Rok 2022 je ve SKIP rokem valných hromad – proběhly regionální valné hromady, na nichž proběhly volby členů regionálních výborů a dozorčích komisí, uskutečnila se rovněž celospolková valná hromada (viz i samostatný článek v č. 1/2022). Letošní rok je proto vhodný k určitému bilancování a naznačení plánů do budoucna, a to nejenom po regionální linii, ale i po linii odborných orgánů SKIP.

V tomto čísle vám přinášíme druhou část minirozhovorů s předsedy regionů a odborných orgánů, kteří zareagovali na výzvu a poskytli odpovědi vždy na tři stejné otázky:

• Můžete prosím svůj region / odborný orgán, který vedete, stručně představit?

• Co pokládáte za největší úspěch svého regionu / odborného orgánu, který vedete, za poslední tři roky?

• Jaké máte plány na další tři roky?

První část si můžete přečíst v č. 1/2022.

V tomto čísle odpovídají předsedové libereckého a východočeského regionu a Klubu lékařských knihoven SKIP.

Otázky pokládala PhDr. Linda Jansová, Ph.D. (Národní knihovna ČR).

Liberecký region

Na první dvě otázky odpovídá PhDr. Dana Kroulíková (Městská knihovna Česká Lípa), bývalá předsedkyně výboru libereckého regionu, na poslední otázku Mgr. Jitka Šedinová (Městská knihovna Semily), současná předsedkyně výboru.

Můžete prosím stručně představit liberecký region SKIP?

Regionální organizace SKIP Libereckého kraje patří k těm menším, neboť i samotný region (Liberecký kraj) je jedním z nejmenších v ČR. V tom se skrývá řada výhod i nevýhod. Díky své menší rozloze se tu všichni vcelku dobře známe, a to nejen z hlediska osobního, ale často známe i knihovny napříč krajem, který je právě z hlediska rozlohy snáz dostupný a přehledný. Nevýhodou mohou být vzdálenější především horské oblasti, z nichž se k našim společným aktivitám naši kolegové a kolegyně přece jen složitěji dostávají. Proto tu řadu let intenzivně využíváme regionální elektronickou konferenci. Nespornou, resp. nejvyšší hodnotu naší regionální organizace spatřuji ve spolupráci s Krajskou vědeckou knihovnou v Liberci, která splňuje tu nejvyšší kvalitu poskytovaných knihovních a informačních služeb a současně je tím nejvýznamnějším partnerem pro naši spolkovou činnost a podporovatelem našich projektů a akcí.

Co pokládáte za největší úspěch svého regionu za poslední tři roky?

Snad největším úspěchem byla podpora projektu S knížkou do života (Bookstart), ke kterému se díky projektu a finanční podpoře Libereckého kraje ve výši 200 000 Kč přihlásily více než dvě desítky knihoven z Liberecka. Nositelem i administrátorem projektu s mimořádnou dotací byl právě regionální výbor, který se ve spolupráci s krajskou knihovnou postaral i o konečnou distribuci setů i navazující odbornou konferenci. Přestože většinu uplynulého období nám bohužel ovlivnila epidemie onemocnění covid-19, podařilo se i v tomto neblahém období uspořádat tradiční regionální akce (studijní cesty i literární procházky), ocenit Čtenáře roku a nakonec uspořádat i online semináře.

Jaké máte plány na další tři roky?

V regionálním výboru SKIP jsem jako řadový člen působila v předchozích třech letech, které poznamenala protiepidemická opatření. Zcela jistě naváži na práci své předchůdkyně. Zachováme stěžejní akce typu Setkání knihovníků Libereckého kraje. Zaměříme se ve spolupráci s Krajskou vědeckou knihovnou v Liberci na vzdělávání knihovníků, nadále budeme do našeho regionu zvát zajímavé hosty a pokusíme se propojit již zaběhnuté akce napříč regionem. Po personální obměně očekávám větší provázanost činnosti regionálního výboru s libereckým klubkem v případě ukázek z praxe (kluby pro nejmenší, únikové hry, deskové hry, robotika apod.). Za sebe bych velmi ráda do SKIP přivedla nové tváře, což se už částečně podařilo, a více se zaměřila na propagaci samotné činnosti a výhody členství ve SKIP.

