Ve dnech 7. a 8. června 2022 se v Ostravě uskutečnila 11. valná hromada SKIP a odborná konference Architektura knihoven. V tomto článku shrneme, jak valná hromada probíhala, kteří knihovníci byli oceněni v rámci společenského večera a co podnětného zaznělo na odborné konferenci.

11. valná hromada SKIP

Účastníky valné hromady v ostravské aule Gong přivítali předseda SKIP Roman Giebisch a ředitelka Knihovny města Ostravy Miroslava Sabelová. Uvítací řeč pronesli a zdar celé akci popřáli Lukáš Curylo, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje, Helena Mlejová, předsedkyně Spolku slovenských knihovníků a knihoven a slovenské Ústřední knihovnické rady, Tomáš Foltýn, generální ředitel Národní knihovny ČR, a Jana Linhartová, členka Rady Sdružení knihoven ČR a ředitelka Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem.

Lukáš Curylo

Helena Mlejová

Tomáš Foltýn

Jana Linhartová

Prostřednictvím videozdravice se shromáždění virtuálně zúčastnila také Barbara Lison, předsedkyně Mezinárodní federace knihovnických sdružení a institucí (International Federation of Library Associations and Institutions, IFLA) a ředitelka Městské knihovny v Brémách (Stadtbibliothek Bremen):

Předsedkyně mandátové komise Marie Šedá (Národní knihovna ČR) následně konstatovala, že vzhledem k počtu přítomných není valná hromada usnášeníschopná. Bylo proto třeba počkat půl hodiny a poté navázat náhradní valnou hromadou.

Marie Šedá

Doba čekání byla vyplněna přednáškou Barbory Čižinské, ředitelky Knihovny města Hradce Králové, věnovanou projektu S knížkou pro prvňáčka (Bookstart). Přednášející mj. zmínila, že tento vzdělávací projekt pro rodiče a rodiny s dětmi od narození do šesti let letos probíhá již pátým rokem. Motivačními sadami bylo dosud obdarováno přes 66 000 rodin a počet knihoven, které jsou do projektu zapojeny, neustále roste – knihoven je již přes 270.

Barbora Čižinská

Po této prezentaci již Roman Giebisch zahájil náhradní valnou hromadu.

Úvodem ještě poděkoval Moravské zemské knihovně za přípravu výstavy o architektuře knihoven (ta byla instalována přímo v místě konání valné hromady) a také sponzorům, kterých bylo celkem 19. Konkrétně šlo o společnosti Albertina icome Praha, Anopress, Ceiba, CoLibri, Cosmotron, EBSCO, EXON, INTEBO Šebek, KP-SYS, Lanius, Newton Media, ORIS PLUS, Palmknihy, ALBI, Team Library, R-Bit Technology, Tritius, SVOP a Virtuplex.

Pohled do sálu

Poté byl schválen program valné hromady a složení volební a návrhové komise. Následně tajemník SKIP Vít Richter (Národní knihovna ČR) přednesl komentář ke zprávě o hospodaření. S předsedkyní dozorčí komise SKIP Danielou Divínovou (Masarykova veřejná knihovna Vsetín) navíc připravil podrobnou analýzu hospodaření SKIP za období let 2017–2021. SKIP ročně hospodaří s cca třemi miliony Kč, přičemž v posledních letech byla tato částka vlivem pandemie mírně nižší. Hlavními zdroji příjmů SKIP jsou přijaté členské příspěvky, dotace a projekty, přijaté dary, účastnické poplatky a prodej. Na základě analýzy byla formulována doporučení – je žádoucí nezvyšovat členské příspěvky, získávat vyšší finanční prostředky z projektů a darů a spolupráce a z přebytků rozpočtu výkonného výboru SKIP umožnit financování dalších projektů regionů a odborných orgánů.

