Rok 2022 byl prvním rokem, který je možné z hlediska zpřístupnění digitalizovaných dokumentů v režimu děl nedostupných na trhu (DNNT) považovat za standardní. Licenční smlouva na zpřístupnění DNNT byla uzavřena v závěru roku 2019, ale následující roky 2020 a 2021 výrazně ovlivnila pandemie covidu-19. Podstatnou část těchto dvou let byly digitální knihovny zcela otevřeny svým uživatelům včetně nejnovější literatury. Toto rozsáhlé zpřístupnění umožnily zvláštní licenční smlouvy, kterými knihovny, kolektivní správci autorských práv i nakladatelé reagovali na mimořádná omezení činnosti knihoven a knižního trhu s cílem umožnit studentům, pedagogům a vědeckým pracovníkům přístup ke studijním materiálům. Pozitivním rysem tohoto období bylo, že širší odborná veřejnost byla pod vlivem omezujících podmínek tak trochu donucena seznámit se s obsahem digitálních knihoven a také se naučit digitální dokumenty vyhledávat a využívat k vlastnímu studiu a práci.
Službu zpřístupnění digitálních knihoven v režimu DNNT v roce 2022 nabízely registrovaným uživatelům spolupracujících knihoven čtyři digitální knihovny:
Národní digitální knihovna Národní knihovny ČR;
Digitální knihovna Moravské zemské knihovny;
Digitální knihovna Akademie věd ČR;
Digitální knihovna Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové.
Hlavní přístup k dílům nedostupným na trhu zprostředkoval portál dnnt.cz1, který také obsahuje podrobné informace o všech aspektech služby DNNT (viz obr. 1). V nabídce bylo více než 178 000 svazků digitalizovaných monografií z české vydavatelské produkce vydané do roku 2007 a periodik vydaných před rokem 2012. Kromě toho digitální knihovny nabízely přes 30 000 volných děl (tj. děl, u nichž uplynulo více než 70 let od smrti autora nebo byla uzavřena zvláštní licence na zpřístupnění).
Obr. 1: Vstupní stránka portálu dnnt.cz pro přístup ke službě DNNT (zdroj: portál dnnt.cz, získáno 2022-12-31)
Než se budeme věnovat novinkám roku 2023, můžeme se blíže podívat na statistická data využívání digitálních knihoven v roce 2022. V jeho průběhu bylo zobrazeno 6 686 658 digitálních stran. Z tohoto množství se 3 524 470 stran (53 %) týkalo monografií v režimu DNNT, 2 122 047 stran (32 %) tvořila periodika v režimu DNNT a 1 040 141 stran (15 %) připadlo na volná díla, viz též graf 1.
Graf 1: Využití čtyř digitálních knihoven v režimu DNNT v roce 2022, a to souhrnně podle typu zpřístupněných děl
Měsíčně bylo tak v průměru zobrazeno přibližně 557 000 stran. Jak naznačuje graf 2, nejvíce klesal počet stran v měsících červenec až září a poté docházelo k nárůstu.
Graf 2: Využití čtyř digitálních knihoven v režimu DNNT v roce 2022 v tisících, a to podle typu zpřístupněných děl po měsících
Nejvíce byla využívána digitální knihovna Národní knihovny ČR (74 % zobrazených stran) následovaná Moravskou zemskou knihovnou (21 % zobrazených stran), viz graf 3.
Graf 3: Podíl na celkovém využívání digitálních knihoven v roce 2022
Legenda:
NDK – Národní digitální knihovna Národní knihovny ČR; MZK – Digitální knihovna Moravské zemské knihovny; KNAV – Digitální knihovna Akademie věd ČR; SVKHK – Digitální knihovny Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové
Službu DNNT v roce 2022 svým uživatelům nabízelo 263 knihoven. V těchto knihovnách bylo registrováno téměř 1,6 milionu uživatelů, kteří mohli využívat digitální knihovny v režimu DNNT. Lze konstatovat, že podstatná část velkých knihoven již službu DNNT nabízí, ale menší knihovny se zavedením nové služby stále otálejí. Zdá se, že hlavní překážkou je nízká úroveň digitální gramotnosti a malá motivace pracovníků menších knihoven, kteří si potenciál služby SNNT zatím neuvědomují. Řada knihoven službu DNNT nabízí, ale její prezentace na webu knihovny je často nevýrazná a někdy i neaktuální. Naopak dobrý příklad nabídky služby DNNT najdeme na webu Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích, viz obr. 2.
Součástí prezentace služby je i krátké instruktážní video:
Větší část knihoven využívá pro identifikaci svých uživatelů systém eduID (151 knihoven). Uživatelé z dalších 112 knihoven využívají pro identifikaci systém identit Národní digitální knihovny (ID NDK). Tab. 1 podává přehled knihoven podle formy přístupu k DNNT.
Tab. 1: Knihovny nabízející přístup ke služby DNNT: vzdálený přístup a z toho terminálový přístup v knihovně na místě samém
Vzdálený přístup k DNNT
Terminálový přístup k DNNT
knihovny AV ČR
36
1
vysokoškolské knihovny
58
9
specializované knihovny
40
13
krajské knihovny, Moravská zemská knihovna, Národní knihovna ČR
15
5
městské a obecní knihovny
114
24
celkem
263
52
Nový Seznam děl nedostupných na trhu
Od června 2022 je v ostrém provozu nasazen nový systém Seznamu děl nedostupných na trhu (SDNNT), který provozuje Národní knihovna ČR (viz obr. 3). SDNNT je také jedním z důležitých předpokladů pro uzavření licenčních smluv mezi kolektivními správci a Národní knihovnou ČR na zpřístupnění digitalizovaných dokumentů chráněných autorským právem a také pro vlastní zpřístupnění dokumentů.
Nová aplikace vytvořená s podporou Ministerstva kultury nabízí vyšší provázanost s pracovní agendou vyhodnocování žádostí a návrhů a umožňuje transparentní řízení agendy pomocí moderního uživatelského rozhraní s vyšší dostupností přehledů a datových sad děl. Aplikace umožňuje spravovat požadavky prostřednictvím strojového rozhraní REST API2 a může být pomocí protokolu OAI PMH3 dále integrována s dalšími knihovními systémy. Aplikace umožňuje nativní integraci se systémem Kramerius 7 pro přímé řízení zveřejněných děl, bez nutnosti přímých zásahů.
Zpřístupnění DNNT v roce 2023
V roce 2023 platí pro zpřístupnění děl nedostupných na trhu následující pravidla4:
monografie (knihy) vydané do roku 2002 včetně jsou dostupné pomocí vzdáleného přístupu;
monografie (knihy) vydané v letech 2003 až 2007 je možné zpřístupnit na počítačích v knihovnách, tj. na místě samém (jde o přibližně 30 000 titulů);
periodika (časopisy, noviny) vydané před rokem 2013 jsou dostupná pomocí vzdáleného přístupu.
Digitalizace knihovních fondů v knihovnách průběžně pokračuje a z tohoto důvodu dále poroste rozsah nabídky digitalizovaných dokumentů. V roce 2022 se v rámci služby DNNT nabízelo přibližně 46,789 milionů digitalizovaných stran dokumentů (podíl monografií a periodik je patrný z grafu 4). V roce 2023 je odhadován nový přírůstek na přibližně tři miliony stran. S obdobným nárůstem lze počítat i v dalších letech. Uvedené hodnoty je nezbytné chápat jako orientační, protože nová digitalizace a také změny licenční podmínek probíhají průběžně.
Graf 4: Přibližný počet stran digitalizovaných periodik a monografií nabízených v roce 2022 v režimu DNNT
DNNT a Česká digitální knihovna
Počátkem roku 2023 službu DNNT zpřístupňují čtyři knihovny (viz výše), ale lze očekávat, že v průběhu roku 2023 se počet knihoven zapojených do službu DNNT rozšíří. Zájem stát se partnerskou knihovnou zatím projevila Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje, Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích a Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně. Vstup dalších digitálních knihoven do režimu DNNT bude také znamenat rozšíření nabídky služeb. Spuštění nových digitálních knihoven v režimu služby DNNT je vázáno na jejich přechod na nový aplikační software Kramerius 7, který je rozvíjen v rámci výzkumného projektu NAKI RightLib5.
Významným krokem k rozšíření a zkvalitnění přístupu k digitalizovaným knihovním fondům bude v roce 2023 nový rozvoj České digitální knihovny (ČDK), který byl také podpořen z výzkumného programu NAKI6. V říjnu 2022 podepsali zástupci klíčových knihovnických institucí ČR – Národní knihovny ČR, Moravské zemské knihovny a Knihovny AV ČR – za přítomnosti ministra kultury Martina Baxy a předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové smlouvu o vzájemné spolupráci vedoucí k zajištění budoucnosti společného projektu známého pod názvem Česká digitální knihovna. Do budoucna bude možné prostřednictvím této digitální knihovny dohledat a číst většinu v ČR zdigitalizovaných dokumentů, a to nejen těch volně dostupných, ale i těch autorsky chráněných, zpřístupněných například v režimu DNNT. Uživatelé České digitální knihovny mezi nimi najdou odborné knihy i časopisy, ale také beletrii, mapy, rukopisy a staré tisky, obrazové dokumenty, zvukové nahrávky či hudebniny. Dohromady to činí zhruba 50 milionů stran dokumentů7.
Integrace služby DNNT do katalogů knihoven
Zásadním podnětem pro rozšíření služeb DNNT může být možnost zahrnutí záznamů digitalizovaných dokumentů do katalogů jednotlivých knihoven. Příkladem tohoto řešení je katalog Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích, který kromě obsahu vlastního knihovního fondu nabízí i přístup ke službě DNNT, viz obr. 4.
Obr. 4: Ukázka z katalogu Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích s odkazem na digitalizovaný dokument (zdroj: katalog knihovny, získáno 2022-12-31)
Do katalogu bylo nově zahrnuto 74 410 záznamů na digitalizované dokumenty v režimu DNNT. Z toho v 42 679 případech šlo o tituly knih, které měla knihovna ve svém fondu. V tomto případě byl do stávajícího záznamu doplněn odkaz na dokument v digitálních knihovně. Dalších 30 123 záznamů se vztahovalo k titulům, které knihovna nemá fyzicky ve svém fondu, tj. do katalogu byl vložen nový záznam s odkazem na digitální dokument. Sklízení záznamů v režimu DNNT a také jejich integrace a průběžná aktualizace je umožněna pomocí setů OAI umístěných na portálu Obálky knih8.
V říjnu 2022 uspořádala Národní knihovna ČR společné jednání se zástupci firem dodávajících automatizované knihovní systémy na téma zpřístupnění DNNT prostřednictvím online katalogů knihoven. Na jednání zazněl příspěvek Pavla Kocourka z firmy Inovatika, která je dodavatelem nového systému pro Seznam děl DNNT, na téma datového rozhraní Seznamu DNNT a jeho propojení s knihovními systémy. O svých zkušenostech s integrací DNNT do katalogů hovořil Jiří Nechvátal z Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích a také Michal Denár za systém Koha. V závěru jednání bylo konstatováno, že zástupci všech firem dodávajících knihovní systémy jsou připraveni vyhovět požadavkům knihoven a pomoci s integrací služby DNNT do katalogů.
Obohacení katalogů knihoven o záznamy a odkazy na přímý přístup k digitálním dokumentům v režimu služby DNNT může být významným rozšířením a zkvalitněním služeb každé knihovny. Knihovnám proto lze doporučit, aby se v získání této nové služby angažovaly. V této souvislosti ale je nutné zvážit, zda je vhodné a účelné, aby do katalogu byly integrovány všechny záznamy na celou starší českou vydavatelskou produkci (knihy a periodika) v režimu DNNT. Pro knihovnu s rozsáhlým knihovním fondem je integrace cca 170 000 záznamů přínosem, ale v případě malé knihovny se může snadno stát, že záznamy na digitální dokumenty zcela překryjí fond vlastní knihovny. To bude jistě předmětem diskuze.
Na závěr
Rok 2023 bude pro zpřístupnění služby DNNT rokem dalších změn. V roce 2023 bude k dispozici statistický modul, který bude podrobně sledovat a analyzovat využívání služby DNNT.
Krátce před koncem roku 2022 byla schválena novela autorského zákona, která (mimo jiné) mění i některá pravidla týkající se zpřístupnění DNNT. Národní knihovna ČR začne dodávat záznamy o DNNT do evropské databáze pro DNNT, kterou provozuje Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO).
V roce 2023 se také naplno rozběhnou jednání s kolektivním Dilia a OOA-S o nové smlouvě, která by měla platit pro období let 2024 až 2028. Zcela zásadní budou jednání s Ministerstvem kultury o dalším financování licence na zpřístupnění DNNT.
Naši pozornost rovněž určitě přitáhne digitální knihovna DIKDA provozovaná Slovenskou národní knihovnou v Martině, která také zpřístupní díla nedostupná na trhu. Pro uživatele v ČR bude zajímavé, že bude dostupná pro všechny obyvatele Evropského hospodářského prostoru.
1. Portál dnnt.cz poskytuje základní informace o služby DNNT pro čtenáře, dále údaje o Seznamu DNNT pro autory a nakladatele a také návody pro knihovny, které objasňují, jak se mohou zapojit do systému DNNT.
2. REST API je rozhraní umožňující provádět různé operace s daty, viz též hesla REST a API v České terminologické bázi knihovnictví a informační vědy (TDKIV).
3. OAI-PMH je Protokol pro sklízení metadat Iniciativy otevřených archivů (Open Archives Initiative Protocol for Metadata Harvesting, viz web protokolu).
5. V roce 2017 Knihovna AV ČR ve spolupráci s Národní knihovnou ČR a Moravskou zemskou knihovnou získala dotaci z programu NAKI na realizaci projektu RightLib – elektronické zpřístupnění chráněných publikací (DG18P02OVV002) na období let 2018 až 2022 ve výši 24,215 milionů Kč. Cílem projektu je další vývoj systému Kramerius, tj. vytvoření prostředí pro zajištění přístupu k publikacím v digitální podobě, které jsou chráněny autorskými a nakladatelskými právy, prostřednictvím knihoven. Projekt zajistí technické prostředí pro implementaci nových možností zpřístupnění, které umožňuje novela autorského zákona č. 121/2000 Sb. z roku 2017 a další úpravy legislativy.
8. Výstupy z databáze pro strojové zpracování a popis celého procesu je k dispozici na portálu Obálky knih. V případě zájmu doporučujeme kontaktovat autora projektu Jiřího Nechvátala z Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích.
Odborné fórum je výběrový seminář, v němž se studenti a studentky knihovnictví setkávají s nejrůznějšími tématy z oblasti informační vědy, knihoven, technologií a nových médií. Díky tomuto semináři získávají důležité informace z praxe a seznamují se s aktuálními otázkami a tématy.
Od Jinonických informačních pondělků k Odbornému fóru
Již přes deset let se každý týden v pondělí na půdě jednoho z nejstarších knihovnických univerzitních oborů u nás setkáváme nad zajímavými tématy. Tento již dobře etablovaný seminář, který se dříve jmenoval Jinonické informační pondělky a jenž postupně vedli nejrůznější vyučující, vytváří most mezi akademickým prostředím vysoké školy a praxí. V současnosti jde o online seminář. Díky tomu každý týden vznikne záznam přednášky, který je uveřejněn online na platformě YouTube. Playlist Odborné fórum obsahuje aktuálně dvacet záznamů, dalších dvanáct (z doby, kdy setkání nesla název Jinonické informační pondělky) pak najdete v playlistu Informační pondělky.
Záznamy přednášek Odborného fóra a dřívějších Jinonických informačních pondělků jsou dostupné na platformě YouTube
V říjnu 2022 na Odborném fóru vystoupil předseda SKIP Mgr. Roman Giebisch, Ph.D., a představil SKIP jako největší oborovou knihovnickou organizaci v ČR:
Propojení s praxí vnímáme jako zásadní, protože ze školní lavice se mohou některé věci zdát jiné, než jak to funguje ve skutečných institucích.
Jedna ze studentek, která chodila na seminář v loňském akademickém roce, seminář v rámci evaluace zhodnotila takto:
Líbí se mi, že každý týden je jiná přednáška, rozšiřuje mi to obzory a je to hodně pestré.
Další student vyzdvihuje výhodu, že je vystaven různorodým aspektům oboru:
Setkám se i s tématy, kterými bych se asi sám od sebe nezabýval.
Reflexe témat ve studentských textech
V současné době seminář vede Mgr. Nina Wančová, Ph.D., spolu s Mgr. Pavlínou Kolínovou, která také představuje vzdělávací cíle předmětu:
Myslím si, že pouhé vyslechnutí zajímavé přednášky nevede ke skutečnému pochopení. Proto studenty a studentky vedeme k samostatnému uchopení tématu, které rozvinou v seminární práci.
V předešlých letech jsme se věnovali kupříkladu informačnímu chování v oblasti náboženství, využití umělé inteligence v umění, informační gramotnosti lidí s handicapem, fake news a dezinformacím. Z ryze knihovnických témat zmiňme například problematiku školních knihoven nebo specifické aspekty vytváření databáze národních autorit.
Motivaci k vydávání textů blíže nastiňuje Nina Wančová:
Z posledních dvou let jsme sestavili dva sborníky vybraných seminárních prací, které nějakým zajímavým přístupem navazují na téma z přednášky. Tím se snažíme motivovat pisatele a pisatelky, aby věnovali práci náležitou pozornost, a zároveň jim dáváme možnost učit se a inspirovat z textů ostatních.
