Zářijová literární vycházka Turnovskem za Josefem Dlaskem a Tadeášem Haenkem [1]

Turnovskem za Josefem Dlaskem a Tadeášem Haenkem byl název další (v pořadí již šesté) literární vycházky, kterou v sobotu 22. září 2018 uspořádal regionální výbor SKIP Libereckého kraje [7]. Tentokrát jsme využili pozvání do Turnova, odkud jsme vyrazili po trase, kterou vybral a doporučil Mgr. et Mgr. Jaroslav Kříž, ředitel turnovské knihovny [8].

Hned na začátku – ještě na nově zrekonstruovaném a velmi krásném turnovském nádraží [9] – jsme si mohli prohlédnout prostory, v nichž bude co nevidět otevřena zbrusu nová pobočka turnovské knihovny. Ocenili jsme vcelku luxusní prostory a jsme zvědavi, zda knihovna na netradičním místě splní veškerá očekávání – minimálně oceňujeme skvělý nápad a držíme palce, protože skutečných knihoven na nádražích nejspíš moc nebude. Ale nejde jen o specifický prostor, zdejší nádraží se nachází ve velmi zabydlené lokalitě, je nejen dopravním uzlem, ale s navazujícími službami také přirozeným centrem výrazné části města. A knihovna s výhledem na peróny bude mít své neopakovatelné kouzlo!

[10]
Prostory budoucí pobočky turnovské knihovny

Ale zpět k naší vycházce. Po prohlídce nádraží a chvilce snění nad novou pobočkou knihovny se už na dvě desítky účastníků vydávají z Turnova přes Hrubý Rohozec [11] do Dlaskova statku v Dolánkách [12], kde si vyslechneme zajímavý výklad pracovníků Muzea Českého ráje v Turnově [13]. Statek původně patřil rodině sedláků Dlasků, z nichž nejznámějším byl Josef Dlask (1782–1853). Po značnou část svého života psal kroniku, která je dnes známa pod názvem Zápisky sedláka Josefa Dlaska [14].

[15]
Pod Hrubým Rohozcem je opravdu krásně

[16]
Dlaskův statek

Z Dlaskova statku daleko nedojdeme – hned v těsném sousedství se nachází Dům přírody České ráje [17], kde se současně s tradičními přírodovědnými expozicemi nachází příjemná kavárnička s výbornou kávou a neodolatelnými zákusky. Odhodlání k dalším kilometrům jde na chvíli stranou, morálka je na nule, ale nálada s vůní kávy a rozbalenými svačinami naprosto skvělá!

[18]
Tak na zdraví!

[19]
A všechno nám chutnalo

Pak už ale nezbývá než vyrazit dál a teď už bez legrace, stále pěkně do kopce. Odměnou je nám nádherná cesta  mezi skalními útvary, divokými stržemi a úžasnými výhledy. Malou přestávku k nabrání dalších sil využije pan kolega Kříž k tomu, aby nás seznámil s další osobností, se kterou jsme cíl naší cesty spojili. V Malé Skále [20], na břehu Jizery, kam společně směřujeme, se totiž nachází pomník, který zde byl usazen na památku Tadeáše Haenkeho [21] (1761–1817), botanika, lékaře a etnografa, který byl například prvním Čechem na Aljašce, Nové Guineji, Novém Zélandu nebo v Austrálii. Cestoval také po Jižní Americe, kde mj. objevil chilský ledek (vynikající hnojivo). V roce 1801 na řece Mamoré objevil největší leknínovitou rostlinu světa – viktorii královskou. Významnou část svého života prožil v Bolívii, kde je dodnes všeobecně známou osobností. Památníček v Malé Skále nechal po smrti Haenkeho v roce 1825 postavit jeho přítel František Zachariáš Römisch. Eva Hoffmanová zpracovala Haenkeho příběh do podoby dobrodružného románu Vězeň z Cochabamby [22]. Jako poslední dobrodružnou knihu román ilustroval Zdeněk Burian. Dílo bylo také zdramatizováno Československým rozhlasem.

[23]
Trosky jsou na obzoru, my jsme stále svěží

[24]
Literární zastavení

Ale zpět k našemu putování – trmácení do kopců a skal postupně bere za své a my jsme pomalu blížíme k Malé Skále, letovisku v údolí Jizery pod svahy Vranovského hřebene a Suchých skal, odkud se vlakem vracíme zpět do Turnova či Liberce.

Děkujeme organizátorům za program dne, výběr atraktivní  trasy i pěkné počasí! Případným zájemcům můžeme doporučit i absolvovanou trasu [25].

Autorkami fotografií jsou Dana Kroulíková z Městské knihovny Česká Lípa a Jaroslava Starcová z Krajské vědecké knihovny v Liberci. Další fotografie jsou k dispozici na Rajčeti [26].