbírky, která podle množství vybraných peněz umožní mosulské knihovně pořízení základního vybavení. Ta díky tomu bude moci opět poskytovat základní služby vysokoškolské knihovny – tedy výpůjčky knih, přístup do odborných databází, poskytnutí studijních míst, referenčních služeb apod.

Poškozená budova knihovny

Poškozená budova knihovny
Poškozená budova knihovny

Smutný pohled na poškozený fond
Smutný pohled na poškozený fond

Trosky původního vybavení
Trosky původního vybavení

Současný stav interiéru knihovny
Současný stav interiéru knihovny

Protože knihovníci neměli žádnou zkušenost s pořádáním finanční sbírky a postupně zjistili, že kromě nalezení způsobu, jak peníze v souladu se zákonem vybrat, ještě musí vyřešit jak a komu je předat, oslovili organizaci Člověk v tísni, která působí přímo v Mosulu. Mezi jejími místními zaměstnanci jsou dokonce i bývalí studenti mosulské univerzity, kteří služeb knihovny při svém studiu pravidelně využívali. Člověk v tísni je v kontaktu přímo s dr. Akramem Husseinem Albado, prezidentem univerzity. Ten byl iniciativou nadšen, a to především proto, že jde o projev profesní sounáležitosti. Finanční dar bude prostřednictvím Člověka v tísni předán vedení knihovny, která si ve spolupráci s organizací sama určí, jak jej využije. Přesný účel bude samozřejmě záviset na aktuálních potřebách a také na tom, jakou částku se podaří sbírkou vybrat. Vzhledem k současnému stavu knihovny lze předpokládat, že většina financí bude investována buď do zprovoznění budovy, ve které knihovna sídlí, nebo (vzhledem k rozsahu škod) do přestěhování knihovny do nové budovy. Primárním cílem tedy v tuto chvíli není doplnění samotných knih, ale především zajištění prostoru, kam je bude možné umístit. Kromě nejnutnějších rekonstrukčních prací lze peníze ze sbírky využít i na nákup a opravu vybavení a nábytku knihovny a v neposlední řadě i na opravu zachráněných knih a na nákup knih nových.

Postupně se k akci začali přidávat další lidé a instituce a myšlenka sbírky se začala rozrůstat. Velmi aktivně se do organizace zapojili studenti FF UK, konkrétně Spolek studentů Ústavu Blízkého východu a Afriky Madžlis. S počtem pomáhajících lidí se začaly objevovat i nápady, jak sbírku podpořit, které nakonec vyústily v doprovodný program sbírky. Původní myšlenka pomoci knihovníků knihovníkům se tak rozrostla o pomoc studentů studentům, učitelů učitelům nebo zkrátka lidí lidem.

K propagaci sbírky slouží i bannery
K propagaci sbírky slouží i bannery

Vrcholem doprovodného programu se stala celodenní akce Den pro Mosul. Ta se konala 2. listopadu 2017 v Kampusu Hybernská. Brány kampusu se otevřely ve tři hodiny odpoledne, od kdy účastníci mohli zhlédnout venkovní i vnitřní videoprojekce a unikátní výstavu Ohrožená architektura města Mosul, zapůjčenou Akademií věd ČR. Tato výstava návštěvníky seznámila s architektonickým dědictvím města, jehož osud závažně poznamenaly ideologicky motivované útoky radikální skupiny Islámský stát z archeologické i historické perspektivy. Výstava mapuje činnost Orientálního ústavu Akademie věd ČR v této oblasti. Poté proběhla odborná část programu – nejprve přednáška Ondřeje Beránka, ředitele Orientálního ústavu Akademie věd ČR, která zabýval tím, co a proč vlastně tzv. Islámský stát ničil a zda existují možnosti nápravy této situace. Následovala přednáška Naďi Aliové, koordinátorky iráckých programů Člověka v tísni, která se věnovala situaci v Iráku z humanitárního pohledu a podílu organizace Člověk v tísni na jejím řešení. Poté byl již prostor pro panelovou diskuzi, které se zúčastnili Jeho Excelence pan Walid Hamed Shiltagh (irácký velvyslanec v ČR), Petr Charvát (historik a archeolog, Západočeská univerzita v Plzni), Jana Mynářová (asyrioložka, egyptoložka, Český egyptologický ústav FF UK), Pavel Novotný (reportér, zpravodajský server Info.cz), Lenka Hrabalová (arabistka, Univerzita Palackého v Olomouci), Naďa Aliová (koordinátorka iráckých programů, Člověk v tísni), Miroslav Houska (arabista, vedoucí zahraničních projektů pro Blízký východ, GEMA ART GROUP a.s.) a Petr Štefan (mediální koordinátor, Člověk v tísni).

Po krátkém pozdravení od Jeho Magnificence pana Tomáše Zimy, rektora Univerzity Karlovy, paní Mirjam Friedové, děkanky FF UK, a paní Naďi Aliové ze společnosti Člověk v tísni byl program uzavřen koncertem skupiny Fanfán Tulipán.

Chcete-li se do sbírky zapojit, můžete přispět bezhotovostně nebo využít pokladničky umístěné v prostorách Univerzity Karlovy na třech místech v Praze:

  • Filozofická fakulta, Knihovna Jana Palacha, nám. Jana Palacha 2;
  • Filozofická fakulta, Knihovna Celetná, Celetná 20;
  • Knihovna společenských věd T. G. Masaryka, U Kříže 661/8.

Další informace jsou k dispozici na webu sbírky nebo na její facebookové stránce.

Foto: Člověk v tísni.

Výtvarná soutěž Lesy a příroda kolem nás

Městská knihovna Kamenice nad Lipou se již několik let zapojuje do výtvarné soutěže s názvem Lesy a příroda kolem nás. Soutěž vyhlašují Lesy České republiky, s. p., Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích, Ústav pro hospodářskou úpravu lesa Brandýs nad Labem, ZOO Ohrada Hluboká nad Vltavou, Stezka korunami stromů Lipno a A. W. Faber-Castel ČR spol. s r.o.

Cílem soutěže je podpora výtvarné reflexe zážitků dětí získaných návštěvou lesa a umocnění vlivu lesa a přírody na rozvoj jejich ekologického cítění a vnímání.

