V roce 2017 byl po čtyřech letech opakován výzkum České děti jako čtenáři. Stejně jako v letech 2013–20141 šlo o kombinaci kvantitativní a kvalitativní metody výzkumu. Předmětem výzkumu bylo čtenářské chování českých dětí a mládeže, obvyklé způsoby trávení volného času, vliv rodinného a školního prostředí na vztah ke knihám a čtení obecně a také ke školním a veřejným knihovnám. Průzkum, který iniciovala Národní knihovna ČR s finanční podporou Ministerstva kultury ČR, provedla agentura Nielsen Admosphere.

Celkově bylo v rámci kvantitativního šetření dotazováno 2 000 dětí (500 ve věku 6–8 let, 850 ve věku 9–14 let, 650 ve věku 15–19 let) v domácnostech po celém území ČR náhodně vybraných tak, aby byly reprezentativní vzhledem k sociodemografické struktuře populace ČR. Jednalo se o kvótní výběr pro každou věkovou skupinu zvlášť z hlediska pohlaví, věku, regionálního členění (krajů) a členění podle velikosti místa bydliště. Oproti minulému průzkumu byl průzkum doplněn o věkovou skupinu mládeže 15–19 let.

Kvalitativní část výzkumu se skládala ze dvou fází. V první fázi bylo uskutečněno celkem 41 individuálních rozhovorů s dětmi, rodiči a mládeží ve věku 6–19 let. Cca hodinové rozhovory probíhaly v květnu/červnu 2017. Rozhovory probíhaly podle předem připraveného scénáře s cílem získat názory dětí, mládeže a rodičů v oblasti čtenářství napříč věkem, pohlavím, regiony a různými velikostmi obcí. Všechny hloubkové rozhovory s dětmi mladšími 15 let byly uskutečněny s písemným souhlasem rodiče, u dětí ve věku 6–8 let se rozhovoru aktivně účastnil také rodič nebo jiný zákonný zástupce, a to nejen jako dohled dítěte, ale také na něj byla směřována část otázek. V následujícím příspěvku uvádíme drobnou ochutnávku z průzkumu.

Přímá účast rodičů nám umožňuje porovnat názory rodičů malých dětí, které jsou zcela na začátku své čtenářské dráhy, s názory mladých lidí ve věku 15–19 let. Naprostá většina rodičů (90 %) si je velmi dobře vědoma významu zvládnutí čtenářské gramotnosti pro své děti a souhlasí s názorem, že čtení knih je pro vzdělání dětí klíčové. Vedle toho přibližně polovina mladých lidí hodnotí čtení jako činnost důležitou pro vzdělání a více než třetina čtení vnímá jako zábavnou činnost.

V tomto kontextu si všimněme, jak rodiče a mladí lidé hodnotí funkce knihoven (viz graf 1). Respondenti byli vyzváni, aby hodnotili celkem devět výroků o knihovnách pomocí čtyřstupňové škály – „zcela souhlasím“, „spíše souhlasím“, „spíše nesouhlasím“ a „zcela nesouhlasím“.

Na první pohled vidíme několik podstatných rozdílů. Obecně platí, že rodiče malých dětí hodnotí význam knihoven podstatně pozitivněji než mladí lidé (rozdíl přibližně 10 %). Nejvíce je oceňována tradiční služba knihoven, tj. „umožnit přístup ke zdrojů a knihám“ (rodiče 94 %, mládež 86 %), „působit jako vzdělávací zařízení“ (rodiče 84 %, mládež 69 %) a také „být vhodným místem pro studium“ (rodiče 69 %, mládež 57 %). Naopak celková shoda panuje u konstatování, že „chodit do knihovny není dnes pro děti a mládež příliš cool (moderní)“ (56 % rodiče, 62 % mládež).

Značné rozdíly hodnocení zaznamenáváme u posledních tří výroků. Polovina rodičů (51 %) se domnívá, že knihovna je atraktivním místem pro trávení volného času dětí a mládeže, ale tento názor sdílí pouze necelá třetina mladých (31 %). Necelá pětina rodičů (19 %) považuje knihovny v době internetu za zbytečné, ale u mladých lidí se tento názor týká 40 % z nich. S lehce provokativním hodnocením „knihovna je zaprášený sklad knih“ souhlasí pouze 12 % rodičů, ale až 28 % mladých lidí.

Graf 1: Názory rodičů, dětí a mládeže na knihovny

Průzkum nám může také do jisté míry napovědět, zda knihovny mají potenciál zaujmout v budoucnu mladé lidi, kteří v současné době knihovny nepoužívají nebo tam dokonce nikdy nebyli. Otázka byla položena 386 respondentům (viz graf 2).

Graf 2: Existují nějaké služby, které by Tě motivovaly k tomu, abys (opět) začal/a knihovnu navštěvovat? (mládež 15–19 let, 386 respondentů)

Při hodnocení odpovědí na tuto otázku je nutné zdůraznit, že necelá polovina mladých lidí (45 %) konstatovala, že knihovny jsou zařízeními, která nejspíše ani v budoucnu nebudou využívat. Tuto skupinu je možno hodnotit jako „odpojenou“ od aktivit současných knihoven.

Na druhé straně nejčastěji požadovanou službou byla „nabídka kavárny nebo občerstvení“ (16 %). Požadavek na kavárnu v sobě jistě nezahrnuje pouze uspokojení potřeby pití kávy či občerstvení, ale mnohem více vyjadřuje touhu mladých lidí mít v knihovně prostor pro setkávání a vzájemnou komunikaci. To koresponduje i s dalšími požadavky, jakými jsou „příjemný prostor pro trávení volného času, kam mohu kdykoliv přijít“ (4 %), „prostor pro hraní deskových her“ (4 %), „lepší vybavení a design knihovny“ (3 %), „zapůjčení prostor pro různé akce“ (3 %).

