Mediální gramotnost v knihovně: průvodce pro knihovnickou praxi [1]

Mediální gramotnost v knihovně: průvodce pro knihovnickou praxi. Online. Překlad Daniel BECHNÝ. Praha: Městská knihovna v Praze, 2022. Dostupné z: Issuu, https://issuu.com/mestskaknihovnavpraze/docs/medialni_gramotnost [7] [2023-02-23]

Téma mediální gramotnosti v knihovnách v českém prostředí doplňuje od roku 2022 příručka Mediální gramotnost v knihovně: průvodce pro knihovnickou praxi. Ta se zaměřuje na dospělé uživatele knihoven. Příručku vydala v roce 2019 Asociace amerických knihoven [8] (American Library Association, ALA) ve spolupráci s Institutem pro muzejní a knihovní služby [9] (Institute of Museum and Library Services, IMLS) a díky Městské knihovně v Praze a  překladu Daniela Bechného se nyní dostává k  českým knihovníkům.

Zajímavý je samotný vznik příručky. V rámci přípravy tohoto projektu se sešlo 30 subjektů z různých odvětví a zabývaly se dosavadními zkušenostmi, výzvami a možnostmi mediálního vzdělávání dospělých. Výsledkem je kromě série webinářů [10] také přeložená příručka (viz i rozcestník Media Literacy Education in Libraries for Adult Audiences na webu Asociace amerických knihoven [11]).

Členění příručky

Příručka zdůrazňuje potřebu mediální gramotnosti ve třech vrstvách: při interakci v referenčních službách, v rámci vzdělávacích a kulturních programů knihoven a v rámci dalšího vzdělávání zaměstnanců (a případně komunitních partnerů) knihoven.

Definuje pět stěžejních témat pro současnou mediální gramotnost: architektura internetu, občanství, mediální krajina a ekonomika, misinformace/dezinformace a vytváření médií a zapojení do tvorby obsahu.

Vymezení tématu doplňuje kapitola zaměřená na měření výsledků vzdělávání dospělých, a to na kvalitativní i kvantitativní úrovni.

V rámci jednotlivých témat, která tvoří stěžejní kapitoly příručky, jsou rozepsány hlavní obsahové myšlenky daného tématu, tipy na program pro knihovny včetně zdrojů, odkud je možné informace k tématu čerpat. Ty mohou posloužit nejen pro práci s cílovou skupinou dospělých uživatelů knihoven, ale i pro tvorbu další strategie nebo designu služeb knihovny.

Vztah k českému prostředí

Pokud se podíváme na rok vzniku příručky v americkém prostředí, může se zdát, že český překlad přichází s velkým zpožděním. Nicméně v reakci na bouřlivou mediální situaci roku 2022, který přinesl válečný konflikt i velkou migrační vlnu a změnil dosavadní mediální obraz, nabývá zacílení příručky aktuálního významu. Uchopení tématu může i v českém prostředí posílit pozici knihoven jako partnera pro mediální vzdělávání dospělých.

Téma mediální gramotnosti je zakotveno prostřednictvím definice Národní asociace pro mediální gramotnost [12] (National Association for Media Literacy Education, NAMLE). Ta mediální gramotnosti vymezuje jako „schopnost přistupovat ke všem formám médií, analyzovat je, hodnotit, vytvářet a jednat s jejich pomocí. Zjednodušeně řečeno, mediální gramotnost staví na základech tradiční gramotnosti a nabízí nové formy čtení a psaní. Mediální gramotnost umožňuje lidem kriticky myslet a tvořit, efektivně komunikovat a být aktivními občany“ (viz s. 4 příručky).

Příručka je zpracována přehledně a návodně, nabízí řadu příkladů, jak s jednotlivými okruhy pracovat; podstatné je, že tyto příklady jsou podloženy značným množstvím odkazů na zahraniční zdroje. Pro české prostředí je příručka svázána s portálem Mediálka [13]. Zde je také uvedeno pořadí témat s jiným důrazem, které ale odpovídá více evropskému a českému chápání mediální gramotnosti.

Velmi důležité je rovněž doplnění poslední kapitoly příručky, která se věnuje evaluaci akcí knihoven ve vztahu k programům zaměřeným na mediální vzdělávání. To nám totiž v knihovnách ještě často chybí: práce s cíli, posouzení jejich naplnění a další rozvoj.