Vít Richter

Vít Richter také představil okomentoval i zprávu o činnosti SKIP. Nejprve shrnul výsledky průzkumu mezi členy SKIP, který proběhl od 26. ledna do 13. března 2022 a zúčastnilo se jej 410 respondentů z řad individuálních a institucionálních členů. Obdobná anketa byla realizována už v roce 2010. Z letošních výsledků mj. vyplývá, že oproti roku 2010 nyní více oceňujeme SKIP jako zdroj informací, vzrostl rovněž význam SKIP jako platformy pro spolupráci knihoven a knihovníků/knihovnic a význam zastupování kolektivních zájmů; zlepšila se taktéž nabídka vzdělávacích akcí a více se podílíme na řešení odborných problémů. Zlepšila se i spokojenost s činností SKIP; členům naopak více vadí nedostatečné motivování mladých k aktivitě ve SKIP a méně vadí stárnutí členské základny. V budoucnu by se SKIP měl ještě více soustředit na získávání nových členů, zlepšení PR a vzdělávání pracovníků/pracovnic knihoven.

V rámci komentáře ke zprávě o činnosti Vít Richter mj. připomněl, že SKIP každý rok připravuje výroční zprávu, v níž jsou k dispozici podrobné informace o činnosti regionů a odborných orgánů SKIP. Následně zhodnotil, do jaké míry se SKIP podařilo naplnit úkoly z programového prohlášení na léta 2019–2022. Připomněl mj. vznik regionu Drsný Sever, podpis memoranda o spolupráci knihovnických sdružení v roce 2019 a memoranda o spolupráci Ministerstva kultury a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v roce 2021, spuštění nového webu SKIP a youtubového kanálu SKIP či aktivity související s přípravou Koncepce celoživotního vzdělávání pracovníků knihoven 2022–2027.

Daniela Divínová následně představila zprávu dozorčí komise SKIP. Kontrola hospodaření probíhá po každém kalendářním roce a vedle toho se dozorčí komise věnuje i revidování a připomínkování dokumentů SKIP. Členové dozorčí komise se také účastní jednání výkonného výboru SKIP s hlasem poradním a předsedkyně komise se účastní jednání předsednictva rovněž s hlasem poradním.

Daniela Divínová

Následně valná hromada schválila všechny dosud prezentované dokumenty, tj. zprávu o hospodaření, zprávu o činnosti a zprávu dozorčí komise.

Roman Giebisch poté představil kandidáty na předsedu a do výkonného výboru a dozorčí komise SKIP a bylo možné přistoupit k volbám.

Byl rovněž představen návrh programového prohlášení na období let 2022–2024, který byl složen z pěti okruhů – benefity, ceny – soutěže, lobbying – spolupráce, marketing a projekty – vzdělávání. Součástí návrhu bylo mj. zhodnotit současný systém benefitů, vytvořit nový atraktivní systém benefitů, snažit se o rozšiřování členské základny, podporovat členy SKIP k aktivnímu zapojení do skolkových aktivit (zaměřit se na regiony a odborné orgány s malým počtem členů), usilovat o vysokou společenskou prestiž profese, motivovat knihovny a jejich provozovatele ke zlepšení prostředí pro uživatele, prosazovat zájmy knihoven, jejich zaměstnanců a uživatelů, podílet se na novelizaci legislativy vztahující se ke knihovnám a podpořit spolupráci s paměťovými institucemi.

Roman Giebisch

Vít Richter pak prezentoval návrh novely stanov SKIP. Navrhované změny se týkaly mj. přidání možnosti online konání valné hromady včetně hlasování, uplatnění etického kodexu či zániku členství ve SKIP. (Výslednou verzi stanov najdete na webu SKIP.)

Jak návrh programové prohlášení, tak návrh aktualizace stanov byly valnou hromadou schváleny.

Protože v danou dobu ještě nebyly spočteny všechny volební lístky, Zlata Houšková v mezičase přečetla vzkaz od Miloše Kvapila, emeritního ředitele Městské knihovny v Prostějově, v němž zazněl mj. návrh na vznik ministerstva knihovnictví či národního knihovnického orgánu usilujícího o výstavbu nových knihoven.

