Čtenáři a regionální nakladatelé se potkali v Knihovně města Plzně

Knihtisk a vydávání knih patří odedávna ke kulturnímu a historickému obrazu Plzně. Tato tradice pokračuje do současnosti v podobě drobných kvalitních nakladatelů, kteří v plzeňském regionu zastupují bohatou paletu knižní produkce. Knihovna města Plzně řadu z nich představila 8. a 9. listopadu 2017 na třetím ročníku Festivalu regionálních nakladatelů. Pod titulkem Plzeňský knižní trh se tu soustředily nabídka a prodej knižních novinek, přednášky z regionální a literární historie, autorská čtení, prezentace knižní vazby aj. Návštěvníci měli – stejně jako při předchozích ročnících akce – příležitost zakoupit si přímo zde knihy z produkce 18 regionálních nakladatelství (např. Cykloknihy, Kozmar, JK Books, Starý most či Nadace St. Joachim). Prodejní nabídka posloužila jako skvělá inspirace na knižní dárky k blížícím se Vánocům. Mezi hosty festivalu patřili publicistka Soňa Brůhová, fotografové manželé Kožíškovi, ochránce přírody Karel Makoň a spisovatel a nakladatel Petr Mikota.

Přednášky v Ústřední knihovně pro dospělé – beseda s Jiřím Šteklem, autorem knih o rozhlednách
Přednášky v Ústřední knihovně pro dospělé – beseda s Jiřím Šteklem, autorem knih o rozhlednách

Přednášky v Ústřední knihovně pro dospělé – beseda o knize S kytarou na zádech s vydavateli Jiřím Slámou a Hanou Voděrovou
Přednášky v Ústřední knihovně pro dospělé – beseda o knize S kytarou na zádech s vydavateli Jiřím Slámou a Hanou Voděrovou

Svou knihu Staré plzeňské hostince přiblížila v reprízovaném hudebně-literárním pořadu knihovnice Knihovny města Plzně Markéta Maškovská. Ve vzpomínkovém dopoledni provedla posluchače po gastronomické historii Plzně 19. a 20. století a navodila atmosféru doby Rakouska-Uherska a první republiky. S kolegyní Markétou Skálovou představily i knihovní regionální fond, který se problematice věnuje. Veselo bylo nejen díky četbě humorných pasáží z knih, ale i díky hudebnímu doprovodu kapelníka Plzeňských heligonkářů Josefa Davida, který hned od začátku spokojené obecenstvo nostalgicky naladil. Laskavý nádech celé besedě dodala svými milými vzpomínkami a vyprávěním i plzeňská pamětnice Taťána Kořenková.

Vlastní tvorbu na festivalu představili také studenti ze Západočeské univerzity v Plzni. Činnost Ateliéru Komiks a  ilustrace pro děti ukázala výtvarnice Barbara Šalamounová, která ateliér vede. Její přednášku a prezentaci studentských prací chápeme nejen jako způsob podpory začínajících ilustrátorů, ale současně chceme k literatuře přilákat i mladé čtenáře. Komiksová literatura je v dnešní době velmi žádaná, výstava studentských prací návštěvníky právem velmi zaujala. Mezi nejzajímavější patřily trojrozměrné knihy (tzv. pop-up knihy). Ty se většinou soustředí na pohádkové náměty, ale najdeme je i na pohlednicích, pozvánkách, blahopřáních nebo oznámeních. V Knihovně města Plzně jsou prostorové publikace zastoupeny především v literatuře pro děti Rudolfa Lukeše, Jitky Petřekové nebo Vojtěcha Kubašty.

Ukázky trojrozměrných knih
Ukázky trojrozměrných knih

Jednu z dětských knih vystavených na festivalu nám předvedla i Eva Majerová, absolventka Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara. Pohádkový příběh se zvířecí tematikou zpracovala a  obhájila jako svou diplomovou práci. „Vzhledem k tomu, že ilustrace jsou mi mnohem bližší, chtěla jsem pro svou knihu využít už napsaný příběh, abych se mohla soustředit jen na výtvarnou stránku. Jako inspirace mi posloužila kniha, kterou jsem po dlouhém hledání našla ve fondu plzeňské Ústřední knihovny pro děti a mládež, jsem totiž její čtenářkou. Jedná se o knihu Každý večer s pohádkou, ze které jsem si vybrala vyprávění o malé myšce. Její dobrodružství jsem upravila a rozpracovala na 21 skládačkových stranách do pop-up knihy. Práce trvaly tři čtvrtě roku, jen ilustrace zabraly celé dva měsíce. Jednotlivé části kresby jsem pak pracně lepila k sobě. Aby si děti při čtení mohly současně i hrát, umístila jsem do knihy různé interaktivní prvky. Posunováním jednotlivých dílů stránky lze schovávat nebo naopak objevovat nová zvířátka, měnit pozadí, apod., “ říká plzeňská výtvarnice a ilustrátorka. Kromě dětské tvorby pracuje i na zakázkách firmy Reus a podílela se na knize Shapes, která je spojena s tvorbou plzeňského rodáka Ladislava Sutnara a v brzké době potěší čtenáře v USA.

Barbara Šalamounová (v popředí) a Eva Majerová
Barbara Šalamounová (v popředí) a Eva Majerová

Fotografie pocházejí z archivu Knihovny města Plzně.

Komentáře k článku