Přihlášené knihovny v rámci Jihočeského kraje vyhlašují soutěž v místě svého působení, sbírají práce, vystavují je ve svých prostorách a vybrané práce zasílají do krajského kola. Tyto práce shromažďuje Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích. Ta rovněž registruje přihlášené knihovny.

Soutěží se v devíti kategoriích. Prvních sedm kategorií je určeno pro jednotlivé účastníky, poslední dvě kategorie jsou kolektivní práce (tedy společné práce více uchazečů). První kategorie je pro děti z mateřských škol, druhá pro žáky prvních a druhých tříd, třetí pro žáky třetích a čtvrtých tříd, čtvrtá pro žáky pátých a šestých tříd a pátá pro žáky sedmých a devátých tříd základních škol. Do šesté kategorie jsou zařazovány práce žáků speciálních škol a do sedmé kategorie práce žáků škol uměleckých. Osmá a devátá kategorie bývají vymezeny tematicky. Knihovna zapojená do soutěže však nemusí naplnit všechny kategorie.

Výstava v Městské knihovně Kamenice nad Lipou v roce 2013

Výstava v Městské knihovně Kamenice nad Lipou v roce 2013

Výstava v Městské knihovně Kamenice nad Lipou v roce 2013
Výstava v Městské knihovně Kamenice nad Lipou v roce 2013

Vítězové jednotlivých kategorií v roce 2013
Vítězové jednotlivých kategorií v roce 2013

Daniel a Radim Švecovi, vítězové z roku 2016
Daniel a Radim Švecovi, vítězové z roku 2016
Daniel a Radim Švecovi, vítězové z roku 2016

Soutěžními tématy dosud byly například:

  • návrh ilustrace oblíbené knihy o přírodě,
  • člověk a les,
  • ručně vyrobená knížka o lese,
  • les ve fantazii – les jako domov skřítků, víl atd.,
  • stromy v barevném kabátku – stromy v barvách,
  • přírodní herbář.

V knihovnách zapojených do soutěže probihá v měsících březen až duben výstava výtvarných prací a zároveň vyhodnocení nejlepších prací v každé obsazené kategorii.

Tři vybrané práce z každé obsazené soutěžní kategorie postupují do krajského finále v Jihočeské vědecké knihovně v Českých Budějovicích. Tam jsou při vernisáži výstavy vyhlašovány celkové výsledky soutěže (ty letošní najdete na webu Lesů České republiky, s. p.) a předávány odměny vítězům.

Fotografie pocházejí z archivu Městské knihovny Kamenice nad Lipou.

Příměstský tábor v lounské knihovně

Knihovny jsou stále častěji součástí volnočasových aktivit dětí i dospělých, provozují plážové knihovny, kluby, jsou aktéry komunitního života. Proč to vlastně dělají? Potřebují na sebe upozornit, nebo je již jejich hlavní funkce přežitá? Důvody mohou být různé. Knihovny mají dobrou pověst a jsou jakousi zárukou a jistotou. Rodiče, kteří řeší problém, co s dětmi v době, kdy nemají dovolenou, vítají letní aktivity knihoven, tedy institucí s dobrou pověstí.

Městská knihovna Louny (konkrétně Klub(ovna) Luna) pořádá příměstský tábor již popáté. Má tudíž bohaté zkušenosti s provozem i financováním.

Tábor pořádá v čase všech prázdnin ve školním roce, ten letní je však přijímán s největším nadšením. Funguje během července i srpna ve všední dny od 8.00 do 17.00 hodin a je určen dětem školního věku (podmínkou je absolvovaná první třída). Pro všechny je zdarma, a to díky dosud každoroční dotaci Ministerstva vnitra ČR na prevenci kriminality. Dotace stačí na zajištění kvalifikovaného personálu. O děti se starají zaměstnanci volnočasového centra, není to práce navíc pro knihovníky.

Každý rok je připraven jiný celotáborový program – letos děti šly po stopách historie. V rámci programu se však konají různá setkání s odborníky právě z oblasti prevence kriminality, šikany a problémů, které děti potřebují řešit. Jeden den je věnován výletům po okolí. Pokud je pěkné počasí děti tráví dopoledne na městském koupališti, to vyšlo vstříc knihovně a děti díky tomu platí jen symbolické vstupné.

Archeoskanzen Březno – zpracování vlny na přízi
Archeoskanzen Březno – zpracování vlny na přízi

Archeoskanzen Březno – keramické tvoření
Archeoskanzen Březno – keramické tvoření

Návštěva zámku Stekník
Návštěva zámku Stekník

Dopolední programy – hry, soutěže venku
Dopolední programy – hry, soutěže venku

Dopolední programy – tvoření v přírodě
Dopolední programy – tvoření v přírodě

Stále jde o propojení institucí a lidí v komunitě a samozřejmě o propagaci knihovny. Cesty do hlavní knihovny jsou rovněž neoddělitelnou součástí programu.

Tábor většinou navštěvují děti mladšího školního věku, denně jich je průměrně padesát. Mnohé z nich během školního roku odmítají navštěvovat družinu, ze školy chodí rovnou do klubovny či dětského oddělení knihovny. Tato aktivita tedy smysl rozhodně má.

Více informací o Klub(ovně) Luna včetně fotogalerie najdete na webu knihovny i na Facebooku.

Fotografie pocházejí z archivu Městské knihovny Louny.

Angličtina pro nejmenší děti s rodiči v Městské knihovně Louny

Již celý školní rok se v Klub(ovně) Luna provozované Městskou knihovnou Louny každou středu dopoledne v půl jedenácté scházejí rodiče s dětmi předškolkového či předškolního věku. Pod vedením Veroniky Knížkové, učitelky z jazykové školy pro nejmenší Stepping Stones, mají děti (od jednoho do šesti let věku) možnost zažít angličtinu, jako by se ocitly v anglicky mluvícím prostředí. Celá hodina jak pro děti, tak pro rodiče probíhá v anglickém jazyce. Hrají se hry, prstové hříčky, zpívají se písničky, tančí se. Ani maminky, tatínkové či prarodiče, kteří děti doprovázejí, nepřijdou zkrátka a v druhé části hodiny rozvíjejí a procvičují své jazykové dovednosti, ať už je to pomocí jazykových her nebo konverzací na určité téma. Na kurz není nutné se přihlašovat, poplatek za jednu hodinu je 30 Kč na rodinu. Když tedy zrovna na hodinu nemohou rodiče přijít, nemusejí se obávat propadnutí kurzovného.

