Diskuze Knihovna – věc veřejná v Jihomoravském kraji [1]

V úterý 12. června 2018 se v prostorách pavilonu Morava na brněnském výstavišti konalo již osmé setkání z cyklu krajských panelových diskuzí – Knihovna – věc veřejná [7]. Termín akce byl plánován cíleně v době konání festivalu ke 100. výročí založení Československé republiky Re:Publika 1918–2018 [8], který probíhal od 26. května do 17. června.

Pavilon Morava, jehož expozici připravila Knihovna Jiřího Mahena v Brně [9] ve spolupráci s Fakultou architektury Vysokého učení technického v Brně a na které se podílela i Moravská zemská knihovna, představil to nejlepší z literatury uplynulých sto let pod názvem 100 let 100 knih – to nejlepší z naší literatury. Stal se tedy tím nejvhodnějším místem pro konání veřejné debaty věnované veřejnému knihovnictví a veřejným knihovnám z pohledu jejich významu, současné i budoucí roli pro rozvoj společnosti, jejich roli v současné digitální a multikulturní společnosti.

Záštitu nad akcí převzali Ing. Petr Vokřál, primátor statutárního města Brna, a JUDr. Bohumil Šimek, hejtman Jihomoravského kraje.

Účast na panelové diskuzi přijali a jednání se zúčastnili:

• Bc. Matěj Hollan, náměstek primátora statutárního města Brna;

• Mgr. Petr Fedor, vedoucí odboru kultury a památkové péče Jihomoravského kraje;

• Ivana Fajnorová, starostka Městské části Brno-Jundrov, zastupitelka města Brna, předsedkyně kulturní komise Zastupitelstva města Brna a místopředsedkyně správní rady Sdružení obcí a měst jižní Moravy;

• JUDr. Vladimír Gašpar, ředitel Regionální rozvojové agentury jižní Moravy;

• doc. PhDr. Milan Uhde, dramatik, prozaik a politik;

• František Novotný, starosta městysu Křtiny;

• Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D., odborná asistentka Kabinetu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity;

• Ing. Libuše Nivnická, ředitelka Knihovny Jiřího Mahena v Brně a místopředsedkyně SKIP;

• prof. PhDr. Tomáš Kubíček, Ph.D., ředitel Moravské zemské knihovny a člen Rady Sdružení knihoven ČR;

• PhDr. Vít Richter, ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny ČR.

Moderování se ujala literární redaktorka PhDr. Olga Jeřábková.

[10]
Účastníci panelové diskuze (zleva František Novotný, Ivana Fajnorová, Pavlína Mazáčová a Milan Uhde)

Mezi položenými otázkami například zaznělo, na co by se knihovny měly v budoucnu více soustředit, jaké nové služby by svým návštěvníkům měly nabízet nebo v čem by se měly změnit.

[11]
Účastníci panelové diskuze (zleva Petr Fedor, Libuše Nivnická, Tomáš Kubíček, František Novotný, Ivana Fajnorová, Pavlína Mazáčová) a moderátorka Olga Jeřábková

Na úvod mohli všichni přítomní zhlédnout videopozdrav od Glòrie Peréz-Salmerónové, prezidentky Mezinárodní federace knihovnických sdružení a institucí (International Federation of Library Associations and Institutions, IFLA).

Vstupní prezentaci o globálních cílech a trendech přednesl V. Richter.

[12]
Úvodní přednáška Víta Richtera

Tím otevřel prostor k debatě, která se nesla v živém a podnětném duchu. Ne vždy byli účastníci ve svých názorech zajedno, ne vždy všichni přiznali, že knihovny patří na výsluní jejich pozornosti, byť je kultura tématem, které v různé míře profesně ovlivňují a věnují se mu.

[13]
Účastníci panelové diskuze (zleva Petr Fedor, Libuše Nivnická, Tomáš Kubíček a František Novotný)

Názory všech zúčastněných byly velkou měrou ovlivněny jejich profesním i zájmovým ukotvením, úlohou, kterou knihovny sehrály v jejich vývoji, povědomím, které mají o knihovnách dnešní doby. Z účastníků, kteří nepřišli z prostředí knihoven, se jako jejich velký příznivec a podporovatel ukázal F. Novotný, starosta městyse Křtiny. Nebyla náhoda, že právě Knihovna městysu Křtiny [14] obdržela ocenění Knihovna roku 2017. Potvrdila se tak známá pravda, že bez podpory zřizovatele nemá žádná knihovna šanci na úspěch a na další rozvoj.

Potvrdilo se rovněž, že bez finančních prostředků do obnovy interiéru nemůže fungovat žádná knihovna usilující o status dobře fungující komunitní knihovny, že bez vzdělaných knihovníků nelze očekávat modernizaci služeb a jejich rozvoj a že tím nejdůležitějším pro každou knihovnu je její knihovník, ať už ji zřizovatel podporuje či nikoli. Duši knihovně totiž dává duše knihovníka, jeho zapálenost, úsilí proměnit knihovnu v místo, které se stane středobodem obce, místem pro setkávání, pro studium, pro relaxaci. Nestačí jen dobře pracovat ve své knihovně, ale je třeba jít s pomyslnou vlajkou knihovny ven, do obecního zpravodaje, do aktivit, které obec pořádá, do místního rozhlasu, na nástěnku obce, ale hlavně do srdcí lidí, aby měli tu svou knihovnu rádi a uměli ji uhájit, když to bude třeba.

Průběh debaty nastoloval další otázky (jednou z nich byla i otázka V. Richtera, jak přilákat do knihoven ty, kteří v nich ještě nikdy nebyli) a jednotliví panelisté na ně hledali odpovědi.

V závěru byla zdůrazněna role knihoven jako všem otevřených institucí celoživotního vzdělávání, jejichž metou by měl být rozvoj potenciálu místa, obce, kde působí.

K dispozici je i videozáznam z diskuze:

Podrobnější článek s anotacemi příspěvků jednotlivých diskutujících zveřejní časopis Duha 3/2018.

Fotografie pocházejí z archivu Knihovny Jiřího Mahena v Brně.