2019, ročník 28, číslo 3

Obsah čísla

Úvodník

Trendy v knihovnách

Průzkumy

Atlas knihoven

Ocenění

Koncepce a strategie

Rozhovor

Celostátní akce

Recenze

Z ústředních orgánů

Z odborných orgánů

Z regionů

Kolektivní členové informují

Úvodník

Nejen nové prostory a nové technologie aneb Knihovny se mění

Vážení a milí čtenáři,

v tomto čísle Bulletinu SKIP se dozvíte například:

Přínosné čtení Vám za celou redakční radu Bulletinu SKIP přeje

Linda Jansová

Trendy v knihovnách

Ohlédnutí za mezinárodní odbornou konferencí Profese knihovník – Dětský čtenář

Ve čtvrtek 20. června 2019 se knihovníci z Česka, Slovenska a Polska sešli v kinosále Regionální knihovny Karviná na mezinárodní odborné konferenci Profese knihovník – Dětský čtenář, kterou pořádala Regionální knihovna Karviná ve spolupráci s Moravskoslezskou vědeckou knihovnou v Ostravě.

Konference se konala pod záštitou náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje Mgr. et Mgr. Lukáše Curyla a primátora města Karviné Ing. Jana Wolfa a uskutečnila se za finanční podpory Moravskoslezského kraje a statutárního města Karviné. Konferenci také sponzorsky podpořily společnosti ASTRA kancelářské potřeby s.r.o., CEIBA, s. r. o. a Florea.cz.

Konference se také zúčastnili čelní představitelé statutárního města Karviné – náměstek primátora Mgr. Andrzej Bizoń, vedoucí odboru školství a rozvoje Ing. Martina Šrámková, MPA, a vedoucí oddělení strategií a plánování Ing. Gabriela Monczková.

Hosté (zleva: PhDr. Marie Šedá, PhDr. Libuše Foberová, Ph.D., Mgr. Andrzej Bizoń, Ing. Martina Šrámková, MPA, Ing. Gabriela Monczková)
Hosté (zleva: PhDr. Marie Šedá, PhDr. Libuše Foberová, Ph.D., Mgr. Andrzej Bizoń, Ing. Martina Šrámková, MPA, Ing. Gabriela Monczková)

Mgr. Andrzej Bizoń, náměstek primátora města Karviné
Mgr. Andrzej Bizoń, náměstek primátora města Karviné

PhDr. Libuše Foberová, Ph.D., ředitelka Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě

PhDr. Libuše Foberová, Ph.D., ředitelka Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě
PhDr. Libuše Foberová, Ph.D., ředitelka Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě

PhDr. Marie Šedá, vedoucí oddělení centra vzdělávání a regionálních služeb z Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě
PhDr. Marie Šedá, vedoucí oddělení centra vzdělávání a regionálních služeb z Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě

Mgr. Markéta Kukrechtová, ředitelka Regionální knihovny Karviná
Mgr. Markéta Kukrechtová, ředitelka Regionální knihovny Karviná

S prvním příspěvkem Podpora čtenářství v rodině a vliv čtenářství na prospěch dítěte ve škole vystoupil PhDrVít Richter, ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny ČR. Patří k nejvýznamnějším osobnostem současného českého knihovnictví. Profesně je téměř celoživotně spjat s Národní knihovnou ČR, kde pracuje od roku 1971. Jeho příspěvek vycházel z výsledků celostátních průzkumů dětského čtenářství Národní knihovny ČR z let 2013 až 2017, konkrétně byl zaměřen na sledování vlivu rodinného prostředí na rozvoj čtenářství dítěte, včetně názoru rodičů na činnost veřejných knihoven. V této souvislosti byl také hodnocen vztah čtenářství a prospěch žáků ve škole.

V dalším příspěvku Złap pociąg do czytania! – formy animacji czytelnictwa dziecięcego v Miejskiej Bibliotece Publicznej w Jastrzębiu-Zdroju (Chyť vlak ke čtení! – formy animace dětského čtenářství v Městské veřejné knihovně v Jastrzębiu-Zdrój) představila Mgr. Maria Jasionek čtenářské aktivity pro malé čtenáře v Městské veřejné knihovně v Jastrzębie-Zdrój. Knihovna je skvělým místem, kde děti za pomoci kontaktu s knihou objevují svůj talent a uvědomují si své možnosti. Tím, že se účastní čtenářských projektů, mají nejmladší čtenáři možnost probudit kreativitu, která v nich dřímá. Knihovna v Jastrzębie-Zdrój realizuje pro děti a mládež oblíbená autorská setkání, literární a výtvarné dílny, umělecké dílny, multimediální lekce, knihovnické lekce, výstavy, divadelní představení, happeningy, venkovní akce mimo budovu knihovny, soutěže a kulturně-vzdělávací projekty. Cesta ke čtenáři vede přes řadu aktivit, kreativních her, které postupně přispívají k lepšímu objevování jazykových kódů, snadnějšímu vstupu do světa postav, literární představivosti, informací a znalostí. Cílem knihovny je aktivizovat prostředí dítěte a poskytnout mu vhodné nástroje – v tomto případě vhodnou literaturu, která evokuje pozitivní emoce a čtení je chápáno jako příjemná a zajímavá činnost. Knihovníci jsou pozorní, dohlížejí a stimulují čtenářské aktivity u dětí a dospívajících. Rodiče, s nimiž knihovna denně spolupracuje, mají největší vliv na probuzení čtenářských potřeb dítěte. Městská veřejná knihovna v Jastrzębiu-Zdróju realizuje interdisciplinární a mezigenerační projekty, které za pomoci literárních her propojují obyvatele města. Všechny aktivity jsou zaměřeny na rozvoj a naplňování čtenářských potřeb a na propagaci vzdělání a kultury.

Dalším zahraničním hostem byla Ing. Eva Kalužáková, která působí na Slovensku v Centru vedecko-technických informácií, je také koordinátorkou odborných aktivit pro ZŠ a SŠ a manažerka publicity. Knihovníky uchvátila přednáškou nazvanou Dětský čtenář v Industry 4.0, do které zapojila i praktické ukázky; představila posluchačům také virtuální a rozšířenou realitu. Knihovny jsou moderními institucemi neformálního vzdělávání, jsou prostorem k rozvoji dovedností potřebných pro život v období čtvrté průmyslové revoluce. Rozšíření stávajících služeb knihoven o funkce IT Labu je naplněním myšlenky zpřístupňovat technologie všem potenciálním zájemcům, například i sociálně znevýhodněným.

Ing. Eva Kalužáková, koordinátorka odborných aktivit pro ZŠ a SŠ a manažerka publicity v Centru vedecko-technických informácií SR
Ing. Eva Kalužáková, koordinátorka odborných aktivit pro ZŠ a SŠ a manažerka publicity v Centru vedecko-technických informácií SR

Hana Friedlaenderová, senior research and insights manažerka ve výzkumné společnosti Nielsen Admosphere, svou přednášku nazvala Česká mládež jako čtenáři. V průběhu roku 2017 realizovala Národní knihovna ČR velký výzkum zaměřený na čtenářství a vztah ke knížkám a knihovnám u mladších čtenářských kategorií. Výzkum se stejně jako v roce 2013 zaměřoval na dětské čtenáře, tentokrát však byla cílová skupina rozšířena o mládež ve věku 15–19 let. Tato cílová skupina je zajímavá zejména s ohledem na to, že se jedná o mladé lidi na prahu svého dospělého života; to, jaké si s sebou odnášejí čtenářské návyky a vztah ke knížkám a knihovnám, je klíčové pro jejich další čtenářský život. A jak se zdá, právě v tomto věku dochází postupně také k většímu odlivu návštěvníků knihoven. Průzkum přinesl zajímavé výsledky, zejména u otázek, jak často děti a mládež čtou, kde hledat příčiny jejich slábnoucího zájmu o knihy a knihovny, jak se staví k elektronickým knihám a audioknihám, jakou roli v tomto věku hraje povinná školní četba a zda existují vůbec nějaké způsoby, jak mladé lidi motivovat, aby více četli.

Účastníci konference
Účastníci konference

V odpoledním bloku vystoupila se svým příspěvkem Mgr. Jana Skalicová, vedoucí oddělení pro děti a mládež v Turčianské knižnici v Martině. Je autorkou několikaletého projektu Tvorcovia knih medzi literaturou a dětmi. Příspěvek s názvem Ako nepokaziť besedu? analyzoval interakci autorů a jejich potenciálních čtenářů na autorských besedách a vycházel z mnohaletých zkušeností dětských knihovníků v Turčianské knihovně v Martině. Poukázal na změny v chování dětí na besedách a vykreslil smysl podobných setkání jak pro děti, tak pro samotného autora dětské literatury. Přednášející nepřišla jenom s návodem, jak realizovat úspěšnou autorskou besedu, ale poukázala i na nástrahy při přípravě a realizaci podobných dětských aktivit. Vtipně také definovala osobu knihovníka pro děti a mládež.

S příspěvkem Vzdělávání knihovníků pracujících s dětmi a mládeží vystoupila Mgr. Jiřina Kudelová, která pracuje v univerzitní knihovně Slezské univerzity v Opavě – pracovišti Opava – a rovněž vyučuje předměty věnované biblioterapii a metodice práce s dětmi a mládeží. Příspěvek byl zaměřen na edukaci pracovníků dětských oddělení v rámci vysokoškolského studia, na to, jaké by knihovník formující dětského čtenáře měl mít nejenom teoretické znalosti, ale také schopnosti a dovednosti. Příspěvek byl doplněn o praktickou ukázku náplně předmětu Metodika práce s dětmi a mládeží.

Mgr. Pavlína Lišovská z Centra dětského čtenářství knihovny Jiřího Mahena v Brně si připravila přednášku Inspirační zdroje pro práci dětského knihovníka. Také připravujete programy, čtenářské kluby a volnočasové aktivity pro děti a už nevíte, kam jít za inspirací, kde brát nápady? V příspěvku byly poodhaleny možnosti, odkud lze čerpat materiály, které mohou naši práci obohatit a rovněž usnadnit.

Možnosti vzdělávání knihovníků představila Mgr. Gabriela Obstová, vedoucí Útvaru knihovních fondů v Knihovně Jiřího Mahena v Brně, která také vede rekvalifikační kurzy pro pracovníky dětských oddělení. Svůj příspěvek nazvala Knihovník v knihovně pro děti z pohledu NSK/NSP – vzdělávání, zkoušení a související postřehy a poznatky. Představila v něm knihovníka v knihovně pro děti z pohledu Národní soustavy povolání (odborné dovednosti, znalosti, soft skills) a z pohledu Národní soustavy kvalifikací (kompetence a kritéria). Knihovna Jiřího Mahena v Brně je autorizovanou institucí pro vykonávání kvalifikačních zkoušek NSK pro pozici Knihovník v knihovně pro děti a zároveň pořádá vzdělávací program pro tuto pozici v podobě rekvalifikačního přípravného kurzu. Neméně zajímavé byly také postřehy získané z procesu realizace vzdělávacích kurzů.

Mgr. Helena Legowicz je předsedkyní Stowarzyszenia Przyjaciół Polskiej Książki (Sdružení přátel polské knihy) a předsedkyní Polského kulturně-osvětového svazu v České republice. Na konferenci představila projekt Z książką na walizkach/S knihou na cestách, který je Sdružením přátel polské knihy realizován od roku 2007. Dlouhodobým cílem projektu je podpora čtenářství a propagace polské literatury mezi dětmi a mládeži. Helena Legowicz prezentovala zkušenost organizátorů s realizací akce, která si v průběhu dvanácti let vybudovala pevnou pozici v kalendáři kulturně-vzdělávacích akcí základních škol s polským vyučovacím jazykem. Mottem této akce je „Dítě, které čte, přemýšlí“.

Organizační tým konference, zleva: Bc. Karolína Kozielová, Pavlína Pinkavová, Ing. Svatava Sukopová, Mgr. Markéta Kukrechtová, PhDr. Libuše Foberová, Ph.D., PhDr. Marie Šedá, Bc. Vladěna Turowská a Marcela Wierzgoń
Organizační tým konference, zleva: Bc. Karolína Kozielová, Pavlína Pinkavová, Ing. Svatava Sukopová, Mgr. Markéta Kukrechtová, PhDr. Libuše Foberová, Ph.D., PhDr. Marie Šedá, Bc. Vladěna Turowská a Marcela Wierzgoń

Propagační tašky
Propagační tašky

Sborník z konference je dostupný ve formátu PDF na webových stránkách konference. Děkujeme všem našim partnerům a sponzorům, díky kterým se konference mohla uskutečnit. Za pořízení fotodokumentace děkujeme Marku Běhanovi.

Autorem fotografií je Marek Běhan.

Město Karviná – logo Moravskoslezský kraj – logo

Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě – logo Regionální knihovna Karviná – logo

Workshop Jak se připravit na změnu knihovního softwaru

Dne 7. října 2019 se v prostorách Národní knihovny ČR uskutečnil seminář Informační technologie v knihovnách 2019, jehož hlavní náplní byl workshop Jak se připravit na změnu knihovního softwaru. Akci, které se zúčastnilo celkem 24 zájemců z ČR i ze Slovenska, uspořádala pražská organizace SKIP ve spolupráci s Národní knihovnou ČR, Knihovnou JabokOsvobozenou knihovnou, z. s.

Seminář zahájila PhDr. Linda Jansová, Ph.D., z Národní knihovny ČR. Po uvítání účastníků připomněla, že akce navazuje na seminář Evergreen v českých knihovnách (první proběhl v roce 2013), jehož záběr byl v roce 2018 díky diskusi Modely provozu knihovního softwaru očima knihoven jako jeho uživatelů tematicky rozšířen. Shrnula také výsledky ankety věnované svobodnému softwaru a jeho využití v českých knihovnách, kterou pro účastníky červnové valné hromady SKIP a návazné konference Architektura knihoven připravil spolek Osvobozená knihovna.

Teoretický úvod

Pak již následovalo vystoupení Mgr. Evy Cerniňákové z Knihovny Jabok, která se problematice informačních technologií v knihovnách věnuje na Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a zároveň je koordinátorkou společného katalogu SPOK. Ve své přednášce zdůraznila nejpodstatnější aspekty, které se vztahují k přípravě knihovny na změnu knihovního softwaru (systému). Připomněla, že tuto změnu je vhodné pojímat jako projekt. Je důležité si uvědomit, že se nejedná o záležitost jednotlivce, ale o týmovou práci. Podstatnou úlohu hraje jak komunikace se zřizovatelem, tak s pracovníky knihovny.

Úvodní část semináře
Úvodní část semináře

Mezi první přípravné kroky by mělo patřit vytvoření časového plánu (obecně se – počítáno od prvních úvah o změně – doporučuje uvažovat o cca 18 měsících), rozmyšlení strategie přechodu, stanovení rozpočtu, příprava knihovního fondu a rovněž příprava dat (je třeba zvážit, která data budou převáděna, zda půjde např. i o objednávky). U dosud neautomatizovaných knihoven je nutno přidat krok spočívající v získání předčíslí čárového kódu, sigly a vyřízení dalších administrativních záležitostí.

Je také nezbytné analyzovat situaci a směřování knihovny, potřeby uživatelů a širší komunity, pracovní postupy, dostupné finanční a personální zdroje a technické a technologické zázemí a možnost rozšíření spolupráce knihovny o další subjekty.

Při samotném procesu výběru softwaru doporučila přednášející věnovat dostatečnou pozornost vytvoření seznamu požadovaných funkcí, volbě způsobu provozu, stanovení hodnoticích kritérií, procesu získávání informací o dostupných softwarech (získávání informací by nemělo být pouze věcí vedení, měli by se na něm podílet i řadoví zaměstnanci), oslovení potenciálních dodavatelů (vypsání výběrového řízení) a v neposlední řadě hodnocení obdržených nabídek.

Pokud se týká praktické přípravy na změnu, podstatnými kroky jsou uzavření smlouvy, nastavení systému a převod dat, testování, školení pracovníků (s využitím vlastních dat knihovny), informační kampaň pro uživatele a zajištění rutinního provozu.

Ještě po změně (po tzv. dnu D, který se volí s ohledem na provoz knihovny) často následuje ladění funkcí (to obvykle trvá několik měsíců); nemělo by se zapomínat ani na hodnocení změny a na uzavření původního softwaru.

Po celou dobu přípravy i realizace změny je velmi důležité udržovat motivaci pracovníků knihovny, připomínat, proč je změna potřebná a co přinese pracovníkům i uživatelům. Přednášející také doplnila, že i v období po realizaci přechodu na nový software je žádoucí přemýšlet o dalším rozvoji, sledovat trendy i požadavky uživatelů a možnosti zapojení se do kooperativních projektů.

Všechny výše uvedené dílčí aspekty změny knihovního softwaru jsou podrobně rozebrány v nové online metodické příručce Připravujeme změnu knihovního softwaru, kterou připravil Knihovnický institut Národní knihovny ČR.

Mgr. Eva Cerniňáková z Knihovny Jabok
Mgr. Eva Cerniňáková z Knihovny Jabok

Organizace workshopu

V návaznosti na teoretické základy problematiky L. Jansová seznámila přítomné s organizací workshopové části semináře a především s cílem workshopu. Tím bylo jednak sdílet praktické zkušenosti vztahující se k provozu a změně knihovního softwaru, jednak zjistit, co je podle zkušeností účastníků workshopu při přípravě knihovny na změnu knihovního softwaru nejdůležitější.

Workshop byl založen na práci ve skupinách. Těch bylo celkem pět, z toho se ve čtyřech případech jednalo o pětičlenné skupiny a v jednom případě o skupinu čtyřčlennou. Do skupin byli účastníci rozděleni náhodně (na základě barvy kuličky, kterou si vylosovali při prezenci). Díky tomu byli ve skupinách zastoupeni pracovníci z různých typů knihoven.

Náplň dílny připravila E. Cerniňáková. Vycházela přitom jednak z obsahu diskuse Modely provozu knihovního softwaru očima knihoven jako jeho uživatelů, která se uskutečnila v říjnu 2019, jednak z workshopu Příprava projektu změny knihovního softwaru, který byl součástí pátého ročníku konference Elektronické služby knihoven, jenž proběhl v květnu 2019 ve Zlíně.

Otázky, kterým byla věnována pozornost, přihlášení obdrželi týden před seminářem, takže o různých dílčích aspektech tématu mohli přemýšlet předem a být na workshop informačně připraveni. Tato příprava zároveň přispěla k tomu, že bylo možné věnovat více prostoru samotným diskusím ve skupinách.

Práce ve skupinách probíhala tak, že každá skupina měla k dispozici otázky, ke kterým zvolený zapisovatel (jeden z členů skupiny) zaznamenával odpovědi všech členů skupiny. Po ukončení práce ve skupinách byly souhrnné výsledky zaznamenávány na papírovou tabuli (flipchart).

Nyní již uveďme konkrétní otázky, na které byly hledány odpovědi:

  1. Název knihovny

  2. Typ knihovny (veřejná, odborná, popř. možno více upřesnit)

  3. Počet zaměstnanců (přepočtených úvazků)

  4. Počet knihovních jednotek

  5. Počet uživatelů

  6. Vaše pozice v knihovně

  7. Který knihovní software používáte (pokud víte, prosím upřesněte i jeho verzi)?

  8. Od kterého roku Vaše knihovna tento software používá?

  9. Kdo se o provoz softwaru ve Vaší knihovně stará (externí firma, zaměstnanci, popř. jak jsou činnosti rozděleny)?

  10. V jaké podobě software provozujete (software jako služba, vlastní instalace na hardwaru na vlastním hardwaru, vlastní instalace na hardwaru u externí firmy, společná instalace softwaru používaná více knihovnami apod.)?

  11. Jak velké personální kapacity věnujete ve své knihovně provozu knihovního softwaru?

  12. Jak jste se stávajícím modelem provozu spokojeni? Vidíte v některých oblastech rezervy (pokud ano, jaké konkrétně)?

  13. Čeho si na Vámi používaném knihovním softwaru ceníte?

  14. Co považujete za jeho hlavní nevýhodu?

  15. Uvažujete o změně knihovního softwaru (přechodu na zcela odlišný software nebo novou verzi stávajícího softwaru, pokud ji dodavatel nabízí)? Pokud ano, proč?

  16. Jak byste při přechodu na nový knihovní software postupovali? Čím byste v rámci příprav začali? Kde byste hledali potřebné informace?

  17. Co podle Vás představuje největší rizika přechodu na nový knihovní software (případně přechodu na novou verzi stávajícího softwaru)?

  18. Uvažujete o zachování stejného modelu provozu knihovního softwaru nebo spíše o jeho změně?

  19. Co považujete za důležité?

  20. S čím si nevíte rady (potřebujete pomoci)?

  21. Jaké jsou Vaše aktuální nebo dřívější zkušenosti v této oblasti (příklady dobré praxe, na co si dát pozor, co byste udělali jinak, kdybyste byli věděli, co víte teď)?

Byly tedy zařazeny jak otázky základní/identifikační (především název knihovny a základní statistické údaje o knihovně), tak otázky, jejichž smyslem bylo zjistit konkrétní fakta vztahující se k provozu aktuálně používaného knihovního softwaru i plány v této oblasti do budoucna a představy o jejich praktické realizaci.

Jedna ze skupin při práci
Jedna ze skupin při práci

Výsledky práce skupin

Pokud se týká typu knihovny, 14 účastníků workshopu pracovalo ve veřejných knihovnách a zbylých deset v knihovnách odborných. Zastoupeni byli jak pracovníci malých knihoven (nejmenší byly dvě knihovny s jedním přepočteným úvazkem), tak pracovníci knihoven středních a velkých (největší knihovnou byla knihovna se 130 přepočtenými úvazky). Z hlediska velikosti knihovního fondu se rovněž jednalo o široké spektrum knihoven – dvě nejmenší knihovny disponovaly 26 tisíci svazky, naopak největší instituce 2,5 miliony knihovními jednotkami. Počet uživatelů se pohyboval od pouhých padesáti do čtyřiceti tisíc. Při prezentaci výsledků práce skupin byli účastníci požádáni o hrubou kategorizaci knihoven podle velikosti; takto bylo zjištěno následující rozložení: pět malých, dvanáct středních a sedm velkých knihoven.

Pokud se týká pracovního zařazení zúčastněných, v devíti případech šlo o vedoucí knihoven, v sedmi případech o systémové knihovníky a v osmi případech o knihovníky odborné (v případě, že daná osoba zastávala v knihovně více úloh, byla vybrána vyšší pozice, tj. např. pokud někdo byl vedoucí knihovny a zároveň systémový knihovník, je započítán mezi vedoucí knihovny; odbornými knihovníky jsou v tomto pracovním členění míněni všichni knihovníci, kteří nepracují na pozici systémového knihovníka).

Pestré bylo i zastoupení jednotlivých knihovních softwarů – osm knihoven používalo Clavius, šest Aleph, čtyři Virtuu a vždy po jedné knihovně další softwary (ARL, Bach, DaWinci (Medvik), OCLC-OLIB, Tritius a Verbis).

Nejdéle aktuálně používaným knihovním softwarem byl OCLC-OLIB (od roku 1996), nejkratší dobu (od roku 2019) byl v jedné z knihoven využíván Tritius. Nejčastěji (v pěti případech) se jako rok, od něhož je používán aktuální software, vyskytoval rok 2005.

Pokud se týká toho, kdo se o provoz softwaru v knihovnách stará, podařilo se identifikovat šest případů, kdy se o software stará knihovna vlastními silami (s využitím pracovní kapacity svých zaměstnanců), osm případů, kdy software spravuje externí subjekt, šest případů, kdy se o správu dělí pracovníci knihovny a externí subjekt, a konečně čtyři případy (vysokoškolské knihovny), kdy na správě spolupracují pracovníci knihovny s jinou organizační složkou instituce (výpočetním centrem).

Pokud jde o formu provozu softwaru, v sedmnácti případech knihovny využívají vlastní instalace a v sedmi případech se jedná o službu poskytovanou externím subjektem.

Z hlediska pracovních úvazků věnovaných správě knihovního softwaru se nejčastěji (v devíti případech) objevoval jeden úvazek, na druhém místě se (s šesti výskyty) umístil nulový úvazek (to souvisí s provozem zajišťovaným externě), na třetím místě (v pěti případech) dva úvazky. Ve třech knihovnách se problematice věnují pracovníci v rozsahu 1,5 přepočteného úvazku, v jedné knihovně se vyskytuje poloviční úvazek.

Na otázku, zda jsou se stávajícím způsobem provozu knihovního softwaru spokojeni, čtrnáct účastníků workshopu odpovědělo kladně (pět je určitě spokojeno, devět spíše spokojeno) a deset záporně (tři jsou spíše nespokojeni a sedm je určitě nespokojeno).

U následujících otázek – na rozdíl od těch dosavadních – již neplatí, že součet vyskytujících se odpovědí odpovídá celkovému počtu účastníků workshopu (tj. číslu 24); v těchto případech mohlo být uvedeno více odpovědí zároveň.

Na aktuálně používaném softwaru si účastníci cení především:

  • otevřenosti dat ve smyslu přístupu do databáze (sedm výskytů);

  • sdílené katalogizace (šest výskytů);

  • jednoduchosti (šest výskytů);

  • uživatelské přívětivosti (pět výskytů);

  • spolehlivosti (čtyři výskyty);

  • rychlosti (čtyři výskyty);

  • funkčnosti (dva výskyty);

  • podpory firmy (dva výskyty);

  • rozšiřitelnosti (jeden výskyt);

  • zajištěného vývoje a sledování trendů (jeden výskyt).

Z nevýhod byly zmiňovány:

  • ukončený vývoj (devět výskytů);

  • pomalost (sedm výskytů);

  • zastaralý systém (šest výskytů);

  • finanční náročnost (pět výskytů);

  • nedostatečný vývoj (čtyři výskyty);

  • malá možnost úprav (tři výskyty);

  • skutečnost, že software obsahuje chyby (dva výskyty);

  • komunikace s dodavatelem (dva výskyty);

  • skutečnost, že systém není online (jeden výskyt);

  • neergonomičnost (jeden výskyt);

  • složitost (jeden výskyt);

  • hardwarová náročnost (jeden výskyt).

Dvanáct účastníků workshopu zmínilo, že jejich knihovna uvažuje o změně knihovního softwaru (přechodu na zcela odlišný software nebo novou verzi stávajícího softwaru, pokud ji dodavatel nabízí), devět účastníků uvedlo, že o změnu plánuje výhledově, a pouze tři účastníci odpověděli, že změnu jejich knihovna nemá v plánu.

Při hledání odpovědi na otázku, jak by při přechodu na nový knihovní software postupovali, čím by začali a kde by hledali potřebné informace, účastníci uváděli:

  • zkušenosti odjinud, tj. z jiných knihoven;

  • analýzu dostupných knihovních softwarů;

  • analýzu potřeb;

  • analýzu procesů;

  • požadavky zaměstnaců;

  • praktické ukázky systémů;

  • informace ze vzdělávacích akcí ;

  • zachování specifické funkcionality;

  • zajištění financí.

Z rizik souvisejících se změnou knihovního softwaru bylo zmíněno:

  • nezachování specifických funkcí;

  • ztráta dat (nesprávná konverze dat);

  • změna procesů;

  • nedostatečnost hardwaru (a v souvislosti s tím vícenáklady);

  • ztráta kontroly nad daty (cloud);

  • panika.

Celkem 17 účastníků uvedlo, že je pro zachování stejného modelu provozu softwaru, pět účastníků pro zachování dosavadního modelu nebylo a zbylí účastníci neměli konkrétní názor nebo pro ně tato otázka nebyla důležitá.