Proč sem rodiče docházejí?

Marcela, která má skoro dvouletou dcerku Emu, říká, že na angličtinu chodí hlavně kvůli sobě, aby nezapomněla angličtinu a mohla ji aktivně používat. Malá Ema sice sotva začíná mluvit česky, ale na hodinách angličtiny již poznává písničky, které jí maminka zpívá i doma. Kromě toho je Ema ráda mezi dětmi a toto je další příležitost, jak se s dětmi potkat. Marcela si též pochvaluje, že angličtina není předplacený kurz, kde by kurzovné propadlo, kdyby třeba Ema byla nemocná, a 30 Kč za lekci jí přijde jako výhodná cena.

Pavla s ročním Míšou navštěvuje angličtinu hlavně kvůli Míšovi, který může angličtinu nasávat od nejútlejšího věku.

Mirka s dcerkami – tříletou Dominikou a šestiletou Veronikou – oceňuje hlavně přístup lektorky Veroniky, díky níž obě děvčata angličtina nesmírně baví, jsou do her a písniček vtaženy, rády se účastní všech aktivit. Díky tomu hlavně starší Veronika již všemu, o čem se v písničkách zpívá a říkačkách říká, rozumí, se sestrou si je i samy doma zpívají a například při sledování pohádek v angličtině již začínají lecčemu rozumět.

Angličtina pro rodiče s dětmi

Angličtina pro rodiče s dětmi

Angličtina pro rodiče s dětmi

Angličtina pro rodiče s dětmi

Angličtina pro rodiče s dětmi

Angličtina pro rodiče s dětmi
Angličtina pro rodiče s dětmi

Projekt očima lektorky Veroniky Knížkové

Hlavním cílem tohoto projektu je inspirovat rodiče, kteří aktivně mluví anglicky, aby své děti učili angličtinu sami doma. Vedlejší cíl je ten, aby se jak děti, tak rodiče cítili pohodlně a sebevědomě, aby strávili příjemné dopoledne a u toho se nenápadně učili. Rodiče s dětmi pravidelně dochází každý týden. Půlka hodiny je věnována dětem – zpíváme písničky, říkanky, hrajeme hry. Ve druhé půlce rodiče konverzují v angličtině. Jejich děti je slyší a nenásilně si tak zvykají na angličtinu.

Po necelém roce vidím výsledky u dětí i rodičů. Děti se naučily písničky, oblíbily si hry a dokážou v angličtině reagovat. Z rodičů opadly obavy, a když nehrajeme slovní hry, tak konverzujeme o čemkoliv, o dětech, rodině, projektech, plánech atd. V Klubovně je přátelská atmosféra a pravidelní návštěvníci ji přenášejí na nové zájemce.

Fotografie pocházejí z archivu Městské knihovny Louny.

Seminář Didaktické pomůcky a hry

Ve dnech 21. a 22. června 2017 se v Knihovně Jiřího Mahena v Brně (KJM) uskutečnil seminář Didaktické pomůcky a hry, který za finanční podpory SKIP a Ministerstva kultury ČR uspořádalo Centrum dětského čtenářství působící v KJM. Cílem tohoto semináře bylo pracovníkům knihoven podrobněji přestavit moderní pomůcky a jejich možné využití v knihovnách, především při vzdělávacích programech (nejen těch pro děti).

První přednášející Radek Neumann zastupoval firmu Zábavné učení – Ditipo. Jak už napovídá samotný název firmy, snaží se na český trh přinášet (vyvíjet i vyhledávat a upravovat do české verze) nejrůznější hry, hračky a vzdělávací pomůcky, jež pomáhají učitelům, ale například i rodičům při práci s dětmi a s jejich výchovou a vzděláváním. Zaměstnanci Ditipa každoročně navštěvují zahraniční veletrhy, které jsou zaměřeny jak na klasické hračky, tak i na didaktické hračky určené na vzdělávání, čerpají zde inspiraci a odkupují práva na převod těchto výrobků do české podoby.

Z představených pomůcek účastníky velmi zaujal hrací míč, který je nabízen ve třinácti provedeních. Jedná se o balon, který má velký objem a jehož povrch je (podobně jako u fotbalového míče) rozdělen na dílky. V každém z těchto dílků je pak jedna otázka, obrázek či matematický příklad, vždy podle zaměření míče (existují míče jazykové, matematické, dopravní apod.). Podle toho, jaké se určí pravidlo hraní, má pak dítě za úkol zodpovědět otázku či splnit úkol zadaný vylosovaným polem na míči. Míče jsou využitelné jako rozcvička na začátku hodiny, na navození atmosféry pro tematický program či jako pomůcka pro specificky zaměřené učivo. Pro děti je tato nezvyklá pomůcka velkým zpestřením; v zahraničí jsou míče velmi oblíbené, k nám teprve postupně pronikají.

Dále byla představena například hra Najdi Montyho, při níž si mohou děti, ale i dospělí či senioři procvičovat svou prostorovou představivost a orientaci (hráči si na chvíli prohlédnou obrázek „pokojíku“ kocoura Montyho, v němž je několik málo věcí uložených určitým způsobem, úkolem je pak tytéž věci z obrázku v jejich trojrozměrném provedení postavit tak, jak to předtím viděli na kartičce), pak také hra Výtah, při níž hráči rozvíjejí mimo jiné i své komunikační dovednosti (skupina se snaží pomocí lanek a šňůr přemisťovat útvary na určenou plochu), nebo hra Nákupní košík, což je hra propojená s výukou angličtiny i  tréninkem paměti (nejen u dětí – tato hra je velmi oblíbená také mezi seniory). Velkým plusem prezentace byla možnost si všechny představované hry a pomůcky vyzkoušet, osahat a podrobně prohlédnout.

