Regiony a sekce se představují (1. část)

Rok 2022 je ve SKIP rokem valných hromad – proběhly regionální valné hromady, na nichž proběhly volby členů regionálních výborů a dozorčích komisí, uskutečnila se rovněž celospolková valná hromada (viz i samostatný článek v tomto čísle). Letošní rok je proto vhodný k určitému bilancování a naznačení plánů do budoucna, a to nejenom po regionální linii, ale i po linii odborných orgánů SKIP.

V tomto a dalším čísle vám proto přinášíme minirozhovory s předsedy regionů a odborných orgánů, kteří zareagovali na výzvu a poskytli odpovědi vždy na tři stejné otázky:

  • Můžete prosím svůj region / odborný orgán, který vedete, stručně představit?

  • Co pokládáte za největší úspěch svého regionu / odborného orgánu, který vedete, za poslední tři roky?

  • Jaké máte plány na další tři roky?

V tomto čísle odpovídají předsedové pražského, jihočeského a plzeňského regionu a Sekce vzdělávání SKIP.

Otázky pokládala PhDr. Linda Jansová, Ph.D. (Národní knihovna ČR).

Praha

Odpovídá Mgr. Lenka Maixnerová (Národní knihovna ČR), předsedkyně výboru pražského regionu SKIP.

Můžete prosím stručně představit pražský region SKIP?

pražském regionu SKIP jsme ke konci roku 2021 měli 216 individuálních a 72 kolektivních členů. Výbor má jedenáct členů a dozorčí komisi tvoří další tři členové. Předsedkyní je Lenka Maixnerová a místopředsedkyní Linda Jansová, obě z Národní knihovny ČR.

Co pokládáte za největší úspěch svého regionu za poslední tři roky?

Zajišťování odborných akcí, které mají kladný ohlas i mimo pražský region. V roce 2021 to byl například webinář Otevřená data v knihovnictví, o rok dříve webinář Vzdělávání 350 let po Komenském a v roce 2019 například workshop Jak se připravit na změnu knihovního softwaru, který proběhl v rámci cyklu Informační technologie v knihovnách.

Jaké máte plány na další tři roky?

Exkurze, návštěvy divadel, komentované prohlídky výstav, muzeí atd., literární vycházky, odborné semináře a workshopy, zajímavé přednášky a určitě spoustu dalších akcí.

Jihočeský region

Odpovídá Ivana Troupová (Městská knihovna Český Krumlov), předsedkyně výboru jihočeského regionu SKIP.

Můžete prosím stručně představit jihočeský region SKIP?

Jihočeská regionální organizace ke konci roku 2021 měla 92 individuálních členů a 75 členů institucionálních. Regionální výbor se skládá z knihovnic, které jsou zástupci jednotlivých oblastí (bývalých okresů). Informace z jednání výboru se tak dostávají k našim členům. Máme své webové stránky, které pravidelně aktualizujeme, a svou elektronickou konferenci, kam posíláme zprávy o pořádání našich akcí. Především si myslím, že záleží na aktivitě výboru (jeho členek) a schopnosti přilákat k naší činnosti další nové členy. Jádro jihočeské organizace je aktivní, připravuje a zúčastňuje se většiny akcí, vyměňujeme si zkušenosti a spolupracujeme. Známe se osobně mnoho let (můžu říci i desetiletí), známe se jak po stránce osobní, tak pracovní a navzájem si pomáháme. Myslím, že máme výborné vztahy. Všem členkám výboru bych chtěla touto cestou poděkovat za aktivitu, jejich obětavost, ochotu, spolupráci a kolegialitu. Ne vždy je vše jednoduché a vyžaduje to hodně času, kterého není vždy nazbyt.