V odpovědích na otázku, co považují při změně softwaru za důležité, účastníci zdůraznili následující body:

  • důkladná příprava;

  • mít předem dostatek informací;

  • spolupráce knihoven;

  • vhodné načasování;

  • dobrá podpora ze strany dodavatelů;

  • zajištěný vývoj;

  • komunikace v rámci instituce;

  • spokojenost uživatelů i zaměstnanců;

  • funkčnost;

  • důvěryhodnost dat (správné statistiky);

  • kvalifikovaní školitelé;

  • cena;

  • nepanikařit.

Účastníci si podle svých vlastních slov nevědí rady s tím, jak:

  • stanovit kritéria pro výběr;

  • získat objektivní informace;

  • podrobně analyzovat procesy a potřeby;

  • správně převést data;

  • správně nastavit nové procesy;

  • sehnat peníze.

Na základě svých dosavadních zkušeností v této oblasti účastníci workshopu při změně knihovního softwaru doporučovali:

  • provést dobrou přípravu, průzkum;

  • provést důslednou kontrolu dat;

  • perfektně formulovat požadavky do výběrového řízení;

  • nezapomenout na zálohy;

  • zhodnotit perspektivnost (vývoje) softwaru;

  • spolupracovat při výběru se zaměstnanci;

  • testovat;

  • neuspěchat to;

  • dát si pozor na vše.

Zmíněna byla rovněž negativní zkušenost se zapracováním požadavků a reakcí servisu.

Souhrnné výsledky workshopu

Na základě získaných a vzájemně sdílených odpovědí na výše uvedené otázky proběhla závěrečná diskusní část workshopu, při které byla hledána odpověď na shrnující otázku Co je při přípravě knihovny na změnu knihovního softwaru nejdůležitější?

Tato odpověď vznikala tak, že se postupně vyjadřovali všichni účastníci workshopu s tím, že sdělovali pouze svůj souhlas s doposud zaznamenanými body (mohl být vyjádřen i nesouhlas, ale k tomu nedošlo, mezi účastníky panovala shoda) nebo do seznamu přidávali i svůj vlastní bod.

Získané odpovědi byly po workshopu pro přehlednost rozděleny do tří tematických okruhů, jimiž jsou:

  • obecné předpoklady realizace projektu;

  • prostředí knihovny;

  • výběr knihovního softwaru a příprava na přechod.

Obecnými předpoklady realizace projektu jsou:

  • podpora ze strany zřizovatele;

  • dobře nastavené projektové řízení;

  • zajištění financí;

  • podpora ze strany dodavatele;

  • snaha na nic nezapomenout.

Z hlediska prostředí knihovny je nejdůležitější:

  • komunikace v rámci knihovny;

  • udržení morálky v knihovně;

  • motivace pracovníků a uživatelů knihovny (společný tah na branku);

  • identifikace slabých míst knihovny;

  • analýza potřeb uživatelů.

Při výběru knihovního softwaru a přípravě na přechod hrají klíčovou roli:

  • analýza možností softwaru vzhledem k potřebám knihovny;

  • dostupnost dokumentace funkcí vybraného knihovního softwaru;

  • správný výběr knihovního softwaru (se zajištěným vývojem);

  • dobrá příprava dat;

  • korektní převedení dat.

Hledání odpovědi na závěrečnou otázku
Hledání odpovědi na závěrečnou otázku

Závěrem

 

Podle ohlasů účastníků se workshop, jehož se zúčastnili knihovníci ze všech koutů ČR i z východního Slovenska (nejzápadnější účastník dorazil z Plzně, nejvýchodnější z Bardejova), vydařil. 95 % z 20 účastníků, kteří vyplnili evaluační formulář, akci pokládalo za přínosnou, 60 % účastníků se určitě chystá uplatnit získané poznatky v praxi (dalších 25 % respondentů se je spíše chystá uplatnit) a 90 % z těch, kteří dotazník vyplnili, uvedlo, že má zájem o účast na další akci podobného zaměření. Předběžně proto plánujeme na tuto akci v roce 2020 navázat seminářem/workshopem, který se zaměří na další aspekty vztahující se k provozu informačních technologií v knihovnách.

Poděkování: Za spolupráci při přípravě podkladů děkujeme Mgr. Lence Maixnerové z Národní lékařské knihovny.

Autorem fotografií je Václav Jansa ze spolku Osvobozená knihovna. Další fotografie najdete na Facebooku.

Projekt Lokálka aneb Jak knihovny posilují vztah k místu

Způsobů, jak si připomínat minulost a budovat vztah k místu, kde žijeme, jsou bezesporu desítky. Na jednom ze setkání Skupiny pro komunitní aktivity (působící v rámci Sekce veřejných knihoven SKIP), na kterém vznikal projekt Lokálka, vznikl také relativně obsáhlý seznam různých aktivit na podporu lokální historie, s nimiž máme v rámci podsekce zkušenosti.

V té době jsem se seznámila s nástrojem KUMU a zkoušela jeho možnosti. Nástroj umí vizualizovat informace do map, které připomínají myšlenkové mapy, kategorizovat prvky podle různých vlastností a ke každému prvku navíc umožňuje vložit popis, obrázek, odkaz či video.

S myšlenkou „co kdybych tam zkusila ten seznam vložit a využila KUMU jako nástroj pro sdílení zkušeností, tipů, triků?” vznikla první mapa aktivit knihoven v oblasti lokální historie.

Protože jsme na setkání diskutovali o tom, že jedna věc (téma, událost) může být pojata různými způsoby a je praktické a žádoucí jich využít víc – k výstavě místních krojů může být připojena módní přehlídka i tvůrčí dílny a ještě může třeba vyjít knížka s aktuálními i dobovými fotografiemi – byl v mapě od začátku také přehled základních forem, se kterými je možné pracovat. Ten zatím obsahuje 16 položek (Regionální literatura, Lokální wikipedie, Publikace, Vzdělávání, Questing, Živá kniha, Výstava, Přednáška, Digitalizace, Slavní rodáci, Soutěž, Exkurze, Vystoupení, Vycházka, Festival, Beseda) a může se dále rozrůstat.

Projekt Lokálka byl původně zamýšlen jako téma Týdne knihoven roku 2018 a knihovny, které se k Týdnu knihoven přihlásily, se v rámci něj mohly přihlásit i k tématu Lokálky. O ty, které tak učinily, se pak mapa pěkně rozrostla.

Další záznamy do mapy přibyly po výzvě v konferenci Knihovna. Aby bylo pro knihovnu snadné vložit své aktivity vztahující se k místní historii do mapy, vytvořila jsem jednoduchý formulář, jehož prostřednictvím je možné informace o aktivitách (vždy po jedné aktivitě) zasílat.

K říjnu 2019 se k tématu lokální historie v mapě hlásilo 182 knihoven a bylo v ní popsáno 38 aktivit, kterými knihovny posilují vztah k místu.

Pohled do mapy Lokálka
Pohled do mapy Lokálka

Aktivita s největší šancí na úspěch bude vždycky ta, která se vyloupne z místního kontextu, z místní jedinečnosti. Nalezení vašeho tématu, které bude lidi bavit, vám mapa nevyřeší. Ale mohla by vám napovědět, kde hledat, a může vám dodat nápady, jak jej atraktivně zpracovat. Pro tento účel můžete použít pohled do mapy, který filtruje aktivity a formy a rozklikat si jednotlivé prvky – v jejich popisu se ukrývá množství dobrých nápadů.

Jednou z atraktivních (zážitkových) forem je například Questing (hledačka), který k nám ze Spojených států dovezla Blažena Hušková. Hledačky jsou zábavné a poučné cesty za pokladem. Hráči mají k dispozici text, který je provádí po trase a nabízí jim indicie k rozluštění. Prostřednictvím hry tak poznávají a prožívají místní přírodní, kulturní a historické dědictví.

V mapě můžete najít Questing Rožnovská struha, kterou připravila a udržuje Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm ve spolupráci s tvůrčí skupinou seniorů, pracující pod hlavičkou projektu Město v mé paměti.

Hledačka Rožnovská struha v mapě Lokálka
Hledačka Rožnovská struha v mapě Lokálka

Pokud ve své knihovně už máte nebo se vám podaří navázat spolupráci s takovou akční tvůrčí skupinou seniorů (ale nejen jich), máte štěstí a skoro vyhráno. Nebudete na to sami a pravděpodobně nebudete mít nouzi o témata a nápady. Ale co když nikdo takový poblíž není? Uspořádejte setkání, kam pozvete lidi spjaté s místem, akční lidi se zájmem o své okolí a rozkvět obce, uvařte kávu, čaj a bavte se společně o jejich vztahu k místu a o tom, co jej upevňuje. Sledujte, co vzniká, třeba stojíte na prahu nějaké pěkné nové místní tradice.

Ale i kdyby nakonec mělo jít jenom o pěknou jednorázovou akci, nezapomeňte se s ní pochlubit v mapě a inspirovat ostatní.

Další informace o mapě a práci s ní naleznete také v příspěvku na blogu provozovaném na serveru komunitni.knihovna.cz.

Mapu pro podsekci komunitních knihoven provozuje projekt Sociální inovace v knihovnách Kabinetu (Katedry) informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy Univerzity (KISK FF MU). Projekt byl podpořen Evropskou unií v rámci Operačního programu Zaměstnanost.

Logo Operačního programu Zaměstnanost

Obrázky (s výjimkou loga) pocházejí z mapy Lokálka.

34. kongres rakouských knihovníků ve Štýrském Hradci

Ve dnech 10. až 13. září 2019 se v kongresovém centru v rakouském Štýrském Hradci (Grazu) uskutečnila konference rakouských knihovníků s mottem „Umělá inteligence a knihovny“. Akci uspořádaly Sdružení rakouských knihovnic a knihovníků (Vereinigung österreichischer Bibliothekarinnen und Bibliothekare) a Svaz (veřejných) knihoven Rakouska (Büchereiverband Österreichs) ve spolupráci s Knihovnou Univerzity ve Štýrském Hradci (Universitätsbibliothek Graz).

Na kongres mne rakouští kolegové pozvali jako zahraničního hosta spolu se zástupci knihovnických spolků z Německa, Lucemburska a Spojených států amerických. Kongres rakouských knihovníků se do Štýrského Hradce vrátil po deseti letech a hledal opět řešení pro všechny aktuální výzvy a problémy rakouských knihoven; intenzivní pozornost byla věnována technologickému rozvoji a jeho dopadům na knihovny. Účastníci kongresu si mohli vyslechnout více než 100 odborných prezentací a výstava firem v kongresovém centru ve Štýrském Hradci byla ohromující.

Zahajovací ceremoniál v Kongresovém centrum města Štýrský Hradec

Zahajovací ceremoniál v Kongresovém centrum města Štýrský Hradec

Zahajovací ceremoniál v Kongresovém centrum města Štýrský Hradec

Zahajovací ceremoniál v Kongresovém centrum města Štýrský Hradec

Zahajovací ceremoniál v Kongresovém centrum města Štýrský Hradec
Zahajovací ceremoniál v Kongresovém centrum města Štýrský Hradec

Program byl rozdělen do šesti tematických bloků:

  • Umělá inteligence (stávající aplikace v knihovnách a informačních institucích, dopad na struktury a procesy, zlepšení informačních služeb uživatelům);

  • Očekávání (očekávání různých zájmových skupin – uživatelů, politiků, uchazečů o zaměstnání atd.);

  • Otevřenost (otevřená věda, otevřený přístup, otevřené vzdělávací zdroje);

  • Personální řízení a řízení zdrojů (rozpočet, prostor, provozní kontrola, personální plánování a rozvoj, organizační rozvoj, strategie a strategické plánování, řízení změn);

  • Tradiční úkoly a nové služby (zpracování dokumentů, nové zdroje, univerzitní vydavatelé, laboratoře a knihovny);

  • Fórum volných témat (aktuální informační věda, mediální věda, příklady dobré praxe).

Celým kongresem se neslo téma digitalizace a její vliv na transformaci společnosti. Knihovny v současné době již nejsou jen místy, kde se digitalizace provádí, ale jako instituce významně přispívají k velkým změnám ve společnosti. Na jedné straně jsou knihovny v popředí kulturních inovací a jsou zároveň nezbytnými nositeli kulturní paměti, kterou zpřístupňují lidem. V tomto směru existuje napětí mezi neustálým inovativním pohybem spojeným s digitalizací a trvalou udržitelností spojenou s dlouhodobou přístupností dokumentů. Knihovníci se v souvislosti s digitalizací musí neustále zabývat změnami tradičních „objektů“ zpracovávaných v knihovnách. Na straně druhé se ukazuje, jak symbolické formy dokumentu a databáze charakteristické pro digitální dobu byly vždy – ještě před vynálezem počítače – součástí vědecké praxe. Knihy se díky digitalizaci mění na dokumenty bez fyzických omezení a texty přecházejí do podoby do algoritmicky upravitelných databází.

Jak již bylo zmíněno, kongres rakouských knihovníků se konal ve spolupráci s Univerzitou ve Štýrském Hradci; řada prezentací byla proto věnována činnosti univerzitních knihoven. Často zaznívalo téma otevřené vědy a klíčové role knihoven v této oblasti. Otevřená věda se systematicky soustřeďuje na zvyšování zájmu o vědu a výzkum. Aktéři připravují studentské vědecké stáže na špičkových výzkumných pracovištích, vzdělávají pedagogy a studenty, organizují celostátní populárně-naučné akce, pořádají odborné přednášky a exkurze a další akce pro odborníky i širokou veřejnost. Nedílnou součástí těchto aktivit je snaha naučit vědce komunikovat s médii a více propagovat výsledky své práce.

Závěrečný ceremoniál v nové budově katedry hudby Univerzity ve Štýrském Hradci

Závěrečný ceremoniál v nové budově katedry hudby Univerzity ve Štýrském Hradci

Závěrečný ceremoniál v nové budově katedry hudby Univerzity ve Štýrském Hradci

Závěrečný ceremoniál v nové budově katedry hudby Univerzity ve Štýrském Hradci

Závěrečný ceremoniál v nové budově katedry hudby Univerzity ve Štýrském Hradci
Závěrečný ceremoniál v nové budově katedry hudby Univerzity ve Štýrském Hradci

Kompletní program je umístěn na webu kongresu.

Autorem fotografií je Roman Giebisch z Národní knihovny ČR.

Projekt RFID v Městské knihovně v Praze

V pondělí 26. srpna 2019 se po letní uzavírce otevřela síť Městské knihovny v Praze (MKP). Oproti zvyklostem byla uzavírka naší knihovny protažena na téměř celé dva prázdninové měsíce. Důvodem takto dlouhého uzavření bylo olepování přítomného knihovního fondu čipy RFID, to vše jako součást plnění projektu Městská knihovna: kulturně komunitní centra v lokalitách. Samotný projekt probíhající v letech 2018 až 2020 je obsažen ve velkém Realizačním programu Strategického plánu hlavního města Prahy.

Velká knihovna, velký projekt a velká změna

Jsme jedna Městská knihovna v Praze. Ovšem svých více než pět milionů ročních výpůjček uskuteční naši uživatelé na více než 40 místech po celé Praze, počítaje jen pobočky, nikoliv stanoviště tří bibliobusů. Ve fondu máme přes 1,8 milionu dokumentů, které neustále na základě rezervačních požadavků našich uživatelů mezi pobočkami převážíme. Až na výjimky specializovaných fondů (teatrálie, Artotéka apod.) neexistuje již fond jedné pobočky, ale fond celé MKP. K tomu všemu připočtěme vlastními silami vyvíjený knihovní systém Koniáš, pro který žádný dodavatel technologie nemůže rovnou nabídnout komunikační protokoly, a máme míru velikosti projektu, který si celý přechod na RFID v MKP vyžádal.

S myšlenkou přechodu na novou technologii jsme ve výhledových plánech počítali již dlouhá léta. S ohledem na výše naznačenou velikost knihovny ovšem stěžejní roli vždy hrály finance. Odhady nákladů potřebných na zavedení se pohybovaly ve vyšších řádech desítek milionů, které se nám podařilo získat až právě díky zapojení do programu realizace Strategického plánu hlavního města Prahy. U politické reprezentace jsme uspěli s myšlenkou uvolnění rukou knihovníků od načítání čárových kódů a převodu těchto lidských sil na posílení komunitních rolí poboček v místních částech, ale také na více individualizovaných informačních a konzultačních služeb.

Zřizovatel samozřejmě není jediným partnerem, se kterým projektový tým musí neustále udržovat komunikační linku. Zřejmě ještě důležitějšími pro úspěch přechodu byli a jsou přímo naši zaměstnanci. Od prvních okamžiků spuštění projektu, ještě dříve, než jsme si udělali jasno v tom, jaká konkrétní zařízení a v jakém množství budeme pořizovat, jsme se snažili přes různé interní komunikační kanály udržovat povědomí o tom, co se chystá, proč se to chystá, kdy to bude a jak to bude vypadat. Především v prvních momentech, kdy se zejména knihovníci v přímých službách oprávněně dožadovali konkrétních informací o ovládání plánovaných zařízení (jak již bylo naznačeno, v té době jsme ještě neměli jasnou představu o tom, jakou budou mít podobu), byla komunikace často nesnadná.

Během roku a půl proběhlo hned několik osobních setkání v různých formátech od menších skupinek až po celopodnikové prezentace. Každý člen z projektového týmu se snažil v rámci svých jiných pracovních setkání vysvětlovat, zodpovídat dotazy. Vznikla intranetová stránka věnující se RFID a jeho zavádění do naší knihovny. Jakmile jsme měli první zařízení fyzicky k dispozici, byla tato zařízení k dispozici k prohlédnutí, ačkoliv ještě nebylo naprogramováno propojení s knihovním systémem. Na jaře 2019 jsme si vyzkoušeli čipování fondu na jedné střední pobočce. Tohoto pilotu měli možnost se zúčastnit všichni zaměstnanci a pro ty, kteří přijít nemohli, jsme natočili krátké instruktážní video zachycující postup práce; vše s cílem nic nezakrývat a také pod heslem, že žádná otázka není hloupá. Postupem času se nám snad podařilo rozptýlit alespoň některé obavy z plánované novinky.

Ale vraťme se ještě na chvíli do roku 2018. Abychom v létě následujícího roku mohli spustit akci čipování, bylo nezbytné mít dodavatele RFID zařízení. A abychom mohli vypsat veřejnou zakázku na nákup zařízení, bylo nezbytné ujasnit si, jaká zařízení a v jakém počtu budeme potřebovat. Po ověření situace na všech pobočkách a propočtu obratu výpůjček nám vykrystalizoval obsah plánovaného nákupu – 2,4 milionu čipů, 300 RFID čteček k pracovním místům, přes 60 selfchecků na půjčování a 30 párů bezpečnostních bran. Obsahem zakázky jsou také další zařízení, například knihovní asistenti pro načítání dokumentů přímo na knihovních regálech, dvě automatizované třidicí linky nebo tzv. smart regály kombinující knihovní police s RFID anténami pro automatické sledování přítomnosti fondu na polici. Možná protože dodávka do knihovny naší velikosti je žádaná reference pro většinu dodavatelů, podařilo se nám oproti původním očekáváním dosáhnout výrazně nižší ceny. I tak se ale náklady na nákup přehouply přes třicet milionů korun. S dalšími výdaji spojenými s průběhem zavádění RFID, například s náklady na nutné úpravy interiérů pro třídicí linky, se celkové náklady blíží k milionům čtyřiceti.

Po úspěšném získání dodavatele zařízení jsme začali plánovat a připravovat faktické zavedení RFID. Dodávaná zařízení museli naši programátoři softwarově propojit s knihovním systémem Koniáš. Svou vlastní cestu jsme zvolili i pro čipování. Vznikla jednoduchá aplikace propojující načtený čárový kód knihovního dokumentu s čipem, který je do dokumentu nově vlepován. Jak se následně potvrdilo při pilotním čipování, aplikace úspěšně odolává i případným chybám při samotném čipování. Nedovolí například načíst dva čipy najednou nebo naopak čárový kód bez přítomnosti čipu; o chybě s již použitým čipem v jiném dokumentu ani nemluvě.

Léto v MKP ve znamení RFID

Od počátku úvah o tom, kdy by bylo nejlepší náš fond očipovat, se jako nejméně problémová jevila doba letních prázdnin. Každé léto je patrný pokles zájmu o knihovní služby a MKP pravidelně na dva týdny zavírá celou svou síť. Pro očipování našeho fondu ale dva týdny stačit nemohly. Bylo třeba zavřít na téměř celé prázdniny. A to nelze udělat bez další přípravy. Na plánované uzavření bylo v první řadě nezbytné upozornit naše uživatele. Informaci jsme předávali také hlavnímu městu Praze jako našemu zřizovateli. Na uzavírku jsme ovšem upozornili i jednotlivé městské části, které často na provoz některých našich poboček přispívají. Všem jsme vysvětlovali, proč je třeba mít delší uzavírku a jaké přínosy nová technologie pro uživatele bude mít.

Na uzavírku jsme se museli připravit také interně, resp. jsme se museli připravit nejen na uzavírku, nýbrž i na to, co bude následovat po opětovném otevření. Aby mohla síť našich poboček dále fungovat jednotně, bylo nezbytné vlepit čip do všech v daný moment přítomných dokumentů. A ačkoliv si před létem čtenáři půjčili o sto tisíc dokumentů více než v letech předchozích a na prázdniny mezi nimi zůstalo půl milionu výpůjček a jakkoli jsme se rozhodli vlepování čipů do fondů depozitních skladů pro daný moment odložit, i tak před námi stál úkol očipovat přes jeden milion knih, CD, DVD, not a dalších knihovních jednotek. Navíc šlo o realizaci úkolu v době dovolených a v momentě, kdy výjimečná uzavírka knihovny nabídla i výjimečnou příležitost bez dalších zásahů do provozu provést nutné opravy v interiérech (podlahy, malování, vodovodní stoupačky nebo výměna všech oken v jedné pobočce). V dané situaci nebylo reálné zvládnout očipování fondu pouze vlastními silami ani za sedm týdnů plánovaného zavření.

Průběh čipování a zahájení samoobslužného půjčování

Na službu očipování dokumentů jsme opět přes veřejnou zakázku získali firmu, která na tuto jednotvárnou, ale nutnou činnost zajistila brigádníky. Externím pracovníkům jsme svěřili běžné knižní fondy a naši zaměstnanci, pokud zrovna nebyli na dovolené, se mohli soustředit na očipování specifických dokumentů, u kterých byla třeba hlubší úvaha o tom, kam nalepit čip, aby nepřekryl důležitou informaci. Protože k největším ztrátám času v olepování dokumentů dochází při manipulaci s fondem, vytvořili jsme tzv. mobilní čipovací stanice. Pod tímto termínem se skrývá sestava notebooku, čtečky čárových kódů a RFID čtečky. Taková sestava se poté dala podle potřeby posouvat v prostoru, aby byla vždy co nejblíže čipovaného fondu. Nasazení externistů, našich knihovníků i převozy techniky pro čipování bylo samozřejmě také třeba detailně naplánovat pro rovnoměrné využití. Vznikl harmonogram postupu čipování, který již po prvních dnech musel být měněn, protože čipování šlo rychleji, než nám vycházelo v našich odhadech. Aby byl zachován co nejhladší průběh činností, bděl nad koordinací celého dění po celé léto malý pracovní tým zástupců zainteresovaných oddělení, který průběžně řešil každodenní úpravy harmonogramu i neočekávané problémy, kterým se při akci takového rozsahu zákonitě nelze zcela vyhnout.

Projektový manažer Jan Stejskal vysvětluje proces čipování fondu
Projektový manažer Jan Stejskal vysvětluje proces čipování fondu

Díky důkladné přípravě a spolupráci napříč útvary knihovny se podařilo všechny dokumenty, které byly v knihovně přes léto přítomné, včas vybavit RFID čipy. Nachystali jsme se rovněž na zmiňovaný půl milion dokumentů bez čipů, který nám čtenáři po prázdninách měli přinést zpět do knihovny a který nemohl být bez RFID čipů dál půjčován. K této zářijové vlně čipování vráceného fondu (ta proběhla již za plného provozu) jsme využili externí sklad v Jenči. Každý den tam byl přivážen fond, který pobočky již nezvládaly olepit čipy, aby byl druhý den – již s RFID čipy – odvezen zpět k přerozdělení do sítě. Z hlediska zavádění nové technologie bychom mohli být spokojeni – půjčujeme i vracíme přes RFID. Ovšem pro naše uživatele je změna čtečky méně zřejmá než pro knihovníky. Abychom mohli ještě výrazněji prezentovat provedenou přeměnu, hned první den otevření po uzavírce, tedy 26. srpna, čekaly na čtenáře v Ústřední knihovně MKP místo knihovníků za pultem, kteří by jim vybrané dokumenty načítali na čtenářská konta, samoobslužné výpůjční selfchecky.

Mobilní čipovací stanice pro čipování přímo u regálů s fondem
Mobilní čipovací stanice pro čipování přímo u regálů s fondem

První den samoobslužného půjčování v Ústřední knihovně
První den samoobslužného půjčování v Ústřední knihovně

Selfchecky nicméně byly a jsou samoobslužné jen částečně. Od prvního okamžiku je vždy v blízkosti knihovník, který rád a ochotně poradí, jak si na tomto zařízení lze vypůjčit dokumenty nebo jen zobrazit čtenářské konto. V rámci přípravy uživatelů i knihovníků na nový způsob načítání absenčních výpůjček jsme v létě také vytvořili a na našem webu zveřejnili návod na ovládání selfchecku v podobě videa i fotogalerie. V prvních dnech po otevření jsme video návod na nový způsob půjčování také neustále pouštěli na obrazovkách umístěných v knihovně. A povedlo se. Nejeden člen týmu připravujícího zavádění RFID byl překvapen mírou pozitivního přijetí ze strany uživatelů. Věříme, že důvodem je kromě snadnosti ovládání selfchecků rovněž fakt, že na nový způsob načítání čtenáři nejsou sami a knihovníci jsou jim více a viditelněji k dispozici.

RFID jako prostředek k posílení role knihovníka

Tím se dostáváme zpět k hlavnímu účelu našeho projektu zavádění RFID technologie do MKP – posílení role knihovníka jako průvodce nabízenými informačními zdroji a současným světem obecně. Provedli jsme výraznou změnu – nenačítáme čárové kódy, ale čipy. Postupně během podzimu jsme zaváděli selfchecky na další a další pobočky a stále nekončíme. V roce 2020 plánujeme v Ústřední knihovně nainstalovat návratový automat pro výpůjčky a druhou třídicí linku do oddělení rozdělujícího převážený fond mezi pobočkami. Budeme zkoušet a hledat rozumné využití tzv. smart regálů pro rozšíření nabídky služeb v prostoru i čase a poprvé testovat revize pomocí knihovních asistentů. RFID zcela nepochybně v naší knihovně přináší větší míru samoobslužnosti ze strany uživatelů. Ovšem knihovníci z našich poboček ani z Ústřední knihovny nezmizí. Naopak.

