Kdo jsou leadeři v českých knihovnách? Koordinátoři, rozhodovatelé a vizionáři

Autor: 

Číslo: 

Rubrika: 

Klíčová slova: 

Leadership je knihovnictví stále častěji skloňovaný koncept. Na nutnost zabývat se hlouběji problematikou vedení lidí v knihovnách narazil při realizaci projektu Centrum sociálních inovací ve veřejných knihovnických a informačních službách i tým Katedry informačních studií a knihovnictví na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V létě 2020 proto tento tým uspořádal mezi českými knihovnicemi a knihovníky průzkum zaměřený právě na role, v nichž lidé, kteří vedou celou organizaci, tým nebo projekt v knihovně, vystupují.

Přístupy k leadershipu

Existuje celá řada přístupu k leadershipu. Tradičná západní teorie leadershipu 19. století nejprve na leadery nahlížela jako na jedince obdařené vrozenou nebo dědičnou schopností (resp. charakterovými vlastnostmi) vést lidi. Ve 40. a 50. letech 20. století se pohled na leadership mění a pozornost teorií leadershipu se přesouvá i k situační podmíněnosti leadershipu – leadeři své vlastnosti mohou podle tohoto přístupu uplatňovat v různých situacích s různou efektivitou; přesto zůstává přesvědčení, že leadership vychází především z osobních charakteristik, např. inteligence, úsudku, extroverze, pečlivosti, otevřenosti k novým zkušenostem atd.

Pod vlivem behaviorálních teorií se také přibližně od poloviny 20. století začaly uplatňovat teorie leadershipových nebo manažerských stylů a postupně vznikala celá řada typologií leadershipu – demokratický vs. autokratický, respektive participativní vs. direktivní (Vroom, 1973), leadership zaměřený na lidi či na úkoly, transformační či transakční leadership (Burns, 1978, Seltzer, 1990; viz též Reid, 2018). Styl leadershipu ale neznamená, že se každý leader chová vždy konzistentně ve všech situacích a ve všech týmech – v konkrétních vztazích s konkrétními členy týmů se styl může proměňovat (Graen et al., 1982). Leadershipu v knihovnách se podrobněji věnuje např. Jantz (2017), Martin (2020) či Schlack (2020).

Leadershipové role

Pro průzkum leadershipových rolí v českých knihovnách jsme si vybrali typologii konzultantské firmy Court of Moravia, kterou vyvinuly Beata Holá a Lea Mentlíková. Ty vycházejí z předpokladu, že úspěšní leadeři dokáží rozklíčovat, jaké chování a jaká role je efektivní v dané situaci. Na základě několik let trvajícího výzkumu vznikl seznam rolí leaderů uvedený v tab. 1.

Tab. 1: Leadershipové role podle Court of Moravia

Druh role

Typy rolí

komplexní přístup

vizionář, stratég

akce a energie

zadavatel, krizový manažer, rozhodovač

specifická komunikace

vyjednavač, diplomat, mediátor, moderátor

dohled a kontrola

kvaliťák, nakopávač, štít, strážce hodnot

odbornost

oborový expert, multioborovec

práce s lidmi

propojovatel, rozvíječ, personalista

zajištění chodu

koordinátor, administrátor, informátor

v jádru člověk

civil, vzor, učenlivec

Typologie leadershipových rolí byla vytvořena především pro potřeby firem. Vzhledem k tomu, že leadership je ale univerzální koncept, bylo pro nás zajímavé prozkoumat, jak se tyto role mohou uplatňovat v knihovnách. Jednotlivé role a jejich popisy jsme předložili prostřednictvím online dotazníku knihovnicím a knihovníkům, kteří aktivně prosazují zajímavá témata, starají se o služby pro uživatele, snaží se zavádět novinky v oboru nebo vedou tým, pobočku či celou knihovnu. V dotazníku jsme se ptali především na to, jaké role zastávají nejčastěji, často či občas, jaké role zastupují v týmu kolegové či kolegyně a jaké role v týmu zcela absentují.

Metodologie průzkumu a výzkumný vzorek

Výzkum byl koncipován jako kvantitativní šetření a realizován byl prostřednictvím online dotazníku. Sběr dat probíhal mezi a 4. a 26. květnem 2020, dotazník si rozkliklo celkem 293 lidí, kompletně jej vyplnilo 118 respondentů. Ti byli oslovení prostřednictvím elektronické konference Knihovna, e-mailem a prostřednictvím dalších komunikačních kanálů Katedry informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.

