Mgr. Michaela Mrázová je profesně spjata s Moravskoslezskou vědeckou knihovnou v Ostravě a současně s Ústavem bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. V říjnu 2022 jí byla udělena cena MARK a s několika spolupracovníky založila sekci Mladý SKIP jako nový odborný orgán našeho profesního sdružení. V následujícím rozhovoru prozrazuje mj., jaké cíle si Mladý SKIP klade, na co se tato sekce chce zaměřit v roce 2023 či na čem konkrétně se podílí v rámci svého působení na Slezské univerzitě v Opavě.

V říjnu 2022 byla v rámci SKIP ustavena nová sekce nazvaná Mladý SKIP. Jako její předsedkyně se Vás tedy nemohu nezeptat, jak a proč vlastně vznikla. Můžete našim čtenářům tyto okolnosti nyní blíže nastínit?

Prvotním impulsem pro ustanovení naší sekce bylo setkání na Online kávě s předsedou SKIP dr. Romanem Giebischem v květnu 2022 před valnou hromadou SKIP. Hovořilo se o oborových vysokých školách, dr. Nina Wančová zastupovala Ústav informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, já jsem alternovala za doc. Richarda Papíka a představovala knihovnická studia v Opavě. Během setkání se otevřelo mnoho důležitých témat – od toho, že nejsou mezi pracovníky v knihovnách mladí lidé, po to, jak optimalizovat studentské stáže a praxe ke spokojenosti všech zúčastněných stran.

Začaly jsme se pak s Ninou scházet a utvářet myšlenky okolo vytvoření nové sekce. Postupně se vytvořila skupina ustavujících členů, formovaly se naše cíle, vytyčily se úkoly.

Na setkání výkonného výboru SKIP v říjnu v Kutné Hoře jsme myšlenku vzniku sekce Mladý SKIP představili a byli jsme výborem podpořeni.

Co si sekce klade za cíle? Chystá se například navrhnout nějaké inovace při výběru a udělování ceny MARK?

Chceme sdružovat všechny pracovníky a pracovnice v českých knihovnách a informačních institucích, kteří se chtějí aktivně podílet na jejich formování a fungování. Naším cílem je se společně zamýšlet nad praxí v knihovnách s ohledem na aktuální trendy, zkoušet nové postupy a tím zlepšovat knihovny jak pro jejich pracovníky a pracovnice, tak pro uživatele a uživatelky. Důležité je pro nás budování komunity, přátelských vztahů a otevřené atmosféry.

Rádi bychom také inovovali kritéria nominací na ocenění MARK. Myslíme si, že i lokální aktivity mladých pracovníků v knihovnách si zaslouží republikovou pozornost. Navíc nominace a případné ocenění by mělo mít hlavně motivační charakter – zviditelnit práci mladých pracovníků napříč republikou a podporovat je v dalším růstu.

Na které činnosti se chystá Mladý SKIP zaměřit v roce 2023?

Na rok 2023 bude naším hlavním cílem reflexe studentských praxí a stáží v knihovnách. Chceme otevřít dialog mezi studenty, garanty praxí na školách i vedoucími praxí v institucích. Jde nám o zpětnou vazbu, ze které následně vytvoříme doporučení a pokusíme se optimalizovat stáže, aby probíhaly ke spokojenosti studentů i institucí.

Chystáte se využívat i inspiraci ze zahraničí? A pokud ano, rýsuje se již něco konkrétního?

Jedním z inspiračních zdrojů ze zahraničí je určitě New Professionals Special Interest Group (NPISG). To je jeden z odborných orgánů IFLA, který se zaměřuje na nové profesionály. Věnuje se hlavně vzdělávání, profesnímu rozvoji a budování komunity. A inspirací z IFLA je určitě i jejich práce s nastupujícími lídry. Zájmová skupina nových profesionálů dává hlas mladým lidem, vybízí je k vzájemné inspiraci i spolupráci.

Nic konkrétního se v tuto chvíli nerýsuje, ale bez sledování zahraničních trendů a spolupráce, např. právě s NPISG, se časem určitě neobejdeme.

Vznik nového odborného orgánu SKIP je málokdy záležitostí jednotlivce. Předpokládám, že tomu tak bude rovněž u sekce Mladý SKIP. Mohla byste stručně představit zakladatelský tým sekce?

