Hrozí našim dětem digitální demence?

Pod tímto názvem se konala v Senátu Parlamentu ČR 4. března 2019 konference, kterou pořádal 1. místopředseda Senátu Parlamentu ČR Jiří Růžička. Knihovníci na ní dostali k dispozici 20 účastnických míst, stejně jako učitelé. Program sliboval hlubší otevření problémů souvisejících s ohrožením duševního zdraví dětí digitálními technologiemi. Umožňoval také otevřít širší veřejnosti a představitelům veřejné správy (Senátu atd.) problematiku čtenářské a funkční gramotnosti i související roli nového projektu SKIP S knížkou do života (Bookstart), v což jsme jako zástupci SKIP především doufali.

Z konference (foto: Vladana Pillerová, Národní knihovna ČR)
Z konference (foto: Vladana Pillerová, Národní knihovna ČR)

Pokud bych měla hodnotit průběh a přínos konference v tomto smyslu, řekla bych, že vše zůstalo někde na půl cesty. Senátorka MUDr. Alena Dernerová, která velmi podporuje náš projekt a zdůraznila i zde jeho význam a přínos, ve svém příspěvku Počítačová generace v ordinaci dětského neurologa popsala četné příklady problémů, s nimiž se potýkají děti, jimž rodiče nečtou a s nimiž málo komunikují slovem. Nahrazování slovní komunikace komunikací obrazem (filmy, tablety atd.) v raném dětství vede nejen k tzv. patlavosti dětí, ale i k neschopnosti se vyjadřovat, vnímat a chápat mluvené slovo; nadužívání technologií pak k četným dalším neurologickým problémům.

Na dr. Dernerovou navázal vynikajícím a mimořádně zajímavým příspěvkem Duševní zdraví v éře digitálního dětství MUDr. Michal Goetz, Ph.D., z Dětské psychiatrické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole. Zdůraznil mimo jiné, že rozvoj jazyka je klíčový pro rozvoj architektury mozku, že sledování živého rozhovoru je pro rozvoj dítěte mnohem důležitější a potřebnější než elektronická komunikace, hra s kostkami mnohem přínosnější než sofistikované digitální aplikace. Vysvětlil velmi srozumitelně a názorně mechanismus vzniku závislosti na technologiích u dětí, vliv technologií a souvisejícího multitaskingu na jejich (ne)soustředěnost, hovořil o růstu depresivních nálad a suicidálních pokusů současných dětí v souvislostech s technologiemi a řadě dalších velmi zajímavých faktorů ovlivňujících duševní vývoj a zdraví dnešních dětí.

Bohužel následující příspěvky se začaly tématu hrozby digitální demence poněkud vzdalovat. Příspěvek Pornografie, soustředěnost a online vztahy – digitální stres u dětí Mgr. Ivy Škvárové, MBA, a Mgr. Zuzany Pavelcové z Institutu Re:Life (institut pomáhá dospělým i dětem překonávat nástrahy informačních a komunikačních technologií a zdravě je využívat) posunul téma k otázkám zneužívání technologií dětmi (kyberšikana) i dospělými (online pornografie apod.). Pozitivní je, že v tomto příspěvku byla zdůrazněna nutnost péče o „offline“ zážitky dětí.

Dopolední program uzavřelo vystoupení PhDr. Hany Ajmové ze Základní školy prof. Zdeňka Matějčka v Mostu Mobilní telefony ve školách. Nešlo, jak by se dalo očekávat vzhledem k zaměření konference, o pozitivní či negativní využívání mobilních telefonů ve vyučování, ale o zákaz telefonů v době vyučování, a to z hlediska legislativy. Přestože toto téma bylo podle mého soudu pro tuto konferenci zcela okrajové, ukázalo se, že přítomné pedagogy zajímá zcela zásadně, možná výhradně. Potvrdila to část diskuse a nakonec i tisková konference, kterou byla celá akce uzavřena. Prostě otázka, zda (ne)zakázat mobilní telefony ve školách a kdo by to měl udělat (ředitel školy, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR?), hýbe pedagogickou veřejností, médii, veřejnou správou.

Odpolední program zahájil kapitán PhDr. Jan Melša, vrchní komisař Krajského ředitelství Policie Libereckého kraje vystoupením Kybernetická kriminalita. Bezpečnost na internetu, kyberšikana, fake news, prevence a nabídka pomoci policejních složek, to byl ve zkratce obsah příspěvku, který sice byl živý a zajímavý, ale potenciální „digitální demence“ se rovněž týkal spíše jen okrajově.

Návratu k tématu se přítomní dočkali ve vystoupení Digitální džungle pro děti – nebo pro nás? Mgr. Jana Kršňáka z Rodiny offline. Velmi zajímavý pohled na rozpadající se veřejný prostor, rozpouštějící se soukromou sféru, závislost dospělých (rodičů) na technologiích a nejistota dětí v tomto světě – to vše (a mnoho dalšího) otevřelo velmi podnětně prostor k závěrečné diskusi.

Ta následovala po posledním příspěvku, tedy po představení projektu SKIP S knížkou do života (Bookstart) a jeho vazby na čtenářskou pregramotnost a („beztechnologickou“) komunikaci v rodině s předškolními dětmi (Zlata Houšková, SKIP).

Bohužel příležitost k diskusi nebyla dostatečně využita. S výjimkou dvou či tří spíše informačních či apelativních příspěvků, které by (snad) mohly být k hlavnímu tématu konference vztaženy, se diskuse soustředila především na zmíněnou otázku mobilů ve školách.

Přes určité zklamání nelze říci, že by konference neměla pro knihovny a projekt S knížkou do života (Bookstart) žádný přínos. V rámci kuloárních rozhovorů se podařilo navázat některé nečekané kontakty, hlasitě byl ze strany některých představitelů Senátu deklarován význam projektu, projekt sám i širší nabídka knihoven v oblasti podpory čtenářské a funkční gramotnosti dětí i podpory rodiny byly představeny nezanedbatelnému publiku, jedná se o spolupráci s dalšími zainteresovanými subjekty.

Podíváme-li se tedy na konferenci jako na další krok ve veřejné diskusi o potenciálu knihoven, můžeme říci, že to byl krok dobrý. Jen doufejme, že budou pokračovat kroky další…

Redakční poznámka: Na webu Senátu je k dispozici videozáznam z konference.

Komentáře k článku