Technologie RFID je pro nás „pouhým“ nástrojem na cestě k lidštějšímu přístupu knihovníků k uživatelům. Knihovník již nemá primárně sedět za pultem, pípat čtečkou a číst monitor. Knihovníci vyrazí mezi čtenáře do prostoru knihovny i mimo tyto prostory do okolí své pobočky. Celý projekt má v názvu posílení komunitní role knihovny v lokalitách. To je to, čeho chceme díky změně procesu identifikace knihovních dokumentů v běžných procesech dosáhnout. Naši pracovníci budou více, častěji a déle k dispozici pro kooperaci s místními občanskými organizacemi i pro každého jednotlivého uživatele, který bude potřebovat poradit, pomoci. Jsme si plně vědomi, že samoobslužnost neznamená bez asistence, takže obavy, že technicky méně zdatný čtenář si z MKP již brzy nemá šanci odnést řádně vypůjčený dokument, byly liché. Již první týdny provozu selfchecků ukázaly, že jejich ovládání je natolik jednoduché, že skoro každý uživatel si zvládne půjčit sám, pokud je mu to vysvětleno. Možná ne na poprvé, ale při opakované návštěvě již ano. A pokud si nebude jist, knihovník mu rád pomůže – stejně jako mu rád doporučí další zajímavé tituly, tu správnou knihu ke studiu nebo mu pomůže uskutečnit například setkání místního kroužku šachistů. V tom všem vidíme reálnou možnost udržení společenské relevance pro knihovnu i do budoucna a kvůli posílení služeb v této oblasti nám připadá investice ve výši zmiňovaných desítek milionů korun jako dobře vynaložená.

Fotografie pocházejí z archivu Městské knihovny v Praze.

Národní eKnihovna – projekt pro 21. století

Jak již možná mnozí čtenáři (především z řad pracovníků Národní knihovny) zaregistrovali, v Národní knihovně se rozbíhá projekt s názvem Národní eKnihovna. Rád bych Vám zde v krátkosti tento projekt představil.

Hlavním cílem projektu je vytvořit nový podpůrný informační systém pro řízení, podporu činností a provoz Národní knihovny, příspěvkové organizace organizační složky státu – Ministerstva kultury. Záměrem projektu je vytvořit systém, který pomůže posunout Národní knihovnu ČR do 21. století, a to především atraktivní formou nabídky moderních služeb poskytovaných široké odborné i laické veřejnosti, efektivním řízením vztahů s klienty – čtenáři, ale i nasazením nových informačních a komunikačních technologií, které umožní vyšší míru využití mobilních zařízení knihovny i čtenářů pro konzumaci služeb, bezkontaktních čipových karet pro snadnou a bezpečnou identifikaci čtenářů a jejich aktivit, vzdálenou správu uživatelského účtu včetně možnosti jeho založení bez nutnosti osobní návštěvy, úhradu plateb bezhotovostní cestou atp.

Ústřední vizí projektu není současné služby nahradit jinými nebo ukončit jejich poskytování, ale soustředit tyto služby, dnes mnohdy stojící vedle sebe do jisté míry nezávisle, do jednoho místa a využít tak výhod, které z toho vyplývají nejen pro čtenáře, ale také pro pracovníky Národní knihovny a instituci samotnou.

Funkcionality nového informačního systému lze shrnout do následujících bodů:

  • nová, uživatelsky přívětivá správa profilového účtu čtenáře s možností napojení na sociální sítě;

  • zpřístupnění aktuální produkce e-publikací a umožnění konzumace co nejširší druhového či typového spektra digitálních i digitalizovaných děl v rámci zajištění rovného přístupu ke kulturnímu a vědeckému dědictví v digitální podobě;

  • možnost uživatelských plateb elektronickou formou;

  • nasazení nástroje pro vědecké pracovníky a jejich moderní vědeckou práci s digitálním obsahem;

  • rozšíření možností a způsobů vyhledávání v databázích, zadávání a vyřízení objednávek, vlastního čerpání služeb i všech navazujících nebo následných úkonů a operací cestou snadnou a atraktivní pro klienty a efektivní, transparentní a ekonomicky odůvodněnou pro Národní knihovnu.

Národní knihovně jako instituci projekt poskytne podklady a manažersko-analytické nástroje pro podporu při rozhodování a řízení provozních činností, jako např. reporting nebo vytěžování dat pomocí nástrojů business intelligence. Dílčí cíle projektu proto směřují zejména na:

  • řešení výkonů spojených s autorskými právy dle aktuální legislativy;

  • kontrolované užití autorských děl včetně finančního vypořádání ve vztahu k autorům, resp. nositelům autorských práv;

  • efektivní využití Seznamu děl nedostupných na trhu;

  • problematiku podpory zpřístupnění digitálních dokumentů podle kolektivních smluv.

Výsledkem projektu má být také komplexní a efektivní nástroj, který umožní čtenářům rychle a účinně vyhledat a následně podat informace o hledaném díle nejen podle běžných indexů a metadat, jakými jsou např. název titulu nebo jméno autora, ale též například jen na základě útržku textu, který jim zůstal v paměti, logických nebo slovních vazeb mezi různými díly uloženými v různých fondech a knihovnách, a případně tato díla přímo zobrazit bez ohledu na druh použitého zařízení čtenáře, s možností „zapůjčení“ vyhledané digitální podoby díla na definovanou výpůjční dobu i bez nutnosti „zůstat připojený“.

Národní knihovna požádala o dotaci na realizaci projektu Národní eKnihovna v rámci Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014–2020, prioritní osy 3. Dobrá správa území a zefektivnění veřejných institucí, specifického cíle 3.2 Zvyšování efektivity a transparentnosti veřejné správy prostřednictvím rozvoje využití a kvality systémů IKT (příslušná výzva k podávání žádostí o podporu byla vyhlášena 24. března 2016). Rozhodnutím ministra kultury č. 18/2018 ze dne 11. září 2018 pak byla ze státního rozpočtu a evropských strukturálních a investičních fondů pro projekt zaregistrovaný pod číslem CZ.06.3.05/0.0/0.0/16_028/0006557 poskytnuta dotace v celkové výši způsobilých výdajů 143 750 000 Kč. Z tohoto rozhodnutí mimo jiné vyplývá, že plánovaný termín realizace projektu je 31. prosince 2020.

V roce 2019 tak mohla začít intenzívní příprava vedoucí k zahájení konkrétních projektových kroků. Byl vybrán a smluvně zajištěn technický dozor investora a také uzavřena smlouva s administrátorem veřejných zakázek na hlavní dodávky pro projekt. Proběhlo několik pracovních setkání uvnitř knihovny i konzultačních jednání k ověření nejnovějších trendů a dostupnosti technických řešení. V průběhu léta finišovaly přípravné práce na zadávací dokumentaci pro veřejnou zakázku na dodavatele softwarové části díla, na kterou bude navazovat veřejná zakázka na dodávku nezbytného technického vybavení. V tuto chvíli bych nerad zde uveřejnil jakékoli detaily, které budou součástí zadání a ohrozil tak průběh řízení či jejich výsledky. Ujišťuji Vás ale, že v některém z příštích čísel Bulletinu SKIP určitě najdete další, aktualizované informace.

Na závěr si dovolím popřát všem členům organizační struktury projektu i všem ostatním pracovníkům Národní knihovny, zřizovatele či jiných spolupracujících subjektů úspěšné splnění cílů projektu a úkolů, které pro ně vyplývají nebo vyplynou z jejich role a účasti na realizaci. Věřím, že projekt dojde do konce jako úspěšný a bude přínosem pro všechny milovníky literatury a knihovnictví obecně. Věřím, že stejné přání a podporu můžu já i projekt očekávat také od Vás, čtenářů Bulletinu SKIP.

Zkušenosti s dramaterapií z Knihovny města Ostravy

V roce 2018 začalo oddělení pro děti a mládež Knihovny města Ostravy spolupracovat se Čtyřlístkem – centrem pro osoby se zdravotním postižením Ostrava, p. o. Navázalo tak na dlouholetou spolupráci knihovny a Čtyřlístku, kdy klienti centra docházejí do knihovny a seznamují se s různorodou nabídkou aktivit a začleňují se do společenského života. Spolupráce, která vznikla na popud paní Libuše Gajdové, je jedinečná v tom, že oddělení pro děti a mládež využívá svých zkušeností s prací s dětským čtenářem u dospělých klientů Čtyřlístku.

V rámci pravidelných návštěv v oddělení pro děti a mládež se klienti s doprovodem účastní tematicky zaměřených dramaterapeutických setkání, která rozvíjí rozumové, komunikační, ale i pohybové schopnosti uživatelů Čtyřlístku. Setkání probíhají formou skupinové práce pod vedením pracovníků oddělení pro děti a mládež. Program je vždy pečlivě připravován s ohledem na schopnosti a potřeby klientů. Každé téma je inspirováno knihami a doplněno o rekvizity a pomůcky, které pracovníci oddělení vytvořili z recyklovatelných materiálů.

Pomůcky a rekvizity nevyužívají jenom knihovníci, ale procvičují si s nimi své schopnosti i uživatelé Čtyřlístku. Manipulací s pomůckami, arteterapií a dalšími činnostmi si zdokonalují jemnou i hrubou motoriku. Knihy neslouží pouze k inspiraci, ale jsou přímo zakomponovány do programu. Klienti, i když neumějí číst, s knihovníky pročítají a prožívají příběhy z knih pomocí ilustrací a dramatické hry, prostřednictvím níž mohou vyjádřit své pocity a přání. Učí se také pracovat s knihou, otáčet stránky, vyhledávat obrázky, mluvit o ději znázorněném ilustrací. Do programu jsou začleněny každodenní činnosti, které provází život a s nimiž se klienti setkávají. Pomocí příběhu a hry si opakují návyky a zdokonalují své dovednosti v daných situacích. Návštěva je pro ně přínosná i z hlediska procvičování společenské interakce a komunikace. Knihovna uživatelům poskytuje příjemné a klidné zázemí s dostatkem prostoru pro rozvoj fyzických i mentálních dovedností.

Dramaterapii jsme začali představením Pejsek, kočička a rychlovarná truhla, které je dramatizací známého Čapkova literárního příběhu o tom, jak pejsek s kočičkou pekli dort, a je doplněno o prvky prožitkové pedagogiky. Klienti jsou postupně vtahováni do příběhu a stávají se nejen diváky, ale i aktéry. Jednotlivými aktivitami si opakujeme každodenní činnosti a zároveň posouváme děj dopředu.

Petra Kozlová a Gabriel Kolasa z Knihovny města Ostravy a klienti centra Čtyřlístek při dramaterapii
Petra Kozlová a Gabriel Kolasa z Knihovny města Ostravy a klienti centra Čtyřlístek při dramaterapii

V rámci Evropského týdne mobility si připomínáme základy dopravní výchovy. Inspiračním zdrojem jsou knihy Petera Stoličného Pohádky o dopravních značkáchNové pohádky o dopravních značkách. Skvělým doplňkem se stala pohyblivá samoobslužná rekvizita semaforu vyrobená z kartonu, která je ideální pomůckou k procvičování přecházení přechodu, hrubé motoriky a rozpoznávání barev.

Průvodci při jarních setkáních se staly knihy Hany Štěpánové Tři kamarádiNerozluční kamarádi. Pes, husa a slepice nás provázejí nejen základy ekologie, recyklace a ochrany přírody, ale také přátelstvím, pohostinností a velikonočními tradicemi.

Petra Kozlová a Helena Dlouhá z Knihovny města Ostravy a klienti centra Čtyřlístek při dramaterapii
Petra Kozlová a Helena Dlouhá z Knihovny města Ostravy a klienti centra Čtyřlístek při dramaterapii

Knihy Petra Horáčka nás inspirovaly k programu Nový domek pro myšku, kde jsme použili metody kritického myšlení společným předpovídáním děje a charakteru postav. Příběh vyprávíme pomocí obrazu, do vyprávění zapojujeme kulisy a rekvizity. Program O myšce, která se nebála volně navazuje na předešlé představení; zvolili jsme formu jednoduchého scénického a zážitkového čtení. Důležitou součástí příběhu je téma strachu a práce s emocemi. Na základě zkušeností klientů s nimi navazujeme kontakt prostřednictvím prožitku, vstřebávání dojmů a použití zpětné vazby.

Knihy použité při dramaterapii
Knihy použité při dramaterapii

Návštěvy spojené s aktivizačním programem byly přínosné a inspirativní nejen pro hosty ze Čtyřlístku, ale také pro knihovníky, kteří rádi zdokonalují i své schopnosti. Troufáme si tvrdit, že pro obě strany to byla zajímavá setkání. Díky nim jsme si rozšířili obzory a získali jsme nové přátele.

Literatura:

  • ČAPEK, Josef. Povídání o pejskovi a kočičce. 20. vyd. Praha: Albatros, 1997. ISBN 80-00-00578-6.

  • DOLTO-TOLITCH, Catherine. Hněv – a co s ním? 1. vyd. Praha: Portál, 2013. ISBN 978-80-262-0475-6.

  • DOLTO-TOLITCH, Catherine. Stydlivost – a co s ní? 1. vyd. Praha: Portál, 2013. ISBN 978-80-262-0476-3.

  • DOLTO-TOLITCH, Catherine. Žárlivost – a co s ní? 1. vyd. Praha: Portál, 2013. ISBN 978-80-262-0477-0.

  • HORÁČEK, Petr. Nový domek pro myšku. 1. vyd. Praha: Portál, 2012. ISBN 978-80-262-0139-7.

  • HORÁČEK, Petr. O myšce, která se nebála. 1. vyd. Praha: Portál, 2019. ISBN 978-80-262-1469-4.

  • HURTÍKOVÁ, Vlasta. O pejskovi a kočičce. Jak myli podlahu. 1. vyd. Brno: Edika, 2019. ISBN 978-80-266-1373-2.

  • CHIEN CHOW CHINE, Aurélie. Emil a emoce, Emil se bojí. 1. vyd. Praha: Albatros, 2018. ISBN 978-80-00-05264-9.

  • CHIEN CHOW CHINE, Aurélie. Emil a emoce, Emil je smutný. 1. vyd. Praha: Albatros, 2018. ISBN 978-80-00-05234-2.

  • CHIEN CHOW CHINE, Aurélie. Emil a emoce, Emil se stydí. 1. vyd. Praha: Albatros, 2018. ISBN 978-80-00-05280-9.

  • STOLIČNÝ, Peter. Nové pohádky o dopravních značkách. 1. vyd. Praha: Fortuna Libri, 2013. ISBN 978-80-7321-686-3.

  • STOLIČNÝ, Peter. Pohádky o dopravních značkách. 1. vyd. Praha: Fortuna Libri, 2011. ISBN 978-80-7321-595-8.

Fotografie pocházejí z archivu Knihovny města Ostravy.

Průzkumy

Výsledky ankety Co chcete změnit ve své knihovně do roku 2030?

Anketa Co chcete změnit ve své knihovně do roku 2030? proběhla ve dnech 1. až 15. listopadu 2019 a byla primárně určena účastníkům celostátního semináře Regionální funkce knihoven 2019, který proběhl ve dnech 30. a 31. října 2019 v Pardubicích. Seminář připravila Sekce SDRUK pro regionální funkce za spolupráce Krajské knihovny v Pardubicích a Knihovnického institutu Národní knihovny ČR.

V anketě bylo položeno celkem pět otázek:

  1. Co Vás v současnosti nejvíce omezuje v ideálním nastavení služeb knihovny? (190 odpovědí)

  2. Co nejvíce podle Vás ovlivní činnost Vaší knihovny v příštích 10 letech? (193 odpovědí)

  3. Co chcete změnit ve své knihovně do roku 2030? (188 odpovědí)

  4. Jaké největší překážky budete muset překonat, abyste dosáhli svého cíle? (174 odpovědí)

  5. Co by Vám pomohlo při realizaci změn v knihovně? (153 odpovědí)

Na závěr ankety mohl každý respondent vyjádřit svůj názor na jakékoliv téma. U každé otázky museli respondenti zvolit maximálně dvě odpovědi bez pořadí důležitosti.

Zúčastnilo se celkem 118 respondentů. Anketu vyplnilo také několik kolegyň ze Slovenské republiky, které se zúčastnily pardubického semináře. Zastoupení respondentů z hlediska typu knihovny a kraje ukazují tab. 1 a 2.

Tab. 1: Respondenti podle typu knihovny

Typ knihovny

Počet respondentů

krajská

12

městská

33

obecní

55

regionální, knihovna pověřená regionálními funkcemi

15

specializovaná

1

školní

1

jiná

1

celkem

118

Tab. 2: Respondenti podle kraje

Kraj

Počet respondentů

Jihočeský

6

Jihomoravský

2

Karlovarský

1

Královehradecký

9

Liberecký

1

Moravskoslezský

21

Olomoucký

3

Pardubický

10

Plzeňský

10

Praha

9

Středočeský

28

Ústecký

13

Vysočina

3

Zlínský

2

celkem

118

Otázka Co Vás v současnosti nejvíce omezuje v ideálním nastavení služeb knihovny?

Jak ukazuje graf 1, třetina knihoven konstatuje, že ideálnímu nastavení služeb knihovny uživatelům brání nedostatečné prostorové zajištění a zastaralé vybavení. Druhým nejdůležitějším limitem (27 %) současných služeb je omezená personální kapacita. V tomto případě se nejedná pouze o počet pracovníků, ale také o jejich nedostatečnou kapacitu a motivaci ke změnám. Pětina knihoven konstatuje nedostatečné financování. Některé knihovny mají problém s nedostatečným vybavením ICT a také pociťují pokles zájmu veřejnosti o služby knihovny.

Graf 1: Co Vás v současnosti nejvíce omezuje v ideálním nastavení služeb knihovny? (190 odpovědí)
Graf 1: Co Vás v současnosti nejvíce omezuje v ideálním nastavení služeb knihovny? (190 odpovědí)

Příklady odpovědí a komentáře

  • Limitované prostorové možnosti, zejména pro pořádání akcí.

  • Finance – rozpočet knihovny je nastaven pouze na provozní náklady.

  • Nízký záujem pedagógov o literatúru, za ktorou by deti prišli do knižnice.

  • Jsme malá venkovská knihovna a nemáme školu, tak nás omezuje stárnutí čtenářů a malý zájem mladé generace.

  • Demotivující finanční i společenské podhodnocení práce knihovníků (a pracovníků v kultuře vůbec).

  • Rozvíjíme komunitní setkávání v knihovně, ale nemáme kapacitu pracovníků ani finance navíc, je problematické financování prosadit u zřizovatele.

  • Špatný management – člověk, který nezná problematiku knihoven, nespolupracuje s dalšími knihovnami v rámci kraje – chybí podněty, inspirace.

  • Neochota knihovníků měnit zažité stereotypy.

  • Vyloženě nic nás neomezuje, naše knihovna je perfektně vybavená, tudíž nám nic nechybí.

Co nejvíce podle Vás ovlivní činnost Vaší knihovny v příštích 10 letech?

Knihovny si uvědomují, že v příštím desetiletí jejich činnost a služby nejvíce ovlivní vývoj a využívání informačních technologií (19 %), viz graf 2. S tím je také spojena obava z poklesu počtu uživatelů a návštěvníků knihovny, úbytku obyvatel v malých obcích a také ze stárnutí populace (18 %). Výrazný vliv na rozvoj knihovny bude mít její financování (16 %) a prostorové zajištění a vnitřní vybavení (15 %). Limitem bude také personální zajištění a kvalifikace pracovníků (10 %). Budoucí rozvoj knihoven může také ovlivnit vnímání a hodnocení knihovny ze strany zřizovatele.

Graf 2: Co nejvíce podle Vás ovlivní činnost Vaší knihovny v příštích 10 letech? (193 odpovědí)
Graf 2: Co nejvíce podle Vás ovlivní činnost Vaší knihovny v příštích 10 letech? (193 odpovědí)

Příklady odpovědí a komentáře

  • Trvalý pokles zájmu o klasické výpůjční služby a s tím související informační technologie – zavedení selfchecku, RFID…

  • Stárnutí návštěvníků knihovny. Problém s dostupností.

  • V dohledné době bude v městské části postavena nová škola s II. stupněm, tedy přibude náctiletých čtenářů, což je náročná skupina. Bude třeba přizpůsobit knižní nabídku (povinná četba).

  • Stále chytřejší moderní technologie, umělá inteligence, klesající čtenářská gramotnost a informační dovednost.

  • Osobně doufám, že v průběhu dalších let hodně knihoven zanikne a peníze vynakládané na tyto instituce se budou investovat do něčeho prospěšnějšího.

  • Rozvoj komunitnej činnosti rôznych sociálnych skupín obyvatelstva.

  • Pokud nedojde k[e změně] personálního obsazení knihovny a změně ve vedení městské části, které je nám velmi nakloněno a podporuje nás, tak žádné změny nejsou na obzoru :-).

  • Činnost naší knihovny bude jen zcela minimálně ovlivňována sporadickými pokusy několika mladých něco změnit. Ti mají z počátku ambice něco dokázat a být k užitku, v průběhu své práce však otupí, jako už tomu bylo mnohokrát. Jejich počáteční nadšení uvadne, budou nuceni se zařadit nebo vypadnout.

  • Tlak zřizovatele na vykonávání čím dál více „neknihovnických“ činností.

  • Nové prostory pro veřejnost (kavárna, odpočinková místnost, promítací sál apod.).

  • Lepší komunikace mezi knihovnami, sdělování nových zkušeností, postoj zřizovatelů ke knihovnám.

  • Zájem zastupitelstva obce, aby knihovna měla dostatečné pracovní úvazky na komunitní činnost knihovny.

  • Roboti prácu knihovníka čiastočne nahradia, ale osobu ako takú, so svojím čarom, pri konzultácií s používateľom nenahradí nikto...

Otázka Co chcete změnit ve své knihovně do roku 2030?

Graf 3 dokládá, že v příštích deseti letech se největší počet knihoven bude věnovat prostorovému zajištění a vnitřnímu vybavení pro činnost knihovny (30 %). Druhou oblastí, na kterou se knihovny chtějí zaměřit, je personální zajištění (12 %). Pozornost bude věnována nejen růstu pracovních míst, ale také kvalifikaci a motivaci pracovníků. Knihovny se také více soustředí na využití informačních technologií (11 %). Necelá čtvrtina knihoven (22 %) budu usilovat o rozšíření funkcí knihovny na vzdělávací centrum (11 %), komunitní centrum (5 %) a rozšíření kulturních aktivit (6 %). Knihovny se dále soustředí na rozšíření nabídky nových služeb (6 %), zkvalitnění nabídky knihovního fondu (6 %) a budou usilovat o zvýšení počtu čtenářů a návštěvníků (5 %).

Graf 3: Co chcete změnit ve své knihovně do roku 2030? (188 odpovědí)
Graf 3: Co chcete změnit ve své knihovně do roku 2030? (188 odpovědí)

Příklady odpovědí a komentáře

  • Odstranění bariér v dostupnosti služeb a dokumentů (odstranění byrokracie, zohlednění speciálních potřeb).

  • Nám postačí současná úroveň čtenářů a více setkávání při jiných činnostech.

  • Vybavit knihovnu moderními technologiemi, které by byly přístupné i pro občany malých obcí. Samozřejmostí by měl být dosavadní trend doplňovat dostatečně knihovní fond o literaturu, o kterou mají čtenáři zájem, a rozšířit rozsah služeb pro veřejnost – bude se odvíjet od toho, jestli bude mít knihovna dostatečné prostory.

  • Z knihovny udělat komunitní centrum, které pořádá kurzy a akce pro veřejnost.

  • Rozšíření nabídky služeb a pořádání kulturních akcí. (Aby knihovna sloužila částečně i jako místo odpočinku, volnočasové centrum – ne jen místo, kde si lidé rychle vypůjčí knihy a zase odejdou). Touto strategií bychom také rádi navnadili nové čtenáře.

  • Vyprofilovat své aktivity v rámci konkurenčních aktivit ve městě, stát se skutečným komunitním a vzdělávacím centrem města, kde se budou chtít obyvatele města scházet.

  • Více šířit osvětu o knihovnách, že nejsou jen regály s knihami, ale klíčovým místem ke všeobecné vzdělanosti a místem setkávání.

  • V ideálním případě chci změnit myšlení kolegů, obávám se však, že už na to nemám dost sil. Pozitivní motivace dle vlastního příkladu vám vyslouží jen nálepku idiota za to, že se až příliš snažíte. Z toho důvodu chci změnit především sebe, aby mi to bylo jedno.

  • Komfortnější prostor pro návštěvníky, více částí určených pro setkávání a práci na společných projektech (studenti).

  • Modernizace knihoven pro potřeby čtenářů (včetně vybavení heren a kluboven).

  • Lepší a větší spolupráce s ostatními knihovnami, sdílení problémů i nových nápadů, lepší komunikace s krajskou knihovnou.

  • Jako bývalá učitelka s praxí 24 let ve školství a čtyřmi roky v knihovně mám možnost srovnání vztahu čtenář–kniha. Zatímco ve škole se četla pouze školní (doporučená, maturitní, referátová) četba (mnohdy mnohonásobně opsaná z internetu), do knihovny přicházejí lidé/čtenáři, protože chtějí. Chtějí získat nejen informace, ale především zrelaxovat. Zachovejme, prosím, tuto nádhernou vlastnost knihoven – dobrovolnost, radost, možnost svobodného výběru knih i akcí (besedy, workshopy, přednášky). Zachovejme úzký a přátelský vztah mezi čtenáři a knihovníky (do knihovny se má přece chodit minimálně jako na návštěvu k velmi dobrým přátelům), nečiňme z knihoven vzdělávací instituce. Ty už přece máme – jsou to školy. Nechť zůstane vzdělání školám, je to jejich primární funkce, knihovnám ponechme především radost z krásného slova! Vzpomínám na vzácná slova své někdejší paní profesorky ze střední školy a mé uvádějící učitelky: „Méně je někdy více“. Tak jako nelze naučit všechny všemu, nelze využívat knihovny k tisícům akcí, které mnohdy s její činností vůbec nesouvisejí. Tlak posledních měsíců na zintenzivnění spolupráce mezi školami a knihovnami prostřednictvím vzdělávacích akcí v knihovnách by mohl mít za následek nikoli posílení řad čtenářů a přátel knihoven, ale naopak jejich radikální úbytek.

Otázka Jaké největší překážky budete muset překonat, abyste dosáhli svého cíle?

Z grafu 4 je patrné, že největší překážku v dosažení cílů spatřují knihovny ve financování svých záměrů a projektů (29 %). Realizace projektů je také závislá na jejich personálním zajištění (27 %). V prvé řadě se jedná o téma navýšení personálních kapacit, ale knihovny si také výrazně uvědomují potřebu kvalifikovaných pracovníků a také často upozorňují na nízkou motivaci ke změnám, zejména u starších pracovníků. Jedním z klíčových faktorů pro změny v knihovnách bude podpora zřizovatelů a provozovatelů knihoven. Další výraznou překážkou bude prostorové zajištění a vybavení knihoven (10 %). Knihovny také upozorňují na pokles zájmu uživatelů o služby knihovny (8 %). S financováním knihovny také souvisí využívání informačních technologií (4 %). Podstatně nižší překážky spatřují knihovny v oblasti legislativy, zejména autorského zákona (2 %).

Graf 4: Jaké největší překážky budete muset překonat, abyste dosáhli svého cíle? (174 odpovědí)
Graf 4: Jaké největší překážky budete muset překonat, abyste dosáhli svého cíle? (174 odpovědí)

Příklady odpovědí a komentáře

  • Autorský zákon, získat stabilní tým.

  • Současným cílem je zvýšení návštěvnosti, všichni se domnívají, že čím více lidí do knihovny přijde, tím lépe se knihovně povede. Jak se povede lidem, nikoho nezajímá. Důvod, proč lidé do knihovny chodí, je zcela opomíjen. Kdyby zde Babiš rozdával zadarmo koblihy a přilákal 500 lidí, bylo by to vnímáno za větší úspěch, než kdyby třída prvňáků přišla pracovat na domácích úkolech. Kolegyně by spratky vynesly v zubech a daly si koblihu ke kurzu pletení.