Je to tak, rozhodně nejde o nějakou mou soukromou a individuální aktivitu. Společně se mnou v tom „jedou“ dr. Nina Wančová a Mgr. Pavlína Kolínová (obě z Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy), dále Bc. Karel Matějka (z Česká televize) a Mgr. Roman Novotný (z Katedry informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity). K tomu se postupně nabaluje skupina podporovatelů, spolupracovníků a členů.

Aktuálně také pracujeme na rozložení kompetencí, činností a úkolů tak, abychom se z toho nezbláznili...

Kde je možné se o sekci dozvědět další podrobnosti, např. jak se do ní přihlásit?

O naší sekci je možné se dozvědět na našem webu a také na našich online setkáních. Myslíme si, že každý nový člen nebo členka může do Mladého SKIPu přinést kousek své osobnosti a uplatnit v něm své dovednosti a zkušenosti. Společně vytvoříme podmínky, jak je uplatnit, aby nás spolupráce těšila.

Kontakt i přihlašovací formulář je taktéž na našem webu nebo dostupný přes web SKIP.

Jak byste přilákala mladé pracovníky do knihoven? Máte nějaký tajný tip?

Žádný tajný tip nemám a určitě to nepůjde lusknutím prstu. Je to o naslouchání potřebám, nastavování adekvátních pracovních podmínek, budování podpůrné komunity. A věřím, že i naše aktivity přispějí k tomu, že se procentuální zastoupení pracovníků do 30 a 40 let bude zvyšovat.

Nyní obraťme list. Zároveň působíte na Slezské univerzitě v Opravě, konkrétně v Oddělení knihovnictví Ústavu bohemistiky a knihovnictví na Filozoficko-přírodovědecké fakultě. Co konkrétně máte na univerzitě na starosti? Např. které předměty vyučujete?

Pro prváky vedu Kurz práce s informacemi, což je takový úvod do studia ve smyslu práce s literaturou, elektronickými informačními zdroji, zdroji obecně a nechybí různé vychytávky pro úspěšné studium. K tomu řešíme aktuality z našeho oboru s přesahy do praxe. S druháky se věnuji organizaci a řízení projektů, kde na to jdeme teoreticky i prakticky. V prvním semestru studenti pracují na fiktivním projektu, na kterém si zkoušejí aplikovat teoretické poznatky, v letním by mělo dojít na skutečnou realizaci studentských projektů.

Pomáhám s organizací Hyde Parku informačních profesionálů, což je předmět, u jehož vzniku jsem byla ještě jako studentka a mám radost, že pokračuje dál a máme tak možnost studentům představovat inspirativní osobnosti našeho oboru.

K tomu se starám o oborový web, facebookový profil oboru i ústavu, také vytvářím informační servis pro studenty, obstarávám nějaké organizační záležitosti…

Které výukové metody se Vám nejvíce osvědčují? Liší se např. podle předmětů, nebo jsou metody, které mají úspěch napříč předměty?

Velký důraz kladu na přesah učiva do praxe. Ráda se studenty diskutuji, občas hodně odbíhám, protože jim chci k učivu dát oborový kontext a předat jim všechno, co vím nebo znám z praxe a práce v knihovně. Chci také studentům nechat určitou volnost při řešení úkolů a přípravy projektů. Myslím, že důležitými kompetencemi, které by si studenti (nejen) ze studia měli odnést, jsou flexibilita, kreativita a divergentní myšlení, ale také umění prezentovat, improvizovat, diskutovat. Věřím, že můj způsob výuky je pro studenty zajímavý a přínosný. To ale musí zhodnotit oni.

Můžete zmínit některá témata bakalářských prací, na kterých pod Vaším vedením pracují (nebo pracovali) studenti?

Mnou vedené bakalářské práce mají silný přesah do praxe, aktuálně vedu například práci na témata knihovních oddělení pro mládež a fondu zaměřeného na mangu nebo podpory výuky angličtiny pomocí čtení a následné reflexe prostřednictvím pracovních listů. V minulosti to byla třeba témata vliv pandemie na chod knihoven či knihkupectví nebo akce na podporu čtenářství.

Kdo patří mezi Vaše oblíbené autory odborné literatury z oblasti knihovní a informační vědy a proč?

Žádné konkrétní autory asi nemám. Inspiraci a informace čerpám z různých zdrojů – knih, článků, podcastů, videí, webinářů a samozřejmě od kolegů. Vlastnímu vzdělávání věnuji hodně času, protože si myslím, že pokud chci vzdělávat ostatní, musím vzdělávat hlavně sama sebe.

Děkuji za rozhovor!