Stejně jako život celé společnosti zasáhla v letech 2020 až 2021 pandemie covidu-19 i činnost knihoven. V roce 2020 byly knihovny z důvodu vládních opatření 106 dní zcela uzavřeny pro veřejnost. Od října roku 2020 až do 12. dubna 2021 trval nouzový stav, který v podstatné míře omezoval dostupnost knihoven a zúžil jejich provoz pouze na vyzvedávání objednaných výpůjček přes výdejní okénko. Poté se vnitřní prostory knihoven začaly pomalu otevírat veřejnosti. Uzavření knihoven a omezení většiny služeb se projevilo ve výrazných poklesech, ale i růstu některých statistických údajů. V následujícím textu porovnáváme výkony knihoven v roce 2021 oproti roku 2019 (100 %).

Nejvíce byly zasaženy služby, které jsou spojeny s fyzickou přítomností návštěvníků v objektu knihovny. Počet registrovaných uživatelů v roce 2021 klesl o 19 %, výraznější snížení zaznamenáváme u dětí, a to o 28 %. Největší pokles pozorujeme u počtu fyzických návštěvníků, a to o 44 %. Půjčování knih mimo budovu knihovny bylo alespoň částečně kompenzováno provozem výdejních okének a různými formami bezkontaktního půjčování a vracení (návratové a výdejové boxy, donáška knih apod.). Úbytek počtu výpůjček dosáhl v roce 2021 32 % oproti roku 2019. Všechny tyto parametry měly v letech 2020 i 2021 sestupný trend.

Podstatně omezeny zůstaly všechny vzdělávací, kulturní a komunitní akce. Zde zaznamenáváme snížení počtu pořádaných akcí o 55 %. V roce 2021 již ale došlo k meziročnímu růstu počtu akcí o 18 %. Menšímu počtu akcí odpovídá i nižší počet návštěvníků těchto aktivit, konkrétně o 46 %. I v tomto případě ale zaznamenáváme meziroční růst v roce 2021 oproti roku 2020 o 25 %.

Výpadek služeb knihoven, které jsou spojeny s objektem knihovny nebo fyzickou přítomností uživatelů v knihovně, se pracovníci knihoven snažili kompenzovat různými aktivitami v digitálním prostředí. Zejména knihovny ve větších městech nabízely široké spektrum digitálního vzdělávání formou videokonferencí, webinářů, videosoutěží. To se odrazilo v počtu vydaných audiovizuálních děl; zde zaznamenáváme růst o plných 540 % oproti roku 2019. Počet vzdělávacích akcí pro knihovníky zůstal na stejné úrovni jako v roce 2019, ale většina akcí byla převedena od online prostředí. Poradenské služby pro knihovny v rámci regionálních funkcí stouply o 12 %. Knihovny se také zapojily do různých dobrovolnických aktivit, např. do šití roušek a roznáškových služeb, a v roce 2022 se řada knihoven zapojila do aktivit na podporu ukrajinských uprchlíků.

Výrazně odlišné trendy můžeme zaznamenat v oblasti poskytování digitálních služeb. Zcela mimořádný byl zájem o různé druhy online služeb v digitálním prostředí. Výrazný růst registrujeme u počtu zobrazených a stažených digitálních dokumentů. Celkový objem využití digitálních dokumentů zde stoupl oproti roku 2019 o 96 %. Výrazně se také zvýšil zájem o půjčování elektronických knih, a to dokonce o 166 % oproti roku 2019. Vzestupný trend můžeme zaznamenat i u počtu online návštěvníků, a to o 12 % oproti roku 2019.

Ve sledovaném období klesl počet knihoven o 1 %, naopak počet pracovních míst se zvýšil o 1 %, Celkové příjmy veřejných knihoven oproti roku 2019 vzrostly o 14 % a o 13 % vzrostla částka vydávaná na pořízení licencí na elektronické informační zdroje. Celkový objem přírůstků zůstal téměř beze změny (pokles o 1 %), ale výrazný pokles – o 67 % – zaznamenáváme u počtu titulů docházejících periodik.

Podrobnější údaje jsou k dispozici v tab. 1.

Tab. 1: Statistické údaje za léta 2019–2021 včetně procentuálního vyjádření rozdílu mezi roky 2019 a 2021

Pandemie v letech 2020 a 2021 výrazně prohloubila negativní trendy poklesu tradičních knihovnických služeb, především půjčování tradičních dokumentů ve fyzické podobě. Na druhé straně podstatným způsobem zvýraznila význam digitálních služeb a také rozvoj bezkontaktních a donáškových služeb. Tyto služby snižují počet fyzických návštěvníků knihoven, ale současně zvyšují dostupnost služeb nezávisle na otevírací době knihovny. V posledních letech jsme mohli zaznamenat výrazný nárůst nabídky vzdělávacích, kulturních a komunitních aktivit, který dokumentuje postupnou transformaci a rozšiřování funkcí veřejných knihoven. V uvedeném segmentu nabídky také docházelo k růstu počtu návštěvníků. Tento pozitivní trend byl pandemií rovněž negativně zasažen. V příštích letech se ukáže, zde se knihovnám podaří postupný návrat k normálu.