Východočeský region

Odpovídá Bc. Kateřina Hubertová (Knihovna města Hradce Králové), předsedkyně výboru východočeského regionu SKIP.

Můžete prosím stručně představit východočeský region SKIP?

Východočeský region je poměrně velká oblast, která zasahuje do tří krajů. Zahrnuje kraje Královéhradecký, Pardubický a kus Kraje Vysočina. Díky tomu je činnost na jednu stranu trochu koordinačně komplikovanější, ale na druhou stranu nám to dává potenciál větší členské základny. (K datu konání březnové regionální valné hromady měl východočeský SKIP celkem 205 členů, z toho 107 individuálních a 98 kolektivních). A také jsme si na to už zvykli. Předsedkyní jsem od roku 2007 a zatím se nenašel člověk, který by mě na tomto místě chtěl střídat.

Co pokládáte za největší úspěch svého regionu za poslední tři roky?

Hned mě napadly tři položky, které by tomu odpovídaly: Bookstart, Lovci perel a senioři.

Shodou mnoha náhod se jednou z vůdčích knihoven projektu S knížkou do života (Bookstart) stala Knihovna města Hradce Králové. A to samozřejmě zasáhlo i do východočeského regionu SKIP. Jsem společně s ředitelkou Knihovny města Hradce Králové a dalšími kolegy ze SKIP v republice členkou pracovní skupiny, která celý projekt řídí, koordinuje a realizuje. Je to nepředstavitelný balík velmi různorodé práce, který však přináší kromě (doufáme) obecného blaha i osobní potěšení. Projektu věříme a cítíme, že má smysl. Já pro sebe vidím velké rozšíření obzoru, který je užitečný jak pro knihovnictví, tak pro osobní život. A velmi mne těší možnost setkávat se a poznávat lidi, které projekt nadchl tak jako mě.

Čtenářská hra Lovci perel je projekt, který vznikl v už roce 2010 v Knihovně města Hradce Králové a který lze realizovat v městských, obecních i místních knihovnách. Projekt si vzalo pod křídla východočeské klubko, posunulo ho na ještě vyšší úroveň a rozšířilo jej. Projekt motivuje k četbě knížek, učí pracovat s textem a informacemi, především je však atraktivním trávením volného času a zábavou pro děti. V současné době je do projektu zapojeno 312 knihoven a 160 škol napříč republikou.

Největší akcí vymezeného období bylo určitě Celostátní setkání knihovnických seniorů na Náchodsku. To sice nakonec neproběhlo v červnu, ale v náhradním termínu na přelomu září a října 2020, ale proběhlo. To považuji opravdu za husarský kousek, protože situace se rychle a dramaticky covidově zhoršovala a přitom na akci byl grant. Díky statečnosti přihlášených seniorů a hlavní organizátorky Věry Škraňkové, emeritní předsedkyni našeho regionálního výboru, akce k všeobecné spokojenosti proběhla (viz též samostatný článek v č. 3–4/2020).

Jaké máte plány na další tři roky?

Mám štěstí v tom, že členky regionálního výboru samy přicházejí s nápady na akce, které by chtěly realizovat. Mou úlohou je jen udržet jejich představivost a rozlet v reálných mezích a dát jejich fantazii pevné mantinely. Seniorská sekce původně chtěla každý měsíc nějakou drobnou aktivitu. Ale ukázalo se, že rok má málo měsíců...

V letošním roce máme za sebou velkou akci, kterou pořádají senioři. Bylo to květnové třídenní setkání osobností Českého ráje, centrem dění byla knihovna v Libošovicích (viz též samostatný článek v č. 1/2022).

Hned potom v červnu jsme uspořádali seminář s názvem Legenda BN, o životě, inspiracích, skutečnosti a fikci v životě Boženy Němcové. Budeme se toulat po stopách Boženy Němcové ve východních Čechách. K tomu pořádáme i výtvarnou soutěž pro děti a další aktivity.

