Na výletě se SKIP Praha je vždycky báječně a jinak tomu nebylo ani 8. října 2022. Po dlouhé sérii knihovnických několikadenních výletů jsme se – vzhledem k neúměrně narůstajícím cenám ubytování a cestování vůbec – k našim severním sousedům vydali na pouhý jeden den. Ten byl ale o to intenzivnější.

Na začátku naší cesty do polského města Boleslavec nás doprovázela hustá mlha, takže nebýt pozorných cestovatelek, které nás upozornily na kontroverzní elektrárnu Turów a světelné znečištění z nedalekých skleníků za městem Bogatynia, jsme si téměř ani neuvědomili, že jsme překročili hranice. To už ale vysvitlo sluníčko a my se nezadržitelně blížili do prvního cíle naší cesty, města Boleslavec proslulého tradiční výrobou keramiky a svými četnými keramickými dílnami a obchůdky.

Protože doba vzniku města Boleslawiec není jistá, není ani jisté, zda jeho jméno pochází od polského knížete Boleslava Vysokého nebo od českého knížete Boleslava I., od kterého je také odvozován také název českého města Boleslav.

Nás spíš zaujal německý název města, tj. Bunzlau. S ním je spojen původ českých slov bunclík, punclík, punclák (baňatý polévaný hrnek) a bunclovka (vysoká bota). Nepřekvapí proto, že naší první zastávkou se stala manufaktura, kde se dodnes předvádí a prodává nádherná boleslavská tradiční keramika.

Kdo by odolal? Mnozí z nás i přes předběžná předsevzetí nakoupili hrnečky, talířky, mističky a jiné nezbytnosti, např. pod záminkou vánočních dárků. Vždyť dnešní běžný hrneček s podšálkem na kávu má svůj původ právě v Boleslavci.

Po uložení křehké krásy do útrob autobusu jsme pokračovali za krásného počasí do historického centra města. Tomu vévodí velmi pěkný komplex radnice. Původní budova radnice ze 14. století byla zničena během husitských válek. Nynější podoba je barokní a na jižní stranu budovy se během rekonstrukce v roce 1893 přestěhovaly renesanční portály z nádherně opravených renesančních domů na náměstí.

Pohled na boleslavecké náměstí

Dominantou náměstí je radnice

Druhou významnou dominantou historického středu města je kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikolaje. Také ten roku 1429 vypálili husité, takže původně gotický kostel prošel postupně četnými, převážně barokními úpravami.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikolaje

Procházku po pěkně opraveném náměstí většina z nás zakončila v některé z cukráren a kaváren, abychom se pak, náležitě posilněni, mohli vydat na prohlídku boleslavecké knihovny. Některým stačil jen pohled na moderní originální průčelí knihovny zvenku, jiní se vydali i na prohlídku vnitřních prostor knihovny.

Městská knihovna v Boleslavci

 
Literatura a keramika v Boleslavci prostě patří k sobě

Knihovna je pojmenována po Cyprianu Kamilu Norwidovi, významném polském romantickém básníkovi a malíři

V knihovně mají své stálé místo i vědecké pokusy

Ani v boleslavecké knihovně nesmí chybět sova, v tomto případě pochopitelně z keramiky

Někteří si k návštěvě vybrali Muzeum keramiky.

Pozvánka do muzea jen těžko může být názornější

V průběhu krásného odpoledne jsme udělali ještě zastávku v  malebném hraničním městě dvou kultur na řece Nise, jež na polské straně nese název Zhořelec, na německé Görlitz.

My jsme přejeli řeku do německé části a prohlédli si její historické centrum. Görlitz má ve znaku slezskou orlici a českého lva; město totiž dlouhou dobu nepatřilo k Německu, ale k Českému království. Je to hlavní město Slezska, o čemž svědčí i nedávno otevřené Slezské muzeum.

Ve Slezském muzeu v Görlitz

Čas ovšem byl na příjemnou procházku kolem věže Frauenturm, která starému městu dominuje a pod kterou se pořádají známé podzimní trhy, někdo ochutnal také něco z vyhlášené slezské kuchyně nebo prohlížel alespoň ve výlohách ručně malovaný míšeňský porcelán.

Průhled ulicí směrem k Frauenturm

Příjemné odpoledne rychle uteklo a nastal čas vydat se zpět do Prahy.

Na zpáteční cestě jsme ještě mohli v zapadajícím slunci obdivovat Ještěd, ranní mlha nám pohled na něj cestou tam upřela. To byla ta pravá tečka za dalším skipáckým povedeným výletem a můžeme se těšit na další.

Naše knihovnické výlety nám nejenom umožňují navštívit nová a zajímavá místa, ale výborné je, že můžeme využít cestu také ke společnému setkání a popovídání.

Autory fotografií jsou Václav Jansa z Osvobozené knihovny, Linda Jansová z Národní knihovny ČR a Magdalena Jansová ze ZŠ Kuncova. Více fotografií najdete ve facebookovém albu ve skupině Pražská organizace SKIP.