Deset vybraných seminárních prací dalo vzniknout sborníku Ozvěny Odborného fóra 02
Texty ve sbornících, které jsou dostupné všem na platformě Issuu, mapují aktuální témata a přispívají k odborné debatě z pohledu našich studentů a studentek. Nově vydaný sborník Ozvěny Odborného fóra 02 jsme pokřtili online, symbolicky jsme si připili a představili deset vybraných seminárních prací rozdělených do tří tematických celků – Informace a společnost, Technologie a Knihovny a čtenáři:
Máte-li zájem prezentovat i svůj zajímavý projekt nebo oblast, kterou se profesně zabýváte a která by mohla být obohacující pro studenty a studentky knihovnictví, prosím kontaktuje garantky předmětu, tj. Ninu Wančovou a/nebo Pavlínu Kolínovou. Díky podpoře České informační společnosti, z. s., je vystoupení honorováno 500 Kč.
Pokud si nejste zcela jisti, zda téma zapadá do profilu semináře, podívejte se na webové stránky, kde najdete seznam plánovaných i proběhlých přednášek. Názor si můžete přijít udělat sami – na našem facebookovém profilu a také v elektronické konferenci Knihovna získáte vždy aktuální odkaz pro následující setkání.
Obrazový doprovod poskytla Nina Wančová zÚstavu informačních studií aknihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Městská knihovna T. G. Masaryka Šumperk působí již víc než čtyři roky v nových prostorách, které jsou pro návštěvníky pohodlné. K užívání má dva sály s kapacitou 60 a 180 osob a tři klubovny. V jarních, letních i podzimních měsících pro kulturní akce velmi dobře slouží také dvorek knihovny, jehož součástí je letní zahrádka Literární kavárny a plocha, na kterou lze umístit mobilní pódium a sezení pro diváky s kapacitou až 300 osob.
Do těchto nových prostor knihovna vstoupila s ambicí nabídnout svým uživatelům a dalším zájemcům kvalitní vzdělávací a kulturní programy zaměřené na všechny věkové skupiny. Dramaturgii některých programů cíleně plánuje tak, aby se zde mohly setkávat různé věkové skupiny obyvatel nebo různě zdravotně handicapovaní návštěvníci se zdravými.
Karneval pořádaný společně s poskytovateli sociálních služeb – se šumperskou Pomněnkou a šternberským Vincentinem (říjen 2021)
Ve většině knihoven se zaměřili na univerzitu třetího věku určenou seniorům. My jsme vyslyšeli podněty uživatelů, kteří měli zájem o další vzdělávání, byli většinou středního věku (30–60 let), ale přitom už nechtěli studovat na vysoké škole a podstupovat pro ně stresující zkoušky. Těmto zájemcům nabízíme tzv. vzdělávací semináře s různě zaměřenými tématy. U těchto seminářů nejde o davovost, neusilujeme o vysokou návštěvnost. Prioritou je kvalita a úroveň konkrétních přednášek, takže vždy očekáváme užší skupinu posluchačů.
Vzdělávací semináře
Mezi nejúspěšnější, co se týče délky trvání, patří Literární seminář, který v naší knihovně od roku 2018 vede PhDr. Marie Brožová, pedagožka Gymnázia Zábřeh. Tento seminář je určen opravdu náročným zájemcům. Zaměřuje se jak na českou, tak na světovou literaturu; autory představuje v kontextu dějin. Co se týče návštěvnosti, dosud nejúspěšnější je seminář Moderní dějiny, který vede Mgr. Tomáš Hlavsa, pedagog Gymnázia Šumperk. Tento seminář také běží už tři roky. Za další velmi úspěšné semináře považujeme Nejvyšší vrcholky hor a Tváře krajiny, které vede RNDr. et PhDr. Ivo Müller, Ph.D., pedagog Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Jedná se o měsíční cykly a každý z těchto seminářů má své konkrétní návštěvníky ve všech věkových kategoriích. Tento rok jsme nově začali spolupracovat se Státním okresním archivem Šumperk, jehož pracovníci čtyřikrát ročně taktéž přednášejí u nás v knihovně. Témata se týkají regionální problematiky. Zájem o tyto přednášky je mezi návštěvníky velký.
Do knihovny za pohádkou
Rádi bychom se také pochlubili naším cyklem Do knihovny za pohádkou. Jednou měsíčně v sobotu dopoledne v knihovně vystupuje loutkové divadlo. Cílem tohoto projektu bylo přivést do knihovny celé rodiny, které zde mohou strávit příjemné dopoledne. Časově je vše naplánováno tak, že celá rodina v 10 hodin zhlédne pohádku a po pohádce pak ve většině případů přechází do půjčovny pro mládež. V sobotu je pro tuto akci i speciálně otevřena Literární kavárna. Tento cyklus se nám podařilo dobře rozběhnout a v roce 2022 jsme v něm pokračovali už třetím rokem. Na představení dochází buď celé rodiny, nebo tatínkové s dítětem, ale i babičky s vnoučaty. Vstupné na jednotlivé pohádky se nám daří držet na rozumné úrovni, protože jsme získali dva partnery, kteří nás podpořili finančně, a tak můžeme honoráře za jednotlivá představení dokrývat.
Do knihovny za pohádkou – Divadlo Čučka (únor 2022)
Besedy a přednášky
Samozřejmě během celého roku – stejně jako jiné knihovny v naší republice – nabízíme besedy a přednášky zaměřené na co nejširší veřejnost. Měsíčně naše knihovna nabízí kolem deseti kulturních akcí, návštěvnost se pohybuje mezi 40 a 180 účastníky. Mezi nejoblíbenější patří besedy zaměřené na regionální tematiku, autorská čtení, vítání nových knih a setkání se zajímavými osobnostmi společenského života.
Výstavy
Knihovna také pořádá výstavy. Celkem realizujeme zhruba šest výstav ročně v půjčovně pro dospělé a čtyři výstavy ročně v půjčovně pro mládež. Každá výstava je řádně zahájena vernisáží, jejichž návštěvnost se pohybuje mezi 50 a 70 návštěvníky.
Zahájení výstavy Míly Prokůpkové (červen 2021)
Zahájení výstavy Romarising (září 2021)
Zahájení výstavy Inky Šafránkové (březen 2022)
Kávový dýchánek
Jak už bylo v úvodu zmíněno, za příznivých teplých dnů využíváme i dvorek knihovny, kde rádi pořádáme různé koncerty a akce spolu s dalšími organizacemi. Mezi nejznámější patří Kávový dýchánek, na němž spolupracujeme s místní odbočkou Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých (SONS), Centrem sociálních služeb Pomněnka Šumperk, ZUŠ Šumperk, různými hudebními uskupeními a partnerskou knihovnou v Nyse. Jedná se o tradiční akci, kterou jsme přenesli ze staré knihovny. Každý rok v rámci Kávového dýchánku vyhlašujeme soutěž o nejchutnější a nejoriginálnější bábovku, například v roce 2022 bylo v soutěži 22 bábovek. Soutěžící přinášejí bábovky během celého odpoledne, na pódiu se zatím střídají různá hudební uskupení. Jedná se například o žáky ZUŠ Šumperk, žáky speciální školy Pomněnka, místní hudebníky a celoodpolední koncert tradičně zakončuje veřejností velmi oblíbený Old Time Jazzband. Program jednotlivých vystoupení je sestaven tak, aby se během odpoledne vystřídaly různé věkové skupiny hudebníků, čímž cílíme na různé věkové skupiny diváků. Během celého odpoledne prodávají na dvorku své výrobky klienti SONS a Centra sociálních služeb Pomněnka. Před posledním koncertem pak vyhlašujeme oceněnou bábovku a ti, kdo obsadí první tři místa, získají pěkné hodnotné dárky. O tuto naši tradiční akci je mezi veřejností velký zájem, v roce 2022 přišlo 360 návštěvníků.
Kávový dýchánek (květen 2022)
Koncerty na dvorku
Během letních dnů organizujeme koncerty na dvorku, jeden z nich opakovaně s místní odbočkou SONS. Cimbálovka Falešnica vystoupila u nás na dvorku pro velký úspěch dokonce i dva roky po sobě. Co se týče účinkujících, dáváme příležitost místním hudebním uskupením, což samozřejmě přináší jistotu dobré návštěvnosti jednotlivých koncertů, protože hudebníci mají zde v našem regionu své příznivce. Na konci prázdnin u nás tradičně zpívá pěvecký sbor Tap Týda z Loučné nad Desnou. Při koncertech využíváme služeb naší Literární kavárny, takže je vždy k dispozici i dobré občerstvení, které si mohou posluchači zakoupit.
Koncert na dvorku – Falešnica (květen 2022)
Kniha v lázni
Protože jsme knihovna pověřená výkonem regionálních funkcí, rozhodli jsme se, že chceme zajímavý kulturní program nabídnou i okolním obcím. Knihovna velmi úzce spolupracuje se spisovatelkou Markétou Pilátovou, která žije v nedalekých Velkých Losinách. Ta přišla s nápadem uspořádat druhý týden v červenci literární festival Kniha v lázni. V roce 2022 proběhl první ročník a myslíme, že se velice povedl. Markétě Pilátové se podařilo díky svým přátelským vztahům s kolegy spisovateli získat pro náš festival úžasné hosty – Alenu Mornštajnovou, Petra Borkovce a Miroslava Kobzu. Sama se samozřejmě také zapojila. Festival trval od pondělí do pátku, četlo se každý den zároveň na dvou místech. Výše uvedené zajímavé autory jsme mohli představit v obcích Bludov, Velké Losiny, Sobotín a Šumperk. Spolupráce s jednotlivými obcemi byla příkladná. Starostové přivítali, že chceme v jejich obci v létě zpestřit jejich kulturní program, takže jsme neměli ani problémy s financováním festivalu.
Kniha v lázni (červenec 2022)
Festival měl i pěknou návštěvnost, a tak se chystáme pokračovat i v roce 2023. Už máme připravenou dramaturgii, ale nechceme ji dopředu prozrazovat. Můžeme ale garantovat, že posluchači se mají opravdu na co těšit!
Město čte knihu
Na závěr musím samozřejmě připomenout náš největší a nejdelší projekt, a to festival Město čte knihu. V roce 2022 proběhl 18. ročník. Každý rok čteme celý týden na různých místech ve městě povídky jednoho autora. Na festivalu spolupracují všechny kulturní organizace ve městě, mateřské školy, základní školy i střední školy. Festival má několik doprovodných programů – výtvarnou a literární soutěž, koncerty, filmy, výstavu nebo čtení babiček a dědečků v MŠ. Během těch osmnácti let jsme četli díla řady zajímavých autorů, připomeňme některé z nich: Vladimír Körner, Ludvík Vaculík, Ivan Kraus, Markéta Pilátová, Daniela Fischerová, Jiří Suchý, Bohumil Hrabal, Ota Pavel, Karel Čapek, Karel Poláček, Jiří Brdečka, Ilja Hurník, Jaroslav Rudiš a v roce 2022 František Nepil. Celý festival vám brzy představíme v samostatném článku.
Město čte knihu (září 2021)
Fotografie pocházejí z archivu Městské knihovny T. G. Masaryka Šumperk.
SKIP je členem EBLIDA již od roku 2008. V roce 2022 se nově stala členem EBLIDA i Národní knihovna ČR. V NAPLE (National Authorities on Public Libraries in Europe, tj. volně přeloženo Metodická centra pro veřejné knihovny v Evropě) je ČR zastoupena Národní knihovnou ČR.
V první části aténského setkání byla mj. deklarována spolupráce tří evropských knihovnických organizací – vedle již zmíněných organizací EBLIDA a NAPLE šlo ještě o organizaci Public Libraries 2030. Členové EBLIDA byli také informováni o navýšení výše členských příspěvků, o přípravě nové (přehlednější) webové prezentace EBLIDA i o plánovaném zřízení nového komunikačního kanálu pouze pro členy EBLIDA.
V rámci odborného programu byla pozornost věnována především udržitelnosti ve vztahu ke knihovnám, Evropským strukturálním a investičním fondům (European Structural and Investment Funds, ESIF), knihovní legislativě či možnostem, jak mohou knihovny přispívat k rozvoji demokracie.
Z programu je na youtubovém kanálu EBLIDA k dispozici videozáznam:
Využít lze taktéž krátké spoty, které byly promítnuty účastníkům konference a které představily příklady dobré praxe knihoven a kulturních institucí obecně ve vztahu k udržitelnosti a v návaznosti na využití prostředků z ESIF.
V prvním videu byly představeny aktivity italského města Bologna:
Ve druhém následoval projekt z francouzského Montreuil:
Třetí příklad přítomné seznámil s bulharskými zkušenostmi v této oblasti:
Souhrn nejdůležitějších poznatků z konference je k dispozici v newsletteru EBLIDA.
Dne 16. června proběhl ještě workshop o prosazování zájmů knihoven (library advocacy), který vedla Ilona Kish, ředitelka organizace Public Libraries 2030. Uskutečnilo se rovněž jednání expertní skupiny EBLIDA LIBLEG. Ta se zaměřuje na knihovní legislativu a politiku a její členkou je mj. Lenka Maixnerová z Národní knihovny ČR. Předmětem diskuse pod vedením Giuseppa Vitiella bylo půjčování e-knih a audioknih v evropských zemích. Ukázalo se mj., že zejména v severských zemích stoupá zájem o půjčování e-audioknih. Právě v červnu byla pod názvem First European Overview on E-lending in Public Libraries publikována i předběžná zpráva expertní skupiny EBLIDA o e-půjčování ve veřejných knihovnách.
Následující den, tedy 17. června, bylo možné se zapojit do online jednání s Yvonou Havel, českou zástupkyní ve Výboru pro kulturní otázky (Cultural Affairs Committee) při Radě EU, které vedla již zmíněná Ilona Kish za účasti dalších zástupců knihoven a knihovnických spolků z různých členských zemí EU.
V rámci účasti na akci bylo také možné navštívit Národní knihovnu Řecka (National Library of Greece). Ta sídlí v nové budově, která byla otevřena v roce 2018 a nachází se v komplexu budov nesoucí název Kulturní centrum Nadace Stavrose Niarchose (Stavros Niarchos Foundation Cultural Centre, SNFCC) mimo centrum Athén (v blízkosti moře). Jak název komplexu napovídá, výstavba byla financována Nadací Stavrose Niarchose. Komplex navrhl italský architekt Renzo Piano. Knihovna nabízí prostory pro děti i mládež, různé zasedací místnosti s možností rezervace, hudební studio a samozřejmě studovny; v přízemí se nachází kavárna. V budově je umístěno přes 800 tisíc svazků.
Exteriér knihovny
Z velkorysého interiéru
Fotografie pořídila Lenka Maixnerová z Národní knihovny ČR.
Dobrovolník je člověk, který ve svém volném čase pomáhá druhým bez nároku na honorář. Lidé pomáhají ve zdravotnictví či v sociální oblasti, ale výjimečné není ani pomáhání v oblasti kulturní. Knihovny jsou komunitní, vzdělávací a informační centra. Prostory knihoven jsou proto ideální pro sdružování lidí, předávání si zkušeností a čerpání informací.
Dobrovolnictví v knihovnách tvoří komunitu, která knihovny svou činností obohacuje. Krásné příklady můžete vidět v Severočeské vědecké knihovně v Ústí nad Labem, v Městské knihovně v Praze a v Krajské knihovně Karlovy Vary. Koordinátoři dobrovolníků v těchto knihovnách jsou členy Skupiny pro dobrovolnictví, součásti Sekce veřejných knihoven SKIP. Cílem této skupiny je zvyšovat informovanost o dobrovolnictví, prosazovat jeho uplatnění v knihovnách a pomáhat knihovnám mít dobrovolníky.
Městská knihovna v Praze
Prvním oficiálním koordinátorem dobrovolníků v knihovně je Ondřej Hudeček, který tuto roli ve své domovské Městské knihovně v Praze zastává od roku 2020. Ovšem dobrovolnictví v knihovně realizují již od roku 2012. Dobrovolníci od samého počátku vykonávají činnosti, které nejsou specificky „knihovnické“ (práce s knihovním fondem), nýbrž pomáhají zejména při akcích, které knihovna pořádá pro čtenáře a veřejnost. Posilují tým knihovníků pojízdných knihoven na letních akcích, kterých se Městská knihovna v Praze účastní (knižní festivaly, festivaly pro děti či novocirkusová Letní Letná) nebo které sama přímo pořádá (např. autorská čtení pod širým nebem nebo Festival otevřených dílen). Uplatnění nachází od počátku také celoročně v pobočkách, kde mohou zužitkovat i vlastní specifické znalosti a dovednosti. Vedou kluby deskových a jiných her, doučují cizí jazyky či připravují výtvarné a další workshopy.
Dobrovolnice Katka (vlevo) pomáhá na Festivalu otevřených dílen, červen 2021 (foto: dobrovolnice Eva)
Dobrovolnice Karolína (uprostřed) a Jelena (zády) pomáhají na komunitní akci pořádané pobočkou Prosek, srpen 2021 (foto: Eva Neudörflová, Městská knihovna v Praze)
Jak říká Ondřej Hudeček:
Dobrovolníci v Městské knihovně v Praze mohou tedy plně využít vlastní kreativitu a nápady, pokud chtějí. Činnosti patří k fyzicky i psychicky nenáročným, a tak se dobrovolníky stávají mladí lidé od patnácti let věku. Historicky u nás ale působily jako dobrovolníci i mladší děti coby vedoucí Magic klubů a také v současnosti nám mladší děti pomáhají, například když dobrovolnickou činnost na jedné pobočce vykonává celá rodina. Horní věková hranice není samozřejmě omezena, a tak například 90letý dobrovolník vedl ještě loni šachový kroužek pro děti. Uplatnění jako dobrovolnice v Městské knihovně v Praze našla i dívka s Aspergerovým syndromem nebo uprchlice z Ukrajiny.
