Diskuze Knihovna – věc veřejná v Jihomoravském kraji

V úterý 12. června 2018 se v prostorách pavilonu Morava na brněnském výstavišti konalo již osmé setkání z cyklu krajských panelových diskuzí – Knihovna – věc veřejná. Termín akce byl plánován cíleně v době konání festivalu ke 100. výročí založení Československé republiky Re:Publika 1918–2018, který probíhal od 26. května do 17. června.

Pavilon Morava, jehož expozici připravila Knihovna Jiřího Mahena v Brně ve spolupráci s Fakultou architektury Vysokého učení technického v Brně a na které se podílela i Moravská zemská knihovna, představil to nejlepší z literatury uplynulých sto let pod názvem 100 let 100 knih – to nejlepší z naší literatury. Stal se tedy tím nejvhodnějším místem pro konání veřejné debaty věnované veřejnému knihovnictví a veřejným knihovnám z pohledu jejich významu, současné i budoucí roli pro rozvoj společnosti, jejich roli v současné digitální a multikulturní společnosti.

Záštitu nad akcí převzali Ing. Petr Vokřál, primátor statutárního města Brna, a JUDr. Bohumil Šimek, hejtman Jihomoravského kraje.

Účast na panelové diskuzi přijali a jednání se zúčastnili:

  • Bc. Matěj Hollan, náměstek primátora statutárního města Brna;

  • Mgr. Petr Fedor, vedoucí odboru kultury a památkové péče Jihomoravského kraje;

  • Ivana Fajnorová, starostka Městské části Brno-Jundrov, zastupitelka města Brna, předsedkyně kulturní komise Zastupitelstva města Brna a místopředsedkyně správní rady Sdružení obcí a měst jižní Moravy;

  • JUDr. Vladimír Gašpar, ředitel Regionální rozvojové agentury jižní Moravy;

  • doc. PhDr. Milan Uhde, dramatik, prozaik a politik;

  • František Novotný, starosta městysu Křtiny;

  • Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D., odborná asistentka Kabinetu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity;

  • Ing. Libuše Nivnická, ředitelka Knihovny Jiřího Mahena v Brně a místopředsedkyně SKIP;

  • prof. PhDr. Tomáš Kubíček, Ph.D., ředitel Moravské zemské knihovny a člen Rady Sdružení knihoven ČR;

  • PhDr. Vít Richter, ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny ČR.

Moderování se ujala literární redaktorka PhDr. Olga Jeřábková.

Účastníci panelové diskuze (zleva František Novotný, Ivana Fajnorová, Pavlína Mazáčová a Milan Uhde)
Účastníci panelové diskuze (zleva František Novotný, Ivana Fajnorová, Pavlína Mazáčová a Milan Uhde)

Mezi položenými otázkami například zaznělo, na co by se knihovny měly v budoucnu více soustředit, jaké nové služby by svým návštěvníkům měly nabízet nebo v čem by se měly změnit.

Účastníci panelové diskuze (zleva Petr Fedor, Libuše Nivnická, Tomáš Kubíček, František Novotný, Ivana Fajnorová, Pavlína Mazáčová) a moderátorka Olga Jeřábková
Účastníci panelové diskuze (zleva Petr Fedor, Libuše Nivnická, Tomáš Kubíček, František Novotný, Ivana Fajnorová, Pavlína Mazáčová) a moderátorka Olga Jeřábková

Na úvod mohli všichni přítomní zhlédnout videopozdrav od Glòrie Peréz-Salmerónové, prezidentky Mezinárodní federace knihovnických sdružení a institucí (International Federation of Library Associations and Institutions, IFLA).

Vstupní prezentaci o globálních cílech a trendech přednesl V. Richter.

Úvodní přednáška Víta Richtera
Úvodní přednáška Víta Richtera

Tím otevřel prostor k debatě, která se nesla v živém a podnětném duchu. Ne vždy byli účastníci ve svých názorech zajedno, ne vždy všichni přiznali, že knihovny patří na výsluní jejich pozornosti, byť je kultura tématem, které v různé míře profesně ovlivňují a věnují se mu.

Účastníci panelové diskuze (zleva Petr Fedor, Libuše Nivnická, Tomáš Kubíček a František Novotný)
Účastníci panelové diskuze (zleva Petr Fedor, Libuše Nivnická, Tomáš Kubíček a František Novotný)

Názory všech zúčastněných byly velkou měrou ovlivněny jejich profesním i zájmovým ukotvením, úlohou, kterou knihovny sehrály v jejich vývoji, povědomím, které mají o knihovnách dnešní doby. Z účastníků, kteří nepřišli z prostředí knihoven, se jako jejich velký příznivec a podporovatel ukázal F. Novotný, starosta městyse Křtiny. Nebyla náhoda, že právě Knihovna městysu Křtiny obdržela ocenění Knihovna roku 2017. Potvrdila se tak známá pravda, že bez podpory zřizovatele nemá žádná knihovna šanci na úspěch a na další rozvoj.

Potvrdilo se rovněž, že bez finančních prostředků do obnovy interiéru nemůže fungovat žádná knihovna usilující o status dobře fungující komunitní knihovny, že bez vzdělaných knihovníků nelze očekávat modernizaci služeb a jejich rozvoj a že tím nejdůležitějším pro každou knihovnu je její knihovník, ať už ji zřizovatel podporuje či nikoli. Duši knihovně totiž dává duše knihovníka, jeho zapálenost, úsilí proměnit knihovnu v místo, které se stane středobodem obce, místem pro setkávání, pro studium, pro relaxaci. Nestačí jen dobře pracovat ve své knihovně, ale je třeba jít s pomyslnou vlajkou knihovny ven, do obecního zpravodaje, do aktivit, které obec pořádá, do místního rozhlasu, na nástěnku obce, ale hlavně do srdcí lidí, aby měli tu svou knihovnu rádi a uměli ji uhájit, když to bude třeba.

Průběh debaty nastoloval další otázky (jednou z nich byla i otázka V. Richtera, jak přilákat do knihoven ty, kteří v nich ještě nikdy nebyli) a jednotliví panelisté na ně hledali odpovědi.

V závěru byla zdůrazněna role knihoven jako všem otevřených institucí celoživotního vzdělávání, jejichž metou by měl být rozvoj potenciálu místa, obce, kde působí.

K dispozici je i videozáznam z diskuze:

Podrobnější článek s anotacemi příspěvků jednotlivých diskutujících zveřejní časopis Duha 3/2018.

Fotografie pocházejí z archivu Knihovny Jiřího Mahena v Brně.

Komentáře k článku