Druhé nejfrekventovanější téma souviselo s lepším vybavením informačními technologiemi – „lepší a modernější vybavení počítači a notebooky“ (13 %), „možnost hrát počítačové hry“ (11 %) a také „lepší programové vybavení pro práci s médii – hudba, video, film“ (8 %).

V celkové škále nesmíme zapomenout na požadavek „lepší a širší nabídka knih včetně novinek“ (10 %) a k tomu můžeme připojit i „možnost půjčování e-knih“ (6 %).

Získat zcela nové uživatele ze skupiny mladých lidí, kteří knihovnu nikdy nevyužívali nebo ji z různých důvodů opustili, není snadnou záležitostí, ale z odpovědí respondentů je zřejmé, že určitý potenciál existuje a knihovny by ho neměly nechat ležet ladem. Ještě důležitější ale je, aby si knihovny dokázaly udržet tu skupinu uživatelů, která je až doposud potřebuje a využívá. V průzkumu jsme proto položili otázku, v čem by se knihovna měla zlepšit a co vše by měla nabízet (viz graf 3).

Graf 3: V čem by se podle Tebe mohla veřejná knihovna, kam chodíš, zlepšit? Co by všechno měla nabízet? (mládež 15–19 let, 302 respondentů)

Na první pohled je zřejmé, že současní uživatelé knihoven dokáží mnohem silněji a komplexněji vyjádřit své požadavky na změny, ale v každém případě platí, že necelá třetina respondentů (27 %) konstatovala spokojenost se stávajícími službami knihoven bez požadavku na změny.

Charakteristickým rysem stávajících uživatelů knihoven je, že jsou většinou aktivními čtenáři, proto nejvíce vyžadují „lepší a širší nabídku knih“ (35 %) a k tomu lze připojit i „možnost půjčování e-knih“ (11 %) a „nabídku audioknih“ (6 %).

Stejně jako u „odpojených“ uživatelů se zde projevuje požadavek na prostory pro setkávání a provozování skupinových aktivit. „Nabídku kavárny a občerstvení“ požaduje 35 % uživatelů, „lepší vybavení a design knihovny“ by chtělo 18 % respondentů a k tomu lze připojit i „samostatné prostory pro mládež“ (15 %), „příjemný prostor pro trávení volného času, kam mohu kdykoliv přijít“ (9 %) a „zapůjčení prostor pro různé akce“ (7 %).

Současní uživatelé knihoven z řad mladých lidí také vyžadují „lepší a modernější vybavení počítači, notebooky“ (21 %), „nové technologie a programy pro práci s médii, videem apod.“ (16 %) a v menší míře i „možnost hrát nové počítačové hry“ (6 %).

Mladí lidé by také uvítali „více akcí – výstavy, koncerty, setkávání s umělci“ (16 %), „vzdělávací kurzy, programování, práce s médii, literární semináře atd.“ (12 %) i „programy na podporu čtenářské gramotnosti“ (7 %). Každý desátý uživatel by uvítal „aktivnější a vstřícnější přístup knihovníků/knihovnic (9 %).

Na závěr

Charakteristickým rysem dnešních mladých lidí je, že jsou každodenně digitální – 67 % z nich denně využívá sociální sítě, 61 % denně vyhledává a surfuje na internetu, 59 % z nich denně poslouchá hudbu. Většina z nich ještě aktivně studuje, navazuje nové vztahy, získává informace, zkušenosti a také čte knihy i texty na internetu. Téměř polovina mladých (47 %) využívá knihovny, ale časy se mění a knihovny jako instituce musí více reagovat na potřeby svých uživatelů. Obecně se od nich očekává, že budou především dobrými knihovnami v tradičním slova smyslu, tj. že nabídnou širokou paletu knih, časopisů a dalších zdrojů a poskytnou prostor pro studium. Vedle toho se ale musí zaměřit na další oblasti svého rozvoje, zejména:

• rozšířit a zkvalitnit své prostory – nabídnout prostory pro setkávání, kavárnu, vybavit prostory moderním a pohodlným nábytkem, vyčlenit samostatné prostory pro aktivity mladých lidí;
• nabídnout mladým lidem nejnovější technologie, programové vybavení a elektronické informační zdroje, poskytovat jim v této oblastí podporu a vzdělávací aktivity;
• nabídnout široké spektrum zajímavých kulturních a vzdělávacích aktivit, které reagují na potřeby mladých lidí;
• podporovat aktivní přístup pracovníků knihoven k potřebám mladých uživatelů.

Velký pokrok musí knihovny udělat v oblasti vlastního image, tj. jak je vidí a bude vnímat veřejnost. Měly by usilovat o to, aby byly hodnoceny jako atraktivní místa pro trávení volného času dětí a mládeže a aby prokázaly, že jejich působení není v době internetu zbytečné, protože knihovny nikdy nebyly jen zaprášeným skladem knih.

Základní informace z průzkumu České děti jako čtenáři 2017 budou zveřejněny v lednu 2017 na tiskové konferenci, připravuje se knižní vydání.

• 1. Výsledky z průzkumu jsou k dispozici v publikaci PRÁZOVÁ, Irena et al. České děti jako čtenáři. 1. vyd. Brno: Host, 2014. 135 s. ISBN 978-80-7491-492-8.