  • Presvedčiť čitateľov, že aj naša malá knižnica vie uspokojiť želanie po informáciách, ak ju svojou návštevnosťou podporia a nemusia chodiť do mesta.

  • Najít dostatek finančních prostředků mimo zdroje zřizovatele.

  • Změnit myšlení stávajících zaměstnanců, najít kompetentní osoby.

  • Změnit koncepční myšlení vedení knihovny.

  • Reorganizovat vlastní představu o pracovních pozicích v knihovně (vzhledem k zavádění nových technologií např. zredukovat množství katalogizátorů v knihovně, přičemž bude knihovna více využívat možností Souborného katalogu či projektu Central).

  • Zlepšit a zřejmě změnit vyjednávací strategie vůči zřizovateli tak, aby sami cítili nutnost podpory knihovny v místě jako základ pro zajištění veřejného blaha ve městě.

  • Získání financí na úpravu některé budovy města a její provoz.

  • Přesvědčit vedení města, že služby knihovny jsou důležité pro dospělé, ale hlavně pro mládež a že má cenu do knihovny investovat.

  • Časté změny úředníků, politiků a jejich neinformovanost a neangažovanost.

Otázka Co by Vám pomohlo při realizaci změn v knihovně?

Jak je vidět z grafu 5, nejčastější odpovědí na otázku, co by pomohlo k realizaci změn, bylo financování (27 %). Velmi často byla zdůrazňována potřeba dotací, které by umožnily nastartování projektu a také přesvědčily provozovatele knihovny, aby do knihovny investovali a podporovali její rozvoj (12 %). Knihovny si také dobře uvědomují, jak je v současné době důležité vysvětlovat význam knihoven a poukazovat na příklady dobré praxe (11 %). V této souvislosti je také často zmiňována potřeba dobré metodiky, rozvoj spolupráce a sdílení zkušeností. Další důraz je kladen na prostorové zajištění (7 %) a využívání informačních technologií (4 %).

Graf 5: Co by Vám pomohlo při realizaci změn v knihovně? (153 odpovědí)
Graf 5: Co by Vám pomohlo při realizaci změn v knihovně? (153 odpovědí)

Příklady odpovědí a komentáře

  • Finanční podpora i z jiných zdrojů než pouze obecních (např. dotační program na rekonstrukci knihoven působících i v rámci kraje Praha).

  • Regionální funkce a financování, kdyby byly rozpočty navyšovány s návazností na inflaci a zvedání platů.

  • Obecně možnost se někde poradit, aby někdo pomohl získat např. dotaci – sama s tím zkušenosti nemám a navíc na to nemám dostatek času.

  • Metodická podpora, dobré příklady praxe, školení, rady v tom, jak získat finance.

  • Dobre pripravený marketingový plán, ako osloviť lenivých obyvateľov obce. Hádam ich záujem vyburcuje záujem zriaďovateľa o knižnicu. Ak nie sú peniaze, zaujímavý hosť alebo akcia sa neuskutoční, a tak k nám ľudia neprídu. V konečnom rade si myslím, že keby ma vymenili, možno by prišli ďalší čitatelia. Ale to asi nie. Je im to jedno. Nie sú peniaze, nie sú priestory, nie sú ľudia, nie sú čitatelia.

  • Aby se vláda více zajímala o knihovny a dotovala je také ze státní pokladny, nenechávala to jen na obcích.

  • Dobrý vedoucí, odborník se zájmem o vývoj v knihovnictví, mentor.

  • Vzdělávání formou denního i dálkového studia, které by připravovalo nové absolventy na práci v těchto institucích (řekněme, že to budou „kulturní, sociální a vzdělávací instituce s knihovnou“).

  • Rozhodně by pomohla mnohem silnější a detailnější kontrola ze strany zřizovatelů. Naivní představa o nepostradatelnosti knihovny by se velmi rychle rozplynula. Dále by pomohlo silnější zapojení knihovníků do veřejné debaty – nutnost ospravedlnění vlastní pozice (před studenty, rodiči, učiteli, matkami na mateřské).

  • Aby aspoň jeden zastupitel (nejlépe starosta obce) byl registrovaným uživatelem naší knihovny.

  • Při loňském zájezdu se SKIPem po polských knihovnách jsem záviděla navštíveným malým knihovnám stejného typu jako ta naše místní – státní finanční podporu a velkorysost staveb. Např. přestavba malého nádraží v Rumii v knihovnu a komunitní centrum nebo krásná knihovna hned za hranicemi v Czarnym Boru s 2 500 obyvateli.

  • Tyto dotazníky vyplňují pořád ti stejní lidé, pořád dokola se knihovníci baví o tom, jak by měli změnit knihovnictví. Už mě to unavuje. Zeptejte se lidí, co potřebují, jak jim mají knihovníci být nápomocni, ale to by znamenalo udělat něco navíc. Znamenalo by to přehodnotit vlastní schopnosti. Knihovníci nikdy nepodniknou skutečný krok kupředu. Vysoké školy chrlí absolventy knihovnictví, přestože tento obor má reputaci skládky intelektu. Tento obor se tak zoufale snaží přežít, že bere vše, co mu přijde pod ruku. Knihovníky se stávají zakřiknutí ňoumové bez potenciálu, které jinam nevzali a oni už se těší, až se zahrabou před světem mezi naplněné regály. Je jen otázkou času, kdy někdo nahlas zpochybní potřebnost knihovníků, a já doufám, že to bude brzy, protože jedině tak by přežili jen ti opravdu potřební.

Shrnutí

Naprostá většina respondentů si uvědomuje potřebu změn v knihovnách v příštím desetiletí. Změny jsou iniciovány především rozvojem informačních technologií a jejich průnikem do běžných aktivit každého člověka. Knihovny vnímají své ohrožení zejména v souvislosti s úbytkem uživatelů a poklesem zájmu veřejnosti o tradiční knihovnické služby.

Největší problémy z hlediska budoucnosti spatřují knihovny v nedostatečném financování své činnosti a rozvoje. Uvědomují si, že výraznou překážkou je jejich současná prostorová situace a zastaralé vybavení včetně dostupnosti informačních technologií. Omezený prostor brání rozvoji nových aktivit a udržuje bariéry v dostupnosti služeb.

Další podstatnou podmínkou pro změny je personální zajištění nových činností. Vedle kapacitního problému je zdůrazňováno téma dobré kvalifikace a získání nových dovedností. Velkou překážkou je také malá motivace některých pracovníků ke změnám. Vícekrát je také upozorňováno na nízkou kvalitu managementu knihoven a jeho neochotu ke změnám.

Knihovny si uvědomují, že změny a rozvoj knihoven ovlivňují především jejich provozovatelé a zřizovatelé. Ve vztahu k této oblasti jsou často zmiňovány obavy, aby zástupci obce vnímali význam knihoven a zařadili rozvoj knihovny mezi priority obce.

Není pochyb o tom, že je to právě obec, jejich obyvatelé a zastupitelé, kteří rozhodují o financování knihovny, tj. i o jejím prostorovém i personálním zajištění. Z tohoto hlediska je nezbytné soustředit hlavní pozornost na informovanost a osvětu jak obyvatel obce, tak zastupitelů a starostů, aby si byli vědomi významu knihovny pro každodenní život obce, knihovnu podporovali a zařadili její rozvoj do strategických plánů obce. Důležitá je také dotační politika ze strany krajů a státu.

Podstatný význam by měla sehrát metodická pomoc, zprostředkování výsledků dobré praxe, vzájemná spolupráce a také silné aktivity zaměřené na vysvětlování významu knihoven pro současnou společnost.

Na co se v budoucnu soustředit

Největším problémem, který brání rozvoji knihoven, je jejich financování. Nedostatečné financování se projevuje zejména v těchto oblastech:

  • prostorové zajištění knihoven;

  • vnitřní vybavení knihoven, včetně vybavení informačními technologiemi;

  • nedostatečné zdroje pro nákup knihovních fondů a informačních zdrojů;

  • personální zajištění činnosti knihoven.

Zásadní vliv na financování knihoven mají zástupci obcí (provozovatelé knihoven). V této souvislosti je nezbytné soustředit se na to, aby si zastupitelé obcí uvědomovali význam knihoven a zařadili téma rozvoje knihoven do koncepcí a strategií rozvoje obcí. Knihovny musí usilovat o to, aby i široká veřejnost a zejména obyvatelé konkrétní obce měli zájem o rozvoj své knihovny. Knihovny musí více reagovat na potřeby svých uživatelů a potřeby obce, ve které působí.

Rozvoj knihoven může být podpořen ze strany krajů a státu. Je nezbytné usilovat o zvýšení dotací na rozvoj a transformaci knihoven. V této souvislosti je nezbytné soustředit se na to, aby krajské i státní úřady a jejich pracovníci měli dostatek objektivních informací o potřebách knihoven. Největší význam mají dotační programy Ministerstva kultury a krajů (podpora regionálních funkcí). Dlouhodobým problémem je fakt, že není k dispozici dotační program zaměřený na podporu výstavby a rekonstrukcí knihoven.

Je nezbytné vytvořit systém celoživotního vzdělávání pracovníků knihoven, který umožní získávat potřebné znalosti a dovednosti a bude motivovat pracovníky ke změnám. Pro budoucnost jsou klíčové digitální a pedagogické dovednosti.

Každý pracovník knihovny by měl být schopen vysvětlit úlohu a význam knihovny, ve které pracuje.

Každá knihovna by měla mít představu o svém budoucím vývoji a měla by usilovat o její realizaci. To je především úkolem managementu knihovny.

Cílené a efektivní využití informačních technologií v knihovně může uvolnit část pracovních kapacit pro nové aktivity.

Významnou roli může sehrát kvalitní metodická činnost, podpora vzájemné spolupráce, výměna zkušeností a dobré praxe. Klíčový význam v této oblasti má působení Národní knihovny ČR, krajských knihoven, regionálních knihoven i knihovnických sdružení SKIP a SDRUK.

Anketa vcelku jednoznačně potvrdila, že uvažování o budoucnosti veřejných knihoven v našem prostředí je velmi podobné závěrům, ke kterým došla celosvětová diskuze IFLA Global Vision, viz její shrnutí ve formátu PDF.

Čtenářská gramotnost u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na příkladu školní knihovny v Základní a Mateřské škole Lukavec

Následující text je výtahem z písemné závěrečné maturitní práce studentky oboru Informační služby ze Střední školy obchodu, služeb a řemesel v Táboře. Tyto práce zpracovávají studenti ve 4. ročníku. Vedle práce s odborným textem a informačními prameny si i prakticky vyzkouší i realizaci navržené činnosti, nejčastěji akce v knihovně, ale i průzkumy mezi čtenáři či analýzy knihovnických činností, služeb, nových nástrojů apod.

Bibliografický záznam původní práce:

BUŘIČOVÁ, Michaela. Čtenářská gramotnost u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na příkladu školní knihovny v Základní a Mateřské škole Lukavec. Tábor, 2019. 37 s. Maturitní práce. Střední škola obchodu, služeb a řemesel a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Tábor, Bydlinského 2474. Vedoucí práce PhDr. Vladimíra Maksová.

Závěrečná maturitní práce s názvem Čtenářská gramotnost u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na příkladu školní knihovny v Základní a Mateřské škole Lukavec pojednává o úrovni čtenářské gramotnosti u žáků mladšího školního věku se speciálními vzdělávacími potřebami a o úloze lukavecké školní knihovny v rozvíjení čtenářských dovedností.

V úvodu práce byly vysvětleny základní pojmy, například pojem žák se speciálními vzdělávacími potřebami. Mezi tyto žáky patří ti, kteří jsou zdravotně postižení, zdravotně znevýhodnění nebo sociálně znevýhodnění. Jejich vzdělávání se řídí určitou legislativou, která je v práci rovněž vyjmenována.

Dalšími pojmy jsou například mladší školní věk nebo gramotnost. Čtenářská gramotnost je jednou z nejdůležitějších kompetencí v lidském životě a je nutné ji rozvíjet. Autorka popisuje výzkumy čtenářské gramotnosti PIRLS a PISA, které probíhají na území České republiky. Z těchto výzkumů se dozvídáme, že úroveň čtenářské gramotnosti je u českých žáků průměrná až podprůměrná. V důsledku toho jsou dále zmíněny faktory ovlivňující čtenářskou gramotnost a metody a formy práce se čtenářem, které tuto gramotnost rozvíjejí.

Posledním pojmem jsou školní knihovny. Funkcí školní knihovny je jednak pořádat aktivity na podporu čtenářství, ale také spolupracovat při individuální přípravě žáků a pedagogických pracovníků na vyučování. V práci je zmíněno financování tohoto typu knihoven, dále akce na podporu čtenářství, které v knihovnách probíhají, nebo projekty eTwinningCentrum pro školní knihovny, které přinášejí knihovníkům nové nápady k pozvednutí prestiže školních knihoven. V této souvislosti autorka popisuje, na jaké úrovni spolu školy a školní knihovny nejčastěji spolupracují a jaká je role školní knihovny ve vzdělávání.

V dnešním online světě děti ztrácí zájem o knihovny. Je proto důležité, aby knihovny svou činnost aktivně propagovaly. Autorka ve své práci navrhuje několik možností, jak by taková aktivní propagace mohla vypadat. Může jít například o založení webové či facebookové stránky, umístění informačních panelů se zajímavými knižními novinkami ve škole, pořádání zábavných soutěží apod. Pokud žák se speciálními vzdělávacími potřebami již knihovnu navštěvuje, je důležité mít v knihovním fondu vhodnou literaturu. Tou se rozumí knihy s velkými písmeny nebo knihy krátkého rozsahu. Oblíbeným typem literatury jsou knihy, ve kterých se hlavní hrdina potýká s problémy, s nimiž se potýká i sám znevýhodněný žák (například vyloučení z kolektivu).

Školní knihovna v Základní a Mateřské škole Lukavec má tři místnosti. První místnost slouží jako odpočinková zóna. Jsou zde koberce, počítače a deskové hry k vypůjčení. Ve druhé (největší) místnosti se nacházejí pouze knihy, zejména krásná literatura. Třetí místnost slouží jako sklad učebnic a vyřazených knih. Ačkoliv je škola jedna z nejmodernějších v Kraji Vysočina, školní knihovna funguje na zastaralém principu. Existuje zde stále lístkový katalog a výpůjčky se zapisují do čtenářského průkazu. Neplatí se zde žádné registrační poplatky, pouze poplatky za pozdní vrácení dokumentů. Knihovní fond je každoročně obměňován a čtenáři mají k dispozici nové knihy. V současné době fond obsahuje zhruba pět tisíc dokumentů. Otevírací doba této knihovny není dostačující. Jedná se pouze o úterní a středeční odpolední hodiny.

Autorka pro účely své závěrečné maturitní práce provedla výzkum čtenářské gramotnosti u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a zjišťovala úlohu školní knihovny v rozvíjení čtenářských dovedností.

Výzkum probíhal v Základní a Mateřské škole Lukavec během dvou vyučovacích hodin českého jazyka. Zúčastnilo se jej devět žáků ze čtvrté, páté a šesté třídy. Nejtěžším typem znevýhodnění v této skupině bylo tělesné postižení spojené s vadou řeči u jednoho z devíti žáků. U ostatních žáků se jednalo pouze o lehké formy dyslexie nebo dysgrafie. Na žáky čekal test čtenářské gramotnosti a anonymní dotazník týkající se školních knihoven a čtenářství. Vhodnou literaturou pro tento výzkum se staly Ezopovy bajky, které jsou snadno pochopitelné a jsou krátkého rozsahu. V úvodu byli žáci seznámeni s pojmy čtenářská gramotnost, bajka a čtenářství a následoval rozhovor o knihách, které mají děti nejraději. Po přečtení bajky O zajíci a želvě následovalo vyplňování testu čtenářské gramotnosti. Test se skládal ze sedmi otázek, na které měli žáci samostatně odpovídat. Následoval anonymní dotazník, který obsahoval jedenáct uzavřených otázek a jednu otázku otevřenou.

Výsledky z testu čtenářské gramotnosti ukázaly, že pokud žáci dostanou k dispozici krátký text rozdělený do odstavců a mají vyhledat jednoslovné odpovědi, zvládají úkoly celkem úspěšně. Na otázky, které vyžadují jednoslovné odpovědi, dokázalo odpovědět všech devět dotazovaných. V ojedinělých případech se objevují drobné chyby, především v pravopise. Největším problémem byly otázky, na které žáci v textu nenajdou jednoznačnou odpověď. U těchto otázek bylo nutné zamyslet se nad pointou příběhu a dokázat určit, jaké ponaučení z textu plyne. Na otázku dokázalo odpovědět pět z devíti dotázaných. Z pěti žáků, kteří uvedli odpověď na tuto otázku, nedokázal odpovědět celou větou ani jeden z nich.

Výsledky z anonymního dotazníku ukázaly, že žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají kladný vztah ke knihám a k četbě. Rádi čtou a rodiče i učitelé je vedou k rozvoji čtenářských dovedností. Přesto je úroveň čtenářské gramotnosti nízká. Také úloha lukavecké školní knihovny v rozvíjení čtenářských dovedností bohužel není dostačující. Ačkoliv je knihovna bezbariérová a konají se v ní akce na podporu čtenářství, děti do ní nechodí, a tudíž knihovna uživatele spíše ztrácí. Proto autorka v závěru své závěrečné maturitní práce navrhuje řešení, která by mohla přispět ke zvýšení prestiže lukavecké školní knihovny.

Jednou z možností je propojit současnou školní knihovnu s další místností a umožnit tak, aby se knihovna stala studijním a informačním centrem školy. Dalším řešením je prodloužení otevírací doby na více dní v týdnu. Žáci by zde mohli trávit volný čas mezi koncem vyučování a odjezdem domů. Největším problémem je současný stav bez automatizovaného knihovního systému. Knihovně by velmi pomohlo získat finanční prostředky na nákup licence pro školní knihovní systém. Usnadnilo by se tím několik procesů, které v knihovně probíhají (akvizice, revize, výpůjčky, atd.).

U žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je třeba neustále rozvíjet čtenářskou gramotnost, i když je to dlouhodobý a náročný proces, který vyžaduje trpělivost. Čtenářská gramotnost je jednou z nejdůležitějších kompetencí v životě, a proto by měl být její rozvoj v zájmu nejen žáků, ale i rodičů, učitelů a knihovníků.

Atlas knihoven

Rekonstruovaná knihovna v Kostelci nad Vltavou nese název Modrá knihovna

Dne 15. března 2019 byla v Kostelci nad Vltavou slavnostně znovuotevřena místní obecní knihovna. Patří mezi 21 regionálních knihoven, o které pečuje Městská knihovna v Milevsku. Novou paní knihovníci se stala Lenka Žáková. Splnil se jí dětský sen, kdy si jako malá holka hrála na knihovnici a půjčovala knihy z domácí knihovny fiktivním čtenářům, kteří měli zpravidla jména spolužáků ze základní školy. Vyplňovala čtenářské lístky a každému zdůrazňovala, že knihy musí vrátit do měsíce. Asi ji tenkrát nenapadlo, že sen se stane skutečností.

Knihovna se nachází v jedné z učeben v budově bývalé školy. Škola byla založena na popud Josefa Schwarzenberga a v roce 1787 byla prohlášena veřejnou školou. Později bylo vybudováno poschodí, kde byly dvě třídy a tělocvična. V současné době se zde nachází právě zmiňovaná místní knihovna a ve druhé učebně zkušebna dětského pěveckého souboru Kosteláček. Při rekonstrukci knihovny byly nalezeny dokumenty z roku 1936 a informace o tehdejší obecní knihovně.

Původní, nevyhovující stav knihovny
Původní, nevyhovující stav knihovny

Nefunkční topení
Nefunkční topení

Kostelecká knihovna byla uzavřena v listopadu 2018. V knihovně bylo přibližně 2 500 knižních titulů. Bohužel vzhledem k nedostatečné teplotě a nadměrné vlhkosti bylo potřeba knihu po knize zkontrolovat a vyhodnotit, zda knihu odepsat či ponechat v nabídce. Vyřazeno bylo téměř 1 500 knih. Celá knihovna byla vyklizena a došlo i k menším stavebním úpravám. Po dohodě se starostou obce byla místnost vymalována. Vzhledem k nefunkčnosti předchozího topení zde byly nainstalovány radiátory, aby byla zajištěna odpovídající teplota i v zimních měsících.

Lenka Žáková se rozhodla pro netradiční název pro obecní knihovnu a dala jí jméno Modrá knihovna. A proč zrovna modrá? „Modrá barva představuje komunikaci a porozumění. Modrá je barvou klidu a bezpečí. A tak bych chtěla, aby se čtenáři u nás takto cítili,“ objasnila Lenka Žáková.

Logo Modré knihovny
Logo Modré knihovny

K Modré knihovně patří samozřejmě modrý koberec
K Modré knihovně patří samozřejmě modrý koberec

Nové uspořádání knihovny
Nové uspořádání knihovny

Prostředí zpříjemňuje modrý koberec, stěny zdobí obrázky z cest po řeckých ostrovech, poklidnou atmosféru dotvářejí životní moudra a citáty, které vyzdvihují potřebu zachování knihoven na vesnicích. Mezi nádherná klenutá okna je umístěn obraz vytvořený technikou drátování. Strom poznání, jak je nazván, představuje životní příběh člověka od kořenů až po různé životní cesty. Původní křesla lákají k posezení a relaxaci. Byl také vytvořen menší kuchyňský kout a tak při návštěvách čtenářů může knihovnice nabídnout malé občerstvení.

Pohled do dětského oddělení
Pohled do dětského oddělení

Slavnostní znovuotevření přilákalo přes padesát občanů Kostelce i přilehlých obcí. Byl připraven kulturní program, slavnostní přípitek a občerstvení. Každý si pak odnesl dárek v podobně knižní záložky s názvem Já jsem..., kterou pro tyto účely vytvořila Lenka Žáková.

Slavnostní proslov a přípitek
Slavnostní proslov a přípitek

Znovuotevření si nenechalo ujít přes 50 čtenářů
Znovuotevření si nenechalo ujít přes 50 čtenářů

Modrá knihovna se neomezuje pouze na půjčování knih, ale do své nabídky zařadila také různé akce pro děti a dospělé. O Velikonocích přišly navštívit knihovnu děti z mateřské školky z Kostelce a na Den dětí pak děti ze základní a mateřské školy z Orlíka nad Vltavou. Děti se seznámily s různými druhy knih, poslechly si pohádky a zasoutěžily si. Každý si pak odnesl sladkou odměnu. V červnu se konala beseda na téma Island – země ohně a ledu. Se svými zážitky se přišel podělit pan Leškovský, který několik let na Islandu pobýval. V říjnu proběhla beseda o tajemstvích Prahy.

Kreativita v knihovně nechybí – z knih byl vytvořen podstavec pro vázu s květinami
Kreativita v knihovně nechybí – z knih byl vytvořen podstavec pro vázu s květinami

Obraz Jarky Krátké (ta jej věnovala Modré knihovně)
Obraz Jarky Krátké (ta jej věnovala Modré knihovně)

Spolu s otevřením knihovny byla založena kronika
Spolu s otevřením knihovny byla založena kronika

Mezi knihami se Lenka Žáková vždy cítí spokojená
Mezi knihami se Lenka Žáková vždy cítí spokojená

Pro knihovnu byla také vytvořena facebooková stránka. Má více než 150 fanoušků. Na stránku jsou vkládány informace o konaných akcích, jsou tam fotografie a příspěvky vedoucí k zamyšlení. Jako poděkování za návštěvu v knihovně si návštěvníci odnášejí propisovací tužku s logem Modré knihovny.

Knihovna nabízí beletrii, velmi žádané detektivní příběhy, nechybí naučná literatura ani životopisy slavných. Zvláštní skupinu tvoří oddělení Literární nostalgie, kde jsou umístěné knihy českých i světových autorů z dob dávno minulých. A že se tady najdou knižní poklady, o tom není sporu. Pro malé čtenáře je připravena řada krásně ilustrovaných knížek, na své si přijdou i milovnice koňských hřbetů, chlapci se můžou nechat unášet fantasy příběhy.

Knihovnu můžete navštívit každou středu, vždy od 17 do 19 hodin. Jste srdečně zváni.

Fotografie pocházejí z archivu Obecní knihovny v Kostelci nad Vltavou.

Jak se staví knihovna aneb Místní knihovna Kořenec v nové podobě

Při přebírání Místní knihovny Kořenec před čtyřmi lety jsem pociťovala největší strach ze zodpovědnosti za spokojenost čtenářů (to je pro mě výzva i nyní). Na druhou stranu jsem v instituci knihovny viděla potenciál jako místa pro kulturní akce i vzdělávání pro děti i dospělé. A když k tomu přibylo setkání (kde jinde než v knihovně) s dalšími podobně smýšlejícími lidmi, byla cesta k nové knihovně našlápnuta. Knihovnu totiž tvoří lidé, kteří ji navštěvují, ale také ti, kteří se podílejí na jejích aktivitách. Ti všichni naplňují její poslání. Vše přitom začalo nenápadně.

Původní knihovna sídlila nejdříve ve staré škole (knihovna byla založena již kolem roku 1883 tehdejším řídícím učitelem), poté na galerii kulturního domu, později byla přestěhována do zadní části budovy mateřské školy. Takřka čtyři tisíce svazků se tísnily v jedné místnosti sousedící se skladem kořeneckého muzea a průchozí oddělenou místností.

Pak přišlo první hravé odpoledne pro děti, ve kterém jsme se seznámili s dětskými školními i předškolními čtenáři a kdy se ukázalo, že jsou místní děti nejen hravé, ale mají rády i knížky a čtení.

Dětí se na první akci knihovny sešlo hodně
Dětí se na první akci knihovny sešlo hodně

Prostor volné místnosti sousedící s původní knihovnou v akci
Prostor volné místnosti sousedící s původní knihovnou v akci

Po několika jednotlivých akcích založených na aktivitách s knihami a o knihách vyvstal nápad pracovat s našimi dětmi cíleně a pravidelně, a tak vznikly „pátečnické“ schůzky. Občasné odpolední aktivity pro děti jsme pojali jako pravidelné setkávání s hravou, objevitelskou i literární tematikou. Již od začátku bylo vedení obce aktivitám pro děti nakloněno a podporovalo nás v nich. Po vzájemném oťukávání jsme zjistili, jaký potenciál v sobě knihovnické prostředí nese.

Děti v původní knihovně na první večerníčkovské akci
Děti v původní knihovně na první večerníčkovské akci

Děti luštící rébus mezi původními regály
Děti luštící rébus mezi původními regály

Nejmenší čtenáři
Nejmenší čtenáři

Vyrábění baví děti v každém věku
Vyrábění baví děti v každém věku

Protože se knihovnické akce dočkaly mezi veřejností kladného ohlasu a omezený prostor začal být nevyhovující, přišla jako na zavolanou nabídka Jihomoravského kraje v podobě dotací pro malé knihovny na rekonstrukce stávajících prostor (dotační titul DT 5 Obecní knihovny). Po poradě s panem starostou, několika pedagogy a regionálním oddělením Knihovny Boskovice jsem vytvořila návrh podoby nové knihovny, která měla tvořit členitý (i když uzavřený) celek nové knihovny.

