2023, ročník 32, číslo 2

Úvodník

Slovo úvodem

Vážení a milí čtenáři,

v tomto čísle Bulletinu SKIP se dočtete například:

Přínosné čtení Vám za celou redakční radu Bulletinu SKIP přeje

Linda Jansová

Trendy v knihovnách

Jak získat 3D tiskárnu do knihovny – praktické zkušenosti z dolnochaberské knihovny

 Naše knihovna, plnící funkci základní knihovny, se snaží nabízet kromě výpůjček také něco navíc. Tradičně se zapojujeme do různých charitativních akcí (do sbírka Ligy proti rakovině, sbírky ke Dni válečných veteránů nebo do spolupráce s Potravinovou bankou apod.), provozujeme Semínkovnu nebo umožňujeme zápůjčku šicích strojů. Zkrátka neustále se zamýšlíme, jak naše služby ještě obohatit.

Začátkem roku 2022 jsme se dozvěděli o atraktivním projektu nazvaném Průša pro školy organizovaném firmou Prusa Research. Ta byla založena v roce 2012 českým vývojářem Josefem Průšou. Dnes zaměstnává přes 700 lidí a každý měsíc v Praze vyrobí přes deset tisíc 3D tiskáren Original Prusa, které rozešle do světa. Výše zmíněný projekt dává možnost získat po splnění určitých kritérií tiskárnu pro vzdělávací akce zcela zdarma. Naší knihovně se zadařilo a díky úspěšnému splnění podmínek jsme majiteli 3D tiskárny Prusa MINI. Proces vedoucí k jejímu získání vám zde chceme přiblížit.

Knihovnu jsme se rozhodli zaregistrovat do programu Průša pro školy v létě 2022. V té době ještě nabídka účasti zmiňovala pouze školy. Na webové stránce https://proskoly.prusa3d.cz jsme přesto vyplnili registrační formulář i my. Jelikož nejsme školou, ale „jen“ knihovnou, nebyla reakce ze strany firmy jistá. Přesto jsme to zkusili, jelikož i naše funkce je vzdělávací, a věřili jsme, že šance uspět je. Po pár dnech přišla odpověď, že jsme do programu zařazeni byli, ale z důvodu nedostatku komponentů musíme na dodání počkat. Tato odpověď byla přesně to, v co jsme doufali, a tak jsme po oboustranném podpisu smlouvy nadšeně vyčkávali na dodání tiskárny. Na počátku listopadu se objevila spediční firma a přivezla velký balík. Krabice obsahovala 3D tiskárnu Prusa MINI v rozloženém stavu, návod, sáček s gumovými medvídky (sic!) a kilogramové balení filamentu. To, že si tiskárnu musíme sami složit, nám radost nezkazilo. Současně s jejím obdržením jsme se museli podrobit školení, a to prezenčně nebo online. Využili jsme možnost online školení a nejdříve se krok za krokem prokousávali návodem k montáži. Ten zahrnuje i vtipné pauzy mezi jednotlivými úspěšnými kroky spojené s konzumací přesně dávkovaného množství výše zmíněných gumových medvídků za odměnu. Když se zrovna nedařilo, konstatovali jsme, že sáček mohl mít klidně větší objem, motivaci jsme však neztráceli. Školení pokračovalo seznámením s fungováním tiskárny, se základy modelování a na konci následoval test. Po jeho složení jsme na e-mail obratem získali certifikát stvrzující jeho absolvování. Tiskárnu jsme umístili na výpůjční pult a od začátku vzbuzovala u návštěvníků velkou pozornost a nadšení.

Krabice s komponentami 3D tiskárny
Krabice s komponentami 3D tiskárny

Gumoví medvídci jako sladká odměna při montáži
Gumoví medvídci jako sladká odměna při montáži

3D tiskárna Prusa MINI v knihovně
3D tiskárna Prusa MINI v knihovně

Podmínkou pro trvalé získání tiskárny je vymyslet inovativní, nový výrobek, využitelný při výuce na školách. My jsme se pustili do předmětu vhodného pro knihovny – do abecedních rozřaďovačů do regálů. Nápad bylo nejprve třeba zkonzultovat s výrobcem tiskáren, vymodelovat ve 3D modelovacím programu (tím je např. Tinkercad). Poté jsme předměty (všechna písmena abecedy) převedli v tzv. sliceru do formátu srozumitelného pro tiskárnu. Pomocí USB flash disku jsme modely přenesli do tiskárny a jednotlivé rozřaďovače vytiskli. Celý postup jsme zaznamenávali i písemně podle dané osnovy. Na počátku spolupráce nám byla zřízena registrace na webu Printables, která obsahuje databázi modelů. Tam jsme po kompletaci včetně fotografií celý projekt nahráli a čekali, zda bude přijat. Zhruba po týdnu jsme obdrželi e-mailem odpověď, že byl náš projekt schválen a zveřejněn v databázi. Tím bylo stvrzeno, že 3D tiskárna zůstane naší knihovně zdarma k dalšímu využití.

Tiskárna při tisku abecedního rozřaďovače do regálu
Tiskárna při tisku abecedního rozřaďovače do regálu

Vytisknuté písmeno
Vytisknuté písmeno

Abecední rozřaďovače
Abecední rozřaďovače

Umístění v regálech
Umístění v regálech

Od prvních dnů je 3D tiskárna umístěna na očích veřejnosti a budí zaslouženou pozornost. A k čemu nám vlastně slouží? Když je v knihovně zrovna slabší provoz, předvádíme zájemcům, jak funguje, a necháváme je si ji doslova „osahat“, a to i těm nejmenším dětem. Se školáky zvládneme společně vymodelovat jednoduchý předmět a v PrusaSliceru převést do formátu G-code. Může jít např. o klíčenku se jménem, kterou si pak vytisknou.

Předvádění dětským návštěvníkům tiskárny; mohou si vše zblízka prohlédnout a osahat
Předvádění dětským návštěvníkům tiskárny; mohou si vše zblízka prohlédnout a osahat

Děti zkouší prvně modelovat v programu Tinkercad jmenovku na klíče
Děti zkouší prvně modelovat v programu Tinkercad jmenovku na klíče

Hotový výrobek
Hotový výrobek

Tiskárnu využíváme i k tisku drobných předmětů na různé akce knihovny. Mezi výrobky patřily komponenty na Noc s Andersenem (ozdoby na výrobky tajné schránky ze starých knih) nebo různobarevné záložky pro malé školáky při Pasování na čtenáře. Do budoucna se chystáme vytisknout si specifické, originální popisky na regály.

Komponenty na Noc s Andersenem (vše v počtu 22 kusů)
Komponenty na Noc s Andersenem (vše v počtu 22 kusů)

Tajné schránky ze starých knížek s ozdobou z 3D tiskárny
Tajné schránky ze starých knížek s ozdobou z 3D tiskárny

Různobarevné záložky jako dárek při pasování na čtenáře
Různobarevné záložky jako dárek při pasování na čtenáře

Před nedávnem jsme oslovili místní občany, zda by někdo z nich nechtěl pro děti uspořádat workshop zaměřený na základy 3D tisku. Obratem se nám ozval pán, který se nabídl workshopu ujmout. Kapacita byla hned po zveřejnění rychle naplněna zájemci od předškoláka po páťáky, holkami i kluky. Uspořádali jsme ho v provozní době knihovny v sobotu dopoledne a setkal se s velkým úspěchem. Začalo se na PC modelováním jednoduché dvoubarevné klíčenky se jménem a pokračovalo jejím vytisknutím. Nyní můžeme s vědomím, že tiskárna zůstává v knihovně, plánovat další vzdělávací akce s jejím využitím.

Workshop věnovaný základům 3D tisku

Workshop věnovaný základům 3D tisku

Workshop věnovaný základům 3D tisku

Workshop věnovaný základům 3D tisku
Workshop věnovaný základům 3D tisku

Hotové jmenovky z workshopu
Hotové jmenovky z workshopu

Autorkou fotografií je Alena Wachtlová z Místní veřejné knihovny v Praze – Dolních Chabrech.

Lekce kyberbezpečnosti v Městské knihovně Neratovice

Ve školním roce 2022/2023 se naší knihovně podařilo navázat spolupráci s manažerem prevence kriminality z Městského úřadu Neratovice Mgr. Jaroslavem Mikešem, díky kterému jsme se zapojili do programu prevence kriminality v Neratovicích. Dohodli jsme uspořádání lekcí kyberbezpečnosti pro druhé a šesté třídy a odpovídající ročníky gymnázia. Tématem lekcí byl bezpečný pohyb v kybersvětě, kybergrooming, sexting, fake news a kyberšikana.

Žáci druhých tříd se naučili, že pravidlo nemluvení s cizími lidmi se týká i lidí, kteří se s nimi chtějí seznámit na internetu. Vysvětlili jsme si, co jsou osobní a soukromé údaje a proč je důležité je nikomu nesdělovat. Dále jsme si povídali o falešných zprávách a že je na internetu možné nalézt v podstatě jakoukoli informaci. Žáci nejprve netušili, co si pod pojmem falešné zprávy představit; to se ale změnilo, když se seznámili s pojmem fake news. Přes fake news jsme se dostali ke kyberšikaně, kterou bych s žáky ráda probrala podrobněji ve školním roce 2023/2024.

Pro žáky šestých tříd jsme připravili program společně s již zmíněným preventistou kriminality Jaroslavem Mikešem a s Kateřinou Květoňovou, vedoucí Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Tématem byla rizika kybergroomingu a sextingu. Během lekce se žáci dozvěděli, jak snadné je někoho vyhledat, pokud má svůj účet nastaven jako veřejný, co by rozhodně neměli nikdy zveřejňovat na sociálních sítích, jaká jsou rizika při zveřejnění osobních nebo soukromých údajů. Během krátkých scének se dozvěděli, co je kybergroming, jaký je obvykle jeho průběh i jaké mohou být následky. Žáci se naučili, jak rozeznat manipulaci a citové vydírání, jakým způsobem získává útočník důvěru oběti a pomocí dalších manipulačních technik i intimní materiály, které mu v dalších fázích mohou sloužit k vylákání na schůzku a vydírání. Ukázali jsme si, jak v kybersvětě ověřit, že si skutečně píšeme s tím, s kým si myslíme, a ne s někým, kdo má falešný profil, což žáci velmi ocenili. Ke konci jsme si řekli, co je třeba udělat, pokud se dostaneme do problémů, a kam se obrátit pro pomoc. Na rozloučenou dostali žáci malé vizitky s kontakty na Linku bezpečí, Linku důvěry a telefonní kontakt na poradnu ohledně rizik na internetu.