Následně již byly k dispozici výsledky voleb. Členy výkonného výboru byli zvoleni:

• Kamila Brablíková (Knihovna Kroměřížska);

• Lada Čubová (Městská knihovna Beroun);

• Martina Dokládalová (Městská knihovna v Praze)

• Renáta Domoráková (Městská knihovna Nový Jičín);

• Miloslava Faitová (Západočeská univerzita v Plzni – Univerzitní knihovna);

• Roman Giebisch (Národní knihovna ČR);

• Marcela Gűttnerová (Městská knihovna Litvínov);

• Zuzana Hájková (Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích);

• Jana Hamplová (Městská knihovna Chrudim);

• Hana Hanáčková (Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana);

• Radka Havlicová (Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem);

• Zlata Houšková;

• Kateřina Janošková (Masarykova veřejná knihovna Vsetín);

• Dana Kabrdová (Krajská knihovna Vysočiny);

• Monika Kratochvílová (Moravská zemská knihovna v Brně);

• Dana Petrýdesová (Krajská vědecká knihovna v Liberci);

• Vít Richter (Národní knihovna ČR);

• Miroslava Sabelová (Knihovna města Ostravy);

• Jana Sikorová (Městská knihovna Znojmo).

Členy dozorčí komise se stali:

• Markéta Beyerová (Městská knihovna a informační centrum Hradec nad Moravicí);

• Daniela Divínová (Masarykova veřejná knihovna Vsetín);

• Marcela Hladíková (Univerzita J. E. Purkyně – Vědecká knihovna);

• Magdalena Hluštíková (Knihovna Augustina Dubenského);

• Jana Kalousková (Městská knihovna Ústí nad Orlicí);

• Veronika Kašparová (Knihovna města Plzně);

• Věra Krajíčková (Knihovna Eduarda Petišky);

• Jaroslav Kříž (Městská knihovna Antonína Marka Turnov);

• Martina Kuželová (Městská knihovna v Chebu);

• Michal Záviška (Národní knihovna ČR).

V závěru valné hromady přečetl Hanuš Hemola (Národní knihovna ČR) návrh usnesení, které shrnulo výsledky valné hromady.

Společenský večer

Po valné hromadě proběhl společenský večer (nyní již ne v aule Gong, ale v ostravském hotelu Imperial), který moderovala Zlata Houšková.

Zlata Houšková

Po vystoupení žáků Múzické školy z Ostravy – Mariánských Hor byly slavnostně předány Ceny českých knihovníků:

Získali je:

• Halina Molinová (in memoriam);

• Jana Nejezchlebová (in memoriam);

• Šárka Kašpárková;

• Blanka Konvalinková;

• Jiřina Kostková;

• Zdeněk Matušík;

• Helga Turková.

Markéta Kukrechtová přebírá cenu udělenou Halině Molinové

Libuše Nivnická přebírá cenu udělenou Janě Nejezchlebové

Šárka Kašpárková

Blanka Konvalinková

Jiřina Kostková

Zdeněk Matušík

Helga Turková

Odborná konference Architektura knihoven

Druhý den, tj. 8. června, proběhla (opět v aule Gong) odborná konference Architektura knihoven, kterou moderoval Roman Gieibisch. Záštitu nad ní převzal ministr kultury Martin Baxa a účastníky osobně přivítal primátor Ostravy Tomáš Macura.

Tomáš Macura

První příspěvek přednesla Karin Veselá, vedoucí Odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Představila v něm projekt tzv. Černé kostky, který již výrazně postoupil. Do třetího čtvrtletí letošního roku by měly probíhat přípravné práce a vlastní realizace je naplánována na období od čtvrtého čtvrtletí letošního roku do roku 2026. Na samotnou stavbu je počítáno s rozpočtem ve výši cca dvou miliard Kč, celkové náklady budou však vyšší (cca 2,5 až 2,6 miliard Kč), neboť je třeba počítat i s náklady na technologie atd.

Karin Veselá

Po Karin Veselé mikrofon převzala Amandine Jacquet z Francie, která dříve pracovala jako knihovnice a nyní působí jako školitelka a konzultantka v oblasti knihovnictví. Svou prezentaci nazvala Libraries and Sustainability: We Can Do It! (Knihovny a udržitelnost: To zvládneme!). Připomněla mj. definici zelené a udržitelné knihovny jako knihovny, která bere v potaz environmentální, ekonomickou a sociální udržitelnost. Knihovny mohou k udržitelnému rozvoji přispět v řadě ohledů – prostřednictvím svých budov a jejich okolí (např. šetřením energiemi či maximálním využitím denního světla), vybavení knihovny včetně nábytku (přítomné zaujala mj. sada prken, z nichž lze vyrobit jak knihovničku, tak rakev), knihovních fondů (mj. akvizicí dokumentů týkajících se udržitelnosti či půjčováním nejenom dokumentů, ale i např. různých předmětů a nástrojů), kulturních a vzdělávacích akcí (např. podporou sdílení znalostí a dovedností mezi uživateli navzájem), služeb (např. pomáháním s domácími úkoly nebo hlídáním dětí) a řízení (např. začleněním celého pracovního týmu a uživatelů do rozhodování).