Každý rok pořádáme pravidelně několik akcí, např. studijní zájezd – navštívíme některou z knihoven v naší republice a současně navštívíme nějakou pamětihodnost v okolí, vystoupíme na nějakou horu nebo se projdeme po nějaké turistické trase. Zájezdy pořádáme od pátku až do neděle a jsou vždy velmi úspěšné. Další akcí je Literární Šumava; na podzim pořádáme Malé podzimní setkání knihovníků. Tato akce je zaměřena na poznávání jižních Čech, obcí, měst a knihoven, které jsou členy naší organizace. Vždy navštívíme knihovnu, seznámíme se s její činností, podíváme se po okolí (formou vycházky), součástí jsou přednášky o historii i současnosti místa. Na naši akci zveme i zástupce samosprávy. Pravidelně udělujeme naši jihočeskou cenu Librosaurus právě příznivcům knihovny, spolupracovníkům, podporovatelům, dobrovolníkům – většinou zástupcům obce (města) a spolupracovníkům knihovnice.

Další akcí je seminář, který je připravován spolu s jihočeským Spolkem pro obnovu venkova a jihočeskou regionální organizací SKIP; koná se vždy v létě v různých obcích, na různá témata. Zde se právě setkávají zástupci samosprávy s knihovnicemi a vymění si zde zkušenosti k danému tématu. Starostové a starostky zde mají i svůj program a knihovnice v té době navštíví knihovnu.

Co pokládáte za největší úspěch svého regionu za poslední tři roky?

Region vedu již od roku 2010 a toto je moje poslední funkční období.

Žádné vznešené cíle si neklademe, chceme nadále připravovat naše tradiční akce, abychom se mohli setkávat s kolegyněmi a vyměňovat si zkušenosti. To je stále náročnější, protože pracovní vytížení našich členů, kteří se chtějí zúčastnit akcí, je stále vyšší. Není výjimkou, že si knihovnice berou na tyto akce dovolenou. Myslím, že ze strany organizací by se tato činnost měla podporovat – jde o další vzdělávání; navíc prakticky zadarmo.

Nadále se musíme snažit získávat nové mladé členy SKIP. Členská základna stárne a musíme si připravit budoucí nástupce, ale i získat jejich pohled na činnost a nové nápady.

Někteří noví členové jsou někdy sami překvapeni, když se zúčastní nějaké akce, co vše se ke své práci nového a podnětného dozvědí.

Jaké máte plány na další tři roky?

To jsem již částečně zodpověděla; prioritou pro nás je, aby se naši institucionální členové aktivně zapojovali do celostátních akcí SKIP (Městská knihovna roku, Noc s Andersenem, Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka, S knížkou do života (Bookstart) atd.).

Za všemi těmito zapojeními do akcí je velký kus práce knihovníků, ale i podpora zřizovatelů. Ne všechny knihovny se zapojují do všech akcí, ale to je jejich svobodné rozhodnutí. Někdy akce připravují a dělají, ale přesto se o nich mimo region nic nedozvíte, protože svou práci berou jako samozřejmost. V tom máme velký dluh – informovat sami o sobě a své práci.

Plzeňský region

Odpovídá Mgr. Hana Hendrychová (Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje), předsedkyně výboru plzeňského regionu SKIP.

Můžete prosím stručně představit plzeňský region SKIP?

Jsem předsedkyní regionálního výboru SKIP pro Plzeňský kraj. Regionální výbor je třináctičlenný tým, který se více méně pravidelně schází k přípravě akcí určených našim členům. V posledních dvou letech nás poněkud zbrzdila vládní opatření k zamezení šíření nemoci covid-19, ale přes všechna omezení se naše činnost nezastavila. V aktivitách SKIP jsou pro nás důležité dvě oblasti, vzdělávací a společenská. Mottem „od vzdělaného knihovníka ke vzdělanému čtenáři“ naplňujeme snahu přinášet nová témata do vzdělávání  a současně reagovat na požadavky a potřeby našich členů. Přizvali jsme psycholožku, lékařku se specializací na péči o hlas, fyzioterapeuta, spolupracujeme s odborníky z univerzity. Pořádáme zájezdy a semináře, kterými dáváme členům možnost bližšího seznámení a výměny zkušeností z dobré praxe.

