Projekt Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka v Městské knihovně v Praze – pobočce Dittrichova

Knihovna Dittrichova – pobočka Městské knihovny v Praze na Novém Městě – připravila pro čtyři první třídy (jednu ze ZŠ Resslova, dvě ze ZŠ Vojtěšská a jednu ze ZŠ nám. Curieových) ve školním 2018/2019 v rámci celostátního projektu SKIP Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka setkání s manžely Goldflamovými.

Na podzim 2018 se uskutečnila čtení z knih Tatínek není k zahození, Tatínek 002 a O nepotřebných věcech. Děti také vyslechly výborné audio verze těchto knih.

Pod školní vánoční stromeček všichni tito prvňáčci dostali zbrusu novou knihu Hledání ztraceného tatínka, kterou s velkým napětím četli v zimních měsících ve škole i v knihovně. Příběh se odehrává u letohrádku Hvězda a je doplněn krásnými ilustracemi paní Petry Goldflamové Štětinové. Písnička HO-HÓ-LOP-LOP-LOP-LOP, kterou v knize zpívá (ke své záchraně) ztracený tatínek, měla u dětí veliký ohlas. A tak si ji – stejně jako ony – s odvahou a chutí zazpívejte, budete-li někde ztraceni. Je ale třeba – podle rady pana Goldflama – přiložit ruce k ústům, aby vás zachránci slyšeli.

S přečtenou knihou se pak celkem 80 prvňáčků vydalo 7. března 2019 do knihovny v Dittrichově ulici na první setkání – autorské čtení s Arnoštem Goldflamem. Toto srdečné setkání plné smíchu a radosti všem účastníkům pořádně pocvičilo bránici. Všechny děti i všichni učitelé přišli v pruhovaných tričkách. Pan Goldflam totiž říká, že tato námořní trička jsou plná svobody, a sám je rád také nosí. Toto krásné předjarní setkání zakončila autogramiáda.

Arnošt Goldflam při autorském čtení

Arnošt Goldflam při autorském čtení
Arnošt Goldflam při autorském čtení

A přišel jarní 16. květen a setkání druhé – tentokrát s ilustrátorkou knihy Hledání ztraceného tatínka paní Petrou Goldflamovou Štětinovou. Nedaleko knihovny právě těžkými nákladními auty testovali, kolik vydrží Palackého most. Knihovna Dittrichova toho dne – také najednou a na jednom místě – vydržela 76 dětí a sedm dospělých. Z důvodu ranního mrazu a velikého neustávajícího lijáku jsme museli plánovaný plenér u letohrádku Hvězda zrušit a zůstat v knihovně, kde se hned od časného rána topilo a bylo útulné teplo a sucho. Paní Goldflamová vyřešila plenér úžasným způsobem – děti malovaly jednotlivé květiny z naší knihovny, aby to bylo jako v přírodě u letohrádku Hvězda. Modelem byly květináče sestavené paní Goldflamovou do různých barevných zátiší. Venku bubnoval déšť a malí malíři byli uváděni do tajemství malby. Hotové práce svou pečlivostí přinesly překvapení všem.

V knihovně s Petrou Goldflamovou Štětinovou
V knihovně s Petrou Goldflamovou Štětinovou

Knihovna jako improvizovaný plenér

Knihovna jako improvizovaný plenér
Knihovna jako improvizovaný plenér

Tvorba v plném proudu
Tvorba v plném proudu

Výsledná díla
Výsledná díla

Dne 4. června přichází 80 prvňáčků ve slavnostních šatech a ve velikém tajemném očekávání do Císařské kaple Emauzského kláštera. Budou pasováni na rytíře čtení králem této slavnosti, tedy panem Arnoštem Goldflamem. Uběhl celý školní rok a z dětí jsou čtenáři. Naučily se číst, a proto mají knihy rády ještě více. Oslavují tuto událost na místě, kde slovanští mniši před více než 600 lety na přání Karla IV. opisovali s velikou úctou vzácné knihy. Za zvuku tiché jemné hudby (o ozvučení prostor se jako každoročně postaral pan ředitel ZŠ Resslova Jaroslav Procházka) přistupují malí čtenáři k samotnému pasování. Je to chvíle tajemství. A pak všichni pasování rytíři se zavřenýma očima nechají ten okamžik uschovat do svého srdce.

Pasování
Pasování

V Emauzském klášteře
V Emauzském klášteře

Závěrem přidávám názory tří učitelek, se kterými naše knihovna spolupracuje:

  • PaedDr. Jaroslava Hanková, ZŠ Vojtěšská: „Tato akce je čestným a důstojným zakončením namáhavého procesu učení se písmenkům a porozumění slovu. Je velmi důležité, že nejen ve škole se děti setkávají s knihami. Vidí, že literaturou žije mnoho významných lidí, cítí důraz na vzdělanost a díky Emauzskému klášteru i úžasnou historii a význam knih. S vaší laskavou podporou děti knížky baví.“

  • Mgr. Jitka Uhlíková, ZŠ Vojtěšská: „Upřímně  si vážíme vašeho úsilí zkulturnit naše nejmenší. Jsme velice rádi, že jste se nám zase celý rok věnovala jak Vy sama u Vás v knihovně, tak i na Vámi připravovaných schůzkách. Zážitek s malováním zátiší s paní výtvarnicí Goldflamovou byl  pro děti velmi zajímavý. Beseda s panem Goldflamem nad jeho knížkami také určitě přispěla k radosti ze čtení, kterou u dětí rozvíjíte. Zlatý hřeb – pasování na rytíře čtení – neměl chybičku. Děkujeme za nádherné završení celého roku vaší práce s našimi malými čtenáři.“

  • PaedDr. Yvette Svobodová, ZŠ Resslova: „Z pohledu učitelky prvního ročníku na ZŠ v Resslově ulici jsou akce, které pro naše prvňáčky připravuje knihovna v Dittrichově ulici, hotovým požehnáním. Sotva se totiž prvňáčci naučí základy čtení, naučí se také navštěvovat knihovnu a naučí se to, že knihy jsou zcela přirozenou součástí jejich nového způsobu života a že není důvod se jich obávat. To je samozřejmě nadále významně formuje a lze tak očekávat, že si k fenoménu knihy, knihovny a literatuře vůbec vytvoří veskrze pozitivní vztah. Je-li prvňáček pasován na Rytíře čtení, může-li si popovídat (záměrně se vyhýbám výrazu „pobesedovat“) s lidmi typu Arnošta Goldflama, lze na cestě takového človíčka ke knihám povšechně stěží udělat více. A kdo ví, kdy nám z nějakého takového škvrněte vyroste nový Neruda, Čapek, Seifert, Hrubín nebo Klíma. Osobně mám ze spolupráce s knihovnou velikou radost a jako profesionál si jí hluboce vážím a považuji její roli za nezastupitelnou.“

Autorkou fotografií je Světlana Šafářová z Městské knihovny v Praze, pobočky Dittrichova.

Komentáře k článku