Konference Podpora zaměstnaneckého rozvoje v knihovnách a dalších kulturních institucích

Dne 1. června 2022 se v Praze v K-centru na Senovážném náměstí uskutečnila závěrečná konference projektu Společným postupem sociálních partnerů k řešení klíčových témat v odvětví kultura, do něhož byly prostřednictvím SKIP zapojeny i knihovny.

Do programu bylo zařazeno osm příspěvků, které byly rozděleny do čtyř bloků. Příspěvky představily nejenom výsledky projektu, ale byly též zaměřeny na konkrétní oblasti spojené s problematikou dvou řešených témat.

První téma Stres, vyhoření, psychická zátěž – faktory ovlivňující výkon profesí navazuje na výstupy z předchozích projektů, ve kterých bylo zjištěno, že významnou hrozbu pro knihovníky především ve službách, ale i pro ostatní knihovnické pozice může představovat tzv. syndrom profesního vyhoření. Projekt byl zaměřen na zmapování této problematiky v knihovnách s cílem navrhnout doporučení a opatření, která by přispěla k prevenci syndromu vyhoření.

Druhé téma Rozvoj a posilování spolupráce mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, podpora kolektivního vyjednávání, řešení témat bylo zaměřeno na podporu sociálního dialogu jako nástroje pro zlepšení firemní komunikace, vztahů i toků informací, na pracovní právo a vliv legislativy na činnost sociálních partnerů. Cílem bylo vymezení problematických oblastí v odvětví a zpracování doporučení pro vedení sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání ve formě manuálů využitelných v praxi.

Konferencí provázely Vladana Pillerová a Dana Smetanová z Národní knihovny ČR, které se podílely na řešení projektu.

Vladana Pillerová (foto: Dana Smetanová, Národní knihovna ČR)
Vladana Pillerová (foto: Dana Smetanová, Národní knihovna ČR)

Konferenci zahájila předsedkyně Odborového svazu pracovníků kultury a ochrany přírody Miroslava Knoflíčková prezentací Sociální dialog a kolektivní vyjednávání v kulturních institucích, ve které shrnula výsledky dotazníkového šetření mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, jež proběhlo v květnu 2020. Cílem šetření bylo zjistit aktuální stav v oblasti vedení sociálního dialogu v institucích, v nichž nepůsobí žádný ze zástupců zaměstnavatelů, ve vedení kolektivního vyjednávání u zaměstnavatelů, u nichž působí odborová organizace, a v institucích, u nichž působí rada zaměstnanců.

Na problematiku sociálního dialogu navázal i následující příspěvek v podání Jaroslava Stránského, svazového právníka a vysokoškolského pedagoga, který přiblížil specifika kolektivního vyjednávání a uzavírání kolektivních smluv. Zároveň upozornil na výstupy projektu v oblasti sociálního dialogu, kterými jsou Sociální dialog v širším smyslu (manuál pro zaměstnance a zaměstnavatele), Založení odborové organizace, působení odborové organizace u zaměstnavatele (manuál pro zaměstnance) a Modelová kolektivní smlouva v užšíširší verzi.

Druhý blok dopoledních přednášek odstartovala Soňa Plháková, psycholožka, lektorka a autorka dotazníku pro diagnostiku syndromu vyhoření u pracovníků knihoven. V příspěvku s názvem Příčiny syndromu vyhoření jako vodítka pro nápravu představila osm oblastí – zdrojů syndromu vyhoření – a shrnula výsledky dotazníkového šetření, které proběhlo v knihovnách v létě 2019 (viz též samostatný článek v č. 2/2021).

Soňa Plháková hovořila o syndromu vyhoření (foto: Dana Smetanová, Národní knihovna ČR)
Soňa Plháková hovořila o syndromu vyhoření (foto: Dana Smetanová, Národní knihovna ČR)

Dopolední blok přednášek uzavřela výživová poradkyně Šárka Secová prezentací Zdravá výživa jako prevence vyhoření, v níž upozornila nejen na zásady zdravého životního stylu, ale i na nejčastější výživové mýty.

Šárka Secová se zabývala oblastí zdravé výživy (foto: Dana Smetanová, Národní knihovna ČR)
Šárka Secová se zabývala oblastí zdravé výživy (foto: Dana Smetanová, Národní knihovna ČR)

První odpolední blok byl věnován vztahům na pracovišti. Tato oblast byla v dotazníkovém šetření hodnocena jako druhá nejlepší; lze ji tedy považovat spíše za motivační prvek než zdroj vyhoření. Přesto některé podněty v komentářích naznačují, že vztahy na pracovišti mohou být ohroženy například generačními rozdíly, nevhodným složením pracovních týmů nebo stylem řízení.

Odpolední program zahájil Richard Ščerba, ředitel Odboru personálního a mezd Národní knihovny ČR. V příspěvku Motivační program a komunikace se zaměstnavatelem představil motivační prvky programu, jehož cílem je udržet či získat kvalitního zaměstnance.

Richard Ščerba se věnoval motivaci zaměstnanců (foto: Vladana Pillerová, Národní knihovna ČR)
Richard Ščerba se věnoval motivaci zaměstnanců (foto: Vladana Pillerová, Národní knihovna ČR)

V následujícím příspěvku s názvem Výzvy, které covid přinesl do vztahů na pracovišti mluvila ředitelka Krajské knihovny v Pardubicích Radomíra Kodetová o tom, jak činnost knihovny ovlivnila doba pandemie.

Po přestávce na kávu následoval příspěvek věnovaný architektuře knihoven. O zkušenosti od přípravy projektu až po realizaci a užívání knihovny se podělil architekt Petr Lešek z ateliéru Projektil architekti. Ve svém příspěvku se zaměřil na čtyři knihovny, jejichž stavbu tento ateliér realizoval: Národní technickou knihovnu, pobočku Městské knihovny a kulturní centrum Vozovna v Praze 3, Knihovnu francouzského institutu CEFRESStudijní a vědeckou knihovnu v Hradci Králové.

Na závěr konference vystoupil Roman Giebisch, vedoucí Oddělení vzdělávání Národní knihovny ČR a předseda SKIP, s příspěvkem zaměřeným na vzdělávání knihovníků. Představil Koncepci celoživotního vzdělávání pracovníků knihoven 2022–2027, hovořil o různých formách vzdělávání, o současné situaci a trendech i o možnostech celoživotního vzdělávání knihovníků.

Roman Giebisch hovořil o celoživotním vzdělávání knihovníků (foto: Vladana Pillerová, Národní knihovna ČR)
Roman Giebisch hovořil o celoživotním vzdělávání knihovníků (foto: Vladana Pillerová, Národní knihovna ČR)

Prezentace a další informace o projektu, výstupy i manuály jsou dostupné na webu SKIP.

Komentáře k článku