Hra Výtah
Hra Výtah

Druhá polovina prvního dne semináře byla věnována prožitkovým workshopům. První z nich vedla Mgr. Heda Lišková, jež účastníky seznámila s tzv. lapbooky, což jsou doma vyrobené interaktivní vzdělávací knížky pro děti různých věkových kategorií. Nejvíce je lidé ocení při práci s malými dětmi či se žáky se specifickými vzdělávacími potřebami. Mohou také sloužit jako zdroj nápadů na úkoly k jednomu tématu. Lapbooky totiž obsahují úkoly a informace vždy na jedno zvolené téma. Pak záleží již jen na dovednostech, kreativitě a nápaditosti toho, kdo je vytváří. Každý lapbook je originál, vzájemné sdílení však může metodicky obohatit jejich zpracování – různí lidé mají na tutéž problematiku různý pohled. Na tomto workshopu byly lapbooky nejen představeny teoreticky a ukázkou již vyrobených prototypů, ale účastníci si z připravených materiálů mohli vyrobit svůj vlastní lapbook na téma lidské tělo. Záleželo pak jen na fantazii a potřebách každého účastníka, jak s materiály naloží a jakým způsobem do lapbooku připraví úkoly.

Práce na lapboocích
Práce na lapboocích

Příprava úkolu do lapbooku
Příprava úkolu do lapbooku

Druhý workshop, který nesl název Aktivizace dětí při besedách pohybovými aktivitami, vedla dr. Hana Šeráková z Masarykovy univerzity. Byl zaměřen nak na tradiční, tak na netradiční pohybové aktivity. Dr. Šeráková předvedla a společně s účastníky vyzkoušela mnoho cviků, jež lze jakýmkoliv způsobem napojit na nejrůznější básničky, písničky nebo příběhy a které děti nejen rozpohybují, ale slouží i jako prevence špatného držení těla. To v současnosti, kdy děti mnohdy netráví tolik volného času pohybem, může hrát klíčovou roli pro jejich zdraví a motivovat je k dalšímu pohybu. Při workshopu se pracovalo s věcmi obyčejnými, jako jsou nafukovací balonky, švihadlo, vršky od plastových lahví nebo židle, ale také například s padákem.

Workshop věnovaný pohybovým aktivitám
Workshop věnovaný pohybovým aktivitám

Druhý den semináře zahájila prezentace Lucie Čechovské a Vojtěcha Bílka, pracovníků Knihovny pro děti a mládež (součásti KJM), věnovaná deskovým hrám a Lekotéce (tj. souboru vzdělávacích hraček a her, jež rozvíjejí dětskou motoriku, smysly, prostorovou představivost a další schopnosti a dovednosti, které je v útlém věku dětí vhodné rozvíjet) a jejich uplatnění při vzdělávacích programech v knihovnách. Přednášející využili poměrně rozsáhlý fond KJM, jež jako jednu ze svých služeb nabízí možnost zapůjčení těchto her a hraček. Nevyužívají se však jen k půjčování rodičům a učitelům mateřských škol, ale také při programech v knihovně. Tyto hry byly představeny tematicky, dále byla ve zkratce shrnuta pravidla a poskytnuty tipy, jak je lze efektivně využít při programech a práci s dětmi. Stejně jako předchozí den bylo možné si hry důkladně prohlédnout, případně krátce zahrát, aby si účastníci mohli utřídit získané teoretické informace a lépe si představit smysl a obtížnost hry.

Prezentace deskových her a Lekotéky – praktické zkoušení
Prezentace deskových her a Lekotéky – praktické zkoušení

V odpolední části druhého dne semináře proběhla teoretická přednáška zaměřená na tvorbu pracovních listů. Ty jsou dlouhodobě jednou z nejčastěji používaných metod práce při programech. Málokdo ovšem tuší, jaké jsou zásady jejich správné tvorby – důležitá je přehlednost, srozumitelnost, obsahová přitažlivost, schopnost žáky motivovat k práci a plnění úkolů a gramatická i obsahová správnost. Toto téma zpracovala Mgr. Pavlína Lišovská (Centrum dětského čtenářství v KJM). V první části přednášky shrnula teorii věnující se problematice pracovních listů, hovořila o typech úloh v pracovních listech (ideální je kombinovat úkoly s otevřenými a uzavřenými odpověďmi), vlastnostech pracovních listů (vhodné je postupné ztěžování pracovních úloh, abychom děti hned na počátku práce nedemotivovali atp.). Ve druhé části přednášky pak lektorka nabídla účastníkům možnost stát se „hodnotiteli“ již vytvořených pracovních listů, jež jim promítala. Úkolem účastníků bylo se na základě získaných teoretických informací zamyslet nad tím, kde jsou v předložených pracovních listech chyby. Díky tomu pak účastníci snáze odhalí chyby i ve svých vlastních pracovních listech v knihovnách. Součástí prezentace také byly rady a tipy na webové stránky či úložiště, jež mohou knihovníkům pomoci při jejich práci. Jednalo se o nejrůznější generátory citací (citace.com, generator-citaci.cz), zkracovače odkazů (kuc.cz, 1url.cz, bitly.com), úložiště obrázků s možností volného šíření díky licenci CC0 (pixabay.com) nebo stránky a portály sloužící jako zdroj inspirace při tvorbě úkolů (dum.rvp.cz, hranostaj.cz).

Přednáška o pracovních listech
Přednáška o pracovních listech

Jako poslední lektorka na semináři vystoupila Mgr. Tereza Nakládalová, metodička čtenářských klubů. Ta představila čtenářské kostky, pomůcku používanou jak ve čtenářských klubech, tak i ve školních hodinách českého jazyka a literatury nebo i v knihovnách. Jedna sada obsahuje šest kostek tří barev (zelená, žlutá, oranžová), jež určují, kdy se má která kostka využít – před četbou, během četby, po četbě. Otázky a úkoly na stěnách kostek jsou cíleny na smysl a porozumění textu, na vlastní fantazii čtenáře, na vnímavost a empatii s hrdinou a dějem apod. (např. Podívej se na název – o čem asi příběh bude? V čem se podobáš hlavní postavě? Jak jinak by se příběh mohl jmenovat? Jak myslíš, že by se situace mohla vyvinout?).

Práce se čtenářskými kostkami
Práce se čtenářskými kostkami

Aby účastníci lépe pochopili fungování čtenářských kostek a práci s nimi, byla pro ně připravena ukázková čtenářská dílna. Úkolem účastníků bylo přinést si svou rozečtenou knihu. Na místě byli rozděleni do skupinek, každá skupina dostala svou sadu kostek a lektorka poté vedla všechny při práci s kostkami – určovala, kdy je čas na samostatné čtení, kdy je čas na házení určenou dvojicí barevných kostek, důsledně sledovala, aby se ke slovu dostal každý z účastníků a mohl odpovědět na otázky určené kostkami.

