Dne 16. dubna 2019 se na hlavním nádvoří Klementina opět konal Velikonoční jarmark. Na nás prodejce již po ránu čekaly prodejní stany s dlouhými pevnými stoly. Připravili je pro nás pracovníci Národní knihovny ČR pod vedením Oddělení PR a marketingu, které jarmark v Klementinu zaštiťovalo. Do 10 hodin dopoledne se prodejci sjeli a zaplnili stoly svými výrobky s velikonoční tematikou – kraslicemi, zajíčky a ptáčky, přáníčky, pytlíčky, patchworkovými a šitými, keramickými a proutěnými výrobky. Značnou část nabídky tvořily i originální šperky, které každoročně lákají parádnice. K zavěšení obrázků a dalších maličkostí posloužily i konstrukce stanů.
Jarmarku se zúčastnily členky Klubu tvořivých knihovníků (KTK), několik pracovnic Národní knihovny ČR a jako každoročně i prodejci rozličných charitativních organizací a chráněných dílen. Opět probíhal charitativní prodej výrobků členek KTK pro Nadační fond Klíček.
Celkový pohled na nádvoří s prodejními stany (foto: Martina Kožíšek Ouřadová, Knihovna města Plzně)
Charitativní prodej pro Nadační fond Klíček (foto: Alena Volková Balvínová)
Na nádvoří byl i stánek s produkcí Národní knihovny ČR. Pozitivní ohlas měl opět knižní bazar. Zájem o knihy k rozebrání, ať už ty, které zbyly z loňského jarmarku, nebo i ty, které lidé nově donesli, byl značný.
Knižní bazar (foto: Eva Hodíková, Národní knihovna ČR)
Letos lidé mohli v průběhu jarmarku v pravidelných intervalech zdarma navštívit zázemí Národní knihovny ČR – probíhaly komentované prohlídky klementinských sklepení, technického zázemí i přístupných nádvoří Klementina.
Technické zázemí (foto: Martina Kožíšek Ouřadová, Knihovna města Plzně)
Z komentované prohlídky (foto: Martina Kožíšek Ouřadová, Knihovna města Plzně)
Kašna se sochami na révovém nádvoří (foto: Martina Kožíšek Ouřadová, Knihovna města Plzně)
Jarmarky v Klementinu probíhají pravidelně a pravidelně o nich také informujeme čtenáře Bulletinu SKIP. Tentokráte se o své zážitky z jarmarku, popis svých výrobků, popř. i techniky jejich tvorby, podělí přímo autorky z KTK.
Jednou z nich je Marcela Buřilová z Vyšší odborné školy informačních služeb. Kolem jejího stánku se každoročně vytvářejí shluky parádivých nakupujících. Vytváří šperky technikou origami.
Marcela Buřilová nabízí své šperky vytvořené technikou origami (foto: Alena Volková Balvínová)
Sama nám o nich napsala toto:
Od mládí se zabývám japonskou technikou skládání papíru – origami. Specializovala jsem se na tzv. modulární origami, tj. taková origami, která se skládají z několika samostatných částí. Postupně jsem začala skládanky minimalizovat a používala jsem malé formáty papíru, protože jsem výsledky své práce neměla kam uložit. Od toho už byl jen krůček k dalšímu využití – přidala jsem náušnicové zapínání a origami šperk byl na světě.
Skládám nejčastěji náušnice, ale také náhrdelníky a brože. Používám na ně nejčastěji japonský papír yuzen a washi. Jedná se o speciálně vyrobený a probarvovaný měkký papír, z kterého se dobře skládá i z malého formátu, např. 3×3 nebo 4×4 cm. Kovové komponenty a další pomůcky, např. lepidlo nebo lak na papír, nakupuji v obchodech s výtvarnými potřebami. Osvědčilo se mi minimalizovat klasické japonské origami, např. jeřáby, vějíře, deštníčky a různé květiny. Inspiraci nacházím i v publikacích o origami a na internetových portálech věnovaných ručním pracím.
Sada origami šperků (foto: Marcela Buřilová, Vyšší odborná škola informačních služeb)
Tvorbě šperků zcela jinou technikou se zabývá další členka KTK Markéta Jiříčková z Knihovny Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.
Je třeba se také občerstvit a popovídat si (foto: Alena Volková Balvínová)
Markéta Jiříčková u svého prodejního stánku (foto: Eva Hodíková, Národní knihovna ČR)
Ta nám o sobě napsala:
Korálkům se věnuji zhruba osm let a ručním pracím vlastně už od dětství. Zpočátku jsem se věnovala hlavně drátkování. Tvořila jsem různé náhrdelníky, prstýnky. Asi nejraději jsem dělala tzv. klarisky, což jsou korálky omotané tenkými drátky. Jsou velice jednoduché a efektní a není na ně třeba příliš materiálu ani zručnosti. Potřebujeme jen ketlovací jehly nebo nýty, korálky větších rozměrů a tenké barevné drátky a kleštičky. Korálek navlékneme na jehlu a pak omotáváme až k naší spokojenosti.
Postupně jsem se propracovala ke složitějším věcem. Zaujaly mě šité šperky. Způsobů, jak je vyrábět, je spousta. A tak jsem nakoupila materiál (nitě, jehly). Nejprve jsem zkoušela šít tenkým vlascem, ale není to příliš dobrý nápad. Výrobky se pak různě kroutí a jsou příliš tuhé, nakonec zvítězilo nymo a s-lon. Asi nejčastější steh je peyot a přiznám se, že ho mám nejraději a používám nejčastěji. Další stehy jsou například cihlový a rybí (brick a herringbone). Začínala jsem náušnicemi a postupně přešla na náramky a náhrdelníky. A nakonec jsem vyzkoušela i vánoční ozdoby, svícny a kraslice. Níže je ukázka některých mých výrobků.
