Nestává se často, aby se knihovny a knihovnická profese dostaly na profilové stránky světového tisku. V nejnovější době se tak ovšem stalo. Významný liberální americký deník The New York Times věnoval některým všednodenním problémům působení knihoven ve školách základního a středního stupně, v jisté míře i knihoven v obcích (veřejných knihoven) hned několik příspěvků. Jejich hlavním tématem bylo zakazování knih.

Jak se uvádělo v záhlaví článku Book Ban Efforts Spread Across the U.S. (Snahy o zákazy knih se šíří napříč Spojenými státy) autorek Elizabeth A. Harris a Alexandry Alter z 30. ledna 2022, „napadání knih o sexuální a rasové identitě nejsou ničím novým v amerických školách, ale taktika a politizace jsou“. Dodejme, že „školy“ v tomto kontextu znamenají rovněž či zejména školní knihovny.

Problematice intelektuální svobody se Asociace amerických knihoven (American Library Association, ALA) věnuje dlouhodobě – její příslušný útvar působí již více než půl století. Specificky zakazování knih sleduje již 20 let a má za to, že v současnosti dosáhlo vrcholu. Jak je uvedeno ve zprávě State of America’s Libraries Report 2022, za rok 2021 eviduje (dle podle všeho neúplných údajů) 729 hlášení vztahujících se ke knihovnám, školám a univerzitám, jakož i k výzkumným databázím a platformám elektronických knih, což představovalo celkem 1 597 jednotlivých knih, jež byly napadeny nebo staženy.

Na takový vývoj ALA rozhodně reaguje. Vedle pozornosti těmto zákazům ve svých výročních zprávách1 poslední zářijový týden pořádá Týden zakazovaných knih. Nově rozvíjí iniciativu Unite Against Book Bans (Sjednoťme se proti zakazování knih).

Pro informaci – např. za desetiletí 2000–2009 byla v čele seznamu 100 nejvíce napadaných a zakazovaných knih série o Harry Potterovi, v současnosti seznamu deseti nejvíce napadaných a zakazovaných knih, uvedeném ve výroční zprávě ALA z letošního roku, dominuje tematika LGBTQ+. Když deník The New York Times uveřejnil 6. července 2022 článek o tom, jak se knihovnice cítí pod napadáním, v ohlasech na webovou variantu článku napsalo svůj postoj či názor ještě týž den 358 čtenářů. Neprobíral jsem je detailně, nicméně jevilo se, že větší část pisatelů-čtenářů příslovečně liberálního deníku rozhodně napadání a zakazování knih s LGBTQ+ tematikou (tj. obsahem přímo či nepřímo sexuálněvýchovným) odsuzovala, ovšem jistá část z nich vyjádřila názor, který tak či onak s uvedenými zásahy souzněl.

Dovolím si dodatek „za okraj“ uvedené tematiky – ale druhově obdobné: Shodou okolností jsem se v tyto dny setkal v literatuře s pozoruhodným případem sankcionování projevu učitelky ve škole za první Československé republiky – za to, že žákům čtvrté třídy v Ostrožské Lhotě u Uherského Hradiště četla (v roce 1922) epigramy Karla Havlíčka Borovského, byla učitelka Hedvika Kovaříková odsouzena za zločin rušení náboženství a za přečin urážky římskokatolické církve k podmíněnému trestu čtrnáct dní vězení. V roce 1924 tento rozsudek Nejvyšší soud potvrdil.2

Pozn. red.: Související problematice schvalování povolených titulů na školách v některých amerických státech se věnuje i článek na českém zpravodajském serveru Aktuálně.cz nazvaný Není na seznamu? Prověříme ji. Knihy v některých amerických školách schvalují komise, který byl zveřejněn 3. září 2022. Vaší pozornosti by neměl uniknout ani článek The 'dangerous' books too powerful to read, jenž byl publikován 22. září 2022 na serveru BBC.

• 1. Viz části výročních zpráv ALA o zakazování knih, resp. seznam knih nejvíce napadaných za předchozí rok z období pěti nejnovějších let, tj. za roky 2018, 2019, 2020, 2021 a 2022.
• 2. KOBER, Jan: Vývoj svobody projevu v období československé první republiky. In: Svoboda projevu? Současné otázky nad jejím omezováním. Brno : Doplněk, 2021, s. 55. ISBN 978-80-7239-345-9.