V úterý 26. července 2022 v devět hodin místního času byl za účasti 1 934 osob z 96 zemí (493 osob se připojilo online) zahájen v irském hlavním městě Dublinu již 87. kongres IFLA, jehož program pokračoval až do 29. července. Tématem bylo naplňování strategie IFLA – inspirovat, zapojovat, podporovat a propojovat (Inspire, Engage, Enable & Connect). Akce proběhla v moderním kongresovém centru (The Convention Centre Dublin), které je postaveno u architektonicky zajímavě pojatého mostu Samuela Becketta (Samuel Beckett Bridge) přes řeku Liffey nedaleko přístavu.

Kongresové centrum v Dublinu

Most Samuela Becketta

Jednalo se o první kongres poté, co svou funkci na základě rozhodnutí řídicího výboru IFLA (IFLA Governing Board) opustil generální tajemník Gerald Leitner. Jeho nepřítomnost na kongresu byla zřejmá – chyběl jeho entuziasmus, který v minulosti rozpohyboval aktivitu členů IFLA tak, že díky němu vznikla strategie IFLA způsobem, který dosud neměl v IFLA obdoby, protože vyjádřit se k ní mohl opravdu každý.

Tématu lepší transparentnosti IFLA byl mimo jednání sekce národních knihoven věnován i vlastní blok ve čtvrtek. Předsedkyně IFLA funkci ustála, přestože řada delegátů měla pocit, že z nedostatku komunikace a transparentnosti nebyly vyvozeny dostatečné důsledky. Ale novému vedení se podařilo nás přesvědčit, že kontrolní mechanismy jsou nyní nastaveny správně a budou v budoucnu řádně dodržovány. Přesto však nedošlo k smírnému řešení – současné vedení bude sice pokračovat, ale na pravidlech otevřenějšího přístupu ke zdrojům se bude pracovat.

Česká republika měla na kongresu desetičlenné zastoupení; reprezentovali ji čtyři kolegové z Knihovny AV ČR, tři z Národní knihovny ČR, jeden z Parlamentní knihovny, jedna účastnice za SKIP a nově také kolegyně z Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě a Slezské univerzity v Opavě, která získala na cestu a účast na kongresu grant IFLA.

Jednání Sekce veřejných knihoven IFLA

Sekce veřejných knihoven IFLA (IFLA Public Libraries Section), jíž jsem členkou, připravila svůj program již na pondělí 25. července dopoledne. Vzhledem k tomu, že jsme se dva roky neviděli a pořádali všechny aktivity, jednání a připomínkování dokumentů jen online, bylo to setkání radostné a pracovní, přestože předsedkyně a tajemnice, které jsou z Austrálie, nemohly přijet. Jednání sekce jsou veřejná a jsou hodně navštěvována. Tentokrát byly jako hlavní téma zvoleny uplynulé dva roky v knihovnictví každé země a současný stav. Já jsem hovořila o práci s ukrajinskými uprchlíky v knihovnách v naší republice a téma rezonovalo; měla jsem řadu dotazů.

Oficiální zahájení kongresu

Při úterním zahájení mimo primátorky města Dublinu Caroline Conroy a představitelů knihovnické organizace Asociace knihoven Irska (Library Association of Ireland) vystoupila bývalá prezidentka Irska Mary Robinson. Tato úžasná žena, překypující energií, je také nositelkou našeho Řádu T. G. Masaryka a dlouhodobou vysokou představitelkou OSN. Jejími hlavními tématy jsou klimatická změna a dodržování lidských práv. Jsou to zároveň náměty, kterými se zabývá i dnešní knihovnictví.

Současná předsedkyně IFLA Barbora Lison, kterou známe osobně z konference Knihovny současnosti, představila novou budoucí předsedkyni Vicki McDonald z Austrálie a pokladníka Jaapa Nabera z Nizozemí. Nově se ujal funkce tajemníka Halo Locher ze Švýcarska.

Vyhlášení nejlepší veřejné knihovny roku 2022

Soutěž o nejlepší veřejnou knihovnu roku 2022, která byla zaměřena především na udržitelnost vystavby a moderní služby včetně vzdělávání, vyhrála Veřejná knihovna v Missoule (Missoula Public Library, USA, stát Montana, 75 000 obyvatel, s okolím 128 000 obyvatel).

V konkurenci ostatních její vyhlášení trochu překvapilo, ale v diskusi s komisaři jsem pochopila, že důležitý není jen výsledek, ale také proces vzniku. Právě ten byl předveden i při prezentaci na pódiu – od první myšlenky výstavby nové budovy přes diskusi s občany, hledání nejvíce udržitelného řešení s využitím místních přírodních a lidských zdrojů až po hledání donátorů pro její výstavbu. Donátoři se nejen našli, ale stali se i členy pracovního týmu a dílo se podařilo.

