V sobotu 2. března 2019 byla v Mostě otevřena Knihovna Josefa Serinka, jež shromažďuje romskou literaturu a publikace zaměřující se na emancipaci menšin. Za velkého zájmu místních i přespolních dětí zde byly čteny a promítány romské pohádky.

Knihovna vznikla původně již v únoru 2018 pod názvem Romafuturismo v prostorech pražské galerie Tranzit (o tom jsme informovali v článku v č. 2/2018, pozn. red.). Kolekce knih romských autorů vznikla díky iniciativě Ladislavy Gažiové, která jejich výběr konzultuje i s romisty a aktivisty.

Instituci provozovatelé vnímají také jako platformu pro setkávání se nad kulturními a politickými tématy či místem pro prezentaci autorů a romských osobností. Primárním cílem knihovny je umožnit romským komunitám nahlédnout na svou historii a na své místo ve světě a zapojit je do formování jejich současnosti i budoucnosti. Romové by se měli stát hlavním aktérem v diskusi o vlastní emancipaci.

Původní název odkazoval na myšlenku afrofuturismu, která vznikla v polovině 20. století a svou renesanci zažívá v současné době. Afrofuturismus je kulturní a filosofický směr hledající rovnost, jež by byla základem představy o budoucnosti. Obsahuje také vědecko-fantastické prvky, když Afroameričané naleznou spravedlnost teprve ve vesmírné diaspoře existující mimo planetu Zemi. Imaginace a nové technologie tak umožňují vize naděje a útěchy před útlakem, jemuž zde menšiny mnohdy čelí. Afrofuturismus ale také poukazuje na vnitřní paradoxy modernity, kdy jsou vyspělé technologie zároveň původci útlaku a temnou sci-fi budoucnost vlastně žijeme na Zemi již nyní.

Romové jsou také po staletí utvrzováni majoritou v pocitu své méněcennosti a myšlenka afrofuturismu se tak může stát inspirací, jež jim napomůže přehodnotit pohled na traumatizující minulost a nahlédnout jiným způsobem na vlastní budoucnost.

Projekt knihovny má za cíl pomoci zvýšit Romům potřebné sebevědomí. Tomu napomohlo i přestěhování z pražské galerie do mosteckého Chanova, přímo mezi Romy, kde je pro ně teď mnohem dostupnější. Na základě společné dohody s místními obyvateli byla knihovna kvůli lepší srozumitelnosti pojmenována po Josefu Serinkovi. Původní název Romafuturismo mohl být v novém prostředí zbytečně akademickým.

Josef Serinek byl příslušník protinacistického odboje za druhé světové války. V roce 1942 se mu podařilo utéct z koncentračního tábora v Letech u Písku, kde byl vězněn, a na Vysočině postupně zorganizoval partyzánskou skupinu; na sklonku války se účastnil osvobozování Bystřice nad Pernštejnem. Pro Romy je Serinek důležitou postavou a dnes i určitým emancipačním symbolem.

Fond knihovny tvoří přibližně 300 svazků v romštině, češtině, slovenštině, srbochorvatštině, ruštině, angličtině, francouzštině a dalších jazycích; nemalá část knih je dvoujazyčná. Fond tvoří zejména literatura romská – beletrie, poezie, díla o romské historii a romistické publikace. Dále je přítomna africká a afroamerická literatura v českých a slovenských překladech a knihy přinášející myšlenky emancipace a postkolonialismu, aplikovatelné také na problematiku současné situace Romů.

Sídlem knihovny se stala klubovní místnost spolku Aver Roma – fotbalového klubu FK Chanov. Pro zájemce je otevřena denně mezi 17. a 18. hodinou; většinu svazků si na své jméno a kontaktní údaje může zapůjčit kdokoliv. Svou malou pobočku má v Teplicích a knihy si chodí půjčovat i lidé z okolních měst.

Knihovna Josefa Serinka

A jak vypadalo samotné otevření knihovny? Malá místnost klubovny byla zaplněna především dětmi, které hltaly pohádky čtené spisovatelkou Ivetou Kokyovou. Program doplňovaly krátké animované filmy z produkce maďarského Kecskemetfilmu, převážně romské příběhy a pohádky.

Spisovatelka Iveta Kokyová

S pozornými posluchači

Fond knihovny

Trofeje FK Chanov

Nezbývá než knihovně popřát mnoho nových čtenářů, zejména místních, kterým bude knihovna užitečným zdrojem literatury zvyšující povědomí o romské historii.

Další informace o knihovně naleznete mj. v rozhovoru Problém Chanova je segregace v online deníku Alarm nebo v článcích na webech ČT24 a Radio Wave. Užitečným zdrojem aktuálních informací o dění v knihovně je její facebooková stránka.

Autorem fotografií je Michal Hokynek z Knihovny FAMU.