Plánujeme zatím vždy pouze na jeden rok, a to pouze tolik aktivit, které snad dokážeme zvládnout. A dokud budeme mít sílu, bude pokračovat podpora projektů na podporu čtenářské gramotnosti S knížkou do života (Bookstart) a Lovci perel.

Klub lékařských knihoven

Odpovídá PhDr. Helena Bouzková, Ph.D., předsedkyně klubu, ve spolupráci s PhDr. Evou Lesenkovou, Ph.D. (obě z Národní lékařské knihovny).

Můžete prosím stručně představit Klub lékařských knihoven?

Myšlenka založit klubovou platformu lékařských knihoven a knihovníků (Klub lékařských knihoven, KLK) vznikla v roce 2007, k ustavení klubu došlo 11. listopadu 2009. Iniciativa vzešla z regionů, mezi aktivní zakládající členy patřila PhDr. Hana Kovalčuková z jihomoravského regionu, Mgr. Jindřiška Šindlerová ze Zlína a kolegyně Mgr. Jitka Malá z liberecké nemocniční knihovny. Základnu a organizaci Klubu poskytuje Národní lékařská knihovna.

Hlavní program spolkové činnosti, inspirovaný především zahraniční spoluprácí s Evropským sdružením pro zdravotnické informace a knihovny (European Association for Health Information and Libraries, EAHIL), se za třináct let existence klubu příliš neměnil. Témata činnosti klubu směřují k podpoře a rozvoji vzájemné komunikace, sdílení zkušeností, inspirace dobrou praxí a udržení vzdělávacích aktivit se specializovanými tématy.

Prioritou zůstává hledání způsobů vzájemné komunikace. Při každém setkání se potvrzuje, že nejvíce jsou ceněny příležitosti pro výměnu zkušeností a možnosti účasti na specializovaných vzdělávacích akcích určených zdravotnickým knihovníkům.

Pravidelná setkávání se zástupci regionů se letech před pandemií ustálila na letní a zimní termíny; konaly se tedy dvakrát ročně. Tradicí byla „putovní“ setkávání členů klubu se zástupci konzultační skupiny Národní lékařské knihovny Reglek (zaměřuje se na rozvoj regionálních center zdravotnických knihoven v ČR) v některém z regionů. Doufejme, že se podaří tuto zvyklost obnovit i v roce 2022. V roce 2021 jsme se shodli, že se nedaří zapojovat mladé nebo mladší kolegy do činnosti klubu a zajistit tak trvalou kontinuitu jeho práce.

Co pokládáte za největší úspěch Klubu lékařských knihoven za poslední tři roky?

Co se daří, je uskutečňování specializovaných vzdělávacích aktivit. Celoživotní vzdělávání knihovníků a neformálního vzdělávání reprezentují uskutečněné vzdělávací akce ve spolupráci klubu s podporou dotace z Ministerstva kultury ve formě klasické i online. Uvádíme, že v rámci této spolupráce v  roce 2021 proběhly dva specializační e-learningové kurzy: Zdravotní gramotnost 2021: Jak můžeme lépe získat informace o zdraví? a kurz Medicínské informace pro knihovníky 2021: Vyhledávání ve vybraných domácích i zahraničních databázích, které se setkaly s ohlasem nejen v řadách zdravotnických knihovníků.

Jaké máte plány na další tři roky?

V posledních dvou letech pozorujeme prudký nárůst příležitostí pro online vzdělávání knihovníků. V rozvahách pro plány činností specializovaných pracovišť zdravotnických knihoven je zásadní směřovat aktivity ke specializovaným problematikám našeho oboru.

Národní lékařská knihovna rozšířila v roce 2018 portfolio služeb uživatelům provozováním portálu MedLike. Portál určený k podpoře zdravotní gramotnosti občana zpřístupňuje ověřené zdroje informací o zdraví a nemoci v ČR pro laickou veřejnost. Napomáhat v marketingu těchto speciálních služeb pro veřejnost patří k výzvám pro činnost klubu pro další období.

Všem předsedům velmi děkuji za odpovědi!