Co pokládáte za největší úspěch svého regionu za poslední tři roky?

Určitě jsou to mezikrajové semináře, pořádané ve spolupráci s knihovníky z Jihočeského kraje, tj. Literární Šumava. V naší režii se konal v roce 2019 seminář v Srní a v loňském roce v Úborsku u Nýrska. Měníme místa i témata a snažíme se účastníkům přiblížit historii i současnost jednotlivých lokalit Šumavy v literatuře, fotografii, vyprávění i osobním prožitkem.

Jaké máte plány na další tři roky?

Chceme pokračovat ve stálých akcích, zájezdech na Svět knihy do Prahy, zamíříme pro inspiraci do nových a nově zrekonstruovaných knihoven. Témata přednášek jsou zatím v jednání, tak nebudu víc prozrazovat, o našich akcích budeme samozřejmě včas informovat.

Sekce vzdělávání

Odpovídá předseda sekce Mgr. Roman Giebisch, Ph.D. (Národní knihovna ČR).

Můžete prosím stručně představit Sekci vzdělávání?

Sekce vzdělávání, která je jedním z odborných orgánů SKIP, si klade za cíl organizovat vzdělávací aktivity pro odbornou knihovnickou veřejnost v ČR, organizovat semináře, konference, workshopy a další akce zaměřené na problematiku dalšího vzdělávání knihovníků, koordinovat a integrovat vzdělávací aktivity pro knihovníky v ČR, zlepšovat přístup k informacím o kontinuálním odborném vzdělávání pro nejširší odbornou veřejnost, tvořit standardy v oblasti kontinuálního odborného vzdělávání a systému evaluace vzdělávacích akcí, podporovat distanční formy vzdělávání a postupně naplňovat Koncepci celoživotního vzdělávání pracovníků knihoven.

Co pokládáte za největší úspěch Sekce vzdělávání za poslední tři roky?

Nově byl založen Národní pedagogický institut (NPI) pod Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a byly připraveny návrhy na nové typové pozice, vznikla pracovní skupina ze zástupců knihoven, která vstoupila v jednání s NPI. Pracovní skupina ve složení Zuzana Hájková, Hanuš Hemola, Zlata Houšková, Roman Giebisch, Radana Kodetová, Eva Svobodová, Jana Obstová, Šárka Kašpárková, Gabriela Jarkulišová, Lukáš Dlabač, Jana Huňová, Adéla Dilhofová, Dana Smetanová a Miluše Faitová připravila aktualizace a revize typových knihovnických pozic na středoškolské úrovni. Práce probíhaly celý rok 2021 ve spolupráci s pracovníky NPI, koncem roku byly revize předány pracovníků Ministerstva kultury a čekají na schválení pracovníky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Zároveň pracovní skupina na dotaz NPI vyjádřila svůj zájem spolupracovat na revizích a aktualizacích vyšších typových pozic v rámci Národní soustavy kvalifikací.

Jaké máte plány na další tři roky?

Po schválení aktualizované Koncepce celoživotního vzdělávání pracovníků knihoven Ústřední knihovnickou radou se budeme věnovat jejímu naplňování. Ve spolupráci s NPI chceme připravit aktualizace a revize typových knihovnických pozic na vyšších úrovních – samostatný knihovník a knihovník specialista.  Prostřednictvím kvalifikačních a hodnoticích standardů chceme popsat nejenom úplné kvalifikace, které člověk obvykle získá ve škole, ale také kvalifikace profesní, které jsou částí knihovnického povolání. Národní soustava kvalifikací se tak vytváří na pomoc lidem, kteří získali profesní dovednosti nad rámec svého původního vzdělání, ale nemají k tomu žádný doklad. Díky existenci standardů je možné, aby se nechali přezkoušet a získali certifikát o svém vzdělání.

Všem předsedům velmi děkuji za odpovědi!

Komentáře k článku