Průvodce Evropskými strukturálními a investičními fondy 2021–2027 pro knihovny [1]

V roce 2021 vydala EBLIDA [12] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations, tj. Evropská kancelář knihovnických, informačních a dokumentačních sdružení), jejímž členem je i SKIP, dokument nazvaný European Structural and Investment Funds (ESIF) 2021 –2027: a Guide for library applicants [13] (Evropské strukturální a investiční fondy (ESIF) 2021–2027: průvodce pro žadatele z oblasti knihoven). Navazuje na předchozí zprávy a nástroje EBLIDA, především na dokument The European Structural and Investment Funds 2021–2027: Funding Opportunities for Libraries [14] (Evropské strukturální a investiční fondy 2021–2027: příležitosti pro financování knihoven). O nich jsme již informovali v samostatném článku v č. 1/2020 [15].

Níže najdete stručné shrnutí obsahu průvodce z roku 2021 doplněné o několik údajů vztahujících se přímo k našemu prostředí.

Expertní skupina ELSIA

Nejprve je třeba uvést, že v září 2020 schválil výkonný výbor EBLIDA vytvoření expertní skupiny ELSIA [16] (European Libraries and Sustainable Development Implementation and Assessment, Evropské knihovny a zavádění a hodnocení udržitelného rozvoje), která má mj. za úkol podílet se na zavedení programu EBLIDA Think The Unthinkable [17] (TTU, Přemýšlejte o nepředstavitelném). Ten se zaměřuje na směřování knihoven v pokoronavirové době, konkrétně na naplňování cílů udržitelného rozvoje a financování těchto aktivit z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF). SKIP (a Českou republiku obecně) v expertní skupině zastupuje Eliška Bartošová.

Cíl průvodce

Cílem předloženého průvodce je pomoci členům EBLIDA co nejlépe využít možností financování aktivit z těchto fondů a poskytnout jim podklad pro organizaci národních workshopů zaměřených na tuto problematiku.

Skutečnost, že se EBLIDA zaměřuje právě na ESIF, je dána několika faktory:

• tyto fondy tvoří více než třetinu rozpočtu Evropské unie;

• při realizaci projektů není třeba komunikovat přímo s Evropskou komisí – administrativa probíhá na národní úrovni;

• projekty není nutné orientovat na výzkum a vývoj – účast je tedy reálná i pro menší a hůř vybavené knihovny.

Jde svým způsobem i o rozdělení oblastí působnosti, protože další mezinárodní knihovnické organizace se zaměřují na jiné možnosti financování projektů; LIBER [18] (Ligue des Bibliothèques Européennes de Recherche – Association of European Research Libraries, tj. Sdružení evropských vědeckých knihoven) se např. orientuje na program Horizont Evropa [19].

Užitečné zdroje o udržitelném rozvoji ve vztahu ke knihovnám

Hlavní část průvodce je věnována cílům udržitelného rozvoje ve vztahu ke knihovnám. Pro jistotu připomeňme, že 17 cílů udržitelného rozvoje vyjadřuje tzv. Agendu 2030 [20], což je plán či program Organizace spojených národů.

Pro oblast knihovnictví je v průvodci doporučena řada užitečných zdrojů, především:

• dokument IFLA nastiňující, jak knihovny mohou přispět k naplňování Agendy 2030 OSN [21] (je dostupný ve více jazycích [22]);

• Knihovní mapa světa z produkce IFLA [23];

• informační centrum EBLIDA pro evropskou Agendu 2030 [24];

• matice EBLIDA [25];

• databáze aktivit francouzských knihoven [26] a desková hra zaměřená na udržitelný rozvoj [27].

Doporučeny jsou i dva videozáznamy:

• ze setkání amerických, australských, francouzských a německých knihovníků [28];

• z mezinárodního webináře organizovaného kolegy z Německa [29].

Strategické uvažování o udržitelném rozvoji ve vztahu ke knihovně

Knihovnám, které uvažují o tom, že by se od realizace jednotlivých projektů zaměřených na udržitelný rozvoj posunuly do fáze, kdy o oblasti budou uvažovat strategicky, jsou doporučeny následující kroky:

• Zeptejte se sami sebe, co už ve své instituci pro každý z cílů udržitelného rozvoje podnikáte. Z toho vyplyne, pro které cíle zatím nic nepodnikáte nebo toho podnikáte málo. Pak se naopak podívejte na projekty, které realizujete, a řekněte si, ke kterým cílům se vztahují.