Většina respondentů (44 %) působila v městských nebo obecních knihovnách, krajských knihovnách (25 %) nebo univerzitních knihovnách (19 %). Více než polovina respondentů (52 %) působila jako vedoucí služeb, oddělení v knihovně nebo vedoucí týmu či jako přímo ředitel(ka) knihovny (35 %). 76 % odpovídajících byly ženy, 24 % tvořili muži.

Respondenti vyplňovali průzkum v prostředí Optimal Workshop, které kromě klasického online dotazníkového šetření umožňuje i tzv. card sorting, tedy online třídění karet s různým obsahem. Respondenti během vyplňování dostali karty se všemi názvy leadershipových rolí a jejich krátkými popisy a měli za úkol tyto role roztřídit do kategorií podle toho, zda se jedná o jejich hlavní roli, častou roli, občasnou roli či roli, kterou v knihovně nezastávají a zastává ji někdo jiný, nebo role v knihovně zcela absentuje.

Jaké role tedy zastávají leadeři v českých knihovnách?

V první řadě nás zajímalo, jaké role zastávají knihovníci či knihovnice nejčastěji. Nejčastějšími hlavními rolemi leaderů v knihovnách byly koordinátor (jako hlavní roli jej označilo 36 % účastníků průzkumu), rozhodovač (32 %) a vizionář (36 %), dále propojovatel (18 %) a informátor (17 %).

Zajímalo nás také, kolik různých rolí leader zastává zároveň. Pokud pomineme tři hlavní role, do kategorie „Další role, které zastávám často” respondenti průměrně zařazovali dalších šest karet s rolemi (přesněji byl průměrný počet karet zařazených do této kategorie 6,16). Znamená to, že v repertoáru leaderů je průměrně devět až deset rolí, které ve své každodenní praxi v knihovnách zastávají a střídají.

Přínosné bylo rovněž zjištění, jaké role naopak v knihovně leadeři nezastávají a nejsou obsazeny ani nikým jiným. Nejméně knihovnic a knihovníků mezi své vlastní hlavní role přidalo role civila, personalisty, kvaliťáka, krizového manažera a moderátora.

Celkové rozložení rolí do jednotlivých kategorií ukazuje graf 1.

Graf 1: Leadershipové role v knihovnách
Graf 1: Leadershipové role v knihovnách

Komunitní knihovny vedou koordinátoři, v ostatních se uplatňují rozhodovači a vizionáři

V průzkumu jsme se zaměřili i na to, zda se liší role leaderů v knihovnách s ohledem na to, jestli své knihovny respondenti vnímají jako komunitní nebo ne. Rozdíl byl překvapivě výrazný:

V knihovnách, které respondenti označili za komunitní, zastávali leadeři nejčastěji tyto typy rolí:

  1. koordinátor (41 %);

  2. rozhodovač (26 %);

  3. vizionář (22 %);

  4. informátor (17 %);

  5. propojovatel (17 %).

V knihovnách, které respondenti za komunitní neoznačili, zastávali leadeři nejčastěji tyto typy rolí:

  1. rozhodovač (39 %);

  2. vizionář (31 %);

  3. koordinátor (27 %);

  4. stratég (18 %);

  5. oborový expert (18 %).

Zdá se tedy, že komunitní povaha knihovny se odráží i ve vedení týmu zaměstnanců a v rolích, které leadeři v knihovnách zastávají.

Bližší popisy rolí leaderů v knihovnách

Níže jsou doplněny podrobnější charakteristiky jednotlivých rolí (pozn.: oproti původní verzi na kartách jsou popisy kráceny a upraveny).

  • Vizionář nabízí vize, které dávají dlouhodobý rozměr směřování knihovny. Zná dobře vnější i vnitřní prostředí i procesy v organizaci.

  • Stratég podporuje organizaci v dosahování dlouhodobé vize prostřednictvím vedení lidí a efektivního hospodaření se zdroji. Rozhoduje se podle toho, jaké kroky se vyplatí dlouhodobě.

  • Krizový manažer hledá rychlé řešení problémů v časech chaosu a změn. Na základě analýzy stavu navrhuje intervence, které vedou organizaci z krize ke stabilitě.

  • Rozhodovač je tím, kdo na základě dostupných dat a znalosti kontextu rozhoduje o dalších krocích, za které také přebírá zodpovědnost.

  • Zadavatel pracuje se stanovenými cíli, připravuje z nich plány a dílčí úkoly, které deleguje na své podřízené a spolupracovníky.

  • Štít stojí mezi nadřízenými a podřízenými, filtruje informace proudící oběma směry, třídí zadání i reporty o jejich plnění; pokud je třeba, smysluplně brání svůj tým.

  • Kvaliťák je zaměřen na hodnocení a zlepšování kvality výsledků organizace i jejich zaměstnanců; pracuje na základě standardů stanovaných interně nebo externími institucemi.

