Důvodem k sepsání tohoto článku bylo malé nedorozumění. Z Ministerstva práce a sociálních věcí se k nám dostal dokument Analýza úrovně a fungování opatření v oblasti rodinné politiky a sladění pracovního a rodinného života v krajích ČR. Při jeho čtení jsme marně hledali nějakou zmínku o aktivitách knihoven. Naštěstí se ukázalo, že právě tato analýza měla jiný účel a naopak z něj můžeme čerpat zajímavé informace o situaci v oblasti rodinné politiky v jednotlivých krajích.

Na úvod ještě připomeňme, že rodinná politika je souhrnem aktivit podporujících rodinu; hlavním cílem rodinné politiky je vytvoření společensky přátelského prostředí pro rodiny.

Co v analýze najdete

Z analýzy je zřetelné, jaké oblasti považuji respondenti za problematické a ohrožující jejich rodinný život (vysoké náklady na bydlení, obava ze ztráty zaměstnání, nedostupná zařízení pro celodenní péči o děti/seniory a jejich finanční náročnost, slaďování profesního a rodinného života atd.). Text je zaměřen na zmapování situace v oblasti pravidelné a dlouhodobé péče o děti a  jejich zájmového vzdělávání (za tímto účelem nejsou knihovny zřízeny,  ale střediska volného času nebo školky ano; knihovny nabízejí různé služby, ale např. s družinou se srovnávat zatím nemohou) a také  v oblasti pravidelné a dlouhodobé péče o seniory (mnohde knihovny seniorům pomáhají, ale za účelem celodenního či dokonce celotýdenního umístění seniora opět nejsou zřizovány a nejsou v tomto směru ani patřičně vybaveny).

V analýze jsou rekapitulovány i zdroje  aktuálních dokumentů k rodinné politice v jednotlivých krajích, což je výborný zdroj různých pohledů na oblast rodinné politiky. Právě do krajských/městských/obecních koncepcí by se knihovny mohly se svými aktivitami prosadit.

Inspirace pro knihovny?

V našich knihovnách často vidíme celé rodiny, které spolu tráví čas výběrem knih, hraním společenských her, zapojují se do vzdělávacích, výtvarných nebo kulturních programů, jež pro ně knihovny připravují. V knihovnách vidíme všechny věkové skupiny od nejmenších dětí a jejich rodičů až po seniory. Proč tedy nejsou knihovny vnímány jako přirozená a důležitá součást rodinné politiky? Vnímavost státní správy vůči knihovnám je v této oblasti zatím nízká, povědomí o rozsahu problematiky rodinné politiky může být v knihovnách nedostatečné, a pokud nepoužíváme v našich strategiích a projektech stejnou terminologii, naše záměry se míjejí s definicemi rodinné politiky státu, kraje i obcí.

Na webu projektu Krajská rodinná politika můžeme najít řadu zajímavých informací a odkazů k tématu rodinné politiky, koncepcí rodinné politiky, rodinné politiky pro občana, pro politika, informace z oblasti slaďování rodinného a pracovního života, informace o opatřeních na podporu rodin i opatření v souvislosti s covidem-19 a situací rodin.

Na stránce představující projekt se mj. dočteme:

„V České republice není dostatečně rozvinuta praxe vytváření regionálních a lokálních programů podpory rodin. Ačkoli kraje a obce realizují opatření ve prospěch rodin, často jim chybí zkušenosti, jak potřeby rodin zabezpečit komplexně. Projekt Krajská rodinná politika tak usiluje o zlepšení koordinace celostátních a regionálních politik v oblasti podpory rodin. K tomu napomáhají i krajští poradci, kteří pořádají osvětové akce za účasti klíčových aktérů z oblasti podpory rodin v daném kraji.“

Právě krajští koordinátoři, kteří ve spolupráci s kraji připravují návrhy opatření k implementaci prorodinné politiky, mohou plnit pro knihovny důležitou roli, na webu existuje jejich adresář a knihovny by s nimi měly navázat kontakt.

Ministerstvo práce a sociálních věcí má dotační tituly Rodina (je určen pro neziskové organizace) a Obec přátelská rodině a seniorům; zde je opět prostor pro uplatnění projektů knihoven.

V rámci projektu, který probíhal v letech 2017 až 2021, vznikla celá řadu výstupů – návrhy koncepcí rodinné politiky, návrhy implementací opatření rodinné politiky, metodiky rodinné politiky, srovnávací studie atd. Existují důležitá témata (např. soudržnost rodiny, komunitní život nebo mezigenerační spolupráce), která by zástupci projektu chtěli posouvat dále; doufají, že projekt bude pokračovat, zvláště proto, že mezi kraji existují velké disproporce.

Inspirativní může být i záznam závěrečného semináře projektu.

Konkrétní prorodinné aktivity v knihovnách

Do elektronické verze Sborníku dobré praxe rodinné politiky v krajích byl již zařazen projekt S knížkou do života (Bookstart)

Nejde však o jediný příklad prorodinných aktivit v knihovnách. Výjimkou nejsou knihovny, které pořádají příměstské tábory (např. v Milevsku) nebo organizují kroužky (viz např. čtenářský kroužek ve Vysokém nad Jizerou či divadelní kroužek v Náchodě). V některých knihovnách se nachází i Family Point (např. v Knihovně Jiřího Mahena v Brně, která rodinu podporuje i mnohými dalšími aktivitami) nebo Senior Point (např. v Knihovně Třinec).

Veřejné knihovny jsou důležitým prostorem pro setkávání, plní komunitní funkce, jsou důležitým třetím místem; řada knihoven prošla v posledních letech rekonstrukcí a je vybavena tak, aby se v ní cítili dobře všechny věkové kategorie uživatelů (např. i rodiče s malými dětmi nebo teenageři), je vyvíjena snaha o bezbariérovost.

Pochlubte se i vy

Předseda SKIP Mgr. Roman Giebisch, Ph.D., se sešel se zástupci projektu, kteří mají velký zájem o spolupráci s knihovnami. Pokud se chcete „pochlubit“ svými prorodinnými aktivitami a pomoci upozornit na nezanedbatelnou roli knihoven v rodinné politice na úrovni obcí a měst, můžete zaslat příspěvky za svou knihovnu na adresu roman.giebisch@nkp.cz (ve formátu již zveřejněných příspěvků).