Zkušenosti z jednoho vstupního pohovoru Eva Lochnerová popisuje takto:
Zájemce se rozhovořil o lásce k historii a také vyjádřil znepokojení nad zjištěním, jak málo lidí se zajímá o tu naši. Mrzelo ho, že kolem sebe nemá komunitu lidí, které by tento směr zajímal, a on by si tak mohl nadále rozšiřovat své znalosti. Při té příležitosti samozřejmě také nezapomněl zmínit vše, co je podle něj v Ústí špatně. Já už ale navzdory tomu negativnímu náhledu věděla, že právě tohle je prostor pro to vytvořit něco nového. Vznikl tak historický debatní klub vedený dobrovolníkem a doplněný knihovníkem. Každá strana našla své. Dobrovolník si pomalu nachází svou vysněnou komunitu, a protože vše si svým způsobem řídí a vede, přistupuje k úkolu zodpovědně. Knihovník poskytne prostor, pomůže a postará se o propagaci určenou veřejnosti, připraví žádanou literaturu, uvaří kávu nebo čaj a celkově zařídí vše potřebné. Oba se doplní a vzájemně podpoří, protože dělají to, co mají skutečně rádi.
Stejně vznikla v Ústí nad Labem komunita kolem kreativních dílen, která se nazývá Hvězdy, herní klub pro děti a mnoho dalšího.
Krajská knihovna Karlovy Vary
Když se přesuneme do Karlových Varů, kde s dobrovolníky spolupracují od roku 2017, zjistíme, že i tam to probíhá velmi podobně. Vznikla komunita kolem hry na kytaru, kterou vede dobrovolnice Renata, dále Pletení a háčkování pro dobrou věc a Kurz malování pro děti. V Krajské knihovně Karlovy Vary koordinuje dobrovolnictví Eva Vodičková. Během pandemie covidu-19 se v Karlovarském kraji řada středních škol zapojila do projektu Cena vévody z Edinburghu, která motivuje mladé lidi ke společenské odpovědnosti. Dobrovolníci z řad studentů v roce 2022 začali docházet a pomáhat v Karlových Varech v knihovně. Na jaře 2022 proběhla akce ve spolupráci s Prvním českým gymnáziem v Karlových Varech. Nesla název Retro GameZ a uskutečnila se díky šestnácti dobrovolníkům, kteří na jednotlivých stanovištích v Drahovicích ukazovali, jak se hrají retro hry. Byl to pilotní ročník, ze kterého chtějí udělat tradici.
Komunitní akce Retro GameZ (zdroj: archiv Krajské knihovny Karlovy Vary)
Projekt Pletení a háčkování pro dobrou věc (zdroj: archiv Krajské knihovny Karlovy Vary)
Závěrem
Knihovny jsou krásná místa, které dávají lidem možnost se realizovat a pomoci tak společnosti. Se vznikem a rozvojem komunit nám velmi pomáhají právě dobrovolníci.
Je úžasné pracovat s lidmi, kteří chtějí dělat, co je baví, a předávat své znalosti a dovednosti druhým. Právě to je možné díky dobrovolnictví. Neváhejte a mějte dobrovolníky i ve své knihovně!
V březnu 2022 navázal Knihovnický institut Národní knihovny ČR spolupráci s Czech Association. Lenka Kanellia, předsedkyně této neziskové organizace, vytvořila zázemí pro české krajanské knihovny působící po celém světě.
Mezinárodní konference
Prvním krokem k propojení krajanských knihoven byla dne 27. března 2022 1. Mezinárodní konference krajanských knihoven. Čtyřicet účastníků z celého světa bylo jasným signálem, že umožnit krajanským knihovnám setkání je trefa do černého. K této akci se můžete nyní vrátit prostřednictvím videozáznamu (je rozdělen na dvě části):
Protože knihovny měly velký zájem o další kontakt, sdílení zkušeností, možnost vzdělávání v oboru atd., dohodli jsem se na další společné spolupráci.
Webinář zaměřený na knihovní fond
Dne 23. května proběhl první z připravované série vzdělávacích webinářů nazvaný Knihovní fond a jeho uspořádání. Bylo to takové první vzájemné „oťukávání“. S ohledem na to, že řada krajanských knihoven se svou činností teprve začíná, bylo zvoleno právě téma správa a evidence knihovního fondu; představili jsme základní knihovnické techniky a způsob jejich provádění bez jakékoli automatizace. Pozornost byla věnována i celostátním projektům na podporu dětského čtenářství v ČR a tipům na e-knihy. S radostí můžeme konstatovat, že se webinář podařil.
Webinář ve znamení e-learningu a SKIP
Druhý webinář se konal 11. října a už byl zaměřen na témata, která si knihovny samy vyžádaly. Naše pozvání přijal Mgr. Jan Lidmila z Moravské zemské knihovny. Náplní jeho příspěvku byly možnosti oborového e-learningového vzdělávání. Představil portál Kurzy.knihovna.cz a konkrétní kurzy, které by mohly krajanské knihovny využít. Nabídl stabilní prostředí bezplatných e-kurzů jak tutorovaných, zpřístupňovaných pro zájemce v určitém čase, tak těch volně otevřených, které je možné absolvovat kdykoliv. Přiblížil jejich strukturu i obsah, aby si zájemci dokázali představit jak kurzy probíhají, co od nich mohou očekávat i jak jsou časově náročné. Nabídl i otevření některého z tutorovaných kurzů speciálně pro krajanské knihovny. Některé kolegyně už si cestu k e-learningovému vzdělávání, které Moravská zemská knihovna nabízí, našly. Kvitovaly tuto možnost oborového vzdělávání a chválily jak organizaci, tak náplň kurzů. Přednášející také připomněl možnosti online vzdělávání, které nabízí Národní knihovna ČR a Národní lékařská knihovna, které jsou dostupné serveru Univerzity Karlovy, a Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost. Dalším možným studijním materiálem jsou oborové časopisy (Čtenář, Duha, Impulsy a další).
Jan Lidmila přibližuje možnosti oborového vzdělávání
Téměř všechny aktivity SKIP jsou závislé na dobrovolnické práci. Bez nadšených kolegů a kolegyň by se jednotlivé projekty nemohly uskutečnit. Proto SKIP nezapomíná na poděkování těm, kteří pracují nad rámec svých povinností a posouvají obor knihovnictví dopředu předáním ocenění za jejich práci. Konkrétně uděluje Cenu českých knihovníků a ocenění Městská knihovna roku, MARK (cenu pro knihovníky a knihovnice do 35 let) a Kamarádka knihovna.
Roman Giebisch dále připomněl, že SKIP v rámci své publikační činnosti vydává Bulletin SKIP a že krajanské knihovny mají možnost stažení propagačních plakátů k jednotlivým celostátním projektům, případně propagačních letáků o činnosti SKIP v anglickém a německém jazyce.
Děkujeme oběma lektorům, že si našli čas a nabídli pomocnou ruku i možnost další spolupráce s českými knihovnami působícími v různých částech světa.
Jako obrazový doprovod jsou použity snímky obrazovky pořízené v průběhu říjnového webináře.
Víte, že vám mohou hackeři napadnout počítač pouze s pomocí souborů Word, Excel nebo třeba PowerPoint? I tyto nenápadné a zdánlivě neškodné soubory mohou být na počátku zdrcujícího kybernetického útoku. Umožňují totiž vytvářet tzv. makra.
Dobrý sluha, ale špatný pán
Makra jsou pokročilá pravidla, pomocí kterých si můžeme zjednodušit nebo zautomatizovat rutinní práci. Díky nim ji zvládneme na jedno kliknutí. Samo o sobě na nich tedy není nic špatného. Ale platí to jen do chvíle, než je hackeři zneužijí pro své účely a připraví pomocí nich sadu pravidel, která má za úkol škodit. Škodlivé makro dokáže například smazat soubory na pevném disku v počítači, stahovat z internetu škodlivé programy a nepozorovaně je spouštět v našem zařízení nebo vytvořit novou e-mailovou zprávu, využít kontakty z našeho adresáře a rozeslat soubor s nebezpečnými makry dále. I k nám se takové škodlivé makro nejčastěji zatoulá jako příloha v e-mailu.
Dnes je to lepší, ale vyhráno nemáme
Společnost Microsoft, která makra v devadesátých letech vyvinula a neustále je vylepšuje, se snaží s jejich zneužíváním bojovat. Upravili proto nastavení tak, abychom byli jako koncoví uživatelé digitálních zařízení lépe chráněni. Před pár lety se nás nikdo na nic neptal, makro se samo spustilo a malér mohl být na světě. Dnes je musíme ručně povolit, jinak jsou neaktivní. Vznikly také nové přípony souborů, které nám napovídají, zda soubor obsahuje či neobsahuje uložené makro. Například soubor.docx uložené makro neobsahuje, ale soubor.docm ho obsahuje. Ten rozdíl je jasně viditelný a logický: „m“ jako „makro“.
Lidé jako nejslabší článek zabezpečení
Jenže, jak zní vousatá pravda, nejslabším článkem kybernetické bezpečnosti bývá nepoučený, líný nedůsledný nebo nepozorný koncový uživatel, tzn. člověk. Hackeři – stejně jako my – vědí, že chybovat je lidské. A lidé zkrátka chyby dělají. Hackeři s tím počítají a zaměřují se na jejich obelhání a manipulaci, kterou je nutí makro povolit. Manipulativní zpráva může vypadat třeba takto:
Vzhledem k nepříznivé situaci na trhu s energiemi jsme nuceni upravit ceník pro naše spotřebitele. Interaktivní ceník posíláme v příloze e-mailu. Otevřete soubor cenik.xlsm a klikněte na tlačítko *Povolit všechna makra*. Výše záloh a doplatky se automaticky přepočítají podle čísla smlouvy.
Jak se tedy škodlivým makrům bránit? Z pohledu koncového uživatele je rada jednoznačná. Nikdy nespouštět makra, jejichž původ dobře neznáme a neočekáváme je.
Přísloví napoví v českých knihovnách
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) zná výše zmíněnou vousatou pravdu a je si vědom potřeby osvěty v oblasti kybernetické bezpečnosti v naší společnosti. Je to právě osvěta, která dokáže posílit onen nejslabší článek v podobě člověka. Proto NÚKIB připravil pro české knihovny v rámci říjnového celostátního Festivalu bezpečného internetu vzdělávací kampaň s názvem Přísloví napoví. Knihovny se své role zhostily s elánem a staly se klíčovým komunikačním kanálem směrem k nejširší veřejnosti. O distribuci kampaně v rámci nejhustší sítě těchto institucí na světě, kterou se Česká republiky pyšní, se postarala přímo Národní knihovna ČR. Díky tomu se mohli návštěvníci knihoven, jež se ke kampani přidaly, setkat s plakáty s upravenými tradičními českými příslovími, např.:
Kam čert nemůže, tam nastrčí makro.
S dvoufaktorem nejdál dojdeš.
Aktualizace půl zdraví.
Odkaz předchází pád.
Mail, který štěká, nekouše.
Plakáty obsahovaly také krátké vysvětlení a praktickou radu, jak zvýšit své osobní bezpečí v kyberprostoru. Grafická podoba plakátů odkazovala na české kulturní tradice a zvyky.
Jak ukazuje níže uvedená mapa, ke kampani se aktivně přihlásilo přes padesát knihoven. Mezi nimi byly základní knihovny z nejmenších obcí i krajské knihovny z celé České republiky – od Chebu po Ostravu, od Semil po Božice. Plakátky vylepovaly po dle svých možností na regálech nebo třeba v prostoru počítačů pro návštěvníky knihoven.
Mapa knihoven zapojených do vzdělávací kampaně Přísloví napoví
Městská knihovna Duchcov
Knihovna Karla Dvořáčka (Vyškov)
Městská knihovna Jihlava
Knihovna Bakov
Knihovny dostaly k dispozici i grafiky určené k využití na sociálních sítích Facebook a Instagram, což aktivně využívaly. Zájemci mohou příspěvky k vzdělávací kampani dohledat pod hashtagem #prislovinapovi na Facebooku i Instagramu.
Pokud vás vzdělávací kampaň Přísloví napoví zaujala až při čtení tohoto článku a z jakéhokoliv důvodu se vám nepodařilo do Festivalu bezpečného internetu zapojit v průběhu října, nezoufejte. Všechny podklady jsou i nadále k dispozici. Pokud máte o plakáty a grafiky pro sociální sítě zájem, můžete si je stáhnout a podpořit osvětu kybernetické bezpečnosti také ve své knihovně.
Slovo závěrem
Děkujeme také touto cestou všem knihovnám, které se do kampaně Přísloví napoví zapojily, věnovaly jí čas, péči a energii. Věříme, že v informační společnosti mají a nadále budou mít své důležité místo. Nejen v osvětě jako takové, ale i při osvětě v oblasti kybernetické bezpečnosti, která je našim společným cílem, se mohou stát jedním z pilířů. Platí totiž, že čím vzdělanější naše společnost bude, tím bude zároveň bezpečnější.
Ještě jednou děkujeme a těšíme se na další spolupráci na Festivalu bezpečného internetu 2023!
Redakční poznámka: Doporučujeme i další dokumenty z produkce NÚKIB, především:
Kdo by neznal a nemiloval pohádky – ty kouzelné příběhy, které nás mnohdy provázejí po celý život? Setkáváme se s nimi už jako nejmenší děti, kdy jsou nám po dychtivém očekávání vyprávěny nebo předčítány před spaním na dobrou noc, a znovu se s nimi setkáváme v dospělosti, kdy je sami nejrůznějšími způsoby předáváme jako vzácné bohatství dalším generacím. Nutno říct, že pohádky za dobu svého dlouhého působení v literárním světě rozhodně neztratily nic ze své oblíbenosti – stále patří k nejvyhledávanějším příběhům čtenářů snad všech věkových skupin po celém světě, a to ať už ty tzv. klasické nebo moderní autorské. A protože jsou pohádky tak velké a vděčné téma, učinili jsme z nich obsah již jedenáctého ročníku našeho podzimního odborného semináře Současná literatura pro děti a její vliv na rozvoj čtenářství, který je určen všem knihovníkům, pedagogům i studentům knihovnických a pedagogických oborů a jehož konání v roce 2022 připadlo na 10. listopadu.
Coby přednášející byly opět osloveny osoby nejpovolanější. Jako první se slova ujala Mgr. Martina Salhiová, Ph.D., která se zabývá komparatistikou a dětskou literaturou a v současné době působí ve školství v Jindřichově Hradci. Prostřednictvím svého příspěvku nazvaného Literární krajina v současné české autorské pohádce posluchače nejprve teoreticky seznámila s definicí samotného pojmu pohádka i s jeho rozčleněním do tří základních skupin – na pohádky folklorní (lidové), literární (klasické či tradiční) a autorské. Druhou část své prezentace pak věnovala literárnímu prostoru, protože krajina hraje v díle nezanedbatelnou roli. Důležitost literární krajiny pak demonstrovala zejména na dílech českého překladatele, básníka a autora pohádek Pavla Šruta, který se stal proslulým a mezi čtenáři napříč generacemi oblíbeným zejména díky své humorné lichožroutské trilogii.
Martina Salhiová
Nabídku podílet se na realizaci našeho semináře přijala také překladatelka, tlumočnice a autorka řady úspěšných dětských knih Mgr. Daniela Krolupperová, která do Přerova přijela se svým příspěvkem Pohádka je svět, kde pravda a láska vítězí nad lží a nenávistí. Spontánní vyprávění o tom, jak se v hlavě rodí nápady, kde se nejlépe hledá inspirace a jak probíhá tvůrčí proces psaní pohádkových příběhů, prokládala autorka humornými historkami ze svého osobního života a dala nahlédnout také do zákulisí spisovatelského řemesla. Nechybělo ani představení autorčiných novinkových titulů, které se v době konání semináře čerstvě dostávaly na pulty knihkupectví a čekaly na své dětské čtenáře.
Daniela Krolupperová
Na závěr semináře vystoupila Mgr. Andrea Balharová, Ph.D., aktuálně působící coby vyučující literatury pro děti a mládež na Katedře českého jazyka a literatury s didaktikou Pedagogické fakulty Ostravské univerzity. Její příspěvek Vodník v české autorské pohádce nám poskytl odpověď nejen na otázku, zda mají v dnešních pohádkových příbězích vůbec šanci obstát postavy z původního folkloru, jako jsou třeba bludičky, jezinky nebo vodník. Odpověd je jednoduchá – ano, mají! Andrea Balharová posluchačům připomněla podoby vodníka, který se v literatuře objevoval už v období meziválečném a v letech poválečných, a představila tuto populární pohádkovou postavu rovněž tak, jak ji mají možnost poznávat současní dětští čtenáři – především díky dílům Ivony Březinové, Miloše Kratochvíla nebo Jiřího Kahouna.
Andrea Balharová
Po všech odprezentovaných příspěvcích dospěl i náš seminář podobně jako každá pohádka ke šťastnému konci. Knihovníci se již po jedenácté rozjeli zpátky do různých koutů Moravy (a ojediněle i Čech) a my doufáme, že se k nám příští rok zase s nadšením sobě vlastním vrátí. Čeká nás totiž další fenomén, tentokrát však výrazně mladšího data, na který bychom se chtěli podívat zblízka – literatura young adult.
Účastníci semináře
Fotografie pocházejí z archivu Městské knihovny v Přerově.
Cílem konference bylo představit výsledky aktuálních vědeckých výzkumů a projektů a propojit je s pedagogickou a poradenskou praxí. Zároveň díky ní dochází k propojení a mezioborové spolupráci psychologů, speciálních pedagogů, učitelů, knihovníků a dalších oborů souvisejících se vzděláním a gramotností.
Konference se vedle pracovníků z Univerzity Karlovy aktivně účastnili také kolegové z Univerzity Komenského v Bratislavě, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Palackého v Olomouci, Vysoké školy tělesné výchovy a sportu Palestra, Ústavu výskumu sociálnej komunikácie ze Slovenské akadémie vied a výzkumné agentury Nielsen Admosphere. Samotný program byl ale částečně uzpůsoben i pro učitele základních a mateřských škol, pracovníky pedagogicko-psychologických poraden i knihovníky, kteří se zabývají rozvojem čtenářství dětí a žáků.