Z výuky pro druhou třídu (zdroj: archiv Městské knihovny Neratovice)
Z výuky pro druhou třídu (zdroj: archiv Městské knihovny Neratovice)

Celkem náš program navštívilo šest druhých tříd, devět šestých tříd a jedna sedmá třída z místních základních škol, dvě skupiny žáků ze školy pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a dvě třídy primánů víceletého Gymnázia Františka Palackého. Informace pro přípravu lekcí jsem čerpala převážně na webu projektu E-Bezpečí a ze zdrojů zveřejněných Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).

U žáků jsem zaznamenala zájem o probíraná témata a pozitivní reakce. Učitelé druhých tříd nám doporučili témata více zpřístupnit takto malým dětem, například formou pohádek. To považuji za velmi dobrý nápad a ráda bych pohádkovou kyberbezpečnost zařadila do naší stálé nabídky vzdělávání. Od učitelů i žáků šestých tříd jsme dostali velmi pozitivní zpětnou vazbu. Díky vtipným scénkám Jaroslava Mikeše a Kateřiny Květoňové se žáci dobře bavili a lekce tak byla zajímavější. Oběma patří poděkování za inspirativní spolupráci.

Pilotní roční považujeme za vydařený a vítáme, že v rámci prevence kriminality je kyberbezpečnost považována za stejně důležitou jako například prevence drogových závislostí. Doufáme, že se nám v těchto aktivitách podaří pokračovat i nadále.

Nymburský špacír aneb Jak si díky knihovně udržet mozek v kondici

Fungování našeho mozku je závislé na mnoha faktorech, jako jsou například fyzická a mentální kondice, strava, spánek a celkový zdravotní stav. Abychom si mozek udrželi v kondici, je důležité pravidelně procvičovat paměť a udržovat si aktivní životní styl. Tomuto tématu se dlouhodobě věnuje Česká společnost pro trénování paměti a mozkový jogging. Jejím posláním je dostat trénování paměti jako efektivní nástroj proti mentální deterioraci u stárnoucí populace. Může se do takové akce zapojit i knihovna? V nymburské knihovně jsme to zkusili a můžeme s klidným svědomím říct, že jednoznačně může!

V rámci celosvětové kampaně Brain Awareness Week, která byla zahájena v roce 1996, se v druhém březnovém týdnu v Národním týdnu trénování paměti veřejnost srozumitelnou formou prostřednictvím stovek akcí dozvídá o výsledcích výzkumu mozku. Zmíněné akce jsou pořádány vědeckými institucemi, které se výzkumu mozku věnují, případně institucemi, které výsledky výzkumu aplikují v praxi. Cílem Národního týdne trénování paměti je přesvědčit nejen seniorskou populaci, že si ještě docela slušně pamatuje, když jí někdo poradí, jak na to. Trénování paměti se tak stává i efektivním nástrojem ke zvýšení sebevědomí.

Jednou z možností, jak spojit příjemné s užitečným, bylo zúčastnit se Nymburského špacíru – mezigeneračního pochodu pro mozek, který připravila naše knihovna. U této originální procházky, jež se odehrála ve skvělém prostředí nymburského parku Ostrov, jsme od počátku kladli důraz na mezigenerační rozměr, kterému se v knihovně věnujeme již delší dobu. Účastníkům nabídla možnost procvičit si paměť a zároveň si užít příjemné prostředí lužního lesa či procházku kolem Labe.

Na trase dlouhé 1,5 km bylo rozmístěno jedenáct úkolů, pro jejichž umístění jsme využili tabule naučné stezky. Různorodé úkoly byly zaměřeny na trénink paměti a další kognitivní funkce. Účastníci si mohli zvolit své vlastní tempo a užít si procházku v příjemné společnosti vnoučat nebo kamarádů. Celá akce se konala od 15. do 19. března 2023, tedy během Národního týdne trénování paměti. Startovní kartičku s mapou a otázkami si účastníci mohli vyzvednout v knihovně a za vyplnění kartičky obdržel každý drobný dárek.

Startovní sada
Startovní sada

A jak to celé proběhlo? Jednoduše skvěle! Na špacír jsme vydali téměř 300 kartiček. Hlásili se například pedagogičtí pracovníci a senioři, kteří se rozhodli vzít na procházku svá vnoučata.

Vyrážíme...
Vyrážíme...

Zhluboka dýchat!
Zhluboka dýchat!

Na první pohled vypadají stejně, ale...
Na první pohled vypadají stejně, ale...

Blížíme se do cíle!
Blížíme se do cíle!

S vyplněnou křížovkou na kartičce si následně přišlo pro odměnu 50 dospělých, s nimi i 32 dětí a dalších jedenáct dětí s pedagogy.

Křížovka je vyplněna, hurá do knihovny!
Křížovka je vyplněna, hurá do knihovny!

Nymburský špacír byl skvělou příležitostí pro všechny, kteří chtějí udržovat svou paměť a zároveň si užít krásného dne v přírodě. A za to, že přišli a užili si společně mezigenerační pochod pro zdraví svých mozků, jim patří náš velký dík!

Další ročník kampaně Brain Awareness Week proběhne od 11. do 17. března 2024. Zda zopakujeme Nymburský špacír? To slíbit nemůžeme, možná dáme prostor novým nápadům. Ale už teď víme, že se rádi a s chutí zapojíme znovu!

Autorkou fotografií je Jana Kutíková z Městské knihovny Nymburk.

Seminář Knihovny jako centra vzdělávání

S velkým zájmem jsem se přihlásila na seminář Knihovny jako centra vzdělávání, který se konal v Goethe-Institutu v Praze 24. dubna 2023 a pořádal jej SKIP právě s Goethe-Institutem.

Vlastnímu semináři předcházela exkurze do Knihovny Goethe-Institutu. V předsálí knihovny byla k vidění výstava knih německého spisovatele Otfrieda Preusslera nazvaná Malá čarodějnice, velká kouzla. Magický svět Otfrieda Preusslera. Byla uspořádána u příležitosti stého výročí narození tohoto původem libereckého autora.

O libereckém mládí Otfrieda Preusslera
O libereckém mládí Otfrieda Preusslera

Vystavené knihy a informace o autorovi doplňoval exponát v podobě velkého havrana s rozevřenými křídly, který se v jeho knihách objevuje.

Výstavě vládl havran
Výstavě vládl havran

V knihovně si zájemci mohou půjčovat knihy, časopisy, audioknihy i DVD. Knihovna je otevřena šest dní v týdnu, v dopoledních hodinách je bez přítomnosti knihovníka. V nabídce je také Knihovna věcí; podrobnější informace jsou dostupné na webových stránkách.

Knihovna jako místo pro malé i velké programátory a krotitele robotů

První přednášející semináře byla mediální pedagožka Jana Scheider z Městské knihovny v Drážďanech. Drážďany mají přes 566 000 obyvatel. Knihovna má centrální knihovnu a 19 poboček. Knihovna se po covidových letech snažila vykompenzovat deficit z doby pandemie a přilákat mladé lidi do knihovny. S projektem Tady se něco děje! (Hier ist was los!) se jim záměr podařil. Během prázdnin pořádají různé aktivity pro děti (i s rodiči) a mládež s moderními technologiemi. Účastníci vytvářejí podcasty, mohou si vyzkoušet filmování, vytváření her a animací nebo si mohou pomocí obrázků naprogramovat roboty pomocí obrázků (tuto aktivitu lze využít pro  děti od čtyř let, ale také pro seniory).

Knihovna realizuje fotografické projekty, kdy fotografové chodí s dětmi venku, fotí a poté se učí, jak dále s fotografiemi pracovat. Pořádají workshopy s autory knih i ilustrátory, ve kterých se mohou např. naučit malovat komiks. Různých bezplatných prázdninových kurzů se zúčastnilo více než 1 500 zájemců.

Vysokoškolské knihovny a blended learning: vzdělávání, služby, informační zdroje

Další přednášející byla Hana Landová z Knihovny České zemědělské univerzity v Praze a z Asociace knihoven vysokých škol ČR. Upozornila, že během uplynulých dvou let se na vysokých školách změnilo prostředí i forma výuky a je nutné, aby na to zareagovaly i vysokoškolské knihovny. Studenti již nechodí do knihovny pouze studovat, ale též odpočívat, zahrát si šachy, setkat se s kamarády. Je nutné přizpůsobit rozsah tištěných a elektronických knihovních fondů, aby byly studentům k dispozici a mohli je získat, když je potřebují.

Technické vzdělávání pro děti a pedagogy

Poslední příspěvek nám představil originální vzdělávací programy pro děti i učitele zaměřené na fungování technického světa kolem nás bez použití tabletů a počítačů. Děti si takto rozvíjí logické a informatické myšlení. Barbora Vítová z Malé technické univerzity nás informovala o vzdělávacích programech pro mateřské školy a první až třetí ročník základních škol. Děti si hrají na elektrikáře, instalatéry či architekty názorně a jednoduše a propojí si čtenářskou, matematickou a polytechnikou gramotnost. Mezi přítomnými knihovníky a knihovnicemi vzbudila Barbora Vítová velký zájem o tyto pořady a doufám, že většina z nás účastníků semináře bude s Malou technickou univerzitou více spolupracovat!

Závěrem

Kromě prezentací (odkazy na ně najdete na webu SKIP) je k dispozici i videozáznam, a to v češtiněněmčině:

Za získání všech informací na semináři jsem moc ráda a těším se na další!

Z oken Goethe-Institutu se naskýtá výhled přímo na Pražský hrad
Z oken Goethe-Institutu se naskýtá výhled přímo na Pražský hrad

Autorkou fotografií je Naděžda Picková z Městské knihovny Čelákovice.

Atlas knihoven

V rekonstruované Knihovně Ervína Špindlera v Roudnici nad Labem najdete i obýváček

Knihovna Ervína Špindlera v Roudnici nad Labem sídlí od roku 1947 v budově bývalé záložny na Karlově náměstí č. p. 19 v blízkosti radnice v památkové zóně města. Budova pochází zřejmě z 19. století, ale lze předpokládat, že na jejím místě stával objekt již mnohem dříve. Původně se jednalo o dům se širokým průčelím do náměstí a menším schodišťovým křídlem ve dvorní části. Knihovna zahájila svou činnost pouze v přízemních prostorách, postupně však své služby rozšiřovala. V roce 1948 byla zřízena studovna a čítárna a v roce 1949 půjčovna knih pro děti a mládež. Kromě poskytování knihovnických služeb sloužila jako kulturní centrum, pořádala pro obyvatele Roudnice nad Labem řadu kulturních a vzdělávacích akcí – výstavy, besedy, koncerty, přednášky apod.