Šperky Markéty Jiříčkové (foto: Markéta Jiříčková, Knihovna Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy)
Korálkový náhrdelník (foto: Markéta Jiříčková, Knihovna Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy)
Korálkové náušnice (foto: Markéta Jiříčková, Knihovna Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy)
Nazdobené svícínky (foto: Markéta Jiříčková, Knihovna Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy)
Velikonoční kraslice zdobené korálky (foto: Markéta Jiříčková, Knihovna Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy)
Také kolegyně Martina Kožíšek Ouřadová z Knihovny města Plzně byla ochotná se s námi podělit o své zkušenosti z tvorby výrobků, které letos na jarmarku v Klementinu nabízela.
Martina Kožíšek Ouřadová se zákaznicí (foto: Eva Hodíková, Národní knihovna ČR)
Stánek Martiny Kožíšek Ouřadové s ekologickými výrobky (foto: Alena Volková Balvínová)
Plátěné nákupní sáčky a kousadla (foto: Alena Volková Balvínová)
O své ekologicky zaměřené tvorbě a výrobcích napsala:
Můj stánek nabízel dva jednoduché výrobky. Z bavlněného plátna jsem ušila sáčky, které tvarem i velikostí odpovídají běžným plastovým obalům na pečivo nebo ovoce a v jejich funkci je můžou dlouhodobě nahradit. Plátěné sáčky lze prát a používat opakovaně. Vyrobila jsem je ze žlutého plátna, každý doplnila maličkou etiketou v podobě barevného srdíčka. Část sáčků má bílou a část žlutou šňůrku, takže sebou můžete v kabelce nosit jeden na chleba a druhý na jablíčka a nepopletou se vám.
Druhým výrobkem jsou bavlněná kousátka pro batolata. Zdvojený pruh plátna se skosenými rohy jsem provlékla dřevěným kroužkem a utáhla v liščí smyčce. Na kroužku tak vznikly dvě uši, které miminko lákají k žužlání víc než plastový výlisek nebo roh peřinky. A pokud jsou uši ožužlané, plátno lze z kroužku jednoduše sundat, vyprat, přežehlit. Děťátko, kterému se klubou první zoubky, prostě do pusinky něco vstrčit musí. Čistou bavlnu mu nabídnete raději než plast.
Kousadlo pro miminka (foto: Martina Kožíšek Ouřadová, Knihovna města Plzně)
Více variant kousadel (foto: Martina Kožíšek Ouřadová, Knihovna města Plzně)
Jak vytvořit kousadlo pro miminka (foto: Martina Kožíšek Ouřadová, Knihovna města Plzně)
Plátěné nákupní sáčky (foto: Martina Kožíšek Ouřadová, Knihovna města Plzně)
Jaroslava Vokáčová, knihovnice Šmidingerovy knihovny ve Strakonicích, je další autorkou z KTK, která jezdí pravidelně na klementinské velikonoční i vánoční jarmarky.
Jaroslava Vokáčová ve svém prodejním stánku (foto: Alena Volková Balvínová)
Nabízené obrázky (foto: Alena Volková Balvínová)
Jaroslava Vokáčová se zákaznicí (foto: Eva Hodíková, Národní knihovna ČR)
Kolegyně Vokáčová se zabývá různými výtvarnými technikami. Nejzajímavější z nich je určitě enkaustika. Sama o své tvorbě napsala:
Nejčastěji se zabývám tvořením enkaustických obrázků. Enkaustika je malířská technika starověkého (antického) původu, při níž se užívalo barviv třených se zvlášť připraveným voskem. Po dokončení se tato vosková malba horkem spojovala a vpalovala k podkladu, byla napojena voskem čili enkaustována.
V dnešní době existuje dost různých kurzů, kde si toto tvoření lze vyzkoušet. Asi tři jsem absolvovala, ale nakonec se vždy spoléhám na svou vlastní fantazii a hlavně mi pomáhá cit pro barvy a malířské zkušenosti nabyté při tvorbě obrazů všeho druhu (olej, pastel, akryl), které také často nabízím. V podstatě se voskovky nanášejí žehličkou na papír a jakoby náhodou vznikají zajímavá seskupení barev i tvarů, která ledasco připomínají.
Na jarmarky do Národní knihovny ještě přivážím všelijaké ozdoby vzniklé drátkováním s použitím korálků a také bižuterii.
Enkaustika Jaroslavy Vokáčové (foto: Jaroslava Vokáčová, Šmidingerova knihovna Strakonice)
Na závěr článku bych ráda zmínila, že díky kolegyním z Plzně se podařilo kolektiv KTK více stmelit. Vytvořily pro nás odznaky (tzv. placky) s logem KTK. Velice nás to všechny potěšilo a společně jsme se nechaly vyfotografovat.
Členky KTK s odznaky (foto: Martina Kožíšek Ouřadová)
Odznaky KTK (foto: Martina Kožíšek Ouřadová, Knihovna města Plzně)
Plakát jarmarku (foto: Národní knihovna ČR, Oddělení PR a marketingu)
Komentáře k článku