Konference Knižní kultura 19. století

Jezdím od mládí rád do Jindřichova Hradce. Mají tu krásný hrad či hradozámek s černínským archivem, mají tu staré gymnázium, rybník Vajgar, velkolepé Krýzovy jesličky, kostely, známý poledník. Jsou tu knihkupectví a skvělá péče o turisty i další návštěvníky. A mají tu také Landfrasovu tiskárnu a čilé muzeum. To muzeum by se mělo vždycky psát s velkým M a ani slovo zaměstnanci se mi pro jeho pracovníky moc nelíbí, protože to jsou opravdoví nadšenci, vlastenci, patrioti v nejlepším slova smyslu.

Muzeum si nelze představit bez dr. Štěpánky Běhalové. To jsem zjistil už před dvaceti lety, když jsem zde byl na konferenci pořádané k 200. výročí založení Landfrasovy tiskárny. Byla to konference zajímavá, úspěšná, vyšel z ní hodnotný sborník, důkaz, jak kvalitní akce dokážou zorganizovat i venkovské vědecké ústavy. Ta letošní ji ale ještě předčila počtem účastníků, hodnotou referátů i bezvadnou organizací a zázemím. Bezchybné podrobné materiály rozesílala dr. Běhalová a její spolupracovníci (asi lépe řečeno spolupracovnice) včas, div na nás nečekali u vlaků a autobusů a nevodili nás za ručičky. Díky všem!

Konference se zúčastnilo celkem 68 odborníků z akademických, vědeckých a paměťových institucí (pohled do sálu)
Konference se zúčastnilo celkem 68 odborníků z akademických, vědeckých a paměťových institucí (pohled do sálu)

Program konference byl ve spolupráci s knihovnami pražského Národního muzeaPamátníku národního písemnictví výborně připraven. Byl rozdělen do šesti bloků. Obsáhl informace o české knižní produkci 19. století (M. Sekera, P. Voit, Z. R. Nešpor) včetně kalendářů (M. Wögerbauer, Z. Bosáková) a kramářských a poutních tisků (M. Szturcová, J. Ivánek, M. Holubová). Stranou nezůstaly ani problémy vydavatelů s cenzurou, úřady (M. Konířová) a s financemi (V. Kolda, P. Píša, M. Wögerbauer).

Další referáty byly věnovány jednotlivým nakladatelstvím, tiskárnám a knihkupectvím. Největší pozornost sklidila samozřejmě tiskárna Landfrasova (J. Solpera, F. Fürbach, Š. Běhalová, H. Hálová, J. Valášek), tiskárny českobudějovické (V. Kolda, H. Stejskalová), ale i podniky pražské – firmy Jan Otto (S. Herc) a F. Šimáček (P. Muchka) – a moravské – v Brně (M. Heilandová) a také olomoucký A. Hölzel (P. Kubíčková, L. Novotný).

Na programu bylo 34 příspěvků, zajímavý příspěvek o typografii 19. století přednesl prof. Jan Solpera
Na programu bylo 34 příspěvků, zajímavý příspěvek o typografii 19. století přednesl prof. Jan Solpera

Mgr. Helena Stejskalová v diskusi k tematickému bloku konference
Mgr. Helena Stejskalová v diskusi k tematickému bloku konference

Několikrát zazněla i slovenština – početné zastoupení mezi účastníky měla prešovská univerzita. N. Jurčišinová přiblížila české slovakofilské hnutí, P. Derfiňák se zabýval vývojem knihkupecké firmy Révaiů a L. Hedmeg hovořil o knihovně pražského studentského spolku Detvan.

Se zájmem se setkal i referát o litevském knihnosičství (J. Čeladín).

Několik referátů se týkalo knihoven a čtenářství. J. Kašparová připomněla osobní knihovny v Národním muzeu, K. Bílek čtenářství na Sobotecku, L. Nováková knihovny měšťanů na pomezí Moravy a Slezska, M. Kouba upozornil na kuchařky. Stranou nezůstala ani problematika ilustrací knih a časopisů (M. Dlábková, J. Vránková, Z. Bosáková) a jejich vazeb (R. a H. Slovikovi) a technického vybavení tiskáren.

Celé dvoudenní jednání zahájili starosta Jindřichova Hradce Ing. Stanislav Mrvka a ředitel muzea PhDr. Jaroslav Pikal; na závěr konferenci zhodnotil doc. PhDr. Petr Voit, CSc., a PhDr. Štěpánka Běhalová, Ph.D.

Konferenci zahájili Ing. Stanislav Mrvka (první zprava), PhDr. Jaroslav Pikal a PhDr. Štěpánka Běhalová, PhD.
Konferenci zahájili Ing. Stanislav Mrvka (první zprava), PhDr. Jaroslav Pikal a PhDr. Štěpánka Běhalová, PhD.

Organizační výbor a odborní garanti konference (zleva: PhDr. Jaroslav Pikal, Mgr. Martin Sekera, Ph.D., PhDr. Jaroslava Kašparová, Ph.D., Mag. Dr. Michael Wögerbauer, doc. PhDr. Petr Voit, CSc., PhDr. Štěpánka Běhalová, Ph.D.)
Organizační výbor a odborní garanti konference (zleva: PhDr. Jaroslav Pikal, Mgr. Martin Sekera, Ph.D., PhDr. Jaroslava Kašparová, Ph.D., Mag. Dr. Michael Wögerbauer, doc. PhDr. Petr Voit, CSc., PhDr. Štěpánka Běhalová, Ph.D.)

Účastníci konference s povděkem přijali také kulturní program: prohlídky města, zámku, muzea, kostela, Domu gobelínů M. Teinitzerové atd. Skvělé bylo i pohostinství během jednání a raut před noční prohlídkou kostela. Téměř všichni přednášející se za vynaloženou péči odměnili pořadatelům dodržením stanovené délky referátů. Věřme, že nezklamou ani s termínem odevzdání písemné podoby referátu pro sborník.

Nezbývá než poděkovat a těšit se na sborník a na další podobné akce.

Fotografie pocházejí z Fotoarchivu Muzea Jindřichohradecka.

Vaše hodnocení: 'dávám palec nahoru'.

Komentáře k článku