Stav budovy začal být zcela nevyhovující, chybělo sociální zázemí, sklady a kanceláře. O přístavbě a rekonstrukci prostor bylo rozhodnuto v roce 1982. Knihovní fond i sklady byly provizorně přemístěny do prostor městského úřadu, kde knihovna poskytovala čtenářům své služby. Rekonstruovaná budova byla slavnostně otevřena v roce 1988. Dvoupatrová přístavba, která zahrnovala kancelářské prostory, kotelnu a hlavně nezbytné sklady, byla umístěna ve dvorní části objektu. Knihovna byla také vybavena novým knihovním nábytkem Biblio.

O další rekonstrukci objektu se uvažovalo v roce 2009. Byl vypracován velkorysý projekt, který zahrnoval rozšíření skladů do dvorního traktu, změny dispozic některých místností včetně využití půdních prostor, vybudování nového schodiště z druhého do třetího nadzemního podlaží, montáž výtahu z prvního do třetího podlaží, opravu konstrukce podlah a výměnu podlahových krytin, výměnu oken a dveří, nová sociální zařízení včetně montáže vzduchotechniky pro odvětrávání, kompletní výměnu elektrorozvodů a osvětlení a opravu venkovní fasády. Tento projekt však nakonec realizován nebyl. Čas prokázal, že toto rozhodnutí bylo částečně správné. Některé z  navrhovaných úprav, které tvořily podstatnou část celkové investice (rozšíření skladových prostor, změna dispozice místností a využití půdních prostor, vybudování nového schodiště do 3. NP), se ukázaly jako neúčelné.

Budova tak na svou modernizaci musela počkat dalších třináct let, kdy představitelé města schválili projekt na rozsáhlou rekonstrukci. Projekt zahrnoval opravu uliční i dvorní fasády, vnitřní výmalbu, výměnu oken a dveří, kompletní výměnu elektroinstalace a osvětlení, položení nových podlahových krytin a změnu dispozice sociálních zařízení včetně toalet pro osoby s omezenou schopností pohybu.

Před rekonstrukcí
Před rekonstrukcí

Po rekonstrukci
Po rekonstrukci

Jednou z nejpodstatnějších změn, kterou musím zdůraznit, je instalace rampy u vchodu do knihovny a plošiny pro přístup do patra, kde se nachází sál a oddělení pro děti a mládež. „Nová“ knihovna nyní odpovídá aktuálním požadavkům pro veřejné budovy včetně bezbariérového přístupu, který v knihovně zcela chyběl.

Chodba
Chodba

Kromě stavebních úprav jsou nově vybaveny i interiéry půjčoven v obou odděleních, můžeme se pochlubit novými výpůjčními pulty i knihovními regály. Díky novému uspořádání regálů jsme v oddělení pro dospělé mohli vytvořit našimi čtenáři a návštěvníky hojně využívaný „obýváček“, kde mohou v klidu číst denní tisk nebo rozjímat nad knížkou.

Oddělení pro děti a mládež

Oddělení pro děti a mládež
Oddělení pro děti a mládež

Oddělení pro dospělé
Oddělení pro dospělé

Obýváček
Obýváček

Nechybí ani sál
Nechybí ani sál

Celkově rekonstrukci považuji za velice zdařilou; domnívám se, že se podařilo zachovat a skloubit historické prvky budovy s moderním interiérem a Roudnice nad Labem se může pyšnit důstojným kulturním zařízením.

Knihovna Ervína Špindlera je organizační složkou Města Roudnice nad Labem a budova je majetkem města. Náklady na projekt (včetně nového vybavení) přesáhly devět milionů Kč. Stavební práce byly zahájeny v červnu 2022 a trvaly do listopadu téhož roku. Vzhledem k tomu, že se tato rekonstrukce stala prvním úspěšně dokončeným projektem výzvy Ministerstva pro místní rozvoj zaměřené na revitalizaci, odbornou infrastrukturu a vybavení knihoven, podařilo se z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) získat finanční podporu ve výši 6,7 milionů Kč.

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, jeden z prvních návštěvníků rekonstruované knihovny, výsledek zhodnotil následovně:

Rekonstrukce Knihovny Ervína Špindlera je skvělou ukázkou toho, jak mohou prostředky, které Ministerstvo pro místní rozvoj rozděluje z fondů EU, v regionech pomáhat. Díky modernizaci staré knihovny vznikl bezbariérový prostor, který bude sloužit také jako komunitní a vzdělávací centrum. Přeji knihovně mnoho spokojených návštěvníků a vášnivých čtenářů. Jako vystudovaný knihovník jsem z výsledku opravdu nadšený.

Ivan Bartoš při slavnostním otevření knihovny (na fotografii čtvrtý zleva)
Ivan Bartoš při slavnostním otevření knihovny (na fotografii čtvrtý zleva)

V nově rekonstruovaném interiéru (uprostřed vedoucí knihovny Zuzana Šimáčková, vpravo Ivan Bartoš)
V nově rekonstruovaném interiéru (uprostřed vedoucí knihovny Zuzana Šimáčková, vpravo Ivan Bartoš)

Posezení v obýváčku (zleva Ivan Bartoš, Zuzana Šimáčková a starosta Roudnice František Padělek)
Posezení v obýváčku (zleva Ivan Bartoš, Zuzana Šimáčková a starosta Roudnice František Padělek)

Autorem fotografií s Ivanem Bartošem v interiéru knihovny je Roman Giebisch z Národní knihovny ČR; ostatní fotografie pocházejí z archivu Knihovny Ervína Špindlera.

Rozhovor

PhDr. Jarmila Daňková: SKIP vnímám jako stmelující prvek pro společenství lidí, kterým jde o propagaci knihoven a budoucnost našeho oboru

PhDr. Jarmila Daňková je neodmyslitelně spjata s jihlavskou knihovnou. V následujícím rozhovoru prozrazuje, jak se knihovna za jejího dlouholetého vedení proměnila, ale také proč je důležité, aby se knihovníci celoživotně vzdělávali, nebo co pro ni znamená SKIP.

V čele jihlavské knihovny jste stála od června 1986 do září 2023, tedy neuvěřitelných 37 let, v knihovně samotné jste pracovala dokonce 40 let. Vzpomenete si ještě, jak jihlavská knihovna v roce 1983, kdy jste do ní nastoupila, vypadala a na jaké služby a aktivity se zaměřovala?

Tehdejší knihovna byla od té současné samozřejmě velmi odlišná. Sídlila v jiné budově, kde fungovala téměř šedesát let, a já jsem zde strávila přibližně polovinu svého profesního života. Začínala jsem ve studovně a po krátké době jsem začala vést oddělení metodiky, dnešní oddělení regionálních služeb, které se stará o stovku neprofesionálních knihoven v jihlavském regionu. To bylo sice krátké, ale pro mě velmi zajímavé a poučné období.

Práce v knihovně byla tehdy úplně jiná. Informační technologie, jak je známe a běžně využíváme dnes, neexistovaly. Knihovna byla spíše jen půjčovnou knih a půjčování probíhalo prostřednictvím systému sáčků a knižních lístků. Akcí a dalších služeb bylo minimálně. Až postupem let začala knihovna významně rozšiřovat nabídku služeb a připravovat akce pro širokou veřejnost.

Od roku 2003 Městská knihovna Jihlava sídlí v nových prostorách. Můžete zhodnotit, co tyto prostory oproti těm původním knihovně přinesly?

Myslím, že přestěhování do citlivě zrekonstruované barokní budovy v Hluboké ulici bylo bez nadsázky pro jihlavské čtenáře a knihovníky událostí století. Knihovna získala dvojnásobně velké prostory v historické budově, která je ve vlastnictví statutárního města Jihlavy, a zároveň i nové interiérové vybavení a odpovídající techniku. Byl tím položen základ pro další rozvoj nejrůznějších aktivit, rozšíření spektra nabízených služeb, spolupráci s novými partnery a postupnou transformaci knihovny do současné podoby moderní vzdělávací, kulturní a informační instituce.

Po dvaceti letech už „nová“ budova není samozřejmě nová a začíná být knihovně malá. Je potřeba prostor pro nové služby a aktivity stejně jako pro přehledné umístění a uspořádání knihovního fondu, jehož početní stav je nutné důslednou aktualizací udržovat v optimálním rozsahu. Realizace připravených projektů změní prostředí knihovny a přinese novinky, které nahradí služby méně využívané, a zároveň smysluplně využije stávající prostory. Věřím, že se všechny rozpracované projekty podaří v dohledné době dokončit.

Co vedle přesunu knihovny do budovy, kterou najdeme v ulici Hluboká, pokládáte za svůj největší pracovní úspěch a proč?

Nazvala bych to spíše dobrý pocit z toho, že se po léta dařilo rozšiřovat a zkvalitňovat nabídku služeb pro čtenářskou veřejnost, získávat ke spolupráci nové partnery, upravovat a modernizovat prostředí v hlavní budově a na pobočkách. Jednoduše řečeno „jít s dobou“, přinášet stále něco nového a reagovat na potřeby našich uživatelů.

Vážím si toho, že se v knihovně postupně podařilo vytvořit skvělý tým kreativních a zapálených lidí, který s generační obměnou značně omládl a s nímž se mi velmi dobře spolupracovalo. Pro většinu z nich je práce v knihovně srdeční záležitost a to není úplně samozřejmé a obvyklé.

Aby se knihovny rozvíjely, je nezbytným předpokladem vzdělávání jejich pracovníků. Co se, pokud jde právě o vzdělávání, v jihlavské knihovně v době vašeho působení osvědčilo?

Bez celoživotního vzdělávání, získávání nových poznatků a osvojování nejrůznějších dovedností se jistě žádný knihovník neobejde. Myslím, že v naší knihovně to pracovnice chápou a pro většinu z nich je jejich profesní osobnostní růst důležitý.

Osvědčilo se nám využít individuální zájmy a znalosti jednotlivých knihovnic a vzděláváním je dále rozvíjet tak, že se nakonec zúročí ve schopnost samostatně připravovat pořady nebo lektorovat kurzy. V naší knihovně např. trénování paměti, tvůrčí dílny, pohybové aktivity spojené s vědomostními kvízy, diskotéky pro stacionář, ekologické projekty a naposled úniková hra, která se setkala s mimořádným zájmem veřejnosti.

