Láska v exilu 1949–1950: z deníků a dopisů Sylvy Šimsové a Karla Janovického

ŠIMSOVÁ, Sylva a Karel JANOVICKÝ. Láska v exilu 1949–1950: z deníků a dopisů Sylvy Šimsové a Karla Janovického. 1. vyd. Včelákov: RONADO, 2019. 269 s. ISBN 978-80-906356-5-4.

V nakladatelství RONADO byla péčí Jarmily Doležalové v nákladu tisíc kusů vydána knížka s názvem Láska v exilu 1949–1950: z deníků a dopisů Sylvy Šimsové a Karla Janovického.

Obsahuje deníkové záznamy, dopisy a přepsané zvukové záznamy vzpomínek Sylvy Šimsové a jejího manžela Karla Janovického.

Sylva Šimsová se narodila 24. února 1931 v Praze. Její otec Karel Maiwald byl politikem strany sociálně demokratické a za druhé světové války působil v odboji a byl členem skupiny Petičního výboru Věrni zůstaneme. Rodina za protektorátu pomáhala pronásledovaným. Sylva se po válce stala členkou třináctého oddílu vodních skautek v Praze a získala přezdívku Švestka. Při skautské činnosti se seznámila se svým budoucím manželem Bohušem Šimsou, který měl skautskou přezdívku Joviš a v exilu pak užíval pseudonym Karel Janovický. Sylva Šimsová, tehdy ještě Maiwaldová, na podzim roku 1949 s rodiči (otci hrozilo zatčení) a budoucím manželem emigrovala z komunistického Československa. Bylo jí 18 let, jejímu nastávajícímu 19 let.

Ve vzpomínkách je popsán dramatický přechod státních hranic. Skupina musela být rozdělena, nejdříve hranice překročil Karel Janovický a o několik dnů později rodina Maiwaldových. To způsobilo umístění do různých utečeneckých táborů a obtíže v kontaktech po dobu pobytu v Německu. Postupně prošli několika tábory a snažili se dostat povolení pobytu ve Velké Británii, což se nakonec povedlo.

Kniha v časovém sledu uvádí texty dochovaných dopisů a deníkových záznamů, které si členové rodiny v kritické době zapisovali. Kromě toho byly v roce 2006 pořízeny zvukové záznamy vzpomínek Sylvy a Karla, které jsou v přepisu rovněž součástí knihy.

Jedná se o mimořádné svědectví doby. Z textu se dozvídáme o pro nás nepředstavitelných podmínkách v utečeneckých táborech a silné vůli protagonistů uchovat si lidskou důstojnost a skautské ideály. Ve vzpomínkách jsou zmiňovány neutěšené hygienické podmínky, nedostatek jídla a obtíže v jednání s úřady a leckdy problematické soužití s ostatními uprchlíky včetně infiltrace agentů StB. Sylva i Karel v táborech organizovali činnost pro mládež, snažili se učit a prospívat okolí. V poznámkách je nejen popis činností a účastníků, ale také upřímné sebehodnocení a snaha o osobnostní růst. Zajímavé je číst výpovědi o téže skutečnosti od různých členů rodiny; součástí knihy jsou i dopisy a vzpomínky matky a otce Sylvy.

Sylvu Šimsovou známe z jejího knihovnického působení. Po sametové revoluci nezištně sdílela své zkušenosti ze své praxe ve veřejných knihovnách v Anglii. V časopise Čtenář byla rubrika Sylva Šimsová odpovídá z Anglie. Sylva Šimsová je také dlouholetou individuální členkou pražské organizace SKIP. Manžel Karel Janovický se stal hudebním skladatelem, působil jako klavírista a hudební publicista.

Manželé Šimsovi se po sametové revoluci do Česka nevrátili, žijí v Londýně, ale o dění v rodné zemi se stále zajímají. To je ostatně také poselstvím vydané knihy: zaznamenat historii, aby bylo možno porozumět současnosti.

Komentáře k článku