V roce 2021 vydala EBLIDA (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations, tj. Evropská kancelář knihovnických, informačních a dokumentačních sdružení), jejímž členem je i SKIP, dokument nazvaný European Structural and Investment Funds (ESIF) 2021 –2027: a Guide for library applicants (Evropské strukturální a investiční fondy (ESIF) 2021–2027: průvodce pro žadatele z oblasti knihoven). Navazuje na předchozí zprávy a nástroje EBLIDA, především na dokument The European Structural and Investment Funds 2021–2027: Funding Opportunities for Libraries (Evropské strukturální a investiční fondy 2021–2027: příležitosti pro financování knihoven). O nich jsme již informovali v samostatném článku v č. 1/2020.

Níže najdete stručné shrnutí obsahu průvodce z roku 2021 doplněné o několik údajů vztahujících se přímo k našemu prostředí.

Expertní skupina ELSIA

Nejprve je třeba uvést, že v září 2020 schválil výkonný výbor EBLIDA vytvoření expertní skupiny ELSIA (European Libraries and Sustainable Development Implementation and Assessment, Evropské knihovny a zavádění a hodnocení udržitelného rozvoje), která má mj. za úkol podílet se na zavedení programu EBLIDA Think The Unthinkable (TTU, Přemýšlejte o nepředstavitelném). Ten se zaměřuje na směřování knihoven v pokoronavirové době, konkrétně na naplňování cílů udržitelného rozvoje a financování těchto aktivit z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF). SKIP (a Českou republiku obecně) v expertní skupině zastupuje Eliška Bartošová.

Cíl průvodce

Cílem předloženého průvodce je pomoci členům EBLIDA co nejlépe využít možností financování aktivit z těchto fondů a poskytnout jim podklad pro organizaci národních workshopů zaměřených na tuto problematiku.

Skutečnost, že se EBLIDA zaměřuje právě na ESIF, je dána několika faktory:

• tyto fondy tvoří více než třetinu rozpočtu Evropské unie;

• při realizaci projektů není třeba komunikovat přímo s Evropskou komisí – administrativa probíhá na národní úrovni;

• projekty není nutné orientovat na výzkum a vývoj – účast je tedy reálná i pro menší a hůř vybavené knihovny.

Jde svým způsobem i o rozdělení oblastí působnosti, protože další mezinárodní knihovnické organizace se zaměřují na jiné možnosti financování projektů; LIBER (Ligue des Bibliothèques Européennes de Recherche – Association of European Research Libraries, tj. Sdružení evropských vědeckých knihoven) se např. orientuje na program Horizont Evropa.

Užitečné zdroje o udržitelném rozvoji ve vztahu ke knihovnám

Hlavní část průvodce je věnována cílům udržitelného rozvoje ve vztahu ke knihovnám. Pro jistotu připomeňme, že 17 cílů udržitelného rozvoje vyjadřuje tzv. Agendu 2030, což je plán či program Organizace spojených národů.

Pro oblast knihovnictví je v průvodci doporučena řada užitečných zdrojů, především:

• dokument IFLA nastiňující, jak knihovny mohou přispět k naplňování Agendy 2030 OSN (je dostupný ve více jazycích);

• Knihovní mapa světa z produkce IFLA;

• informační centrum EBLIDA pro evropskou Agendu 2030;

• matice EBLIDA;

• databáze aktivit francouzských knihoven a desková hra zaměřená na udržitelný rozvoj.

Doporučeny jsou i dva videozáznamy:

• ze setkání amerických, australských, francouzských a německých knihovníků;

• z mezinárodního webináře organizovaného kolegy z Německa.

Strategické uvažování o udržitelném rozvoji ve vztahu ke knihovně

Knihovnám, které uvažují o tom, že by se od realizace jednotlivých projektů zaměřených na udržitelný rozvoj posunuly do fáze, kdy o oblasti budou uvažovat strategicky, jsou doporučeny následující kroky:

• Zeptejte se sami sebe, co už ve své instituci pro každý z cílů udržitelného rozvoje podnikáte. Z toho vyplyne, pro které cíle zatím nic nepodnikáte nebo toho podnikáte málo. Pak se naopak podívejte na projekty, které realizujete, a řekněte si, ke kterým cílům se vztahují.

• Následně můžete vytvořit strategii naplňování cílů udržitelného rozvoje v knihovně. Při tvorbě této strategie se vyplatí se na aktivity a cíle dívat nejenom z hlediska knihovny, ale celou záležitost pojmout šířeji; knihovna se tak lépe zařadí k místním aktérům (např. úřadům nebo neziskovým organizacím) v různých oblastech.