Mezi další finalisty patřily knihovna v lotyšském Ogre, knihovna Ithra v saúdskoarabském Dharanu a knihovna v Gellerupu (pobočka knihovny v dánském Aarhusu).

(Na přidruženém setkání mj. zástupců sekce ENSULIB v irském Corku byli ještě vyhlášeni vítězové sedmého ročníku ceny IFLA Zelená knihovna (IFLA Green Library Award), pozn. red.)

Večerní setkání

Tradiční večerní setkání s programem proběhlo v knihovně a kulturním centru v Dún Laoghaire a pro mnohé z nás bylo jídlo, pití a zmrzlina mezi knihami velkou zkouškou tolerance.

Vězeňské knihovny

Velmi zajímavý byl blok o knihách za mřížemi, tj. o vězeňských knihovnách. Tato problematika není u nás nijak řešena, takže mě překvapilo, jak sofistikované systémy některé země nabízejí. Proč se tomu kolegové (v současnosti asi v osmnácti zemích) vůbec věnují? Především si uvědomují, že i lidé za mřížemi jsou obyvateli našich měst a obcí a chceme přece rovné služby. Moderní knihovny dnes nenabízejí jen knihy, ale také řadu kulturních aktivit a vzdělávání a to vše se výborně hodí i do věznic. V Německu si v některých spolkových zemích mohou vězni objednávat knihy přes katalog z městské knihovny, jinde je vězeňská knihovna jednou z poboček knihovny nebo kvalifikovaní knihovníci jsou supervizory knihoven za mřížemi. V Chile v posledních deseti letech renovovali 78 vězeňských knihoven, nabídli v nich mimo nových knih i řadu programů vztahujících se ke zdraví, gramotnosti, sociálnímu rozvoji nebo hraní stolních her, výtvarné workshopy, psaní autobiografií, komiksů, využívání digitální knihovny atd. a návštěvnost knihoven stoupla na 80 %. Zazněla i zajímavá myšlenka, aby se služeb a aktivit vězeňských knihoven účastnil i personál, což často není právě knihovnám nakloněná sorta lidí. V Irsku a v Austrálii se začali této problematice věnovat v období pandemie a dnes mají hotov kvalitní průzkum.

Zveřejnění aktualizované verze Manifestu IFLA a UNESCO o veřejných knihovnách

Na kongresu byla také představena nová aktualizovaná verze IFLA UNESCO MANIFESTO pro veřejné knihovny. Reflektuje všechny podstatné změny v životě veřejných knihoven, měla by nám pomoci při obhajování našich zájmů, v propagaci naší práce, a to nejen ven, ale i dovnitř. Viz též podrobnosti na webu Sekce veřejných knihoven IFLA a také v samostatném článku v tomto čísle.

V diskuzi, která na kongresu k závěrům manifestu proběhla a které se překvapivě zúčastnilo i mnoho mladých kolegů, se mluvilo o tom, jak manifest dostat do povědomí všech pracovníků knihoven.

U nás potřebujeme překlad do čestiny (ten byl již zpracován, viz zmiňovaný samostatný článek) včetně zjednodušené verze, rychlou a moderně vedenou kampaň pro jeho rozšíření a následně i zásobárnu příkladů dobré praxe při jeho využití.

Vystoupení Michaely Mrázové

Ve čtvrtek 28. července jsme se dočkali vystoupení naší mladé kolegyně z Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě a Slezské univerzity v Opravě Michaely Mrázové. Dostala se mezi osm nadějí (emerging leaders), se kterými chce IFLA dále pracovat a které získaly stipendium a zúčastnily se kongresu. V rámci zadání, jak aplikuje čtyři pilíře strategie IFLA do své práce a kde vidí svoji budoucnost, upozornila na situaci mladých knihovníků v naší republice – především na nedostatečnou prestiž povolání, nízké platy, osamělost v kolektivu a boj s tradičními způsoby knihovnické práce. (Viz též samostatný článek v tomto čísle.)

Pohoda v knihovnách?

Po dvou dnech udržitelnosti, fake news, umělé inteligence a marketingových strategií mě potěšili kolegové z amerických knihoven, kteří hledali v knihovně hlavně pohodu. Techniky mindfulness se již v českých knihovnách objevují, ale zpívané lekce (práce s hlasem, rytmem, rozbor příběhu písně, zpívání vlastních textů apod.) pro děti i dospělé jsem zaznamenala poprvé. Mimochodem takový zpívaný či rapovaný knihovní řád by nebyl na škodu, co říkáte?

Přestavby jiných objektů na knihovny

V době, kdy v ČR máme možnost se zapojit do výzFev Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), bych zmínila blok věnovaný přestavbám jiných objektů na knihovny – přístavby, dostavby, obstavby historických budov či revitalizace průmyslových komplexů známe i od nás, ale nápad kolegů z Knihovny v Patane (Patane Library) v Macau, kdy propojením řady sedmi městských arkádových domů ze začátku minulého století vytvořili moderní knihovnu, je nestandardní. Prostě berme vše, co zřizovatel nabídne; chce to jen kreativního architekta.