Přes tři desítky příspěvků, workshopů a prezentovaných průzkumů představilo široké spektrum problémů souvisejících se čtením, porozuměním textům, psaním či gramotností jako takovou.
V úvodním plenárním zasedání byly prezentovány například výsledky šetření zaměřeného na zkušenosti rodičů žáků prvních tříd při výuce čtení a psaní během pandemie covidu-19. Ohlas také vyvolal referát věnovaný formativnímu hodnocení v rozvoji čtenářské gramotnosti nebo nová diagnostická baterie PorTex, sloužící pro komplexní hodnocení předpokladů pro rozvoj gramotnostních dovedností žáků. Zazněla i připomínka prof. Zdeňka Matějčka, světově uznávaného dětského psychologa, který by se v letošním roce dožil sta let. Kromě významu jeho díla pro úlohu rodiny v životě dítěte a podporu náhradních forem péče o děti lze zmínit jeho nezastupitelnou úlohu v identifikaci specifických poruch učení, které ovlivňují rozvoj gramotnostních dovedností.
Odpoledne byl program rozdělen do tří sekcí a nabídl další příspěvky zaměřené na didaktické a metodické otázky rozvoje gramotnostních dovedností a aktivity škol, rodičů a organizací k podpoře čtení a čtenářství.
První z odpoledních sekcí se zaměřovala na didaktické aspekty gramotnostních dovedností, metody a metodiky. Příspěvky byly věnovány didaktice prvopočátečního čtení a psaní. Dr. Jana Johnová z Technické univerzity v Liberci se společně s účastníky konference zamýšlela nad didaktickými otázkami přípravy budoucích učitelů 1. stupně ZŠ a MŠ v oblasti prvopočátečního čtení a psaní. Nácvikem čtení u žáků s dyslexií prostřednictvím metody čtení Sfumato (Splývavého čtení) se zabývala dr. Ivana Šimková z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Další z příspěvků se věnoval referenčnímu rámci pro znakové jazyky a zvyšování gramotnosti neslyšících (dr. Marie Komorná a dr. Marie Boccou Kestřánková z Univerzity Karlovy). Podnětné pro účastníky byly zejména možnosti rozvoje čtenářství u neslyšících. Velký zájem vyvolal příspěvek dr. Jaroslava Říčana z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, který prezentoval náměty pro práci s více texty v rámci intertextového modelu, a to na ukázkách z výuky dějepisu. Představen byl jak samotný intertextový model v kontextu pedagogicko-psychologického výzkumu, tak pracovní listy, které byly součástí intervenční baterie pro probíhající experimentální šetření u žáků 7. ročníků ve vyučovacím předmětu dějepisu. Poslední z příspěvků se zaměřil na potenciál tvořivého psaní při poznávání literárního díla (dr. Veronika Laufková a dr. Filip Komberec z Univerzity Karlovy), a to při použití didaktické narativní transformace u studentů 2. ročníku Učitelství 1. stupně ZŠ. Byly ukázány výsledky výzkumu zaměřeného na tvořivý přístup k narativu, které nabízí možnosti propojení čtenářské a pisatelské gramotnosti i rozvoj kreativity, jak je požadováno podle revidovaného Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání a Strategií vzdělávací politiky ČR do roku 2030+.
Sekce moderovaná doc. Markétou Švamberk Šauerovou se věnovala aktivitám škol, rodičů a organizací k podpoře čtenářství. Sama moderátorka představila možnosti podpory utváření pozitivního postoje dítěte předškolního věku k četbě, a to prostřednictvím projektů, které vychází z dynamického modelu vývoje čtenářství. Zapojením rodičů do přípravy dětí ke čtení se ve svém příspěvku věnovala dr. Veronika Macková z Univerzity Karlovy, která představila výsledky svého kvalitativního výzkumného šetření, jež se zaměřovalo na domácí čtení z pozice rodičů žáků. Zajímavé výsledky výzkumu vybraných českých čítanek pro žáky 3. ročníku ZŠ prezentovala dr. Segi Lukavská z Univerzity Karlovy – ta na základě kognitivně literárního přístupu představila, jaké typy postav současné čítanky nabízejí (zejména genderové vymezení), jak komplexní jsou tyto postavy co do zobrazených emocí, smyslových prožitků a myšlenkových procesů a jakým způsobem jsou jejich vnitřní stavy ztvárněny. Mgr. Hana Friedlaenderová z agentury Nielsen Admosphere představila výsledky rozsáhlého výzkumného šetření České děti jako čtenáři v roce 2021, v němž se zaměřila na zmapování čtenářského chování a volnočasových aktivit školních dětí ve věku od šesti do čtrnácti let a mládeže ve věku od patnácti do devatenácti let. Věnovala se jak vlivu rodiny, kamarádů a blízkých na rozvoj čtenářství dětí a mládeže, tak vlivu školy nebo knihoven. Bylo zjištěno mj. zvýšení online volnočasových aktivit dětí i mládeže, ale zároveň se oproti předchozím rokům zvýšila preference tištěných knih i poslech audioknih nebo používání internetu jako zdroje informací.
Odpolední sekce nazvaná Porozumění jako faktor rozvoje gramotnosti byla zahájena příspěvkem Vliv čtenářských strategií na rozvoj porozumění v předškolním věku, který přednesla dr. Eva Koželuhová z Univerzity Karlovy. Seznámila v něm s výsledky šetření zjišťujícího, jaké změny v přístupech dětí k předčítání, zájmu o knihy a v úrovni jejich porozumění nastaly poté, co učitelky MŠ začaly systematicky využívat čtenářské strategie jako podpory porozumění při předčítání. Příspěvek otevřel diskusi, v níž zaznívaly hlasy potvrzující význam rozvoje porozumění v předškolním věku a také nároky, které to klade na učitele. Následující přednášející, dr. Kamila Urban ze Slovenské akadémie vied, potvrdila podobnou zkušenost a navázala dalším příspěvkem Rola metakognície při počúvaní s porozuměním a naratívnej produkcii v predskolskom veku. Jeho prostřednictvím přítomné seznámila s výsledky longitudinální studie porovnávající výsledky dětí v oblasti porozumění. Ukázalo se, že děti vzdělávané podle nového vzdělávacího programu, který klade důraz na rozvoj porozumění a metakognice, dosahovaly výrazně lepších výsledků v oblasti porozumění slyšenému i v narativní produkci. Zájem účastníků vyvolal zejména diagnostický nástroj, který byl v rámci šetření využíván. Oblasti porozumění byl věnován také příspěvek prof. Martiny Šmejkalové z Univerzity Karlovy Principy tvorby jazykových a čtenářských úkolů k matematickým slovním úlohám – dva předměty, jeden problém. Představil principy tvorby jazykových a čtenářských úkolů k matematickým slovním úlohám. Účastníci na konkrétních příkladech viděli význam tohoto přístupu. Příspěvek byl velmi kladně přijat, a dokonce zazněl návrh, že by výsledky výzkumu bylo vhodné využít při přípravě budoucích učitelů. S dalším příspěvkem vystoupila dr. Hana Sotáková z Univerzity Karlovy. Její příspěvek Porozumění zadání slovních úloh u žáků s PAS – kazuistická studie poukázal na rizika a příčiny selhávání žáků s PAS (poruchami autistického spektra, pozn. red.) při řešení slovních úloh v matematice. Sekci uzavírala Mgr. Kateřina Skalová Pražáková, rovněž z Univerzity Karlovy. Přednesla výsledky studie mapující předpoklady pro rozvoj aritmetických dovedností u žáků mladšího školního věku. Její příspěvek Předpoklady pro rozvoj aritmetických dovedností u žáků mladšího školního věku také vyvolal pozitivní ohlas, zejména u účastníků z pedagogicko-psychologických poraden, které se s problematikou setkávají denně.
V sekci, která byla věnována podpoře rozvoje v oblasti umělecké gramotnosti, zazněly celkem čtyři příspěvky: Podpora rozvoje fonematického uvědomování pěveckými hrami (dr. Milena Kmentová, Univerzita Karlova), E-book – nástroj samostatného rozvoje hudební gramotnosti (prof. Michal Nedělka, Univerzita Karlova), Věšák na vzpomínky. Mezi teorií a praxí, mezi reálným a virtuálním, předmětným a mentálním (dr. Vendula Fremlová, doc. Michal Sedlák, Univerzita Karlova) a „Mikeš ukraden“. Umělecký ikonoklasmus jako možnost zpochybnění autority obrazu a stereotypů reprodukovaných v kultuře a vzdělávání (dr. Vendula Fremlová, doc. Marie Fulková, Univerzita Karlova). Sekce proběhla v komorním obsazení s krátkou diskusí po každém vystoupení. Z podnětu doc. Marie Fulkové proběhla diskuse o propojení hudební a výtvarné výchovy. Předmětem diskuse se staly i možnosti a vlivy spojené se sociálními sítěmi. Pozornost byla věnována i předsudkům ve společnosti a ve školním prostředí.
Odpolední sekce Náměty pro práci poradenských pracovníků v oblasti diagnostiky ve školách a školských poradenských zařízeních nabídla celkem šest odborných příspěvků. První prezentovala dr. Martina Zubáková z Univerzity Komenského v Bratislavě a představila v něm nový diagnostický nástroj Test tichého čtení slov, který může sloužit ke screeningu obtíží ve čtení na školách. Dr. Martina Lietavcová z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích představila výsledky svého longitudinálního výzkumu, kde se potvrdil prediktivní vliv morfologického povědomí u dětí v předškolním věku na kvalitu porozumění čtenému. Nové technologické přístupy v diagnostice jsme mohli poznat díky dr. Renatě Mlčákové a dr. Jaromíru Maštalířovi z Univerzity Palackého v Olomouci. Jejich nástroj ETRECOM je určen k rozpoznání znalosti/vybavitelnosti písmen a čísel u začínajících školáků. Tato technologie využívá tzv. eye trackingu. Zmínka o nové testové baterii PorTex nechyběla ani v této sekci. Dr. Pavla Presslerová svůj příspěvek věnovala představení screeningového nástroje Dotazník sebehodnocení čtení. Zaměřila se na jeho potenciál využití při komplexní diagnostice čtení a následné specifikaci vhodného intervenčního postupu. Sekci zakončily dr. Olga Kučerová a doc. Anna Kucharská. Ve své pilotní studii se pokusily odpovědět na otázku, jak píší žáci se specifickými poruchami učení. Výzkum na toto téma je součástí širší studie, jejíž cílem je návrh diagnostického nástroje pro posouzení obsahové kvality písemných projevů školáků.
Poslední ze sekcí byla nazvána Podpora a rozvoj gramotnostních dovedností ve školách a školských poradenských zařízeních. Na programu byly čtyři příspěvky. Všechny představovaly výsledky výzkumných šetření, která probíhala v období covidových restrikcí, což ovlivnilo především velikost výzkumných souborů a někdy i realizaci samotných šetření. První příspěvek Podpora učebních strategií a dovedností prostřednictvím programu ROPRATEM (dr. Zuzana Štefánková, dr. Zuzana Bílková, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích) rozpoutal diskusi o speciální pedagogice v České a Slovenské republice, o přístupu speciálních pedagogů i rodičů k žákům s deficity. Autorky doporučily program ROPRATEM k šíření mezi kolegy, kteří by nápravný program pro své klienty uvítali. Gamifikace jako nástroj podpory rozvoje čtenářských dovedností (doc. Gabriela Seidlová Málková, Univerzita Karlova, doc. Lenka Krejčová, DYS-centrum Praha z.ú.) byl druhým příspěvkem, který prezentovala doc. Seidlová Málková. Představila význam hry v edukačním prostředí a herní aplikaci Karaton, která byla převedena do češtiny. Třetím příspěvkem bylo Navýšení časové dotace jako podpůrné opatření pro žáky se specifickými poruchami učení (dr. Anna Frombergerová, Univerzita Karlova). Autorka představila výsledky své disertační práce. Ve společné diskusi se rozebírala celková povaha českého školství, zaměření na výkon a rychlost. Poslední příspěvek nesl název Nadané děti v roli časných čtenářů a připravila si jej dr. Monika Kadrnožková z Univerzity Karlovy. Autorka představila problematiku časného čtenářství a kazuistiku nadaného chlapce. Diskutovalo se mimo jiné o vztahu nadání a Aspergerovu syndromu.
Dne 4. října 2022 byla v Zrcadlové kapli Klementina za přítomnosti ministra kultury Mgr. Martina Baxy slavnostně předána ocenění, mj. ceny Knihovna roku a Městská knihovna roku.
Zvláštní ocenění a diplom obdržela Městská knihovna Litomyšl za projekt TA BOŽENA, jehož cílem bylo připomenout si 160. výročí úmrtí Boženy Němcové, vytvořit literární putování po stopách spisovatelky v regionu a propojit její odkaz se současnou českou literaturou.
Městskou knihovnou roku 2022 se stala frýdecko-místecká knihovna
Podrobnosti o soutěži Městská knihovna roku 2022 najdete na webu SKIP.
Závěrečné poznámky
Před vyhlášením ocenění byly na facebooku SKIP a SKIP 10 průběžně zveřejňovány informace o soutěžích, zapojených knihovnách a o cestě komisí, a to s hashtagy #knihovnaroku2022 a #mestskaknihovnaroku.
V rámci slavnostního ceremoniálu bylo předáno i ocenění MARK 2022 (o něm informujeme v samostatném článku v tomto čísle), Cena českých knihovníků (tu získala Mgr. Barbora Čižinská za obdivuhodné nasazení, s nímž se věnuje realizaci projektu S knížkou do života) a Medaile Z. V. Tobolky (ta byla udělena PhDr. Zuzaně Kopencové z Městské knihovny v Praze za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví).
Autorkou fotografií je Linda Jansová z Národní knihovny ČR. Další snímky najdete ve fotogaleriích, konkrétně fotografie Evy Hodíkové, Markéty Tiché a Lindy Jansové z Národní knihovny ČR.
Dne 4. října 2022 bylo v Zrcadlové kapli vedle ocenění Knihovna roku a Městská knihovna roku (viz samostatný článek v tomto čísle) udělena také cena MARK 2022. Ta je určena mladým pracovníkům knihoven, popř. studentům oboru ve věku do 35 let a klade si za cíl podpořit a ocenit jejich mimořádné tvůrčí akvivity a konkrétní přínos oboru v daném kalendářním roce.
Cena jí byla udělena za aktivní propagaci nových trendů a modernizaci oboru s podporou STEM vzdělávání, za trvalé úsilí udělat z knihovnictví obor atraktivní pro mladé a za reprezentaci českých knihoven a knihovníků na kongresu IFLA 2022, který proběhl v irském Dublinu (viz samostatný článek v č. 2/2022).
V nominačním textu byla rovněž vyzdvižena schopnost Michaely Mrázové propojovat knihovnickou práci s činností SKIP nebo skutečnost, že se aktivně věnuje mediálnímu vzdělávání pro různé věkové skupiny, propaguje trendy v knihovnictví a poskytuje knihovníkům a pedagogům metodickou podporu při využívání výukových robotů a 3D tiskáren. Podílí se i na přípravách novostavby Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě.
Ve spolupráci s Mgr. Ninou Wančovou, Ph.D., z Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a dalšími kolegy v době nominace také připravovala vznik nové sekce SKIP pro mladé knihovníky; ta již byla – pod názvem Mladý SKIP – ustavena. Více se o ní dočtete v rozhovoru s Michaelou Mrázovou v tomto čísle.
Nominaci zaslali doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D., PhDr. Libuše Foberová, Ph.D., a Mgr. Kamila Šeligová.
Michaela Mrázová v Zrcadlové kapli Klementina při přebírání ocenění (foto: Eva Hodíková, Národní knihovna ČR)
Dne 27. prosince 2022 ve věku 63 let zemřel PhDr. Jan Sobotka, dlouholetý pracovník Národní knihovny ČR, ale také hudební publicista a hudebník.
Jan Sobotka se narodil se 11. dubna 1959 v Praze. Vystudoval Střední průmyslovou školu grafickou a od 1. října 1979 začal pracovat v Národní knihovně ČR (tehdy Státní knihovně ČSR) v Sektoru služeb a speciálních oddělení, konkrétně v oddělení skladišť a revize knihovních fondů. V roce 1987 ukončil studium na Katedře knihovnictví a vědeckých informací na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Zde také v roce 1989 získal titul PhDr. Po dokončení studia působil na pozici vedoucího revizního oddělení. V období 1993 až 1995 krátce přerušil práci v Národní knihovně a působil jako redaktor v časopisu Rock & Pop. V roce 1996 se vrátil do Národní knihovny, konkrétně do oddělení rukopisů a starých tisků, kde se věnoval zpracování sbírky historických map. Stal se velmi erudovaným znalcem tištěných a rukopisných map a dějin kartografie, vzácných militarií a dějin fortifikací. Publikoval v tomto oboru studie v řadě odborných periodik a vytvářel pozoruhodné výstavy. V roce 2015 byl jmenován vedoucím oddělení Centrální depozitní knihovny a soustředil se na retrospektivní doplňování knihovních fondů. V roce 2020 Národní knihovna ČR vydala sborník k jeho 60. narozeninám.
Jan Sobotka v Galerii Klementinum na vernisáži výstavy Lobkowiczká mapová sbírka, která proběhla 26. dubna 2018
Jan Sobotka byl vedle své knihovnické kariéry také významným hudebním publicistou. Do hudebních časopisů psal od roku 1990, byl redaktorem časopisu Rock & Pop, dále publikoval v časopisu Harmonie a magazínu UNI. Byl významným bluesovým a folkovým badatelem, dylanologem, jeho bibliografie zahrnuje více než 200 odborných příspěvků a recenzí. Kromě toho působil také jako aktivní hudebník. Se svou skupinou Broken Harp hrál především venkovská blues, balady a spirituály. Vystupoval na celé řadě festivalů, například v Radosticích, na festivalech Valašský Špalíček, Otevřeno, Ondřejov, na šumperském Blues Alive (jak naznačuje vzpomínkový facebookový příspěvek, bez Jana Sobotky by tento festival možná ani nevznikl) a na dylanologických setkáních Zimmerman Frei.