Celý seminář se nesl ve velmi pohodovém a přátelském duchu, doufáme, že nejen my, ale také účastníci jej považují za velmi inspirativní. Zaměstnanci knihoven, kteří jsou velmi často těmi, kdo vymýšlí a organizují nejrůznější programy a besedy pro děti, si mohli vyzkoušet, jaké to je být těmi, kteří pracují s didaktickými pomůckami a hrají si s nimi. I z této vlastní zkušenosti tak mohli načerpat mnoho nápadů, poznatků a inspirace pro budoucí práci s dětmi. Jelikož se jednalo o seminář z větší části prožitkový a praktický, ne pouze teoretický, bylo krásné pozorovat nadšení účastníků z možnosti vše zkoušet sami na sobě.

Fotografie pocházejí z archivu Knihovny Jiřího Mahena v Brně.

Léto ve Vsetíně aneb Číst na střeše se lidem líbí

Již čtvrtým rokem pořádá Masarykova veřejná knihovna Vsetín přibližně v polovině srpna komponovaný podvečer s názvem Letní čtení na střeše. Hlavní budova vsetínské knihovny, jejíž součástí je i prostorná venkovní terasa v nejvyšším (pátém) patře, stojí přímo v centru na Dolním náměstí. Terasa tudíž skýtá úžasné výhledy nejen na život náměstí a jeho architekturu, ale také na krásnou zeleň vsetínských kopců a lesů i na vsetínský zámek a kostely.

Nápad knihovny uspořádat letní čtení s využitím terasy na sebe tedy nenechal dlouho čekat. Původní obava z toho, že letní prázdninové měsíce nejsou příliš nakloněny návštěvnosti akcí, se nepotvrdila. Počet návštěvníků se každoročně zvyšuje a prostor a výhledy terasy jsou velmi atraktivní jak pro místní obyvatele, tak pro turisty, kteří se o akci při návštěvě města dozvědí.

Scénář programu Letního čtení na střeše byl od začátku nastaven jako komponovaný program čtení textů a živého hudebního doprovodu. Občas bývají ozvláštněny i autorským čtením a představením některého z regionálních autorů (např. Jiřího Měsíce či Ondřeje Hložka).

Pro výběr textů ke čtení byl osloven literární kritik, autor, nakladatel, ale i kamarád a příznivec knihovny Pavel Kotrla. U této spolupráce, která se velmi osvědčila, už zůstalo i pro další ročníky. P. Kotrla vybírá zpravidla věci ucelené (povídky, básně, balady, kapitoly, obrazy z dramatu atd.), přednost tedy mají kratší texty, v nichž je příběh ukončen. Jedná se vesměs o literaturu z 20. století a současnosti průřezově různými žánry. Vcelku nerozhoduje, zda autor je zahraniční nebo český, výběr je pestrý. P. Kotrla vždy nabídne více ukázek a interpreti si z nich vždy zvolí tu svou (a někdy je to opravdu těžké). Důležitou roli hraje i interpretace, proto jsou pro čtení ukázek oslovováni vsetínští divadelníci – ochotníci (ukázky ale předčítají i někteří knihovníci či hudebníci). Propojení s divadelníky vnímáme v mnoha stránkách jako přínosné (čtení uchopí jako roli a doplní jej atraktivními gesty, mimikou, přednesem a někdy i rekvizitami). Nezřídka do knihovny přivedou nové návštěvníky a posluchače.

Program čtení bývá doplněn živým hudebním doprovodem v podání místních kapel či hudebních uskupení (většinou se jedná o melodie šansonového charakteru, folk world, folk progressive music atp.).

Kateřina Mrlinová (zpěv) a Honza Ondrušek (piano) – šansony
Kateřina Mrlinová (zpěv) a Honza Ondrušek (piano) – šansony

Vstup na akci je bezplatný; návštěvníkům nabízíme i kávu, čaj a vodu.

Každoročně před akcí panují lehčí obavy ohledně příznivosti počasí (což je jednou z podstatných nezbytností), a i když doposud bylo vždy vstřícné, bývá připravena i „mokrá“ varianta v interiéru.

Ondřej Hložek (opavský autor) – autorské čtení básní
Ondřej Hložek (opavský autor) – autorské čtení básní

Prozatím výběr ukázek, hudby a interpretů i příznivý počet návštěvníků (cca 50 osob na akci) vždy vytvořily příjemnou atmosféru pospolitosti a čtenářům i posluchačům přinesly nevšední zážitky. Proto si obvykle na závěr akce knihovníci svorně potvrdí, že výsledek stojí za přenášení židliček, stolků techniky tam i zpět. Čtení a hudba se pak linou nejen terasou a prostory knihovny, ale slyšet je mohou také lidé na náměstí, kteří pak často přijdou i na terasu.

Ukázku čte Dušan Trličík
Ukázku čte Dušan Trličík

Dušan Trličík a obecenstvo
Dušan Trličík a obecenstvo

Ukázku čte Renata Trličíková
Ukázku čte Renata Trličíková

Ukázku čte Kateřina Mrlinová
Ukázku čte Kateřina Mrlinová

Ukázku čte Míla Dümmlerová
Ukázku čte Míla Dümmlerová

Co se četlo v roce 2016: Lesník a jeho host (Adam Bodor), Kufr (Dmitrij Grigorjev), Milenci a manželé – Chuť kovu (John Updike), Povídky – Odmítnutí (Franz Kafka), Psie dni – V električke (Dušan Mitana), Bez peří – Kdyby byli impresionisté dentisty (Woody Allen).

Co se četlo v roce 2017: U babičky (Isaak Babel), Velký mág (René Daumal), Hrdina (Peter Seeberg), Děti (Josef Jedlička), Olomoucká specialita (Václav Koubek), Bludný bruslař: Pověsti a báchorky z Nizozemska a Flander (Cornelis Bakker, Eelke de Jong).

Posluchači
Posluchači

Fotografie pocházejí z archivu Masarykovy veřejné knihovny Vsetín.