Knihovny v dobrovolných národních zprávách?

Průvodce EBLIDA zmiňuje také dobrovolné národní zprávy (voluntary national reviews) o udržitelném rozvoji, které pro OSN připravují jednotlivé země. Je doporučeno, aby se knihovny do přípravy těchto národních dokumentů aktivně zapojily, protože pak mají šanci v nich být zmíněny. V databázi těchto zpráv najdeme i zprávu ČR za rok 2021; zmínku o knihovnách v ní bohužel nenajdeme. Při snaze o zachycení role knihoven v těchto zprávách lze vycházet i z doporučení a praktických návodů IFLA.

Jak na evropské fondy prakticky

V průvodci je doporučen i praktický postup při využívání evropských fondů. Je složen z osmi kroků:

1. seznamte se s tzv. Evropským domem EBLIDA, který tvoří členové EBLIDA, nástroje, služby a vzdělávání;

2. podívejte se na nástroje vytvořené partnerskými organizacemi na národní úrovni (v našich podmínkách lze doporučit zejména výstupy Skupiny pro udržitelnost v knihovnách, která je zmíněna i v průvodci EBLLIDA, aktuálně především web udrzitelna.knihovna.cz);

3. mějte na paměti cíle, s nimiž pracuje Evropská komise;

4. průběžně sledujte webové stránky ESIF;

5. podívejte se na národní webové stránky ESIF (v našem případě doporučujeme portál DotaceEU.cz);

6. vytvořte si tabulku pro každý projekt knihovny, v níž budou sloupce Konkrétní cíl, Výstup, Výsledky, Cíle udržitelného rozvoje a Projekty knihovny;

7. v zemích, kde probíhají aktivity v rámci programu EBLIDA Přemýšlejte o nepředstavitelném, se při přípravě projektu zkontaktujte s národním koordinátorem;

8. země, kde tyto aktivity neprobíhají, mohou kontaktovat přímo EBLIDA (to je zatím případ ČR).

Konkrétní postupy při koncipování projektů a jejich přípravě pro ESIF jsou v průvodci ukázány na příkladu Městské knihovny v Montreuil (Francie) a Městských knihoven v sousedství (Berlín).

Z českého prostředí připomínáme Integrovaný regionální operační program (IROP); již v č. 2/2019 jsme informovali o podpoře knihoven z tohoto programu. Pro výstavbu knihoven je v něm počítáno s objemem ca 1,2 miliardy Kč). Aktualizované informace najdete např. v prezentaci PhDr. Víta Richtera z Knihovnické dílny, která proběhla v říjnu 2021. U technické modernizace kulturních institucí je v ní zmíněn mj. i požadavek na udržitelnost (snížení environmentální zátěže).

Existuje také Operační program Spravedlivá transformace 2021–2027, který počítá s podporou výstavby nové budovy Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě.

Jak hodnotit naplňování cílů udržitelného rozvoje v knihovně

Podstatnou roli hraje také vyhodnocování (evaluace) míry naplňování cílů udržitelného rozvoje. V knihovnách se setkáváme se čtyřmi typy ukazatelů. Těmi jsou:

• ukazatele, které jsou v souladu s cíli udržitelného rozvoje a jsou měřitelné;

• ukazatele, které jsou v souladu s cíli udržitelného rozvoje, ale jsou měřitelné jen obtížně;

• ukazatele, o nichž se dá jen těžko tvrdit, že by byly v souladu s cíli udržielného rozvoje, ale jsou měřitelné;

• ukazatele, o nichž se dá jen těžko tvrdit, že by byly v souladu s cíli udržitelného rozvoje, a navíc jsou i obtížně měřitelné.

České čtenáře jistě zaujme skutečnost, že k praktickému přiblížení prvního typu ukazatele je v průvodci využit příklad realizace projektu Bookstart v Nizozemsku.

Doporučení na závěr

Obecně je doporučeno sbírat co nejvíce statistických údajů o své činnosti (např. i těch vypovídajících o spolupráci s občanskou společností) a přemýšlet o nich s ohledem na vývoj knihovny (např. klesá-li počet návštěv, nemusí to znamenat špatnou zprávu, pokud zároveň dochází k prodloužení doby pobytu návštěvníků v knihovně; obsazenost knihovny tedy může být stejná jako v době, kdy do knihovny chodil vyšší počet návštěvníků).