Hudební a kartografické zájmy dovedl rovněž propojit, jak dokládá jeho příspěvek Got a Map to the Highway, Baby...: Blues a kartografie ve sborníku Od folkloru k world music: Hudba a prostor z roku 2020.
V říjnu 2022 byla v rámci SKIP ustavena nová sekce nazvaná Mladý SKIP. Jako její předsedkyně se Vás tedy nemohu nezeptat, jak a proč vlastně vznikla. Můžete našim čtenářům tyto okolnosti nyní blíže nastínit?
Prvotním impulsem pro ustanovení naší sekce bylo setkání na Online kávě s předsedou SKIP dr. Romanem Giebischem v květnu 2022 před valnou hromadou SKIP. Hovořilo se o oborových vysokých školách, dr. Nina Wančová zastupovala Ústav informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, já jsem alternovala za doc. Richarda Papíka a představovala knihovnická studia v Opavě. Během setkání se otevřelo mnoho důležitých témat – od toho, že nejsou mezi pracovníky v knihovnách mladí lidé, po to, jak optimalizovat studentské stáže a praxe ke spokojenosti všech zúčastněných stran.
Začaly jsme se pak s Ninou scházet a utvářet myšlenky okolo vytvoření nové sekce. Postupně se vytvořila skupina ustavujících členů, formovaly se naše cíle, vytyčily se úkoly.
Na setkání výkonného výboru SKIP v říjnu v Kutné Hoře jsme myšlenku vzniku sekce Mladý SKIP představili a byli jsme výborem podpořeni.
Co si sekce klade za cíle? Chystá se například navrhnout nějaké inovace při výběru a udělování ceny MARK?
Chceme sdružovat všechny pracovníky a pracovnice v českých knihovnách a informačních institucích, kteří se chtějí aktivně podílet na jejich formování a fungování. Naším cílem je se společně zamýšlet nad praxí v knihovnách s ohledem na aktuální trendy, zkoušet nové postupy a tím zlepšovat knihovny jak pro jejich pracovníky a pracovnice, tak pro uživatele a uživatelky. Důležité je pro nás budování komunity, přátelských vztahů a otevřené atmosféry.
Rádi bychom také inovovali kritéria nominací na ocenění MARK. Myslíme si, že i lokální aktivity mladých pracovníků v knihovnách si zaslouží republikovou pozornost. Navíc nominace a případné ocenění by mělo mít hlavně motivační charakter – zviditelnit práci mladých pracovníků napříč republikou a podporovat je v dalším růstu.
Na které činnosti se chystá Mladý SKIP zaměřit v roce 2023?
Na rok 2023 bude naším hlavním cílem reflexe studentských praxí a stáží v knihovnách. Chceme otevřít dialog mezi studenty, garanty praxí na školách i vedoucími praxí v institucích. Jde nám o zpětnou vazbu, ze které následně vytvoříme doporučení a pokusíme se optimalizovat stáže, aby probíhaly ke spokojenosti studentů i institucí.
Chystáte se využívat i inspiraci ze zahraničí? A pokud ano, rýsuje se již něco konkrétního?
Jedním z inspiračních zdrojů ze zahraničí je určitě New Professionals Special Interest Group (NPISG). To je jeden z odborných orgánů IFLA, který se zaměřuje na nové profesionály. Věnuje se hlavně vzdělávání, profesnímu rozvoji a budování komunity. A inspirací z IFLA je určitě i jejich práce s nastupujícími lídry. Zájmová skupina nových profesionálů dává hlas mladým lidem, vybízí je k vzájemné inspiraci i spolupráci.
Nic konkrétního se v tuto chvíli nerýsuje, ale bez sledování zahraničních trendů a spolupráce, např. právě s NPISG, se časem určitě neobejdeme.
Vznik nového odborného orgánu SKIP je málokdy záležitostí jednotlivce. Předpokládám, že tomu tak bude rovněž u sekce Mladý SKIP. Mohla byste stručně představit zakladatelský tým sekce?
Je to tak, rozhodně nejde o nějakou mou soukromou a individuální aktivitu. Společně se mnou v tom „jedou“ dr. Nina Wančová a Mgr. Pavlína Kolínová (obě z Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy), dále Bc. Karel Matějka (z Česká televize) a Mgr. Roman Novotný (z Katedry informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity). K tomu se postupně nabaluje skupina podporovatelů, spolupracovníků a členů.
Aktuálně také pracujeme na rozložení kompetencí, činností a úkolů tak, abychom se z toho nezbláznili...
Kde je možné se o sekci dozvědět další podrobnosti, např. jak se do ní přihlásit?
O naší sekci je možné se dozvědět na našem webu a také na našich online setkáních. Myslíme si, že každý nový člen nebo členka může do Mladého SKIPu přinést kousek své osobnosti a uplatnit v něm své dovednosti a zkušenosti. Společně vytvoříme podmínky, jak je uplatnit, aby nás spolupráce těšila.
Kontakt i přihlašovací formulář je taktéž na našem webu nebo dostupný přes web SKIP.
Jak byste přilákala mladé pracovníky do knihoven? Máte nějaký tajný tip?
Žádný tajný tip nemám a určitě to nepůjde lusknutím prstu. Je to o naslouchání potřebám, nastavování adekvátních pracovních podmínek, budování podpůrné komunity. A věřím, že i naše aktivity přispějí k tomu, že se procentuální zastoupení pracovníků do 30 a 40 let bude zvyšovat.
Nyní obraťme list. Zároveň působíte na Slezské univerzitě v Opravě, konkrétně v Oddělení knihovnictví Ústavu bohemistiky a knihovnictví na Filozoficko-přírodovědecké fakultě. Co konkrétně máte na univerzitě na starosti? Např. které předměty vyučujete?
Pro prváky vedu Kurz práce s informacemi, což je takový úvod do studia ve smyslu práce s literaturou, elektronickými informačními zdroji, zdroji obecně a nechybí různé vychytávky pro úspěšné studium. K tomu řešíme aktuality z našeho oboru s přesahy do praxe. S druháky se věnuji organizaci a řízení projektů, kde na to jdeme teoreticky i prakticky. V prvním semestru studenti pracují na fiktivním projektu, na kterém si zkoušejí aplikovat teoretické poznatky, v letním by mělo dojít na skutečnou realizaci studentských projektů.
Pomáhám s organizací Hyde Parku informačních profesionálů, což je předmět, u jehož vzniku jsem byla ještě jako studentka a mám radost, že pokračuje dál a máme tak možnost studentům představovat inspirativní osobnosti našeho oboru.
K tomu se starám o oborový web, facebookový profil oboru i ústavu, také vytvářím informační servis pro studenty, obstarávám nějaké organizační záležitosti…
Které výukové metody se Vám nejvíce osvědčují? Liší se např. podle předmětů, nebo jsou metody, které mají úspěch napříč předměty?
Velký důraz kladu na přesah učiva do praxe. Ráda se studenty diskutuji, občas hodně odbíhám, protože jim chci k učivu dát oborový kontext a předat jim všechno, co vím nebo znám z praxe a práce v knihovně. Chci také studentům nechat určitou volnost při řešení úkolů a přípravy projektů. Myslím, že důležitými kompetencemi, které by si studenti (nejen) ze studia měli odnést, jsou flexibilita, kreativita a divergentní myšlení, ale také umění prezentovat, improvizovat, diskutovat. Věřím, že můj způsob výuky je pro studenty zajímavý a přínosný. To ale musí zhodnotit oni.
Můžete zmínit některá témata bakalářských prací, na kterých pod Vaším vedením pracují (nebo pracovali) studenti?
Mnou vedené bakalářské práce mají silný přesah do praxe, aktuálně vedu například práci na témata knihovních oddělení pro mládež a fondu zaměřeného na mangu nebo podpory výuky angličtiny pomocí čtení a následné reflexe prostřednictvím pracovních listů. V minulosti to byla třeba témata vliv pandemie na chod knihoven či knihkupectví nebo akce na podporu čtenářství.
Kdo patří mezi Vaše oblíbené autory odborné literatury z oblasti knihovní a informační vědy a proč?
Žádné konkrétní autory asi nemám. Inspiraci a informace čerpám z různých zdrojů – knih, článků, podcastů, videí, webinářů a samozřejmě od kolegů. Vlastnímu vzdělávání věnuji hodně času, protože si myslím, že pokud chci vzdělávat ostatní, musím vzdělávat hlavně sama sebe.
Ve dnech 13. až 17. června 2022 v Uherském Hradišti probíhal minifestival Hradišťské sluníčko 2022 a po celý tento týden patřila dopoledne v dětském knižním království všem prvňáčkům. Královny Hana, Lívia, Miroslava, Lenka a král Radovan společně s princeznami Aničkou a Šárkou přivítali prvňáčky z uherskohradišťských základních škol mezi rytíře řádu krásného slova.
Písmenková královna vítá prvňáčky
Ředitel Knihovny Bedřicha Beneše Buchlovana Radovan Jančář přivítal mezi čtenáře pět tříd prvňáčků; na fotografii 1. B ZŠ UNESCO Uherské Hradiště
Král Radovan vítá prvňáčky a princezna Šárka čte slavnostní slib
Malí čtenáři slíbili, že budou knížky ochraňovat jako nejvzácnější poklad a budou rádi číst. Poté předstoupili před písmenkovou královnu nebo písmenkového krále.
Před písmenkovou královnou
Před písmenkovým králem
Celkem bylo pasováno na 400 dětí, kromě dětí ze všech uherskohradišťských škol také prvňáčci ze ZŠ Josefa Bublíka v Bánově, ZŠ Jalubí, ZŠ Nedakonice, ZŠ Polešovice a ZŠ Mistřice. Odměnou všem byla kniha Dubánek a tajný vzkaz.
Prvňáčci ze ZŠ Sportovní v Uherském Hradišti
Prvňáčci ze ZŠ Bánov
Prvňáčci ze ZŠ Jarošov
Dvě třídy prvňáčků z uherskohradišťské ZŠ Za Alejí
Těšíme se na pasování v roce 2023!
Fotografie pocházejí z archivu Knihovny Bedřicha Beneše Buchlovana.
Pasování každoročně organizuje pro vsetínské první třídy Masarykova veřejná knihovna Vsetín v dětských knihovnách na Dolním náměstí, v Luhu a v Rokytnici. V roce 2022 se odpasovalo šestnáct tříd s celkovým počtem 315 dětí ze všech vsetínských základních škol ZŠ Ohrada, ZŠ Luh, ZŠ Trávníky, ZŠ Sychrov, ZŠ Rokytnice, ZŠ Integra a ZŠ Turkmenská. Mysleli jsme i na děti ukrajinské; těch bylo celkem osm. Program pasování měly ve svých rukou dětské knihovnice, slavnostního předání se účastnili také zástupci vedení města Vsetín a vedení knihovny.
Ředitelka vsetínské knihovny Daniela Divínová k tomu uvádí:
Děkuji týmu dětských knihovnic a také paním učitelkám 1. tříd za vstřícnou spolupráci mezi školou a knihovnou. Díky projektu Knížka pro prvňáčka, který podporuje čtenářskou gramotnost, získali žáci prvních tříd i svou novou vlastní knížku.
Knižní odměnou pro každého prvňáčka je původní česká novinka, která byla napsána a ilustrována výhradně pro děti zapojené do projektu a kterou nelze v běžné knihkupecké síti minimálně tři roky koupit. Ve školním roce 2021/2022 to byla kniha spisovatelky Kláry Smolíkové a fotografa Petra Václavka Dubánek a tajný vzkaz.
Během aktu pasování do řádu čtenářského vždy ve své dětské knihovně celá třída složila slib, že bude s knihami pěkně zacházet, a po pasování mečem jim byl udělen glejt pro čtenáře.
Děti pronesou slib z glejtu
Každého malého čtenáře odpasovali během měsíce června spolu se zástupci knihovny i vsetínský starosta Jiří Růžička, místostarostka Simona Hlaváčová a místostarostové Pavel Bartoň a Tomáš Pifka.
Místostarosta města Vsetín Pavel Bartoň, který má právě knihovnu ve své gesci, shrnuje:
Je skvělé, že se pasování prvňáčků přesunulo z velké hromadné akce v kině zpět do dětských knihoven. Každý prvňáček se i takto seznámí s prostředím knihovny, kam následně chodí se svou třídou nebo po škole, se svými rodiči. Knihovna v našem městě dělá mnoho věcí a jsme rádi, že ji tu máme.
Ředitelka knihovny Daniela Divínová pasuje prvňáčka na čtenáře; slavnostnímu aktu přihlíží tehdejší vsetínský místostarosta Tomáš Pifka
Pasování na rytířku řádu čtenářského
Pasování je slavnostní okamžik
Předání knihy čerstvě pasované čtenářce
Pasování bylo někdy doplněno i speciálním programem, například v rokytnické knihovně se hrálo divadlo – scénické čtení z dětské knížky o smyšlené příšeře Gruffalo v podání knihovnic a knihovníků.
Představení podle knihy Gruffalo v pobočce Rokytnice
Hledání indicií pro nalezení pokladu (knížky pro prvňáčka) v pobočce Luh
Všichni prvňáčci získali od knihovny roční registraci do knihovny zdarma. Zaznělo velké poděkování třídním učitelům a učitelkám a také samozřejmě rodičům, prarodičům, sourozencům a všem, kdo si s dětmi četli. Test čtení děti vždy zvládly na výbornou.
Testování, zda umí dětí číst a poskládat z písmenek slovo, se zúčastnila i ředitelka knihovny Daniela Divínová (druhá zleva) a tehdejší starosta a současný místostarosta Jiří Růžička (uprostřed)
Děti při ověřování znalostí
Na malé čtenáře se těšíme v dětských knihovnách nejen při půjčování knih, CD, časopisů, ale také třeba při různých prázdninových tvořeních, stolních hrách a dalších aktivitách.
Společná fotografie z pasování
Čtrnáctý ročník projektu na podporu čtenářské gramotnosti Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka vyhlásil SKIP. Cílem projektu je rozvoj čtenářských návyků žáků již od prvního ročníku školní docházky.
Spokojení malí čtenáři
Fotografie pocházejí z archivu Masarykovy veřejné knihovny Vsetín.
Knihovna Karla Dvořáčka se k projektu Bookstart, který v České republice dostal název S knížkou do života, připojila v roce 2018. Za první tři roky se zapojilo téměř sto dětí ve věku do tří let. Jakmile v roce 2021 polevila covidová pandemie a zároveň se projekt rozšířil na věkovou kategorii od tří do šesti let let, začaly se v knihovně na „bookstartovou registraci“ tvořit fronty.
Co víc bychom si mohli přát? Přece to, aby nezůstalo jen u vydání čtenářského průkazu a dárku. Podařilo se! Zájem o půjčování dětských knih vzrostl, a proto jsme rozšířili půjčovní dobu v dětském oddělení i na jedno dopoledne v týdnu (původní půjčovní doba byla pondělí až pátek 13–18 hodin). Také na naše tradiční akce S kočárkem do knihovny a Hrátky s Večerníčkem přichází čím dál více dětí.
S kočárkem do knihovny
S kočárkem do knihovny jezdí rodiče jednou měsíčně už patnáct let. Pro dospělé je přichystáno občerstvení, pro děti hračky a knížky i nezbytný přebalovací pult. Zpočátku jsme hledali lektory, kteří besedovali na nejrůznější témata podle zájmu maminek. Dnes již pravidelné účastnice oslovují lektorky ze svých řad. Témata jsou velmi různorodá – od zahradní architektury, aromaterapie a logopedie přes kojení, gynekologii a nošení dětí až ke knihám či výtvarným aktivitám pro děti.
S kočárkem do knihovny (září 2022)
Vzhledem k nárůstu počtu přítomných se setkáváme převážně ve velkém sále, kde maminky na děti vidí, hrají si s nimi a zároveň poslouchají a zapojují se do debaty. S dětmi si hrají a čtou maminky, ale pomáhají i knihovnice.
Umožňujeme tak maminkám na rodičovské dovolené setkávání, seznamování se s novými lidmi i poznatky a socializaci dětí.
Hrátky s Večerníčkem
Hrátky s Večerníčkem pro děti od dvou a půl do šesti let pořádáme jednou měsíčně sedm let. Hlavní součástí akce je předčítání, vyprávění příběhů a povídání s dětmi. Děti si mohou vybrat, co se bude číst, i dovyprávět příběh. Poslech příběhu prokládáme pohybem – cvičíme na říkanku, pohybujeme se při písničce. Dále máme připraveny výtvarné aktivity vztahující se k přečtenému příběhu. Malujeme, stříháme, lepíme, modelujeme. Při tom je samozřejmě nutná pomoc rodičů.
Příběhy volíme např. podle ročních období, prezentujeme nové knihy, oblíbené příběhy a především obrázkové knihy.
Cílem Hrátek s Večerníčkem je rozvoj čtenářské gramotnosti a rozvíjení slovní zásoby.
Hrátky s Večerníčkem (září 2022)
Prostřednictvím této i předchozí zmíněné akce se snažíme rodičům a dětem představit knihovnu jako příjemný a bezpečný prostor a vypěstovat u nich návyk k pravidelným návštěvám a půjčování knih.
Čtení pejskovi
Dalším pořadem, který je určen pro děti předškolního a mladšího školního věku, je naše Čtení pejskovi. Naše kolegyně Eva Kalivodová je majitelkou canisterapeutického psa, zlatého retrívra Beky. Mladším dětem čte knihovnice, starší si z kapsičky připásané na Beky vytáhnou hádanku, přečtou a samy nebo za pomoci přítomných ji vyřeší.