Posterová sekce

Součástí kongresu bývá i posterová sekce, kde mohou předem vybrané země prezentovat formou plakátu své zajímavé projekty. Letos (téma bylo, jak jsme aplikovali strategii IFLA v naší práci v době pandemie) jsme propagovali pasování prvňáčků na čtenáře a současně projekt Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka. Děti na ilustračních fotografiích mají roušky. Před plakátem jsme dva dny po dvou hodinách (to je povinná doba prezentace posteru) s Michaelou Mrázovou s královskou korunou a mečem stály a pasovaly řady procházejících na čtenáře. Bohužel cena nás minula, i když jsme měly spoustu pozitivních ohlasů a účastníci kongresu si nás fotili. Vyhrál plakát muzea knihy, které je součástí knihovny Gaziho Husreva-bega (Gazi Husrev-beg Library Book Museum) z Bosny a Hercegoviny. Náš poster je najdete v oficiálním úložišti IFLA.

Lenka Prucková a Michaela Mrázová u posteru o projektu Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka

Exkurze do irských knihoven

Ústřední knihovna Městské knihovny v Dublinu

Městská knihovna v Dublinu má svou ústřední budovu Central Library umístěnou v nákupním centru ve středu města. To je obrovská výhoda, ale bojuje s prostory.

Má dokonce již model své nové budovy; výstavba však ještě nezačala. Našla jsem zde velmi dobře zpracovanou brožurku pro práci s dětmi.

Vstup do dublinské Ústřední knihovny

Dublinská Ústřední knihovna – Oddělení pro děti

Dublinská Ústřední knihovna – Oddělení pro dospělé

Česká touha – knihy s velkými písmeny

V rámci exkurzí jsme měli možnost navštívit ještě další knihovny na ostrově. Já jsem si vybrala severoirský Belfast.

Knihovna v Linen Hall v Belfastu

Knihovna v Linen Hall (Linen Hall Library) byla založena v roce 1788 na principu členství a shromažďovala knihy, které měly zlepšovat mysl a podněcovat ducha obecného bádání. Je nazývána též „knihovnou ložního prádla“ podle budovy, v níž sídlí (původně to byl sklad prádla). Je proslulá jedinečnými, jejichž součástí jsou tištěné knihy z raného Belfastu a Ulsteru, díla Roberta Burnse či 350 000 politických spisů Severního Irska (včetně archivu dokumentujících boje v Severním Irsku v druhé polovině 20. století).

Knihovna v Linen Hall v Belfastu

Belfastská ústřední knihovna

Belfastská ústřední knihovna (Belfast Central Library) byla oficiálně otevřena v roce 1888 ve stejný den, kdy byl Belfastu udělen status města. Viktoriánská budova, v níž sídlí, zůstává do značné míry nezměněna. V části označené Fine Book Room (volně přeloženo Síň vzácných dokumentů) najdeme rané publikace a důležité evropské texty pocházejících z roku 1470. Fond Dědictví (Heritage) zahrnuje více než 80 000 svazků a je nejobsáhlejší, pokud jde o téma týkající se Belfastu, provincie Ulster a Irska. Fond periodik obsahuje přes 25 000 historických svazků od 18. století. Knihovna má také největší a nejvyužívanější fond novin v Severním Irsku.

Belfastská ústřední knihovna

McClayova knihovna v Belfastu

Po dvou historických budovách mi udělala radost budova knihovny otevřené v roce 2009 – McClayova knihovna (The McClay Library) patřící pod Královninu univerzitu v Belafastu (Queen’s University Belfast). V roce 2013 knihovna za své vynikající designové vybavení a služby získala cenu SCONUL Library Design Award. McClayova knihovna nabízí více než dva tisíce studijních míst, 33 skupinových studoven a 1,2 milionu svazků. Mezi zařízení patří IT školicí místnosti, jazykové centrum a kavárna. Knihovna nabízí studentům služby nejvyšší kvality (dosáhla tzv. Customer Service Excellence Accreditation, což je nezávislá akreditace kvality a standardu zákaznických služeb).

McClayova knihovna v Belfastu

Závěrem

Pokud se chcete dodatečně zúčastnit části kongresového programu, máte možnost zhlédnout záznam několik sekcí, jejichž průběh byl streamován. Užitečným průvodcem může být i přehled aktivit z prvního, druhého a třetího hlavního dne kongresu.

Nezbývá než doplnit, že příští proběhne kongres v Rotterdamu (Nizozemí) od 21. do 25. srpna 2023.

Autorkou fotografií je Lenka Prucková z Knihovny města Olomouce s výjimkou fotografie s posterem, kterou pořídila Lenka Maixnerová z Národní knihovny ČR a která byla převzata z facebooku SKIP 10.