Kdo by neznal a nemiloval pohádky – ty kouzelné příběhy, které nás mnohdy provázejí po celý život? Setkáváme se s nimi už jako nejmenší děti, kdy jsou nám po dychtivém očekávání vyprávěny nebo předčítány před spaním na dobrou noc, a znovu se s nimi setkáváme v dospělosti, kdy je sami nejrůznějšími způsoby předáváme jako vzácné bohatství dalším generacím. Nutno říct, že pohádky za dobu svého dlouhého působení v literárním světě rozhodně neztratily nic ze své oblíbenosti – stále patří k nejvyhledávanějším příběhům čtenářů snad všech věkových skupin po celém světě, a to ať už ty tzv. klasické nebo moderní autorské. A protože jsou pohádky tak velké a vděčné téma, učinili jsme z nich obsah již jedenáctého ročníku našeho podzimního odborného semináře Současná literatura pro děti a její vliv na rozvoj čtenářství, který je určen všem knihovníkům, pedagogům i studentům knihovnických a pedagogických oborů a jehož konání v roce 2022 připadlo na 10. listopadu.
Coby přednášející byly opět osloveny osoby nejpovolanější. Jako první se slova ujala Mgr. Martina Salhiová, Ph.D., která se zabývá komparatistikou a dětskou literaturou a v současné době působí ve školství v Jindřichově Hradci. Prostřednictvím svého příspěvku nazvaného Literární krajina v současné české autorské pohádce posluchače nejprve teoreticky seznámila s definicí samotného pojmu pohádka i s jeho rozčleněním do tří základních skupin – na pohádky folklorní (lidové), literární (klasické či tradiční) a autorské. Druhou část své prezentace pak věnovala literárnímu prostoru, protože krajina hraje v díle nezanedbatelnou roli. Důležitost literární krajiny pak demonstrovala zejména na dílech českého překladatele, básníka a autora pohádek Pavla Šruta, který se stal proslulým a mezi čtenáři napříč generacemi oblíbeným zejména díky své humorné lichožroutské trilogii.
Nabídku podílet se na realizaci našeho semináře přijala také překladatelka, tlumočnice a autorka řady úspěšných dětských knih Mgr. Daniela Krolupperová, která do Přerova přijela se svým příspěvkem Pohádka je svět, kde pravda a láska vítězí nad lží a nenávistí. Spontánní vyprávění o tom, jak se v hlavě rodí nápady, kde se nejlépe hledá inspirace a jak probíhá tvůrčí proces psaní pohádkových příběhů, prokládala autorka humornými historkami ze svého osobního života a dala nahlédnout také do zákulisí spisovatelského řemesla. Nechybělo ani představení autorčiných novinkových titulů, které se v době konání semináře čerstvě dostávaly na pulty knihkupectví a čekaly na své dětské čtenáře.
Na závěr semináře vystoupila Mgr. Andrea Balharová, Ph.D., aktuálně působící coby vyučující literatury pro děti a mládež na Katedře českého jazyka a literatury s didaktikou Pedagogické fakulty Ostravské univerzity. Její příspěvek Vodník v české autorské pohádce nám poskytl odpověď nejen na otázku, zda mají v dnešních pohádkových příbězích vůbec šanci obstát postavy z původního folkloru, jako jsou třeba bludičky, jezinky nebo vodník. Odpověd je jednoduchá – ano, mají! Andrea Balharová posluchačům připomněla podoby vodníka, který se v literatuře objevoval už v období meziválečném a v letech poválečných, a představila tuto populární pohádkovou postavu rovněž tak, jak ji mají možnost poznávat současní dětští čtenáři – především díky dílům Ivony Březinové, Miloše Kratochvíla nebo Jiřího Kahouna.
Po všech odprezentovaných příspěvcích dospěl i náš seminář podobně jako každá pohádka ke šťastnému konci. Knihovníci se již po jedenácté rozjeli zpátky do různých koutů Moravy (a ojediněle i Čech) a my doufáme, že se k nám příští rok zase s nadšením sobě vlastním vrátí. Čeká nás totiž další fenomén, tentokrát však výrazně mladšího data, na který bychom se chtěli podívat zblízka – literatura young adult.
Fotografie pocházejí z archivu Městské knihovny v Přerově.
Komentáře k článku