V červenci 2022 jsme poprvé uspořádali Čtení pejskovi v ukrajinštině. Natalia Fedkiv, která žije ve Vyškově již řadu let, nejen četla ukrajinsky, ale také předvedla skvělou ukázku práce s dětmi a knihou. Děti byly nadšené a spontánní. Snad jsme jim alespoň na chvíli pomohli zapomenout na to, že nejsou doma ve své vlasti. V listopadu byly na společné čtení pro Beky pozvány české i ukrajinské děti.
Čtení pejskovi v ukrajinštině (červenec 2022)
Mnoho příchozích z Ukrajiny se již vrátilo zpět do vlasti či se přestěhovali jinam za prací. Přesto jich ve Vyškově a blízkém okolí zůstává více než pět set. Proto bychom chtěli naše budoucí akce zaměřit také na jejich integraci a zapojit tyto nové členy naší komunity do volnočasových i vzdělávacích aktivit.
Například již dnes je pro všechny k dispozici naše lekotéka – edukační pomůcky a hry pro děti od narození do jedenácti let, které jsme zakoupili díky finanční podpoře Nadace Tři brány Vyškov.
Fotografie pocházejí z archivu Knihovny Karla Dvořáčka.
Zajímavá místa, originální přednes a kvalitní texty z děl současných světových autorů. I tak by se dala popsat Noc literatury, která se v Nymburce konala pod taktovkou naší knihovny již pošesté. A nutno podotknouti, že s velkým úspěchem.
Pokud o něčem můžeme s klidem říct, že je opravdu naší srdeční záležitostí, pak je to právě tento literární večírek. Každoročně se totiž koná ve stejný čas na víc než sedmdesáti místech u nás a v zahraničí a my jsme se rozhodli, že nechceme být výjimkou.
V čem spočívá kouzlo naší Noci literatury? Je to jednoduché. Snažíme se zprostředkovat co nejkvalitnější literární zážitek důkladně promyšleným spojením textu, interpreta i místa. Ano, i u nás fungují tzv. mimoliterární lákadla. Umělci, kteří čtou, mají své fanouškovské základny, což se na návštěvnosti jednoznačně odráží. Právě proto jména, která nás budou prezentovat svým čtením, vybíráme opravdu pečlivě a snažíme se, aby to byla jména zajímavá a svým způsobem atraktivní. V minulých letech naše pozvání přijala např. Lenka Krobotová, Vanda Hybnerová, Erika Stárková, Marek Adamczyk, Ondřej Pavelka, Jan Potměšil nebo David Matásek. V Nymburce jsou také místa, která jsou běžně nepřístupná, nebo dokonce širší veřejnosti nepříliš známá a vzbuzují velkou zvědavost. Kdy jindy máte možnost podívat se do promítací kabiny kina nebo do secesní vodárenské věže?
Noc literatury není jen o samotném čtení, ale také o skvělých zážitcích, nenadálých setkáních a především o velké inspiraci. Je skvělé potkávat debatující návštěvníky, kteří porovnávají vyslechnuté úryvky a sdělují své dojmy. Letos jsme poprvé vyzkoušeli koncept čtení na místech v jedné ulici v příjemných vzdálenostech od sebe a ohlas byl velmi pozitivní. Jako další pozitivní okamžik vnímáme spolupráci s kavárnami, které nám poskytují vždy alespoň jedno místo na čtení a návštěvníkům možnost se pohodlně občerstvit a kulturní zážitek si vychutnat se skvělou kávou nebo dobrým vínem. Mimochodem, spolupráce je v našem případě klíčová a pravdou zůstává, že bez spolupráce s městským kinem, místní farní charitou nebo kavárnami, které nás vždy rády podpoří, bychom neměli možnost Noc literatury rozvíjet. A z toho máme velkou radost.
Z čeho ještě máme radost? Především z toho, že máme řadu velmi věrných návštěvníků, se kterými se potkáváme každoročně, těší se na tento večer společně s námi a celou Noc literatury prožívají se vším všudy. To, že je Noc literatury vnímána jako jedna ze zásadních kulturních událostí, nás naplňuje optimismem. Lidé mají o současnou literaturu zájem, a to je skvělá zpráva. Nemalou zásluhu mají především naši interpreti. Bývají jednoduše úžasní.
V roce 2022 pozvání přijali Jan Tuna, Nela Boudová, Petr Vacek a Vincent Navrátil.
Jan Tuna četl z knihy Winterbergova poslední cesta od českého autora Jaroslava Rudiše.
Před prvním čtením
Jan Tuna čte v nymburském kině Sokol z knihy Winterbergova poslední cesta
Pohled do okna kina, kde právě čte Jan Tuna
Vyprávění historek Jana Tuny
V nymburském kině Sokol
Nela Boudová přečetla úryvek z knihy Pakáž rakouské autorky Moniky Helferové.
Uvedení čtení Nely Boudové v prostorách Staré pošty
Nela Boudová čte z knihy Pakáž
Petra Vacka bylo možné slyšet při četbě z knihy Děti poslouchají Pink Floyd německého autora Alexandera Gorkowa.
Uvedení Petra Vacka v prostorách Farní charity Nymburk
Petr Vacek čte z knihy Děti poslouchají Pink Floyd
Vincent Navrátil četl z knihy Led polského autora Jacka Dukaje.
Uvedení čtení Vincenta Navrátila v kostele sv. Jiří
Vincent Navrátil čte v kostele sv. Jiří z knihy Led
Jak už se stává pravidlem, knihy čtené na Noci literatury jsou hned druhý den rozpůjčované a je o ně mezi čtenáři velký zájem. I tento aspekt spolupráce je velice podstatný a nelze ho opomíjet. Když se podaří propojit skvělé vztahy se čtenáři s příjemnými místy v Nymburce a hlubokým zážitkem v podání zajímavého interpreta, kterého jednoduše v ulicích našeho města nepotkáváme denně, vychází nám z toho tajemství naší Noci literatury.
Tak co? Přijedete se k nám za rok podívat a potkáme se na Noci literatury v Nymburce?
SEMRÁDOVÁ, Eva (sest.). Knihovny podporují čtenářství dětí a mládeže: sborník Královéhradecké knihovnické konference, 23. listopadu 2021 / Hradec Králové [online]. 1. vyd. Hradec Králové: Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové, 2022 [cit. 2022-12-10]. 44 s. ISBN 978-80-7052-156-4. Dostupné z: https://www.svkhk.cz/Pro-knihovny/Aktualni-zpravy/Clanky/Sbornik-KKK2021a.aspx
Sborník Královéhradecké knihovnické konference, která se konala 23. listopadu 2021, nese název Knihovny podporují čtenářství dětí a mládeže. Obsahuje slova odborníků, jsou v něm představeny průzkumy a projekty na podporu čtenářství, ale i příklady dobré praxe.
Celý sborník začíná zamyšlením různých osobností, ať již z oboru knihovnictví, literatury nebo psychologie.
V prvním zamyšlení literárního teoretika, historika a kritika Jiřího Trávníčka je řečena již asi stokrát vyslovená pravda – buďme dětem příkladem. Univerzální rada, jak přimět děti ke čtení neexistuje, ale to, co vidí v rodině, v nich zůstane a určitě se někdy objeví.
Další, kdo se zamýšlí nad čtením dětí, je Oga Kubeczková, vyučující na Pedagogické fakultě Ostravské univerzity; zabývá se literaturou pro děti a mládež. Mj. uvádí, že se dnešní kniha stává takovým prostředníkem mezi lidmi. U těch menších rozvíjí řečové schopnosti, ale také otevírá možnosti dialogu. Kdo to je vlastně čtenář? Kniha neslouží jen k samostatném čtení, z čtenářů se stávají i její aktéři, spolutvůrci. Olga Kubeczková zároveň upozorňuje, že ne každá dětská kniha je dobrá. Dětských knih vychází neuvěřitelné množství a ne každá kniha může být hodnotná. Dále pokračuje ve svém zamyšlení nad knihami, které lákají k samotnému čtení a čtenářství. Je zde zmiňován i Pavel Čech a jeho knihy. To je podle mého názoru velký autor, ke čtení děti opravdu přivádí a nutí je dívat se na knihy i jinak.
Oceňuji, že psycholog Václav Mertin do svého příspěvku vnesl i osobní zkušenost. Svěřuje se s tím, jak moc ho ovlivnila paní knihovnice a knihovna v tom, že se z něho stal pilný čtenář, protože knihovna mu nabízela úžasné možnosti. Je zdrojem podpory a rozvoje čtenářství pro všechny.
Když se ve sborníku posuneme o něco dále, narazíme na průzkumy a projekty týkající se čtenářství. Autorem příspěvku je Vít Richter z Národní knihovny ČR. První část je věnována čtenářství dětí a mládeže v době pandemie covidu-19. Pozitivním zjištění z výzkumu je, že třetina dotazovaných dětí měla v době pandemie více času na knihy a tím pádem i více četla. Dalším milým zjištěním podle mě je, že téměř 50 % všech věkových kategorií (od šesti do osmi let, od devíti do čtrnácti let a od patnácti do devatenácti let) považuje čtení za zábavné. Ale samozřejmě pro četbu jsou velkou hrozbou moderní technologie a zejména hraní her na počítači, tabletu, mobilu. Na druhou stranu i sami rodiče uváděli, že i oni měli více času na to, aby s dětmi čtení trénovali. Samozřejmě horší to bylo s návštěvou knihoven, ale na to mělo velký vliv uzavření knihoven nebo omezení jejich činnosti. Výzkum se rovněž zabýval otázkou, jak by knihovna měla vypadat – Knihovna jako z Bradavic, Knihovna jako kulturní a studentský prostor, Knihovna jako multimediální laboratoř. Jsem potěšena, že „vyhrála“ Knihovna jako kulturní a studentský prostor. Je to pozitivní o to více, že takové knihovny skutečně existují. Můžeme doplnit, že podrobné výsledky celého výzkumu byly v roce 2022 zveřejněny v samostatné monografii nazvané Covidočtení.
S knížkou do života (Bookstart) je projekt na podporu dětského čtenářství již od nejútlejšího věku. Autorkou příspěvku o projektu je Barbora Čižinská, členka pracovní skupiny SKIP, která má realizaci projektu na starosti. V příspěvku jsou výstižně zachyceny cíle projektu a také jeho přínos, a to nejen v naší republice, ale i v zahraničí. Jsou zde zmíněny výzkumy a výsledky z jiných zemí, např. Německa, Itálie a samozřejmě z Anglie, odkud tento projekt pochází.
Dlouholetý projekt Lovci perel, který vznikl v Knihovně města Hradce Králové, se u čtenářů knihoven těší velké oblibě. Autorkami příspěvku jsou Jitka Kyclová a Alice Hrbková (právě ta stála u jeho zrodu). Z akce pro jednu knihovnu se stala celorepubliková hra. Projekt má již více než desetiletou tradici a obsahuje více než tři a půl tisíce knih, za které mohou čtenáři získávat perly. Projekt ale není určen jen knihovnám; mohou se zapojit i školy, což se i děje. Čtení a čtenářství se tak zase o něco více přibližuje dětem. Děti mohou nejenom sbírat perly, ale také mohou tvořit otázky vztahující se ke knihám, které ještě v projektu nejsou. I já osobně mohou potvrdit to, co je napsáno v závěru příspěvku – perlorodky fungují.
Značná část sborníku je věnována příkladům dobré praxe. To je z mého pohledu pro knihovníky vždy přínosné. Jde o studnici nápadů, které lze využít i v jiných knihovnách.
Prvním příkladem je Městská knihovna Nová Paka; Lenka Macháčková se ve svém příspěvku zaměřuje na práci s nejmenšími čtenáři, na to, jak s dětmi začínají pracovat v rámci projektu S knížkou do života (Bookstart), jak pokračují v době docházky do mateřské školy i později – až po období, kdy přijdou do knihovny na pasování a dostávají knihu z projektu Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka; potom až do třetí třídy navštěvují se školou knihovnu jednou měsíčně.
Další inspirace je z knihovny v České Třebové – jedná se o projekt Knížkohraní s Edou. Jeho autorkami jsou pracovnice dětského oddělení – příspěvek do sborníku napsala jedna z nich, konkrétně Blanka Vomáčková. Knížkohraní s Edou je vlastně pracovní sešit, který obsahuje dvanáct témat a má za úkol rozvíjet osobnost dítěte předškolního věku. Obsahuje řadu zábavných úkolů, ale také tipy na knihy a motivuje děti a jejich rodiče ke čtení knih. Když totiž přečtou určitý počet knih a navštíví různé akce pro děti, získají odměnu. Další aktivitou této knihovny je Matyldino pohádkohraní, kdy se každý měsíc knihovnice s dětmi a jejich rodiči schází nad pohádkami a příběhy.
Projekt Čtení dětem portálu Knihovny.cz ve sborníku představuje Jitka Řeháková. Jádrem projektu jsou seznamy knihy pro různé věkové kategorie a na různá témata (např. školka, válka nebo strach). O tom, že tento projekt a tato webová stránka existuje, se snaží portál Knihovny.cz informovat různým způsobem, mj. se tak stalo na festivalu Mami, tati, dějou se věci, který probíhá na Mariánském náměstí v Praze.
Další aktivita, která je ve sborníku představena, je Čtenářský metr, který vznikl v Třinci. S tím, jak k tomu došlo, nás seznamuje Marika Zadembská. Papírový čtenářský metr měl za úkol podpořit čtení doma v rodinách a byl založen na principu „čím víc rosteš, tím více toho přečteš“. Ale protože na papírový metr se nemůže vejít všechno, co bychom asi dětem a jejich rodičům chtěli představit, vznikla i aplikace pro mobilní telefony, která na konci roku 2021 obsahovala přes 400 titulů.
Knihovna Slavoj ve Dvoře Králové nad Labem ve sborníku představuje svůj knihovnický kemp, který poprvé pořádali v roce 2021. Během týdne, kdy kemp trval, nacvičili s dětmi divadelní představení. Na kempu byla samozřejmě realizována i řada jiných aktivit. Dalším počinem této knihovny je Čtěte se mnou, kdy po souhlasu autorů, ilustrátorů a někdy i vydavatelů četli a natáčeli pohádky pro děti a doporučovali knihy, to vše potom zveřejňovali na svém youtubovém kanálu. Tyto aktivity ve sborníku popsala Marta Pešková Staníková.
Hronovské stopování popsala v příspěvku Tereza Lachmanová. Jedná se o aktivitu knihovny, která je pořádána v rámci Jiráskova Hronova. Do něho se se svým programem knihovna zapojuje každý rok. V roce 2021 se návštěvníci stali průvodci po Hronově a poznávali jeho skrytá místa.
Michaela Severová z Knihovny Jiřího Mahena v Brně představila jejich oddělení pro mladé nazvané TEEN. Tento prostor je otevřen i nečtenářům knihovny; jediné co se vyžaduje, je slušné chování a respektování všech. Oddělení pořádá různé akce pro tuto věkovou skupinu, ale samozřejmě jsou vděčni za každého návštěvníka. V oddělení se nachází např. stolní fotbálek, Xbox, komiksy, spousta sedaček apod. a hlavně se v rámci přednášek nebojí dotknout i citlivých témat.
Poslední částí sborníku, jíž se ujala Eva Semrádová, je ohlédnutí za devíti ročníky Královéhradecké knihovnické konference. Popisuje, jak vlastně konference vznikla a proč a jak se z ní v době covidu stala konference celorepubliková. Dále uvedla, kolika tématům se konference už věnovala; zdůraznila také, že představila nespočet příkladů dobré praxe.
Sborník je zaměřený na knihovnickou komunitu, ale některé příspěvky by si zasloužily větší prostor a šíření mezi laickou veřejnost. Knihovnice a knihovníci zde mohou načerpat nápady pro svou další práci a inspirovat se některými příklady dobré praxe.
HÁJEK, Pavel (ed.).Krása šlechtických exlibris a supralibros: katalog výstavy: státní zámek Konopiště 25. 7. – 25. 9. 2022. 1. vyd. České Budějovice: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2022. 79 s. ISBN 978-80-88446-01-9.
Od 25. července do 25. září 2022 se v prostorách Střelnice na státním zámku Konopiště uskutečnila výstava šlechtických exlibris a supralibros. Při této příležitosti byl v podobě poměrně útlé, devětasedmdesát stran čítající publikace vydán katalog zmíněné výstavy. Na jeho vzniku se podílel autorský kolektiv složený z celkem šestnácti osob, jejichž jména jsou otištěna na rubu titulního listu. Zde jsou uvedeny rovněž instituce, které na výstavu zapůjčily exponáty ze svých sbírek: Národní knihovna ČR, Knihovna Národního muzea, Národní památkový ústav a Vědecká knihovna v Olomouci. K výstavě přispělo také Arcibiskupství olomoucké a České velkopřevorsví Řádu maltézských rytířů. Katalog byl vydán s finanční podporou Ministerstva kultury ČR v rámci Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity (NAKI II).
Krátký úvod nazvaný Tato kniha je moje! seznamuje čtenáře s významem pojmů supralibros a exlibris a jejich uplatněním v šlechtických knihovnách, kde plnily nejen funkci vlastnické značky, ale také funkci estetickou a reprezentační. V samostatném odstavci je pak uvedeno rozvržení katalogu a obsah jednotlivých kapitol. Poslední odstavec úvodu a k němu připojená poznámka vysvětlují, že evidence, průzkum a identifikace exlibris a supralibros se uskutečňují v rámci projektu Virtuální rekonstrukce rozptýlených provenienčně bohemikálních knižních celků v tuzemských i zahraničních knihovnách, na němž spolupracují Národní muzeum, Národní knihovna ČR a Národní památkový ústav. Samotná výstava a k ní vytvořený katalog představují jeden z výstupů zmíněného projektu (viz i seznam publikací, pozn. red.).
