Týden knihoven 2018 v Městské knihovně Litomyšl

Snad už od samého začátku je Nonstop čtení, pořádané vždy v pondělí, pravidelnou součástí programu Týdne knihovenMěstské knihovně Litomyšl. Pravidelně jej také zahajuje buď starosta, nebo místostarosta města. Školy s touto akcí počítají, a tak není problém zaplnit dobu od 8 do 16 hodin četbou nejrůznějších knih od autorů píšících pro děti. V roce 2018 se kromě klasiků dětské literatury Františka Hrubína nebo Václava Čtvrtka četly knihy Ivony Březinové, Arnošta Goldflama, Miloše Kratochvíla a Daniely Krolupperové. A právě posledně jmenovaná okouzlila svým příběhem Já se nechtěl stěhovat třeťáky z 1. základní školy natolik, že už odpoledne si paní učitelka knihu vypůjčila pro společné čtení.

Nonstop čtení

Nonstop čtení
Nonstop čtení

úterý nás čekala výtvarná dílna na motivy knihy Cesty dětí do staletí 3 aneb Běla a Kuba v době naší první republiky. Autorku jsme pozvali na besedu už v květnu a teď přišla na řadu ilustrátorka Barbora Botková, vlastně teď už Brůnová, protože se nám mezitím v Litomyšli provdala. První dílna s druháky byl tak trochu pokus, co zvládnou vytvořit takhle malí žáčci. Ale nakonec se to mnoha z nich povedlo, jen někteří si svůj výkres odnášeli k dokončení do školy. Při druhé dílně se třeťáky se dařilo ještě lépe, a protože se práce líbily i paní Brůnové, domluvily jsme se na prodloužení termínu výtvarné soutěže, aby se mohly zapojit ještě další třídy. Všechny výtvarné práce na téma projektu Čelem vzad pak vyhodnotíme, vyvěsíme v knihovně a autory nejlepších děl odměníme.

Výtvarná dílna s Barborou Brůnovou

Výtvarná dílna s Barborou Brůnovou
Výtvarná dílna s Barborou Brůnovou

Odpoledne přijela Česká televize a natáčela u nás program pro kulturní revue Třistatřicettři. Pánové Lukeš a Schmid byli velmi milí a jejich dotazy nebyly ani šťouravé, ani nepředvídatelné, takže se rozhovor natočil naráz a pak se ještě dotočily interiéry knihovny. V závěru natáčení si „zahrál“ i na náš speciální bibliobox, který se městské paní architektce nelíbí, ale pánové z něj byli nadšeni (pokud ho chcete také vidět, podívejte se záznam pořadu).

Na středu byl naplánován náš tradiční program – průvod masek po hlavním litomyšlském náměstí a pak divadelní představení v podání žáků dramatického oboru ZUŠ a beseda v knihovně. Poprvé po asi patnácti letech se vrchol našeho Týdne knihoven nekonal, a to pro nezájem škol. Svou roli možná sehrálo i to, že školy vysílaly své žáčky na plavecký maraton, který se bohužel konal ve stejný den. A tak se uskutečnila pouze beseda s Hasanem Zahirovičem na téma Dášeňka Karla Čapka a divadelní představení, inspirované knihou Josefa Čapka Povídání o pejskovi a kočičce. Obojí se dětem líbilo. V podvečer jsme přednášku pana Zahiroviče nabídli dospělým. Téma Karel Čapek a rok 1938 korespondovalo s letošním výročím. Přednáška sklidila velký obdiv a podnítila k řadě dotazů. Přednášející tak nadchl návštěvníky, že se dožadují pokračování přednášek o tomto velkém českém spisovateli.

Beseda s Hasanem Zahirovičem

Beseda s Hasanem Zahirovičem

Beseda s Hasanem Zahirovičem
Beseda s Hasanem Zahirovičem

Ve čtvrtek dopoledne jsme nabídli třídám zapojeným do projektu Čelem vzad besedu s autorkou knihy Světoví Češi Janou Jůzlovou. Ta vyprávěla, kdo se zasloužil o vznik naší republiky před sto lety a také děti seznámila s některými významnými osobnostmi na poli vědy a kultury. Beseda určitě splnila účel, protože dětem představila řadu Čechů, kteří vytvořili mnoho krásných a dokázali mnoho důležitých věcí. Na závěr besedy představila i svou poslední knihu Čeští cestovatelé, zachycující osudy mnoha cestovatelů, jejichž jména nebudou znát ani rodiče čtenářů, jimž je kniha určena.

Čtvrteční odpoledne bylo vyhrazeno pro vypravěčskou soutěž, jejíž téma opět souviselo s naším projektem Čelem vzad. Úkolem vypravěčů bylo seznámit posluchače a porotu se zajímavým příběhem odehrávajícím se v naší stoleté historii. Většina účastníků si vybrala pozoruhodné a často i dramatické osudy svých předků, prarodičů a praprarodičů. Tak vlastně naplnili i smysl akce – pátrat, co se za uplynulé století odehrálo v jejich rodině a okolí. Výkony byly trochu ovlivněny nervozitou (je vidět, že trénink ve vyprávění většině dětí chybí, stejně jako vystupování před veřejností), ale velká snaha při přípravě a odvaha předstoupit před ostatní byly po právu odměněny. Odborná porota se nakonec rozhodla neurčit pořadí, a tak vlastně zvítězili všichni. Škoda jen, že se do soutěže zapojily pouze dvě třídy.

Vypravěčská soutěž

Vypravěčská soutěž
Vypravěčská soutěž

pátek se sešel ještě náš Klub Paleček, sdružující rodiče našich nejmenších čtenářů. Kolegyně připravila výstavku knižních novinek a pak si s rodiči povídala a informovala je o další akci, určené i jim – Dni pro dětskou knihu. Program téhle akce už je ale jiná kapitola.

Během sobotního dopoledne, kdy bylo mimořádně otevřeno i dětské oddělení, jsme odstartovali novou čtenářskou soutěž s názvem Trosečník. Během dvou dnů se zapojilo už deset dětí, které čtou knihy a získávají za ně body. Ty potom promění v něco, co trosečník na ostrově potřebuje ke svému přežití. Zdá se, že i tato akce bude mít mezi dětmi velmi dobrý ohlas, soudě podle rozdaných map, a tedy dalších potenciálních soutěžících.

A to je kromě výstavy obrazů Zdeňka Buriana, nižšího registračního poplatku a prodeje nevyužitých knižních darů všechno, co jsme na Týden knihoven pro naše čtenáře a návštěvníky nachystali.

Co napsat závěrem? Ne vše, co jsme připravili, dopadlo podle našich přání a představ, ale takový už je život – stále nás něčím překvapuje. Hlavně to chce vytrvat a nenechat se odradit, hledat jiné a nové cesty ke čtenářům i těm, kteří k nám do knihovny ještě nechodí. Zatím.

Fotografie pocházejí z archivu Městské knihovny Litomyšl.

Komentáře k článku