• Následně můžete vytvořit strategii naplňování cílů udržitelného rozvoje v knihovně. Při tvorbě této strategie se vyplatí se na aktivity a cíle dívat nejenom z hlediska knihovny, ale celou záležitost pojmout šířeji; knihovna se tak lépe zařadí k místním aktérům (např. úřadům nebo neziskovým organizacím) v různých oblastech.

Knihovny v dobrovolných národních zprávách?

Průvodce EBLIDA zmiňuje také dobrovolné národní zprávy (voluntary national reviews) o udržitelném rozvoji, které pro OSN připravují jednotlivé země. Je doporučeno, aby se knihovny do přípravy těchto národních dokumentů aktivně zapojily, protože pak mají šanci v nich být zmíněny. V databázi těchto zpráv [30] najdeme i zprávu ČR za rok 2021 [31]; zmínku o knihovnách v ní bohužel nenajdeme. Při snaze o zachycení role knihoven v těchto zprávách lze vycházet i z doporučení a praktických návodů IFLA [32].

Jak na evropské fondy prakticky

V průvodci je doporučen i praktický postup při využívání evropských fondů. Je složen z osmi kroků:

1. seznamte se s tzv. Evropským domem EBLIDA [33], který tvoří členové EBLIDA, nástroje, služby a vzdělávání;

2. podívejte se na nástroje vytvořené partnerskými organizacemi na národní úrovni (v našich podmínkách lze doporučit zejména výstupy Skupiny pro udržitelnost v knihovnách, která je zmíněna i v průvodci EBLLIDA, aktuálně především web udrzitelna.knihovna.cz [34]);

3. mějte na paměti cíle, s nimiž pracuje Evropská komise [35];

4. průběžně sledujte webové stránky ESIF [36];

5. podívejte se na národní webové stránky ESIF (v našem případě doporučujeme portál DotaceEU.cz [37]);

6. vytvořte si tabulku pro každý projekt knihovny, v níž budou sloupce Konkrétní cíl, Výstup, Výsledky, Cíle udržitelného rozvoje a Projekty knihovny;

7. v zemích, kde probíhají aktivity v rámci programu EBLIDA Přemýšlejte o nepředstavitelném, se při přípravě projektu zkontaktujte s národním koordinátorem;

8. země, kde tyto aktivity neprobíhají, mohou kontaktovat přímo EBLIDA (to je zatím případ ČR).

Konkrétní postupy při koncipování projektů a jejich přípravě pro ESIF jsou v průvodci ukázány na příkladu Městské knihovny v Montreuil [38] (Francie) a Městských knihoven v sousedství [39] (Berlín).

Z českého prostředí připomínáme Integrovaný regionální operační program (IROP); již v č. 2/2019 jsme informovali o podpoře knihoven z tohoto programu [40]. Pro výstavbu knihoven je v něm počítáno s objemem ca 1,2 miliardy Kč). Aktualizované informace najdete např. v prezentaci PhDr. Víta Richtera z Knihovnické dílny [41], která proběhla v říjnu 2021. U technické modernizace kulturních institucí je v ní zmíněn mj. i požadavek na udržitelnost (snížení environmentální zátěže).

Existuje také Operační program Spravedlivá transformace 2021–2027 [42], který počítá s podporou výstavby nové budovy Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě [43].

Jak hodnotit naplňování cílů udržitelného rozvoje v knihovně

Podstatnou roli hraje také vyhodnocování (evaluace) míry naplňování cílů udržitelného rozvoje [44]. V knihovnách se setkáváme se čtyřmi typy ukazatelů. Těmi jsou:

• ukazatele, které jsou v souladu s cíli udržitelného rozvoje a jsou měřitelné;

• ukazatele, které jsou v souladu s cíli udržitelného rozvoje, ale jsou měřitelné jen obtížně;

• ukazatele, o nichž se dá jen těžko tvrdit, že by byly v souladu s cíli udržielného rozvoje, ale jsou měřitelné;

• ukazatele, o nichž se dá jen těžko tvrdit, že by byly v souladu s cíli udržitelného rozvoje, a navíc jsou i obtížně měřitelné.

České čtenáře jistě zaujme skutečnost, že k praktickému přiblížení prvního typu ukazatele je v průvodci využit příklad realizace projektu Bookstart v Nizozemsku.

Doporučení na závěr

Obecně je doporučeno sbírat co nejvíce statistických údajů o své činnosti (např. i těch vypovídajících o spolupráci s občanskou společností) a přemýšlet o nich s ohledem na vývoj knihovny (např. klesá-li počet návštěv, nemusí to znamenat špatnou zprávu, pokud zároveň dochází k prodloužení doby pobytu návštěvníků v knihovně; obsazenost knihovny tedy může být stejná jako v době, kdy do knihovny chodil vyšší počet návštěvníků).