Katalog je dále rozdělen do šesti kapitol; podobně byla i vlastní výstava rozdělena do šesti částí. První kapitola s názvem Počátky supralibros a exlibris v českých zemích pojednává o historii šlechtických exlibris a supralibros. Je rozdělena do dvou částí, z nichž první se věnuje období středověku (s. 7–8) a druhá pojednává o nejstarších tištěných exlibris v Čechách v 16. století (s. 8–9). Autorem první části kapitoly je Zdeněk Mužík z Knihovny Národního muzea, druhá část je od Barbory Nebeské z téže knihovny. Ke kapitole jsou připojena čtyři vyobrazení exlibris z období, jimž se kapitola věnuje. Jejich bližší popis, podobně jako u všech vyobrazení v celém katalogu, se nachází v textu.
Druhá kapitola nazvaná S korunou královskou je věnována exlibris a supralibros členů panovnických rodů (s. 12–24). Je rozdělena do sedmnácti samostatných odstavců, z toho patnáct je věnováno konkrétním osobám a jejich knižním vlastnickým značkám, další pak představuje jedno supralibros saského království a poslední čtenáři ukazuje supralibros francouzského krále bez udání konkrétního jména. Ke kapitole je připojeno dvacet vyobrazení panovnických exlibris a supralibros a dvě podobizny (mexického císaře Maxmiliána a Františka Ferdinanda dʼEste). Medailony věnované konkrétním osobám obsahují jejich stručné životopisy, dále se zmiňují o jejich knihovnách a rovněž o tom, ve které knihovně v ČR se knihy s jejich vlastnickými značkami nacházejí, resp. odkud pocházejí prezentované ukázky. Ke každému medailonu, resp. odstavci je připojena použitá literatura. Autorem všech medailonů je Petr Mašek z Knihovny Národního muzea.
Třetí kapitola S mitrou a berlou je věnována knižním exlibris a supralibros duchovních osob z řad šlechty (s. 25–29). Kapitola je koncipována obdobně jako předchozí. V šesti samostatných odstavcích představuje šest duchovních osob s jejich stručnými životopisy a popisem jejich knižních vlastnických značek a přibližuje, ve kterých knihovnách se knihy s jejich exlibris nebo supralibros nacházejí. K textům je připojeno sedm vyobrazení. Autorkou prvního medailonu je již uvedená Barbora Nebeská, další dva jsou od Petra Maška, autora medailonů v druhé kapitole. Autorem čtvrtého je Jiří Glonek, následující napsala Petra Kubíčková a poslední pochází od Rostislava Krušinského (všichni reprezentují Vědeckou knihovnu v Olomouci).
Nejrozsáhlejší čtvrtá kapitola nese název Chlouba rodu (s. 30–51). Představuje sedm šlechtických, resp. zámeckých knihoven v Čechách a na Moravě, krátkou historii jejich knihovních fondů, někdejší majitele a jejich knižní značky. Každá knihovna je představena v samostatném medailonu: Český Krumlov (autor Jiří Žahour), Kynžvart (Petra Jadlovská), Lednice (Pavla Holíková), Mnichovo Hradiště (Petr Mašek), Opočno (Matouš Jirák), Rájec nad Svitavou (Pavla Holíková), Žleby (Markéta Surovcová); s výjimkou Petra Maška jde o autory z Národního památkového ústavu. Součástí kapitoly jsou fotoreprodukce tří historických a tří současných pohledů do interiérů některých v kapitole představených zámeckých knihoven a devatenáct vyobrazení exlibris a supralibros z jejich sbírek.
Pátá kapitola katalogu s názvem Rozmetané pokladnice (s. 52–64) je věnována šestici kdysi významných šlechtických knihoven, které v důsledku různých historických okolností zanikly a jejichž knihovní fondy byly postupně rozptýleny do jiných knihoven nejen u nás, ale i v zahraničí. Jako první je představena knihovna Václava Budovce z Budova, šlechtice, člena Jednoty bratrské, politika a bibliofila. Budovec označoval své knihy trojím typem supralibros, z nichž jedno je vyobrazeno v katalogu. Autorkou medailonu věnovaného osobnosti a knihovně Václava Budovce je Jaroslava Kašparová z Knihovny Národního muzea. Dále katalog představuje zaniklou knihovnu hrabat Thun-Hohensteinů, která se v minulosti nacházela na zámku v Děčíně. Připojena jsou vyobrazení dvou thun-hohensteinských exlibris z knih, které byly dříve v děčínské zámecké knihovně. Je zde také snímek exlibris genealoga a historika české šlechty Augusta von Doerr (1846–1921), původního majitele knihy, která se později stala součástí hraběcí knihovny v Děčíně. Autorkou pasáže věnované děčínské zámecké knihovně je Hana Pavlíková z Knihovny Národního muzea. Třetí z prezentovaných zaniklých knihoven je kdysi slavná knihovna pánů z Rožmberka. Připojena je reprodukce jednoho exlibris Petra Voka z Rožmberka a dvou jeho supralibros. Autorkou medailonu o rožmberské knihovně je Jaroslava Kašparová. Další část představuje knihovnu šternberskou, založenou Ignácem Karlem ze Šternberka. K textu jsou připojena vyobrazení dvou šternberských supralibros. Autorkou textu o této knihovně je Alena Císařová Smítková z Národní knihovny ČR. Tereza Paličková, rovněž z Národní knihovny ČR, je autorkou následujícího příspěvku, jenž čtenáře seznamuje s osudy knihovny troilo-piccolominiovské, umístěné kdysi na zámku v Ostrově nad Ohří. Text doprovází fotografie tří exlibris a dvou supralibros z knih, které byly v minulosti součástí této knihovny. Poslední ze zaniklých knihoven, kterou pátá kapitola katalogu představuje, je knihovna Gottfrieda Daniela z Wunschwitz. Text doprovází vyobrazení tří různých supralibros tohoto šlechtice. Autorkou je Monika Veverková z Knihovny Národního muzea.
Poslední, šestá kapitola s příznačným názvem Zatoulané střípky (s. 65–69) prezentuje vlastnické značky z knih pěti šlechticů, které se neznámými cestami „zatoulaly“ do cizích šlechtických knihoven v Čechách. Text ilustruje sedm vyobrazení exlibris a supralibros z těchto knih. Autorem všech pasáží v této kapitole je Petr Mašek.
Za závěrečnou kapitolou následuje resumé v anglickém jazyce a na konci katalogu (na s. 72–79) je otištěn obsáhlý seznam literatury, internetových zdrojů a archivních pramenů, z nich autoři jednotlivých příspěvků čerpali své informace.
Po odborné stránce nelze textům v této publikaci nic vytknout. Jsou napsány se znalostí problematiky a opatřeny hojným poznámkovým aparátem. Ovšem např. u grafických exlibris by nebylo na škodu, kdyby u jejich popisů byla uvedena technika, jakou byly vytvořeny, a jejich rozměry. Ačkoliv je publikace ve svém podnázvu prezentována jako katalog, svým celkovým zpracováním a uspořádáním je spíše odbornou a zároveň popularizační monografií o daném tématu, nikoliv klasickým katalogem. Pokud toto slovo chápeme v jeho prvotním významu, tedy jako soupis či výčet různých entit stejného charakteru, zde recenzovaná brožura katalogem není (bez ohledu na to, že „katalogů“ tohoto typu byla již vydána řada). Z textů se čtenář dozví mnohé o historických šlechtických osobnostech, které kdysi vlastnily knihy opatřené vlastnickými značkami. Jsou mu rovněž poskytnuty zajímavé a poměrně podrobné informace o zámeckých či jiných šlechtických knihovnách. Exlibris a supralibros, přestože se s nimi a s jejich popisy setkáváme v celé publikaci, se zejména v delších textech poněkud ztrácí a jsou jen jakoby přidanou hodnotou, nikoliv oním hlavním předmětem, který výstava představovala.
Na stránkách brožury je také značné množství snímků. Jejich umístění a uspořádání činí publikaci sice pěknou a úhlednou, ale svým způsobem nepřehlednou. Kdyby byly jednotlivé obrázky očíslovány a jejich čísla vložena na příslušná místa v textu, bylo by to přinejmenším velmi praktické. Ač je u jednotlivých snímků uvedeno, co zobrazují, vlastní popis vyobrazených exlibris a supralibros je nutno hledat v textu. Obdobně když při čtení narazí čtenář na popis knižní značky, musí pak příslušný obrázek hledat někde na dvoustraně, na níž se dívá, a doufat, že najde ten správný.
I přes tyto výtky, které jsou možná jen výsledkem mého čistě subjektivního dojmu, lze publikaci hodnotit pozitivně. Ačkoliv si knížečka neklade nárok na to být vysoce odborným pojednáním o šlechtických exlibris a supralibros, je užitečným a vítaným přírůstkem ke starším pracím o knižních značkách. Na hodnotě jí neubírají ani dva překlepy v tiráži, za něž jistě nenesou odpovědnost autoři.
Akce a setkání přinášejí inspiraci. Jedno se uskuteční a hned nabídne impulsy pro další. Možná je to řetěz, možná začarovaný kruh. Rozhodně však životodárné prostředí, proudící energie.
S kolegyní Simonou Michalcovou jsem se seznámila v Knihovně města Plzně, když u nás navštívila letošní Víkend otevřených ateliérů.
Na oblíbené akci vystavovalo svá díla a výrobky téměř dvacet knihovnic, pestrou podívanou doplňovaly workshopy. Půjčovna se na tyto dva zářiové dny změnila ve výstavní síň, kterou proudili návštěvníci. Vystačili jsme s prostinkou evidencí čárek, v neděli večer jich na archu bylo víc než šest set. Simona se mnou procházela kolem vitrín a během krátkého rozhovoru jsme nadchly jedna druhou. Přijela k nám totiž z Městské knihovny v Praze, kde pečuje o Atelier v pobočce Jezerka. Tato kreativní dílna disponuje především technickým vybavením pro práci s textilem a je otevřená lidem, kteří rádi tvoří, chtějí si osvojit šicí dovednosti a mohou zde využít různé tipy šicích strojů i služeb lektorky.
Druhou listopadovou sobotu (tedy 12. listopadu 2022) poskytl Atelier zároveň prostor pro workshop technik drátování, který zde za finanční podpory ze strany výkonného výboru SKIP připravil náš Klub tvořivých knihovníků. Pozvání přijaly kolegyně z různých koutů republiky, sobotu v této pohostinné knihovně strávily účastnice z Liberce, Jihlavy, okolí Tábora, Kladna, Plzně a z Prahy. Lektorky z Klubu tvořivých knihovníků – Eva Cerniňáková (Knihovna Jabok) a Renata Šmídová (Městská knihovna Kladno) – absolvovaly drátenické kurzy Vzdělávacího spolku uměleckých řemesel. Každá nás seznámila s jinou technikou a k naší radosti zajistily veškerý materiál, nářadí a pomůcky, krok za krokem nás vedly a jen díky jim si každá z nás vezla domů spoustu nových informací o drátování a především hotové dílko.
Drátování v plném proudu
Workshop pod jejich vedením probíhal souběžně ve dvou skupinách, přestávku mezi nimi bylo možné využít k exkurzi. Kolegyně Simona Michalcová nás provedla celým prostorem knihovny a zároveň škálou nabízených služeb. Na tomto místě můžu bez uzardění zopakovat text úvodního odstavce – podněty, impulsy a inspirace pro různorodou knihovnickou práci na každém kroku.
Pobočka Jezerka se může pochlubit nevšedním interiérem
V Atelieru
A co vlastně na workshopu vzniklo? Podívejte se na fotografie (vedle těch v tomto článku doporučuji také fotogalerii) a uvidíte naše dílka i pyšné úsměvy.
Ukázka hotových výrobků
Protože mezi fotografiemi najdete i záběry bohatě prostřeného stolu, doplním, že nápad pohostit ostatní měla řada z nás. Toho času aktuální martinské rohlíčky byly v nabídce dokonce dvakrát.
Pohoštění bylo vskutku bohaté
Věřím, že z fotografií budete vnímat i báječnou atmosféru přátelského setkání, kterou jedna z nás, paní Ivana, nakonec shrnula v e-mailu:
Dobrý den, zdravím všechny, se kterými jsem se potkala na dílně minulou sobotu. Byl to veskrze krásný den, tak jak už ostatní účastnice chválily. Vytrhl mě z mého stereotypu v domácnosti a uspokojil mou nevysychající touhu stále něco tvořit. Díky organizátorkám, lektorkám a okouzlila mě i pobočka na Jezerce a její Atelier. Knihovnice toho umí opravdu hodně, chvála jim.
Fotografie pocházejí z fotogalerie na Fotkách Google; autorkou fotografií s podpisem KozOur je Martina Kožíšek Ouřadová.
Ve dnech 23.–25. srpna 2022 se v Plzni pod záštitou výkonného výboru SKIP s podporou všech velkých plzeňských knihoven uskutečnilo již 18. celostátní setkání knihovnických seniorů. Na vlastním organizačním zajištění setkání měly největší podíl kolegyně PhDr. Miloslava Faitová a Bc. Martina Martínková z Univerzitní knihovny Západočeské univerzity v Plzni, připraveného programu se zúčastnilo 42 knihovnic a knihovníků opravdu z celé republiky.
Slavnostní zahájení s malým občerstvením proběhlo v krajské knihovně, kterou je Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje. Knihovna sídlí v centru města v historické budově bývalého kláštera dominikánek, pro potřeby knihovny byla rekonstruována v 50. letech minulého století a do dnešní doby prošly její interiéry řadou úprav; ty poslední se týkaly zavedení automatizace do výpůjčního procesu. Exkurze účastníků vedená Mgr. Milanem Říským vedla prostorami pro čtenáře, od volného výběru ve druhém poschodí po čítárnu, studovnu, půjčovnu a hudební kabinet, což je místnost bývalého klášterního refektáře se zachovalými nástěnnými freskami. Následovala procházka historickým centrem města s odborným výkladem a společenský večer v restauraci hotelu Central s krásným výhledem na náměstí a chrám sv. Bartoloměje.
Druhý den začal exkurzí v knihovně Západočeského muzea v Plzni. Ta sídlí v hlavní muzejní budově a snad každého návštěvníka zaujme její unikátní secesní interiér. Vedoucí knihovny Mgr. Lenka Bendová si svůj výklad připravila historicky i výtvarně zajímavé tituly z fondu knihovny – jak ostatně také pro knihovníky jinak. Druhá skupina účastníků byla na prohlídce Pivovarského muzea a potom se obě skupiny vyměnily.
Výklad vedoucí knihovny Západočeského muzea vPlzni Lenky Bendové o starých tiscích
Odpolední a večerní program byl připraven v prostorách moderní Univerzitní knihovny Západočeské univerzity na Borských polích. Zahrnoval prohlídku velkoryse koncipovaných prostor knihovny a seznámení s nabídkou služeb pro studenty a pedagogy, odbornou přednášku PaeDr. Jiřího Staňka, CSc., zaměřenou na nepublikované dokumenty ze života spisovatele Jiřího Muchy, vystoupení Mgr. Romana Giebische, Ph.D., o aktualitách z knihovnického dění, malý koncert plzeňských hudebníků, dua Švejkband, samozřejmě i báječné pohoštění a volnou zábavu.
Miloslava Faitová, ředitelka Univerzitní knihovny Západočeské univerzity v Plzni, vítá účastníky setkání v prostorách této vysoké školy
Účastníci setkání
Závěr setkání ve čtvrtek patřil návštěvě jednoho z interiérů podle návrhu architekta Adolfa Loose, bytu Voglových na adrese Klatovská 12, a prohlídce Velké synagogy, nedávno otevřené po rozsáhlé rekonstrukci; někteří účastníci využili také nabídky prohlédnout si prostory Knihovny města Plzně a navštívit pivovar Pilsner Urquell.
Část bytu Voglových od Adolfa Loose
Pohled do prostor Velké synagogy
Za všechny kolegyně, které se podílely na organizačním zajištění setkání, doufám, že připravený program účastníky zaujal. Alespoň podle mnoha ohlasů se knihovníkům v Plzni líbilo; hodnotili také vzhled města, krásnou parkovou úpravu v centru, úroveň kulturní nabídky a péči o památky.
Fotografie z Univerzitní knihovny Západočeské univerzity v Plzni pořídil Roman Giebisch (Národní knihovna ČR); ostatní fotografie poskytla Hana Hendrychová (dříve Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje).
Program byl velmi bohatý. Seminář jsme zahájili v Konferenčním centru AV ČR, kde jsme byli také ubytováni. Poté nás čekala komentovaná procházka městem s panem starostou Mgr. Vladimírem Hokrem, autorem knihy Příběhy novohradských domů. Dále jsme absolvovali prohlídku Buquoyské hrobky, městského muzea a přednášku o duchovní krajině Novohradských hor (tu si pro nás připravila Michaela Vlčková). Večer jsme si ještě prohlédli Buquoyskou rezidenci.
Dále jsme absolvovali komentovanou prohlídku hradu.
Po obědě jsme vyrazili na exkurzi do Novohradských hor – čekala nás Hojná Voda – zvon setkávání, dále výstup na Kraví horu, prohlídka poutního a lázeňského místa – kostela v Dobré Vodě.
Závěrem jsme procházkou navštívili Terčino údolí, romantický krajinný park, národní přírodní památku v údolí říčky Stropnice. Je zde naučná stezka v délce pěti kilometrů. V parku je řada romantických staveb, mj. budova Lázniček, Modrý dům a umělý vodopád. Nechybí ani další architektonické a sochařské objekty.
Třetí (závěrečný) den jsme se přesunuli do Borovan u Českých Budějovic do areálu místního kláštera. Zde jsme si prohlédli knihovnu, expozici železnice, sezonní výstavu i zákoutí pekla – peklománii. V zahradách kláštera jsme si prohlídli borůvkovou zahradu, novou zahradu květů, kdy zde kvetou květiny ve všech ročních obdobích.