Turistický suvenýr v Knihovně U Mokřinky v obci Mokré

Již několik let jsem přemýšlela o tom, jestli by naše Knihovna U Mokřinky v Mokrém mohla získat Turistickou známku. Nejsem žádný sběratel, ale z každého výletu se snažím právě tuto známku si dovézt na památku. Napsala jsem společnosti, která se zabývá registrací a výrobou známek, zda by bylo možné ji získat. Nejsme bohužel žádná turistická oblast, v obci nemáme žádnou památku ani hostinec, tak jsem v to ani nedoufala. Byla jsem však mile překvapena, když jsem se dozvěděla, že si můžeme nechat zhotovit Turistický suvenýr, obdobu Turistické známky pro neturistická místa. Pak již šlo vše ráz na ráz. Mokřinku jsme již měli graficky zpracovanou a naším přáním bylo na druhé straně mít lípu, symbol naší obce.

Jak můžete zjistit na webu Turistické známky, Turistické známky jsou malé kulaté, dřevěné, vypalované plakety, které jsou suvenýrem a zároveň určitým potvrzením o dosažení turisticky atraktivního místa.

Číslovaná řada známek sleduje hřebeny hor, toky splavných řek, mapuje hrady, zámky, přírodní i technické památky, historická města, zpřístupněné jeskyně, zoologické zahrady a řadu dalších zajímavých míst. Známky spolu s každoročně aktualizovanými mapami slouží jako průvodce po krásách naší vlasti. Celý systém je neustále rozšiřován a o zařazení nových míst hlasují sami sběratelé. Každá Turistická známka je doplněna samolepicí Turistickou známečkou. Tu si můžete nalepit do deníku, na pohlednici či do katalogu osobní sbírky, ale také například na rám jízdního kola či na kovové hole pro tzv. nordic walking.

Turistické suvenýry se začaly vyrábět v polovině roku 2005, a to z důvodu zájmu míst, které obvykle není možné zařadit do systému Turistických známek. Jedná se zejména o reklamní předměty hotelů, motorestů, dětských táborů a jiných míst, které se obvykle neslučují s turistickým známkovým místem a posláním Turistických známek. I suvenýry jsou číslované a mají své sběratele. V současné době získávají na oblibě, jejich počet neustále roste. K 17. říjnu 2017 jich bylo zaregistrováno téměř 1 300.

Turistický suvenýr tedy může mít i knihovna. Naše Knihovna U Mokřinky ho má a je teprve třetí knihovnou, která se tímto suvenýrem (s pořadovým číslem 1 266) může pochlubit. Před námi začaly Turistické suvenýry nabízet Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského v Praze (suvenýr číslo 703) a Městská knihovna Děčín (suvenýr číslo 896).

Prodejní cena je suvenýru 35 Kč a k zakoupení je pouze při návštěvě knihovny. Turista (čtenář i nečtenář) si suvenýr může zakoupit na důkaz své návštěvy.

Líc Turistického suvenýru z obce Mokré
Líc Turistického suvenýru z obce Mokré

Rub Turistického suvenýru z obce Mokré
Rub Turistického suvenýru z obce Mokré

Jako zdroj obecných informací o známkách i suvenýrech posloužil zmiňovaný web Turistické známky. Fotografie známky pocházejí z archivu kroniky obce Mokré.

Redakční poznámka: Jedná se o upravenou verzi článku publikovaného na s. 9–10 letošního třetího čísla Mokerského zpravodaje.

Konference Knižní kultura 19. století

Jezdím od mládí rád do Jindřichova Hradce. Mají tu krásný hrad či hradozámek s černínským archivem, mají tu staré gymnázium, rybník Vajgar, velkolepé Krýzovy jesličky, kostely, známý poledník. Jsou tu knihkupectví a skvělá péče o turisty i další návštěvníky. A mají tu také Landfrasovu tiskárnu a čilé muzeum. To muzeum by se mělo vždycky psát s velkým M a ani slovo zaměstnanci se mi pro jeho pracovníky moc nelíbí, protože to jsou opravdoví nadšenci, vlastenci, patrioti v nejlepším slova smyslu.

Muzeum si nelze představit bez dr. Štěpánky Běhalové. To jsem zjistil už před dvaceti lety, když jsem zde byl na konferenci pořádané k 200. výročí založení Landfrasovy tiskárny. Byla to konference zajímavá, úspěšná, vyšel z ní hodnotný sborník, důkaz, jak kvalitní akce dokážou zorganizovat i venkovské vědecké ústavy. Ta letošní ji ale ještě předčila počtem účastníků, hodnotou referátů i bezvadnou organizací a zázemím. Bezchybné podrobné materiály rozesílala dr. Běhalová a její spolupracovníci (asi lépe řečeno spolupracovnice) včas, div na nás nečekali u vlaků a autobusů a nevodili nás za ručičky. Díky všem!

Konference se zúčastnilo celkem 68 odborníků z akademických, vědeckých a paměťových institucí (pohled do sálu)
Konference se zúčastnilo celkem 68 odborníků z akademických, vědeckých a paměťových institucí (pohled do sálu)

Program konference byl ve spolupráci s knihovnami pražského Národního muzeaPamátníku národního písemnictví výborně připraven. Byl rozdělen do šesti bloků. Obsáhl informace o české knižní produkci 19. století (M. Sekera, P. Voit, Z. R. Nešpor) včetně kalendářů (M. Wögerbauer, Z. Bosáková) a kramářských a poutních tisků (M. Szturcová, J. Ivánek, M. Holubová). Stranou nezůstaly ani problémy vydavatelů s cenzurou, úřady (M. Konířová) a s financemi (V. Kolda, P. Píša, M. Wögerbauer).

Další referáty byly věnovány jednotlivým nakladatelstvím, tiskárnám a knihkupectvím. Největší pozornost sklidila samozřejmě tiskárna Landfrasova (J. Solpera, F. Fürbach, Š. Běhalová, H. Hálová, J. Valášek), tiskárny českobudějovické (V. Kolda, H. Stejskalová), ale i podniky pražské – firmy Jan Otto (S. Herc) a F. Šimáček (P. Muchka) – a moravské – v Brně (M. Heilandová) a také olomoucký A. Hölzel (P. Kubíčková, L. Novotný).

Na programu bylo 34 příspěvků, zajímavý příspěvek o typografii 19. století přednesl prof. Jan Solpera
Na programu bylo 34 příspěvků, zajímavý příspěvek o typografii 19. století přednesl prof. Jan Solpera

Mgr. Helena Stejskalová v diskusi k tematickému bloku konference
Mgr. Helena Stejskalová v diskusi k tematickému bloku konference

Několikrát zazněla i slovenština – početné zastoupení mezi účastníky měla prešovská univerzita. N. Jurčišinová přiblížila české slovakofilské hnutí, P. Derfiňák se zabýval vývojem knihkupecké firmy Révaiů a L. Hedmeg hovořil o knihovně pražského studentského spolku Detvan.