Jako knihovna pověřená výkonem regionálních funkcí připravujeme vzdělávací semináře a workshopy pro neprofesiionální knihovníky. Myslím, že se kolegyním daří prezentovat aktuální témata tak, aby byla využitelná v praxi malých knihoven.

Které aktivity by veřejné knihovny obecně v současné době podle Vás měly nejvíce rozvíjet? Vidíte v tomto směru rozdíl mezi městskými a obecními knihovnami?

Knihovny se profilují jako otevřené, přátelské instituce, které nabízejí své služby bez rozdílu všem. Ani jihlavská knihovna není v tomto ohledu výjimkou. Široké pole působnosti je podle mého soudu v oblasti neformálního vzdělávání pro nejrůznější cílové skupiny uživatelů.

Komunitní úloha knihovny, knihovna jako místo setkávání, to je další důležitá role, při níž se stejně dobře využije informační potenciál knihovny, kreativita pracovníků i její prostředí.

Obecní knihovny bývají často jediným kulturním zařízením v místě. Jejich přeměna v komunitní centra je předpokladem pro jejich další rozvoj a především velkým přínosem pro zdejší obyvatele. Místa, kde se taková přeměna uskutečnila a podařila, najdeme také v našem regionu.

Jihlavská knihovna je dlouholetým institucionálním členem SKIP, Vy jste jeho dlouholetou individuální členkou. Co pro Vás osobně SKIP znamená?

SKIP vnímám jako platformou pro výměnu zkušeností, prezentaci aktuálních témat, zdroj inspirace a jakýsi stmelující prvek pro společenství lidí, kterým jde o propagaci knihoven a budoucnost našeho oboru.

Lidé ve SKIPu, to je mimořádně přátelská, soudržná a empatická komunita, která se vzájemně inspiruje a podporuje, kde se rozvíjejí nejen pracovní vztahy, ale vznikají a trvají také osobní přátelství.

Se SKIP jste navštívila i řadu zahraničních knihoven. Které na Vás nejvíce zapůsobily?

Studijních cest jsem se účastnila velmi ráda, protože v každé z navštívených zemí se našla řada inspirací, dobrých nápadů a řešení, které bylo možné využít i u nás. Jak čas běžel, tak bylo myslím také příjemným zjištěním, že praxe na západ od našich hranic není od té naší až tak rozdílná a naopak se postupně stala srovnatelnou.

Nejvíce mě asi oslovily dánské, nizozemské, německé a francouzské knihovny. Zajímavé byly rovněž slovinské a polské knihovny.

Dlouhé cesty byly pro mě také vítanou příležitostí prodiskutovat v přátelské atmosféře řadu aktuálních problémů.

Je o Vás známo, že jste velmi činorodá, proto se nemohu nezeptat, co máte v plánu na rok 2024?

Děkuji, ale já sama si nějak zvlášť činorodá nepřipadám. Momentálně si zvykám na novou životní etapu, dost odlišnou od té předcházející. Chystám se věnovat tomu, na co jsem po léta neměla tolik času, kolik bych si představovala – především vnoučatům, úpravě bytu a chalupy, turistice, cestování, bowlingu, návštěvě divadel, koncertů a vůbec kultuře všeho druhu.

Chodím do knihovny na přednášky a besedy, půjčovat si knihy a sleduji, jak se knihovně a lidem v ní daří.

Taky se chci trochu vzdělávat a chystám se oprášit svou už hodně zapomenutou francouzštinu.

Jistě přijdou i nějaké nové výzvy nebo příležitosti, protože moc velký klid opravdu není moje parketa.

Co byste popřála své nástupkyni Mgr. Marii Blažkové?

Moje nástupkyně má určitě výhodu v tom, že knihovnu dobře zná a já jsem přesvědčená, že se pod jejím vedením bude dále rozvíjet a růst.

Chtěla bych jí popřát hodně hodně sil a energie, aby ji neopouštělo nadšení a zájem o věc, aby ji práce bavila a naplňovala.

Klasická otázka na závěr – kterou knihu bychom nyní našli na Vašem nočním stolku?

Právě jsem dočetla Toskánsko na každý den od Frances Mayesové. Nyní střídavě listuji v publikaci od Vladimíra Kunce a Milana Sochory Petrkov: …čas po odletu vlaštovek, kterou mi věnovaly moje milé kolegyně, a ve třetím dílu Jihlava včera a dnes od Martina Kose a Sylvy Pospíchalové.

Děkuji za rozhovor!

Recenze

Mediální gramotnost v knihovně: průvodce pro knihovnickou praxi

Mediální gramotnost v knihovně: průvodce pro knihovnickou praxi. Online. Překlad Daniel BECHNÝ. Praha: Městská knihovna v Praze, 2022. Dostupné z: Issuu, https://issuu.com/mestskaknihovnavpraze/docs/medialni_gramotnost [2023-02-23]

Téma mediální gramotnosti v knihovnách v českém prostředí doplňuje od roku 2022 příručka Mediální gramotnost v knihovně: průvodce pro knihovnickou praxi. Ta se zaměřuje na dospělé uživatele knihoven. Příručku vydala v roce 2019 Asociace amerických knihoven (American Library Association, ALA) ve spolupráci s Institutem pro muzejní a knihovní služby (Institute of Museum and Library Services, IMLS) a díky Městské knihovně v Praze a  překladu Daniela Bechného se nyní dostává k  českým knihovníkům.

Zajímavý je samotný vznik příručky. V rámci přípravy tohoto projektu se sešlo 30 subjektů z různých odvětví a zabývaly se dosavadními zkušenostmi, výzvami a možnostmi mediálního vzdělávání dospělých. Výsledkem je kromě série webinářů také přeložená příručka (viz i rozcestník Media Literacy Education in Libraries for Adult Audiences na webu Asociace amerických knihoven).

Členění příručky

Příručka zdůrazňuje potřebu mediální gramotnosti ve třech vrstvách: při interakci v referenčních službách, v rámci vzdělávacích a kulturních programů knihoven a v rámci dalšího vzdělávání zaměstnanců (a případně komunitních partnerů) knihoven.

Definuje pět stěžejních témat pro současnou mediální gramotnost: architektura internetu, občanství, mediální krajina a ekonomika, misinformace/dezinformace a vytváření médií a zapojení do tvorby obsahu.

Vymezení tématu doplňuje kapitola zaměřená na měření výsledků vzdělávání dospělých, a to na kvalitativní i kvantitativní úrovni.

V rámci jednotlivých témat, která tvoří stěžejní kapitoly příručky, jsou rozepsány hlavní obsahové myšlenky daného tématu, tipy na program pro knihovny včetně zdrojů, odkud je možné informace k tématu čerpat. Ty mohou posloužit nejen pro práci s cílovou skupinou dospělých uživatelů knihoven, ale i pro tvorbu další strategie nebo designu služeb knihovny.

Vztah k českému prostředí

Pokud se podíváme na rok vzniku příručky v americkém prostředí, může se zdát, že český překlad přichází s velkým zpožděním. Nicméně v reakci na bouřlivou mediální situaci roku 2022, který přinesl válečný konflikt i velkou migrační vlnu a změnil dosavadní mediální obraz, nabývá zacílení příručky aktuálního významu. Uchopení tématu může i v českém prostředí posílit pozici knihoven jako partnera pro mediální vzdělávání dospělých.

Téma mediální gramotnosti je zakotveno prostřednictvím definice Národní asociace pro mediální gramotnost (National Association for Media Literacy Education, NAMLE). Ta mediální gramotnosti vymezuje jako „schopnost přistupovat ke všem formám médií, analyzovat je, hodnotit, vytvářet a jednat s jejich pomocí. Zjednodušeně řečeno, mediální gramotnost staví na základech tradiční gramotnosti a nabízí nové formy čtení a psaní. Mediální gramotnost umožňuje lidem kriticky myslet a tvořit, efektivně komunikovat a být aktivními občany“ (viz s. 4 příručky).

Příručka je zpracována přehledně a návodně, nabízí řadu příkladů, jak s jednotlivými okruhy pracovat; podstatné je, že tyto příklady jsou podloženy značným množstvím odkazů na zahraniční zdroje. Pro české prostředí je příručka svázána s portálem Mediálka. Zde je také uvedeno pořadí témat s jiným důrazem, které ale odpovídá více evropskému a českému chápání mediální gramotnosti.

Velmi důležité je rovněž doplnění poslední kapitoly příručky, která se věnuje evaluaci akcí knihoven ve vztahu k programům zaměřeným na mediální vzdělávání. To nám totiž v knihovnách ještě často chybí: práce s cíli, posouzení jejich naplnění a další rozvoj.

Ze zahraničí

Studijní zájezd Plzeňského regionu SKIP do Drážďan

Ve dnech 21. až 22. dubna 2023 uspořádala regionální organizace SKIP 04 Plzeňský region odborný studijní zájezd do Ústřední knihovny Městské knihovny v Drážďanech (Zentralbibliothek – Städtische Bibliotheken Dresden). Zájezd se uskutečnil za významné finanční účasti Česko-německého fondu budoucnosti, který se zaměřuje na podporu rozvoje a posílení česko-německé kooperace, síťování jednotlivých pracovníků knihoven a přenos zkušeností mezi zúčastněnými stranami. Z fondu bylo možno získat příspěvek až do výše 70 % nákladů; náklady pro jednotlivé účastníky se tak snížily až na velmi přijatelnou částku.

Ústřední knihovna v Drážďanech

Drážďanská Ústřední knihovna se nachází v budově Paláce kultury (Kulturpalast), který byl vystavěn architekty Wolfgangem Hänschem, Herbertem Loeschauem a Heinzem Zimmermannem podle návrhů Leopolda Wiela a dokončen v roce 1969. Palác, v jehož prostorách sídlí vedle Ústřední knihovny (podrobněji viz např. číslo časopisu BIS ze srpna 2017) také Drážďanská filharmonie, disponuje největším koncertním sálem ve městě (až pro 1 785 návštěvníků), menším divadelním sálem pro 250 osob (ten slouží jako domovská scéna kabaretu Die Herkuleskeule), konferenčními prostory či kavárnou. Své útočiště zde nalezlo také Vědecké fórum Cosmo či Centrum stavební kultury.