Amandine Jacquet

Po Amandine Jacquet pokračovala Anna Zagórska z polského Institutu knihy s přednáškou Polish public libraries – past and future captured in architecture (Polské veřejné knihovny – minulost a budoucnost zachycená v architektuře). Na svém pracovišti má na starosti mj. dva dotační programy pro polské veřejné knihovny. Přítomným přiblížila Národní program rozvoje čtenářství 2.0 (National Reading Development Programme 2.0), což je víceletý program Ministerstva kultury a národního dědictví a Ministerstva školství a vědy. Nvazuje na předchozí programy Knihovna+ (Library+) z let 2011–2015 (díky němu bylo rekonstruováno, postaveno a/nebo modernizováno 243 polských knihoven) a Knihovní infrastruktura (Library Infrastructure) z let 2016–2020 (ten umožnil rekonstrukci, vybudování a/nebo modernizaci celkem 220 polských knihoven). Součástí příspěvku byla i krátká videoukázka:

V letech 2021–2025 je k dispozici další pokračování programu, a to opět pod názvem Knihovní infrastruktura. Zatím je v jeho rámci realizováno přes 70 projektů; zvláštní pozornost je věnována historickým budovám knihoven a budovám v nevyhovujícím technickém stavu a jejich přebudování do podoby nových energeticky úsporných budov.

Anna Zagórska

Pilar Martinez, ředitelka Veřejné knihovny v Edmontonu, v předem natočeném videopříspěvku představila proces rekonstrukce budovy Knihovny Stanleyho A. Milnera, která byla v roce 2021 oceněna i cenou IFLA Zelená knihovna (IFLA Green Library Award). Milnerova knihovna se nachází v samém centru Edmontonu, tj. hlavního města kanadské provincie Alberta, v němž žije přes milion obyvatel. Hlavní myšlenkou projektu se stalo vybudovat knihovnu, která odráží nejenom potřeby obyvatel Edmontonu, ale je živým důkazem udržitelnosti. Budova knihovny vznikla před více než půlstoletím a revitalizace se stala nutností – bylo např. nezbytné odstranit nebezpečné materiály, zajistit soulad s aktuálními požadavky na požární a seismickou bezpečnost, obnovit technická zařízení pro úpravu prostředí a elektroinstalaci a zvýšit energetické úspory. Inspirativní může být skutečnost, že při rekonstrukci se zaměřili na to, aby místo odvozu stavebního odpadu vzniklého při demoličních pracích na skládku tento odpad recyklovali a v co nejvyšší míře znovu použili stávající materiály. Knihovna získala certifikaci LEED (Leadership in Energy and Environmental Design, tj. vedení v oblasti energetiky a environmentálního designu). Při rekonstrukci se do budovy dostalo více světla – díky tomu není třeba tolik svítit. Velmi účinný plášť budovy prakticky zabraňuje tepelným ztrátám.

K videopříspěvku se můžete vrátit na youtubovém kanálu SKIP:

Marian Morgan-Bindon, předsedkyně sekce IFLA Budovy a vybavení knihoven (Library Buildings and Equipment Section), pro konferenci rovněž připravila videopříspěvek. Ten byl zaměřen právě na představení uvedené odborné sekce, která propojuje knihovníky a architekty. Při uvažování o nové budově knihovny je užitečné se na členy sekci obrátit (konzultací lze ušetřit čas i finance). Sekce se také podílí na přípravě odborného programu pro kongres IFLA a vydává publikace – z poslední doby můžeme jmenovat např. tituly New Libraries in Old Buildings: Creative Reuse (Nové budovy ve starých budovách: Kreativní opětovné využití; v e-podobě je titul dostupný zdarma) či Library Design for the 21st Century: Collaborative Strategies to Ensure Success(Architektura knihoven pro 21. století: strategie spolupráce jako cesta k úspěchu; titul je dostupný v Knihovně knihovnické literatury). Užitečné je rovněž sledovat instagramový profil sekce nazvaný Inspiring Libraries (Inspirativní knihovny). Zdrojem cenných námětů mohou být také nahrávky z cyklu webinářů Architektura knihoven je důležitá! (Library Design Matters!) Ve spolupráci se Sekcí metropolitních knihoven (Metropolitan Libraries Section) a Sekcí veřejných knihoven (Public Libraries Section) se sekce Budovy a vybavení knihoven podílí na každoročním udělování ceny IFLA/Systematic Veřejná knihovna roku (IFLA/Systematic Public Library of the Year). Jejím prostřednictvím jsou oceňovány skvělé nové veřejné knihovny z celého světa.

