V roce 2019 probíhá příprava programových dokumentů pro čerpání evropských strukturálních fondů v období 2021 až 2027. Zásadní význam pro podporu knihoven může mít Integrovaný regionální operační program 2021–2027, někdy také označovaný jako IROP II. V návrhu programového dokumentu, který bude v roce 2020 vyjednáván s Evropskou komisí, je v úvodních kapitolách uvedena úloha veřejných knihoven:

„Česká republika má nejhustší síť veřejných knihoven na světě, které ročně navštíví více než 22 milionů čtenářů a návštěvníků. Kromě knihoven provozovaných obcemi a městy existují další desítky specializovaných knihoven poskytujících služby ve školských, výzkumných či kulturních institucích. V následujících letech dojde k posílení role knihoven jako součásti vzdělávacího systému a center komunity. V globální ekonomice založené na znalostech jsou důležitým, prakticky využitelným zdrojem pro jednotlivce i ekonomiku státu, jako nástroj rozvoje unikátní vědomostní sítě, která každému umožní přístup k informacím. V současné době se rozrůstá trh pro rozšiřování znalostí ve společnosti. Díky využití informačních technologií nabízejí knihovny široké spektrum sofistikovaných informačních služeb. Z tohoto hlediska je nezbytné podpořit modernizaci péče o knihovní fondy, technického zázemí a doprovodných informačních služeb.“

V současné době je v rámci IROP II navrhována podpora dvou skupin knihoven, kterými jsou:

1. Knihovny vykonávající regionální funkce a základní knihovny se specializovaným knihovním fondem včetně Národní knihovny ČR. Příjemci dotací budou moci být obce, organizace zřizované nebo zakládané obcemi, zřizovatelé základních knihoven se specializovaným knihovním fondem a Národní knihovna ČR.

2. Profesionální knihovny, tj. knihovny, jejichž činnost je zajištěna alespoň minimálním pracovním úvazkem v rámci standardního pracovního poměru (nejméně 15 hodin týdně).1 Podmínkou v tomto případě bude, aby podpora knihoven byla realizována na území MAS (Místní akční skupiny)2 a v souladu se schválenou strategií pro území MAS.

Návrh programového dokumentu počítá se zaměřením projektů na revitalizaci, odbornou infrastrukturu a vybavení pro činnost kulturních památek, muzeí a knihoven přispívající k ochraně kulturního dědictví, zejména pak na:

• revitalizaci památek,

• expozice,

• depozitáře,

• technické zázemí,

• návštěvnická centra,

• edukační centra,

• restaurování, vybavení pro konzervaci a restaurování,

• evidenci a dokumentaci sbírkových fondů, včetně zařízení pro digitalizaci a aplikační software,

• technické vybavení knihoven,

• parky u památek a parkoviště u památek.

Zatím otevřenou otázkou je, v jaké výši bude stanovena nezbytná finanční spoluúčast žadatele o dotace. Je zcela jisté, že bude výrazně vyšší, než je tomu v současném období, a rovněž záleží na místě realizace projektu. V tzv. přechodových regionech (Plzeňský, Jihočeský, Středočeský, Jihomoravský kraj a kraj Vysočina) může spoluúčast být až 45 %, což by výrazně zúžilo možný počet žadatelů. V ostatních krajích je zatím navrhována 25% spoluúčast.

Pro knihovny poskytující regionální funkce a základní knihovny se specializovaným fondem (například muzejní knihovny) bude zřejmě vyhlášena samostatná výzva, ale ostatní profesionální knihovny3 budou moci získat dotaci pouze prostřednictvím MAS. V tom případě je zásadní podmínkou, aby se výstavba, rekonstrukce a vybavení knihoven dostalo do strategického plánu příslušné MAS. Knihovna by proto měla v prvé řadě přesvědčit svého starostu, aby se obec v rámci MAS angažovala a prosazovala podporu knihoven do strategického plánu své MAS. Na webových stránkách Národní sítě Místních akčních skupin je k dispozici seznam MAS, kde si knihovna může zjistit, do které MAS její obce spadá. MAS se orientují primárně na venkovské oblastí, ale podle pravidel vytváření MAS mohou být zastoupena i města do 25 000 obyvatel. Z toho vyplývá příležitost nejen pro knihovny v obcích, ale také ve městech.

Příprava programových dokumentů je stále ještě na začátku a může dojít k dalším změnám, např. ani u knihoven poskytujících regionální funkce a základních knihoven se specializovaným fondem není jisté, zda Evropská komise nebude v rámci vyjednávání trvat na integrované povaze těchto projektů – např. využitím nástroje ITI (to by znamenalo, že by projekty mohly být realizovány pouze v územích se strategií ITI – zázemí velkých měst – na podobném principu, jako je popsán výše u MAS). Přesto je důležité, aby se knihovny a také jejich provozovatelé či zřizovatelé o možnost využití strukturálních fondů v letech 2021 až 2027 pro rozvoj knihoven zajímali a postupně připravovali své projekty.

• 1. Profesionální knihovna je definována v Metodickém pokynu Ministerstva kultury k zajištění výkonu regionálních funkcí knihoven a jejich koordinaci na území České republiky.
• 2. Místní akční skupina je na politickém rozhodování nezávislým společenstvím občanů, neziskových organizací, soukromé podnikatelské sféry a veřejné správy (obcí, svazků obcí a institucí veřejného moci), které spolupracuje na rozvoji venkova, zemědělství a získávání finanční podpory z EU a z národních programů pro svůj region, a to metodou LEADER. Základním cílem MAS je zlepšování kvality života a životního prostředí ve venkovských oblastech. Jedním z nástrojů je také aktivní získávání a rozdělování dotačních prostředků. Základní parametry jsou počet obyvatel od 10 000 do 100 000 mimo města s počtem obyvatel větším než 25 000, hustota zalidnění do 150 obyv./km², viz podrobněji web spolku Národní síť místních akčních skupin České republiky.
• 3. Podle statistických údajů je v ČR cca 700 profesionálních knihoven.