Knihovny a rodinná politika aneb Od analýzy situace ke konkrétním námětům [1]

Důvodem k sepsání tohoto článku bylo malé nedorozumění. Z Ministerstva práce a sociálních věcí se k nám dostal dokument Analýza úrovně a fungování opatření v oblasti rodinné politiky a sladění pracovního a rodinného života v krajích ČR [8]. Při jeho čtení jsme marně hledali nějakou zmínku o aktivitách knihoven. Naštěstí se ukázalo, že právě tato analýza měla jiný účel a naopak z něj můžeme čerpat zajímavé informace o situaci v oblasti rodinné politiky v jednotlivých krajích.

Na úvod ještě připomeňme, že rodinná politika je souhrnem aktivit podporujících rodinu; hlavním cílem rodinné politiky je vytvoření společensky přátelského prostředí pro rodiny.

Co v analýze najdete

Z analýzy je zřetelné, jaké oblasti považuji respondenti za problematické a ohrožující jejich rodinný život (vysoké náklady na bydlení, obava ze ztráty zaměstnání, nedostupná zařízení pro celodenní péči o děti/seniory a jejich finanční náročnost, slaďování profesního a rodinného života atd.). Text je zaměřen na zmapování situace v oblasti pravidelné a dlouhodobé péče o děti a  jejich zájmového vzdělávání (za tímto účelem nejsou knihovny zřízeny,  ale střediska volného času nebo školky ano; knihovny nabízejí různé služby, ale např. s družinou se srovnávat zatím nemohou) a také  v oblasti pravidelné a dlouhodobé péče o seniory (mnohde knihovny seniorům pomáhají, ale za účelem celodenního či dokonce celotýdenního umístění seniora opět nejsou zřizovány a nejsou v tomto směru ani patřičně vybaveny).

V analýze jsou rekapitulovány i zdroje  aktuálních dokumentů k rodinné politice v jednotlivých krajích, což je výborný zdroj různých pohledů na oblast rodinné politiky. Právě do krajských/městských/obecních koncepcí by se knihovny mohly se svými aktivitami prosadit.

Inspirace pro knihovny?

V našich knihovnách často vidíme celé rodiny, které spolu tráví čas výběrem knih, hraním společenských her, zapojují se do vzdělávacích, výtvarných nebo kulturních programů, jež pro ně knihovny připravují. V knihovnách vidíme všechny věkové skupiny od nejmenších dětí a jejich rodičů až po seniory. Proč tedy nejsou knihovny vnímány jako přirozená a důležitá součást rodinné politiky? Vnímavost státní správy vůči knihovnám je v této oblasti zatím nízká, povědomí o rozsahu problematiky rodinné politiky může být v knihovnách nedostatečné, a pokud nepoužíváme v našich strategiích a projektech stejnou terminologii, naše záměry se míjejí s definicemi rodinné politiky státu, kraje i obcí.

Na webu projektu Krajská rodinná politika [9] můžeme najít řadu zajímavých informací a odkazů k tématu rodinné politiky, koncepcí rodinné politiky, rodinné politiky pro občana, pro politika, informace z oblasti slaďování rodinného a pracovního života, informace o opatřeních na podporu rodin i opatření v souvislosti s covidem-19 a situací rodin.

Na stránce představující projekt [10] se mj. dočteme:

„V České republice není dostatečně rozvinuta praxe vytváření regionálních a lokálních programů podpory rodin. Ačkoli kraje a obce realizují opatření ve prospěch rodin, často jim chybí zkušenosti, jak potřeby rodin zabezpečit komplexně. Projekt Krajská rodinná politika tak usiluje o zlepšení koordinace celostátních a regionálních politik v oblasti podpory rodin. K tomu napomáhají i krajští poradci, kteří pořádají osvětové akce za účasti klíčových aktérů z oblasti podpory rodin v daném kraji.“

Právě krajští koordinátoři, kteří ve spolupráci s kraji připravují návrhy opatření k implementaci prorodinné politiky, mohou plnit pro knihovny důležitou roli, na webu existuje jejich adresář [11] a knihovny by s nimi měly navázat kontakt.

Ministerstvo práce a sociálních věcí má dotační tituly Rodina [12] (je určen pro neziskové organizace) a Obec přátelská rodině a seniorům [13]; zde je opět prostor pro uplatnění projektů knihoven.

V rámci projektu, který probíhal v letech 2017 až 2021, vznikla celá řadu výstupů – návrhy koncepcí rodinné politiky [14], návrhy implementací opatření rodinné politiky [15], metodiky rodinné politiky [16], srovnávací studie [17] atd. Existují důležitá témata (např. soudržnost rodiny, komunitní život nebo mezigenerační spolupráce), která by zástupci projektu chtěli posouvat dále; doufají, že projekt bude pokračovat, zvláště proto, že mezi kraji existují velké disproporce.

Inspirativní může být i záznam závěrečného semináře projektu [18].

Konkrétní prorodinné aktivity v knihovnách

Do elektronické verze Sborníku dobré praxe rodinné politiky v krajích [19] byl již zařazen projekt S knížkou do života (Bookstart) [20]

Nejde však o jediný příklad prorodinných aktivit v knihovnách. Výjimkou nejsou knihovny, které pořádají příměstské tábory (např. v Milevsku [21]) nebo organizují kroužky (viz např. čtenářský kroužek ve Vysokém nad Jizerou [22] či divadelní kroužek v Náchodě [23]). V některých knihovnách se nachází i Family Point (např. v Knihovně Jiřího Mahena v Brně [24], která rodinu podporuje i mnohými dalšími aktivitami) nebo Senior Point (např. v Knihovně Třinec [25]).

Veřejné knihovny jsou důležitým prostorem pro setkávání, plní komunitní funkce, jsou důležitým třetím místem [26]; řada knihoven prošla v posledních letech rekonstrukcí a je vybavena tak, aby se v ní cítili dobře všechny věkové kategorie uživatelů (např. i rodiče s malými dětmi nebo teenageři), je vyvíjena snaha o bezbariérovost.

Pochlubte se i vy

Předseda SKIP Mgr. Roman Giebisch, Ph.D., se sešel se zástupci projektu, kteří mají velký zájem o spolupráci s knihovnami. Pokud se chcete „pochlubit“ svými prorodinnými aktivitami a pomoci upozornit na nezanedbatelnou roli knihoven v rodinné politice na úrovni obcí a měst, můžete zaslat příspěvky za svou knihovnu na adresu roman.giebisch@nkp.cz [27] (ve formátu již zveřejněných příspěvků [28]).