Hořovičtí si už více než tři měsíce půjčují své oblíbené knižní tituly v nové knihovně. Ta byla poslední březnový den slavnostně otevřena v areálu Starého zámku. Následující měsíc získala i nový název, jmenuje se Knihovna Ivana Slavíka.

Nové prostory knihovny odděluje od těch původních pouhých sto metrů, přesto bylo stěhování velmi náročné. Přemístění třiceti tisíc svazků, které hořovická knihovna má ve svém fondu, si vyžádalo několikatýdenní přerušení provozu. „S jejich převozem a umístěním do regálů nové knihovny pomohli pracovníci městských technických služeb i studenti místního gymnázia,“ uvedla vedoucí Knihovny Ivana Slavíka Martina Stelšovská. Jak dále popsala, stěhování knih bylo zajištěno v relativně krátké době, určitý čas si však vyžádala technická opatření, např. připojení k internetu.

Hlavními důvody přestěhování knihovny byly malé prostory, nevyhovující zázemí pro čtenáře a chybějící místnost na besedy. Ani původní budova nebyla v dobrém stavu. Hořovičtí o nové knihovně uvažovali řadu let. Nejprve vznikl projekt, který počítal s umístěním knihovny v budově bývalé zemědělské školy v centru města v horní části Palackého náměstí. K jeho realizaci však nedošlo.

Další projekt se už uskutečnil. V roce 2012 město odkoupilo celý areál Starého zámku s tím, že se z něj postupem let stane kulturní centrum města. Hořovičtí zde nejprve otevřeli galerii, služebnu policie, rodinné centrum Kaleidoskop a nyní současně knihovnu, informační centrum a Muzeum Hořovicka.

S otevřením Knihovny Ivana Slavíka se zlepšilo nejen prostředí, ale i možnosti pořádání zmíněných besed. Vhodné je k tomu dětské oddělení, kde kromě spisovatelky Terezy Boučkové s návštěvníky besedoval i spisovatel František Niedl. Besedami aktivity hořovické knihovny rozhodně nekončí, první červnový den bylo na jejím programu večerní scénické čtení s Helenou Kreisingerovou.

Dětské oddělení

Děti při besedě

Besedy a scénická čtení si užívají odrostlejší čtenáři, zkrátka ale nepřicházejí ani děti. Častými hosty jsou školáci, a to už řadu let. „Jsou dny, kdy přijdou i dvě třídy najednou,“ říká M. Stelšovská a dodává, že do programu dětí ze škol a mateřinek patří čtení z konkrétní knížky nebo soutěže, kvízy a rébusy. Tématem jsou samozřejmě knihy a příběhy v nich ukryté.

Malí čtenáři si také oblíbili celoroční hru Lovci perel, která vznikla v knihovně v Hradci Králové a postupně ji převzala další místa.

M. Stelšovská ještě doplnila, že nové prostory jsou bezbariérové. Mezi regály s knihami se pohodlně dostanou maminky s kočárky i lidé na invalidním vozíku. Hořovickou Knihovnu Ivana Slavíka mohou zájemci navštívit od pondělí do čtvrtka a každou poslední sobotu v měsíci. Doplňkovou službou je internet nebo tisk a kopírování.

Půjčovna pro dospělé

Od května je zavedena i bezplatná donášková služba. Využít ji mohou čtenáři, kterým zdravotní stav či handicap nedovoluje knihovnu navštívit osobně.

Projekty, které se změnou sídla knihovny souvisí, přiblížil místostarosta města Hořovice Ondřej Vaculík. „Důvodů, proč z prvního sešlo, bylo několik. Jedním z nich byla plánovaná rekonstrukce radnice, se kterou souvisí přestěhování kanceláří právě do budovy bývalé zemědělské školy. Umístěním knihovny do tohoto objektu by se rekonstrukce radnice výrazně zkomplikovala,“ konstatoval místostarosta Hořovic Ondřej Vaculík. Dalším důvodem bylo zachování možnosti rozvoje úřadu, který v budově sídlí.

Následně Hořovičtí začali uvažovat o přemístění do zmíněného Starého zámku. „Základní koncepci jsme připravili před jeho koupí. Zastupitelstvo, které o koupi areálu rozhodlo, muselo vědět, jaké bude jeho využití. V rámci projektu už bylo tedy jasné, že zde bude knihovna,“ vysvětlil místostarosta Hořovic.

Město Hořovice odkoupilo areál Starého zámku od Vojenských lesů a statků za 36 milionů korun. Tato částka se splácí v ročních splátkách, celá suma bude uhrazena v závěru roku 2018.

Přeměna bývalé konírny na knihovnu si kromě jiného vyžádala zavedení inženýrských sítí a odvětrání podlah. Zůstává zde ale problém odvlhčení. „V projektu byla izolace, kterou pak památkáři zamítli. Nyní se ukazuje, že je třeba udělat sanační omítky i zvenku, dále by se měla upravit fasáda. To vše bychom rádi zajistili v příštím roce,“ zmínil Ondřej Vaculík.

Původní rozpočet na renovaci prostor pro novou knihovnu a informační centrum byl osm milionů korun. Určité úpravy (například vytápění nebo příprava na nové hromosvody) však musely přesahovat rámec knihovny. Rekonstrukce nakonec vyšla přibližně na třináct milionů korun. Od této částky je však třeba odečíst tři a půl milionů korun za prodej původní budovy knihovny.

S nákupem Starého zámku Hořovičtí získali bezplatným převodem přilehlou zahradu. Je výjimečná množstvím vzácných dřevin; problémem jsou ale terasy, jejichž zdivo se rozpadá. „Projekt na jejich statické zajištění je připravený,“ říká Ondřej Vaculík s tím, že tato úprava je vždy nákladná. Město ji hodlá v dalším roce zajistit pomocí svých technických služeb.

Autorkou fotografií je Radka Kočová z Městského kulturního centra Hořovice.