Palác kultury, v němž sídlí Ústřední knihovna (foto: Martina Kožíšek Ouřadová, Knihovna města Plzně)
Palác kultury, v němž sídlí Ústřední knihovna (foto: Martina Kožíšek Ouřadová, Knihovna města Plzně)

V budově se o prostory dělí knihovna a filharmonie (foto: Martina Kožíšek Ouřadová, Knihovna města Plzně)
V budově se o prostory dělí knihovna a filharmonie (foto: Martina Kožíšek Ouřadová, Knihovna města Plzně)

Od roku 2007 je Palác kultury evidován jako kulturní památka. V letech 2013–2017 prošla budova rekonstrukcí, jejíž celkové náklady (včetně vybavení a venkovního zařízení) se z plánovaných 70 milionů vyšplhaly až na 105 milionů eur. Z původní budovy bylo zachováno vše, co bylo možné zachovat, repasovat nebo nově vyrobit – fasáda, stropy, schodiště, zábradlí, výzdoba. Mezi dekorativními prvky vyniká původní mozaika Gerharda Bondzina nazvaná Cesta rudé vlajky nebo bronzová vrata zdobená reliéfem Drážďany od rybářské vesnice po velkoměsto od Gerda Jägera.

Z exkurze v prostorách v knihovny (foto: Martina Kožíšek Ouřadová, Knihovna města Plzně)
Z exkurze v prostorách v knihovny (foto: Martina Kožíšek Ouřadová, Knihovna města Plzně)

Interiéry jsou laděny do čtyř základních barev (červené, šedé, měděné a béžové), přičemž stěžejní barvou je cihlově červená, která zachovává původní barevnou koncepci z konce 60. let.

Prostorám knihovny vládne cihlově červená barva (foto: Petra Krausová, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje)
Prostorám knihovny vládne cihlově červená barva (foto: Petra Krausová, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje)

Celá knihovna je zařízena moderním funkčním nábytkem. Sedací nábytek v částech vyhrazených dětským čtenářům a mládeži reflektuje různorodé potřeby – pracovní, studijní, herní i relaxační.

Oddělení pro děti a mládež (foto: Petra Krausová, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje)
Oddělení pro děti a mládež (foto: Petra Krausová, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje)

Oba prostory jsou vybaveny audio křesly pro nerušený poslech hudby či audioknih.

Audio křesla (foto: Petra Krausová, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje)
Audio křesla (foto: Petra Krausová, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje)

Zákoutí pro předškolní děti tvoří soustava polic a míst pro sezení vymodelovaná do podoby draka. V části určené pro mládež se nacházejí i speciální herní křesla s herními konzolemi (Xbox, Nintendo aj.).

Zákoutí pro předškolní děti (foto: Petra Krausová, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje)
Zákoutí pro předškolní děti (foto: Petra Krausová, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje)

Pohodlný úkryt skýtá soukromí při hře nebo poslechu (foto: Martina Kožíšek Ouřadová, Knihovna města Plzně)
Pohodlný úkryt skýtá soukromí při hře nebo poslechu (foto: Martina Kožíšek Ouřadová, Knihovna města Plzně)

Ústřední knihovna se rozkládá na ploše 4 900 m². Fond knihovny čítá na 305 000 knihovních jednotek (knih, map, CD, DVD, her aj.), jež jsou všechny uloženy ve volném výběru. Knihovna má 19 poboček a jednu pojízdnou knihovnu, které dohromady pečují o dalších 400 000 jednotek. Mimo běžných tištěných a elektronických dokumentů knihovna nabízí také knihovnu věcí, kde si lze zapůjčit sportovní vybavení, nářadí, šicí stroje, hudební nástroje apod.

Knihovna věcí (foto: Martina Kožíšek Ouřadová, Knihovna města Plzně)
Knihovna věcí (foto: Martina Kožíšek Ouřadová, Knihovna města Plzně)

Knihovna věcí (foto: Petra Krausová, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje)

Knihovna věcí (foto: Petra Krausová, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje)
Knihovna věcí (foto: Petra Krausová, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje)

Přestože má knihovna asi čtyřicet zaměstnanců, všechny úkony výpůjčního protokolu lze realizovat také na samoobslužném principu. Knihovna disponuje self-checky, automaty na vracení knih i platebními automaty. Pro snadnou orientaci v prostoru i pro vyhledání konkrétního dokumentu slouží 3D informační systém Mapongo, který umožňuje přesné zobrazení polohy všech knihovních jednotek v budově. Vrácené knihy putují přes automatickou třídírnu, odkud jsou v knižních kontejnerech odesílány zpět na místo uložení.

Knihovna byla projektována jako místo setkávání. Nabízí 500 studijních míst, učebny, skupinové pracovny, tiché studovny, konzultační místnosti či zkušebny pro hudebníky. Působí zde také řada klubů a skupin (např. šachový klub nebo dračí gang) a je pořádána řada workshopů (např. kreativní dílny háčkování či pletení) a vzdělávacích akcí pro všechny věkové skupiny.

Knihovna se systematicky věnuje otázkám udržitelnosti a aktivně se zapojuje do projektů na její podporu. Elektřina pochází z ekologických zdrojů; je zde omezeno až vyloučeno používání plastů – k dispozici jsou zde sice barely s vodou, ale návštěvníci si ji mohou točit pouze do vlastních nádob. Pro převážení menšího objemu knih mezi pobočkami slouží dvě nákladní kola. V rámci udržitelnosti má knihovna přímo na terase také vlastní chov včel, jejichž med byl díky rozmanitosti městského prostředí a rostlinných druhů pěstovaných na území města vyhlášen jako nejlepší v Německu. Své místo zde našla také semínkovna, která nabízí na cca 1 200 sáčků s nejrůznějšími semínky, jež se od pěstitelů recipročně opět navracejí do knihovny.

Ještě doplním, že od dubna do září 2023 bylo v rámci projektu Vzdušné kořeny v interiéru i okolí budovy instalováno na 700 vrbových prutů v květináčích, které nejenže při své výšce, jež může dosahovat až pěti metrů, utvořily zelené oázy nabízející příjemná zákoutí pro odpočinek, ale zlepšily i klima uvnitř budovy.

Kulturní program

Po prohlídce knihovny následovala procházka historickým centrem města a přesun do botelu Pöppelmann, v němž jsme byli ubytováni. Botel původně sloužil jako luxusní motorová loď; ta byla vyrobena už v roce 1963 v loděnici Roßlau. Pod názvem Karl Marx se jako součást Bílé flotily do roku 1988 plavila po Labi. V roce 1991 byla loď přejmenována; od té doby nese jméno německého stavitele Matthäuse Daniela Pöppelmanna, který ve službách saského kurfiřta a polského krále Augusta II. Silného utvářel drážďanský barokní styl a jehož nejznámějším dílem je barokní komplex Zwinger. Bohužel loď nepřežila konverzi a demoliční mánii po znovusjednocení Německa, a tak jako plovoucí ubytování dnes slouží pouze trup původní lodi.

Romantické ubytování na Labi (foto: Martina Kožíšek Ouřadová, Knihovna města Plzně)
Romantické ubytování na Labi (foto: Martina Kožíšek Ouřadová, Knihovna města Plzně)

Následující den jsme se již věnovali návštěvě historických pamětihodností a muzeí. Naše první kroky směřovaly do Obrazárny starých mistrů nacházející se v budově architekta Gottfrieda Sempera (1803–1879) v areálu Zwingeru. Galerie, disponující širokou sbírkou obrazů a soch starých mistrů z 16.–18. století, je doplněna o drobná bronzová a mramorová díla z období antiky a novověku. Mezi jejími nejcennějšími díly jsme mohli obdivovat např. Raffaelovu Sixtinskou madonu či díla Rembrandta, Vermeera a dalších. Podle časových možností jsme v rámci téže vstupenky mohli zavítat také do Matematicko-fyzikálního salonu, který mimo jiné schraňuje unikátní historické astronomické přístroje včetně hvězdářských dalekohledů, či do expozice představující cenné sbírky čínského, japonského a míšeňského porcelánu.

Matematicko-fyzikální salon ve Zwingeru (foto: Petra Krausová, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje)
Matematicko-fyzikální salon ve Zwingeru (foto: Petra Krausová, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje)

Nemohli jsme vynechat ani jednu z nejvýznamnějších barokních staveb Německa a zároveň symbol saské metropole – evangelicko-luteránský kostel Frauenkirche. Původní kostel, vystavěný z labského pískovce v první polovině 18. století podle návrhu architekta George Bähra (1666–1738), byl znám především svou neobvyklou kupolí, tzv. kamenným zvonem, který se při své celkové váze 12 000 tun vypínal bez jakékoliv podpěry až do výšky 91,23 metrů. Během bombardování za druhé světové války byl kostel kompletně zničen a v troskách zůstal celých 45 let. V roce 1994 se započalo s jeho rekonstrukcí, která trvala dvanáct let a navrátila kostel do původní podoby.

Jednou z dalších architektonických ikon historického centra je katedrála nejsvětější Trojice, nazývaná také Hofkirche (foto: Martina Kožíšek Ouřadová, Knihovna města Plzně)
Jednou z dalších architektonických ikon historického centra je katedrála nejsvětější Trojice, nazývaná také Hofkirche (foto: Martina Kožíšek Ouřadová, Knihovna města Plzně)

Studijní část zájezdu jsme zakončili prohlídkou královského Rezidenčního paláce a části jeho pokladnice známé jako Nový zelený trezor (Neues Grünes Göwelbe). V této pokladnici, kterou nechal vybudovat August II. Silný, aby světu ukázal své bohatství, je nashromážděno přes tisíc exponátů ze zlata, stříbra, drahokamů, slonoviny, kokosových ořechů, pštrosích per a dalších vzácných materiálů. Za nejcennější artefakt je považováno rozměrné vyobrazení oslavy narozenin mughalského císaře Aureng-Zeba od Johanna Melichiora Dinglingera z let 1701–1708, které je vyrobeno ze zlata, více než pěti tisíc diamantů a stovek dalších vzácných kamenů a perel.

Kromě pokladnice jsme v paláci mohli obdivovat také skvostné reprezentační prostory včetně trůnního sálu, sbírky osmanských artefaktů a zbraní ze 16.–19. století, mezi nimiž vyniká 20 metrů dlouhý a osm metrů široký turecký stan z hedvábí a zlacené kůže.

