Aktuální problematika zakazování některých knih v knihovnách USA [1]
Nestává se často, aby se knihovny a knihovnická profese dostaly na profilové stránky světového tisku. V nejnovější době se tak ovšem stalo. Významný liberální americký deník The New York Times věnoval některým všednodenním problémům působení knihoven ve školách základního a středního stupně, v jisté míře i knihoven v obcích (veřejných knihoven) hned několik příspěvků. Jejich hlavním tématem bylo zakazování knih.
Jak se uvádělo v záhlaví článku Book Ban Efforts Spread Across the U.S. [8] (Snahy o zákazy knih se šíří napříč Spojenými státy) autorek Elizabeth A. Harris a Alexandry Alter z 30. ledna 2022, „napadání knih o sexuální a rasové identitě nejsou ničím novým v amerických školách, ale taktika a politizace jsou“. Dodejme, že „školy“ v tomto kontextu znamenají rovněž či zejména školní knihovny.
Problematice intelektuální svobody se Asociace amerických knihoven [9] (American Library Association, ALA) věnuje dlouhodobě – její příslušný útvar [10] působí již více než půl století. Specificky zakazování knih sleduje již 20 let a má za to, že v současnosti dosáhlo vrcholu. Jak je uvedeno ve zprávě State of America’s Libraries Report 2022 [11], za rok 2021 eviduje (dle podle všeho neúplných údajů) 729 hlášení vztahujících se ke knihovnám, školám a univerzitám, jakož i k výzkumným databázím a platformám elektronických knih, což představovalo celkem 1 597 jednotlivých knih, jež byly napadeny nebo staženy.
Na takový vývoj ALA rozhodně reaguje. Vedle pozornosti těmto zákazům ve svých výročních zprávách1 poslední zářijový týden pořádá Týden zakazovaných knih [12]. Nově rozvíjí iniciativu Unite Against Book Bans [13] (Sjednoťme se proti zakazování knih).
Pro informaci – např. za desetiletí 2000–2009 byla v čele seznamu 100 nejvíce napadaných a zakazovaných knih [14] série o Harry Potterovi, v současnosti seznamu deseti nejvíce napadaných a zakazovaných knih, uvedeném ve výroční zprávě ALA z letošního roku [11], dominuje tematika LGBTQ+. Když deník The New York Times uveřejnil 6. července 2022 článek o tom, jak se knihovnice cítí pod napadáním [15], v ohlasech na webovou variantu článku napsalo svůj postoj či názor ještě týž den 358 čtenářů. Neprobíral jsem je detailně, nicméně jevilo se, že větší část pisatelů-čtenářů příslovečně liberálního deníku rozhodně napadání a zakazování knih s LGBTQ+ tematikou (tj. obsahem přímo či nepřímo sexuálněvýchovným) odsuzovala, ovšem jistá část z nich vyjádřila názor, který tak či onak s uvedenými zásahy souzněl.
Dovolím si dodatek „za okraj“ uvedené tematiky – ale druhově obdobné: Shodou okolností jsem se v tyto dny setkal v literatuře s pozoruhodným případem sankcionování projevu učitelky ve škole za první Československé republiky – za to, že žákům čtvrté třídy v Ostrožské Lhotě u Uherského Hradiště četla (v roce 1922) epigramy Karla Havlíčka Borovského, byla učitelka Hedvika Kovaříková odsouzena za zločin rušení náboženství a za přečin urážky římskokatolické církve k podmíněnému trestu čtrnáct dní vězení. V roce 1924 tento rozsudek Nejvyšší soud potvrdil.2
Pozn. red.: Související problematice schvalování povolených titulů na školách v některých amerických státech se věnuje i článek na českém zpravodajském serveru Aktuálně.cz nazvaný Není na seznamu? Prověříme ji. Knihy v některých amerických školách schvalují komise [16], který byl zveřejněn 3. září 2022. Vaší pozornosti by neměl uniknout ani článek The 'dangerous' books too powerful to read [17], jenž byl publikován 22. září 2022 na serveru BBC.
- 1. Viz části výročních zpráv ALA o zakazování knih, resp. seznam knih nejvíce napadaných za předchozí rok z období pěti nejnovějších let, tj. za roky 2018 [18], 2019 [19], 2020 [20], 2021 [21]a 2022 [11].
- 2. KOBER, Jan: Vývoj svobody projevu v období československé první republiky. In: Svoboda projevu? Současné otázky nad jejím omezováním. Brno : Doplněk, 2021, s. 55. ISBN 978-80-7239-345-9.