Při představě takového prostoru hrály ústřední roli dvě otázky – pro koho a k jakým účelům nová knihovna vzniká? Odpovědí byl současně plán zahrnující další aktivity knihovny a v knihovně. Od pokračujících odpoledních programů pro děti se posunul dále k plánovaným seminářům a workshopům (nejen pro děti, ale i pro dospělé), k autorským čtením, besedám i hraní deskových her a odpočinku dětí i dospělých. A zejména měla knihovna poskytnout důstojné místo pro starší i nové tituly české i zahraniční literatury. Ačkoliv je knihovna relativně malá (svým rozsahem a dosahem), rozhodli jsme se právě z tohoto důvodu vybudovat dva přepážkou oddělené prostory – místo pro knihy pro dospělé a dětské oddělení doplněné o čtecí pódium a dva stoly se židlemi pro společné setkávání s dětmi. Ale nepředbíhejme.

První rok (v roce 2016) jsme Jihomoravský kraj požádali o finanční podporu pro stavební úpravy celého prostoru (probourání průchozí klenby mezi místnostmi, naopak zazdění nepotřebných dveří do kotelny a zrušení příčky mezi bývalým skladem a vedlejší prázdnou místností). Vedle stavebních prací byly z dotace pořízeny nové regály, knihovnický pult i nápaditá polička na knižní novinky s krytím nevzhledných trubek a polička na tiskárnu. Samozřejmostí byla i nová výmalba, která prostor zútulnila zrovna tak jako čtecí pódium plné polštářků a sedací polštáře pro nejmenší. Prázdninový maraton byl završen slavnostním podzimním otevřením nové knihovny za účasti tehdejšího senátora pana Regece, pana starosty Miroslava Zemánka i vedoucí regionálního oddělení Knihovny Boskovice paní Heleny Jalové. Knihovna ožila nejen budoucími čtenáři, ale také krásnými skřítky vytvořenými dětmi a řezbářem Jiřím Vrajem z Kořence na prvním přívesnickém táboře, který knihovna spolupořádala v naší vesnici spolu s ekologickým centrem Lipka. Tím skončila první a zásadní etapa proměny celé knihovny, na níž se podíleli nejen profesionální řemeslníci, ale také mnozí dobrovolníci z řad čtenářů a obyvatel obce, kterým jsem velmi vděčná za jejich čas i podporu.

Nově vytvořená klenutá spojnice mezi odděleními
Nově vytvořená klenutá spojnice mezi odděleními

Čtecí pódium a knihovna pro maturanty
Čtecí pódium a knihovna pro maturanty

Na první etapu následující rok navázala druhá žádost podaná Jihomoravskému kraji, jehož podpora a nemalá padesátiprocentní spoluúčast obce na nákladech nám i tentokrát umožnily vybavit novými regály na knihy rovněž dětské oddělení. Do něho se vešly i dvě velké knihovny věnované tzv. školní doporučené četbě i oddělené místo pro deskové hry, které v knihovně rovněž půjčujeme. Z větších stavebních úprav musíme zmínit probourání spojovacích dveří mezi knihovnou a mateřskou školou, díky čemuž jsme získali přístup k dříve nedostupnému sociálnímu zařízení. To nám usnadnilo organizaci většiny akcí i zpříjemnění pobytu v knihovně. Prostor zútulnila i opticky scelila nová podlaha.

Zdálo by se, že knihovna už je hotová – vymalovaná s novými regály i podlahou a sociálním zařízením. Byla to ale až třetí etapa rekonstrukce realizovaná v roce 2018, jež vdechla fungujícímu prostoru duši. Na řadu totiž přišlo vedle podstatné rekonstrukce sociálního zařízení (šlo o stavební úpravy ve formě zbourání nefunkční příčky a nová umyvadla, linoleum i WC) téma výzdoby knihovny. V tomto okamžiku přichází na scénu skvělá ilustrátorka, malířka a inspirativní pedagožka Martina Oujeská, která nám přislíbila pomoc. Inspirace krátkým oscarovým animovaným snímkem The Fantastic Flying Books of Mr. Morris Lessmore od scénáristy Williama Joyce nám pomohla najít sjednocující téma pro 3D instalace i výmalbu oddělení pro dospělé i pro děti. Posuďte sami, jak prostor létajícími knihami ožil.

Obrázky Martiny Oujeské knihovně vdechly život
Obrázky Martiny Oujeské knihovně vdechly život

Skřítek knihovníček zve děti ke knihám
Skřítek knihovníček zve děti ke knihám

Skřítek s létající knihou
Skřítek s létající knihou

Oddělení pro dospělé s instalací létajících knih
Oddělení pro dospělé s instalací létajících knih

Jak již bylo řečeno, ve všech třech letech naše obec využila štědrého finančního příspěvku v rámci dotačního titulu DT 5 Obecní knihovny vyhlášeného Jihomoravským krajem, ale z více než poloviny se na realizaci projektu sama podílela. Velice si podpory ze strany Jihomoravského kraje i obce vážím a jsem za ni vděčná. Tato podpora je pěkným oceněním snah pracovat s dětmi i dospělými v knihovně, ale jedná se rovněž o závazek, který je naplňován pokaždé, když se v knihovně uskutečňuje nějaký seminář, workshop nebo si sem přijdou děti ve svém volném čase půjčit knihu nebo zahrát hru. Nově rekonstruovaná knihovna poskytla i takto malé venkovské knihovně nepřebernou škálu možností realizace kulturních i jiných akcí pro čtenáře i širší veřejnost. Všechny jmenované služby jsou nedílnou součástí naší knihovnické práce, ale rovněž jsou prostředkem pro zapojení knihovny do širší komunity celé obce a jejího života.

Autorkou fotografií ze staré knihovny je kronikářka obce Kořenec Jitka Svobodová. Fotografie z nové knihovny pořídila Hana Matulová z Místní knihovny Kořenec.

Co přinesla Krajské vědecké knihovně v Liberci tříměsíční rekonstrukce?

Hlavní budova Krajské vědecké knihovny v Liberci se v září 2019 po letní uzavírce, během níž probíhala rekonstrukce vnitřních prostor, otevřela pro veřejnost. Čtenáři si mohou nyní vybírat knihy z obnovených regálů pod LED osvětlením či si zajít na nové toalety. Výměny se dočkal nábytek či koberce a vznikla moderní studijní zóna.

V rámci Integrovaného operačního programu (IROP) Evropské unie vznikl projekt Knihovna Liberec – zkvalitnění ochrany a zpřístupnění knihovního fondu a jeho prezentace, který vedle Evropské unie spolufinancuje kromě státu také Liberecký kraj. Projekt v celkové výši 37,3 milionu korun se začal realizovat v roce 2018 a ukončen bude v roce 2021. Kromě již zmíněné rekonstrukce, tedy stavebních prací, zahrnuje i jiné aktivity, mj. např. restaurování, očistu, odkyselení starých tisků a digitalizaci dokumentů či přechod na technologii RFID.

Nyní už blíže k rekonstrukci. Krajská vědecká knihovna si po 19 letech fungování, kdy knihovnu navštěvuje i 1 500 návštěvníků denně, zasloužila moderní sociální zařízení, koberce a také obnovu světel, která odpovídají době a jsou energeticky méně náročná.

Stavební práce prováděla firma CL-EVANS s.r.o. Jejich hodnota byla téměř 19,2 milionu korun. Položení koberců se ujala firma H-Floor. V červnu začala rekonstrukce klimatizace v trezoru, která zajistila optimální podmínky pro archivaci vzácných tisků. Následovala instalace chladicí jednotky a propojení systémů. V říjnu nás moc potěšilo, že jsme již mohli čtyři čerstvě zrestaurované prvotisky uložit do depozitáře, jehož prostředí je pro ně nyní ideální.

Zakryté regály
Zakryté regály

Čtenáři mohou nově využít tichou studijní zónu – tichou a kolektivní studovnu. Část současné otevřené studijní knihovny byla opatřena sklem se zvukovou izolací a rekonstrukce se dočkaly i studijní boxy. Vše je vybaveno novým nábytkem s možností připojení notebooků ke zdroji napájení. Místnosti jsou vybaveny moderními projektory a plátnem. Mohou tak sloužit čtenářům, kteří mají rádi v knihovně klid ke studiu, ale také těm, kteří naopak studují ve skupinkách – v naší studovně mohou pracovat v kolektivu, aniž by přitom rušili okolí. Prosklené studovny budeme využívat i pro workshopy pro střední školy, které knihovna pravidelně pořádá. Výhody prosklených studoven se přímo nabízejí – už teď tam přemísťujeme komorní jazykové kurzy nebo drobné semináře.

Příprava nových studoven

Příprava nových studoven
Příprava nových studoven

Nové studovny po dokončení stavebních prací
Nové studovny po dokončení stavebních prací

V prostorách pro veřejnost se vyměnilo stávající osvětlení za nová LED světla. Moderní technologie umožňuje přiměřené světlo po celý den, čidla reagují na denní světlo a podle jeho intenzity regulují světlo umělé. Práce na osvětlení trvaly po celou dobu uzavírky knihovny. Nevěřili jsme tvrzení jednoho z techniků, že osvětlení bude příjemné očím, dostatečně výkonné a přitom energeticky méně náročné. A vida, ono se to potvrdilo – nezaznamenali jsme žádnou stížnost, spokojeni jsou návštěvníci i zaměstnanci.

Odstraněné zářivky
Odstraněné zářivky

Ve všech patrech knihovny mohou návštěvníci využít moderní toalety. V knihovně je to důležitá věc – při velké frekvenci návštěvníků už byla obnova potřebná – umyvadla, obkladačky, toalety a všechny další doplňky (včetně nových přebalovacích pultů a speciální nízké toalety pro malé děti) září novotou.

Rekonstrukce toalet
Rekonstrukce toalet

Toalety po rekonstrukci
Toalety po rekonstrukci

Zrekonstruován je i hlavní prosklený světlík nad půjčovnami. Do knihovny nám tudy při velkých přívalových deštích někdy zatékalo; došlo proto k výměně skel, přetmelení spár a k důkladnému odbornému vyčištění odtokových kanálků a svodů. Věřme, že problém se zatékáním tak byl vyřešen.

Oprava světlíku se neobešla bez lešení

Oprava světlíku se neobešla bez lešení
Oprava světlíku se neobešla bez lešení

Ve všeobecné knihovně, studijní knihovně a knihovně pro děti a mládež byly položeny nové koberce. To je lapidární informace, za kterou se ovšem skrývá velké množství práce, ale také nervozity, zda se všechno stihne v termínu. V každém patře bylo nutné kompletně rozmontovat regály, knihy vyndat z polic do připravených beden a přepravek. Po položení koberce znovu regály nainstalovat, prázdné dát na původní místo a vyskládat knihy a opět je srovnat do polic. Chlapci z firmy ale všechno zvládli na jedničku a s veselým úsměvem pracovali i dvanáct hodin denně.

Výměna koberců

Výměna koberců
Výměna koberců

Moderní LED tabule na fasádě budovy, které se instalovaly od jara a jejichž provoz se zkoušel rovněž během léta, umožňují informovat o pořádaných akcích formou videí, obrázků nebo barevného textu. Tabule se na noc vypínají (je to ohleduplné k obyvatelům okolních domů).

Kromě toho v letních měsících probíhalo intenzivní čipování fondu, příprava na přechod k technologii RFID a k plánovanému rozšíření samoobslužného půjčování.

A po ukončení všech prací samozřejmě následoval generální úklid.

Během tříměsíční uzavírky jsme každý den řešili dílčí problémy, někdy menší, někdy větší. Díky dobré spolupráci pracovníků Libereckého kraje v čele s projektovým manažerem a díky výběru solidních firem se podařilo všechny práce dokončit v termínu a v termínu také knihovnu 2. září otevřít. Jsme rádi, že knihovna opět může sloužit návštěvníkům v obnovené kráse.

Fotografie pocházejí z archivu Krajské vědecké knihovny v Liberci.

Ocenění

Knihovnou roku 2019 je Místní knihovna Větrný Jeníkov

Dne 3. října 2019 předal ministr kultury Lubomír Zaorálek v Zrcadlové kapli Klementina ceny Ministerstva kultury ČR Knihovna roku 2019.

Knihovnou roku 2019 v kategorii základní knihovna se stala Místní knihovna Větrný Jeníkov z kraje Vysočina vedená Evou Šamánkovou.

Zvláštní ocenění a diplom v téže kategoii získaly Obecní knihovna Lomnice z Karlovarského kraje vedená Jiřinou Němečkovou a Místní knihovna ve Svijanech z Libereckého kraje vedená Šárkou Kalferstovou.

Hlavní cenu v kategorii informační počin v poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb získala Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem za projekt Poradenského a edukačního centra jako prvního metodického centra pro spolupráci škol a knihoven v rámci neformálního vzdělávání. Centrum by mělo fungovat jako celoroční veletrh vzdělávání pro různé cílové skupiny, pomáhat s propagací celorepublikových projektů na podporu čtenářské gramotnosti a ukázat veřejnosti, že knihovny jsou správným partnerem a pomocníkem pro neformální vzdělávání ve 21. století.

Zvláštní ocenění a diplom obdržel doc. PhDr. Jaromír Kubíček, CSc., za publikaci Dějiny veřejných lidových knihoven v českých zemích, která komplexně seznamuje odbornou i laickou veřejnost s vývojem veřejných knihoven na území České republiky od 18. století do nedávné minulosti, uvádí jej do společensko-politických souvislostí a představuje nejdůležitější osobnosti oboru.

Z předávání ocenění Knihovna roku 2019
Z předávání ocenění Knihovna roku 2019

Vedle ocenění Knihovna roku 2019 byla v Zrcadlové kapli předána také cena Městská knihovna roku 2019. Soutěž o ocenění vyhlásil již podesáté SKIP a záštitu nad akcí převzal Svaz měst a obcí ČR. Ocenění získala Městská knihovna Písek (Jihočeský kraj), která je jednou z nejstarších českých veřejných městských knihoven a v roce 2019 se přestěhovala do nových prostor. Díky tomu mohla podstatně rozšířit služby svým uživatelům; vzniklo např. nové Centrum vzdělávání.

V kategorii měst od 5 000 do 10 000 obyvatel zvítězila Městská knihovna Bílovec (Moravskoslezský kraj). V kategorii měst od 10 001 do 20 000 obyvatel patří vítězná příčka Městské knihovně Louny (Ústecký kraj). V kategorii měst od 20 001 do 40 000 obyvatel se nejvýše umístila Městská knihovna Písek, která je zároveň – jak jsme již uvedli – absolutní vítězkou soutěže. V kategorii největších měst (nad 40 000 obyvatel) zvítězila Městská knihovna Kladno.

Z předávání ocenění Městská knihovna roku 2019
Z předávání ocenění Městská knihovna roku 2019

Předávána byla i cena Knihovna jinak 2019, kterou uděluje Svaz měst a obcí ČR. Na prvním místě se v této soutěži umístila Městská knihovna Jevišovice se svým projektem S knihovnou do pravěku, který spočíval v tom, že knihovníci vyrazili se svými malými čtenáři do Archeoparku Pavlov.

Předána byla rovněž cena MARK 2019. O ní informujeme v samostatném článku v tomto čísle.

Autorem fotografií je Pavel Klikar z Městské knihovny v Praze.

Cenu SKIP MARK 2019 získala Hana Pietrová

Dne 3. října 2019 proběhlo v Zrcadlové kapli pražského Klementina předávání cen Knihovna roku, jehož součástí bylo také vyhlášení nového nositele ceny MARK. Tu uděluje SKIP a je určena mladým pracovníkům knihoven za jejich tvůrčí aktivity a přínos v oboru knihovnictví a informační věda v daném kalendářním roce.

Cenu MARK 2019 získala Bc. Hana Pietrová z Knihovny Třinec za jedinečný, inovativní a osobitý přístup k práci s mladými lidmi v knihovně a přínos oboru v oblasti služeb pro mladé.

Takto ji představují její spolupracovníci:

V roce 2014 nastoupila Hana Pietrová do Knihovny Třinec na pozici knihovnice v Knihovně pro mladé (Mklub) s úkolem vést Informační centrum pro mladé (ICM). V té době Mklub své služby soustředil na tuto cílovou skupinu především prostřednictvím literatury. Z pohledu vedení knihovny bylo v té době vše v ideálním stavu. Hana Pietrová však svým entuziasmem, přístupem a zkušenostmi ukázala, že knihovna může mít i mnoho dalších rozměrů a vrstev. S jejím příchodem se postupně začal přetvářet prostor Mklubu na otevřené komunitní centrum, které ukazovalo mladým lidem, že tohle je jejich místo, že knihovna může být jejich odrazovým můstkem k další (sebe)realizaci (a může dopomoci proměně celého města) a že v dlouhodobém horizontu mohou mít svými aktivitami vliv na pozitivní změny ve společnosti.

Hana Pietrová je kromě práce v třinecké knihovně zapojena v různých dalších neziskových projektech jako účastník, pomocník, koordinátor, dobrovolník. Veškeré své zkušenosti vzájemně snoubí a využívá napříč svými aktivitami, jinak tomu není ani v práci pro třineckou knihovnu. Za dobu jejího působení tak vzniklo unikátní dobrovolnické centrum Dobro K3, jež je zaměřeno výhradně na mladé lidi a mimo jiné zastřešuje Radu mládeže Třinec. Její osobnost a potřeba být u toho vytváří z knihovny místo vzájemného propojování a spolupráce, což je vidět na akcích a projektech, které z knihovny míří směrem ven. Vede festival Jeden svět Třinec, pořádá Živé knihovny, rozšiřuje nabídku knihovnických lekcí o témata, která rezonují společností (fake news, dezinformace, klimatické změny a další) a v tomto výčtu bychom mohli pokračovat. Důležité však je, že nikdy sama sebe nestaví do popředí, ale vždy dává příležitost a možnost zazářit těm, pro které to všechno dělá – mladým lidem. V nich totiž objevuje skrytý potenciál a dává jim šanci, kterou by třeba jinde nedostali, protože jsou příliš stydliví nebo zakřiknutí, jejich rodina nebo oni sami se nacházejí ve špatné sociální situaci či jsou jiné sexuální orientace a jejich okolí to není schopno naplno přijmout.

Pokud bychom hledali nějakou definici nebo modelový příklad knihovníka pro 21. století, který definuje moderní knihovnu jako otevřený prostor pro všechny bez rozdílů, předlohu najdeme právě v Haně Pietrové.

Nejlepší knihovnou světa je helsinská městská knihovna Oodi

Na světovém kongresu IFLA, který se v roce 2019 uskutečnil v Aténách, vyhlásila hodnotitelská komise jako nejlepší knihovnu na světě helsinskou městskou knihovnu Oodi. Ta byla otevřena v prosinci 2018 a celkové náklady na její výstavbu dosáhly 95 milionů eur. Disponuje velkorysou plochou 17 250 m2.Otevřeno má od pondělí do pátku vždy od 8 do 22 hodin, v sobotu a v neděli pak od 10 do 20 hodin. Celkem má 37 poboček.

Exteriér knihovny (foto: Kuvio, zdroj: web knihovny Oodi)
Exteriér knihovny (foto: Kuvio, zdroj: web knihovny Oodi)

Čerstvě dokončená knihovna, jejíž název v překladu znamená óda, je ozdobou města, finského i světového veřejného knihovnictví. Fascinující design budovy umístěné naproti budově parlamentu ve středu města doplňuje náměstíčko, kde sousedí dalšími moderními budovami, například s Helsinským centrem hudby či s Muzeem moderního umění. Knihovna nabízí otevřený prostor pro každého, místo příběhů, vzdělávání, práce i relaxace.

Exteriér knihovny (foto: Kuvio, zdroj: web knihovny Oodi)
Interiér knihovny (foto: Kuvio, zdroj: web knihovny Oodi)

Mimo knihovnické a informační služby na vysoké úrovni se pouští i do experimentů. Patří mezi ně (v prvním patře umístěná) nahrávací a fotografická studia, místnosti pro zkoušky kapel, kuchyň, šicí dílnička s nejmodernějšími počítačově řízenými stroji, praktické dílny s laserovými řezačkami, dílny s 3D tiskárnami či stroji na potisk různých materiálů (heat press). Je zde také spousta malých, středních a větších studoven či obrovské schodiště jako pracovní prostor pro kohokoliv.

V přízemí se nachází kino, multifunkční sál, místnost pro práci s malými dětmi, bistro, automaty na vracení a půjčování knih.

Knihovnickým patrem s oddělením pro dospělé i pro děti s úžasným výhledem a spoustou sedacích či lehacích míst rozdělených do sedmi sekcí a balkonem je patro druhé. Práci knihovníků usnadňují tři malí zařazovací robůtci (ti jsou mimochodem pojmenováni po dětských knižních hrdinech).

Celkově je ve Finsku (v němž žije 5,5 milionu obyvatel a které je rozděleno do 295 obcí) 719 knihoven a 134 mobilních knihoven. 72 % obyvatel má vyšší než základní vzdělání. Průkazku do knihovny vlastní 1,9 milionu obyvatel, knihovny jsou zdarma a ročně je navštíví 50 milionů lidí.

Atmosféru helsinské knihovny přibližuje i video:

Koncepce a strategie

Knihovnická sdružení podepsala memorandum o vzájemné spolupráci

Na konferenci Knihovny současnosti 2019, která se uskutečnila ve dnech 10. až 12. září 2019 v Olomouci, podepsali představitelé čtyř knihovnických sdružení Memorandum o vzájemné spolupráci v oblasti knihovnictví a informační činnosti. Text memoranda uvádíme níže; je také k dispozici na webu SKIP (ve formátu PDF).

Memorandum o vzájemné spolupráci v oblasti knihovnictví a informační činnosti

Asociace knihoven vysokých škol (AKVŠ), Asociace muzeí a galerií České republiky, z. s. (AMG), Sdružení knihoven ČR (SDRUK), Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP) společně prohlašují, že:

  • přistupují k sobě navzájem s hlubokým respektem a kolegialitou,

  • považují všechny čtyři profesní organizace za důležité a přínosné pro rozvoj českého knihovnictví a jeho služeb veřejnosti a

  • vnímají rozdílnost právních forem, struktury členské základny i priorit činnosti jako obohacující a vytvářející příležitost ke spolupráci,

  • povzbuzují knihovny, aby se zapojily podle svých možností a zaměření do více profesních organizací – každé členství přináší nové příležitosti a možnosti.

Výše uvedené organizace se dohodly, že budou – v rámci svých možností a při respektování zaměření a cílů jednotlivých subjektů – usilovat o spolupráci především v těchto oblastech:

  • aktivní zapojení do mezinárodních struktur (např. IFLA, EBLIDA, LIBER) s cílem dosáhnout silnějšího hlasu českého knihovnictví v mezinárodním měřítku,

  • přenos dobré praxe ze zahraničí do českých knihoven, zlepšení podmínek k poskytování a rozvoji knihovnických služeb všech typů knihoven,

  • tvorba legislativy a pozitivní ovlivňování právního prostředí tak, aby podporovalo rozvoj a činnost knihoven,

  • vytváření reálného pozitivního veřejného obrazu knihoven všech typů,

  • vyhledávání a využívání příležitostí k financování významných projektů,

  • vzdělávání knihovníků včetně koordinace aktivit v oblasti celoživotního vzdělávání a spolupráce s oborovými školami.

Za tímto účelem budou:

  • pořádat společná setkání svých zástupců zaměřená na průřezová témata, která jsou relevantní pro případnou spolupráci, a

  • svolávat koordinační setkání předsedů, příp. jiných pověřených osob.

Asociaci muzeí a galerií České republiky, z. s. (AMG), bude pro účely tohoto Memoranda a v rozsahu naplňování jeho jednotlivých ustanovení zastupovat Knihovnická komise AMG (KK AMG), která nemá v rámci AMG vlastní právní subjektivitu.

V Olomouci dne 10. září 2019

PhDr. Hana Landová, Ph.D.
předsedkyně Asociace knihoven vysokých škol ČR

Mgr. Irena Chovančíková
předsedkyně Asociace muzeí a galerií České republiky, z. s.

RNDr. Tomáš Řehák
předseda Sdružení knihoven ČR

Mgr. Roman Giebisch, Ph.D.
předseda Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR

Rozhovor

Olga Černá: Zajímavé knihy a časopisy jsou základem dobré knihovny, ale samy o sobě nestačí

Olga Černá působí nejenom jako knihovnice, ale je i spisovatelkou. Kromě oceňovaných knížek pro dětské čtenáře je rovněž autorkou publikace s řadou námětů pro rozvíjení dnes často skloňované čtenářské gramotnosti. V rozhovoru nastiňuje mj. svou představu o tom, jak by měla vypadat ideální vesnická knihovna, a přibližuje desatero nezadatelných práv čtenářů.

Podařilo se mi vypátrat, že jste vystudovanou agronomkou. To je přece jenom od knihovnického a spisovatelského řemesla trošku vzdálená oblast. Co ten odklon od zemědělství způsobilo?

V zemědělství, konkrétně v laboratoři šlechtitelské stanice, jsem pracovala jen krátce, než se mi narodily děti. Po mateřské jsem se tam na chvilku vrátila, ale brzo jsem utekla za pult knihkupectví, kde mi bylo mnohem líp, a už jsem u knížek zůstala. Zemědělství je myslím beze mě taky mnohem líp.

Poměrně dlouho (od roku 2004 do roku 2015) jste byla knihovnicí v místní knihovně v Nadějkově nedaleko Milevska. Jak jste vnímala roli knihovny v obci? Podařilo se Vám ji za dobu Vašeho působení nějak posunout nebo rozšířit?

Knihovna mi přišla jako přirozená a důležitá služba v obci, stejně jako třeba obchod nebo hospoda. V roce 2004, kdy jsem knihovnu v Nadějkově přebírala, ji paní knihovnice ji měla jako „vedlejšák“ ke své hlavní práci učitelky. Díky podpoře úřadu práce (na „společensky účelné místo“) a pochopení zastupitelstva obce jsem tam mohla začít pracovat na poloviční úvazek. Takže jsem rozšířila výpůjční dobu, přestavěla regály, anektovala vedlejší místnost, vymýšlela programy pro děti, besedy nebo výstavy, začala s knížkami jezdit do menších osad... Všecko tam pokračuje i dneska, tak se mi snad posun povedl.

Jak by podle Vás měla vypadat ideální vesnická knihovna? A do jaké míry se podle Vašich zkušeností daří tento ideál naplňovat?

Líbilo by se mi příjemné, klidné a inspirativní místo, kde se lidé můžou potkávat, trávit čas, něco se dozvědět o minulosti, současnosti i budoucnosti své obce a kde je prostor pro nejrůznější akce. Nabídka zajímavých knížek a časopisů, přístup na internet nebo možnost kopírování a tisku by měly být samozřejmostí, ale samy o sobě dobrou knihovnu neudělají.

Takový ideál pochopitelně jednak něco stojí a za druhé klade velké nároky na osobu knihovnice/knihovníka: musí zvládnout všecko od akvizice po zametání podlahy, mít nápady i energii na jejich uskutečnění, dobré vztahy s lidmi v obci a zájem o to, co se v místě děje... Neznám tolik vesnických knihoven, abych si je troufla obecně hodnotit, ale mám dojem, že druhá podmínka je zatím splněná výrazně častěji než ta první.

Teď obraťme list. Co bylo Vaším vůbec prvním literárním dílem? Je to něco, co bylo vydáno, nebo něco, co je (zatím) v šuplíku?

První, na co si vzpomínám, byl sešit s asi deseti básničkami a deseti obrázky, který jsme s kamarádkou Violou vytvořily někdy ve třetí třídě. Já jsem psala, ona kreslila, tak jsme to daly dohromady a výsledek jsme (jako největší šprtky) věnovaly naší oblíbené učitelce, která ten rok ze školy odcházela.

