V pořadí pátá panelová diskuze cyklu Knihovna – věc veřejná, jejímž spolupořadatelem byla Krajská knihovna Vysočiny, se konala 23. května 2018 v Kraji Vysočina, konkrétně na malé scéně Horáckého divadla v Jihlavě. Chtěli jsme, aby diskuze probíhala spíše jako příjemné neformální setkání lidí, kteří mají k tématu knihoven co říci. A to se nám povedlo.

K významným hostům diskuze patřili – kromě Víta Richtera, ředitele Knihovnického institutu Národní knihovny ČR – například Blanka Skučková, vedoucí odboru kultury a knihoven Ministerstva kultury ČR; Jana Fischerová, náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina; Jitka Hladíková, ředitelka Krajské knihovny Vysočiny; Ladislav Seidl, vedoucí odboru kultury a památkové péče Kraje Vysočina; Rudolf Chloupek, primátor Jihlavy; Jitka Boučková, zástupce Sdružení místních samospráv ČR; Pavel Štefan, zástupce Spolku pro obnovu venkova; starostové měst a obcí a knihovníci a lidé s knihovnami sympatizující. Sešlo se nás kolem padesáti a všichni dohromady jsme se chystali diskutovat o otázkách týkajících se budoucnosti knihoven v Česku.

Pohled na panelisty

Začátek proběhl tradičně – nejdříve všechny přítomné virtuálně pozdravila prezidentka IFLA Glòria Pérez-Salmerónová. Následně ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny ČR V. Richter přednesl úvodní slovo k vývojovým trendům v knihovnictví. Poté ředitelka krajské knihovny J. Hladíková představila veřejné knihovny v Kraji Vysočina v číslech.

Naše počáteční obava, zda se nám podaří zapojit do diskuze všechny přítomné, byla zbytečná. Spíš tomu bylo naopak, účastníci se do diskuze zapojovali zcela spontánně a přirozeně, každý měl co říci.

Z průběhu diskuze

Na otázku, zda knihovny ano, nebo ne, byla odpověď jednoznačná, a to pozitivní. Ale jak již z předchozích panelových diskuzí vyplynulo, zúčastňují se jich především ti starostové a politici, kteří knihovnám fandí a „svou“ knihovnu a knihovníka veskrze podporují. V několika případech jsme se dokonce dozvěděli, že přítomní starostové byli v obci dříve knihovníky, takže problematiku knihoven znají velmi dobře z obou stran. Zazněla i poznámka, že starostování v obci je přirozeným postupem po ukončení knihovnické kariéry.

Z obecního rozpočtu se do knihoven dostává velmi malé procento financí, podstatná je spolupráce vedení obce s knihovníkem. Zvláště oceňován byl přínos výměnných souborů knih pro knihovny obcí, jejichž rozpočet s nákupem knih nepočítá.

Internetizace knihoven získává nový rozměr. Stolní počítače s připojením k internetu vytlačuje volně přístupné připojení k wifi. To přivádí do knihoven nové návštěvníky, hlavně z řad mladé generace. Úsměvným může být příklad z obce na Třebíčsku, kde tuto službu knihovny pravidelně využívá i hlídka Policie ČR, která v místní služebně připojení nemá.

Poměrně živá debata se rozvířila v souvislosti s tématem grantů a dotací, jejich podporou a následným využitím. Od B. Skučkové z Ministerstva kultury ČR zaznělo, že z programů VISK a Knihovna 21. století by dotace měly čerpat především knihovny, které spolupracují na velkých projektech. J. Fischerová, náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina, přislíbila na příští rok grantový program pro knihovny v menších obcích (městech), který byl v minulosti velmi oblíben pod názvem Líbí se nám v knihovně. Program by měl být určen především na nákup vybavení knihoven.

Na lepší časy se blýská i Krajské knihovně Vysočiny. Náměstkyně spolu s ředitelkou knihovny přítomné informovaly, že byl vybrán dodavatel stavby nové budovy knihovny v Havlíčkově Brodě a že stavba by měla být už brzy zahájena.

Celou panelovou diskuzi bravurně moderovala Eva Neuwirthová. Záznam diskuze je k dispozici na YouTube:

Z diskuze jednoznačně vyplynulo, že knihovna je stále důležitou institucí v obci (městě), místem setkávání se, klidu a pohody.

Autorkou fotografií je Jitka Boučková ze Sdružení místních samospráv ČR.