Turecký stan (foto: Petra Krausová, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje)
Turecký stan (foto: Petra Krausová, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje)

Obdivovali jsme také zbrojnici; ta se nachází v tzv. Obří hale, která původně sloužila dvorským slavnostem a v níž se nyní nachází expozice s 350 předměty z 15.–17. století, která mapuje historii rytířských turnajů a jejíž součástí jsou brnění jezdců i koní, ceremoniální zbraně, kopí a meče.

Zbrojnice (foto: Petra Krausová, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje)

Zbrojnice (foto: Petra Krausová, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje)

Zbrojnice (foto: Petra Krausová, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje)
Zbrojnice (foto: Petra Krausová, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje)

Závěrem

Z hlediska programu byl zájezd velmi dobře sestaven a v kombinaci se slunečným počasím všem přinesl neobyčejné zážitky. Nezbývá než poděkovat Mgr. Haně Hendrychové (nyní již Srbové), Bc. Haně Novákové a Martině Kožíšek Ouřadové za organizaci zájezdu, přičemž Martině patří také mimořádný dík za vyjednání podpory z Česko-německého fondu budoucnosti a za její služby „dvorního“ fotografa. Velké díky přináleží také našim průvodkyním po knihovně – paní Šárce Atzenbeck, vedoucí knihovny, a paní Lucii Palisch, které nás jako rodilé Češky provázely v češtině, což bylo pro většinu ze zúčastněných vítaným překvapením.

V pozadí Semperoper, v popředí členky a příznivkyně Plzeňského regionu SKIP (foto: Martina Kožíšek Ouřadová, Knihovna města Plzně)
V pozadí Semperoper, v popředí členky a příznivkyně Plzeňského regionu SKIP (foto: Martina Kožíšek Ouřadová, Knihovna města Plzně)

Další fotografie jsou k dispozici v albu na Rajčeti, do něhož přispěla řada účastnic studijního zájezdu.

Studijní cesta po francouzských knihovnách

Po třech letech, kdy pandemie covidu-19 utnula sociální i profesní kontakty a způsobila krach cestovních kanceláří, včetně té naší, která nám původně zajišťovala tuto cestu v roce 2020, se zásluhou Romana Giebische a Zuzany Hájkové v roce 2023 podařilo realizovat studijní zájezd po francouzských knihovnách, přesněji řečeno především po pařížských. Ale pěkně chronologicky.

Dopoledne v neděli 21. května jsme vyrazili autobusem západním směrem a v časném podvečeru dojeli do Heidelbergu. Je to krásné historické město a posloužilo nám jako mezipřistání na dlouhé cestě do Francie. Ale i tady, ještě daleko od odborného programu, na nás začala dotírat knihovnická profese. Na různých místech centra lze najít knihobudky, které jsou umístěny v klidových částech města, jako je např. park před kostelem s přilehlými lavičkami, nebo rovnou místo pro zklidnění a čtení vytvářejí.

Jedna z heidelberských knihobudek
Jedna z heidelberských knihobudek

Knihovna Puzzle v Thionville

Druhý den jsme překročili hranice Francie a zahájili odborný program. První navštívenou knihovnou cesty byla knihovna Puzzle v Thionville. Její název je odvozen od mnohotvarého půdorysu budovy, ale i uspořádání oddělených klidových zón uvnitř.

Vskutku nezvyklý půdorys budovy
Vskutku nezvyklý půdorys budovy

Knihovna si vytkla za cíl vytvořit pro občany města „třetí místo“ pro život. Podle této ideje je „prvním místem“ domov, „druhým místem“ pracoviště a „třetím místem“ místo kulturního vyžití, což může být právě knihovna. Myslím, že naplňovat tento koncept se v Thionville úspěšně daří.

Určujícím dojmem prostoru je záplava denního světla, kterým je knihovna prostoupena, protože velká část venkovních stěn je prosklená. Technická realizace návrhu architekta Dominiqua Coulona je natolik zdařilá, že hluk z uličních komunikací, které kolem knihovny vedou, dovnitř téměř neproniká. Hala je organicky napojena na zelenou terasu, která vede od paty budovy až na její střechu; je to vlastně takové newyorské Guggenheimovo muzeum, ale obrácené ven do přírody. Z větší části je tedy zeleň tvořena umělým trávníkem, který umožňuje snazší údržbu, pouze okraje jsou lemovány živými travinami. Bohužel stinnou stránkou nápaditého architektonického řešení jsou příliš nízké balustrády, které mladé uživatele vybízely k akrobatickým kouskům; to vedlo k omezení provozu na terase, ta je proto využívána především pro organizované kulturní akce.

Pohled do interiéru knihovny Puzzle
Pohled do interiéru knihovny Puzzle

Dokonalé propojení budovy s okolím
Dokonalé propojení budovy s okolím

Klidové zóny uvnitř jsou strukturovány podle druhu služeb, které jsou v nich nabízeny. Jedná se například o prostor s počítači nebo místnost s individuálními stoly pro soustředěné studium. Je úsměvné, že tato místa jsou využívána především staršími návštěvníky, kteří v knihovně hledají klasický klid na čtení, protože, jak nám prozradily kolegyně knihovnice, knihovna je umístěna mezi čtyřmi středními školami a v době kolem poledne a odpoledne, když studenti opustí školy, je v knihovně poměrně hlučno.

Z uvedené struktury návštěvníků vyplývá i zaměření fondu, který vedle klasických děl krásné literatury obsahuje knihy pro mladé, manga, komiksy, apod., což je fenomén, který nás provázel celou dobu téměř ve všech navštívených knihovnách.

Knihovna v Centru Geoorgese Pompidoua

Večer už nás přivítala Paříž, přesněji tedy Ivry, kde jsme bydleli nedaleko od stanice RER a odkud jsme hned v úterý ráno vyrazili vstříc centru města, vstříc Centru Georgese Pompidoua.

Centrum Georgese Pompidoua
Centrum Georgese Pompidoua

Pravděpodobně nemá smysl, abych opakoval známá fakta o budově (hovorově nazývané Beaubourg), která otevřela cestu avantgardní architektuře v do té doby konzervativně uzavřeném historickém středu Paříže a jejíž radikální řešení vyvedením technických komunikací vně by i dnes obtížně hledalo konkurenci. Jako se o Sainte-Chappelle říká, že je to relikviář obrácený dovnitř, Beaubourg je stavba obrácená vnitřnostmi naruby.

Ale my jsme nepřijeli obdivovat revoluční architekturu ani proslulé sbírky moderního umění; my jsme přišli do knihovny, která zabírá největší část budovy.

Idea vytvořit všem otevřené kulturní a vzdělávací centrum vznikla v 60. letech 20. století a v podobě Bibliothèque publique d’information (Bpi), byla realizována. Její koncept je unikátní ve dvou rovinách.

Především je otevřená naprosto každému uživateli bez rozdílu tím, že je odbourána nutnost jakkoliv prokazovat svou identitu. Ostraha u vchodu zajišťuje výhradně bezpečnost budovy, v tomto ohledu kontroluje příchozí a reguluje jejich počet v knihovně, protože na možnost studovat zde se často stojí i několikahodinná fronta.

A studovat tady můžete skutečně, na co si vzpomenete. Základem je práce s počítačem a jeho pokročilé využití, francouzština jako prostředek komunikace a porozumění, další jazyky, sociální dovednosti, přírodní i humanitní vědy, i když na ty je lépe využít specializované univerzitní knihovny, můžete poslouchat hudbu nebo si jen tak číst. Ovšem, a to je druhá mimořádná rovina, fond, který je zde k dispozici, je tvořen nejnovější produkcí a bývá nejdéle po dvou letech obnovován. Vyřazené svazky jsou zařazeny do La Réserve Centrale, což je centralizovaný speciální fond vyřazených knih.

V knihovně nemohou chybět počítače
V knihovně nemohou chybět počítače

Prostorové podmínky jsou opravdu velkorysé
Prostorové podmínky jsou opravdu velkorysé

Prostor Bpi je rozsáhlý členitý a zabírá několik podlaží. Proto zde vytvořili číselný systém, který je využíván především v případě náhlého ohrožení a pomáhá návštěvníkům i pracovníkům v orientaci po budově.

Ukázka orientačního systému
Ukázka orientačního systému

Dobrodružná cesta do knihoven ze sítě Plaine Commune

Už cestou do Francie klimatizace našeho autokaru začala vykazovat známky únavy z horka, počasí nám přálo, a tudíž se její stav stále zhoršoval. Na středu jsme tedy autobus museli oželet a řidiči ho dovezli do servisu.

Tato historka by stála za samostatný článek do technického časopisu, ale snad bude stačit, když připomenu scénu z filmu Smolař (Le Corniaud), kdy Louis de Funès si musí v autoservisu ve Španělsku auto opravit sám, protože mu personál nerozumí. Naši řidiči se ocitli v podobné situaci.

A my ostatní, skupina asi 40 knihovníků odvážlivců, jsme se vydali městskou dopravou (RER a metrem) přes celou Paříž až na předměstí. Nebylo to úplně snadné, ale nikoho jsme v metru neztratili a zdárně dorazili do jedné z knihoven sítě Plaine Commune.

Zástupci devíti samostatných okresů, které leží na okraji velké Paříže, se dohodli na vzájemné spolupráci a vytvořili síť knihoven a vzdělávacích center v původně průmyslových oblastech (Le Réseau des Médiathèques et le Bibliobus de Plaine Commune). Tato síť slouží k integraci všech skupin obyvatel i jednotlivců nejrůznějších národnosti či vyznání do sociální struktury společnosti. Knihovny, zde již nazývané univerzálněji mediatéky, se proměňují ve vzdělávací centra, která zprostředkovávají jazykové, sociální i společenské vzdělávání.

Síť Plaine Commune
Síť Plaine Commune

Ústřední myšlenkou celé koncepce je přivést do knihoven všechny, kteří do knihoven nechodí a možná ani nevědí, že taková místa existují, a nabízenými službami ukázat, jak je možné žít v oblastech, jejichž sociální struktura se výrazně proměňuje. Mediatéky se obecně nezajímají o totožnost nebo sociální status těch, kterým služby poskytují. Pro jejich práci je důležité, že uživatelé služby využívají a jsou jimi formováni pro život ve společnosti. Z uvedeného lze snadno dovodit, že největší cílovou skupinou jsou děti, mladí lidé a dospívající, jejichž náležitým zapojením do společenských vazeb je možné předcházet problémovému chování a nebezpečným sociálním jevům v budoucnu.