V roce 2014 Vám v nakladatelství Portál vyšla knížka Čtení není žádná nuda: náměty k rozvíjení čtenářské gramotnosti a radosti ze čtení. Proč vlastně vznikla a co si kladla za cíl?

Knížka vznikla z iniciativy nakladatelství, které si myslelo, že když pro děti píšu a scházím se s nimi v knihovně a na besedách, budu schopná na tohle téma sepsat příručku. Moc jsem se na to necítila, nemám žádné pedagogické vzdělání a pracuju spíš metodou pokus-omyl. V knížce jsem se tedy snažila popsat možnosti, ze kterých jsem vycházela (fond a prostor knihovny, počet a věk dětí...), a zachytit, co se mi osvědčilo víc a co méně. Jsou tam i ukázky pracovních listů, ale kdo bude v knížce hledat hlavně hotové návody, bude asi zklamaný. Spíš se v ní, aspoň doufám, dá najít inspirace k vlastnímu přemýšlení o tom, co je možné s dětmi v knihovně podnikat.

Hned zpočátku v knize zmiňujete desatero nezadatelných práv čtenářů. Můžete jej našim čtenářům stručně přiblížit?

Autorem desatera je francouzský spisovatel a učitel Daniel Pennac, který se ve své knize Jako román zabývá otázkou, jak dětem čtení neznechutit. Doporučuje (stručně): nehodnotit, nenutit a nevysmívat se, nechat děti číst, co chtějí, kde chtějí a jak chtějí (třeba přeskakovat stránky nebo číst jednu knihu pořád dokola), dovolit jim snít a být jim nablízku. A sám rád číst, samozřejmě. Já bych doporučila celou jeho knihu, opravdu se čte „jako román“.

Dlouhodobě spolupracujete s nakladatelstvím Baobab, vyšly Vám v něm např. tituly Kouzelná baterka (ten získal několik ocenění), Poklad starého brouka, Jitka a kytka nebo Klára a 11 babiček. Jak vznikají náměty na jednotlivá díla? Přicházíte s nimi přímo Vy nebo Vás s nimi oslovují redaktoři nakladatelství?

Náměty jsou moje, i když občas mě někdo musí postrčit, abych si sedla a psala. Třeba Kouzelná baterka vznikla na žádost ilustrátorky Michaely „nenapsala bys mi text k večerníčkům?“ (večerníčky pak ale televize nechtěla) nebo Poklad starého brouka na základě otázky nakladatelky Terezy „proč píšeš o klukovi ve městě, když bydlíš na samotě u lesa?“ Výjimkou byla kniha To je Praha, kde bylo od začátku z větší části dané, o čem bude a jak by měla vypadat.

Asi bych měla ještě zmínit, že nakladatelství Baobab tvoří tři lidi: Tereza a Juraj Horváthovi – Tereza se věnuje textům, Juraj výtvarné podobě knih – a Bára Čermáková, která se stará o veškerý provoz.

Podstatnou složkou knížek pro děti jsou ilustrace. Jak probíhá taková spolupráce autora s ilustrátorem? Pracuje ilustrátor s již hotovým textem nebo Vás třeba návrh obrázku inspiruje k dodatečné úpravě textu?

Je to různé. Někdy jsem odevzdala text a pak viděla až hotovou, ilustrovanou knížku. Zmíněnou Prahu jsem několikrát předělávala podle připomínek ilustrátorky Michaely Kukovičové a Horváthových. Když Alžběta Skálová ilustrovala Klárku a 11 babiček, občas mi psala a upřesňovala si podrobnosti („harmonika je tahací nebo foukací?“). Zvláštní případ byla knížka Ztracený deník profesora z Essexu, kde jsem k obrázkům fantastických zvířat Miroslava Šaška vymýšlela text.

Přibližně sedm let (od roku 2007 do roku 2014) jste psala blog na serveru Respektu. Pokud statistiky nelžou, připravila jste pro blog neuvěřitelných 163 příspěvků. S jakými reakcemi čtenářů se Vaše příspěvky setkávaly? Která témata vyvolávala největší diskuse?

Čtenáři mě většinou viděli jako „tu smířlivou paní z venkovské knihovny“. Psala jsem právě o knihovně, o příhodách ze vsi, cestách přes les, přes pole nebo do města, což nejsou vyloženě kontroverzní témata. Nejdelší diskusi jsem myslím měla u příspěvku o pohádkách Ivana Martina Jirouse a Egona Bondyho, kde se strhla hádka o význam undergroundu, ale možná si to už nepamatuju úplně přesně.

Nyní působíte v táborské městské knihovně, která se pravidelně aktivně zapojuje do literárního festivalu Tabook. Co Vás na něm – jako autorku i jako knihovnici – nejvíce oslovuje?

Tabook každoročně pozoruju s úžasem, jako přírodní úkaz, vyrůstající z počátečního chaosu do krásy a pestrosti díky neuvěřitelnému nasazení organizátorů a desítek dobrovolníků. Znamená pro mě hlavně možnost setkat se s milými lidmi, které pak třeba celý rok – až do dalšího Tabooku – neuvidím, a taky s těmi, o jejichž práci bych se bez Tabooku vůbec nedozvěděla nebo bych se k ní nedostala tak blízko: v roce 2017 to třeba byla výtvarnice Andrea Dezsö, rok nato Gerhard Jäger a jeho knihovna ABC a naposledy Jiří Zemánek, který nás vzal na „procházku hlubokým časem“.

Děkuji za rozhovor!

Celostátní akce

Týden knihoven 2019 v Mětské knihovně Nové Město nad Metují

První říjnový týden je každoročně obdobím, kdy se knihovny po celé republice snaží upoutat pozornost svých stávajících i potenciálních uživatelů více než jindy. Upozorňují na svou činnost, nabídku služeb, na akce, které pořádají. Knihovny už dávno nejsou pouze místem, kde se půjčují knihy. Nabízejí toho mnohem více! V Týdnu knihoven zkrátka knihovny slaví a dárky dostávají uživatelé.

naše knihovna nabízela v týdnu od 30. září do 5. října 2019 roční členství zdarma pro všechny nové zájemce a čtenářskou amnestii (odpuštění poplatků z prodlení, tzv. upomínek) pro všechny stávající čtenáře.

Připravili jsme také nabídku akcí pro všechny generace. Maminky s dětmi mohly navštívit probíhající výstavu Spolu, na které byla vystavena malířská a sochařská díla na téma mateřství a tvoření s dětmi, a také související workshop. Milovníci tajemství a záhad měli možnost poslechnout si spisovatele a záhadologa Arnošta Vašíčka. Ten, kdo se zajímá o naše nejbližší sousedy, nevynechal přednášku Jak se ti dýchá, Slovensko? významného disidenta a politika RNDr. Františka Mikloška. Nabitý týden vyvrcholil koncertem Melodie filmového plátna, který v každém z posluchačů zanechal dobrou náladu a vykouzlil mu úsměv na rtech.

Výtvarný workshop k výstavě Spolu (foto: archiv Městské knihovny Nové Město nad Metují)
Výtvarný workshop k výstavě Spolu (foto: archiv Městské knihovny Nové Město nad Metují)

Koncert Melodie filmového plátna (foto: Petr Vlček)
Koncert Melodie filmového plátna (foto: Petr Vlček)

Během novoměstského Týdne knihoven 2019 se v našich půjčovnách a na našich akcích vystřídalo bezmála 700 návštěvníků. Týden utekl jako voda a před námi byla Bábovka o knihovnách, knihách a čtenářích – další z našich autorských společensko-literárních setkání. Ta jsou vždy věnována konkrétnímu tématu. Tentokrát to bylo sté výročí prvního knihovnického zákona u nás. S účastníky setkání jsme uskutečnili malý exkurz do dějin knihovnictví, který jsme odlehčili veselými ukázkami z knih na téma čtení, čtenáři a knihovny.

Týden knihoven 2019 v Městské knihovně Semily

Na třiadvacátý ročník Týdne knihoven jsme v Semilech pro naše čtenáře a věrné příznivce připravili šťavnatý program.

Díky dotaci z programu Knihovna 21. století Ministerstva kultury ČR se nám podařilo uspořádat přehlídku slam poetry. Semilští středoškoláci z druhých až čtvrtých ročníků ve dnech 1. a 2. října 2019 zaplnili sál kina Jitřenka. Tuto jevištní lahůdku jsme neupřeli ani veřejnosti; mistry ve zmiňované disciplíně měli diváci možnost zhlédnout v úterý 1. října. Z řad studentů se našli i tací, kteří dorazili znovu na vystoupení pro veřejnost. Že netušíte, co slam poetry je? Na jeviště přichází slamer, aby během tří až pěti minut ztvárnil svou báseň v kontaktu s publikem! Text může být naučený, ale i improvizovaný, mnohdy hraničí se stand-up humorem a performeři jej oživují gesty a mimikou. Nepoužívají se rekvizity ani hudební podklad. Bylo nám potěšením představit místnímu publiku českou špičku slamu: Anatola Svahilce (mistr ČR 2014), Dr. Filipitche (mistr ČR 2017), Tukana (vicemistr ČR) a Karin (dvojnásobná vítězka Femislamu). Vzbudili jsme ve vás zvědavost? Podívejte se na web věnovaný slam poetry.

Příznivcům regionální historie jsme nabídli přednášku o rodu des Foursů a jeho stopě v Pojizeří. Téma posluchačům přiblížil Mgr. Vladimír Trégl z Národního památkového ústavu (územní památkové správy na Sychrově) ve středu 2. října.

Speciální program na Týden knihoven připravilo také oddělení pro děti a mládež. Naše nejmenší jsme ve čtvrtek 3. října pozvali na veselou besedu na motivy knihy Pohádky z parkoviště autorky Zuzany Pospíšilové. V Týdnu knihoven jsme dětským čtenářům rovněž představili hravě naučné sady ve vaku, které nesou jméno Zvídálek. Jde o pět vaků, pět témat, pět soutěží. Vaky obsahují zejména pozoruhodné knihy z opomíjené kategorie naučná literatura. Pro děti ve věku od čtyř do sedmi let jsme zvolili témata Brzy půjdu do školy a Strach má velké oči, školákům od sedmi do deseti let nabízíme témata Hravý středověk, Jídlo hrou a Divotvorná příroda. Se Zvídálkem se v Týdnu knihoven také soutěžilo (každé téma mělo svůj soutěžní list s úkoly) a samotná podoba skřítka, který je tváří celé akce, byla předmětem výtvarné soutěže. Vybírali jsme z bezmála padesátky obrázků! Hravě naučné sady jsme po skončení Týdne knihoven začali půjčovat domů.

I po úspěšně zakončeném Týdnu knihoven má Městská knihovna Semily stále napilno; na podzim se zahajují osvědčené a opakovaně naplněné kurzy – začíná Virtuální univerzita a Trénování paměti. Oddělení pro děti a mládež pořádá soutěže a besedy pro MŠ i ZŠ a naše knihovnice se s dětským průvodcem Objevuj Semily s Krákorkou, jíž se přes léto vylíhlo v hnízdě její anglické dvojče (Take a stroll around Semily) zúčastnily knihovnického setkání Eurex, který se konal v Bad Muskau a byl zaměřen právě na regionální literaturu.

Týden knihoven 2019 v Městské knihovně Rtyně v Podkrkonoší

V rámci Týdne knihoven 2019 si Městská knihovna Rtyně v Podkrkonoší připravila bohatou nabídku různých akcí jak pro čtenáře knihovny, tak pro veřejnost.

Ve středu 2. října jsme měli možnost vyslechnout si tři přednášky Mgr. Hasana Zahiroviće, Ph.D. Ačkoliv Hasan Zahirović pochází z Bosny, o Karlu Čapkovi toho ví mnohem víc než většina Čechů. Některé okamžiky ze spisovatelova života jsou mu obzvlášť blízké. Patří mezi ně hrozba války, kterou Zahirović prožil jako mladík v rodné zemi. Jeho čeština je takřka bezchybná. Do Česka přišel před třinácti lety. Během nich do detailů nastudoval Čapkův život i dílo. Na dopoledne byla vybrána přednáška s názvem Dětství sourozenců Čapkových + Dášeňka, která byla určena žákům prvního stupně ZŠ. Poutavé vyprávění o dětství a životě rodiny Čapkových v kombinaci s promítáním děti zaujalo natolik, že se živě zapojily do debaty a neobávaly se na cokoliv zeptat. Druhá přednáška nesoucí název Zákulisí tvorby a inscenační praxe dramatických děl Karla Čapka byla doplněna tématem Karel Čapek očima cizince a vyslechli si ji žáci sedmých až devátých tříd ZŠ. Jiný pohled na díla Karla Čapka žáky nadchl a dokázali se soustředit po celou dobu přednášky.

Pro širokou veřejnost byla určena odpolední přednáška s názvem Osm lásek Karla Čapka. Velmi zajímavé téma přilákalo posluchače různého věku. Díky poutavému vyprávění jsme se dozvěděli, že nejsilnější pouto měl Karel Čapek s matkou a sestrou Helenou a že jeho celoživotní láskou se stala Olga Scheinpflugová. Méně známá je skutečnost, že pouhých několik měsíců poté, co se seznámil s Olgou Scheinpflugovou, se Karel Čapek v jednom z literárních salonů setkal s Věrou Hrůzovou. Zajímavosti o komplikovaných vztazích udržely pozornost všech přítomných.

Přednáška Osm lásek Karla Čapka
Přednáška Osm lásek Karla Čapka

Souběžně s přednáškou se odpoledne 2. října v naší knihovně konala podzimní výtvarná dílna pro děti. Zájemci o dílnu měli možnost si vyrobit několik děl, třeba skládaného ježka z barevného papíru (toho si poté mohl každý ozdobit podle vlastní fantazie), obrázek sovy z papíru a přírodnin, závěs ve tvaru vrány nebo ozdobný pestrobarevný deštníček. Děti se šikovně zhostily svých výtvarných prací a bylo vidět, že je tvoření baví. Hojná byla i účast maminek, které nejmenší děti na dílnu doprovodily a aktivně se zapojily do společného tvoření.

Podzimní výtvarná dílna pro děti
Podzimní výtvarná dílna pro děti

Žáky mateřské školy a první třídy ZŠ jsme pozvali na naučnou cestu Poznáváme naše tělo. Inspirovaly nás knihy Moje úžasné tělo: malý průzkumníkIlustrovaná encyklopedie lidského těla. Děti se na procházce přírodou seznamovaly s lidským tělem. Čekalo je deset zastavení, kde se hravou formou dozvěděly zajímavosti o vlasech, očích, uších, nosu, jazyku, rukách, nohách, srdci, mozku. Vyzkoušely si prakticky funkci pěti smyslů.

Naučná cesta Poznáváme naše tělo
Naučná cesta Poznáváme naše tělo

Během celého týdne si děti mohly zasoutěžit. Připravili jsme pro ně různé literární soutěže a kvízy. Za splněné úkoly mohly získat drobné odměny.

Od října naše knihovna také zavedla novou službu Kniha z knihovny. Ta je určena všem, kteří si chtějí objednat a zakoupit knihy přes internet za velkoobchodní ceny, neplatit žádné poštovné a jen si je vyzvednout přímo v knihovně. Knihy na objednání jsou k dispozici na webových stránkách služby, přičemž je nutné knihu nejen objednat, ale i zaplatit online (na dobírku knihy objednávat nelze) a jako místo doručení pak vybrat knihovnu Rtyně v Podkrkonoší.

Nabídka programů pro veřejnost pokračovala i další týden, kdy ve středu 9. října odstartovala první přednáška v rámci Virtuální Univerzity třetího věku (VU3V) na téma Genealogie – Hledáme své předky. O přednášku byl nebývalý zájem ze strany seniorů nejen místních, ale i přespolních. Jsme rádi, že si našli cestu k nám do knihovny, že mají zájem se něco nového dozvědět a hlavně setkat se s podobně zaměřenými lidmi.

První přednáška v rámci VU3V
První přednáška v rámci VU3V

Poslední říjnovou novinkou naší knihovny se stal přechod na nový webový knihovní systém Tritius, který nahradil již zastaralý program Clavius. V novém online katalogu mají čtenáři možnost prohlédnout si obálky knižních titulů, dále vyhledávat a rezervovat tituly, spravovat své konto nebo posílat návrhy na objednávky knih.

Autorkou fotografií je Jana Sehnalová z Městské knihovny Rtyně v Podkrkonoší.

Recenze

Láska v exilu 1949–1950: z deníků a dopisů Sylvy Šimsové a Karla Janovického

ŠIMSOVÁ, Sylva a Karel JANOVICKÝ. Láska v exilu 1949–1950: z deníků a dopisů Sylvy Šimsové a Karla Janovického. 1. vyd. Včelákov: RONADO, 2019. 269 s. ISBN 978-80-906356-5-4.

V nakladatelství RONADO byla péčí Jarmily Doležalové v nákladu tisíc kusů vydána knížka s názvem Láska v exilu 1949–1950: z deníků a dopisů Sylvy Šimsové a Karla Janovického.

Obsahuje deníkové záznamy, dopisy a přepsané zvukové záznamy vzpomínek Sylvy Šimsové a jejího manžela Karla Janovického.

Sylva Šimsová se narodila 24. února 1931 v Praze. Její otec Karel Maiwald byl politikem strany sociálně demokratické a za druhé světové války působil v odboji a byl členem skupiny Petičního výboru Věrni zůstaneme. Rodina za protektorátu pomáhala pronásledovaným. Sylva se po válce stala členkou třináctého oddílu vodních skautek v Praze a získala přezdívku Švestka. Při skautské činnosti se seznámila se svým budoucím manželem Bohušem Šimsou, který měl skautskou přezdívku Joviš a v exilu pak užíval pseudonym Karel Janovický. Sylva Šimsová, tehdy ještě Maiwaldová, na podzim roku 1949 s rodiči (otci hrozilo zatčení) a budoucím manželem emigrovala z komunistického Československa. Bylo jí 18 let, jejímu nastávajícímu 19 let.

Ve vzpomínkách je popsán dramatický přechod státních hranic. Skupina musela být rozdělena, nejdříve hranice překročil Karel Janovický a o několik dnů později rodina Maiwaldových. To způsobilo umístění do různých utečeneckých táborů a obtíže v kontaktech po dobu pobytu v Německu. Postupně prošli několika tábory a snažili se dostat povolení pobytu ve Velké Británii, což se nakonec povedlo.

Kniha v časovém sledu uvádí texty dochovaných dopisů a deníkových záznamů, které si členové rodiny v kritické době zapisovali. Kromě toho byly v roce 2006 pořízeny zvukové záznamy vzpomínek Sylvy a Karla, které jsou v přepisu rovněž součástí knihy.

Jedná se o mimořádné svědectví doby. Z textu se dozvídáme o pro nás nepředstavitelných podmínkách v utečeneckých táborech a silné vůli protagonistů uchovat si lidskou důstojnost a skautské ideály. Ve vzpomínkách jsou zmiňovány neutěšené hygienické podmínky, nedostatek jídla a obtíže v jednání s úřady a leckdy problematické soužití s ostatními uprchlíky včetně infiltrace agentů StB. Sylva i Karel v táborech organizovali činnost pro mládež, snažili se učit a prospívat okolí. V poznámkách je nejen popis činností a účastníků, ale také upřímné sebehodnocení a snaha o osobnostní růst. Zajímavé je číst výpovědi o téže skutečnosti od různých členů rodiny; součástí knihy jsou i dopisy a vzpomínky matky a otce Sylvy.

Sylvu Šimsovou známe z jejího knihovnického působení. Po sametové revoluci nezištně sdílela své zkušenosti ze své praxe ve veřejných knihovnách v Anglii. V časopise Čtenář byla rubrika Sylva Šimsová odpovídá z Anglie. Sylva Šimsová je také dlouholetou individuální členkou pražské organizace SKIP. Manžel Karel Janovický se stal hudebním skladatelem, působil jako klavírista a hudební publicista.

Manželé Šimsovi se po sametové revoluci do Česka nevrátili, žijí v Londýně, ale o dění v rodné zemi se stále zajímají. To je ostatně také poselstvím vydané knihy: zaznamenat historii, aby bylo možno porozumět současnosti.

Z ústředních orgánů

Ze zasedání výkonného výboru SKIP a jeho předsednictva za období červenec až říjen 2019

V období od července do října 2019 se uskutečnila dvě zasedání předsednictva výkonného výboru SKIP (v obou případech v Klementinu) a dvě zasedání výkonného výboru jako celku (první v srpnu Klementinu, druhé v říjnu v Lounech). Níže jsou shrnuty nejdůležitější body, kterým byla věnována pozornost.

21. 8. 2019

Úvodní mimořádnou část jednání vedla místopředsedkyně výkonného výboru SKIP Libuše Nivnická. Přivítala hosty: pí. Evu Svobodovou, ředitelku Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové zastupující Sdružení knihoven ČR (SDRUK), pí. Hanu Landovou, ředitelku Studijního a informačního centra České zemědělské univerzity v Praze za Asociaci knihoven vysokých škol ČR (AKVŠ), pí. Štěpánku Běhalovou z Muzea Jindřichohradecka zastupující Asociaci muzeí a galerií ČR (AMG) a p. Martina Kocandu, generálního ředitele Národní knihovny ČR, nově jmenovaného předsedu Ústřední knihovnické rady (ÚKR).

Kol. Nivnická požádala jménem výkonného výboru SKIP p. Kocandu o vysvětlení situace kolem změny stanov ÚKR a odvolání stávajícího a jmenování nového předsedy ÚKR. M. Kocanda vyjádřil své stanovisko ke všem změnám a potvrdil svou ochotu i nadále spolupracovat se všemi současnými členy ÚKR.

Protože se jednalo o první schůzi výkonného výboru v novém složení, druhým podstatným bodem jednání výkonného výboru SKIP byla volba členů předsednictva výkonného výboru SKIP.

Předsednictvo výkonného výboru tvoří devět členů, nominováno bylo dvanáct členů. Celkem volilo 28 členů výkonného výboru SKIP.

Do předsednictva výkonného výboru SKIP byli zvoleni:

  • Libuše Nivnická;

  • Vít Richter;

  • Miroslava Sabelová;

  • Zuzana Hájková;

  • Kateřina Hubertová;

  • Blanka Konvalinková;

  • Kateřina Janošková;

  • Jaroslava Štěrbová;

  • Monika Kratochvílová.

Náhradníky se stali:

  • Zlata Houšková;

  • Blanka Tauberová;

  • Ladislav Zoubek.

Aklamací byli jednohlasně zvoleni:

  • místopředsedkyně výkonného výboru SKIP – Libuše Nivnická;

  • tajemník výkonného výboru SKIP – Vít Richter.

Na prvním jednání dozorčí komise byla její předsedkyní jednohlasně zvolena Daniela Divínová.

Další program nebyl již ničím mimořádný, projednávaly se klasické spolkové záležitosti:

  • Hospodářka SKIP Alena Kvasničková seznámila přítomné se stavem hospodaření, poděkovala všem hospodářkám regionálních výborů za výbornou spolupráci a požádala pořadatele akcí z grantů, aby dodržovali veškeré pokyny.

  • Jedním z hlavních bodů programu výjezdního zasedání výkonného výboru SKIP, které se uskuteční ve dnech 24.–25. 10. 2019 v Lounech, bude Programové prohlášení SKIP 2019–2022.

  • Rovněž bylo nutné začít se již zabývat úkoly a aktivitami SKIP na rok 2020.

18. 9. 2019

  • Předseda SKIP Roman Giebisch vyjádřil kol. Lence Pruckové poděkování za reprezentaci SKIP na kongresu IFLA a za pravidelné zprávy z jednání.

  • Žádáme předsedy regionů a sekcí o aktualizaci adresářů e-konferencí.

  • V souvislosti s novým zákonem č. 99/2019 Sb. se uskuteční několik přednášek či příspěvků na konferencích na téma přístupného webu, které připraví Radek Pavlíček. Informace k problematice jsou k dispozici na webu Ministerstva vnitra ČR.

  • Pro projekt S knížkou do života (Bookstart) žádáme o podporu ministra kultury. Do konce roku se uskuteční ještě několik regionálních seminářů k projektu, další semináře budou následovat v roce 2020. V pátek 29. 11. 2019 se v Klementinu uskuteční křest nového setu pro nejmenší děti.

  • Na konferenci Knihovny současnosti 2019 v Olomouci bylo podepsáno Memorandum o spolupráci mezi SDRUK, SKIP, AKVŠ a AMG.

  • Nová sekce SKIP Fantastické knihovny požádala výkonný výbor o poskytnutí finanční podpory ve výši 50 000 Kč. Předsednictvo výkonného výboru rozhodlo, že předseda sekce může na financování aktivit požádat o poskytnutí financí z grantu.

16. 10. 2019

  • Vrcholí příprava výjezdního zasedání výkonného výboru SKIP, které proběhne v Městské knihovně Louny. Tématem pátečního odborného semináře bude lobbying v knihovnách.

  • Byly vyhlášeny dotační programy pro knihovny na rok 2020.

  • Noc s Andersenem proběhne 23. 3. 2020, registrace je již spuštěna. Kol. Giebisch se zúčastní jednání s nakladatelstvím Albatros o pokračování sponzoringu.

  • Bylo spuštěno přihlašování k projektu Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka, harmonogram je shodný jako v předešlých letech. Ve školním roce 2019/2020 vychází kniha spisovatelky Lenky Rožnovské a ilustrátorky Andrey Popprové Katka a klokan ze šuplíku. Knížky budou opět za 20 Kč, poštovné knihovny neplatí, školy 90 Kč.

  • Pokud se týká projektu Kde končí svět, jako téma pro rok 2019/2020 byl vybrán Labyrint světa, Komenský a ráj knížek (k 350. výročí úmrtí J. A. Komenského).

  • Tématem Čtenáře roku pro rok 2020 bude Nejlepší čtenář učitel – nejlépe spolupracující pedagog, učitel, který mě přivedl ke čtení. Akci je třeba ještě řádně promyslet a stanovit soutěžní kritéria (např. počet nominací od dětí); možné je také propojení s dětmi a spoluprací se školami.

  • Je nezbytné, aby knihovny, které se do projektů SKIP zapojují, byly minimálně v knihovnické e-konferenci Andersen.

24.–25. 10. 2019

V Lounech proběhlo výjezdní zasedání výkonného výboru SKIP, dozorčí komise a předsedů sekcí, klubů a komisí. Jednání se konalo ve funkcionalistickém výstavním pavilonu z roku 1931, který navrhl architekt Otakar Polák a který byl po velmi zdařilé rekonstrukci otevřen v roce 2018. Pavilon slouží ke kulturním účelům (výstavy, koncerty, plesy) a spravuje ho Městská knihovna v Lounech.

Úvodem ředitelka lounské knihovny pí. Dagmar Kučerová přivítala účastníky jednání a představila historii pavilonu a jeho proběhlou rekonstrukci.

Na vlastním zasedání byla věnována pozornost zejména následujícím bodům:

  • Kol. Richter informoval o legislativě pro elektronický povinný výtisk, o novelizaci knihovního zákona, autorského zákona, o aktuální situaci ohledně zpřístupnění děl nedostupných na trhu, o portálu Knihovny.cz a službě Získej, o aktualizaci standardů pro knihovny.

  • Kol. Kvasničková seznámila účastníky s hospodařením SKIP v roce 2019.

  • Kol. Giebisch představil projekty regionů na rok 2020.

  • Bylo odhlasováno, že v roce 2020 se bude hledat Čtenář roku – učitel, který mne přivedl ke čtení.

