Mediální gramotnost v knihovně: průvodce pro knihovnickou praxi

Mediální gramotnost v knihovně: průvodce pro knihovnickou praxi. Online. Překlad Daniel BECHNÝ. Praha: Městská knihovna v Praze, 2022. Dostupné z: Issuu, https://issuu.com/mestskaknihovnavpraze/docs/medialni_gramotnost [2023-02-23]

Téma mediální gramotnosti v knihovnách v českém prostředí doplňuje od roku 2022 příručka Mediální gramotnost v knihovně: průvodce pro knihovnickou praxi. Ta se zaměřuje na dospělé uživatele knihoven. Příručku vydala v roce 2019 Asociace amerických knihoven (American Library Association, ALA) ve spolupráci s Institutem pro muzejní a knihovní služby (Institute of Museum and Library Services, IMLS) a díky Městské knihovně v Praze a  překladu Daniela Bechného se nyní dostává k  českým knihovníkům.

Zajímavý je samotný vznik příručky. V rámci přípravy tohoto projektu se sešlo 30 subjektů z různých odvětví a zabývaly se dosavadními zkušenostmi, výzvami a možnostmi mediálního vzdělávání dospělých. Výsledkem je kromě série webinářů také přeložená příručka (viz i rozcestník Media Literacy Education in Libraries for Adult Audiences na webu Asociace amerických knihoven).

Členění příručky

Příručka zdůrazňuje potřebu mediální gramotnosti ve třech vrstvách: při interakci v referenčních službách, v rámci vzdělávacích a kulturních programů knihoven a v rámci dalšího vzdělávání zaměstnanců (a případně komunitních partnerů) knihoven.

Definuje pět stěžejních témat pro současnou mediální gramotnost: architektura internetu, občanství, mediální krajina a ekonomika, misinformace/dezinformace a vytváření médií a zapojení do tvorby obsahu.

Vymezení tématu doplňuje kapitola zaměřená na měření výsledků vzdělávání dospělých, a to na kvalitativní i kvantitativní úrovni.

V rámci jednotlivých témat, která tvoří stěžejní kapitoly příručky, jsou rozepsány hlavní obsahové myšlenky daného tématu, tipy na program pro knihovny včetně zdrojů, odkud je možné informace k tématu čerpat. Ty mohou posloužit nejen pro práci s cílovou skupinou dospělých uživatelů knihoven, ale i pro tvorbu další strategie nebo designu služeb knihovny.

Vztah k českému prostředí

Pokud se podíváme na rok vzniku příručky v americkém prostředí, může se zdát, že český překlad přichází s velkým zpožděním. Nicméně v reakci na bouřlivou mediální situaci roku 2022, který přinesl válečný konflikt i velkou migrační vlnu a změnil dosavadní mediální obraz, nabývá zacílení příručky aktuálního významu. Uchopení tématu může i v českém prostředí posílit pozici knihoven jako partnera pro mediální vzdělávání dospělých.

Téma mediální gramotnosti je zakotveno prostřednictvím definice Národní asociace pro mediální gramotnost (National Association for Media Literacy Education, NAMLE). Ta mediální gramotnosti vymezuje jako „schopnost přistupovat ke všem formám médií, analyzovat je, hodnotit, vytvářet a jednat s jejich pomocí. Zjednodušeně řečeno, mediální gramotnost staví na základech tradiční gramotnosti a nabízí nové formy čtení a psaní. Mediální gramotnost umožňuje lidem kriticky myslet a tvořit, efektivně komunikovat a být aktivními občany“ (viz s. 4 příručky).

Příručka je zpracována přehledně a návodně, nabízí řadu příkladů, jak s jednotlivými okruhy pracovat; podstatné je, že tyto příklady jsou podloženy značným množstvím odkazů na zahraniční zdroje. Pro české prostředí je příručka svázána s portálem Mediálka. Zde je také uvedeno pořadí témat s jiným důrazem, které ale odpovídá více evropskému a českému chápání mediální gramotnosti.

Velmi důležité je rovněž doplnění poslední kapitoly příručky, která se věnuje evaluaci akcí knihoven ve vztahu k programům zaměřeným na mediální vzdělávání. To nám totiž v knihovnách ještě často chybí: práce s cíli, posouzení jejich naplnění a další rozvoj.

Komentáře k článku