I tento příspěvek je dostupný na youtubovém kanálu SKIP:

Zuzana Hájková, náměstkyně pro knihovnické služby v Jihočeské vědecké knihovně v Českých Budějovicích, přiblížila přípravu a realizaci přístavby této knihovny. Knihovna je pozoruhodná mj. tím, že souběžně plní funkci krajské i městské knihovny. Před realizací přístavby bylo pro uživatele nevýhodné, že ve studijní části nebyl umístěn volně přístupný fond. Zajímavostí je, že původně v budově, která je výrazným příkladem české brutalistní architektury, sídlilo muzeum, přičemž šlo o jedinou budovu u nás postavenou pro muzeum po druhé světové válce.

Úvahy o nové budově se začaly rýsovat v roce 2012, v říjnu 2016 byla vyhlášena architektonická soutěž (zvítězilo v ní architektonické studio Kuba & Pilař architekti s.r.o.), v dubnu 2019 byla zahájena stavba a v únoru 2021 byla přístavba slavnostně otevřena. Celkové náklady dosáhly 168 milionů Kč. V budově, jejíž střecha se postupně zazelená, je možné volně zpřístupnit cca 100 až 130 tisíc svazků. Volné zpřístupnění fondu na uživatele nově klade vyšší nároky – knihy si na rozdíl od minulosti sami vyhledávají. Na regály jsou proto umístěny obrazovky, které jim vyhledávání usnadňují; v online katalogu je u záznamu k dispozici funkce Kde najdu?

Doplním ještě perličku na závěr: při úpravách okolí bylo třeba přestěhovat desítky tun těžký balvan; stěhování je zaznamenáno i na videu:

Zuzana Hájková

Architekt Jan Lapčík, mimochodem též autor loga SKIP, se ve svém vystoupení věnoval areálu obecního úřadu Ostrožská Nová Ves. Tato obec intenzivně žije folklorem, což se odrazilo i v architektonickém návrhu, pro který se jedním z východisek stala tradiční architektura. Interiérem prostupují obecní barvy – žlutá, červená a modrá. Výhodou uspořádání prostoru je skutečnost, že přes den v něm není prakticky třeba svítit. Vedle knihovny se nachází i víceúčelový sál, který může být v provozu i mimo otevírací dobu knihovny.

Na YouTubu se můžete podívat, jak probíhala malba stěny inspirovaná tokem řeky Moravy a úspěšně propojující umění a architekturu:

Jan Lapčík

Radana Kodetová, ředitelka Krajské knihovny v Pardubicích, ve svém příspěvku přiblížila genezi Knihovního centra u Vokolků na Příhrádku. První projektový záměr využít předhradí pardubického zámku pro účely knihovny pochází z roku 2014, ke slavnostnímu otevření prostor však došlo až v červnu 2020. Celkové náklady na proměnu prostor dosáhly 54 milionů Kč. Objekt tvoří tři části – Literární muzeum (zaměřuje se na méně známé literární osobnosti Pardubického kraje, nechybí v něm staré tisky ani prostor pro výstavy), Hudební oddělení s Branou vesmíru (jde o soukromé knihovny předních odborníků na kosmonautiku) a Čítárna – Ateliér (komunitní prostor přístupný komukoliv každý den v týdnu; disponuje mj. malým pódiem např. pro literární čtení či koncerty a zahrnuje i grafický ateliér či expozici Vokolkovy tiskárny).