  • V roce 2020 bude SKIP na mezinárodním kongresu IFLA prezentovat Lenka Prucková z Olomouce; konference proběhne v srpnu v irském Dublinu.

  • Proběhla diskuze o soutěžích/oceněních Biblioweb, Knihovna roku, Městská knihovna roku, MARK.

  • Kol. Giebisch představil Knížku pro prvňáčka pro školní rok 2019/2020.

  • Informoval také o plánované studijní cestě po francouzských knihovnách (25.–30. 5. 2020); pro rok 2021 se plánují Helsinky ve Finsku.

  • Zazněly informace z regionů a sekcí.

Z odborných orgánů

Seminář Elektronické zdravotnictví pro občana, zdravotní gramotnost a knihovny

Dne 26. září 2019 se v prostorách Univerzity Karlovy v pražských Jinonicích uskutečnil seminář Elektronické zdravotnictví pro občana, zdravotní gramotnost a knihovny, který uspořádaly Klub lékařských knihoven SKIPNárodní lékařská knihovna (NLK) za finanční podpory Ministerstva kultury (konkrétně z programu Knihovna 21. století). Semináře se účastnilo 17 posluchačů. Do diskusí navíc vstupovali i přednášející a hosté; celkem se aktivně zapojilo 23 účastníků.

Přednášky expertů z oblasti zdravotnictví přiblížily účastníkům Národní strategii elektronického zdravotnictví 2016–2020 a program Zdraví 2020 s důrazem na pochopení hodnoty zdraví občana a seznámení se s principy zdravotní gramotnosti. Dopolední, spíše teoretičtější zaměření programu odpoledne doplnila sdělení pracovníků NLK, kteří seznámili účastníky s novým webovým portálem MedLike. Jde o portál pro potřeby široké veřejnosti, jehož hlavním cílem je soustředit odkazy na spolehlivé informace o zdraví a nemocech pro pacienty i jejich blízké.

Na semináři zazněly přednášky:

  • Národní strategie elektronického zdravotnictví (EZ) ČR 2016–2020 – služby EZ a veřejně dostupné informace (Ing. Martin Zeman);

  • Zdravotní gramotnost – hodnota zdraví (prof. MUDr. Jan Holčík, DrSc.);

  • Nástrahy a návnady ve světě informačních zdrojů (PhDr. Ondřej Burský, DiS.);

  • MedLike v Národní lékařské knihovně (Mgr. Lenka Maixnerová, PhDr. Eva Lesenková, Ph.D.);

  • Testujte sami sebe aneb Naučte se hodnotit vyhledané zdroje (Bc. Klára Mašková, PhDr. Eva Lesenková, Ph.D.).

Předpokládané cíle semináře, k nimž patřilo přiblížení zásad Národní strategie elektronického zdravotnictví 2016–2020 a programu Zdraví 2020, seznámení se se způsoby, jak získat kvalitní zdravotní informace v portálu NLK MedLike, a s kritickým hodnocením kvality vyhledaných informací a rovněž motivace knihoven ke spolupráci na podpoře zdravotní gramotnosti širší občanské veřejnosti, se úspěšně podařilo naplnit. Plně to potvrdily ohlasy v hodnocení semináře.

Celkové hodnocení semináře přineslo průměrnou známku 1,1, stejnou známkou získal výběr přednášek zařazených do programu; náročnost sdělení sice byla hodnocena známkou 2,9, ale očekávání účastníků seminář splnil – svědčí o tom známka 1,0. Ve slovním hodnocení se účastníci vyjadřovali k přínosu pro praxi (oceňovali zejména praktické cvičení self-testu) a uváděli témata pro další semináře.

Významné podněty přinesla diskuse k tématu hodnocení kvality odkazovaných zdrojů o zdraví a nemoci v portálu MedLike a vyhodnocení cvičných self-testů na hodnocení kvality zdrojů.

Informace o zdraví na internetu a portál MedLike

Informace týkající se zdraví jsou jedním ze žádaných obsahů na internetu. Přes velké množství informací není vždy snadné pomocí vyhledávačů a specializovaných webů nalézt důležité a správné informace. Stejně tak je pro uživatele zdravotních informací často velmi obtížné vědět, zda má být jejich chování nebo rozhodnutí ovlivňováno určitým směrem tak, jak informuje třeba i zavádějící sdělení poskytovatele. Někdy sporná kvalita obsahu informací a služeb uživatele přivést k vyvození nepřesných závěrů, mohou být rovněž v pokušení neúčinných nebo nebezpečných samoléčeb nebo se zdržet nezbytných konzultací se zdravotnickým pracovníkem.

Zdroje informací jsou zveřejňovány za určitým účelem a o žádném se nedá říct, že by byl vždy absolutně důvěryhodný nebo ne. Z téhož důvodu také není možné automatické zhodnocení důvěryhodnosti. Vždy je důležité zamýšlet se nad konkrétními informacemi a nad tím, zda z nich můžete vycházet při svém rozhodování.

Odkazy na informace, které nabízí portál MedLike, jsou vybírány podle stanoveného procesu hodnocení kvality. Ten vychází z kritérií používaných mezinárodně uznávanými organizacemi pro certifikaci a udělování označení kvality pro webové stránky, jež se týkají zdraví, a odborných knihovnických zkušeností z praxe.

V NLK jsou vyhledávány důvěryhodné informační zdroje, které nesou charakteristiku „lege artis“, tedy obsahují informace o preventivních, diagnostických nebo terapeutických postupech, které odpovídají nejvyššímu dosaženému vědeckému poznání. Dále jsou informační zdroje posuzovány podle autorství, vlastnictví, aktuálnosti, ochrany osobních údajů, komplementarity informací, transparentnosti, uživatelské přívětivosti a ověřitelnosti údajů.

V závěru semináře si účastníci mohli otestovat své vlastní schopnosti hodnocení kvality zdrojů o zdraví a nemoci. Testovali stránky nacházející se na zadaných odkazech a jako pomůcku využívali pomocnou tabulku s kritérii kvality vytvořenou v NLK a využívanou právě při tvorbě portálu MedLike. Tato tabulka vychází z metody testu CRAAP pro ověření spolehlivosti zdrojů (CRAAP je zkratka anglických výrazů currency, relevance, authority, accuracypurpose, tj. jde o aktuálnost, relevanci, váhu, přesnost a účel). Každému kritériu účastníci semináře přidělovali body na stupnici od nuly do pěti a po jejich sečtení získali jednoduché skóre. Ukázalo se, že všichni správně odhadli, které ze zadaných odkazů by podle uvedené metodiky nebyly vybrány k začlenění do portálu MedLike.

Knihovny a zdravotní gramotnost

Jedním z cílů semináře byla motivace knihoven ke spolupráci na podpoře zdravotní gramotnosti širší občanské veřejnosti. Díky vyšší míře přímé komunikace s posluchači (zejména v průběhu druhé části semináře) se dařilo upozorňovat na možné formy spolupráce s NLK. Role veřejných knihoven v tomto ohledu může být velmi přínosná, jak dokládají například i zkušenosti z USA. V ČR se knihovníci pomáhající veřejnosti při získávání kvalitních zdravotních informací mohou zaměřit na informování o bezplatném portálu MedLike. Mohou rovněž v Praze absolvovat kurzy NLK zaměřené na zdravotní gramotnost, které jsou připravovány na rok 2020 (je předpokládána podpora z programu VISK 2); pozvánky na ně jsou zveřejňovány na webových stránkách NLK a jsou také zasílány do konference Knihovna. Knihovníci mohou také iniciovat školení v krajích věnovaná portálu MedLike a kritickému hodnocení informací na internetu. Zájemci byli vybídnuti k zapojení do uvedených vzdělávacích aktivit s tím, že NLK je schopna poskytovat odbornou spolupráci.

Jubilejní patnáctý ročník setkání Co venkovské knihovny umějí a mohou

Nápad, který se zrodil při cestě celostátní hodnoticí komise soutěže Knihovna roku v roce 2004 v moravskoslezských Sedlnicích, je živý dodnes, a tak celostátní setkávání venkovských knihovníků, známé pod názvem Co venkovské knihovny umějí a mohou, mohlo v roce 2019 převzít pomyslnou „občanku“. Patnáctileté trvání neubralo této akci nic na atraktivitě, naopak. Těší se stále většímu zájmu nejen knihovníků, ale i jejich zřizovatelů. Po zveřejnění termínu, programu a přihlášek je „vyprodáno“ během několika dnů. A jezdí knihovníci z celé republiky!

Jinak tomu nebylo ani v roce 2019. Hostitelkou byla obec Křtiny a její knihovna, která se pyšní titulem Knihovna roku 2017, za obětavé pomoci metodičky Knihovny Boskovice paní Heleny Jalové. V Boskovicích také naše setkání, které proběhlo od 12. do 14. září, začalo. V sále tamního kina jsme prožili milé zahájení a pak jsme se vydali na komentovanou prohlídku židovské části Boskovic. Naše průvodkyně byla příjemná a vtipná, navíc tématu velmi znalá, takže procházka s jejím komentářem se pro nás stala neobyčejným zážitkem. Zavítali jsme i do boskovické knihovny, které přejeme, aby se její snaha o získání odpovídajících prostor brzy naplnila.

Pak jsme se už přesunuli do Křtin, azyl jsme našli ve zdejším zámku. Tam jsme byli nejen ubytováni, ale strávili jsme tam společné chvíle při kulturním i odborném programu. Čtvrteční večer naplnilo zasvěcené povídání místního kronikáře s krátkými vstupy ochotníků. K tomuto večeru neodmyslitelně patří i prezentace DVD Miroslava Bláhy z předchozího setkání; tentokrát jsme si připomněli setkání v Rapotíně.

Páteční dopoledne bylo věnováno odbornému programu, který si pro nás téměř výhradně připravili moravští kolegové. Připomněli 100. výročí veřejného knihovnictví a prezentovali své úspěšné projekty i knihovnické aktivity. Doplnil je pak i stálý lektor našich setkání dr. Vít Richter z pražské Národní knihovny. Prostor ke své prezentaci dostali i zástupci obce Holasovice z Moravskoslezského kraje a jejich knihovna, nositelka titulu Knihovna roku 2018 a pořadatelka našeho setkání v roce 2020. Odpoledne bylo věnováno prohlídce školy, knihovny i dalších zajímavostí tohoto vyhlášeného poutního místa. Večer pak náležel společenské zábavě. Kdo chtěl, mohl v příjemné atmosféře holdovat tanci; ostatní volný čas využili k posezení s přáteli.

V sobotu po snídani jsme vyrazili do nedaleké vísky Habrůvka, kde jsme navštívili pěkně zrekonstruovanou knihovnu, na níž jsou místní patřičně hrdi. Posledním zastavením byla obec Veselice. Tam jsme se na svém putování republikou ocitli již podruhé. Poprvé to bylo v roce 2013, kdy nás hostili jako Knihovna roku 2011. Tentokrát se chtěli pochlubit tím, co se v obci i knihovně za těch uplynulých šest let podařilo. Nechyběl tradiční výstup na rozhlednu a testování koloběžek, tentokrát v podobě dovednostní soutěže dvou družstev. Pak jsme si prohlédli i nově vybudované muzeum včelařství, kde pro nás bylo připraveno výborné občerstvení. Stylově jsme se loučili medovinou a také přáním pevného zdraví našemu neúnavnému dokumentátorovi Miroslavu Bláhovi k jeho blížícím se pětasedmdesátinám. A to už byla příjemná tečka za vydařeným patnáctým setkáním. Jak už bylo výše zmíněno, to příští se bude konat v Holasovicích na Opavsku. Zájemci si mohou už dnes napsat do svých diářů termín 17. až 19. září 2020.

Společná fotografie (foto: Miroslav Bláha, Knihovna Kostomlaty pod Milešovkou)
Společná fotografie (foto: Miroslav Bláha, Knihovna Kostomlaty pod Milešovkou)

Knihovnická přehlídka OKnA v roce 2020 oslaví desáté narozeniny

Knihovnická přehlídka OKnA (O Knihovnických Aktivitách) v roce 2020 oslaví své desáté narozeniny. Nevěříte? Zkusme to spočítat.

Logo přehlídky OKnA (zdroj: Klub dětských knihoven SKIP)
Logo přehlídky OKnA (zdroj: Klub dětských knihoven SKIP)

Pilotní ročník se konal v roce 2011 v Knihovně Václava Čtvrtka v Jičíně na příznačné téma Václav Čtvrtek. Smekáme klobouk před všemi soutěžícími, protože nevěděli, do čeho jdou, co mají očekávat a čeho se bát. Ale vše dopadlo na jedničku a ostatní kolegyně a kolegové si z Jičína odvezli mnoho nové inspirace. Podruhé jsme se setkali v Městské knihovně v Chrudimi s velmi odvážným tématem Sci-fi a fantasy určeným pro druhý stupeň základních škol. V roce 2013 jsme se pak přesunuli na Moravu do Knihovny Jiřího Mahena v Brně. Zde kolegyně a kolegové předvedli, jak si poradí s tématem Handicap v literatuře pro děti a mládež. Následující rok nás přivítala nově otevřená Knihovna města Hradce Králové s tématem Poezie pro děti a mládež. Vítězný příspěvek Listonoš vítr nás v roce 2015 zavál až do Knihovny Třinec. A také zde si knihovnice a knihovníci poradili s nelehkým tématem Válka v dětské literatuře.

Následující rok jsme se věnovali tématu Moderní autorská pohádka, tentokrát pro změnu v Čechách, konkrétně v Městské knihovně Sedlčany. A zpátky na Moravu – do Knihovny Bedřicha Beneše Buchlovana v Uherském Hradišti. Tam nás čekali komiksoví hrdinové a nelehké téma Komiks. V rámci projektu S knížkou do života (Bookstart) jsme v roce 2018 na přehlídce v Městské knihovně  Louny přivítali také děti z mateřských škol a i v tomto případě se všichni soutěžící poprali s tématem na jedničku. Devátý ročník knihovnické přehlídky se konal v roce 2019 v Městské knihovně Český Těšín v kavárně a čítárně AVION. Téma Báje a pověsti bylo určeno pro žáky druhého stupně základních škol.

Za devět let předvedlo celkem 92 soutěžících vynikající příspěvky, které byly všechny porotou oceněny. Přehlídky se zúčastnilo kolem 30 lektorů, kteří doplnili přehlídky svými semináři a workshopy. Porota to rok od roku má těžší, protože kvalita příspěvků je vyšší a vyšší. A věříme, že přibližně 750 diváků si z dosud uskutečněných přehlídek přivezlo mnoho nových poznatků a inspiraci pro svou práci.

A kde proběhne jubilejní desátý ročník? Těšit se můžete na nově zrekonstruovanou Krajskou vědeckou knihovnu v Liberci. Mottem je Příroda potřebuje i tebe! Zde se téma – vedle čtenářské gramotnosti – zaměří také na environmentální a ekologickou výchovu. Těšíme se na další odvážné soutěžící a nové programy. (Akce se neuskuteční v dubnu 2020, ale v náhradním termínu, poz. red.)

Ještě jednou děkujeme všem soutěžícím, porotě, lektorům, divákům. Především děkujeme všem knihovnám, kde se přehlídky konaly, za dokonalý servis a výbornou atmosférou. Poděkování patří také partnerovi přehlídky – Nakladatelství HOST. Přehlídku tradičně podporuje SKIP a Ministerstvo kultury ČR. Děkujeme!

Vaše hodnocení: 'dávám palec nahoru'.

Z regionů

CK Bibliotour v roce 2019 aneb Jak středočeští knihovníci vyrazili na Ústeckoorlicko

Bývalá předsedkyně středočeského regionu SKIP Lada Schovánková jako člověk systematický dokázala všechny aktivity regionu výstižně pojmenovat. Vedle Papilia biliothecalis (cena pro nejlepšího středočeského knihovníka), Středočeského měšce (dotace na činnost pro malé knihovny), Pavučiny sdílení (sekce pro pracovníky oddělení pro dospělé čtenáře) máme i CK Bibliotour. Cestovní kanceláře se zabývají cestováním a i středočeští knihovníci cestují  za poznáním – za poznáním v oblasti knihovnické. V rámci projektu Knihovnické putování navštěvují knihovny v regionu, v rámci CK Bibliotour cestují po vzdálenějších knihovnách českých i moravských.

Ve čtvrtek 17. října 2019 jsme se vydali na výlet na Ústeckorlicko. Dvacet středočeských knihovníků navštívilo nejdříve Městskou knihovnu Ústí nad Orlicí, kde se nám věnovala paní ředitelka PhDr. Jana Kalousková. Provedla nás knihovnou, představila činnost jednotlivých oddělení a předvedla „dítě” knihovny – novozélandský otevřený knihovní systém Koha, na jehož implementaci se podíleli zaměstnanci knihovny v Ústí nad Orlicí a České Třebová. Webové stránky knihovny získaly již několikrát první cenu v soutěži o nejlepší webovou prezentaci knihovny Biblioweb.

Městská knihovna Ústí nad Orlicí
Městská knihovna Ústí nad Orlicí

V Městské knihovně Ústí nad Orlicí
V Městské knihovně Ústí nad Orlicí

Výklad ředitelky knihovny PhDr. Jany Kalouskové
Výklad ředitelky knihovny PhDr. Jany Kalouskové

Na společném obědě jsme načerpali síly na návštěvu druhé knihovny. Tou byla nedaleká Městská knihovna Česká Třebová – prostorově nevelká, ale mobiliářem, službami, nápaditostí, aktuálností překvapivá, prosluněná, příjemná, působivá, pozitivní. Webová stránka zaujme slogany Knihovna vzdělává, půjčuje, nabízí, motivuje, baví, inspiruje, chrání, motivuje, spojuje. Jednotlivá oddělení nejsou velká, ale jsou vybavena světlým nábytkem i technikou odpovídající dnešním požadavkům uživatelů. Z důvodu nedostatečných prostor jsme se museli rozdělit do tří skupin. Průvodcem mé skupiny se stal Mgr. Martin Denár, systémový knihovník, který se podílí na rozvoji propracovaného knihovního systému Koha.

Výklad Mgr. Michala Denára v Městské knihovně Česká Třebová
Výklad Mgr. Michala Denára v Městské knihovně Česká Třebová

V oddělení pro dospělé mne zaujaly novinky vystavené „face-to-face”, v oddělení pro děti barevnost, v prostoru pro teenegery TeenSpace Xbox a účelný nábytek částečně vybízející k povalování. Odjížděli jsme s pocitem, že do této knihovny chodí pracovníci ne proto, že někde zaměstnání být musí, ale proto, že je práce baví. Baví je překonávat překážky, vymýšlet nové či rozvíjet staré. S Michalem Denárem jsme si před odjezdem povídali a shodli se na tom, že není umění vytvořit skvělou knihovnu, máte-li dostatek prostoru, personálu i peněz. Ale je-li tomu naopak, je to kumšt. A v Městské knihovně Česká Třebová se to daří.

TeenSpace v Městské knihovně Česká Třebová
TeenSpace v Městské knihovně Česká Třebová

Návrat do Prahy proběhl bez problému. Každý jsme si z exkurze do dvou ústeckoorlických knihoven určitě odnesli jiné dojmy a zážitky. Pro všechny však byla tato návštěva pobídkou k zamyšlení nad tím, zda bychom v našich knihovnách nemohli něco změnit, vylepšit či nabídnout novou službu.

Díky patří všem pracovníkům navštívených knihoven, kteří se nám věnovali i organizátorce zájezdu Hance Tůmové z neratovické knihovny.

Fotografie pocházejí z archivu středočeské organizace SKIP.

Třeboňský seminář Kronikářka – kronikář obce

Dne 5. listopadu 2019 se ve Státním oblastním archivu v Třeboni uskutečnilo zajímavé setkání. Ve spolupráci SKIP, Spolku pro obnovu venkova a Svazu měst a obcí Jihočeského kraje byl pro jihočeské kronikáře připraven seminář Kronikářka – kronikář obce. Akce volně navázala na seminář Kronikáři a kronikářky na prahu roku 2019, který se uskutečnil 18. října 2018 pod patronací jihočeské organizace SKIP, ve spolupráci s Jihočeským muzeem v Českých Budějovicích. Původním záměrem bylo zmapovat, kolik knihovníků v kraji působí také ve funkci kronikáře. Vedle pracovníků již zmíněného Jihočeského muzea v Českých Budějovicích se na akci podíleli jako lektoři pracovníci Státního oblastního archivu v Třeboni. Odtud byl již malý krůček k tomu, aby se příští seminář uskutečnil právě v Třeboni.

Kroniky se píší téměř v každé obci. Někteří kronikáři zastávají „klasické zpracování“ – ruční zápis do velké knihy. Jiní dávají přednost modernějšímu způsobu – elektronickému zápisu v počítači, jeho pozdějšímu vytištění a svázání do podoby kodexu. Seminář v roce 2018 oslovil i kronikáře neknihovníky, a tak vznikla myšlenka uspořádat cyklus seminářů, zaměřených na konkrétní potřeby z praxe. Cílem bylo sjednotit podobu zápisů během roku a ujasnit si, jak správně mají vypadat přílohy, které zápisy doplňují.

V současnosti průběžně probíhá digitalizace jednotlivých starších kronik (nejen obecních, ale také spolkových nebo například školních). Výsledky této činnosti lze najít na webových stránkách Státního oblastního archivu v Třeboni. Jihočeští kronikáři přivítali možnost tento archiv navštívit a seznámit se s jeho jednotlivými odděleními. Archiv se před časem přestěhoval (některé části archivu na stěhování ještě čekají) do zrenovovaných prostor bývalého kláštera. Kronikáře oslovila nejen teoretická část, ale hlavně byli nadšeni možností nahlédnout do „alchymistické dílny“ muzejních restaurátorek a návštěvou „ryze mužského pracoviště“, kde jsou kroniky převáděny do elektronické podoby. Pracovníci archivu (včetně jeho ředitele PhDr. Václava Rameše) byli vlídnými hostiteli a účastníci semináře velmi vnímavými posluchači.

Historický archiv na třeboňském zámku
Historický archiv na třeboňském zámku

Exkurze do konzervátorsko-restaurátorské dílny – restaurování starých a poškozených knih
Exkurze do konzervátorsko-restaurátorské dílny – restaurování starých a poškozených knih

Exkurze do konzervátorsko-restaurátorské dílny – restaurování starých map
Exkurze do konzervátorsko-restaurátorské dílny – restaurování starých map

Jelikož měl seminář úspěch a otevřel další nová témata, bylo z řad účastníků vysloveno přání, aby tento druh seminářů (za podpory všech tří výše uvedených subjektů) pokračoval i v budoucnosti. Kronikáři projevili zájem o návštěvu dalších archivů v kraji. V současné době to vypadá, že hostiteli semináře v roce 2020 by mohli být pracovníci Státního okresního archivu Strakonice.

Na závěr je třeba ještě poděkovat všem organizátorům – Spolku pro obnovu venkova, Svazu měst a obcí, SKIP, Jihočeskému muzeu v Českých Budějovicích a hlavně hostitelům ze Státního oblastního archivu v Třeboni.

Autorkou fotografií je Marie Hejnová (dříve Městská knihovna Planá nad Lužnicí).

O podzimním zájezdu Kavárny uprostřed Evropy aneb Kde je káva nejlepší?

Od čtvrtka 26. do neděle 29. září 2019 se knihovníci pražské organizace SKIP pod vedením Romana Giebische vydali proti proudu času do dob Rakouska-Uherska. Chystali jsme se projít nejslavnější kavárny, které vznikly v tomto období a dodnes čas císařství připomínají.

Strategicky jsme se ubytovali na bratislavských kolejích a odtud podnikali spanilé jízdy po kavárnách.

První den patřil Vídni. Kavárny zde byly vždy výjimečné a dodnes jich prý stále funguje jeden tisíc. To znamená, že od jedné k druhé musíte ujít v průměru sedm metrů. Od roku 2011 je vídeňská kavárenská kultura zapsána na seznamu UNESCO jako součást světového nehmotného dědictví. Mohli jsme se přesvědčit, že pro vídeňské kavárny jsou typické mramorové stolky, židle Thonet a noviny v držácích z ohýbaného dřeva. Kavárny dodnes označené zkratkou „k. u k.“ (kaiserlich und königlich) dodávaly zboží už na císařský dvůr. Najdete je v centru, ale pokud si v nich chcete posedět, musíte vystát frontu. Ačkoliv císařovna Sissi měla vášeň pro drastické diety, měla prý ráda zákusky a nechala si je posílat z „k. u k.“ dvorní cukrárny Demel. Protože jsou knihovníci svižní, stihli někteří i soubornou výstavu Albrechta Dürera v Albertině (jednalo se o 140 kreseb) a k tomu výstavu Od Moneta k Picassovi, kde byly vystaveny obrazy Kupky, Chagalla, Giacomettiho, Muncha nebo Picassa. Také jsme se mohli zúčastnit obrovské demonstrace na záchranu klimatu (byli na ní přítomni mladí, rodiče s malými dětmi i školní třídy, ale vše se odehrávalo odpoledne). A po cestě k autobusu jsme ještě mohli projít velkým bleším trhem, na který se šlo z Mariahilfer Strasse. Pozor! Ve Vídni si nedávejte vídeňskou kávu – opravdu ji neznají a přivedete je do rozpaků. Dobrá zpráva pro ty, kteří stejně jako já dávají před sachrem přednost něčemu méně sladkému – i v některých kavárnách si můžete objednat Wiener Schnitzel mit Salat.

Chrám sv. Štěpána ve Vídni
Chrám sv. Štěpána ve Vídni

Druhý den jsme se vydali do Budapešti, kde do druhé světové války fungovalo pět set kaváren. Mohli jste zde potkat Franze Kafku, Charlese Chaplina, Alfreda Hitchcocka nebo Marlene Dietrichovou. Dnes jich můžete navštívit 195. V některých kavárnách si můžete připadat jako na zámku. Duch mocnářství se z kaváren nedal vyhnat. Naše první zastávka byla v kavárně Gerbaud. K Pešti samozřejmě patří Dobošův dort a řez Esterházy. A potom jsme se procházeli po nábřeží, po třídě Andrássyho a v přilehlých uličkách. Opět musím přiznat, že Doboš je výborný, ale taková gulášová polévka... Ještě nelze vynechat oblíbenou hlášku vedoucího výpravy: „Odjíždíme v 17.00. Pokud to nestihnete, je výborné vlakové spojení do Bratislavy.“

Budapešťská secese
Budapešťská secese

Kavárna Gebaud v Budapešti
Kavárna Gebaud v Budapešti

Neděli jsme strávili v Bratislavě. Po procházce centrem (které bylo zatím bez turistů, ti dorazili až po nás) někteří navštívili Kaffe Mayer. Začít den (hlavně neděli) s řezem Kardinál a ryzlinkem je vlastně rozumné. I ti, kteří navštívili historickou cukrárnu Konditorei Kormúth, byli velmi spokojeni. Protože jsme knihovníci, nemohli jsme opustit Bratislavu bez návštěvy knihkupectví Martinus. To, že jsem zde musela nakoupit knihy, je samozřejmé. Ale největší radost mi udělaly děti, které odtud nechtěly odejít, protože si mohly hrát s knihami a ty větší z nich si četly.

Dezerty v Kaffe Mayer v Bratislavě
Dezerty v Kaffe Mayer v Bratislavě

Exkurze v knihkupectví Martinus v Bratislavě
Exkurze v knihkupectví Martinus v Bratislavě

Jeden z propagačních předmětů knihkupectví
Jeden z propagačních předmětů knihkupectví

To byl ideální konec našeho putování. A kde je káva nejlepší? Na to si asi nejlépe odpovíte sami. A pokud ne, je nejvyšší čas vydat se na cesty.