Klášter Borovany, sídlo knihovny
Muzeum železnice
Ale to se již přiblížil čas rozloučení a odjezdu domů.
Společná fotografie účastníků semináře
Těšíme se na další Literární Šumavu, tentokráte v Plzeňském kraji!
Fotografie pořídila Marie Hejnová (dříve Městská knihovna Tábor) a jsou součástí archivu Jihočeského regionu SKIP.
Východočeský region SKIP zaměřil několik svých aktivit roku 2022 na spisovatelku Boženu Němcovou.
Soutěž Černobílé obrázky
Koncem ledna vyhlásilo Regionální klubko Východní Čechy, součást Klubu dětských knihoven SKIP, soutěž Černobílé obrázky na téma Božena Němcová k 160. výročí úmrtí spisovatelky. Soutěž byla vyhlášena v lednu, termín ukončení byl stanoven na 15. června 2022. Zadání bylo vytvořit výkres v černobílé barvě libovolnou technikou a ve formátu A4 nebo A3.
Boženu Němcovou má většina lidí spojenou s pohádkami, povídkami i pověstmi. Neexistuje snad v naší zemi člověk, který by neznal její jméno i některé z jejích děl. Možná i proto byla rekordní účast co do počtu soutěžících nejen v oblastních kolech knihoven, ale také v kole regionálním. Do uzávěrky soutěže bylo odevzdáno na 224 prací z deseti východočeských knihoven. Jednalo se o pouhý výběr nejlepších prací od dvouletých dětí až po náctileté. Při hodnocení bylo přihlíženo k nápadu a technice. Byla použita tužka, tempera, suchá jehla, perokresba atd. Úžasným nápadem bylo vytvoření knihy, která mapuje spisovatelčin život i dílo. V jednotlivých kategoriích bylo odevzdáno:
15 obrázků v kategorii předškoláci;
77 obrázků v kategorii od šesti do devíti let;
52 obrázků v kategorii od deseti do dvanácti let;
74 obrázků v kategorii od třinácti do šestnácti let;
šest obrázků v kategorii od sedmnácti do osmnácti let.
Hodnoticí komise byla složena z 24 východočeských knihovnic. Výsledková listina spolu s oceněnými díly byla vystavena u příležitosti konání semináře Legenda BN v předsálí Knihovny města Hradce Králové do 30. června a zároveň umístěna na facebookových stránkách klubka. Nyní celá výstava putuje po knihovnách regionu.
Přednáška Povídání o paní Boženě
Další akcí k tématu Boženy Němcové byla přednáška Mgr. Jany Kroulíkové, emeritní ředitelky Městské knihovny v Litomyšli, která proběhla 9. února 2022 v Knihovně města Hradce Králové s názvem Povídání o paní Boženě. Jana Kroulíková představila Boženu Němcovou jako okouzlující, vášnivou a společenskou spisovatelku, ale také strádající, prosící o podporu a v závěru života i trochu zahořklou ženu. Vyprávění o této významné osobnosti, která v mnohém předběhla svou dobu, navíc doplnila řadou fotografií.
Seminář Legenda BN
Vyvrcholením aktivit k paní Boženě byl seminář, který se uskutečnil 21. června 2022. Akce s názvem Legenda BN proběhla v sále Knihovny města Hradce Králové. Na odborném semináři věnovanému životu a dílu nejznámější české spisovatelky Boženy Němcové a její stopě ve východních Čechách své příspěvky předneslo deset lektorů a vyslechlo si je téměř 70 posluchačů.
Úvodní přednáška lektorky Marty Zemanové, která je mimo jiné i dlouholetou sběratelkou titulu Babička od Boženy Němcové, se zaměřila na otázky týkající se spisovatelčiných charakterových vlastností a vzhledu, ale též životních situací, do kterých se tato nekonvenční žena dostala: Jaká byla Božena Němcová? Co o ní víme? A pokusila se na ně i najít částečné odpovědi: Byla krásná, nešťastná, věčně zamilovaná (až nevěrná), chudá, nesmírně chudá, a přesto uměla veškeré své bohatství rozdat. A co o ní nevíme? Čím nás dodnes tak upoutává?
Další přednáškou s názvem Božena Němcová pohledem své dcery, která byla její pravou rukou, důvěrnicí, ošetřovatelkou a také hrdou ochránkyní matčina odkazu navázala lektorka Martina Bittnerová, která se dlouhodobě zajímá o české osobnosti 19. století.
Markéta Venclová a Lenka Lembejová z Kladského pomezí na semináři představily brožuru se zábavnými prvky s názvem projekt Božena 200, která vznikla v roce 2020 u příležitosti 200 let výročí spisovatelčina narození. Díky této tiskovině i sekci Božena Němcová na webu Kladské pomezí se lze na Boženu Němcovou a její dílo podívat i z trochu jiného úhlu než doposud. Kladské pomezí je turistická oblast mezi Krkonošemi a Orlickými horami. Jejími stěžejními tématy pro cestovní ruch jsou vojenská historie a osobnosti. Kladské pomezí se pyšní významnými rodáky – řadí se mezi ně např. Alois Jirásek, sourozenci Čapkovi, Josef Škvorecký, Egon Hostovský a také právě Božena Němcová.
V dalším bloku semináře následoval příliv kratších příspěvků, mimo jiné i z knihoven působících v místech tradičně s spojovaných s Boženou Němcovou – z České Skalice, Chvalkovic či Červeného Kostelce. Závěr semináře byly dva příspěvky dobré praxe konkrétních aktivit v knihovnách.
Všechny příspěvky byly velmi zajímavé i pro ty posluchače, kteří si mysleli, že Boženu Němcovou znají. Ve Východočeském regionu SKIP jsme vůči Boženě Němcové trochu cítili dluh, který jsme snad tímto nepatrně odčinili.
Na úplný závěr ještě doplním, že o akci se dočtete i ve zpravodaji U nás.
SKIP žije svými členy, je to spolek, který stojí především na obětavé práci jednotlivců, kteří mají společný zájem – české knihovny. Při práci pro knihovny vznikají mezi knihovníky velmi pevné vazby, dlouholetá přátelství, která přinášejí do života spoustu radosti. O tom se 13. a 14. října 2022 přesvědčili účastníci Francouzského večera ve Rtyni v Podkrkonoší. Pod vlajkou Východočeského regionu SKIP uspořádaly kolegyně Jana Sehnalová a Věra Škraňková setkání účastníků tolik oblíbených zájezdů SKIP po Francii, které proběhly v letech 2005–2013. Účast předčila očekávání, sešlo se nás na dvacet a nejen z domovského regionu. Pravda, většina z nás je již v seniorském věku, ale nadšení je stále velké. Milým překvapením pro nás bylo, že přijela i naše průvodkyně, paní Růženka, která se o nás na zájezdech tak pečlivě starala.
Odpoledne prvního dne jsme měli možnost seznámit se s malebným městečkem. Během procházky, kdy jsme obdivovali překrásnou krajinu rozzářenou v podzimní paletě barev, jsme navštívili místní muzeum, starobylou zvonici, hřbitov a kostel. Unikátní byla prohlídka nejstaršího domu ve Rtyni, pocházejícího z počátku novověku. Obdivovali jsme obětavost vlastníků domu, s níž podstoupili nekončící opravy domu, který vlastně ani nemohou využívat, a který přesto bez jakékoli odměny ochotně ukazují turistům. V pozdním odpoledni jsme samozřejmě zamířili do místní knihovny. Ocenili jsme širokou nabídku služeb, které ve velmi stísněném prostoru nabízí svým čtenářům a návštěvníkům. Je to možné nejen díky vysokému pracovnímu nasazení, zápalu pro knihovnickou práci a profesionalitě, ale i lásce k lidem, kterou kolem sebe rozdává vedoucí Jana Sehnalová. Potom jsme se přesunuli do Malého kulturního sálu, skrývajícího se v jednom z opravených sídlištních domů.
Společná fotografie účastníků urtyňského kostela sv.Jana Křtitele
Francouzský večer se odvíjel v přátelském duchu, byl prodchnut vzpomínáním na zážitky z našich zájezdů, které jsme si připomněli prostřednictvím fotografií, a navodil v nás všech velmi příjemnou náladu. Nechybělo ani pestré a bohaté občerstvení v duchu francouzského savoir vivre, které organizátorky setkání připravily. Vzpomínky a debaty nebraly konce; nocleh jsme ale naštěstí měli hned naproti ve velmi příjemné ubytovně.
Ráno po bohaté snídaní jsme se přesunuli do Malých Svatoňovic. V rodném domě Karla Čapka je vybudováno muzeum tohoto slavného rodáka a jeho bratra, které jsme si prohlédli a obdivovali místní expozici. Po procházce po náměstí, prohlídce místního zázračného léčivého pramene a nahlédnutí do zavřeného kostela Panny Marie Sedmiradostné nám zbyl i čas navštívit místní obecní knihovnu. Její prostory jsou též velmi skromné, ale služby jsou na profesionální úrovni.
Společná fotografie účastníků sbratry Čapky vMalých Svatoňovicích
V obou městečkách na nás dýchala láska místních k domovu a péče, kterou obyvatelé místu věnují.
A tak děkujeme Východočeskému regionu SKIP, oběma organizátorkám i jejich pomocnicím za krásné zážitky, kterými nás obohatily. Opět jsme se přesvědčili, že knihovníci jsou vzácná odrůda homo sapiens a jsme rádi, že k nim patříme.
Fotografii ze Rtyně pořídila Ivana Marečková (dříve Městská knihovna Králíky) a fotografii z Malých Svatoňovic Marcela Fraňková (dříve Knihovna Břetislava Kafky Červený Kostelec).
Po více než dvouleté přestávce jsme se v říjnu 2022 pokusili navázat na tradici návštěv v inspirativních knihovnách. Cílem se stal nám blízký Karlovarský kraj; na doporučení krajské metodičky jsme domluvili návštěvu v Městské knihovně Hroznětín a Městské knihovně Ostrov. Součástí programu byla také návštěva expozice s názvem Karel Čapek a Západočeský kraj na zámku Chyše.
Městská knihovna Hroznětín
Městská knihovna Hroznětín získala v roce 2015 v kategorii základní knihovna titul Knihovna roku, a to za rozvoj kulturního a společenského života obce, výborné knihovnické a informační služby a mimořádné plnění komunitních funkcí. Knihovna je umístěna ve zrekonstruované víceúčelové budově, jejíž zajímavě členěné prostory jsou využívány pro nejrůznější komunitní aktivity – kulturní, sportovní, volnočasové, ale i charitativní. Takovou nám ji představila knihovnice Vendula Zábelová; podpořili ji hroznětínský starosta Martin Maleček a místostarosta Zdeněk Janský, kteří také velmi ochotně a trpělivě zodpovídali naše dotazy.
Uvítání v Hroznětíně
Vedle vlastní půjčovní činnosti pořádá knihovna řadu akcí pro všechny věkové kategorie svých čtenářů, účastní se celonárodních projektů, jako je Noc s Andersenem nebo Mezinárodní den darování knih, pasuje děti na čtenáře a pořádá i lekce Univerzity třetího věku. Děti mohou v knihovně přespávat dokonce několikrát do roka; je to pro ně určitá odměna za jejich čtenářské úsilí, za dobré chování. Aktivní dětští čtenáři se zapojují také do hry Lovci perel, kdy přečtou určitou knihu, odpoví na související otázky a za každou takto přečtenou a zpracovanou knihu získají korálek. Za pět korálků obdrží dukát a za dukáty si mohou v knihovně koupit odměnu (hračky, výtvarné potřeby, bublifuky apod.).
Mezi službami nabízenými hroznětínskou knihovnou nechybí ani balení učebnic
Při exkurzi v knihovně
Knihovna i ve svém malém prostoru pořádá výstavy obrazů, akce pro školy a školky, zapojuje se do charitativních akcí. Paní knihovnice je opravdu všestranná, připravuje k vydání místní kalendář, spravuje facebookovou stránku a instagramový profil knihovny, pečuje o knihobudku, poskytuje informační služby pro turisty. V knihovně se půjčují knihy, periodika, tematické kufříky, hry a hlavně se tam stále něco děje.
Společná fotografie účastníků v Hroznětíně
Městská knihovna Ostrov
Neméně aktivní – avšak o poznání větší – je další navštívená knihovna, totiž Městská knihovna Ostrov. Knihovna, která je v provozu od roku 1945, sídlí v budově zámku, prostory jsou tedy opravdu velkorysé. Po velmi srdečném přivítání nám knihovnu představila paní ředitelka Mgr. Irena Leitnerová. Postupně jsme prošli moderně a nápaditě vybavené interiéry, čítárnu, studijní prostory, hudební oddělení, hernu, barevné a útulné dětské oddělení, pečlivě jsme si všímali zajímavých nápadů ve vybavení i výzdobě knihovny, která slouží přibližně 17 tisícům obyvatel města.
Ostrovská knihovna je umístěna na zámku
V oddělení pro děti
V Ostrově rozhodně nejsou konzervativní
Knihovní fond, kompletně ve volném výběru, dosahuje cca 50 tisíc jednotek. Knihovna disponuje 22 zaměstnanci, 17 z nich jsou knihovníci. V knihovně jsou výrazně zastoupeny moderní technologie včetně samoobslužných výpůjčních zařízení.
Vedle klasických výpůjčních služeb se knihovna věnuje také rozsáhlým vzdělávacím a zájmovým aktivitám, v nabídce má např. Programování pro děti, Relaxační malování pro dospělé, Deskové hry pro dospělé, pořady Jak uzdravit nohy, Jak se tvoří detektivka, Trénink paměti pro seniory, Se zrakovou vadou za objektivem aj.
Knihovna má také výborné personální a technické podmínky pro vzdělávání a zábavu v netradičních oblastech – 3D tisk, virtuální realita pro veřejnost, herní konzole. Poskytuje technické poradenství v oblasti IT, pořádá kurzy 3D tisku pro veřejnost.
Věnuje se rovněž historii regionu. Za tímto účelem zřídila speciální oddělení s názvem Kronika města – badatelna. Oddělení kromě jiného zpracovává rešerše pro badatele nebo přednášky pro školy, nabízí archiválie města i kopie starších kronik (originály jsou uloženy ve Státním okresním archivu Karlovy Vary).
Nahlédli jsme i do podkroví
Knihovna je skutečně moderním kulturním, komunitním a vzdělávacím centrem pro obyvatele města a my jsme jen litovali, že na návštěvu máme vymezen jenom určitý čas.
Společná fotografie účastníků v Ostrově
Zámek Chyše
Na zámek Chyše to autobusem z Ostrova nad Ohří nebylo daleko. O historii zámku a jeho stavebním vývoji jsme slyšeli z úst nejpovolanějších, zámeckými interiéry a čapkovskou expozicí nás provedl majitel zámku Vladimír Lažanský. Dozvěděli jsme se o Čapkově inspiraci západními Čechami a užití námětů z této oblasti v jeho dílech, např. výbuch muniční továrny v Bolevci v roce 1917 byl předobrazem pro román Krakatit; pobyt na zámku v Chyši pro povídku Na zámku, rodová pověst Lažanských o touze po nesmrtelnosti pro hru Věc Makropulos. Na Zámecký pivovar Chyše už bohužel nedošlo, tak někdy příště.
Zámek Chyše v podzimním hávu
Autorkou fotografií s podpisem KozOur je Martina Kožíšek Ouřadová z Knihovny města Plzně; zbylé dvě pořídila Hana Hendrychová (dříve Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje). Další fotografie najdete v albu na Rajčeti.
Lidé zakládají do knih rozmanitosti už odpradávna. Bývaly to a možná i jsou bankovky, ukryté třeba na horší časy. Většinou se však jedná o záložky, účtenky, pohledy, fotografie blízkých, citáty, kresby, básně, nákupní seznamy, dopisy Ježíškovi apod. Nakonec jako záložka může posloužit téměř cokoliv, co je po ruce. Svědčí o tom komentář pod fotografiemi výstavy těchto předmětů na Instagramu, ve kterém se píše, že kdesi bylo v knize nalezeno kolečko salámu; jestli šlo o úmysl nebo nehodu při svačince, se ale už nedozvíme.
Když jsem v roce 2019 nastoupila do Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích, začala jsem tyto drobnosti a artefakty sbírat a ukládala je (vyjma pochutin) do krabičky. Brzy mi začaly pomáhat kolegyně, a tak se sbírka pěkně rozrůstala a po třech letech jsme se rozhodly uspořádat výstavu.
Ta proběhla od 4. července do 31. srpna 2022 v knihovně Na Sadech.
Plakát k výstavě
Výstava byla rozdělena do několika cyklů. První obsahoval záložky; jednalo se většinou o vzácnější kusy, například kovové, bambusové, dovezené z ciziny, vlastní výroby a další.
Kresby a záložky
Lásková lodička
Do druhého byly umístěny pohlednice, většinou taktéž z ciziny.
Pohlednice
Ve třetím byly různé vzkazy, citáty, nákupní seznamy, básničky či moudra a samozřejmě výše zmíněný dopis Ježíškovi.
Mix
Ve čtvrtém byl dán prostor potenciálním výtvarníkům.
Kresby
Pro poslední cyklus jsme zvolily formu koláže, kde byla k vidění nevykouřená cigareta, podtácky, žolíkové karty, vylisované listy stromů, obrázky květin, ubrousek a obal od čokolády z dob socializmu, indická rupie.
Víte vy, v jakém městě žijete?
Pozor!
(Rodinné fotografie jsme samozřejmě s kolegyněmi nezveřejňovaly.)
Každý, kdo do knihy vloží nějakou maličkost, vetkne do ní kousek z vlastního života, svůj mikropříběh.
Autorkou fotografií je Kateřina Bolechová z Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích; plakát pochází z dílny Petry Mašínové z téže instituce.
Verze pro tisk