Radana Kodetová

Petr Lešek ze studia Projektil Architekti své vystoupení nazval Udržitelnost u veřejných budov se zaměřením na knihovny. Vedle toho, že je praktikujícím architektem, je také aktivní v České komoře architektů. Dlouhodobě se věnuje péči o prostředí malých a středních měst. Zdůraznil, že udržitelnost nesmí být jen marketingovým trikem, ale má jít o poctivou snahu o co nejvhodnější řešení. Podstatné je vnímat všechny rozměr udržitelnosti – rozměr ekonomický, sociální i environmentální. V případě veřejných staveb je vhodné pracovat s dlouhodobou perspektivou, ne jenom s časovým horizontem několika let. Veřejné stavby a knihovny zvláště navíc plní i symbolickou funkci. Užitečné je při uvažování začít jednoduchými řešeními; technologicky složitá řešení nakonec v praxi mohou zůstat nevyužita. Při koncipování budov knihoven je – stejně jako u jiných staveb – zásadní zadání. Uživatel a zadavatel musí pečlivě popsat své požadavky, zkušenosti a možnosti (např. novostavba, rekonstrukce, slučování funkcí, dočasnost, trvanlivost, úspornost, přínostnost pro obec). Důležitou roli hraje i sestavení týmu (jeho členy by měli být politik, knihovníci, městský architekt a právník) a sběr informací (využití služeb konzultačního centra v Brně a také osobní návštěva příkladných relevantních knihoven v ČR a zahraničí). Doporučit lze i pořádání architektonických soutěží. Je třeba dávat pozor na skutečnost, že (zvlášť stojí-li budova dlouho) nejdrazší není projekt ani stavba, ale provoz. Pokud jde o konkrétní příklady budov, přednášející podrobněji přiblížil budovu Národní technické knihovny (má mj. zelenou střechu), a pobočku Vozovna, která je součástí sítě Městské knihovny v Praze.

Petr Lešek

Jan Červinka, ředitel Městské knihovny Nymburk, se ve své přednášce věnoval problematice přeměn (konverzí) původních průmyslových objektů pro potřeby kulturních organizací, mj. knihoven. Podtrhl, že pokud se objekty, které dosloužily svému účelu, bourají, vzniká velký objem odpadu (v ČR jde o 60 % všeho odpadu). Vhodnější (mj. i z hlediska udržitelnosti) je proto tyto objekty přebudovat tak, aby mohly sloužit i nadále, byť již jiným způsobem. Inspirativním příkladem může koneckonců být i aula Gong, která vznikla vestavbou do původního plynojemu. Průmyslovému dědictví se věnuje Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury Českého vysokého učení technického v Praze (to bylo založeno již v roce 2002, tedy před dvaceti lety); vytváří mj. databázi Indistriální topografie a vydává publikace. Přednášející zmínil i konkrétní příklady budov knihoven vzniklých přeměnou z jiných objektů – smíchovskou pobočku Městské knihovny v Praze (původně šlo o tržnici), svitavskou knihovnu (objekt původně sloužil jako tkalcovna), Knihovnu města Hradce Králové (původně se jednalo o přádelnu bavlny), zlínskou krajskou knihovnu (budova byla původně součástí Baťova továrního areálu) či domažlickou knihovnu (část pivovaru). Existuje i řada již nevyužívaných železničních staveb (stát vlastní přibližně šest tisíc nádražních budov, což je mimochodem přibližně počet odpovídající počtu knihoven v ČR); příkladem inspirativní přeměny může být turnovská knihovna na nádraží. Bez zajímavosti není ani skutečnost, že mottem letošního Dne architektury se stalo „Nebourej, transformuj!“

Jan Červinka

Z celé odborné konference Architektura knihoven je (ve dvou částech) k dispozici videozáznam:

Závěrem

V závěru Roman Giebisch poděkoval Miroslavě Sabelové za skvělou organizaci celého dvoudenního programu a ta dále poděkovala mj. Dolní oblasti Vítkovic, statutárnímu městu Ostrava a Moravskoslezskému kraji a všem, kteří se podíleli na přípravě akce a její organizaci na místě.

Miroslava Sabelová

Redakční poznámka: Hodnocení obou akcí z pohledu účastníků je shrnuto v samostatném článku v tomto čísle.

Autorem fotografií je Václav Jansa z Osvobozené knihovny, z. s.