  • Nakopávač směřuje své podřízené k plnění svěřených úkolů a motivuje je k dosahování lepšího výkonu či výsledku.

  • Strážce hodnot určuje firemní hodnoty a pravidla, nastavuje kulturu organizace a týmu a hlídá jejich dodržování.

  • Oborový expert se podílí na řešení odborných problémů nebo je sám řeší; díky své erudovanosti, vzdělání a zkušenostem je nepostradatelný při návrhu a vývoji produktů či služeb.

  • Multioborovec nedisponuje tak hlubokými znalostmi a vhledem jako oborový expert, jeho znalosti ale sahají do velké šířky; snadno se díky tomu zorientuje v nové problematice a propojuje souvislosti a lidi.

  • Personalista řídí agendu související s evidencí podřízených, mzdami, náborem, tréninkem a rozvojem svých podřízených.

  • Propojovatel síťuje, propojuje lidi a organizace, vytváří aliance, udržuje si přehled o lidech i komunitách, dovede propojovat jejich expertízy a směřovat je ke vzájemné pomoci.

  • Rozvíječ se zajímá o rozvoj svých kolegů a podřízených; podporuje je v jejich osobním i pracovním růstu a rozvoji potenciálu.

  • Koordinátor se stará o fungování organizace tím, že koordinuje dílčí činnosti a lidi, kteří je vykonávají.

  • Informátor doručuje informace tam, kde jsou třeba; získává informace z různých zdrojů, hodnotí jejich pravdivost a významnost a doručuje je tak, aby je ostatní mohli efektivně využít.

  • Administrátor má na starosti administrativní agendu knihovny; zpravidla pracuje s různými databázemi, systémy atd.

  • Podřízený plní příkazy svých nadřízených způsobem, jaký se od něj očekává.

  • Učenlivec pracuje na svém rozvoji, učí se od ostatních a uvědomuje si vlastní nedostatky ve znalostech a dovednostech.

  • Vzor poskytuje modelový příklad svým podřízeným a kolegům, ať už se jedná o způsob práce, morálku či přístup nebo výkon a kvalitu výsledků.

  • Civil je zaměřen na lidské vazby v kolektivu, vystupuje často z role leadera a přechází do empatického módu, který umožňuje oddech a posílení osobních vazeb.

  • Moderátor vstupuje do diskuzí kolegů napříč knihovnou a posouvá je směrem k plnění cílů a agend organizace.

  • Mediátor plní roli facilitátora a zprostředkovatele stanovisek během obtížných situací uvnitř knihovny i ve vztahu k uživatelům.

  • Diplomat předchází konfliktům v knihovně a zabraňuje jejich eskalaci.

  • Vyjednavač hledá a nachází řešení, ze kterých bude profitovat co nejvíce zapojených stran; vyvažuje síly a zprostředkovává ostatním hlas různých zájmových skupin.

Závěr

Průzkum prokázal, že nejčastějšími rolemi leaderů v českých knihovnách jsou role koordinátorů, rozhodovačů a vizionářů, naopak málo zastoupené jsou role kvaliťáků, krizových manažerů a mediátorů, které jsou možná typičtější pro soukromý sektor. Výrazněji se liší role leaderů v komunitních knihovnách – v nich je role leadera více zaměřená na koordinaci, propojování či informování.

Průzkum otevírá množství otázek – jsou-li role koordinátorů, rozhodovačů a vizionářů těmi nejvýraznějšími rolemi v českých knihovnách, jak dobře se v nich leadeři cítí, jak dobře tyto své role zvládají? A jsou tyto role zároveň těmi, které chtějí dělat, nebo jsou to role vyplývající z okolností? A jsou toto zároveň role, které od nich očekávají zřizovatelé či jejich kolegové v knihovnách? Leadershipové karty totiž slouží právě k tomu, aby bylo možné zhodnotit současný a ideální stav, vyřešit nesoulad mezi potřebami zřizovatele a leadera v knihovně, popř. týmu knihovny a konfliktu s vedoucím a rozpracovat konkrétní plán rozvoje. Dotazník s tříděním karet leadershipových rolí se nicméně na pátrání po důsledcích rozložení sil nezaměřoval. Rozhodně by bylo zajímavé dále zjišťovat, co výše popsané rozložení leadershipových rolí znamená v praxi, kde jsou vnímána silná a naopak slabší místa leaderů v knihovnách či kde je prostor pro změnu. Právě v dnešní době jsou totiž role a působení leaderů v knihovnách ještě důležitější, než tomu bylo dříve.

Literatura

Komentáře k článku