Zástupci první ze dvou navštívených mediaték sítě Plaine Commune, která nese jméno nositelky Nobelovy ceny Annie Ernaux a  nachází se ve Villetaneuse (Médiathèque Annie Ernaux de Villetaneuse), nám (vedle konceptů vzdělávání v oblasti informačních technologií nebo chování ve virtuálním prostředí) předvedli především zcela mimořádný prostor cvičné kuchyně (cuisine pédagogique), kde probíhají lekce sociálního vzdělávání. Jedná se o dvě místnosti, z nich každá je vybavena jako plnohodnotná kuchyně včetně domácích spotřebičů, např. mikrovlnné trouby, pračky, myčka nádobí, kuchyňského robotu apod.

To, co uživatele nejvíce přitahuje a stmeluje, jsou kurzy společného vaření. Vedle sdílení kulinářských zážitků se účastníci učí orientovat ve fungování moderní domácnosti jako celku a naučí se obsluhovat domácí přístroje, které pro ně nemusejí být známé.

Cvičná kuchyně
Cvičná kuchyně

Součástí kuchyně je i pračka
Součástí kuchyně je i pračka

Mediatéka Aimé Césaire v Courneuve (Médiathèque Aimé Césaire de La Courneuve) je známější pod přídomkem stavby, v jejichž zdech se nalézá – MECANO.

Mediatéka v Courneuve
Mediatéka v Courneuve

Jedná se o původně tovární budovu, která prošla tak razantní přestavbou, že z ní zůstaly, s výjimkou původně administrativní části, pouze zbytky obvodových stěn a nosné pilíře, do nichž byly vkomponovány nové segmenty, které dohromady vytváří prostory mediatéky a sousedního úřadu.

Původní účel budovy je i po přestavbě stále patrný
Původní účel budovy je i po přestavbě stále patrný

Jeden z nosných pilířů
Jeden z nosných pilířů

Spojení takových institucí v jedné budově se ukazuje jako neobyčejně účelné. V mediatéce se uživatel seznámí s tím, jak funguje společnost, do které přišel, včetně pro nás banálních záležitostí typu jak separovat odpad nebo správně vyplnit formulář1 (ano, skutečně pořádají kurzy na tato témata), a ihned může nabyté poznatky aplikovat v praxi. Jako v předchozích knihovnách je i zde kladen důraz na počítačovou gramotnost, správné používání výpočetní techniky; vyhledávané jsou rovněž kurzy ovládání mobilních telefonů pro starší občany.

Knihovna Assia Djebar

Další den, tj. ve čtvrtek, nás čekaly dvě městské knihovny fungující v centru Paříže.

Knihovna Assia Djebar (Bibliothèque Assia Djebar), pojmenovaná po ve Francii známé alžírské spisovatelce, herečce a zpěvačce, je pařížskou městskou knihovnou a nabízí v nejlepším smyslu slova standardní služby. Programy pro mladé a dospívající korespondují s programy knihoven navštívených dříve, zvláště s knihovnami sítě Plaine Commune. Důraz je opět kladen na aktuálnost fondu a jeho obměnu.

Jedná o moderní a nápadnou budovu, která přitahuje pozornost a jejíž prosvětlený interiér nabízí místo k odpočinku nebo vzdělání.

Knihovna Assia Djebar
Knihovna Assia Djebar

Dětský koutek je řešen docela neobvykle. Jedná se o oddělený prostor, aby ostatní návštěvníci a čtenáři nebyli rušeni. Ve většině knihoven jsou děti (i velmi malé) respektovanou součástí knihovního prostoru a určitou hladinu ruchu je tedy nutné očekávat. Ale zde, když chcete mít klid, dáte dítě do krychle. Ale i tam musíte zajistit dohled!

Dětský koutek
Dětský koutek

Knihovna Françoise Sagan

Druhá knihovna, kterou jsme ten den odpoledne navštívili, Bibliothèque Françoise Sagan mi padla rovnou do srdce.

Jedná se o velmi zdařile rekonstruovanou historickou budovu. Původně zde byl zřízen lazaret pro malomocné, který převzala kongregace sv. Lazara a objekt podstatně rozšířila. Maison Saint-Lazare byl za Velké francouzské revoluci zrušen a bylo zde vězení. Od roku 1811 se areál změnil na ženské vězení a od počátku 20. století do roku 1955 ve vězení pro prostitutky s návaznou lékařskou péčí v boji proti pohlavním chorobám. Po zrušení věznice se v zachovaných objektech až do roku 1998 zabydlela nemocnice, ale už na počátku 90. let byl zahájen plán velké restrukturalizace celého areálu.

Knihovna Françoise Sagan, jejíž jižní zeď stále evokuje vězení
Knihovna Françoise Sagan, jejíž jižní zeď stále evokuje vězení

V roce 2006 zde byla otevřena mateřská škola architekta Jeana-Luca Hesterse. Jesle a sociální centrum byly navrženy dílnou Canal (architekti Patrick Rubin a Annie Le Bot) a fungují od roku 2009 a v roce 2013 zahájila provoz tělocvična Marie-Paradis (byla vytvořena podle návrhu Yvese Pagèse a Marie Ferrari).

Vnitřní zahrada o rozloze 1 000 m², která nabízí klidové a stinné prostory uprostřed rušného a v létě rozpáleného města, byla inspirována středomořskými kláštery.

Pohled do zahrady
Pohled do zahrady

Architektonický projekt mediatéky byl svěřen ateliéru Bigoni-Mortemard a byl realizován v roce 2012. Celková plocha budovy pro knihovní služby nabízí 4 300 m², z nichž 2 600 je přístupných veřejnosti, což z ní činí jednu z největších městských knihoven v Paříži. Při revitalizaci budovy byly historické konstrukce a komunikační spojnice, především schodiště, zachovány a vlastní užitný prostor moderní knihovny byl vestavěn dovnitř.

Interiér Knihovny Françoise Sagan

Interiér Knihovny Françoise Sagan

Interiér Knihovny Françoise Sagan
Interiér Knihovny Françoise Sagan

Jedná se o knihovnu, která se již od doby svého založení v roce 1924 zaměřovala především na dětské čtenáře a literaturu pro mládež.

Její vznik byl iniciován Americkým výborem pro oblasti Francie zasažené válkou (Comité Américain pour les Régions Dévastées de France, CARD), který po skončení první světové války přišel s nabídkou zřízení center vzdělávání a výchovy mladé generace, která si z války odnesla stejná traumata jako dospělí.

Vznikající knihovna se řídila heslem „Vice domov než škola“ a kladla si za cíl vytvořit příjemné prostředí především pro děti, protože dospívající začínali pracovat a času na vzdělávání a kultivaci se jim nedostávalo. Bylo zavedeno vzdělávání knihovníků se zaměřením na dětského čtenáře, kdy byly využívány principy aktivní pedagogiky, aby se děti v maximální míře zapojily do vlastního vzdělávání.

Vybavení knihovny bylo dodáno z USA; některé kusy nábytku slouží dodnes, stejně jako většina knihovního fondu, který koncipován s důrazem na kvalitní a esteticky vysoce hodnocenou literaturu. Jednalo se především o díla klasické anglické a francouzské literatury, o soubory pohádek z celého světa, které byly využívány jako důležitý zdroj informací o jiných kulturách, a o divadelní hry využívané k pořádání divadelních představení pro veřejnost. Bylo financováno i vydávání knihovnického časopisu.

Jednotlivé aktivity byly podporovány a veřejnosti prezentovány významnými osobnostmi, jako byli později např. Jean Anouilh nebo Charles Aznavour.

Knihovna Françoise Sagan byla jedna z prvních, která zahájila proces vzdělávání dětí a mládeže a jejich zapojení do společnosti; tím v mnoha ohledech předběhla svou dobu. Do dnešních dnů je tedy uspořádání fondu málo ohraničené a oddělení literatury pro děti, mládež a dospělé jsou úzce propojena.

Při naší návštěvě, kdy nás francouzské kolegyně nejdříve vyvedly na střešní terasu, ze které je úžasný rozhled na celou Paříž, nás mile překvapily ukázkami knih v češtině, které mají ve fondu. Jednalo se o originální vydání Dášeňky Karla Čapka, Zahrady Jiřího Trnky, dětských říkadel a pohádek Josefa Lady, nebo knih s ilustracemi Zdenka Seydla či Markéty Prachatické.

Úchvatný pohled na pařížské střechy
Úchvatný pohled na pařížské střechy

Národní knihovna Francie jako zlatý hřeb cesty

V pátek nás čekala perla v královské koruně: Národní knihovna Francie (Bibliothèque nationale de France, BnF), konkrétně Site Richelieu, což je působiště její části v historické budově Mazarinova paláce již od 18. století.

Site Richelieu
Site Richelieu

Vedle očekávaných sbírek rukopisů a starých tisků je v budově umístěna i část muzejních sbírek knihovny, které jsou tu prezentovány a svou kvalitou (nikoliv rozsahem) si nezadají s Louvrem (zmínit můžeme např. poklad z Berthouville, antické sbírky, sbírky mincí atd.).

Muzejní exponáty ze sbírek Národní knihovny Francie

Muzejní exponáty ze sbírek Národní knihovny Francie
Muzejní exponáty ze sbírek Národní knihovny Francie

Byl jsem ve skupině, která do proslulého Oválného sálu, jenž slouží jako studovna (neplést s Oválnou pracovnou!), mohla pouze nahlédnout, a protože na internetu jsou daleko zdařilejší fotografie, než které jsem pořídil já, odkazuji čtenáře k tomuto zdroji.

Velká část seznámení se sbírkami Národní knihovny Francie byla věnována sbírce Arts du spectacle. Jde o ucelené soubory literatury, archiválií (korespondence, poznámek k jevištním realizacím, nerealizovaných scénářů atd.), návrhů kostýmů, jejich realizací, loutek a dalších artefaktů související s múzickými uměními (performing arts). Jsou zde uchovávány nejen knihovní a archivní dokumenty, ale i trojrozměrné objekty a umělecké realizace, jako jsou obrazy, kresby a grafiky významných osobností francouzské kultury.

Návštěvou Site Richelieu skončil náš odborný program a čekalo nás poslední odpoledne a noc (a pro někoho tango) v Paříži. Já jsem zamířil do Louvru – ovšemže ne na noc v muzeu, ale i tak jsem strávil několik příjemných hodin pátečního večera ve společnosti uměleckých děl mistrů velkých jmen.

Na zpáteční cestě

V sobotu ráno po snídani jsme nastartovali náš autobus, jehož klimatický servis zůstal i nadále problematický (venku bylo horko a nám uvnitř také), a vydali se do středu Evropy.

