Obecní knihovna Paceřice se zapojila do Noci s Andersenem již popáté. Opět jsme se spokojili jen s odpoledním a večerním programem. Akce se zúčastnilo deset dětí ve věku od dvou do sedmi let a dvě starší slečny. Spolu s dětmi přišlo osm dospělých. Drželi jsme se tématu Povídání o pejskovi a kočičce.

Hned na úvod k nám zavítal vzácný host – dobrman Orfeus od Dvou Lvů. Orfík nám předvedl několik cviků z poslušnosti. Aby se zapojily i děti, zacvičily si s ním krátkou rozcvičku. Potom jsme si povídali o svých domácích mazlíčcích.

Návštěva psa Orfa

Temperamentnímu psíkovi jsme poděkovali za ukázku, odměnili ho piškoty a poslali domů.

Následovalo čtení pohádek Veselé nakupování (o pejskovi a kočičce v nákupním centru) a Pirát a víla (děti chtěly ještě jednu pohádku) z knihy Pohádky pod polštářek. Úkolu se zhostila naše Čtenářská babička 2017.

Čtenářská babička 2017 čte z knihy Pohádky pod polštářek

Čtení jsme prostřídali s tvořením. Děti si mohly vybrat, zda budou vyrábět masku kočičky nebo pejska. Každý si svou masku vymaloval, jak chtěl. Jeden z šikovných tatínků se ujal fotografování, a tak jsme se mohli zvěčnit na památku.

Společná fotografie dětí, které vyráběly zvířecí masku

Dětem při tvoření vyhládlo, dali jsme si tedy pauzu na svačinu. Po umytí tlapek si každé dítě připravilo toust podle své chuti. Abychom nezaháleli, dopřáli jsme si k jídlu poslech pohádky Statečný cínový vojáček (od Hanse Christiana Andersena) od Audiotéky.

Po svačině jsme si přečetli povídání o H. Ch. Andersenovi. Děti měly možnost zapojit se pomocí obrázkového čtení. (Děkuji Zuzaně Jilemnické z Mateřské školy Arbesova, Česká Lípa, která čtení zaslala do konference Andersen.)

Přečetli jsme si pohádku Jak si pejsek s kočičkou dělali k svátku dort. Moc se nám líbila, a proto jsme se rozhodli, že si ji zahrajeme. Do mísy jsme přidali ingredience z pohádky. Při pečení nám dort také syčel a z trouby se čmoudilo. Po upečení jsme dali dort vychladnout a šli si zatím hrát. Bohužel se objevil zlý pes z knížky a dort nám snědl. Když jsme ho našli s bolavým břichem, byli jsme nakonec rádi, že jsme dort nejedli i my.

Hrajeme divadelní představení Jak si pejsek s kočičkou dělali k svátku dort

V knihovně máme kouzelnou lednici, která plní dětská přání. Děti měly chuť na opravdový dort, a tak nám ta kouzelná lednice jeden vyčarovala. Dort byl vynikající a některé mlsné jazýčky si přišly pro druhou várku.

Kakaový dort z kouzelné lednice

Pro děti byly nachystané omalovánky na motivy pohádek Statečný cínový vojáček, O pejskovi a kočičce, jak si myli podlahu a Jak si pejsek roztrhl kaťata. Také jsme hledali pět rozdílů na obrázku z pohádky O klucích z Domažlic.

Pro malé rarachy byla připravena i řada her. Do knihovny přiběhl hladový pes. Děti ho musely nakrmit velkými barevnými granulemi. Pes byl nenasyta. Stále čekal s otevřenou tlamou a děti mu do ní házely jednu granuli za druhou. Všechny dětské ručky se snažily, ale marně. Po snědení velikánského pytle granulí nezbylo hladovému psu nic jiného než jít žebrat o jídlo někam jinam.

Krmení hladového psa

Další hra, která měla úspěch, se nazývá punčochový úder. Soutěžící si na hlavu natáhli punčocháče. V jedné z nohavic byl schovaný balónek. Rozhoupáním nohavice s balónkem se srážely ruličky a lahve, které stály na zemi. Ruce musely zůstat schované za zády.

Punčochový úder

U her jsme si užili spoustu legrace. Děti byly moc šikovné a potěšily mě i účastí při úklidu.

Zvenčí se k nám mezitím vplížila tma. Knihovnu jsme proto proměnili v malé soukromé kino. Promítli jsme si pohádky O pyšné noční košilce a Jak našli panenku, která tence plakala.

Promítání

Po skončení promítání dostalo každé dítě pohlednici Noci s Andersenem, pamětní list, kód ke stažení pohádky Statečný cínový vojáček od Audiotéky, sladkou odměnu a sadu magnetek s obrázky psů.

Nejmladší účastník Noci s Andersenem

Po dvacáté hodině se otevřely dveře knihovny, aby vypustily rozdováděné a šťastné děti do jejich domovů. Věřím, že si program užilo dětské i dospělácké osazenstvo.

Spolu s posledními opozdilci jsme zabalili techniku a dali knihovnu do původního stavu. Nevyužité nápady jsem schovala do šuplíku na příští akci.

Když jsem zhasínala světla v místnosti, zaslechla jsem podivné hekání. Pod jedním stolem ležel zkroucený zlý pes a naříkal. Zřejmě tam bude ležet ještě čtrnáct dní…

Fotografie pocházejí z archivu Obecní knihovny Paceřice.