Se zájmem se setkal i referát o litevském knihnosičství (J. Čeladín).

Několik referátů se týkalo knihoven a čtenářství. J. Kašparová připomněla osobní knihovny v Národním muzeu, K. Bílek čtenářství na Sobotecku, L. Nováková knihovny měšťanů na pomezí Moravy a Slezska, M. Kouba upozornil na kuchařky. Stranou nezůstala ani problematika ilustrací knih a časopisů (M. Dlábková, J. Vránková, Z. Bosáková) a jejich vazeb (R. a H. Slovikovi) a technického vybavení tiskáren.

Celé dvoudenní jednání zahájili starosta Jindřichova Hradce Ing. Stanislav Mrvka a ředitel muzea PhDr. Jaroslav Pikal; na závěr konferenci zhodnotil doc. PhDr. Petr Voit, CSc., a PhDr. Štěpánka Běhalová, Ph.D.

Konferenci zahájili Ing. Stanislav Mrvka (první zprava), PhDr. Jaroslav Pikal a PhDr. Štěpánka Běhalová, PhD.
Konferenci zahájili Ing. Stanislav Mrvka (první zprava), PhDr. Jaroslav Pikal a PhDr. Štěpánka Běhalová, PhD.

Organizační výbor a odborní garanti konference (zleva: PhDr. Jaroslav Pikal, Mgr. Martin Sekera, Ph.D., PhDr. Jaroslava Kašparová, Ph.D., Mag. Dr. Michael Wögerbauer, doc. PhDr. Petr Voit, CSc., PhDr. Štěpánka Běhalová, Ph.D.)
Organizační výbor a odborní garanti konference (zleva: PhDr. Jaroslav Pikal, Mgr. Martin Sekera, Ph.D., PhDr. Jaroslava Kašparová, Ph.D., Mag. Dr. Michael Wögerbauer, doc. PhDr. Petr Voit, CSc., PhDr. Štěpánka Běhalová, Ph.D.)

Účastníci konference s povděkem přijali také kulturní program: prohlídky města, zámku, muzea, kostela, Domu gobelínů M. Teinitzerové atd. Skvělé bylo i pohostinství během jednání a raut před noční prohlídkou kostela. Téměř všichni přednášející se za vynaloženou péči odměnili pořadatelům dodržením stanovené délky referátů. Věřme, že nezklamou ani s termínem odevzdání písemné podoby referátu pro sborník.

Nezbývá než poděkovat a těšit se na sborník a na další podobné akce.

Fotografie pocházejí z Fotoarchivu Muzea Jindřichohradecka.

Ze zahraničních knihovnických spolků

Z letošního kongresu Asociace francouzských knihovníků v Paříži

Asociace francouzských knihovníků (Association des Bibliothécaires de France, ABF) byla založena již v roce 1906, je tedy nejstarším knihovnickým spolkem ve Francii. Sdružuje knihovníky ze všech typů knihoven bez ohledu na jejich velikost či zaměření. Má více než tři tisíce členů – vedle knihovníků mezi nimi najdeme i další profesionály z příbuzných oblastí (knihkupce, nakladatele, dodavaele databází a knihovních softwarů či zřizovatele knihoven). O administrativní činnosti a publikační činnost či koordinaci akcí se stará pět stálých zaměstnanců. Vlastní činnost zajišťuje Národní rada ABF a 23 regionálních skupin. Každoroční kongres ABF patří mezi významné knihovnické akce, vždy se snaží otevírat aktuální témata. Zde je jejich přehled z konferencí posledních let:

  • 2010 – Bibliothèques: et si on parlait d'argent? (Knihovny – co kdybychom hovořili o financích?),
  • 2011 – Les bibliothèques au défi de la communication (Knihovny a výzva komunikace),
  • 2012 – La bibliothèque, une affaire publique (Knihovna, věc veřejná),
  • 2013 – La bibliothèque, fabrique du citoyen (Knihovna, prostor pro utváření občanské společnosti),
  • 2014 – Bibliothèques, nouveaux métiers, nouvelles compétences (Knihovny – nová povolání, nové kompetence),
  • 2015 – Inventer pour surmonter. Bibliothèques en tension (Vymýšlet nové, abychom byli lepší. Knihovny v napětí),
  • 2016 – Innovation en bibliothèque: sociale, territoriale et technologique (Inovace v knihovnách: sociální, územní i technologická).

Letošní, v pořadí již 63. kongres ABF, spojený i s valnou hromadou členů asociace, se konal ve dnech 14. až 16. června 2017 v Paříži a nesl název Bibliothèques: Inégalités territoriales et égalité des chances (Knihovny: teritoriální odlišnosti a rovnost příležitostí). Hlavní otázka byla následující: Jak zajistit, aby každý obyvatel Francie nalezl ve svém okolí knihovnu, která bude splňovat jeho požadavky a potřeby bez ohledu na jeho věk, vzdělání, bydliště, jazyk atp.?

Výstaviště Porte de Versailles v Paříži, místo konání kongresu
Výstaviště Porte de Versailles v Paříži, místo konání kongresu

Z jednání kongresu
Z jednání kongresu

Téma letošního kongresu bylo tedy velmi široké. Zahrnovalo i změny, kterým francouzské knihovny procházely a procházejí po teritoriální reformě ve Francii (od ledna 2016 došlo Francii ke změně správního dělení do regionů, z 22 klesl jejich počet na 13), možnosti opětovného oživení malých vesnických knihoven, ale také například elektronické služby knihoven. Součástí kongresu bylo více než dvacet přednášek a cyklů příspěvků; uskutečnily se i desítky setkání se zajímavým spisovateli, architekty a knihovníky. ABF také organizovala krátká setkání účastníků kongresu s členy komisí ABF, které se zaměřují na konkrétní témata práce v knihovně (specializované knihovny, práce s mládeží, vzdělávání knihovníků, digitální knihovna). Podnětná byla i aktivita nazvaná JobDating (budoucí zaměstnavatelé se mohli v krátkých časových úsecích seznámit s řadou kandidátů na nová pracovní místa) či Hodina otázek a odpovědí s pracovníky ministerstev kultury a školství.