Fotografie poskytl Roman Giebisch z Národní knihovny ČR.

8. ročník semináře pro starosty a knihovníky v malých obcích Jihočeského kraje

Již osmé společné setkání členů jihočeské regionální organizace SKIP a členů Spolku pro obnovu venkova Jihočeského kraje se konalo tentokrát ve Strunkovicích nad Blanicí ve dnech 11. a 12. července 2019. Po krátkém úvodním zahájení akce starostou městyse Karlem Matějkou a předsedkyní jihočeského regionu SKIP jsme hned zahájili úvodní přednáškou Knihovna a lokální historie, kterou si připravila Lidmila Švíková z Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích. Díky přednášce Šumava domovem, kterou pronesl spisovatel a nakladatel Ivo Stehlík, jsme se seznámili s tím, jak vznikala stejnojmenná kniha.

Z přednášek

Z přednášek

Z přednášek
Z přednášek

O festivalu Šumava litera pohovořil Martin Sichinger. Knihovnice byly požádány i o spolupráci při propagaci a zjišťování nejčtenějších knih s tematikou Šumavy. Poslední přednáškou v pátek bylo Šumavské povídání aneb Co v kronikách nenajdete; to si připravil Jaroslav Pulkrábek. Večer pokračoval neformální besedou se starosty.

Ze společné večeře
Ze společné večeře

V sobotu jsme se věnovali historii i současnosti městyse, prohlídce knihovny, procházce po okolí a výměně zkušeností z práce knihovnic v malých obcích. Starostové a starostky se zabývali problematikou, která trápí jejich obce, a vyměňovali si zkušenosti. Setkání se celkem zúčastnilo 34 knihovnic a starostů.

Fotografie pocházejí z archivu jihočeské organizace SKIP.

Malé podzimní setkání po dvacáté šesté

Malé podzimní setkání se v roce 2019 konalo již po šestadvacáté. Proběhlo v Městské knihovně v Milevsku ve dnech 6. až 7. září 2019. Dvacet dva účastníků z knihoven Jihočeského kraje přivítala ředitelka knihovny Ing. Petra Bláhová a místostarosta města. Po slavnostním zahájení a předání praporu od Městské knihovny v Kaplici odměnila předsedkyně regionu SKIP Jižní Čechy Ivana Troupová pana Jana Švejdu, nejlepšího čtenáře a podporovatele knihovny v Milevsku, a metodičku knihovny paní Helenu Smrtovou cenou Librosaurus.

Oceněná kolegyně Helena Smrtová
Oceněná kolegyně Helena Smrtová

Předávání praporu regionu SKIP Jižní Čechy
Předávání praporu regionu SKIP Jižní Čechy

Následovala prohlídka celé knihovny a pak rozdělení na dvě skupiny, které se účastnily vzdělávacích lekcí pro první a druhý stupeň základních škol. Lekce byly zajímavé a inspirativní pro všechny kolegyně a kolegy. Pro menší děti byla připravena lekce o bájích a pro starší děti o tom, jak vnímat a přijímat děti s handicapem (k tomu se použila vydávaná současná dětská literatura).

Knihovníci při předváděné besedě zkouší úkoly pro školáky
Knihovníci při předváděné besedě zkouší úkoly pro školáky

Po obědě jsme pokračovali v připraveném programu setkání. Zazněla přednáška spisovatelky a knihovnice Olgy Černé. Vyprávěla nám o tom, jak vzniká námět, jak vypadá spolupráce s ilustrátorem, jak dlouhá je cesta k vydání knihy. Představila nám své knihy, na kterých spolupracovala s nakladatelstvím Baobab.

Podvečerní zajímavá přednáška se nesla v duchu terapeutického sezení. O vztazích mezi kolegy, ale i partnery, o životních úskalích a změnách pohovořila Eva Hulešová. Ta v této oblasti pořádá i kurzy.

V průběhu dne bylo možné si vyzkoušet únikovou hru na půdě pod střechou knihovny. Že to byl zážitek, ale i oříšek, mohou potvrdit všichni, kteří ji vyzkoušeli.

Večerní posezení se spisovatelem Vladimírem Šindelářem nás zavedlo do středověku, ke středověkým trestům a skutečným případům z Jihočeského kraje.

Druhý den jsme se sešli v Muzeu milevských maškar. Maškarní průvody mají totiž ve městě dlouhodobou tradici a zúčastňují stovky masek. Poté jsme se přemístili k milevskému klášteru. Jde o nejstarší jihočeský premonstrátský klášter. V době husitských válek byl vypleněn. Dnes je celý areál kláštera s klášterní bazilikou Navštívení Panny Marie zapsán na seznamu kulturních památek (v seznamu nechybí ani sousední hřbitovní kostel sv. Jiljí).

Z prohlídky knihovny v klášteře v Milevsku
Z prohlídky knihovny v klášteře v Milevsku

Po prohlídce jsme poobědvali v Pizzerii Gianno a pomalu jsme se rozjížděli k domovům. V roce 2020 se sejdeme v Městské knihovně v Písku.

Autorkou fotografií je Marie Hejnová (dříve Městská knihovna Planá nad Lužnicí).

23. Knihovnická dílna v Jičíně

23. Knihovnickou dílnu v rámci festivalu Jičín – město pohádky uspořádala Knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně druhý zářijový týden, konkrétně ve dnech 10. až 12. září 2019. Spolupořadatelem byl SKIP 08 Východní Čechy. Celý projekt proběhl za finanční podpory Ministerstva kultury ČR (v rámci programu Knihovna 21. století). Dílna byla tradičně určena především pro knihovnice a knihovníky z dětských oddělení.

Dílnu pořádáme již mnoho let, a tak by se mohlo zdát, že je vše v již zajetých kolejích a není třeba nic nového vymýšlet. Opak je pravdou. Každý rok se snažíme reagovat na situaci a novinky v dětském knihovnictví a snažíme se přinášet nové náměty a inspiraci. Velkým pomocníkem nám v tom jsou právě kolegyně, které se účastní dílny a během neformálních rozhovorů říkají, co potřebují. Samozřejmě důležitá je i naše praxe. Snad se nám daří program sestavit poutavě a tak, aby byl pro práci s dětmi přínosný. Letos jsme měli na jednu stranu radost, že jsme během pár dnů po zahájení přijímání přihlášek měli zcela plnou kapacitu. Na druhou stranu nám bylo líto kolegyň, které se na dílnu nedostaly. Pokud však má jít opravdu o dílnu, kapacita účastníků je omezená. I tak nás nakonec bylo padesát.

Velmi dobře vnímáme i zájem o tuto akci ze strany našeho zřizovatele, tedy města Jičína. Pan místostarosta nikdy neopomene přijít pozdravit kolegyně z celé republiky a „pochlubit“ se novinkami, jako například navýšení úvazku pro dětské oddělení od roku 2020.

Přednášejícími byli knihovníci nebo lidé úzce spolupracující s knihovnou, kteří znají problematiku a dobře se do ní dokáží vcítit a poradit ostatním. Jejich aktivity jsou vyzkoušené v praxi a jsou v knihovnickém prostředí dobře použitelné.

23. Knihovnická dílna začala prezentací projektu Kluby CoderDojo v knihovnách v podání Mgr. Vladany Pillerové z Národní knihovny ČR a Ing. Dany Calábkové z Vědecké knihovny v Olomouci. O klubech většina posluchaček slyšela poprvé a mnohé zaujaly natolik, že uvažovaly o jejich zřízení.

Prezentace projektu Kluby CoderDojo
Prezentace projektu Kluby CoderDojo

S programem Akční a zážitkové hry v knihovnách vystoupil kolega knihovník z Městské knihovny v Praze Miloslav Linc. Jeho úžasné nápady byly inspirací hlavně pro práci se staršími dětmi, se kterými si mnohá knihovna neví rady. Hovořil o moderním přístupu ke čtenáři, o budování vztahu se čtenářem a o dnes tolik populárních únikových hrách. V knihovně totiž jednu takovou únikovku vytvořili a zájem o ni každým dnem roste. A nejsou k tomu zapotřebí ani velké finance, stačí být jen kreativní a přijít s dobrým nápadem. Přednášející byl vyslýchán ještě po svém vystoupení.

Vystoupení Miloslava Lince
Vystoupení Miloslava Lince

BcA. Ladislava Dlouhá nás seznámila s možnostmi muzikoterapie v knihovně, což se stalo pro mnohé kolegyně také velkou inspirací pro jejich práci, např. v rámci S knížkou do života (Bookstart) nebo akcí pro první stupeň základních škol. Mnohé byly vděčné za zážitek i kvůli své vlastní relaxaci, kterou muzikoterapie rozhodně je.

Muzikoterapie Ladislavy Dlouhé
Muzikoterapie Ladislavy Dlouhé

Večer nás čekalo představení Cukrárna U Šilhavého Jima. Na motivy stejnojmenné knihy připravili spisovatel Marek Toman a knihovnice Edita Vaníčková Makosová z Národní pedagogické knihovny a muzea J. A. Komenského v Praze zdramatizovaný příběh z Divokého západu o síle literatury a přátelství, z doby, kdy slovo muže a ženy ještě něco znamenalo.

Představení Cukrárna U Šilhavého Jima
Představení Cukrárna U Šilhavého Jima

První den jsme zakončili pozdě večer posezením s výtvarnou dílnou a vyměňováním zkušeností při práci v dětských odděleních jednotlivých knihoven.

Na druhý den si naše osvědčená lektorka Mgr. Petra Bubeníčková, Ph.D., z Katedry českého jazyka a literatury Univerzity Hradec Králové připravila dílnu Biblioterapie – práce se strachem v textu. Promluvila mj. o realizaci biblioterapeutických aktivit s dětmi.

Biblioterapeutická dílna Petry Bubeníčkové
Biblioterapeutická dílna Petry Bubeníčkové

Odpoledne jsme se vydali autobusem v duchu názvu knihovnické dílny Pohádky a pověsti hradů a zámků Českého ráje na literární výlet na Sobotecko. Píseň Znám já jeden krásný zámek nedaleko Jičína si knihovnice prozpěvovaly v průběhu celého dne. Provázela nás bývalá kolegyně z dětského oddělení v jičínské knihovně Alena Pospíšilová. U hradu Kost jsme navštívili skalní světničky, které inspirovaly Karla Václava Raise k povídce Ve skále. Prošli jsme údolím Plakánku a připomněli si soboteckého rodáka Fráňu Šrámka. Poté jsme došli do obce Vesec, kde nás provedla bývalá vesecká knihovnice Marie Šimůnková a pohovořila o filmech, které byly v této vesničce natočeny. Autobusem jsme přejeli do Sobotky, kde jsme navštívili Šolcův statek, Galerii Karla Samšiňáka a lapidárium, a po večeři jsme již zamířili na lovecký zámek Humprecht, kde nás čekal pořad Šlechtic na cestách mezi východem a západem. Toto literární soirée s dobovou hudbou připravila hudební agentura Arte per tutti.

Literární výlet na Sobotecko
Literární výlet na Sobotecko

Třetí den nás psychiatr, publicista a vysokoškolský pedagog MUDr. Radkin Honzák, CSc., poučil, jak na stres a úzkost. Ve velice vtipném podání jsme se od mediálně známého psychiatra dozvěděli spoustu jednoduchých návodů na to, jak prožít život co možná nejklidněji a ve zdraví.

Jičínská dílna byla třídenní a jejím důležitým aspektem bylo setkání a předávání nápadů. Zakončili jsme ji jako tradičně posezením u kávy, kde jsme program zhodnotili a pohovořili o aktuálních problémech, které bychom mohli dalším ročníkem knihovnické dílny pomoci řešit.

Fotografie pocházejí z archivu Knihovny Václava Čtvrtka v Jičíně.

Kolektivní členové informují

Výstava o životě a díle Emila Musila-Daňkovského v Knihovně U Mokřinky

Literární poklad v Mokrém. Tak by se dalo nazvat, a to zcela bez nadsázky, objevení zapomenutého řídícího učitele a správce školy v Mokrém, Emila Musila-Daňkovského. Jde o osobnost, která si právem zaslouží připomenutí a velkého uznání. V roce 2010 jsme s dr. Josefem Ptáčkem z Dobrušky připravili první příspěvky o něm a zveřejnili je v první knize o historii naší malé obce. Základem byla kronika obce. A tím vlastně vše začalo. Postupně jsme odkrývali zajímavosti z pedagogického a literárního života venkovského učitele, na tu dobu velmi vzdělaného člověka, také nadšeného pěstitele, chovatele, myslivce, hospodáře a v neposlední řadě vlastence.

Kdo byl Emil Musil-Daňkovský

Emil Musil-Daňkovský se narodil 7. listopadu 1857 v Daňkovicích u Nového Města na Moravě (dnes okres Žďár nad Sázavou). Jeho otec František Musil působil jako učitel a správce školy v Daňkovicích. Emil Musil se také rozhodl pro povolání učitele. V roce 1877 odmaturoval v Praze a získal tak vysvědčení učitelské dospělosti. Učit začal v obci Budislav u Litomyšle, dále v Krouně u Vysokého Mýta. Dekretem c. k. zemské školní rady ze dne 23. dubna 1882 byl ustanoven učitelem a správcem obecné školy v Mokrém se služným 400 zl., funkčním platem 50 zl., služebním bytem a ostatními požitky podle IV. třídy služného učitelstva. Předepsanou přísahu složil 25. srpna 1882.

Emil Musil
Emil Musil

E. Musil se velmi angažoval v obci, kde učil. Z jeho podnětu byla dne 15. července 1889 založena Čtenářsko-hospodářská beseda. Několikrát byl zvolen předsedou učitelské jednoty Budeč Opočenská.

Emil Musil s manželkou
Emil Musil s manželkou

Byl redaktorem časopisu Lovecká besídka (od srpna 1894 do července 1902 vyšlo v Novém Městě nad Metují tiskem a nákladem Theodora Böhma osm ročníků), sbírky poučného a zábavného čtení pro přátele myslivosti a přírody. V sešitových vydáních v měsíčních lhůtách tento časopis přinášel básně, romány, novely, fejetony, úvahy, povídky a články s loveckou a přírodopisnou tematikou. Publikoval zde např. Alois Jirásek nebo F. S. Kodym. Redakce časopisu byla v mokerské škole.

Ukázka z třetího ročníku časopisu Lovecká besídka z roku 1897
Ukázka z třetího ročníku časopisu Lovecká besídka z roku 1897

Mokerská škola
Mokerská škola

Již od roku 1876 přispíval do českých časopisů beletristickými a pedagogickými články pro mládež. Publikoval články v časopisech Lovecký obzor, Lesnický týdeník a Z lesů. Samostatně vydal přes dvacet spisů, ponejvíce přírodopisných a pedagogických, věnovaných mládeži. Překládal z němčiny, francouzštiny a angličtiny, publikoval práce z oboru pěstitelství a chovatelství, věnoval se i vlastivědě.

Vedle své školské působnosti se E. Musil-Daňkovský věnoval literární činnosti ve dvou směrech: ve směru pedagogickém a ve směru beletristickém. Již od roku 1876 přispíval do časopisů Česká rodina, Domácnost, Háje, Světozor, Zábavné listy, Přítel Vítek, Štěpnice, Malý čtenář, Naší mládeži, Jarý věk. Vážná pojednání pedagogická vyšla v Lindnerově Paedagogiu, v Komenském, v Besedě učitelské a dalších.

Zabýval se studiemi přírodních věd, věnoval se lesnicko-myslivecké literatuře. Přispíval do lesnických časopisů Rozmarových, do mnohých hospodářských časopisů a přednášel v hospodářských spolcích svého okolí. Účastnil se rovněž hospodářských výstav – obdržel např. bronzovou medaili jubilejní výstavy v Praze a zlatou medaili krajinské hospodářské výstavy v Dobrušce. Za působnost v oboru zemědělství mu ministerstvo zemědělství Československé republiky udělilo své „skutečné uznání“.

V době poválečné se stal E. Musil-Daňkovský v Praze spoluredaktorem odborného časopisu Česká myslivost a redaktorem její zábavné přílohy Myslivecká besídka.

Ani ve výslužbě v Kutné Hoře nezahálel a přispíval do některých místních týdeníků, ponejvíce do Turistického obzoru.

Přispěl několika sty úvah, pojednání, básní a povídek do nejméně 150 časopisů; počet jeho knižních spisů – původních, přeložených a redigovaných – dosáhl 56.

Z původních spisů jsou to např. básně pro mládež Kvítky z besídkyNové kvítky z besídky, z nichž některé byly i nazpívané, básně a povídky Pod jabloní, dále Obrázky přírodopisné I.VI., místopisné a cestopisné knihy Z Chrudimska, Listy z cestNové listy z cest, Obrázky národopisné, almanachy Kytice KomenskéhoKvětnice mládeže, nástěnné Desatero zlatých pravidel o pěstování stromů ovocných a mnoho dalších.

Zmiňme také některé překlady z literatury německé: Podivný vánoční stromek, Život z jeho vůle, z Mayových spisů V říši stříbrného lvaPoklad ve Stříbrném jezeře; z literatury francouzské: Nový robinsonLesní strážce. Humoristická literatura je pak zastoupena výběrem nejlepších mysliveckých humoresek Z našich mysliven a zbásněnou mysliveckou latinou Ze školy latinské.

Na literárním poli používal často pseudonymy: E. ze Lví Hory, Sylvanus, E. Lubinský, Cyril Sekáček, J. Zástěra, J. Kutnohorský, Konst. Tichý, E. M-D., E. M. Daňkovský, Emil Musil (skutečné jméno).

V Mokrém působil do roku 1919. Dnem 31. srpna 1919 byl po 42 letech zproštěn školní služby (penzionován). Následně odešel na trvalý odpočinek do Kutné Hory, kde 8. února 1941 zemřel.

Jak si Emila Musila-Daňkovského v Mokrém připomínáme

Obec Mokré, její představitelé i občané jsou na E. Musila-Daňkovského velmi pyšní. Důkazem toho je, že v roce 2014 se stal patronem Knihovny U Mokřinky. V knihovně byla odhalena jeho kresba, kterou nakreslila Vendula Bittnerová a obec vydala pamětní pohlednici.

V roce 2019, u příležitosti 130 let od založení Čtenářsko-hospodářské besedy (nyní knihovny), mu bylo uděleno čestné občanství obce Mokré in memoriam. Na paměť založení besedy byla v knihovně slavnostně zahájena výstava Život a dílo Emila Musila-Daňkovského. Jsou zde představena jeho originální díla, kopie historických dokumentů a fotografií. Slavnostní akce se zúčastnil také český básník, prozaik, textař, herec, scenárista, moderátor a cimrmanolog Miloň Čepelka s manželkou Hanou.

Čestné občanství udělené obcí Mokré
Čestné občanství udělené obcí Mokré

Výstava v knihovně
Výstava v knihovně

Miloň Čepelka s manželkou
Miloň Čepelka s manželkou

Dr. Josef Ptáček, Dagmar Honsnejmanová a Miloň Čepelka
Dr. Josef Ptáček, Dagmar Honsnejmanová a Miloň Čepelka

Některá z vystavených děl zapůjčily nebo věnovaly knihovny:

  • Městská knihovna Sedlčany;

  • Městská knihovna Kyjov;

  • Městská knihovna Rumburk;

  • Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně;

  • Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského, Praha.

Obec Mokré k výstavě vydala průvodní dokument a pohlednici s portrétem E. Musila-Daňkovského (podle kresby Venduly Bittnerové). Akci se také ve větší míře věnoval Mokerský zpravodaj č. 2/2019.

Pohlednice ke 130. výročí založení mokerské knihovny
Pohlednice ke 130. výročí založení mokerské knihovny

Partnerem výstavy se stalo nakladatelství Svojtka.

Všem těmto partnerům patří velké poděkování. Tím naše pátrání po životních peripetiích E. Musila-Daňkovského nabralo nový směr. Snad se nám podaří získat další díla, dokumenty a informace o tomto zajímavém člověku.

Výzva nejen knihovníkům

Jeho synem byl malíř Ladislav Musil, který se narodil 21. září 1885 v Mokrém, datum úmrtí nebylo zjištěno. Studoval na Vysokém učení technickém a univerzitě v Praze. Soukromě dále studoval malířské umění doma i v cizině. Maloval převážně krajiny. V letech 1907–1910 působil jako asistent kreslení a rýsování na reálce (od roku 1909 reálném gymnáziu) v Náchodě. Více o něm bohužel zatím nevíme.

Při této příležitosti se obracíme na knihovníky, kronikáře, badatele, kteří mají informace o životě Emila Musila-Daňkovského a jeho syna Ladislava, případně na ně narazí, aby nás kontaktovali (prostřednictvím e-mailu knihovna.u.mokrinky@seznam.cz nebo telefonního čísla 601 339 859). Budeme rádi za každý útržek z jejich života a díla.

Zdrojem obrazového doprovodu je Kronika obce Mokré.

Senioři v Mokrém při tradičním setkání navštívili knihovnu

V Mokrém se stalo již tradicí, že ve státní svátek Den vzniku Československa knihovna společně s obcí pořádá pro seniory tradiční setkání, kterému u Pamětní desky obce Mokré předchází uctění památky mokerských bojovníků obou světových válek. Tak tomu bylo i v roce 2019. Proslovu se ujal starosta obce Jiří Franc spolu s kronikářkou a knihovnicí Dagmar Honsnejmanovou. Společně pak všichni zapálili svíčky.

Proslov starosty obce

Proslov starosty obce
Proslov starosty obce

Dalším bodem programu byla návštěva knihovny s prohlídkou unikátní výstavy Život a dílo Emila Musila-Daňkovského, významného mokerského učitele, spisovatele, překladatele, patrona Knihovny U Mokřinky a čestného občana obce (blíže viz samostatný článek v tomto čísle). Zájemci si také prohlédli obrazovou výstavu Život v lese a na poli, která se konala v MiniGalerii Na síti. Obě výstavy se velmi líbily.

Senioři v mokerské knihovně
Senioři v mokerské knihovně

Na seniory pak v místním Společenském klubu čekalo příjemné posezení s domácím občerstvením, vínečkem a skvělým kulturním programem, který přivezli z Českého Meziříčí Štěpánka a Jaroslav Čížkovi. Klubem se vznášel zpěv, kytara a housle při hraní swingových písniček z černobílých filmů. Byla to nádhera. Všichni byli nadšení a někteří se i přidali ke zpěvu známých písniček.

Nechyběl ani kulturní program
Nechyběl ani kulturní program

Na závěr večera starosta obce předal jubilantům dárky, ženám květiny, vše s přáním zdravíčka a životní pohody. Všichni se rozcházeli s příslibem příštího setkání a nechyběla ani pozvánka pro Štěpánku a Jaroslava, aby nacvičili další písničky z těch úžasných starých filmů.

O akci informovala i regionální média, například Orlický.net.

Fotografie – s výjimkou fotografie seniorů v knihovně, kterou pořídila Eva Ženíšková – pocházejí z Kroniky obce Mokré.

Tabook 2019 ve znamení vypravěčů a vyprávění

Festival malých nakladatelů Tabook přinesli před osmi lety do Tábora manželé Horváthovi z nakladatelství Baobab. Městská knihovna Tábor se od začátku podílí na programu pro odbornou veřejnost, především pro knihovnice a učitelky. V některých ročnících nabízela i prostor pro doprovodné výstavy, případně pro setkání s autory, nakladateli, překladateli.

V roce 2019 jedno z témat Tabooku, který se konal od čtvrtka 3. až soboty 5. října, znělo „vypravěči a vyprávění“. V knihovně jsme proto ve spolupráci se spolkem Storytelling připravili na pátek workshop vyprávění právě pro knihovnice a učitelky a pro veřejnost v sobotu odpoledne s vyprávěním drobných příběhů a pohádek.

Seminář pro odbornou veřejnost komentuje knihovnice Iva Horatlíková z táborské knihovny:

V úvodu semináře jsme byli seznámeni se specifickou divadelní disciplínou zvanou storytelling, tedy vyprávěním příběhů. Storytelling je v současné době vnímám jako návrat a znovuobjevování hluboce zakořeněné tradice vyprávění. Je to nejpřirozenější lidská činnost i umění zároveň. Dovednost poutavě vyprávět příběhy využije při své práci nejen knihovník nebo učitel, ale i každý z nás třeba jako rodič, který vypráví pohádku na dobrou noc. Teoretický úvod byl doplněn ukázkou vyprávění příběhu v podání lektorky Markéty Holé. Ta během několika minut dokázala vtáhnout do děje všechny přítomné a probudit v nich zvědavost nejen, jak vyprávění dopadne, ale také chuť se přiblížit jejímu vypravěčskému umění. To jsme v další části semináře prakticky trénovali jak individuálně, tak ve dvojicích i skupinách. Naučili jsme se fáze storytellingového procesu tvorby příběhu, pracovali jsme s intonací hlasu, zkoušeli jsme, jak dobře příběh rozvinout v čase vytyčeném pro vyprávění. Snažili jsme se najít specifika, která rozlišují vyprávění příběhů pro děti, dospívající, dospělé nebo seniory.

Lektorka Markéta Holá v akci
Lektorka Markéta Holá v akci

Lektorka s účastníky
Lektorka s účastníky

Knihovnice Věra Samcová z téže knihovny doplňuje:

Paní lektorka nám ukázala možnosti, jak oživit vyprávění pro děti, využití různých karet (např. ze hry DixIt, pohledy, titulky z novin, story cubes); vyzkoušeli jsme si vlastní tvoření příběhů i vytvoření lekcí ke knihám na určitá témata (např. na téma smrt s knihou Kamzíkův velký skok Daniela Rušara; na téma svoboda s knihou A autora Pavla Čecha). Lekce mohou účastníci semináře využít pro práci s dětmi. Přínosné byly ukázky způsobů, jak dětem oživit čtení příběhů, vlastní vyprávění a práci s hrdinou, například jak děti vést k přemýšlení o tom, jak se postava chová v určitých situacích, co dělá, když je naštvaná, jak odpočívá, jestli chodí pomalu nebo rychle nebo po čem voní. Inspirativní je také doptávání se na charaktery postav: Jaký sen se postavě asi zdává? Co nosí po kapsách? S dětmi můžeme připravit příběhovou dražbu (děti seženou věci z knihy/příběhu) nebo vytvořit hrdinu na míru dítěte (popřemýšlíme, co dítě poslední dobou trápí, vytvoříme příběh o tom, jak by hrdina vyřešil náš problém). Nebo můžeme jen na základě vlastnosti dítěte vytvořit superhrdinu (např. holčička pomohla dnes v šatně kamarádce najít botu; pak vstřícnost a ochota pomoci může být hlavní silnou stránkou superhrdiny).

Účastníci pátečního semináře

Účastníci pátečního semináře
Účastníci pátečního semináře

V sobotu lektoři storytellingu okouzlovali návštěvníky knihovny příběhy nejen pro děti, které vyprávěli na hvězdárně na střeše budovy knihovny, ale i na jiných místech. Byla to možnost zažít to, jak příběhy vyprávět, ale i jak jim naslouchat; ukázka zapojení fantazie, prožívání vlastních pocitů, sdílení zkušeností prostřednictvím příběhů a vyprávění. A protože každý vyprávěný příběh má vypravěče i posluchače, nabízel seminář i sobotní odpoledne především neopakovatelný společný zážitek.

Autorkou fotografií je Kateřina Šímová z Městské knihovny Tábor.