Noc jsme strávili ve Freisingu. Nic nedejte na zlé jazyky, kteří tvrdí, že je to mnichovské letiště. Jde o půvabné historické městečko a večer v něm byl příjemnou možností utřídit si myšlenky a dojmy z cesty a zvolna se vrátit k realitě života v Čechách.

Ve Freisingu
Ve Freisingu

V neděli před druhou hodinou odpolední jsme zdárně dojeli do Prahy (a mně následně trvalo skoro šest týdnů, než jsem cestu popsal alespoň letmo).

Autorem fotografií je Jaroslav Kostecký z Knihovny Uměleckoprůmyslového musea v Praze.

Britská knihovna očima české knihovnice

Při krátké návštěvě britské metropole je skoro povinností navštívit především proslulá místa a památky, jako jsou Tower, Tower Bridge, Westmister, London Eye nebo některá z mnoha muzeí. Přirozeně tak vyvstává dilema, kam dřív. Pokud se však nad Londýnem usadí mlha a pobyt se „díky“ stovkám zrušených letů nečekaně protáhne o další dva plné dny, naskytne se příležitost návštěvit i ta místa, se kterými se původně nepočítalo. A tak jsem prodloužený čas využila ke své premiérové výpravě do britské národní knihovny, tedy do The British Library. Vycházím z hotelu President, ležícího v malebné univerzitní čtvrti Bloomsbury, a míjím Tavistock Square Gardens ve směru St. Pancras, resp. King's Cross.

Po zhruba půl hodině se ocitám před jedním ze vstupů do areálu cihlové budovy Britské knihovny

Po zhruba půl hodině se ocitám před jedním ze vstupů do areálu cihlové budovy Britské knihovny
Po zhruba půl hodině se ocitám před jedním ze vstupů do areálu cihlové budovy Britské knihovny

Vstupuji gigantickou kovanou branou do zasněženého nádvoří, jehož dominantou je bronzová socha Isaaca Newtona od sochaře Eduarda Paolozziho

Vstupuji gigantickou kovanou branou do zasněženého nádvoří, jehož dominantou je bronzová socha Isaaca Newtona od sochaře Eduarda Paolozziho

Vstupuji gigantickou kovanou branou do zasněženého nádvoří, jehož dominantou je bronzová socha Isaaca Newtona od sochaře Eduarda Paolozziho
Vstupuji gigantickou kovanou branou do zasněženého nádvoří, jehož dominantou je bronzová socha Isaaca Newtona od sochaře Eduarda Paolozziho

Za příznivějšího počasí se zde lze občerstvit ve venkovní kavárně; areál atria je rozlehlý a nabízí více než dostatek místa ke konzumaci nebo relaxaci
Za příznivějšího počasí se zde lze občerstvit ve venkovní kavárně; areál atria je rozlehlý a nabízí více než dostatek místa ke konzumaci nebo relaxaci

Prostor před vchodem je opravdu velkorysý
Prostor před vchodem je opravdu velkorysý

Za širokými vstupními dveřmi je pod dohledem personálu a kamer nutno projít bezpečnostními rámy
Za širokými vstupními dveřmi je pod dohledem personálu a kamer nutno projít bezpečnostními rámy

V přízemí se nachází informační a registrační pult a probíhá tu prodej vstupenek na výstavy

V přízemí se nachází informační a registrační pult a probíhá tu prodej vstupenek na výstavy
V přízemí se nachází informační a registrační pult a probíhá tu prodej vstupenek na výstavy

Moderní Sound Gallery je oddělení se zvukovými nahrávkami
Moderní Sound Gallery je oddělení se zvukovými nahrávkami

Do vyšších pater vede impozantní schodiště
Do vyšších pater vede impozantní schodiště

Výstava archeologických fotografií z jihu Indie probíhala v přední vstupní hale

Výstava archeologických fotografií z jihu Indie probíhala v přední vstupní hale
Výstava archeologických fotografií z jihu Indie probíhala v přední vstupní hale

Perkinsův cylindrický tiskařský lis připomíná zásluhy amerického vynálezce Jacoba Perkinse
Perkinsův cylindrický tiskařský lis připomíná zásluhy amerického vynálezce Jacoba Perkinse

Monumentální The King’s Library je vestavěna doprostřed hlavní budovy a její prosklené boční stěny se tyčí do nejvyššího patra

Monumentální The King’s Library je vestavěna doprostřed hlavní budovy a její prosklené boční stěny se tyčí do nejvyššího patra

Monumentální The King’s Library je vestavěna doprostřed hlavní budovy a její prosklené boční stěny se tyčí do nejvyššího patra
Monumentální The Kings Library je vestavěna doprostřed hlavní budovy a její prosklené boční stěny se tyčí do nejvyššího patra

Vstup do Institutu Alana Turinga (jak prozrazuje Wikipedie, jde o britský národní institut pro datovou vědu a umělou inteligenci, který byl založen v roce 2015 a z velké části je financován vládou Spojeného království; nese jméno slavného britského matematika a průkopníka výpočetní techniky)
Vstup do Institutu Alana Turinga (jak prozrazuje Wikipedie, jde o britský národní institut pro datovou vědu a umělou inteligenci, který byl založen v roce 2015 a z velké části je financován vládou Spojeného království; nese jméno slavného britského matematika a průkopníka výpočetní techniky)

Humanitní obory mají samostatné prostory
Humanitní obory mají samostatné prostory

Filatelistické sbírky mají pro oko laika zajímavé uspořádání

Filatelistické sbírky mají pro oko laika zajímavé uspořádání
Filatelistické sbírky mají pro oko laika zajímavé uspořádání

Všechna studijní místa jsou v každém koutu veřejných prostor plně obsazena

Všechna studijní místa jsou v každém koutu veřejných prostor plně obsazena
Všechna studijní místa jsou v každém koutu veřejných prostor plně obsazena

Vyvýšené pódium je využíváno k prezentačním akcím

Vyvýšené pódium je využíváno k prezentačním akcím
Vyvýšené pódium je využíváno k prezentačním akcím

Vyšší patra knihovny lákají k návštěvě
Vyšší patra knihovny lákají k návštěvě

Interiér knihovny, ať se na něj díváme z kteréhokoliv úhlu, je majestátní; vedle širokého schodiště nechybí ani pojízdné schody

Interiér knihovny, ať se na něj díváme z kteréhokoliv úhlu, je majestátní; vedle širokého schodiště nechybí ani pojízdné schody

Interiér knihovny, ať se na něj díváme z kteréhokoliv úhlu, je majestátní; vedle širokého schodiště nechybí ani pojízdné schody
Interiér knihovny, ať se na něj díváme z kteréhokoliv úhlu, je majestátní; vedle širokého schodiště nechybí ani pojízdné schody

Nechybí ani designové osvětlení
Nechybí ani designové osvětlení

Na návštěvníky shlíží busty zakladatelů knihoven v Británii

Na návštěvníky shlíží busty zakladatelů knihoven v Británii
Na návštěvníky shlíží busty zakladatelů knihoven v Británii

Pod nimi je k vidění přehlídka výstavních panelů k oslavám 50. výročí od rozhodnutí Britského parlamentu o výstavbě národní knihovny

Pod nimi je k vidění přehlídka výstavních panelů k oslavám 50. výročí od rozhodnutí Britského parlamentu o výstavbě národní knihovny

Pod nimi je k vidění přehlídka výstavních panelů k oslavám 50. výročí od rozhodnutí Britského parlamentu o výstavbě národní knihovny
Pod nimi je k vidění přehlídka výstavních panelů k oslavám 50. výročí od rozhodnutí Britského parlamentu o výstavbě národní knihovny

Plakát zve k návštěvě výstavy o Alexandru Velikém
Plakát zve k návštěvě výstavy o Alexandru Velikém

Hned vedle vchodu se nachází kavárna pro veřejnost
Hned vedle vchodu se nachází kavárna pro veřejnost

O kousek dále je možné nakupovat v knihkupectví

O kousek dále je možné nakupovat v knihkupectví
O kousek dále je možné nakupovat v knihkupectví

Obchod nabízí nezbytnosti pro všechny, kdo jsou závislí na čtení

Obchod nabízí nezbytnosti pro všechny, kdo jsou závislí na čtení

Obchod nabízí nezbytnosti pro všechny, kdo jsou závislí na čtení

Obchod nabízí nezbytnosti pro všechny, kdo jsou závislí na čtení
Obchod nabízí nezbytnosti pro všechny, kdo jsou závislí na čtení

Je libo svetřík s nápisem All I Want for Christmas is Books?
Je libo svetřík s nápisem All I Want for Christmas is Books?

Jako Alenka v říši divů si v knihovně připadám po celou dobu návštěvy

Jako Alenka v říši divů si v knihovně připadám po celou dobu návštěvy

Jako Alenka v říši divů si v knihovně připadám po celou dobu návštěvy

Jako Alenka v říši divů si v knihovně připadám po celou dobu návštěvy
Jako Alenka v říši divů si v knihovně připadám po celou dobu návštěvy

Inspirace pro lavičku k naší chaberské knihovně? Já jsem pro!
Inspirace pro lavičku k naší chaberské knihovně? Já jsem pro!

Zase brzy na viděnou, sympatická knihovno, pohostinné místo pro všechny hledající zázemí! Odcházím s hlavou plnou myšlenek, proč to nejde u nás, kdy už se konečně dočkáme moderní budovy národní knihovny? V čem to vězí? Tak mě napadá, nešla by třeba vyčarovat?
Zase brzy na viděnou, sympatická knihovno, pohostinné místo pro všechny hledající zázemí! Odcházím s hlavou plnou myšlenek, proč to nejde u nás, kdy už se konečně dočkáme moderní budovy národní knihovny? V čem to vězí? Tak mě napadá, nešla by třeba vyčarovat?

Chodník před knihovnou vede směrem k nádraží King's Cross, zkusím to přes nástupiště 9 ¾, za půl hodiny jede bradavický expres, třeba to vyjde!
Chodník před knihovnou vede směrem k nádraží King's Cross, zkusím to přes nástupiště 9 ¾, za půl hodiny jede bradavický expres, třeba to vyjde!

S Britskou knihovnou se loučím pohledem na celý komplex budov
S Britskou knihovnou se loučím pohledem na celý komplex budov

Fotografie pořídila Alena Wachtlová z Místní veřejné knihovny v Praze – Dolních Chabrech.