Týden knihoven 2018 v Městské knihovně Litomyšl [1]
Snad už od samého začátku je Nonstop čtení, pořádané vždy v pondělí, pravidelnou součástí programu Týdne knihoven [8] v Městské knihovně Litomyšl [9]. Pravidelně jej také zahajuje buď starosta, nebo místostarosta města. Školy s touto akcí počítají, a tak není problém zaplnit dobu od 8 do 16 hodin četbou nejrůznějších knih od autorů píšících pro děti. V roce 2018 se kromě klasiků dětské literatury Františka Hrubína nebo Václava Čtvrtka četly knihy Ivony Březinové, Arnošta Goldflama, Miloše Kratochvíla a Daniely Krolupperové. A právě posledně jmenovaná okouzlila svým příběhem Já se nechtěl stěhovat třeťáky z 1. základní školy natolik, že už odpoledne si paní učitelka knihu vypůjčila pro společné čtení.
V úterý nás čekala výtvarná dílna na motivy knihy Cesty dětí do staletí 3 aneb Běla a Kuba v době naší první republiky [12]. Autorku jsme pozvali na besedu už v květnu a teď přišla na řadu ilustrátorka Barbora Botková, vlastně teď už Brůnová, protože se nám mezitím v Litomyšli provdala. První dílna s druháky byl tak trochu pokus, co zvládnou vytvořit takhle malí žáčci. Ale nakonec se to mnoha z nich povedlo, jen někteří si svůj výkres odnášeli k dokončení do školy. Při druhé dílně se třeťáky se dařilo ještě lépe, a protože se práce líbily i paní Brůnové, domluvily jsme se na prodloužení termínu výtvarné soutěže, aby se mohly zapojit ještě další třídy. Všechny výtvarné práce na téma projektu Čelem vzad pak vyhodnotíme, vyvěsíme v knihovně a autory nejlepších děl odměníme.
[14]
Výtvarná dílna s Barborou Brůnovou
Odpoledne přijela Česká televize a natáčela u nás program pro kulturní revue Třistatřicettři [15]. Pánové Lukeš a Schmid byli velmi milí a jejich dotazy nebyly ani šťouravé, ani nepředvídatelné, takže se rozhovor natočil naráz a pak se ještě dotočily interiéry knihovny. V závěru natáčení si „zahrál“ i na náš speciální bibliobox, který se městské paní architektce nelíbí, ale pánové z něj byli nadšeni (pokud ho chcete také vidět, podívejte se záznam pořadu [16]).
Na středu byl naplánován náš tradiční program – průvod masek po hlavním litomyšlském náměstí a pak divadelní představení v podání žáků dramatického oboru ZUŠ a beseda v knihovně. Poprvé po asi patnácti letech se vrchol našeho Týdne knihoven nekonal, a to pro nezájem škol. Svou roli možná sehrálo i to, že školy vysílaly své žáčky na plavecký maraton, který se bohužel konal ve stejný den. A tak se uskutečnila pouze beseda s Hasanem Zahirovičem na téma Dášeňka Karla Čapka a divadelní představení, inspirované knihou Josefa Čapka Povídání o pejskovi a kočičce. Obojí se dětem líbilo. V podvečer jsme přednášku pana Zahiroviče nabídli dospělým. Téma Karel Čapek a rok 1938 korespondovalo s letošním výročím. Přednáška sklidila velký obdiv a podnítila k řadě dotazů. Přednášející tak nadchl návštěvníky, že se dožadují pokračování přednášek o tomto velkém českém spisovateli.
[19]
Beseda s Hasanem Zahirovičem
Ve čtvrtek dopoledne jsme nabídli třídám zapojeným do projektu Čelem vzad besedu s autorkou knihy Světoví Češi [20] Janou Jůzlovou. Ta vyprávěla, kdo se zasloužil o vznik naší republiky před sto lety a také děti seznámila s některými významnými osobnostmi na poli vědy a kultury. Beseda určitě splnila účel, protože dětem představila řadu Čechů, kteří vytvořili mnoho krásných a dokázali mnoho důležitých věcí. Na závěr besedy představila i svou poslední knihu Čeští cestovatelé [21], zachycující osudy mnoha cestovatelů, jejichž jména nebudou znát ani rodiče čtenářů, jimž je kniha určena.
Čtvrteční odpoledne bylo vyhrazeno pro vypravěčskou soutěž, jejíž téma opět souviselo s naším projektem Čelem vzad. Úkolem vypravěčů bylo seznámit posluchače a porotu se zajímavým příběhem odehrávajícím se v naší stoleté historii. Většina účastníků si vybrala pozoruhodné a často i dramatické osudy svých předků, prarodičů a praprarodičů. Tak vlastně naplnili i smysl akce – pátrat, co se za uplynulé století odehrálo v jejich rodině a okolí. Výkony byly trochu ovlivněny nervozitou (je vidět, že trénink ve vyprávění většině dětí chybí, stejně jako vystupování před veřejností), ale velká snaha při přípravě a odvaha předstoupit před ostatní byly po právu odměněny. Odborná porota se nakonec rozhodla neurčit pořadí, a tak vlastně zvítězili všichni. Škoda jen, že se do soutěže zapojily pouze dvě třídy.
V pátek se sešel ještě náš Klub Paleček, sdružující rodiče našich nejmenších čtenářů. Kolegyně připravila výstavku knižních novinek a pak si s rodiči povídala a informovala je o další akci, určené i jim – Dni pro dětskou knihu [24]. Program téhle akce už je ale jiná kapitola.
Během sobotního dopoledne, kdy bylo mimořádně otevřeno i dětské oddělení, jsme odstartovali novou čtenářskou soutěž s názvem Trosečník. Během dvou dnů se zapojilo už deset dětí, které čtou knihy a získávají za ně body. Ty potom promění v něco, co trosečník na ostrově potřebuje ke svému přežití. Zdá se, že i tato akce bude mít mezi dětmi velmi dobrý ohlas, soudě podle rozdaných map, a tedy dalších potenciálních soutěžících.
A to je kromě výstavy obrazů Zdeňka Buriana, nižšího registračního poplatku a prodeje nevyužitých knižních darů všechno, co jsme na Týden knihoven pro naše čtenáře a návštěvníky nachystali.
Co napsat závěrem? Ne vše, co jsme připravili, dopadlo podle našich přání a představ, ale takový už je život – stále nás něčím překvapuje. Hlavně to chce vytrvat a nenechat se odradit, hledat jiné a nové cesty ke čtenářům i těm, kteří k nám do knihovny ještě nechodí. Zatím.
Fotografie pocházejí z archivu Městské knihovny Litomyšl.