Turnovskem za Josefem Dlaskem a Tadeášem Haenkem byl název další (v pořadí již šesté) literární vycházky, kterou v sobotu 22. září 2018 uspořádal regionální výbor SKIP Libereckého kraje. Tentokrát jsme využili pozvání do Turnova, odkud jsme vyrazili po trase, kterou vybral a doporučil Mgr. et Mgr. Jaroslav Kříž, ředitel turnovské knihovny.

Hned na začátku – ještě na nově zrekonstruovaném a velmi krásném turnovském nádraží – jsme si mohli prohlédnout prostory, v nichž bude co nevidět otevřena zbrusu nová pobočka turnovské knihovny. Ocenili jsme vcelku luxusní prostory a jsme zvědavi, zda knihovna na netradičním místě splní veškerá očekávání – minimálně oceňujeme skvělý nápad a držíme palce, protože skutečných knihoven na nádražích nejspíš moc nebude. Ale nejde jen o specifický prostor, zdejší nádraží se nachází ve velmi zabydlené lokalitě, je nejen dopravním uzlem, ale s navazujícími službami také přirozeným centrem výrazné části města. A knihovna s výhledem na peróny bude mít své neopakovatelné kouzlo!

Prostory budoucí pobočky turnovské knihovny

Ale zpět k naší vycházce. Po prohlídce nádraží a chvilce snění nad novou pobočkou knihovny se už na dvě desítky účastníků vydávají z Turnova přes Hrubý Rohozec do Dlaskova statku v Dolánkách, kde si vyslechneme zajímavý výklad pracovníků Muzea Českého ráje v Turnově. Statek původně patřil rodině sedláků Dlasků, z nichž nejznámějším byl Josef Dlask (1782–1853). Po značnou část svého života psal kroniku, která je dnes známa pod názvem Zápisky sedláka Josefa Dlaska.

Pod Hrubým Rohozcem je opravdu krásně

Dlaskův statek

Z Dlaskova statku daleko nedojdeme – hned v těsném sousedství se nachází Dům přírody České ráje, kde se současně s tradičními přírodovědnými expozicemi nachází příjemná kavárnička s výbornou kávou a neodolatelnými zákusky. Odhodlání k dalším kilometrům jde na chvíli stranou, morálka je na nule, ale nálada s vůní kávy a rozbalenými svačinami naprosto skvělá!

Tak na zdraví!

A všechno nám chutnalo

Pak už ale nezbývá než vyrazit dál a teď už bez legrace, stále pěkně do kopce. Odměnou je nám nádherná cesta  mezi skalními útvary, divokými stržemi a úžasnými výhledy. Malou přestávku k nabrání dalších sil využije pan kolega Kříž k tomu, aby nás seznámil s další osobností, se kterou jsme cíl naší cesty spojili. V Malé Skále, na břehu Jizery, kam společně směřujeme, se totiž nachází pomník, který zde byl usazen na památku Tadeáše Haenkeho (1761–1817), botanika, lékaře a etnografa, který byl například prvním Čechem na Aljašce, Nové Guineji, Novém Zélandu nebo v Austrálii. Cestoval také po Jižní Americe, kde mj. objevil chilský ledek (vynikající hnojivo). V roce 1801 na řece Mamoré objevil největší leknínovitou rostlinu světa – viktorii královskou. Významnou část svého života prožil v Bolívii, kde je dodnes všeobecně známou osobností. Památníček v Malé Skále nechal po smrti Haenkeho v roce 1825 postavit jeho přítel František Zachariáš Römisch. Eva Hoffmanová zpracovala Haenkeho příběh do podoby dobrodružného románu Vězeň z Cochabamby. Jako poslední dobrodružnou knihu román ilustroval Zdeněk Burian. Dílo bylo také zdramatizováno Československým rozhlasem.

Trosky jsou na obzoru, my jsme stále svěží

Literární zastavení

Ale zpět k našemu putování – trmácení do kopců a skal postupně bere za své a my jsme pomalu blížíme k Malé Skále, letovisku v údolí Jizery pod svahy Vranovského hřebene a Suchých skal, odkud se vlakem vracíme zpět do Turnova či Liberce.

Děkujeme organizátorům za program dne, výběr atraktivní  trasy i pěkné počasí! Případným zájemcům můžeme doporučit i absolvovanou trasu.

Autorkami fotografií jsou Dana Kroulíková z Městské knihovny Česká Lípa a Jaroslava Starcová z Krajské vědecké knihovny v Liberci. Další fotografie jsou k dispozici na Rajčeti.