Po stopách rodu sourozenců Čapkových v Hronově

Karel Čapek by se do Hronova jistě rád vrátil podívat se na dům, kde se narodili jeho starší sourozenci Helenka a Peča, a na mlýn, kde pod křídly žertovné a dětem tak blízké babičky trávili čas volnosti a dětských her. Vždyť rodný kraj pro oba bratry tolik znamenal…

Dne 6. února 2019 jsme se po stopách rodiny Čapkovy vydali my, východočeští knihovníci. Část se nás sešla už ve vlaku mířícím přes Starkoč na Náchod a pak dál do města, kde světlo světa spatřili starší sourozenci Karla Čapka. Těšili jsme se ze shledání s přáteli a kolegy a také na program, který pro nás připravil Hasan Zahirović, neúnavný propagátor Karla Čapka. Hronovští s ním spolupracují už řadu let, ale někteří z nás jsme se s tímto iniciátorem řady čapkovských akcí potkali až vloni. Tehdy nás nadchl svým zaujetím a velkou znalostí Čapkova života na konferenci pořádané Knihovnou města Hradce Králové.

Teď nás čekal před hronovským nádražím, odkud jsme společně vyrazili přes centrum tohoto města ke knihovně. Cestou jsme se zastavili v místech, kde dříve stál rodný dům Heleny a Josefa Čapkových, podle fotografie vcelku malá chaloupka. Ta musela ustoupit budově odborné školy, na které je dnes umístěna pamětní deska připomínající tuto skutečnost. Bližší okolnosti nám popsal akademický malíř Ivan Krejčí, který je spolu s Hasanem Zahirovićem jedním z iniciátorů záchrany památek na rodinu Čapkovu v Hronově. Jen přes silnici naproti tomuto místu dodnes stojí honosný dům, odkud pocházel další slavný hronovský rodák – spisovatel Egon Hostovský.

Naše další kroky vedly do knihovny, kde pro nás bylo připraveno domácí pohoštění, za které by se nestyděla ani hronovská babička. My jsme sem ale přišli, abychom si poslechli přednášku o historii prapředků rodu, jehož stopy (tedy pokud je známe) najdeme v širokém okolí Hronova. Zasvěceným průvodcem se stal právě Hasan Zahirović, který nám promítal obrázky stavení a fotografie předků a vše doplňoval údaji, které jistě pracně získával v matrikách a dalších dobových dokumentech. Vždyť svoje vyprávění začínal u praprapradědy sourozenců Čapkových, tedy u Jana Novotného, narozeného někdy kolem roku 1760! Nezapomněl ani na „tlustého pradědečka“ Karla Novotného z Velkého Dřevíče, kterého ve své pohádce tak zdařile vykreslil starší z bratrů Josef. Nejvíc pozornosti ale věnoval babičce Heleně a dědovi Karlu Novotnému, rodičům matky sourozenců Čapkových. Není divu, vždyť právě vzpomínky na pobyt u nich v hronovském mlýně provázely všechna tři vnoučata po celý život. A kdo si chce tu dobu přiblížit, může se začíst do půvabných vzpomínek Heleny Čapkové, které vyšly knižně pod výstižným názvem Moji milí bratři.

Prezentace a výklad pokračovaly a sledovaly další stopy rodiny Čapkovy v Úpici a poté v Praze; leccos zajímavého a málo známého jsme se dozvěděli o rodičích Boženě a Antonínovi i jejich třech dětech, sourozencích, kteří i přes dílčí neshody tak drželi pohromadě, ale které čas Mnichova a druhé světové války definitivně rozdělil (a oba nadané bratry pohřbil).

Pak už byl ale nejvyšší čas na slibovanou procházku po Hronově. První zastávka byla ve mlýně, dnes trochu „utopeném“ notně zvýšenou vozovkou. Klid, který zde zažívaly Čapkovic děti, bychom dnes také hledali marně. Přesto má tohle místo svoje kouzlo a obzvlášť v bývalé světnici jsme si mnozí dokázali vykouzlit obrázek babičky, vypravující svým jadrným jazykem, a tří naslouchajících vnoučat, copaté Lenči, robustnějšího Peči a drobného Íčka. Doufejme, že se hronovským patriotům a Hasanu Zahirovićovi povede přeměnit mlýn v muzeum, připomínající nerozlučné sepětí tohoto místa s dětstvím Karla, Josefa a Heleny.

Další zastávkou byl bývalý hřbitov kolem hronovského kostela Všech svatých, dnes pietně upravený. Tam nám místní průvodci připomněli významnou osobnost městečka, vlasteneckého kněze Josefa Regnera, jemuž se podařilo vymýtit mnohé pověry, které se v tomto zapadlém kraji dlouho udržovaly.

Na závěr naší procházky jsme vystoupili ještě o kousek výš, na nový hronovský hřbitov. Tam jsme vyhledali nejen monumentální hrob Aloise Jiráska, slavného a oslavovaného hronovského rodáka, ale i pozoruhodný hrob jeho rodičů, dílo architekta Jana Kotěry. Rozhlédli jsme se kolem a dali za pravdu Karlu Čapkovi a jeho vyznání rodnému kraji. Tak někdy zase na shledanou.

Vaše hodnocení: 'dávám palec dolů'.

Komentáře k článku