Ohlédnutí za kongresem IFLA 2019

V neděli 25. srpna 2019 byl v Athénách pod záštitou řeckého prezidenta Prokopiose Pavlopoulose zahájen již 85. ročník kongresu IFLA. Ještě před oficiálním zahájením kongresu jednají sekce a výbory, to znamená, že někteří kolegové zasedali již v pátek 23. srpna. Zúčastnilo se 3 500 delegátů. Zvoleno bylo téma Knihovny: dialog za účelem změny (Libraries: dialogue to change). Na úvod promluvila předsedkyně IFLA Glòria Pérez-Salmerónová a generální tajemník Gerald Leitner. Poté se svým překvapivě sofistikovaným projevem vystoupila Sophia Zacharaki, náměstkyně ministra pro školství a další vzdělávání v Řecku. Do její gesce patří i knihovny a svým vystoupením doložila, že patří právem. Mluvila se znalostí problematiky, probírala změny, které jsou nevyhnutelné.

Následovalo vystoupení profesora athénské univerzity Loukase Tsoukalise. Ve svém projevu vyzdvihl globální ekonomiku, klimatické změny, migrační vlny, ale také informační technologie, které s sebou přinášejí množství ničím a nikým nekontrolovaných dat. Samozřejmě se také dotkl problematiky umělé inteligence. V závěru uvedl, že spojenectví knihoven, podpora vzdělávání společnosti a účast všech občanů mohou napomoci k demokratickému šíření těchto změn. Zahájení kongresu doplnil kulturní program a zdravice.

Nejdůležitějším bodem jednání bylo bezpochyby představení strategie IFLA až do roku 2024. Na tvorbě této strategie se podílely knihovny z celého světa. Tajemník IFLA Gerald Leitner napočítal kolem 30 000 příspěvků ze všech typů knihoven. Strategie má čtyři části, jimiž jsou posílení významu knihoven v celosvětovém měřítku, neustálé zdokonalování jejich služeb, vzájemná spolupráce a posilování knihovnického společenství, optimalizace činnosti a řízení organizace. Každý ze strategických směrů se potom dělí na čtyři klíčové aktivity. O návrhu strategie se bude ještě diskutovat a bude aktualizována. Najdete ji na adrese https://www.ifla.org/strategy. (Podrobněji je představena i v samostatném článku v tomto čísle, pozn. red.)

V úterý 27. srpna se rozdávaly ceny, mj. cena IFLA a Systematic1 pro nejlepší veřejnou knihovnu. Podmínkou bylo, že výstavba či rekonstrukce musela být dokončena v roce 2018. Při hodnocení se bral v potaz nejen vzhled, ale i vybavení, služby, nadstandardní aktivity odpovídající současným trendům a reflektující změny ve společnosti.

Také Česká republika měla v této soutěži svého zástupce – Městskou knihovnu T. G. Masaryka Šumperk. Neprobojovala se však do finále. To se naopak podařilo čtyřem následujícím knihovnám:

  • Green Square Library and Plaza (Austrálie);

  • Bibliotheek LocHal (Nizozemsko);

  • Oodi Helsinki Central Library (Finsko);

  • Tūranga – Christchurch Central Library (Nový Zéland).

Vítěznou knihovnou je Oodi Helsinki Central Library.

Slavnostní předávání cen IFLA
Slavnostní předávání cen IFLA

Další cena byla udělena za nejlepší marketing – PressReader International Marketing Award 2019. Dostala ji kanadská UBC Library Vancouver (UBC je zkratka Univerzity v Britské Kolumbii, University of British Columbia) za kampaň k propagaci digitálních omalovánek vytvořených na základě digitalizace ilustrovaných historických knih a map z fondů knihovny. V roce 2019 soutěžilo celkem 116 projektů z 30 zemí. Česká republika zde zastoupena nebyla, což je škoda.

Naopak jsme byli zastoupeni v soutěži o nejlepší poster. Byl přihlášen poster Noc s Andersenem. U posteru stála a vysvětlení k němu podávala Lenka Prucková z Knihovny města Olomouce. K tomu dávala dárečky ve formě hrníčků, tašek apod. Na přípravě posteru se podílely Miroslava Sabelová, Linda Jansová, Andrea Peříková a Eva Roverová. Výrobu posteru zaplatil SKIP.

Instalace posteru Noci s Andersenem v Kongresovém centru
Instalace posteru Noci s Andersenem v Kongresovém centru

Více o cenách a oceněních v rámci kongresu IFLA naleznete na webu IFLA.

V roce 2019 skončilo funkční období prezidentky IFLA Glòrie Pérez-Salmerónové ze Španělska a do funkce nastoupila Christine Mackenzie z Austrálie. Bylo odhlasováno (byť ne jednomyslně) zvýšení členských příspěvků o 2 %.

Každý, kdo měl tu čest zúčastnit se tohoto kongresu, si mohl vybrat z bohatého programu. Probírala se témata dotýkající se celé mezinárodní knihovnické obce. Kdo chtěl, mohl jít na přednášky týkající se čtenářské gramotnosti, čtenářství a jeho rozvoje, práce s handicapovanými uživateli, práce s mládeží. Dalším nosným tématem byla samozřejmě digitalizace a vše, co s ní souvisí. Pozornost byla věnována katalogizaci, bibliografickým datům, autorskému zákonu, otevřenému přístupu či speciálním dokumentům. Hovořilo se i o prolínání knihoven se vzděláváním v různých částech světa, roli knihoven, regionálních odlišnostech, o knihovnách národních, vědeckých, komunitních, specializovaných, veřejných atd.

Přednáška o publikování a otevřeném přístupu
Přednáška o publikování a otevřeném přístupu

Informace k nám plynuly prostřednictvím přednášek, ale i workshopů či osobních setkání. Tato setkání bych chtěla jako redaktorka časopisu vyzdvihnout; je pro mne nesmírně důležité setkávat se s novými lidmi, vědět o tom, co se kde děje, navazovat nové mezinárodní kontakty apod. Samozřejmostí byl i bohatý doprovodný program (mj. ruský večer u příležitosti výročí narození básníka Alexandra Sergejeviče Puškina).

Ruský stánek prezentuje 220. výročí narození Alexandra Sergejeviče Puškina
Ruský stánek prezentuje 220. výročí narození Alexandra Sergejeviče Puškina

Slavnostní galavečer v Kulturním centru Nadace Stavrose Niarchose, kde sídlí i Národní knihovna
Slavnostní galavečer v Kulturním centru Nadace Stavrose Niarchose, kde sídlí i Národní knihovna

Delegace také byly vyzvány, aby přivezly knihy ze svých zemí a nechaly je v darovacích boxech, aby si je mohli kolegové z jiných zemí vzít. Starala se o nás armáda dobrovolníků, kteří byli neuvěřitelně ochotní a příjemní.

Atmosféru kongresu přibližuje i video zpracované pořadateli:

Svůj pohled nabídli i řečtí studenti:

Závěrečná poznámka – v březnu 2020 měla mít v Národní knihovně ČR zasedání (tzv. mid-term meeting) Sekce veřejných knihoven IFLA. Z důvodů koronavirové pandemie bylo zasedání přeloženo na rok 2021.

Na financování české účasti na kongresu se podílela pražská organizace SKIP. Při přípravě textu byly využity podklady Lenky Pruckové, ředitelky Knihovny města Olomouce a členky stálého výboru Sekce veřejných knihoven IFLA.

Fotografie poskytla PhDr. Renáta Salátová z Národní knihovny ČR.

  • 1. Systematic je firma poskytující finanční odměnu.

Komentáře k článku