Časově nebylo možné obsáhnout vše, řada akcí se odehrávala na různých místech ve stejnou dobu. Ale již před začátkem kongresu účastníci dostali podrobný program a mohli si vybrat, kterých akcí se zúčastní. Některé příspěvky byly přenášeny i na velké obrazovky před jednotlivými sály. Je nutné zmínit i vystavovatele – více než 70 nakladatelů a jiných společností nabízelo například software pro knihovny, databáze, digitální dokumenty, nábytek do knihoven atd.

Jednání jedné z komisí ABF
Jednání jedné z komisí ABF

Prostor pro vystavovatele
Prostor pro vystavovatele

Dále uvádím několik postřehů z přednášek a příspěvků, které jsem zaznamenala.

Při úvodním slavnostním zahájení zazněl i příspěvek ministryně kultury Françoise Nyssenové, která se zúčastnila prvního jednacího dne. Z toho je zřejmé, jaká důležitost je knihovnám i knihovníkům ve Francii přikládána.

Vystoupení francouzské ministryně kultury Françoise Nyssenové
Vystoupení francouzské ministryně kultury Françoise Nyssenové

Většina odborných přednášek patřila k těm kratším (trvaly obvykle patnáct až dvacet minut), k jednomu tématu se vystřídali dva až tři přednášející, vždy zbyl čas na dotazy a případnou diskusi.

Na kongresu byla představena iniciativa Knihovna 15 minut od místa bydliště. Na té spolupracují všechny francouzské knihovnické spolky včetně ABF. Jejím cílem je, aby obyvatelé Francie měli knihovnu dostupnou maximálně 15 minut autem či jiným dopravním prostředkem od svého bydliště. Jedenáct milionů obyvatel ji však takto pohodlně dostupnou nemá. K tématu bylo natočeno i video.

Amandine Jacquetová, jedna z přednášejících v tomto bloku, kterou mnozí pamatují z valné hromady SKIP v roce 2015, se ve svém příspěvku zaměřila na to, jak by knihovna měla vypadat – jakou má mít otevírací dobu, jaké výpůjční lhůty. Je nutné hlavně změnit obraz knihovny v mysli obyvatel a nabízet příjemné prostředí, milé přijetí, omezit všemožné zákazy apod. Pro názornost níže přikládám jeden snímek z její prezentace.

Z prezentace Amandine Jacquetové
Z prezentace Amandine Jacquetové

V debatě zazněly zajímavé postřehy – není důležité, jak je knihovna vzdálena od svých obyvatel, ale jaká je, zda dobře zná potřeby svých obyvatel a zda jsou s ní spokojeni.

Další příspěvky ukazovaly různorodost knihoven a jejich čtenářů. Kolegyně Agnes Garrusová z Draceni (oblasti Provence) hovořila o službách knihovny, která se nachází v oblasti nejsilnějšího turistického ruchu a stejně jako u nás v tamějších malých obcích došlo k propojení informačních center a knihoven. Naproti tomu kolega z Bretaně řešil jiný problém – v oblasti je řada malých vesnic bez knihovny. Hovořil o projektu Ma mediaoueg (bretonsky Moje knihovna). Malé auto vozí stovku dokumentů (knihy, CD, DVD apod.) a čtenář si je vybírá prostřednictvím jednoduchého elektronického katalogu. Rozvoz je realizován jednou až dvakrát týdně. Projekt je představen i ve videu.

Maraton příspěvků a přednášek pokračoval i druhý a třetí den kongresu. Tematicky mu dominovala zmíněná teritoriální reforma, která se na jedné straně stala příležitostí pro knihovny (návaznost služeb, sloučení administrativních činností, vytváření nových územních celků, tedy vesnic i regionů a rovněž knihoven), na druhé straně se hovořilo s problémech, které následovaly po sloučení (pracovníci čekali na nové smlouvy, na základní technické vybaveni atp.).

Zazněly i další příspěvky o menších knihovnách, které se nacházejí v hůře dostupných oblastech. Např. horský region Aude s 250 knihovnami, které jsou obsluhovány jak dobrovolnými knihovníky, tak i prostřednictvím tří bibliobusů a dalších vozidel (tzv. navette), které vozí předem rezervované knihy (celkem jich rozvezou na dvacet tisíc ročně). Novou službou knihovny v malém městečku Espezel s 200 obyvateli se – právě pro nejodlehlejší samoty – stalo půjčování (přesněji streaming) e-knih včetně tabletů pro jejich stahování i čtení.

Zaujal i příspěvek Valérie Brujasové z knihovny v Lyonu o přípravách stavby nové mediatéky ve městě. Ještě před přípravou projektu probíhá podrobný průzkum oblasti, kde se má knihovna nacházet, zjišťuje se, jaké jsou potřeby obyvatel a institucí v okolí. Podle toho se budou plánovat prostory v knihovně – kolik místa bude věnováno dokumentům, kolik dětem i s rodiči, kolik hrám, kolik digitálním dokumentům, jaká bude otevírací doba. Teprve následně se začne vytvářet projekt celé stavby.

Z prezentace Valérie Brujasové

Z prezentace Valérie Brujasové

Z prezentace Valérie Brujasové
Z prezentace Valérie Brujasové

Nelze vyjmenovat všechny příspěvky, ráda bych ale ještě připomněla některá další témata – vzdělávací projekt Liliad Univerzitní knihovny v Lille, digitalizaci jako důležitý faktor pro rovnost služeb pro všechny, otázku, které služby nabízet vzdáleně a které přímo v knihovně, nebo zvažování, zda francouzské knihovny potřebují knihovní zákon.

Je vidět, že francouzští knihovníci v řadě případů stojí před podobnými problémy jako knihovníci u nás (situace malých knihoven, finance, nedostatečné prostory, vzdělávání knihovníků či digitalizace) a stejně jako my hledají cesty, jak je řešit a nabízet čtenářům moderní služby v přívětivých prostorách. Kongres byl právě z tohoto důvodu velmi zajímavý a inspirující.

Na úplný závěr doplním malou perličku: tématem tedy byla rovnost příležitostí a – jak dokládá fotografie níže – francouzští knihovníci ji opravdu vzali z gruntu.

Označení toalet na kongresu
Označení toalet na kongresu

Fotografie i snímky z prezentací jsou převzaty z webových stránek ABF.